Otesánek / Otesánek (2000/125/Česko, Velká Británie, Japonsko/Komedie, Drama, Loutkový) 63% -Originál DVD-
17.11.2023 18:27
JEDNOU VĚTOU
„Hororová komedie (nebo komediální horor?) o jednom malém českém lidožroutovi a jídlu vůbec!"
OBSAH
Světoznámý český filmař Jan Švankmajer zpracoval ve svém osobitém stylu lidovou pohádku o Otesánkovi. Vyprávění o nenasytném dítěti stvořeném ze dřeva, které postupně spořádá všechno živé kolem sebe, situoval do dnešní doby a do tuctového městského činžáku. Manželé Horákovi tak dlouho touží po dítěti, až ho paní Horáková spatří v pařezu, který jí muž přinesl z parcely. V patřičném okamžiku dřevo obživne. Rodičovská radost však netrvá dlouho. Malý Otík, jak mu tatínek a maminka říkají, potřebuje stálý přísun jídla. Posléze si je začne opatřovat sám. Neunikne mu ani kočka, ani obtloustlá sociální pracovnice. Jen sousedovic přemoudřelá dcerka Alžbětka, která dobře zná pohádku, ví, kam se ztrácejí lidé z okolí. Její snahu zachránit jediného kamaráda v domě může překazit jen stará paní správcová. Jan Švankmajer pojednal svůj film jako groteskní horor, přerůstající v podobenství o zpupné snaze lidí vzdorovat přírodě. Stejně jako ve svých dřívějších celovečerních filmech i tady autor kombinuje hereckou akci s trikovými scénami a s dokonalou animací reálu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velmi dobrá černá komedie, která je pro Jana Švankmajera dosti netradičí - animace zde není mnoho, zato herci mají překvapivě co hrát a sami nejsou obětí fázování. Veronika Žilková a Jan Hartl jsou velmi dobří, ale to neříkám nic nového. Stejně dobrá je ovšem Jaroslava Kretschmerová, na kterou se tak trochu zapomíná, a kouzelná je Jitka Smutná v miniroli sociální pracovnice. P.S.: J. Š. svého času uvažoval, že do hlavních rolí obsadí Woodyho Allena a Miu Farrowovou. (Oskar) 5*
Film by býval lepší, kdyby si Švankmajer odpustil pár minut. Vzhledem k banálnímu příběhu je totiž 120 minut dlouhá doba. Než se začne rozvíjet příběh uplyne alespoň půl hodiny. Nemám rád Tele Tele a tím pádem ani nemusím Žilkovou, ale tady sehrála svou roli matky poblázněné mateřským pudem neočekávaně dobře. Především ona a také výtvarná fantazie Švankmajera, jsou největším kladem filmu. (kinej) 3*
Ta hvězdička je jen za to, že to je první film od Švankmajera, který jsem dokoukal až do konce a nemusel jsem si brát žádná sedativa. Taky je to asi jeho jediný srozumitelný film (ale to je asi tím, že příběh Otesánka zná snad každý). Já toho pána respektuju, nicméně jako filmový tvůrce mi VŮBEC NIC neříká. (Radyo) 1*
VELKÁ RECENZE
Ve filmu Otesánek se Jan Švankmajer inspiroval lidovou pohádkou, již zpracoval ve formě groteskního hororu. – Manželé Horákovi zoufale touží po dítěti, které nemohou mít. Když muž jednou na chatě přinese domů pařez, vzdáleně připomínající děcko, vzplane paní Horáková ke kusu dřeva mateřskou láskou a pařez posléze ožije. Manželé v městském činžáku předstírají, že se jim narodil syn Otík. Nezvyklé monstrum je však nenasytné a sní nejdříve kočku, pak listonoše a sociální pracovnici. Zoufalý pan Horák zavře Otesánka do sklepa, kde se o něj začne starat dívenka ze sousedství Alžběta. Ta jediná ví, že jde o postavu ze známé pohádky a zoufale se snaží zabránit Otesánkovu konci, popsanému v pohádkové knížce.
Otesánek kromě chlípného staříka stačí ještě zlikvidovat i své rodiče. – Známý tvůrce se přiklání k formě hraného filmu, který ovšem kombinuje s četnými trikovými sekvencemi, s animací reálu a také s ploškovou animací (do příběhu je vložena animovaná pohádka, zpracovaná Evou Švankmajerovou). Přesazení mýtického příběhu do dnešní doby umožňuje autorům pracovat se současnou realitou podobně jako ve Spiklencích slasti (FP 10/96). Zpočátku nevinný kus dřeva se postupně proměňuje v obrovské dravé monstrum, jež si ovšem stále udržuje svůj „stromový“ tvar a nepodobá se tak ostatním filmovým příšerám. – I v Otesánkovi se objevují tradiční švankmajerovské motivy, upomínající na autorovu předcházející tvorbu (zde zejména na film Do pivnice). Neschází ani černý humor, ani zjevný sklon k bizarnosti, ke grotesce a k nápaditému využití mýtických prvků či symbolů.
Film byl se značným ohlasem uveden mimo soutěž na MFF v Benátkách 2000.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Manželé Božena a Karel Horákovi zoufale touží po dítěti. Karel už vidí miminka všude, například i u kádí s kapry místo ryb. Boženčina prohlídka u lékaře však zase dopadne špatně. Přemoudřelá sousedovic Alžbětka Štádlerová to doma komentuje u jídla: paní Horáková prý zase nic, a ona by tak chtěla, aby v domě bylo kromě ní ještě nějaké dítě. Pan Štádler umluví o víkendu pana Horáka, aby si sousedi koupili chatu vedle nich. Alžbětka si ráda čte odborné knihy o sexu. Horák se Štádlerem porážejí před zakoupenou chatou stromy. Karlovi se jeden z pařezů nakrátko promění v dítě. Muž ho vezme do chaty a trochu ho přiseká. Boženka v neforemném dřevu vidí vytoužené děcko. Hned je oblékne do šatiček. Když si je však chce vzít do Prahy, už to pan Horák nevydrží a začne mlátit pařezem do stolu, aby dokázal, že je to jen kus dřeva. Avšak Boženka je neústupná: chce své „dítě“ zpátky. Muž ji jen dokáže přemluvit, aby nechala dřevo na chatě. Paní Horáková začne předstírat těhotenství. Našije si polštářky „na břicho“ podle měsíců. Karel se marně rozčiluje. Ve čtvrtém měsíci má Boženka těhotenské chutě a zvrací. Alžběta na chatě zahlédne Horákovou, jak se mazlí s „miminem“, ale matka jí to nevěří. V práci kolegové gratulují Karlovi k budoucímu potomkovi. Muž se ze zoufalství opije. Boženka koupe na chatě „miminko“ a Karel se dřevo snaží nenápadně utopit. Paní Štádlerová řekne na schodech Horákovi, že to už na jeho ženu „přišlo“. Karel rezolutně odmítne sanitku a sám odváží Boženku. Marně ji však přesvědčuje, aby toho už konečně nechala. Doveze ji na chatu a tady ji zamkne. Při odjezdu se mu zdá, že slyší dětský pláč. Štádlerová mu dá v Praze najíst a Štádler ho nutí, aby se napili. Karel musí od nich zavolat do porodnice: předstírá, že se mu narodil kluk jak buk, který se bude jmenovat Otík. Alžbětka si však všimne, že telefon byl během hovoru vypnutý. Karel se opije i v práci. Horák na chatě objeví Boženku, jak kojí oživlé dřevo. Chce je rozštípat sekerou, ale žena se na něj vrhne a zabrání mu v tom. Otesánek-pařez pláče. Rozpláče se i zoufalý muž. Boženka si přiveze „miminko“ domů, ale nechce ho ukázat zvědavé paní Štádlerové. Karel jí slíbí, že v neděli Otíka nalakuje a přisekne mu třetí ručičku. Otesánek by však pořád jedl a stále křičí. Záhy mu vyrostou ostré zuby. Jednou jimi chytí „maminku“ za vlasy a Karel je musí rychle ustřihnout. Jediná Alžbětka zahlédne před samoobsluhou, co je v kočárku paní Horákové. Alžběta si doma průběžně čte v knížce Karla Jaromíra Erbena pohádku o Otesánkovi (animovaný film). Paní Horáková nosí domů velké nákupy. Všimne si toho i stará paní správcová, která na dvorku pěstuje zelí. Manželé doma s hrůzou zjistí, že Otesánek snědl jejich černého kocoura Mikeše. Zbyla z něj jen okousaná kostra. Horák je z toho vyšinutý a mluví zase o rozštípání, ale Boženka se „syna“ zastává. Otesánek už se nevejde do kočárku. Rodiče tajně dopravují do bytu tašky s jídlem. Jednou najdou dveře otevřené a zjistí, že Otík snědl listonoše. Alžbětka zvědavě nahlíží k sousedům klíčovou dírkou. Ani si nevšimne starého pana Žlábka, kterého se bojí, protože se na ni vilně dívá. Soused si u skloněné dívenky konečně může přijít na své, ale udělá se mu zle. Karel se chce udat na policii, ale Boženka ho přesvědčí: „Je to naše dítě v dobrém i ve zlém!“ A tak nešťastný muž v noci tajně roznáší poštu za listonoše. Zahlédnou ho Štádlerovi, ale nepoznají ho. Štádlerová brzy zjistí od mladého pošťáka, že jeho předchůdce zmizel. Když se to dozví Alžběta, jen věštecky konstatuje, že to je jen začátek. Správcová objeví před obchodem, že paní Horáková má v kočárku místo dítěte panenku, a oznámí to na policii. Okrskář zavolá gynekologovi a dozví se od něj, že Horákovi nemohou mít dítě z důvodů oboustranné sterility. Podle lékaře je to prý případ zralý pro psychiatra. K Horákům přijde sociální pracovnice Bulánková. Vidí spoustu jídla a panenku. Užuž chce podivínskou „matku“ politovat, když slyší dětský křik. Boženka jí nechce Otíka ukázat, marně však brání návštěvnici v přístupu do zavřeného pokoje. Otesánek, který se proměnil ve velké monstrum, Bulánkovou rozsápe. Alžběta vidí pana Horáka, jak vleče tašky plné masa. Muž počká, až Otesánek usne, a navzdory plačící ženě ho sváže a odnese v pytli do sklepa, kde ho strčí do velké bedny. Sleduje ho Alžběta. Paní Štádlerová mluví doma o tom, že Horákovi odvezli Otíka k babičce na venkov. Alžběta ve sklepě osvobodí spoutané monstrum a začne se o ně starat. - Dívka zná konec pohádky, podle nějž Otesánka zabije babka s motykou na poli se zelím. Proto schová motyku paní správcové a varuje Otesánka před zelím. Paní Štádlerová si libuje: jejich holka sice v poslední době spořádá, na co přijde, zato má prý novou kamarádku Otylku. Dva tajní se u Horáků vyptávají na zmizelou paní Bulánkovou, ale pomyslí si své, když tu zahlédnou panenku v kočárku. O něco později objeví správcová panenku v popelnici, kam ji zahodil pan Horák. Správcová přistihne Alžbětku, jak jí chce ukrást novou motyku. Dívenka jí s pláčem vypráví o pohádce o Otesánkovi. Matka přistihne dcerku, jak vybírá lednici, a zakáže jí to. Alžbětka rozbije prasátko a za úspory koupí pro Otesánka aspoň prejt. Doma přesvědčuje rodiče, že podivné zvuky ze sklepa způsobuje stará kanalizace. Marně chce kapesné na půl roku dopředu. - Nešťastná dívka z nouze losuje oběti pro Otesánka. První na řadě je pan Žlábek. Alžběta ho celkem snadno naláká do sklepa... Policisté se dobývají do bytu pana Žlábka, z něhož se našly jen brýle. Paní Štádlerová doma konstatuje, že za týden zmizeli tři lidé a kočka. Zničený Karel si půjčí od Štádlera motorovou pilu a navzdory nářku své ženy se vydá do sklepa. Nedokáže však Otíka, který na něj volá „táto“, zabít. Jenže Otesánek ho sní. Božena pochopí, co se stalo, a jde sama do sklepa... Kriminalisté pátrají v bytě Horákových. Správcová přiměje Alžbětu, aby jí přinesla pohádku o Otesánkovi. Paní Štádlerová zabarikáduje rodinu v bytě. Teď, když se slušní lidé tak houfně ztrácejí, odmítá pustit dcerku do školy a manžela do práce. Alžběta vidí z okna, jak nenasytné monstrum ze sklepního okénka pustoší záhony se zelím paní správcové. Vyběhne z bytu, ale marně se snaží zabránit neohrožené ženě, vyzbrojené motykou, v cestě do sklepa... Plačící dívka cituje závěr pohádky o tom, kdo vyskákal z břicha zabitého Otesánka.
Ocenění:
Český lev
2001 - Nejlepší film
2001 - Nejlepší výtvarný počin
2001 - Nejlepší filmový plakát
2001 - Jan Švankmajer (Nejlepší režie) (nominace)
2001 - Veronika Žilková (Nejlepší herečka) (nominace)
2001 - Jaroslava Kretschmerová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2001 - Jan Švankmajer (Nejlepší scénář) (nominace)
2001 - Nejlepší zvuk (nominace)
2001 - Nejlepší kostýmy (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.1.2001 Warner Bros. CZ
Premiéra Velká Británie: 26.10.2001
Premiéra Japonsko: 3.11.2001
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 24.9.2001 (VHS) Warner Home Video, 24.9.2001 (DVD)
Poprvé na DVD: 24.9.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 797 714
Návštěvnost v ČR 67 924
„Hororová komedie (nebo komediální horor?) o jednom malém českém lidožroutovi a jídlu vůbec!"
OBSAH
Světoznámý český filmař Jan Švankmajer zpracoval ve svém osobitém stylu lidovou pohádku o Otesánkovi. Vyprávění o nenasytném dítěti stvořeném ze dřeva, které postupně spořádá všechno živé kolem sebe, situoval do dnešní doby a do tuctového městského činžáku. Manželé Horákovi tak dlouho touží po dítěti, až ho paní Horáková spatří v pařezu, který jí muž přinesl z parcely. V patřičném okamžiku dřevo obživne. Rodičovská radost však netrvá dlouho. Malý Otík, jak mu tatínek a maminka říkají, potřebuje stálý přísun jídla. Posléze si je začne opatřovat sám. Neunikne mu ani kočka, ani obtloustlá sociální pracovnice. Jen sousedovic přemoudřelá dcerka Alžbětka, která dobře zná pohádku, ví, kam se ztrácejí lidé z okolí. Její snahu zachránit jediného kamaráda v domě může překazit jen stará paní správcová. Jan Švankmajer pojednal svůj film jako groteskní horor, přerůstající v podobenství o zpupné snaze lidí vzdorovat přírodě. Stejně jako ve svých dřívějších celovečerních filmech i tady autor kombinuje hereckou akci s trikovými scénami a s dokonalou animací reálu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velmi dobrá černá komedie, která je pro Jana Švankmajera dosti netradičí - animace zde není mnoho, zato herci mají překvapivě co hrát a sami nejsou obětí fázování. Veronika Žilková a Jan Hartl jsou velmi dobří, ale to neříkám nic nového. Stejně dobrá je ovšem Jaroslava Kretschmerová, na kterou se tak trochu zapomíná, a kouzelná je Jitka Smutná v miniroli sociální pracovnice. P.S.: J. Š. svého času uvažoval, že do hlavních rolí obsadí Woodyho Allena a Miu Farrowovou. (Oskar) 5*
Film by býval lepší, kdyby si Švankmajer odpustil pár minut. Vzhledem k banálnímu příběhu je totiž 120 minut dlouhá doba. Než se začne rozvíjet příběh uplyne alespoň půl hodiny. Nemám rád Tele Tele a tím pádem ani nemusím Žilkovou, ale tady sehrála svou roli matky poblázněné mateřským pudem neočekávaně dobře. Především ona a také výtvarná fantazie Švankmajera, jsou největším kladem filmu. (kinej) 3*
Ta hvězdička je jen za to, že to je první film od Švankmajera, který jsem dokoukal až do konce a nemusel jsem si brát žádná sedativa. Taky je to asi jeho jediný srozumitelný film (ale to je asi tím, že příběh Otesánka zná snad každý). Já toho pána respektuju, nicméně jako filmový tvůrce mi VŮBEC NIC neříká. (Radyo) 1*
VELKÁ RECENZE
Ve filmu Otesánek se Jan Švankmajer inspiroval lidovou pohádkou, již zpracoval ve formě groteskního hororu. – Manželé Horákovi zoufale touží po dítěti, které nemohou mít. Když muž jednou na chatě přinese domů pařez, vzdáleně připomínající děcko, vzplane paní Horáková ke kusu dřeva mateřskou láskou a pařez posléze ožije. Manželé v městském činžáku předstírají, že se jim narodil syn Otík. Nezvyklé monstrum je však nenasytné a sní nejdříve kočku, pak listonoše a sociální pracovnici. Zoufalý pan Horák zavře Otesánka do sklepa, kde se o něj začne starat dívenka ze sousedství Alžběta. Ta jediná ví, že jde o postavu ze známé pohádky a zoufale se snaží zabránit Otesánkovu konci, popsanému v pohádkové knížce.
Otesánek kromě chlípného staříka stačí ještě zlikvidovat i své rodiče. – Známý tvůrce se přiklání k formě hraného filmu, který ovšem kombinuje s četnými trikovými sekvencemi, s animací reálu a také s ploškovou animací (do příběhu je vložena animovaná pohádka, zpracovaná Evou Švankmajerovou). Přesazení mýtického příběhu do dnešní doby umožňuje autorům pracovat se současnou realitou podobně jako ve Spiklencích slasti (FP 10/96). Zpočátku nevinný kus dřeva se postupně proměňuje v obrovské dravé monstrum, jež si ovšem stále udržuje svůj „stromový“ tvar a nepodobá se tak ostatním filmovým příšerám. – I v Otesánkovi se objevují tradiční švankmajerovské motivy, upomínající na autorovu předcházející tvorbu (zde zejména na film Do pivnice). Neschází ani černý humor, ani zjevný sklon k bizarnosti, ke grotesce a k nápaditému využití mýtických prvků či symbolů.
Film byl se značným ohlasem uveden mimo soutěž na MFF v Benátkách 2000.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Manželé Božena a Karel Horákovi zoufale touží po dítěti. Karel už vidí miminka všude, například i u kádí s kapry místo ryb. Boženčina prohlídka u lékaře však zase dopadne špatně. Přemoudřelá sousedovic Alžbětka Štádlerová to doma komentuje u jídla: paní Horáková prý zase nic, a ona by tak chtěla, aby v domě bylo kromě ní ještě nějaké dítě. Pan Štádler umluví o víkendu pana Horáka, aby si sousedi koupili chatu vedle nich. Alžbětka si ráda čte odborné knihy o sexu. Horák se Štádlerem porážejí před zakoupenou chatou stromy. Karlovi se jeden z pařezů nakrátko promění v dítě. Muž ho vezme do chaty a trochu ho přiseká. Boženka v neforemném dřevu vidí vytoužené děcko. Hned je oblékne do šatiček. Když si je však chce vzít do Prahy, už to pan Horák nevydrží a začne mlátit pařezem do stolu, aby dokázal, že je to jen kus dřeva. Avšak Boženka je neústupná: chce své „dítě“ zpátky. Muž ji jen dokáže přemluvit, aby nechala dřevo na chatě. Paní Horáková začne předstírat těhotenství. Našije si polštářky „na břicho“ podle měsíců. Karel se marně rozčiluje. Ve čtvrtém měsíci má Boženka těhotenské chutě a zvrací. Alžběta na chatě zahlédne Horákovou, jak se mazlí s „miminem“, ale matka jí to nevěří. V práci kolegové gratulují Karlovi k budoucímu potomkovi. Muž se ze zoufalství opije. Boženka koupe na chatě „miminko“ a Karel se dřevo snaží nenápadně utopit. Paní Štádlerová řekne na schodech Horákovi, že to už na jeho ženu „přišlo“. Karel rezolutně odmítne sanitku a sám odváží Boženku. Marně ji však přesvědčuje, aby toho už konečně nechala. Doveze ji na chatu a tady ji zamkne. Při odjezdu se mu zdá, že slyší dětský pláč. Štádlerová mu dá v Praze najíst a Štádler ho nutí, aby se napili. Karel musí od nich zavolat do porodnice: předstírá, že se mu narodil kluk jak buk, který se bude jmenovat Otík. Alžbětka si však všimne, že telefon byl během hovoru vypnutý. Karel se opije i v práci. Horák na chatě objeví Boženku, jak kojí oživlé dřevo. Chce je rozštípat sekerou, ale žena se na něj vrhne a zabrání mu v tom. Otesánek-pařez pláče. Rozpláče se i zoufalý muž. Boženka si přiveze „miminko“ domů, ale nechce ho ukázat zvědavé paní Štádlerové. Karel jí slíbí, že v neděli Otíka nalakuje a přisekne mu třetí ručičku. Otesánek by však pořád jedl a stále křičí. Záhy mu vyrostou ostré zuby. Jednou jimi chytí „maminku“ za vlasy a Karel je musí rychle ustřihnout. Jediná Alžbětka zahlédne před samoobsluhou, co je v kočárku paní Horákové. Alžběta si doma průběžně čte v knížce Karla Jaromíra Erbena pohádku o Otesánkovi (animovaný film). Paní Horáková nosí domů velké nákupy. Všimne si toho i stará paní správcová, která na dvorku pěstuje zelí. Manželé doma s hrůzou zjistí, že Otesánek snědl jejich černého kocoura Mikeše. Zbyla z něj jen okousaná kostra. Horák je z toho vyšinutý a mluví zase o rozštípání, ale Boženka se „syna“ zastává. Otesánek už se nevejde do kočárku. Rodiče tajně dopravují do bytu tašky s jídlem. Jednou najdou dveře otevřené a zjistí, že Otík snědl listonoše. Alžbětka zvědavě nahlíží k sousedům klíčovou dírkou. Ani si nevšimne starého pana Žlábka, kterého se bojí, protože se na ni vilně dívá. Soused si u skloněné dívenky konečně může přijít na své, ale udělá se mu zle. Karel se chce udat na policii, ale Boženka ho přesvědčí: „Je to naše dítě v dobrém i ve zlém!“ A tak nešťastný muž v noci tajně roznáší poštu za listonoše. Zahlédnou ho Štádlerovi, ale nepoznají ho. Štádlerová brzy zjistí od mladého pošťáka, že jeho předchůdce zmizel. Když se to dozví Alžběta, jen věštecky konstatuje, že to je jen začátek. Správcová objeví před obchodem, že paní Horáková má v kočárku místo dítěte panenku, a oznámí to na policii. Okrskář zavolá gynekologovi a dozví se od něj, že Horákovi nemohou mít dítě z důvodů oboustranné sterility. Podle lékaře je to prý případ zralý pro psychiatra. K Horákům přijde sociální pracovnice Bulánková. Vidí spoustu jídla a panenku. Užuž chce podivínskou „matku“ politovat, když slyší dětský křik. Boženka jí nechce Otíka ukázat, marně však brání návštěvnici v přístupu do zavřeného pokoje. Otesánek, který se proměnil ve velké monstrum, Bulánkovou rozsápe. Alžběta vidí pana Horáka, jak vleče tašky plné masa. Muž počká, až Otesánek usne, a navzdory plačící ženě ho sváže a odnese v pytli do sklepa, kde ho strčí do velké bedny. Sleduje ho Alžběta. Paní Štádlerová mluví doma o tom, že Horákovi odvezli Otíka k babičce na venkov. Alžběta ve sklepě osvobodí spoutané monstrum a začne se o ně starat. - Dívka zná konec pohádky, podle nějž Otesánka zabije babka s motykou na poli se zelím. Proto schová motyku paní správcové a varuje Otesánka před zelím. Paní Štádlerová si libuje: jejich holka sice v poslední době spořádá, na co přijde, zato má prý novou kamarádku Otylku. Dva tajní se u Horáků vyptávají na zmizelou paní Bulánkovou, ale pomyslí si své, když tu zahlédnou panenku v kočárku. O něco později objeví správcová panenku v popelnici, kam ji zahodil pan Horák. Správcová přistihne Alžbětku, jak jí chce ukrást novou motyku. Dívenka jí s pláčem vypráví o pohádce o Otesánkovi. Matka přistihne dcerku, jak vybírá lednici, a zakáže jí to. Alžbětka rozbije prasátko a za úspory koupí pro Otesánka aspoň prejt. Doma přesvědčuje rodiče, že podivné zvuky ze sklepa způsobuje stará kanalizace. Marně chce kapesné na půl roku dopředu. - Nešťastná dívka z nouze losuje oběti pro Otesánka. První na řadě je pan Žlábek. Alžběta ho celkem snadno naláká do sklepa... Policisté se dobývají do bytu pana Žlábka, z něhož se našly jen brýle. Paní Štádlerová doma konstatuje, že za týden zmizeli tři lidé a kočka. Zničený Karel si půjčí od Štádlera motorovou pilu a navzdory nářku své ženy se vydá do sklepa. Nedokáže však Otíka, který na něj volá „táto“, zabít. Jenže Otesánek ho sní. Božena pochopí, co se stalo, a jde sama do sklepa... Kriminalisté pátrají v bytě Horákových. Správcová přiměje Alžbětu, aby jí přinesla pohádku o Otesánkovi. Paní Štádlerová zabarikáduje rodinu v bytě. Teď, když se slušní lidé tak houfně ztrácejí, odmítá pustit dcerku do školy a manžela do práce. Alžběta vidí z okna, jak nenasytné monstrum ze sklepního okénka pustoší záhony se zelím paní správcové. Vyběhne z bytu, ale marně se snaží zabránit neohrožené ženě, vyzbrojené motykou, v cestě do sklepa... Plačící dívka cituje závěr pohádky o tom, kdo vyskákal z břicha zabitého Otesánka.
Ocenění:
Český lev
2001 - Nejlepší film
2001 - Nejlepší výtvarný počin
2001 - Nejlepší filmový plakát
2001 - Jan Švankmajer (Nejlepší režie) (nominace)
2001 - Veronika Žilková (Nejlepší herečka) (nominace)
2001 - Jaroslava Kretschmerová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2001 - Jan Švankmajer (Nejlepší scénář) (nominace)
2001 - Nejlepší zvuk (nominace)
2001 - Nejlepší kostýmy (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.1.2001 Warner Bros. CZ
Premiéra Velká Británie: 26.10.2001
Premiéra Japonsko: 3.11.2001
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 24.9.2001 (VHS) Warner Home Video, 24.9.2001 (DVD)
Poprvé na DVD: 24.9.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 797 714
Návštěvnost v ČR 67 924
Tvůrci a herci
Jan Švankmajer (Režie), Jaromír Kallista (Produkce), Jan Švankmajer (Produkce), - (Hudba), Juraj Galvánek (Kamera), Marie Zemanová (Střih), - (Scénografie), Eva Švankmajerová (Kostýmy), Ivo Špalj (Zvuk), Božena Došlá (Masky), AlenA Šedová (Masky), Jan Švankmajer (Scénář), Karel Jaromír Erben (kniha) (Předloha), Veronika Žilková (Herec), Jan Hartl (Herec), Jaroslava Kretschmerová (Herec), Pavel Nový (Herec), Kristína Adamcová (Herec), Dagmar Stříbrná (Herec), Zdeněk Kozák st. (Herec), Gustav Vondráček (Herec), Arnošt Goldflam (Herec), Jitka Smutná (Herec), Jiří Lábus (Herec), Radek Holub (Herec), Jan Jiráň (Herec), František Polata (Herec), Tomáš Hanák (Herec), Marie Marešová (Herec), Anna Wetlinská (Herec), Zdeněk Palusga (Herec), Vojtěch Bernatský (Herec), Jiří Macháček (Herec), Vincent Navrátil (Herec)
2000/125/Česko, Velká Británie, Japonsko/Komedie, Drama, Loutkový
Zajímavost k filmu
- Pôvodne chcel Jan Švankmajer natočiť film na začiatku deväťdesiatych rokov a do úloh Karla a Boženy obsadiť Woodyho Allena a Miu Farrow.
- Natáčalo sa v českom meste Slaný a obci Knovíz.
- V televizní reklamě na fiktivní mouku Flora, na kterou se hladově v čase 1:48:02 dívá František Štádler (Pavel Nový), použil režisér Švankmajer ukázku ze svého minutového snímku Zamilované maso (1989).
- Film získal ocenění Český lev v roce 2001 za Nejlepší film.
- Samorost, který posloužil k tvorbě Otesánka, vybírali Švankmajeřovi obdivovatelé z celého světa. Vybralo se nakonec deset kusů o různých velikostech.
- Nejdražší scénou filmu je ta, ve které Veronika Žilková Otesánka kojí. Její výsledná podoba vznikla až v digitálním studiu.
- Natáčalo sa v českom meste Slaný a obci Knovíz.
- V televizní reklamě na fiktivní mouku Flora, na kterou se hladově v čase 1:48:02 dívá František Štádler (Pavel Nový), použil režisér Švankmajer ukázku ze svého minutového snímku Zamilované maso (1989).
- Film získal ocenění Český lev v roce 2001 za Nejlepší film.
- Samorost, který posloužil k tvorbě Otesánka, vybírali Švankmajeřovi obdivovatelé z celého světa. Vybralo se nakonec deset kusů o různých velikostech.
- Nejdražší scénou filmu je ta, ve které Veronika Žilková Otesánka kojí. Její výsledná podoba vznikla až v digitálním studiu.
Odkazy