Pasťák / Pasťák (1968/91/Československo/Drama) 76% -Originál DVD-
17.11.2023 18:29
JEDNOU VĚTOU
„Mládí - kus života těžkého.“
OBSAH
Mladý učitel z venkova přijme v 60. letech místo vychovatele v pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Nesouhlasí sice s cynismem a brutalitou ostatních kolegů-vychovatelů, ale právě on se nakonec stane tragickou obětí vzpoury chovanců. Realizace tohoto syrového a pesimistického příběhu byla zastavena ještě před definitivním sestňhem natočeného materiálu. Komise Svazu českých dramatických umělců doporučila již na počátku roku 1989 jeho dodatečné dokončení a uvedení. Více než dvacet let opožděná premiéra se pak konala až v prosinci 1990.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mistrovská psycho atmosféra. Ivan Vyskočil tady zahrál mladýho nezkušenýho učitele tak věrohodně, že mě připomínal prase na porážce nikdy bych neřekl, že je schopen tak přesvědčivýho výkonu. Hynka Bočana mám fixovanýho spíš v pohádkách nebo nějakých light filmech, ale mě přesvědčil, že režisérsky umí i hodně dospělý filmy. Velmi depresivní pokoukání. (Enšpígl) 4*
Je až neuvěřitelné, jaké filmy se tu točily v 60. letech během vzedmutí oné legendární České nové vlny. Pasťák Hynka Bočana má v sobě až cosi ze současné severské kinematografie, jak kvalitou, tak vyzněním, tak syrový, bezvýchodný, popisný a depresivní je. Realistický pohled za zdi ,,ústavu ochranné výchovy mládeže" by měl být brán jako etalon všech následných filmových pokusů českých tvůrců vypořádat se s podobnou tématikou, oproti černobílé Bočanově sondě jsou všechny totiž jen lehkou televizní selankou... (Radek99) 4*
Depresivní, syrový, brutální, cynický, pesimistický a nakonec i smutný. Ponurý dům, všude samá mříž, napjatá atmosféra, kontrast v uvozovkách té lepší společnosti z venku tou špatnou uvnitř, šikana starších chovanců (dobrý výběr z řad hornických učňů), černobílý materiál ale i třeba ruční kamera to všechno přidalo filmu na skutečné syrovosti a autentičnosti. Tehdejšímu režimu pochopitelně nevyhovující, posléze ještě zcela nedokončený, zakázaný (jako jeden z prvních snímku 60 let), nejspíš pro svojí pravdivost a drsnou realitu o které opravdu tehdejší vnější svět neměl ani tušení. Krampol se Sloupem byly sígři od pohledu..Závěr je opravdu hodně sugestivní ale tak trochu i urychlený. Dodnes i tak jedno z nejlepších tragických děl konce šedesátých let...! (Karlos80) 4*
VELKÁ RECENZE
Syrový, bezvýchodný příběh, odehrávající se ve výchovném ústavu pro nezvladatelnou mládež, se stal jedním z filmů, které se dostaly do konfliktu s cenzurou už v roce 1968. Materiál, který režisér Hynek Bočan natočil, působil natolik provokativně, že dokončení snímku bylo zastaveno těsně před konečným sestřihem. Film se dočkal definitivní podoby až v roce 1989 a uveden do kin byl o rok později. Protagonistou vyprávění je mladý maloměstský učitel, jenž musí v Praze nastoupit v pražském pasťáku jako vychovatel. Primitivní, suroví chovanci zklamou každý jeho pokus o normální komunikaci. Napjaté vztahy vyvrcholí o Vánocích, kdy se obětí násilníků stává i samotný učitel… Ponuré drama s Ivanem Vyskočilem v hlavní roli zůstává svědectvím o kvalitách talentu Hynka Bočana, který už v následujících letech nedostal příležitost se projevit.
Jméno domu U dobrého pastýře v Praze dal vznik lidovému názvu výchovných zařízení pro nezvladatelnou mládež - pasťák. Spíše než ochránce stád namalovaného v portálu připomíná jméno past. Mladý učitel na maloměstské škole má napsat oslavný článek o kolegovi odcházejícím do důchodu. Ve staré školní kronice najde fotografii, na níž je zasloužilý učitel vyznamenáván nacisty. Uměl se přizpůsobit každému režimu a na svou okupační medaili je hrdý. Znechucený mladík článek nenapíše, ale i tak ve škole končí. Zaměstnání určují nadřízené orgány a on dostal umístěnku do Prahy. Na nádraží se s ním loučí dívka Blanka. Místo, které měl dostat, už je obsazené. Nová umístěnka ho pošle do Ústavu ochranné výchovy mládeže - pasťáku. Všude jsou bezpečnostní opatření - dvojité dveře, mříže, stálé zamykání. Vychovatelé nejsou učitelé, je mezi nimi bývalý řezník, švec, krejčí, voják. On je jediná kvalifikovaná síla. Jeho předchůdce leží těžce zraněný v nemocnici. Zklamaný učitel nemá kde bydlet. Chovanci, vesměs primitivní násilníci, mají vlastní hierarchii moci. Učitel si s nimi neví rady. Vede je na práci do uhelných skladů a dostane vynadáno od místních zaměstnanců, že neudrží kázeň. Snaží se klukům přiblížit, dá jim cigarety, sprchuje se s nimi, ale ředitel mu benevolenci vytkne. V noci přiveze VB přírůstek a učitel ho dá místo na samotku, kde sám přespává, rovnou na pokoj. Mazáci nováčka surově zbijí. Blance, která za ním přijede, nedokáže učitel nic o své situaci říct. Ale chovat se jen jako vězeňský dozorce jako kolegové nedokáže. Nenávist samozvaných velitelů chovanců stoupá. Chovanec František uprchne a než ho VB vrátí, stačí se dopustit přepadení. Před Vánoci má několik chovanců propustku na nákup dárků. Zbylí jim svěří peníze, aby pro ně také nakoupili. Ale parta je zklame, peníze propije. Po společné štědrovečerní večeři všichni zaměstnanci odejdou a službu má jen učitel. Chovanci zdemolují jídelnu. Topol, jeden z těch slušnějších, si stěžuje, že mu ukradli dárky. Rozzlobený učitel ukradené věci najde, ale frustrovaní mladí zločinci se na něj vrhnou a v záchvatu zuřivosti ho mlátí. Poničí pak celý ústav, ukradenými klíči si otevřou a rozutíkají se do noci. Topol s Františkem zavolají Bezpečnost. V koutě místnosti leží mrtvý mladý učitel.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.12.1990
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 31.3.2008 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Mládí - kus života těžkého.“
OBSAH
Mladý učitel z venkova přijme v 60. letech místo vychovatele v pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Nesouhlasí sice s cynismem a brutalitou ostatních kolegů-vychovatelů, ale právě on se nakonec stane tragickou obětí vzpoury chovanců. Realizace tohoto syrového a pesimistického příběhu byla zastavena ještě před definitivním sestňhem natočeného materiálu. Komise Svazu českých dramatických umělců doporučila již na počátku roku 1989 jeho dodatečné dokončení a uvedení. Více než dvacet let opožděná premiéra se pak konala až v prosinci 1990.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mistrovská psycho atmosféra. Ivan Vyskočil tady zahrál mladýho nezkušenýho učitele tak věrohodně, že mě připomínal prase na porážce nikdy bych neřekl, že je schopen tak přesvědčivýho výkonu. Hynka Bočana mám fixovanýho spíš v pohádkách nebo nějakých light filmech, ale mě přesvědčil, že režisérsky umí i hodně dospělý filmy. Velmi depresivní pokoukání. (Enšpígl) 4*
Je až neuvěřitelné, jaké filmy se tu točily v 60. letech během vzedmutí oné legendární České nové vlny. Pasťák Hynka Bočana má v sobě až cosi ze současné severské kinematografie, jak kvalitou, tak vyzněním, tak syrový, bezvýchodný, popisný a depresivní je. Realistický pohled za zdi ,,ústavu ochranné výchovy mládeže" by měl být brán jako etalon všech následných filmových pokusů českých tvůrců vypořádat se s podobnou tématikou, oproti černobílé Bočanově sondě jsou všechny totiž jen lehkou televizní selankou... (Radek99) 4*
Depresivní, syrový, brutální, cynický, pesimistický a nakonec i smutný. Ponurý dům, všude samá mříž, napjatá atmosféra, kontrast v uvozovkách té lepší společnosti z venku tou špatnou uvnitř, šikana starších chovanců (dobrý výběr z řad hornických učňů), černobílý materiál ale i třeba ruční kamera to všechno přidalo filmu na skutečné syrovosti a autentičnosti. Tehdejšímu režimu pochopitelně nevyhovující, posléze ještě zcela nedokončený, zakázaný (jako jeden z prvních snímku 60 let), nejspíš pro svojí pravdivost a drsnou realitu o které opravdu tehdejší vnější svět neměl ani tušení. Krampol se Sloupem byly sígři od pohledu..Závěr je opravdu hodně sugestivní ale tak trochu i urychlený. Dodnes i tak jedno z nejlepších tragických děl konce šedesátých let...! (Karlos80) 4*
VELKÁ RECENZE
Syrový, bezvýchodný příběh, odehrávající se ve výchovném ústavu pro nezvladatelnou mládež, se stal jedním z filmů, které se dostaly do konfliktu s cenzurou už v roce 1968. Materiál, který režisér Hynek Bočan natočil, působil natolik provokativně, že dokončení snímku bylo zastaveno těsně před konečným sestřihem. Film se dočkal definitivní podoby až v roce 1989 a uveden do kin byl o rok později. Protagonistou vyprávění je mladý maloměstský učitel, jenž musí v Praze nastoupit v pražském pasťáku jako vychovatel. Primitivní, suroví chovanci zklamou každý jeho pokus o normální komunikaci. Napjaté vztahy vyvrcholí o Vánocích, kdy se obětí násilníků stává i samotný učitel… Ponuré drama s Ivanem Vyskočilem v hlavní roli zůstává svědectvím o kvalitách talentu Hynka Bočana, který už v následujících letech nedostal příležitost se projevit.
Jméno domu U dobrého pastýře v Praze dal vznik lidovému názvu výchovných zařízení pro nezvladatelnou mládež - pasťák. Spíše než ochránce stád namalovaného v portálu připomíná jméno past. Mladý učitel na maloměstské škole má napsat oslavný článek o kolegovi odcházejícím do důchodu. Ve staré školní kronice najde fotografii, na níž je zasloužilý učitel vyznamenáván nacisty. Uměl se přizpůsobit každému režimu a na svou okupační medaili je hrdý. Znechucený mladík článek nenapíše, ale i tak ve škole končí. Zaměstnání určují nadřízené orgány a on dostal umístěnku do Prahy. Na nádraží se s ním loučí dívka Blanka. Místo, které měl dostat, už je obsazené. Nová umístěnka ho pošle do Ústavu ochranné výchovy mládeže - pasťáku. Všude jsou bezpečnostní opatření - dvojité dveře, mříže, stálé zamykání. Vychovatelé nejsou učitelé, je mezi nimi bývalý řezník, švec, krejčí, voják. On je jediná kvalifikovaná síla. Jeho předchůdce leží těžce zraněný v nemocnici. Zklamaný učitel nemá kde bydlet. Chovanci, vesměs primitivní násilníci, mají vlastní hierarchii moci. Učitel si s nimi neví rady. Vede je na práci do uhelných skladů a dostane vynadáno od místních zaměstnanců, že neudrží kázeň. Snaží se klukům přiblížit, dá jim cigarety, sprchuje se s nimi, ale ředitel mu benevolenci vytkne. V noci přiveze VB přírůstek a učitel ho dá místo na samotku, kde sám přespává, rovnou na pokoj. Mazáci nováčka surově zbijí. Blance, která za ním přijede, nedokáže učitel nic o své situaci říct. Ale chovat se jen jako vězeňský dozorce jako kolegové nedokáže. Nenávist samozvaných velitelů chovanců stoupá. Chovanec František uprchne a než ho VB vrátí, stačí se dopustit přepadení. Před Vánoci má několik chovanců propustku na nákup dárků. Zbylí jim svěří peníze, aby pro ně také nakoupili. Ale parta je zklame, peníze propije. Po společné štědrovečerní večeři všichni zaměstnanci odejdou a službu má jen učitel. Chovanci zdemolují jídelnu. Topol, jeden z těch slušnějších, si stěžuje, že mu ukradli dárky. Rozzlobený učitel ukradené věci najde, ale frustrovaní mladí zločinci se na něj vrhnou a v záchvatu zuřivosti ho mlátí. Poničí pak celý ústav, ukradenými klíči si otevřou a rozutíkají se do noci. Topol s Františkem zavolají Bezpečnost. V koutě místnosti leží mrtvý mladý učitel.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.12.1990
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 31.3.2008 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Hynek Bočan (Režie), Jiří Beránek (Produkce/Vedoucí výroby), Vladimír Klusák (Hudba), Jiří Šámal (Kamera), Zdeněk Stehlík (Střih), Oldřich Okáč (Scénografie), Lída Novotná (Kostýmy), Miloslava Šmídová (Kostýmy), Eva Lackingerová (Kostýmy), Adolf Böhm (Zvuk), Anežka Kunová (Masky), Ivana Mesteková (Masky), Jiří Hurych (Masky), Hynek Bočan (Scénář), Karel Misař (Scénář), Karel Misař (kniha) (Předloha), Ivan Vyskočil (Herec), Jiří Krampol (Herec), Václav Sloup (Herec), Vilém Besser (Herec), Zdeněk Kryzánek (Herec), Vladimír Krška (Herec), Jiří Smutný (Herec), Dana Hlaváčová (Herec), František Kovářík (Herec), Karolina Slunéčková (Herec), Ladislav Křiváček (Herec), Jan Teplý st. (Herec), František Holar (Herec), Miloš Vognič (Herec), Adolf Minský (Herec), Zdeněk Jánský (Herec), Hana Kreihanslová (Herec), Eva Foustková (Herec), René Gabzdyl (Herec), Václav Halama (Herec), Jan Prokeš (Herec), Mirko Musil (Herec)
1968/91/Československo/Drama
Zajímavost k filmu
- Když sedí učitel se svou dívkou v hospodě, tak v pozadí hraje píseň „Ach, ta láska nebeská“ od Evy Pilarové a Waldemara Matušky.
- Hudbu měl skládat původně Jan Klusák, ale kvůli omylu barrandovské produkce byl osloven jazzový pianista Vladimír Klusák. Hynek Bočan potom neměl sílu tento omyl přiznat, a možná proto získal film naprosto ojedinělý, až nadčasový soundtrack.
- Ivan Vyskočil si nechal od lékaře zavést do nosní trubice skrz pusu prezervativ napuštěný filmovou krví, takže když ho udeřil Jiří Krampol pěstí, jazykem stiskl prezervativ a z nosu mu začala téct krev
- Jiří Šámal při vyvolávání filmu rozdělil nasnímaný materiál na třetiny. První třetinu vyvolal klasicky, u druhé trval proces vyvolávání delší dobu, a film tak zhrubl a ztmavl. Poslední třetinu pak vytvořil ještě tmavší. Z toho důvodu na diváka silněji dopadá skutečně temná atmosféra filmu.
- Jiří Šámal většinu filmu natočil v ruce bez stativu.
- Film byl natočen na zámku Jezeří u Horního Jiřetína, všechny interiéry i exteriéry se točily na místě z důvodů vetší autenticity.
- Při natáčení filmu, už s vědomím že to špatně dopadne, zažíval režisér Bočan absolutní tvůrčí svobodu. Při střihu už ale byla situace jiná, musel 50 obrazů z 90 na zásah cenzora předělávat nebo dokonce odstranit. Do fáze postsynchronnů se film nedostal, dotvářely až po r.1989, kde herci, kteří se již nedožili, museli být předabovaní.
- Hudbu zkomponoval Vladimír Klusák, který byl ke spolupráci přizván vlastně náhodou. Jedna z produkčních, pověřená zajištěním hudební složky, mu omylem zatelefonovala namísto jeho slavnějšímu jmenovci Janu Klusákovi. Než se záměna vysvětlila, měl už Vladimír Klusák připravenou hudbu, která na režiséra zapůsobila tak, že se rozhodl ji ve filmu použít.
- Film byl tehdejšími normalizátory zařazen do tzv. černých filmů, což byly snímky, u kterých podle jejich názoru převládalo negativní líčení současnosti a jednotlivých aspektů společenského i politického života.
- Jeden z nejvýraznějších českých filmových hudebních skladatelů Zdeněk Liška se sám nabídl, že k filmu složí hudbu, dokonce zdarma. Film byl však zakázán a uzavřen do trezoru. Liška se k realizaci tedy nedostal. Film byl dokončen až v roce 1990, kdy byl proveden čistý střih v době zákazu jen nahrubo sestaveného materiálu.
- Několik představitelů (Karolina Slunéčková, Zdeněk Kryzánek, Vilém Besser, František Kovářík a Ladislav Křiváček) se premiéry filmu nedočkalo.
- Po prvom premietaní a zákaze sa tvorivá skupina Šebor-Bor pokúšala snímku zachrániť, a preto nakoniec aj režisér pristúpil k niektorým úpravám. Celá záležitosť sa tiahla trištvrte roka. Film mal deväťdesiat obrazov, vykonali sa na papieri jeho úpravy, nový koniec, niektoré obrazy išli von, asi pri tridsiatich piatich obrazoch sa vykonali návrhy na úpravy, ale keď to dali dokopy, zistili, že to s filmom nepohlo, aj keď by sa napríklad v postsynchrónoch zmenili repliky.
- Hudbu měl skládat původně Jan Klusák, ale kvůli omylu barrandovské produkce byl osloven jazzový pianista Vladimír Klusák. Hynek Bočan potom neměl sílu tento omyl přiznat, a možná proto získal film naprosto ojedinělý, až nadčasový soundtrack.
- Ivan Vyskočil si nechal od lékaře zavést do nosní trubice skrz pusu prezervativ napuštěný filmovou krví, takže když ho udeřil Jiří Krampol pěstí, jazykem stiskl prezervativ a z nosu mu začala téct krev
- Jiří Šámal při vyvolávání filmu rozdělil nasnímaný materiál na třetiny. První třetinu vyvolal klasicky, u druhé trval proces vyvolávání delší dobu, a film tak zhrubl a ztmavl. Poslední třetinu pak vytvořil ještě tmavší. Z toho důvodu na diváka silněji dopadá skutečně temná atmosféra filmu.
- Jiří Šámal většinu filmu natočil v ruce bez stativu.
- Film byl natočen na zámku Jezeří u Horního Jiřetína, všechny interiéry i exteriéry se točily na místě z důvodů vetší autenticity.
- Při natáčení filmu, už s vědomím že to špatně dopadne, zažíval režisér Bočan absolutní tvůrčí svobodu. Při střihu už ale byla situace jiná, musel 50 obrazů z 90 na zásah cenzora předělávat nebo dokonce odstranit. Do fáze postsynchronnů se film nedostal, dotvářely až po r.1989, kde herci, kteří se již nedožili, museli být předabovaní.
- Hudbu zkomponoval Vladimír Klusák, který byl ke spolupráci přizván vlastně náhodou. Jedna z produkčních, pověřená zajištěním hudební složky, mu omylem zatelefonovala namísto jeho slavnějšímu jmenovci Janu Klusákovi. Než se záměna vysvětlila, měl už Vladimír Klusák připravenou hudbu, která na režiséra zapůsobila tak, že se rozhodl ji ve filmu použít.
- Film byl tehdejšími normalizátory zařazen do tzv. černých filmů, což byly snímky, u kterých podle jejich názoru převládalo negativní líčení současnosti a jednotlivých aspektů společenského i politického života.
- Jeden z nejvýraznějších českých filmových hudebních skladatelů Zdeněk Liška se sám nabídl, že k filmu složí hudbu, dokonce zdarma. Film byl však zakázán a uzavřen do trezoru. Liška se k realizaci tedy nedostal. Film byl dokončen až v roce 1990, kdy byl proveden čistý střih v době zákazu jen nahrubo sestaveného materiálu.
- Několik představitelů (Karolina Slunéčková, Zdeněk Kryzánek, Vilém Besser, František Kovářík a Ladislav Křiváček) se premiéry filmu nedočkalo.
- Po prvom premietaní a zákaze sa tvorivá skupina Šebor-Bor pokúšala snímku zachrániť, a preto nakoniec aj režisér pristúpil k niektorým úpravám. Celá záležitosť sa tiahla trištvrte roka. Film mal deväťdesiat obrazov, vykonali sa na papieri jeho úpravy, nový koniec, niektoré obrazy išli von, asi pri tridsiatich piatich obrazoch sa vykonali návrhy na úpravy, ale keď to dali dokopy, zistili, že to s filmom nepohlo, aj keď by sa napríklad v postsynchrónoch zmenili repliky.
Odkazy