Panna a netvor / Panna a netvor (1978/88/Československo/Pohádka, Drama, Horor, Mysteriózní, Fantasy, Romantický) 78%
17.11.2023 18:28
JEDNOU VĚTOU
„Jedno z filmových ztvárnění věčně živé pohádky o krásce a zvířeti“
Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem. Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Deváté srdce". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Deváté srdce", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ".(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pojďme se krásně bát, než z netvora stane se baleťák a panna přestane býti pannou.. Není bez zajímavosti, že Herzova romantická pohádka s hororovými prvky se z úsporných důvodů natáčela současně s jiným autorovým startérem dětských depresí a pomočování (Deváté srdce) a Jurajovi nutno přičíst k dobru, že i do exteriérových scén v lesích, co vypadaly jak sibiřská tajga po pádu meteoritu, vnesl neodolatelně děsivé kouzlo. Hlavní hybná síla filmu (Hapkův ústřední klavírní motiv), je tady sám o sobě za pět hvězd, ovšem ty "volume up" varhany z kremační síně začnou být po čase otravně ohlušující, až by z toho háral pes. Zajímala by mě gáže pana Vosky, když na začátku bylo v lese zahaleném mlhou skrytým podtextem řečeno: „Ty se hlavně starej o to, aby Voskové měli co jíst a pít..“ (Gilmour93) 4*
Do hororu daleko a k pohádce, která se dá oblíbit, ještě dál. Herz je jako jediný režisér výrazným zástupcem hororového žánru, který u nás nikdy neměl na růžích ustláno. V dětství mně film nenahnal strach, a jsem si jistý, že ani dnes se to nikomu nestane, zvláště když Vlastík Harapes tančí v tak nepovedené a vypelichané masce a Zdena Studénková svým křikem zdatně předstírá šílený strach. Maskéři by zasloužili za takovou nevkusnou masku pokárat a svoji vinu na tom nese i režisér, který se nedržel původní předlohy. Příběh je pochopitelně věčný a vzniklo bezpočet variací na příběh o síle lásky, která zlomí sebevětší kletbu. Jestli to takhle funguje mimo filmový svět, odzkoušeno nemám, ale nic není vyloučeno. Herz zvolil pro složitou látku kvalitní filmový přístup, přesto netrefil ten správný poměr, a řada vážně míněných, původně strašidelných scén, působí z dnešního pohledu spíše úsměvně. 40% (kingik) 2*
Umělecké a na percepci dětského diváka zřejmě záměrně rezignující dílo. Je vůbec otázkou, jestli je Panna a netvor ještě vůbec pohádkou, spíše se jedná o mýtus (dualita světa) natočený až s hororovou stylizací. Převažují tu lyrické pasáže plné popisných stísněných pocitů. Ponurá, temná atmosféra strachu je vystavěna na podstatě setkání s čímsi strašlivým, na co se nelze ani podívat - zjevná metafora politické situace u nás (Zajímavá je i podoba Netvora - Zla - tvor s ptačím zobákem, podobně jako třeba později Jan Švankmajer ve Spiklencích slasti stylizuje Netvora do podoby, v jaké ho známe od Hieronyma Bosche a jiných středověkých malířů a jejich zobrazení pekla...). Juraj Herz nesměl točit projekty, které zamýšlel, proto se asi uchýlil k tomuto obraznému podobenství... Panna a netvor také nabourávají zjednodušující pohled na českou filmovou pohádku jako na pohádku povětšinou laskavou a harmonickou, Juraj Herz tak navazuje na dnes již polozapomenutou pohádkovou tvorbu z let padesátých a šedesátých či třeba na Kachyňovu Malou mořskou vílu. (Absolutní hodnocení ale nedávám ze subjektivních důvodů - když jsem byl této ,,pohádce" vystaven jako malý kluk, způsobilo mi to nepěkné noční můry...) (Radek99) 4*
VELKÁ RECENZE
V roce 1978 obohatil režisér Juraj Herz dobovou žánrovou scénu o dvojici hororových pohádek Deváté srdce a Pannu a netvora. V rámci filmografie autora, který se po silně stylizovaných snímcích šedesátých let musel vyjadřovat v rámci civilního realismu, představují oba snímky návrat k expresivnímu stylu Spalovače mrtvol, Petrolejových lamp či Morgiany. Zatímco Deváté srdce pracovalo s původním námětem, příběh Panny a netvora je zpracováním klasické látky respektive divadelní hry Františka Hrubína inspirované pohádkovým příběhem o krásce a netvorovi. Hrubínův text pro Herzovy potřeby upravil Ota Hofman, Panna a netvor je však především prezentací režisérovy výjimečné schopnosti budovat fantaskní, poeticky ponurou atmosféru. Snímek se natáčel současně s pohádkou Deváté srdce. Navzdory účasti některých stejných členů štábu (kameraman Jiří Macháně, hudební skladatel Petr Hapka) však hrubínovský horor působí odlišným dojmem. Zatímco na Devátém srdci výtvarně spolupracovali Jan a Eva Švankmajerovi, Panna a netvor působí díky výtvarníkům Josefovi a Olze Vyleťalovým „přírodnějším“ dojmem… Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce, Julie (Zdena Studénková), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel tanečník Vlastimil Harapes.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Vozy naplněné luxusním zbožím zabloudily v mlze do hustého lesa. Průvodci zapálili neprostupné křoviny a následný požár a splašení koně dovršili zkázu. Kupec vložil do nákupu zboží všechen svůj majetek i peníze půjčené od snoubenců dvou starších dcer zlatníka a kořenkáře. Ženiši svatbu zrušili a po dražbě zůstal kupci jen prázdný dům a portrét druhé manželky, matky nejmladší dcery Julie zvané Kráska. Kupec se vydá s těžkým srdcem cenný obraz prodat. Zabloudí a azyl najde v polorozbořeném zámku uprostřed lesa. Únavou usne a ráno najde místo obrazu veliké množství peněz a šperků. Když ulomí růži, zjeví se mu pán zámku - netvor připomínající obřího dravého ptáka. Ušetří kupcův život za slib, že se vrátí on nebo některá z dcer. Jen Kráska je ochotná otce zachránit. Na zámku má dostatek jídla a veškerou péči. Netvor na ni mluví z úkrytu, jejím zjevem i slunnou povahou je okouzlen, nechce se jí však ukázat. Stárnoucí sestry se zatím provdaly za dva šlechtické floutky a drancují otcův majetek. Láska změní netvorovy drápy v lidské ruce. Julie zahlédne jeho podobu a v hrůze odmítne jeho vyznání. S jeho svolením se vrátí k otci. Když si ale dívka uvědomí, že netvor, jehož sama miluje, bez ní zahyne, vrátí se do zámku. Ujistí umírajícího tvora o svém citu a on se promění v krásného prince, kterého viděla už dříve ve svých snech.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.3.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1996 (VHS) Centrum českého videa, 18.2.2005 Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.12.1997 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 1.2.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 21.10.2010 Bontonfilm
„Jedno z filmových ztvárnění věčně živé pohádky o krásce a zvířeti“
Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem. Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Deváté srdce". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Deváté srdce", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ".(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pojďme se krásně bát, než z netvora stane se baleťák a panna přestane býti pannou.. Není bez zajímavosti, že Herzova romantická pohádka s hororovými prvky se z úsporných důvodů natáčela současně s jiným autorovým startérem dětských depresí a pomočování (Deváté srdce) a Jurajovi nutno přičíst k dobru, že i do exteriérových scén v lesích, co vypadaly jak sibiřská tajga po pádu meteoritu, vnesl neodolatelně děsivé kouzlo. Hlavní hybná síla filmu (Hapkův ústřední klavírní motiv), je tady sám o sobě za pět hvězd, ovšem ty "volume up" varhany z kremační síně začnou být po čase otravně ohlušující, až by z toho háral pes. Zajímala by mě gáže pana Vosky, když na začátku bylo v lese zahaleném mlhou skrytým podtextem řečeno: „Ty se hlavně starej o to, aby Voskové měli co jíst a pít..“ (Gilmour93) 4*
Do hororu daleko a k pohádce, která se dá oblíbit, ještě dál. Herz je jako jediný režisér výrazným zástupcem hororového žánru, který u nás nikdy neměl na růžích ustláno. V dětství mně film nenahnal strach, a jsem si jistý, že ani dnes se to nikomu nestane, zvláště když Vlastík Harapes tančí v tak nepovedené a vypelichané masce a Zdena Studénková svým křikem zdatně předstírá šílený strach. Maskéři by zasloužili za takovou nevkusnou masku pokárat a svoji vinu na tom nese i režisér, který se nedržel původní předlohy. Příběh je pochopitelně věčný a vzniklo bezpočet variací na příběh o síle lásky, která zlomí sebevětší kletbu. Jestli to takhle funguje mimo filmový svět, odzkoušeno nemám, ale nic není vyloučeno. Herz zvolil pro složitou látku kvalitní filmový přístup, přesto netrefil ten správný poměr, a řada vážně míněných, původně strašidelných scén, působí z dnešního pohledu spíše úsměvně. 40% (kingik) 2*
Umělecké a na percepci dětského diváka zřejmě záměrně rezignující dílo. Je vůbec otázkou, jestli je Panna a netvor ještě vůbec pohádkou, spíše se jedná o mýtus (dualita světa) natočený až s hororovou stylizací. Převažují tu lyrické pasáže plné popisných stísněných pocitů. Ponurá, temná atmosféra strachu je vystavěna na podstatě setkání s čímsi strašlivým, na co se nelze ani podívat - zjevná metafora politické situace u nás (Zajímavá je i podoba Netvora - Zla - tvor s ptačím zobákem, podobně jako třeba později Jan Švankmajer ve Spiklencích slasti stylizuje Netvora do podoby, v jaké ho známe od Hieronyma Bosche a jiných středověkých malířů a jejich zobrazení pekla...). Juraj Herz nesměl točit projekty, které zamýšlel, proto se asi uchýlil k tomuto obraznému podobenství... Panna a netvor také nabourávají zjednodušující pohled na českou filmovou pohádku jako na pohádku povětšinou laskavou a harmonickou, Juraj Herz tak navazuje na dnes již polozapomenutou pohádkovou tvorbu z let padesátých a šedesátých či třeba na Kachyňovu Malou mořskou vílu. (Absolutní hodnocení ale nedávám ze subjektivních důvodů - když jsem byl této ,,pohádce" vystaven jako malý kluk, způsobilo mi to nepěkné noční můry...) (Radek99) 4*
VELKÁ RECENZE
V roce 1978 obohatil režisér Juraj Herz dobovou žánrovou scénu o dvojici hororových pohádek Deváté srdce a Pannu a netvora. V rámci filmografie autora, který se po silně stylizovaných snímcích šedesátých let musel vyjadřovat v rámci civilního realismu, představují oba snímky návrat k expresivnímu stylu Spalovače mrtvol, Petrolejových lamp či Morgiany. Zatímco Deváté srdce pracovalo s původním námětem, příběh Panny a netvora je zpracováním klasické látky respektive divadelní hry Františka Hrubína inspirované pohádkovým příběhem o krásce a netvorovi. Hrubínův text pro Herzovy potřeby upravil Ota Hofman, Panna a netvor je však především prezentací režisérovy výjimečné schopnosti budovat fantaskní, poeticky ponurou atmosféru. Snímek se natáčel současně s pohádkou Deváté srdce. Navzdory účasti některých stejných členů štábu (kameraman Jiří Macháně, hudební skladatel Petr Hapka) však hrubínovský horor působí odlišným dojmem. Zatímco na Devátém srdci výtvarně spolupracovali Jan a Eva Švankmajerovi, Panna a netvor působí díky výtvarníkům Josefovi a Olze Vyleťalovým „přírodnějším“ dojmem… Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce, Julie (Zdena Studénková), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel tanečník Vlastimil Harapes.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Vozy naplněné luxusním zbožím zabloudily v mlze do hustého lesa. Průvodci zapálili neprostupné křoviny a následný požár a splašení koně dovršili zkázu. Kupec vložil do nákupu zboží všechen svůj majetek i peníze půjčené od snoubenců dvou starších dcer zlatníka a kořenkáře. Ženiši svatbu zrušili a po dražbě zůstal kupci jen prázdný dům a portrét druhé manželky, matky nejmladší dcery Julie zvané Kráska. Kupec se vydá s těžkým srdcem cenný obraz prodat. Zabloudí a azyl najde v polorozbořeném zámku uprostřed lesa. Únavou usne a ráno najde místo obrazu veliké množství peněz a šperků. Když ulomí růži, zjeví se mu pán zámku - netvor připomínající obřího dravého ptáka. Ušetří kupcův život za slib, že se vrátí on nebo některá z dcer. Jen Kráska je ochotná otce zachránit. Na zámku má dostatek jídla a veškerou péči. Netvor na ni mluví z úkrytu, jejím zjevem i slunnou povahou je okouzlen, nechce se jí však ukázat. Stárnoucí sestry se zatím provdaly za dva šlechtické floutky a drancují otcův majetek. Láska změní netvorovy drápy v lidské ruce. Julie zahlédne jeho podobu a v hrůze odmítne jeho vyznání. S jeho svolením se vrátí k otci. Když si ale dívka uvědomí, že netvor, jehož sama miluje, bez ní zahyne, vrátí se do zámku. Ujistí umírajícího tvora o svém citu a on se promění v krásného prince, kterého viděla už dříve ve svých snech.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.3.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1996 (VHS) Centrum českého videa, 18.2.2005 Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.12.1997 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 1.2.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 21.10.2010 Bontonfilm
Tvůrci a herci
Juraj Herz (Režie), Karel Kochman (Produkce), Petr Hapka (Hudba), Jiří Macháně (Kamera), Jaromír Janáček (Střih), Vladimír Labský (Scénografie), Irena Greifová (Kostýmy), František Černý (Zvuk), Jiřina Bisingerová (Masky), Jiří Hurych (Masky), Juraj Herz, Ota Hofman (Scénář), František Hrubín (divadelní hra) (Scénář), Zdena Studenková (Herec), Vlastimil Harapes (Herec), Václav Voska (Herec), Jana Brejchová (Herec), Zuzana Kocúriková (Herec), Josef Laufer (Herec), Milan Hein (Herec), Marta Hrachovinová (Herec), Karel Augusta (Herec), Josef Langmiler (Herec), Vít Olmer (Herec), Jan Přeučil (Herec), František Svačina (Herec), Martin Hodák (Herec), Václav Vodák (Herec), Zeno Dostál (Herec), Jaroslav Engelhart (Herec), Zdeněk Jelen (Herec), Eduard Pavlíček (Herec), Kamal El Rasheed (Herec), Awad El Seed (Herec), Musa Ahmed Mansour (Herec), William M. Ncube (Herec), Karel Engel (Herec), Jaroslav Klenot (Herec), Jindřich Sejk (Herec), Ladislav Hájek (Herec), Petr Drozda (Herec), Jiří Fajt (Herec), Josef Hrubý (Herec), Miroslav Jíra (Herec), Jiří Klenot (Herec), Ladislav Lahoda (Herec), Jaroslav Šanda (Herec), Magdalena Čechová (Herec), Olga Fleischerová (Herec), Tomáš Hanták (Herec), Antonín Klepáč (Herec), Lubomír Mohyla (Herec), Jaroslav Vesecký (Herec), Blažena Kramešová (Herec), Taťjana Medvecká (Herec), Jiří Zahajský (Herec), Jorga Kotrbová (Herec), Miloslav Horáček (Herec)
1978/88/Československo/Pohádka, Drama, Horor, Mysteriózní, Fantasy, Romantický
Zajímavost k filmu
- Natáčení probíhalo v zámecké zahradě Mnichovo Hradiště, v pražských Havlíčkových sadech, na faře u kostela sv. Vojtěcha v Praze-Novém městě a u Trojanova mlýnu v pražském Suchdole.
- Juraj Herz chtěl, aby Netvora nadaboval Eduard Cupák. Ten však odmítal propůjčovat hlas českým kolegům.
- Ve scéně, kdy Netvor (Vlastimil Harapes) ze šílenství zapaluje zámek, téměř shořely ateliéry Barrandov.
- Kvůli rozhodnutí režiséra postavit celý zámek v ateliéru byl rozpočet natolik vysoký, že musel Herz v kulisách natočit současně druhou pohádku Deváté srdce (1978). Natáčení obou filmů trvalo 90 dní.
- Juraj Herz nechtěl natočit film s přívětivým zvířetem, a tak si pro ztvárnění vybral ptáka jako nekomunikativní zvíře. Představitele Vlastimila Harapese, se kterým točil svůj předchozí film Den pro mou lásku (1976), si vybral, aby měl kvalitní choreografii Netvora.
- Přejmenováním předlohy „Kráska a zvíře“ na Panna a netvor chtěl režisér Herz zdůraznit odklon od nevinné pohádkové předlohy.
- Scénář Oty Hofmana k tomuto snímku zpracoval do filmové podoby již o sedm let dříve pod názvem Kráska a zvíře (1971) Antonín Moskalyk.
- Hlasy obou hlavních představitelů byly ve studiu přemluveny Taťjánou Medveckou a Jiřím Zahajským. Zuzana Kocuriková pak Jorgou Kotrbovou.
- Film získal Velkou cenu publika v Paříži na Mezinárodním festivalu fantastických filmů, a také Zlatou medaili za nejlepší film na Filmovém festivalu hororu v Sitges.
- Snímek byl z úsporných důvodů natáčen ve stejných ateliérových stavbách jako pohádka Deváté srdce.
- Juraj Herz chtěl, aby Netvora nadaboval Eduard Cupák. Ten však odmítal propůjčovat hlas českým kolegům.
- Ve scéně, kdy Netvor (Vlastimil Harapes) ze šílenství zapaluje zámek, téměř shořely ateliéry Barrandov.
- Kvůli rozhodnutí režiséra postavit celý zámek v ateliéru byl rozpočet natolik vysoký, že musel Herz v kulisách natočit současně druhou pohádku Deváté srdce (1978). Natáčení obou filmů trvalo 90 dní.
- Juraj Herz nechtěl natočit film s přívětivým zvířetem, a tak si pro ztvárnění vybral ptáka jako nekomunikativní zvíře. Představitele Vlastimila Harapese, se kterým točil svůj předchozí film Den pro mou lásku (1976), si vybral, aby měl kvalitní choreografii Netvora.
- Přejmenováním předlohy „Kráska a zvíře“ na Panna a netvor chtěl režisér Herz zdůraznit odklon od nevinné pohádkové předlohy.
- Scénář Oty Hofmana k tomuto snímku zpracoval do filmové podoby již o sedm let dříve pod názvem Kráska a zvíře (1971) Antonín Moskalyk.
- Hlasy obou hlavních představitelů byly ve studiu přemluveny Taťjánou Medveckou a Jiřím Zahajským. Zuzana Kocuriková pak Jorgou Kotrbovou.
- Film získal Velkou cenu publika v Paříži na Mezinárodním festivalu fantastických filmů, a také Zlatou medaili za nejlepší film na Filmovém festivalu hororu v Sitges.
- Snímek byl z úsporných důvodů natáčen ve stejných ateliérových stavbách jako pohádka Deváté srdce.
Odkazy