Ostře sledované vlaky / Ostře sledované vlaky (1966/92/Československo/Komedie, Drama) 83% -Originál DVD-
17.11.2023 18:27
JEDNOU VĚTOU
„Tragikomický příběh o milování, válce a nesmělém hrdinství."
OBSAH
Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tyhle vlaky byly skutečně ostře sledované, stejně jako byl ostrý slovník Bohumila Hrabala, když psal tuto novelu. Opět v ní totiž vévodí ta jeho úchylnost, stejně jako v Obsluhoval jsem anglického krále a opět je to revoluční hlavně ze strany, co si tvůrci dovolili ukázat, než zobrazení atmosféry tehdejší doby. A to mě docela mrzelo. Proto tomu nedávám plný počet, i když to získalo tak velká ocenění. (Malarkey) 4*
Zatímco knihu tvořil spíše mozaikovitý soubor tragikomických příběhů, který teprve v závěru stmelí válka, film je vyprávěn chronologicky, s pevnou logickou návazností jednotlivých scén. Přesto nepostrádá charakteristickou hrabalovskou poetiku (Hrabal údajně preferoval filmovou adaptaci před vlastní knihou). Jde hlavně o smířlivé nahlížené figurky, o jejich drobné strasti a radosti, nadšení i zklamání ze života. Teprve na konci filmu se dostává do popředí tragický dobový kontext, druhá světová válka. Je pravda, že Hrmova bezbřehá naivita působila na papíře lépe, než při Neckářově monotónním přednesu, ten ale svým elévským výrazem do role pasuje dokonale a jeho prostomyslné pronikání (penetrování, chcete-li) do světa dospělých dodává filmu nadčasové kvality. 85% (Matty) 4*
Moje československé výlety pokračují dalším Hrabalem, kterého si v šedesátých letech Menzel (naneštěstí) tak oblíbil. Drobné strasti a radosti života několika postav v nelehkých válečných dobách kdysi zřejmě představovaly filmový kus nadčasových kvalit, dnes už ale ono kouzlo, troufám si tvrdit, lehce pominulo. Místy bez emocí, většinou bez gradace, možná lecčemu ublížil Neckářův monotónní projev, nevím. Vím ale, že jen kvůli ohlasu a zlatému plešounovi, který snímek dostal, nahoru s hodnocením a do kolen za dojem z filmu určitě nepůjdu!! (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Po titulech Marketa Lazarová, Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci byly v rámci dlouhodobého projektu digitalizace zlatého fondu české kinematografie zpracovány Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela. Slavnostní premiéra digitální verze se uskutečnila v rámci MFF Karlovy Vary 2014 a od 31. července je film uváděn v Projektu 100-2014. Jedná se o první celovečerní adaptaci novely Bohumila Hrabala (1914-1997), jíž ovšem předcházely povídkové Perličky na dně (1965; r. Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš) a s nimi spřízněné krátkometrážní tituly Fádní odpoledne (1964; r. Ivan Passer) a Sběrné surovosti (1965; r. Juraj Herz). Jiří Menzel se pak zejména díky úspěchu Ostře sledovaných vlaků stal dvorním režisérem Hrabalových děl, přičemž už v tomto celovečerním debutu nastolil trend ukazovat z jeho próz především tu laskavější a humornější stránku. Železniční elév Miloš Hrma se hlásí do služby na venkovské stanici. Seznamuje se se zdejším provozem i s personálem stanice, ale zároveň stále více trpí tím, že je panic. Když zklame svou dívku, průvodčí Mášu, pokusí se o sebevraždu, kterou naštěstí přežije. Nakonec těsné poté, co se zbaví svého traumatu díky zkušené artistce Viktorii Freie, zahyne při odbojové akci, když místo výpravčího Hubičky způsobí výbuch ostře sledovaného muničního vlaku. V podstatě tragickou látku z dusivé atmosféry protektorátu zpracovali autoři ve formě tragikomedie s akcentem na drobné humorné situace a dokonale načasované nenápadné gagy. Nijak však nezastírají nebezpečí, jež s sebou doba nesla, ani hrůzy, jež přinášela válka, byť ze vzdálených bojišť (projevuje se to zejména v běžném provozu nádraží, jímž projíždějí či v něm zastavují vlaky z fronty a na frontu). Bohumil Hrabal se inspiroval skutečnou sabotážní akcí a zároveň využil vlastní zkušenosti, neboť během války pracoval jako výpravčí ve stanici Kostomlaty nad Labem. (Snímek se však natáčel v Loděnicích u Berouna.) Ve své době byly Ostře sledované vlaky příkladem uměleckého filmu se značným komerčním potenciálem a to nejen doma, nýbrž i v cizině. Přispělo k tomu riskantní obsazení tehdy už populárního zpěváka Václava Neckáře do jeho první filmové role a zejména udělení Oscara (v roce 1968) za nejlepší cizojazyčný film. Kromě uvedení v kinech ve formátu DCP byl digitalizovaný titul vydán na DVD a na Blu-ray. Podobně jako k předcházejícím snímkům Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci připravil Národní filmový archivi k Ostře sledovaným vlakům pod vedením editora Lukáše Skupy stejnojmennou publikaci, jež zahrnuje několik studií, rozhovory i objevný souhrn dokumentárních materiálů.
Jeden z nejoceňovanějších titulů šedesátých let v roce 1968 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Také v rámci domácí kinematografie zaujímá výjimečné místo. Celovečerní debut režiséra Jiřího Menzela je považovaný za jedno z vrcholných děl československé nové vlny. Legendární adaptace živelně křehké novely Bohumila Hrabala je příběhem nesmělého mladíka Miloše Hrmy, který se v zasněném světě středočeského nádražíčka na sklonku 2. světové války pokouší stát mužem. Spíš než o blížící se prohru nacistického Německa se plachý železničářský elév zajímá o ženy respektive o vytouženou ztrátu panictví, které by mu otevřelo cestu k půvabné průvodčí Máše. Přednosta stanice, výpravčí Hubička i ostatní zaměstnanci dráhy mají sice ve svých názorech na německé okupanty jasno, vzhledem k přísným trestům se však i oni místo odboje věnují raději všednodenním soukromým záležitostem. K povinnostem zaměstnanců českých železnic však patří i péče o „ostře sledované vlaky“ převážející na frontu bojovou techniku. I v Milošově životě tak nastává okamžik, kdy se musí zapojit do „velké“ historie. Hrabalova útlá novela zaujala Jiřího Menzela právě svým neortodoxním přístupem k válce. V rámci kinematografie šedesátých let tak Ostře sledované vlaky patří k těm snímkům, které demytizují téma protinacistického odboje. Díky citlivé práci kameramana Jaromíra Šofra vyniká černobílý snímek nevšedními vizuálními kvalitami, které umocňují Menzelův civilní přístup k látce. Hlavního hrdinu s naivním šarmem ztělesnil tehdy třiadvacetiletý zpěvák Václav Neckář. Vynikající hereckou společnost získal v Josefu Somrovi, jenž ztvárnil požitkářského milovníka úředních razítek Hubičku. Sedmadvacetiletý režisér Jiří Menzel ve filmu svěřil sám sobě roličku psychiatra Brabce. V původních titulcích nebylo uvedeno, že part zloděje drůbeže připadl Pavlu Landovskému.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Únor roku 1945. Dvaadvacetiletý železniční elév Miloš Hrma se chystá ráno poprvé do práce. Jeho otec byl strojvůdcem a děda hypnotizérem, který se v březnu 1939 pokusil hypnózou zastavit německé tanky; skončil pod jejich pásy. Na venkovské železniční stanici se mladík seznámí s přednostou, který se více než o provoz stará o své holuby a toužebně očekává povýšení na inspektora, s jeho dobromyslnou manželkou, s výpravčím Hubičkou, který ho má zaškolovat, s telegrafistkou Zdeničkou Svatou i se starým staničním pomocníkem. Na nádraží dorazí na svém hřebci elegantní hraběnka, aby se s přednostou domluvila kvůli odvozu dobytka. Sukničkář Hubička komentuje její vnady, ale Miloš má oči jen pro půvabnou konduktérku Mášu. Výpravčí pochopí, že nováček je ještě panic. Drezínou přijede na inspekci kolaborantský rada Zednicek a školí personál v situaci na frontě. Podle něj jsou ústupy německých armád vlastně taktickým záměrem. Večer navštíví Hubičku v dopravní kanceláři „sestřenka“. Přednosta s ní flirtuje, jenže musí na večeři do svého bytu v patře nádražní budovy. Slyší Hubičkovo laškování s návštěvou a rozhněvaně na dvojici křičí do světlíku. Vypravčí vezme slečnu do jeho kanceláře a při milování „přetrhnou“ přednostovo kožené kanape, což má druhý den za následek další lamentování nadřízeného. Tichým svědkem Hubičkovy noční „akce“ je rozpačitý Miloš. Nesmělý mladík pozoruje lazaretní vlak (ve skutečnosti pojízdný bordel), do nějž chodí za „sestřičkami“ němečtí vojáci. Vydá se tam, ale neuspěje. Máša vezme svého chlapce na návštěvu ke strýci, vilnému fotografu Nonemanovi. Dívka se chce v noci v kumbálu za strýcovým ateliérem s Milošem pomilovat, ale mladík „zvadne jako lilium“. Druhý den je strýcův podnik zničen náletem. Miloš je nešťastný ze svého selhání. Vydá se do hodinového hotelu a v koupelně si podřeže žíly. Zachrání ho zedník, který se tam náhodou probourá z chodby. V nemocnici vysvětlí psychiatr Brabec pacientovi, že trpí předčasnou ejakulací a že má při milování myslet třeba na fotbal. Doporučí mu také, aby se panictví zbavil s pomocí zkušené ženy. V době Milošovi nepřítomnosti se na stanici odehrají „sexuální orgie“: během noční služby Zdenička Svatá tak dlouho provokuje výpravčího Hubičku, až jí „chlípník“ orazítkuje stehna a zadeček staničními razítky. Naneštěstí si otisků na dceřině těle náhodou všimne její matka a udělá z toho aféru, kterou dožene až k soudu. Přednosta je ze dvou incidentů svých podřízených (tedy Milošova pokusu o sebevraždu a z Hubičkova razítkování) nešťastný: vidina povýšení se mu ztrácí před očima. Miloš se vrací do služby a shání se po nějaké zkušené ženě. Marně se obrátí dokonce na faráře, na paní přednostovou, která ho dobrácky odmítne, a dokonce i na Zednicka. Amatérský malíř a strojvůdce Kníže informuje Hubičku o partyzánské akci: kvůli sabotáži teď budou všechny vlaky jezdit přes jejich stanici. Krátce nato dojde i na jejich trati k poškození kolejí. Miloše, který je ve službě sám, naloží do lokomotivy esesáci. Jejich velitel si všimne železničářových jizev na zápěstí a nečekaně ho propustí: sám má podobné. Výpravčí Hubička, který je v odboji, dostane pokyn z ústředí: má vyhodit do povětří ostře sledovaný vlak s municí. Zásilku s výbušninami přinese na stanici atraktivní artistka Viktoria Freie. Hubička ji požádá o laskavost; mladá žena pak zasvětí Miloše do tajů milování. K další úhoně při tom znovu přijde přednostenské kanape. Na stanici dorazí rada Zednicek s disciplinární komisí. Přednosta ho uvítá ve staré uniformě, v níž chodí do holubníku. Teď už definitivně ví, že jeho „inspektorská zahrádka je v prdeli“. Zatímco Zednicek řeší s Hubičkou a Zdeničkou Svatou razítkový incident, ujme se s podporou staničního pomocníka odbojového úkolu Miloš, který je spokojený se svým nočním výkonem i s tím, že se s ním Máša chce zase sejít. Vyleze na lávku u návěstidla a při průjezdu muničního vlaku do něj shodí výbušniny. Kvůli jeho neopatrnosti si ho však všimne hlídka na jednom vagonu a zastřelí ho. Miloš se zřítí do vozu přikrytého plachtou. Vlak zmizí za horizontem. Následuje obrovský výbuch, jehož tlaková vlna málem porazí Mášu, vypravčího Hubičku a další lidi na peronu...
„Tragikomický příběh o milování, válce a nesmělém hrdinství."
OBSAH
Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tyhle vlaky byly skutečně ostře sledované, stejně jako byl ostrý slovník Bohumila Hrabala, když psal tuto novelu. Opět v ní totiž vévodí ta jeho úchylnost, stejně jako v Obsluhoval jsem anglického krále a opět je to revoluční hlavně ze strany, co si tvůrci dovolili ukázat, než zobrazení atmosféry tehdejší doby. A to mě docela mrzelo. Proto tomu nedávám plný počet, i když to získalo tak velká ocenění. (Malarkey) 4*
Zatímco knihu tvořil spíše mozaikovitý soubor tragikomických příběhů, který teprve v závěru stmelí válka, film je vyprávěn chronologicky, s pevnou logickou návazností jednotlivých scén. Přesto nepostrádá charakteristickou hrabalovskou poetiku (Hrabal údajně preferoval filmovou adaptaci před vlastní knihou). Jde hlavně o smířlivé nahlížené figurky, o jejich drobné strasti a radosti, nadšení i zklamání ze života. Teprve na konci filmu se dostává do popředí tragický dobový kontext, druhá světová válka. Je pravda, že Hrmova bezbřehá naivita působila na papíře lépe, než při Neckářově monotónním přednesu, ten ale svým elévským výrazem do role pasuje dokonale a jeho prostomyslné pronikání (penetrování, chcete-li) do světa dospělých dodává filmu nadčasové kvality. 85% (Matty) 4*
Moje československé výlety pokračují dalším Hrabalem, kterého si v šedesátých letech Menzel (naneštěstí) tak oblíbil. Drobné strasti a radosti života několika postav v nelehkých válečných dobách kdysi zřejmě představovaly filmový kus nadčasových kvalit, dnes už ale ono kouzlo, troufám si tvrdit, lehce pominulo. Místy bez emocí, většinou bez gradace, možná lecčemu ublížil Neckářův monotónní projev, nevím. Vím ale, že jen kvůli ohlasu a zlatému plešounovi, který snímek dostal, nahoru s hodnocením a do kolen za dojem z filmu určitě nepůjdu!! (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Po titulech Marketa Lazarová, Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci byly v rámci dlouhodobého projektu digitalizace zlatého fondu české kinematografie zpracovány Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela. Slavnostní premiéra digitální verze se uskutečnila v rámci MFF Karlovy Vary 2014 a od 31. července je film uváděn v Projektu 100-2014. Jedná se o první celovečerní adaptaci novely Bohumila Hrabala (1914-1997), jíž ovšem předcházely povídkové Perličky na dně (1965; r. Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš) a s nimi spřízněné krátkometrážní tituly Fádní odpoledne (1964; r. Ivan Passer) a Sběrné surovosti (1965; r. Juraj Herz). Jiří Menzel se pak zejména díky úspěchu Ostře sledovaných vlaků stal dvorním režisérem Hrabalových děl, přičemž už v tomto celovečerním debutu nastolil trend ukazovat z jeho próz především tu laskavější a humornější stránku. Železniční elév Miloš Hrma se hlásí do služby na venkovské stanici. Seznamuje se se zdejším provozem i s personálem stanice, ale zároveň stále více trpí tím, že je panic. Když zklame svou dívku, průvodčí Mášu, pokusí se o sebevraždu, kterou naštěstí přežije. Nakonec těsné poté, co se zbaví svého traumatu díky zkušené artistce Viktorii Freie, zahyne při odbojové akci, když místo výpravčího Hubičky způsobí výbuch ostře sledovaného muničního vlaku. V podstatě tragickou látku z dusivé atmosféry protektorátu zpracovali autoři ve formě tragikomedie s akcentem na drobné humorné situace a dokonale načasované nenápadné gagy. Nijak však nezastírají nebezpečí, jež s sebou doba nesla, ani hrůzy, jež přinášela válka, byť ze vzdálených bojišť (projevuje se to zejména v běžném provozu nádraží, jímž projíždějí či v něm zastavují vlaky z fronty a na frontu). Bohumil Hrabal se inspiroval skutečnou sabotážní akcí a zároveň využil vlastní zkušenosti, neboť během války pracoval jako výpravčí ve stanici Kostomlaty nad Labem. (Snímek se však natáčel v Loděnicích u Berouna.) Ve své době byly Ostře sledované vlaky příkladem uměleckého filmu se značným komerčním potenciálem a to nejen doma, nýbrž i v cizině. Přispělo k tomu riskantní obsazení tehdy už populárního zpěváka Václava Neckáře do jeho první filmové role a zejména udělení Oscara (v roce 1968) za nejlepší cizojazyčný film. Kromě uvedení v kinech ve formátu DCP byl digitalizovaný titul vydán na DVD a na Blu-ray. Podobně jako k předcházejícím snímkům Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci připravil Národní filmový archivi k Ostře sledovaným vlakům pod vedením editora Lukáše Skupy stejnojmennou publikaci, jež zahrnuje několik studií, rozhovory i objevný souhrn dokumentárních materiálů.
Jeden z nejoceňovanějších titulů šedesátých let v roce 1968 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Také v rámci domácí kinematografie zaujímá výjimečné místo. Celovečerní debut režiséra Jiřího Menzela je považovaný za jedno z vrcholných děl československé nové vlny. Legendární adaptace živelně křehké novely Bohumila Hrabala je příběhem nesmělého mladíka Miloše Hrmy, který se v zasněném světě středočeského nádražíčka na sklonku 2. světové války pokouší stát mužem. Spíš než o blížící se prohru nacistického Německa se plachý železničářský elév zajímá o ženy respektive o vytouženou ztrátu panictví, které by mu otevřelo cestu k půvabné průvodčí Máše. Přednosta stanice, výpravčí Hubička i ostatní zaměstnanci dráhy mají sice ve svých názorech na německé okupanty jasno, vzhledem k přísným trestům se však i oni místo odboje věnují raději všednodenním soukromým záležitostem. K povinnostem zaměstnanců českých železnic však patří i péče o „ostře sledované vlaky“ převážející na frontu bojovou techniku. I v Milošově životě tak nastává okamžik, kdy se musí zapojit do „velké“ historie. Hrabalova útlá novela zaujala Jiřího Menzela právě svým neortodoxním přístupem k válce. V rámci kinematografie šedesátých let tak Ostře sledované vlaky patří k těm snímkům, které demytizují téma protinacistického odboje. Díky citlivé práci kameramana Jaromíra Šofra vyniká černobílý snímek nevšedními vizuálními kvalitami, které umocňují Menzelův civilní přístup k látce. Hlavního hrdinu s naivním šarmem ztělesnil tehdy třiadvacetiletý zpěvák Václav Neckář. Vynikající hereckou společnost získal v Josefu Somrovi, jenž ztvárnil požitkářského milovníka úředních razítek Hubičku. Sedmadvacetiletý režisér Jiří Menzel ve filmu svěřil sám sobě roličku psychiatra Brabce. V původních titulcích nebylo uvedeno, že part zloděje drůbeže připadl Pavlu Landovskému.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Únor roku 1945. Dvaadvacetiletý železniční elév Miloš Hrma se chystá ráno poprvé do práce. Jeho otec byl strojvůdcem a děda hypnotizérem, který se v březnu 1939 pokusil hypnózou zastavit německé tanky; skončil pod jejich pásy. Na venkovské železniční stanici se mladík seznámí s přednostou, který se více než o provoz stará o své holuby a toužebně očekává povýšení na inspektora, s jeho dobromyslnou manželkou, s výpravčím Hubičkou, který ho má zaškolovat, s telegrafistkou Zdeničkou Svatou i se starým staničním pomocníkem. Na nádraží dorazí na svém hřebci elegantní hraběnka, aby se s přednostou domluvila kvůli odvozu dobytka. Sukničkář Hubička komentuje její vnady, ale Miloš má oči jen pro půvabnou konduktérku Mášu. Výpravčí pochopí, že nováček je ještě panic. Drezínou přijede na inspekci kolaborantský rada Zednicek a školí personál v situaci na frontě. Podle něj jsou ústupy německých armád vlastně taktickým záměrem. Večer navštíví Hubičku v dopravní kanceláři „sestřenka“. Přednosta s ní flirtuje, jenže musí na večeři do svého bytu v patře nádražní budovy. Slyší Hubičkovo laškování s návštěvou a rozhněvaně na dvojici křičí do světlíku. Vypravčí vezme slečnu do jeho kanceláře a při milování „přetrhnou“ přednostovo kožené kanape, což má druhý den za následek další lamentování nadřízeného. Tichým svědkem Hubičkovy noční „akce“ je rozpačitý Miloš. Nesmělý mladík pozoruje lazaretní vlak (ve skutečnosti pojízdný bordel), do nějž chodí za „sestřičkami“ němečtí vojáci. Vydá se tam, ale neuspěje. Máša vezme svého chlapce na návštěvu ke strýci, vilnému fotografu Nonemanovi. Dívka se chce v noci v kumbálu za strýcovým ateliérem s Milošem pomilovat, ale mladík „zvadne jako lilium“. Druhý den je strýcův podnik zničen náletem. Miloš je nešťastný ze svého selhání. Vydá se do hodinového hotelu a v koupelně si podřeže žíly. Zachrání ho zedník, který se tam náhodou probourá z chodby. V nemocnici vysvětlí psychiatr Brabec pacientovi, že trpí předčasnou ejakulací a že má při milování myslet třeba na fotbal. Doporučí mu také, aby se panictví zbavil s pomocí zkušené ženy. V době Milošovi nepřítomnosti se na stanici odehrají „sexuální orgie“: během noční služby Zdenička Svatá tak dlouho provokuje výpravčího Hubičku, až jí „chlípník“ orazítkuje stehna a zadeček staničními razítky. Naneštěstí si otisků na dceřině těle náhodou všimne její matka a udělá z toho aféru, kterou dožene až k soudu. Přednosta je ze dvou incidentů svých podřízených (tedy Milošova pokusu o sebevraždu a z Hubičkova razítkování) nešťastný: vidina povýšení se mu ztrácí před očima. Miloš se vrací do služby a shání se po nějaké zkušené ženě. Marně se obrátí dokonce na faráře, na paní přednostovou, která ho dobrácky odmítne, a dokonce i na Zednicka. Amatérský malíř a strojvůdce Kníže informuje Hubičku o partyzánské akci: kvůli sabotáži teď budou všechny vlaky jezdit přes jejich stanici. Krátce nato dojde i na jejich trati k poškození kolejí. Miloše, který je ve službě sám, naloží do lokomotivy esesáci. Jejich velitel si všimne železničářových jizev na zápěstí a nečekaně ho propustí: sám má podobné. Výpravčí Hubička, který je v odboji, dostane pokyn z ústředí: má vyhodit do povětří ostře sledovaný vlak s municí. Zásilku s výbušninami přinese na stanici atraktivní artistka Viktoria Freie. Hubička ji požádá o laskavost; mladá žena pak zasvětí Miloše do tajů milování. K další úhoně při tom znovu přijde přednostenské kanape. Na stanici dorazí rada Zednicek s disciplinární komisí. Přednosta ho uvítá ve staré uniformě, v níž chodí do holubníku. Teď už definitivně ví, že jeho „inspektorská zahrádka je v prdeli“. Zatímco Zednicek řeší s Hubičkou a Zdeničkou Svatou razítkový incident, ujme se s podporou staničního pomocníka odbojového úkolu Miloš, který je spokojený se svým nočním výkonem i s tím, že se s ním Máša chce zase sejít. Vyleze na lávku u návěstidla a při průjezdu muničního vlaku do něj shodí výbušniny. Kvůli jeho neopatrnosti si ho však všimne hlídka na jednom vagonu a zastřelí ho. Miloš se zřítí do vozu přikrytého plachtou. Vlak zmizí za horizontem. Následuje obrovský výbuch, jehož tlaková vlna málem porazí Mášu, vypravčího Hubičku a další lidi na peronu...
Postavy a obsazení
• Václav Neckář - Miloš Hrma
• Josef Somr - výpravčí Ladislav (Vladislav) Hubička
• Vlastimil Brodský - rada Zedníček, kolaborant
• Jitka Bendová - průvodčí Máša
• Vladimír Valenta - přednosta stanice Kostomlaty
• Libuše Havelková - paní přednostová
• Jitka Zelenohorská - Zdenička Svatá
• Naďa Urbánková - partyzánka Viktoria Freie
• Ferdinand Krůta - Mášin strýček
• Květa Fialová - hraběnka
• Jiří Menzel - doktor Brabec
• Bohumil Cajthaml - otec Miloše Hrmy
Ocenění:
Academy Awards
1968 - Jiří Menzel (Nejlepší cizojazyčný film)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1969 - Nejlepší film (nominace)
1969 - Nejlepší soundtrack (nominace)
Golden Globes
1968 - Nejlepší cizojazyčný film (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 18.11.1966
Premiéra v ČR: 31.7.2014 AČFK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 31.8.1995 (VHS) AB Barrandov Home Video, 29.9.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.11.1995 AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: 1.9.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 3.2.2015 NFA
• Václav Neckář - Miloš Hrma
• Josef Somr - výpravčí Ladislav (Vladislav) Hubička
• Vlastimil Brodský - rada Zedníček, kolaborant
• Jitka Bendová - průvodčí Máša
• Vladimír Valenta - přednosta stanice Kostomlaty
• Libuše Havelková - paní přednostová
• Jitka Zelenohorská - Zdenička Svatá
• Naďa Urbánková - partyzánka Viktoria Freie
• Ferdinand Krůta - Mášin strýček
• Květa Fialová - hraběnka
• Jiří Menzel - doktor Brabec
• Bohumil Cajthaml - otec Miloše Hrmy
Ocenění:
Academy Awards
1968 - Jiří Menzel (Nejlepší cizojazyčný film)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1969 - Nejlepší film (nominace)
1969 - Nejlepší soundtrack (nominace)
Golden Globes
1968 - Nejlepší cizojazyčný film (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 18.11.1966
Premiéra v ČR: 31.7.2014 AČFK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 31.8.1995 (VHS) AB Barrandov Home Video, 29.9.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.11.1995 AB Barrandov Home Video
Poprvé na DVD: 1.9.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 3.2.2015 NFA
Tvůrci a herci
Jiří Menzel (Režie), Carlo Ponti (Produkce), Jiří Šust (Hudba), Jaromír Šofr (Kamera), Jiřina Lukešová (Střih), Oldřich Bosák (Scénografie), Olga Dimitrovová (Kostýmy), Jiří Pavlík (Zvuk), Miloslav Koubek (Masky), Bohumil Hrabal (Scénář), Jiří Menzel (Scénář), Bohumil Hrabal (kniha) (Předloha), Václav Neckář (Herec), Jitka Bendová (Herec), Vladimír Valenta (Herec), Libuše Havelková (Herec), Josef Somr (Herec), Alois Vachek (Herec), Jitka Zelenohorská (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Ferdinand Krůta (Herec), Květa Fialová (Herec), Naďa Urbánková (Herec), Jiří Menzel (Herec), Václav Fišer (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), František Husák (Herec), Jiří Kodet (Herec), Jiří Hálek (Herec), Miloslav Homola (Herec), Pavla Maršálková (Herec), Milada Ježková (Herec), Dagmar Zikánová (Herec), Bohumil Koška (Herec), Václav Kotva (Herec), Antonín Pražák (Herec), Emil Iserle (Herec), Ivan Sova (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), František Marek (Herec), Jana Hana Duffková (Herec), Milan Frkal (Herec), František Golyšev (Herec), Zuzana Minichová (Herec), Gustav Hrdlička (Herec), Vlasta Kahavcová (Herec), Mahulena Kulendíková (Herec), Pavel Landovský (Herec), František Novák (Herec), Josef Vondráček (Herec), Vratislav Blažek (Herec), Zdeňka Tichá (Herec), Jaroslav Toms (Herec), Nora Tvrzská (Herec), Miloň Novotný (Herec), Josef Abrhám (Herec)
1966/92/Československo/Komedie, Drama
Zajímavost k filmu
- Stranický filmový kritik Jan Kliment se nejvíc rozzuřil nad tím, že režisér Menzel řekl, že film se odehrává v době: "Kdy vlaky jezdily ještě včas a železničáři nosili čisté uniformy".
- Automobil, ktorý bol prispôsobený na pohyb po koľajniciach, ktorým na železničnú stanicu prišiel kolaborant Zedníček (Vlastimil Brodský), bola Tatra typu 15/52 z roku 1945.
- Rolu maľujúceho strojvodcu stvárnil Vratislav Blažek, scenárista a študovaný maliar. (Zdroj: instinkt.tyden.cz)
- Podla režiséra mal prednosta stanice vyzerať ako otec jednej jeho spolužiačky. Zjavom sa mu najviac blížil Vladimír Valenta, scenárista a do tej doby neherec. Riaditeľ štúdia Vlastimil Harnach na to reagoval slovami: „Jirko, keď ten film urobíš tak, že naň ľudia nebudú chodiť, nebudeme mať peniaze na tvoje ďalšie filmy, ani na filmy tvojich kamarátov." (Zdroj: instinkt.tyden.cz)
- V čase premiéry videli film v Čechách 2 milióny ľudí.
- Ponuku režírovať snímku dostal aj Juraj Herz. Evald Schorm ho však požiadal, aby mu réžiu prenechal, čo aj urobil. V momente, keď bol projekt schválený do výroby, bol však Schorm na natáčaní iného filmu a Herz mal tiež roztočený iný projekt.
- Film bol komunistickou cenzúrou odsúdený do trezoru na 20 rokov.
- Scénář vznikal při dlouhých procházkách Bohumila Hrabala a Jiřího Menzela po Nymburku a Praze (Libeň, Strašnice).
- Režisér Jiří Menzel si ve filmu zahrál malou epizodní roli lékaře.
- Americký týdeník Time zařadil film do stovky nejlepších filmů všech dob.
- Málokdo možná ví, že kamerové zkoušky na roli Zdeňky úspěšně podstoupila i zpěvačka Helena Vondráčková. Ta však o roli přišla, když režisér Jiří Menzel obsadil do filmu Václava Neckáře, kterého Helena převyšovala, cožbyl prý hlavní důvod, proč do filmu nakonec nebyla obsazena.
- Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov, a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech na Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího.
- Roli Zdeničky Menzel nabídnul Ivě Janžurové, ta ale odmítla, protože se styděla ukázat ve filmu nahé pozadí v erotické scéně razítkování.
- O tom, že byl film oceněn Oscarem, se Václav Neckář dozvědel z novin.
- Honorář Václava Neckáře činil 160 Kč denně. Za celý film si přišel na 9 000 Kč.
- Hrma - příjmení hlavní postavy - je starší české označení pro "kožní vyvýšeninu nad zevním pohlavním ústrojím ženským".
- V úvodní scéně se objeví sovětský tank SU-152, přezdívaný „zabiják tanků“.
- Filmoví kritici New York Times zvolili Ostře sledované vlaky jedním z deseti nejlepších filmů roku 1967.
- Naďa Urbánková dostala za natáčení honorář ve výši 450 korun.
- Filmy byl natočen velice rychle. Začalo se natáčet koncem února roku 1966 a koncem dubna téhož roku byl film hotový.
- Automobil, ktorý bol prispôsobený na pohyb po koľajniciach, ktorým na železničnú stanicu prišiel kolaborant Zedníček (Vlastimil Brodský), bola Tatra typu 15/52 z roku 1945.
- Rolu maľujúceho strojvodcu stvárnil Vratislav Blažek, scenárista a študovaný maliar. (Zdroj: instinkt.tyden.cz)
- Podla režiséra mal prednosta stanice vyzerať ako otec jednej jeho spolužiačky. Zjavom sa mu najviac blížil Vladimír Valenta, scenárista a do tej doby neherec. Riaditeľ štúdia Vlastimil Harnach na to reagoval slovami: „Jirko, keď ten film urobíš tak, že naň ľudia nebudú chodiť, nebudeme mať peniaze na tvoje ďalšie filmy, ani na filmy tvojich kamarátov." (Zdroj: instinkt.tyden.cz)
- V čase premiéry videli film v Čechách 2 milióny ľudí.
- Ponuku režírovať snímku dostal aj Juraj Herz. Evald Schorm ho však požiadal, aby mu réžiu prenechal, čo aj urobil. V momente, keď bol projekt schválený do výroby, bol však Schorm na natáčaní iného filmu a Herz mal tiež roztočený iný projekt.
- Film bol komunistickou cenzúrou odsúdený do trezoru na 20 rokov.
- Scénář vznikal při dlouhých procházkách Bohumila Hrabala a Jiřího Menzela po Nymburku a Praze (Libeň, Strašnice).
- Režisér Jiří Menzel si ve filmu zahrál malou epizodní roli lékaře.
- Americký týdeník Time zařadil film do stovky nejlepších filmů všech dob.
- Málokdo možná ví, že kamerové zkoušky na roli Zdeňky úspěšně podstoupila i zpěvačka Helena Vondráčková. Ta však o roli přišla, když režisér Jiří Menzel obsadil do filmu Václava Neckáře, kterého Helena převyšovala, cožbyl prý hlavní důvod, proč do filmu nakonec nebyla obsazena.
- Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov, a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech na Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího.
- Roli Zdeničky Menzel nabídnul Ivě Janžurové, ta ale odmítla, protože se styděla ukázat ve filmu nahé pozadí v erotické scéně razítkování.
- O tom, že byl film oceněn Oscarem, se Václav Neckář dozvědel z novin.
- Honorář Václava Neckáře činil 160 Kč denně. Za celý film si přišel na 9 000 Kč.
- Hrma - příjmení hlavní postavy - je starší české označení pro "kožní vyvýšeninu nad zevním pohlavním ústrojím ženským".
- V úvodní scéně se objeví sovětský tank SU-152, přezdívaný „zabiják tanků“.
- Filmoví kritici New York Times zvolili Ostře sledované vlaky jedním z deseti nejlepších filmů roku 1967.
- Naďa Urbánková dostala za natáčení honorář ve výši 450 korun.
- Filmy byl natočen velice rychle. Začalo se natáčet koncem února roku 1966 a koncem dubna téhož roku byl film hotový.
Odkazy
Hrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková, Libuše Havelková, Květa Fialová, Pavla Maršálková, Milada Ježková, Zuzana Minichová, Václav Fišer, Miloslav Homola, Karel Hovorka st., Vladimír Hrabánek, František Husák, Jiří Kodet, Václav Kotva, František Marek, Antonín Pražák, Dagmar Zikánová, Jiří Menzel, Jiří Hálek, Bohumil Koška, Emil Iserle, Ivan Sova, Jana Hana Duffková, Milan Frkal, František Golyšev, Gustav Hrdlička, Mahulena Kulendíková, Pavel Landovský, František Novák, Vratislav Blažek, Zdeňka Tichá, Jaroslav Toms, Nora Tvrzská, Josef Vondráček, Miloň Novotný, Josef Abrhám, Vlasta Kahovcová