Oppenheimer /Oppenheimer (2023/180/USA, Velká Británie/Drama, Historický, Životopisný) 86%
17.11.2023 18:26
JEDNOU VĚTOU
„Svět se navždycky změní.“
OBSAH
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… (CinemArt)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Vysoká očekávání, velmi intimní dílo. Návštěva IMAXu ve Floře vnímám jako povinnost u všech nolanovych snímků. Tady je to možná nejméně zásadní, ale přesto doporučuji. Film samotný vnímám jako cestu do hlubin duše vědce, občas mě překvapuje jak Nolan mění tón, ale celkově jsem rozhodně spokojený. Ta struktura vypraveni není tak výjimečná jako u jiných jeho filmu,ale rozhodně atraktivní. Stejně scény v různé barvě a různém vyznění mi trochu připomínají Scottův Last Duel (jedna situace z více pohledů, jemně rozdíly). Je to filmová báseň,která bude v televizi poloviční a o jejím dopadu na dějiny bych zatím nespekuloval. (Djkoma) 4*
Filmařsky dokonale vybroušený dialogový uragán a to je právě ten problém, někdy by neškodilo držet hubu, protože pak se vysloveně zazářily některé nádherné dialogové perly. Zkušební výbuch považuji za jednu z nejgeniálnějších scén, kterou jsem kdy v kině viděl, právě tady vyniká vypravěčská genialita pana režiséra nejvíce. Nedostakem hudebního podkresu film opravdu netrpí. Hercům píšu jedni z hvězdičkou a Imax projekci považuji za povinnost pro každého filmovou fetku jako jsem třeba já. Jen pozor, titulky jsou trošku menší než bežně, takže pokud hůře vidíte, oční mikroskopy bych vzal sebou. 150 minut by bylo za 5*, 165 minut za 4*, 180 minut za 3* .(Enšpígl) 3*
Tvůrce tohoto nástroje bude tížit svědomí, ať už je ničitelem světů, nebo jejich zachránce.. Postavme vedle sebe stupňující se drama při Trinity testu vrcholící ohlušujícím tichem a slavný citát čtený v sanskrtu při nejaderné fúzi s Florence Pugh či nahá těla v křeslech a představivosti a řekněme si, v čem je autor opravdu dobrý a z čeho jde cítit umělecké aranžmá pochybného přínosu. V uznalém slova smyslu opulentní komisní martyrium, které však opravdu výjimečných momentů nabídne méně, než kolikrát se zjeví v Ulmu narozený bůh na kladce. Nolan má na to sestrojit technicky dokonalou bombu, ale možná by měl návrh její konstrukce svěřit někomu jinému.. (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENZE
Hype train dojel do cílové stanice. Odečet se zastavil na nule. Je na čase čelit velké slávě nebo velkému výbuchu. A protože já jsem byl asi po experimentu jménem Tenet připraven na cokoliv a Nolana uznávám spíš jako nepostradatelnou osobnost současného Hollywoodu než osobně nepostradatelného režiséra, šel jsem do kina ochotně na tříhodinovou dějepisnou nalejvárnu o člověku, kterého znám v kostce jako každý druhý na planetě. Ničitel světů s pronikavým pohledem, jenž se po válce ocitl mezi mlýnskými kameny. Oppenheimerovu wikipage jsem nezkoumal, knižní předlohu nečetl, takže jsem si přišel rochnit v historických souvislostech a ten nolanovský rukodělný styl jsem vnímal jako příjemný bonus, navíc ještě postaru na analogové sedmdesátce. Těch po světě v nefalšovaných IMAX sálech obíhá tak málo, že Nolan osazenstvo Flóry přímo adresoval a poděkoval nám, že držíme palce staré škole.
A pak se to celé rozjelo. J. Robert “Oppie” Oppenheimer, otec atomové bomby, slavný fyzik a jedna z nejdůležitějších postav dvacátého století. Vidíme ho v posteli, jak ho atakují vize fyzikálních teorií, až hororové vize vlnících se vln, tančících izotopů, rozpadajících se molekulárních vazeb. Jestli máte pocit, že po Kódu Enigmy jdete do dalšího bijáku, v němž vám budou ukazovat vědce jako divné brouky, ale zároveň hrdiny, co drží náskok před Hitlerem, pak se logicky nemýlíte. Nolan však roztáčí svou narativní ruletu o poznání zběsileji než Morten Tyldum, protože skáče mezi časovými liniemi, jednu z nich rovnou točí v kontrastní černobílé, a loupe před užaslým divákem dějovou cibuli, ze které slabším povahám dojetím slzí oči.
Příběh sám o sobě není nijak komplikovaný, naopak budete mít občas pocit, že Nolan se svou tříhodinovou stopáží kličkuje před pozorností publika jako zajíc, kterého opouštějí síly, ale nutno dodat, že je i ta nejposlednější vedlejší role v Oppenheimerovi citlivě obsazená a brilantně zahraná. Dokonce i celoživotní loseři typu Josh Peck jsou tu za hrdiny okamžiku, naprosto pochopíte, proč Downey Jr. kývnul na ne úplně vděčnou postavu, protože chtěl konečně vystoupit ze stínu Tonyho Starka. První, druhé i třetí housle logicky hraje Cillian Murphy, jehož oči a lícní kosti hrají ve chvíli, kdy všem okolo dojdou slova.
Nesouhlasím se slabým scénářem nebo již tradičně slabými Nolangirls. Ženy tu jsou křovím a kulisou jen částečně, každá z nich má alespoň stopový vliv na Oppenheimera, ať už je to zapálená komunistka Florence Pugh, nebo v závěru chytající dech Emily Blunt. Obě role jsou však záměrně vedlejší, v ochuzeném jádru jde skutečně o souboj mužských eg, ať už vědeckých, vojenských, nebo politických.
A sledovat tyhle střety a štěpení pro mě bylo mnohem příjemnější, než nervózní čekání na první test atomové bomby. Jak někdo trefně poznamenal, kdyby to točil Michael Bay, vybuchne nejen Hirošima a Nagasaki, ale pravděpodobně i Moskva, New York a Brno. V první půlhodině. Tady vám však Nolan hned zkraje servíruje dilema s otráveným jablkem jako ze Sněhurky, po němž musí být jasné, že film bude brnkat na komorní struny. Jakkoliv na ně Ludwig Göransson tedy brnká natolik mocně, že ve zvukové krajině zaniká vše ostatní, od dialogů až po vizuál, má to své kouzlo i nezastupitelnou roli.
A tady se vracím k Nolanovu scénáři. Rozmotat klubko ambicí, iluzí, podrazů či pochyb není nikterak složité. Dialogy jsou srozumitelné, hlavní aktéři - páchající dobro pod pláštíkem naivity a falešného dojmu vlastní neomylnosti - roztomilí a děsiví zároveň, válečná mašinérie, v níž adrenalin a nadšení z teoretických úspěchů střídají pochyby a uvědomění si nesmrtelnosti chyb a omylů, krásně výstižná. Při pohledu z dálky je ta Rubikova kostka vzájemně se do sebe vlévajících linií možná zbytečná, ale v jednotlivostech si je Nolan jistý jako už dlouho ne. A kdo jiný by měl sebejistě pronášet soudy nad životem a smrtí celé planety, než blázen s kloboukem a dýmkou, snažící se vlastní pochyby zaplašit závodem o osud lidstva a bojem mezi menším a větším zlem.
Chybělo málo a z Oppenheimera by byla jen intelektuální mrskaná, laciná snaha poopravit image kontroverzního otce projektu Manhattan, atomového táty Oppieho. Nolan však charakter “protagonisty” podrazí hned v úvodu a následně zmate diváka barevnou paletou (pokud jste v životě četli alespoň dvě detektivky a viděli Rašomona, nemůže vás tu nic zaskočit), aby získal čas a mohl dál nerušeně vyprávět Oppenheimerův životopis na přeskáčku. Nejedná se naštěstí o takovou tu budovatelskou biografii ve stylu “byl divnej, ale náš, tak mu koukejte zatleskat”. První dvě hodiny Nolan schválně brzdí a zdánlivě odbíhá od toho zajímavého, od sprintu k atomové bombě, na který všichni v setmělém sále čekají.
Všichni mu to prominou, protože herci hrají jako o život, výprava je báječná a minuty nerušeně ubíhají. Oppenheimer má auru starého studiového bijáku, kdy bylo na filmy dost peněz i času, řečeno slovy klasika: Na ničem se nešetřilo a první celebrita i poslední elektrikář na place společně doufali, že jsou u zrodu něčeho opravdu velikého.
Ať už jde o placebo či nikoliv, na mě to beze zbytku fungovalo. Vyprávění má spád i v tom závěrečném, bezmála hodinovém výdechu, kdy se dostáváme v časové ose za události v Los Alamos a konec druhé světové války. Nastává hon na čarodějnice a štěpnou reakci úplně jiného druhu. Z hlediska budování napětí nebo chuťového ocasu může jít o zklamání, dočkáte se “jen” nekonečného zástupu brunátných mužů v bílých košilích a černých sakách. Přesto je dojem narůstajícího tlaku neodbytný. Tentokrát už ho nevytváří subwoofery špičkového kina jako při testu atomové bomby, ale vaše vlastní vědomí konfrontované s děním v nenápadném kamrlíku, kde se bez účasti veřejnosti rozhoduje o klatbě pro ty, kdo byli ještě před pár týdny oslavováni.
Nolan se, bohužel, v posledním aktu už nikdy nevrátí do rozervaného nitra Oppenheimerovy duše. Ony až animálně agresivní vize, co na diváka bafnou v úvodní scéně, zmizí stejně rychle jako se objevily. Nolan tu a tam nějakou metaforu zkusí, např. při Oppenheimerově děkovačce celému týmu, jen pár hodin po výbuchu první bomby v Hirošimě, ale nikdy nejde příliš daleko. Z toho budou jeho skalní fanoušci zklamaní, protože přes všechno to vyprávění na přeskáčku je tu Nolan mainstreamový a nezáludný. Snad proto, že chce, aby tenhle příběh oslovil co nejširší publikum.
Oppenheimer je typickou látkou pro vyprodaná školní představení, ale takovou míru cynismu bych tvůrcům nepřipisoval. Dokonce ani prvoplánový hon na Oscary. Ten je možná v povědomí producentů, zejména Universalu, který Nolana přetáhnul po dlouhé štaci u Warnerů, ale u režiséra, scenáristy a producenta v jedné osobě bych spíš cítil pocit vlastní nepostradatelnosti a potřeby odvyprávět jeden z velkých amerických příběhů dvacátého století. Není těžké pochopit, proč má Nolan k těm egomaniakům s vědeckými tituly tak blízko a fandí jim v boji se státní zvůlí a zákeřnými politiky.
Bylo by moc snadné natočit rutinní životopis za hromadu peněz, ozdobit ho áčkovými herci, jedním, dvě oslnivými výbuchy a dojít si ve jménu pravdy pro zlatého plešouna. Nolan však do té medvědí pasti nespadnul a jeho na první pohled až příliš jednoduchý epos zalézá s přibývajícími hodinami či dny pod kůži. Zamýšlíte se nad replikami, promýšlíte možné alternativy světové historie, otevíráte knihu o kvantové fyzice. V noci do vás kopou první vlnící se vlny. Kdykoliv zavřete oči, vidíte Cilliana Murphyho, jak hledí do vaší duše a hledá tam hluboké existenciální otázky, na které svět zatím nezná odpověď.
Oppenheimer možná neohromí, ale inspiruje. Možná to není atomovka, ale bomba je to určitě. Asi nejde o nejlepší nolanovku, ale je na míle vzdálená od těch nejhorších. A v letošní sezóně jde o detonaci, která září jasným plamenem. Nenechte se sežehnout, nechte se osvítit!
DABING
1.DABING (DVD/VOD)
V českém znění: Viktor Dvořák - Cillian Murphy (J. Robert Oppenheimer), Simona Postlerová - Emily Blunt (Kitty Oppenheimerová), Jan Šťastný - Robert Downey Jr. (Lewis Strauss), Michal Jagelka - Matt Damon (Leslie Groves), Týna Průchová - Florence Pugh (Jean), Josef Pejchal - Josh Hartnett (Lawrence), Roman Štabrňák - Casey Affleck (Boris Pash), Radek Hoppe - Rami Malek (David Hill), Igor Bareš - Kenneth Branagh (Niels Bohr), Oldřich Hajlich - Benny Safdie (Edward Teller), Jan Battěk - Dylan Arnold (Frank Oppenheimer), Radovan Vaculík - Gustaf Skarsgard (Hans Bethe), Martin Sobotka - David Krumholtz (Isidor Isaac Rabi), Jan Szymik - Matthew Modine (Bush), Radek Škvor - David Dastmalchian (Borden), Bohuslav Kalva - Tom Conti (Albert Einstein), Vojtěch Vondráček - Jack Quaid (Richard), Radovan Klučka - Josh Peck (Kenneth), Petra Kosková - Olivia Thirlby (Lilli), Robert Hájek - Dane DeHaan (Nichols), Jiří Ployhar - Jefferson Hall (Chevalier), Libor Bouček - Alden Ehrenreich (Senátní asistent), Ladislav Cigánek - Jason Clarke (Roger Robb), Rudolf Kubík - James D'Arcy (Blackett), Jiří Krejčí - Tony Goldwyn (Gordon), David Voráček - Devon Bostick (Seth), Vendelín Urban - Alex Wolff (Alvarez), Tomáš Borůvka - Christopher Denham (Fuchs), Vojtěch Hájek - Josh Zuckerman (Lomanitz), Nina Horáková - Louise Lombard (Ruth), Zdeněk Mahdal - Macon Blair (Garrison), Irena Máchová - Jessica Erin Martin (Charlotte), Petr Pospíchal - Gary Oldman (Harry S. Truman), Jan Teplý ml. - Trond Fausa Aurvag (George), Jiří Valšuba - Michael Andrew Baker (Volpe), Nikola Votočková - Meg Schimelpfenig (asistentka), Zbyšek Horák, Michal Gulyáš, Lucie Kušnírová, Hana Tunová, Zuzana Mixová
Překlad: Olga Pavlová
Produkce: Ivana Kovářová
Zvuk: Petr Posolda
Dialogy a režie: Magda Landsmannová
Pro Universal Pictures vyrobilo Barrandov Studio - 2023
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 20.7.2023 CinemArt
Premiéra USA: 21.7.2023 Universal Pictures US
Premiéra Velká Británie: 21.7.2023 Universal Pictures UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 22.11.2023 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 22.11.2023 Magic Box
Poprvé na na 4K Blu-ray: 22.11.2023 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 108 034 386
Tržby celkem - $ 949 019 540
Návštěvnost v ČR 530 150
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
„Svět se navždycky změní.“
OBSAH
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… (CinemArt)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Vysoká očekávání, velmi intimní dílo. Návštěva IMAXu ve Floře vnímám jako povinnost u všech nolanovych snímků. Tady je to možná nejméně zásadní, ale přesto doporučuji. Film samotný vnímám jako cestu do hlubin duše vědce, občas mě překvapuje jak Nolan mění tón, ale celkově jsem rozhodně spokojený. Ta struktura vypraveni není tak výjimečná jako u jiných jeho filmu,ale rozhodně atraktivní. Stejně scény v různé barvě a různém vyznění mi trochu připomínají Scottův Last Duel (jedna situace z více pohledů, jemně rozdíly). Je to filmová báseň,která bude v televizi poloviční a o jejím dopadu na dějiny bych zatím nespekuloval. (Djkoma) 4*
Filmařsky dokonale vybroušený dialogový uragán a to je právě ten problém, někdy by neškodilo držet hubu, protože pak se vysloveně zazářily některé nádherné dialogové perly. Zkušební výbuch považuji za jednu z nejgeniálnějších scén, kterou jsem kdy v kině viděl, právě tady vyniká vypravěčská genialita pana režiséra nejvíce. Nedostakem hudebního podkresu film opravdu netrpí. Hercům píšu jedni z hvězdičkou a Imax projekci považuji za povinnost pro každého filmovou fetku jako jsem třeba já. Jen pozor, titulky jsou trošku menší než bežně, takže pokud hůře vidíte, oční mikroskopy bych vzal sebou. 150 minut by bylo za 5*, 165 minut za 4*, 180 minut za 3* .(Enšpígl) 3*
Tvůrce tohoto nástroje bude tížit svědomí, ať už je ničitelem světů, nebo jejich zachránce.. Postavme vedle sebe stupňující se drama při Trinity testu vrcholící ohlušujícím tichem a slavný citát čtený v sanskrtu při nejaderné fúzi s Florence Pugh či nahá těla v křeslech a představivosti a řekněme si, v čem je autor opravdu dobrý a z čeho jde cítit umělecké aranžmá pochybného přínosu. V uznalém slova smyslu opulentní komisní martyrium, které však opravdu výjimečných momentů nabídne méně, než kolikrát se zjeví v Ulmu narozený bůh na kladce. Nolan má na to sestrojit technicky dokonalou bombu, ale možná by měl návrh její konstrukce svěřit někomu jinému.. (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENZE
Hype train dojel do cílové stanice. Odečet se zastavil na nule. Je na čase čelit velké slávě nebo velkému výbuchu. A protože já jsem byl asi po experimentu jménem Tenet připraven na cokoliv a Nolana uznávám spíš jako nepostradatelnou osobnost současného Hollywoodu než osobně nepostradatelného režiséra, šel jsem do kina ochotně na tříhodinovou dějepisnou nalejvárnu o člověku, kterého znám v kostce jako každý druhý na planetě. Ničitel světů s pronikavým pohledem, jenž se po válce ocitl mezi mlýnskými kameny. Oppenheimerovu wikipage jsem nezkoumal, knižní předlohu nečetl, takže jsem si přišel rochnit v historických souvislostech a ten nolanovský rukodělný styl jsem vnímal jako příjemný bonus, navíc ještě postaru na analogové sedmdesátce. Těch po světě v nefalšovaných IMAX sálech obíhá tak málo, že Nolan osazenstvo Flóry přímo adresoval a poděkoval nám, že držíme palce staré škole.
A pak se to celé rozjelo. J. Robert “Oppie” Oppenheimer, otec atomové bomby, slavný fyzik a jedna z nejdůležitějších postav dvacátého století. Vidíme ho v posteli, jak ho atakují vize fyzikálních teorií, až hororové vize vlnících se vln, tančících izotopů, rozpadajících se molekulárních vazeb. Jestli máte pocit, že po Kódu Enigmy jdete do dalšího bijáku, v němž vám budou ukazovat vědce jako divné brouky, ale zároveň hrdiny, co drží náskok před Hitlerem, pak se logicky nemýlíte. Nolan však roztáčí svou narativní ruletu o poznání zběsileji než Morten Tyldum, protože skáče mezi časovými liniemi, jednu z nich rovnou točí v kontrastní černobílé, a loupe před užaslým divákem dějovou cibuli, ze které slabším povahám dojetím slzí oči.
Příběh sám o sobě není nijak komplikovaný, naopak budete mít občas pocit, že Nolan se svou tříhodinovou stopáží kličkuje před pozorností publika jako zajíc, kterého opouštějí síly, ale nutno dodat, že je i ta nejposlednější vedlejší role v Oppenheimerovi citlivě obsazená a brilantně zahraná. Dokonce i celoživotní loseři typu Josh Peck jsou tu za hrdiny okamžiku, naprosto pochopíte, proč Downey Jr. kývnul na ne úplně vděčnou postavu, protože chtěl konečně vystoupit ze stínu Tonyho Starka. První, druhé i třetí housle logicky hraje Cillian Murphy, jehož oči a lícní kosti hrají ve chvíli, kdy všem okolo dojdou slova.
Nesouhlasím se slabým scénářem nebo již tradičně slabými Nolangirls. Ženy tu jsou křovím a kulisou jen částečně, každá z nich má alespoň stopový vliv na Oppenheimera, ať už je to zapálená komunistka Florence Pugh, nebo v závěru chytající dech Emily Blunt. Obě role jsou však záměrně vedlejší, v ochuzeném jádru jde skutečně o souboj mužských eg, ať už vědeckých, vojenských, nebo politických.
A sledovat tyhle střety a štěpení pro mě bylo mnohem příjemnější, než nervózní čekání na první test atomové bomby. Jak někdo trefně poznamenal, kdyby to točil Michael Bay, vybuchne nejen Hirošima a Nagasaki, ale pravděpodobně i Moskva, New York a Brno. V první půlhodině. Tady vám však Nolan hned zkraje servíruje dilema s otráveným jablkem jako ze Sněhurky, po němž musí být jasné, že film bude brnkat na komorní struny. Jakkoliv na ně Ludwig Göransson tedy brnká natolik mocně, že ve zvukové krajině zaniká vše ostatní, od dialogů až po vizuál, má to své kouzlo i nezastupitelnou roli.
A tady se vracím k Nolanovu scénáři. Rozmotat klubko ambicí, iluzí, podrazů či pochyb není nikterak složité. Dialogy jsou srozumitelné, hlavní aktéři - páchající dobro pod pláštíkem naivity a falešného dojmu vlastní neomylnosti - roztomilí a děsiví zároveň, válečná mašinérie, v níž adrenalin a nadšení z teoretických úspěchů střídají pochyby a uvědomění si nesmrtelnosti chyb a omylů, krásně výstižná. Při pohledu z dálky je ta Rubikova kostka vzájemně se do sebe vlévajících linií možná zbytečná, ale v jednotlivostech si je Nolan jistý jako už dlouho ne. A kdo jiný by měl sebejistě pronášet soudy nad životem a smrtí celé planety, než blázen s kloboukem a dýmkou, snažící se vlastní pochyby zaplašit závodem o osud lidstva a bojem mezi menším a větším zlem.
Chybělo málo a z Oppenheimera by byla jen intelektuální mrskaná, laciná snaha poopravit image kontroverzního otce projektu Manhattan, atomového táty Oppieho. Nolan však charakter “protagonisty” podrazí hned v úvodu a následně zmate diváka barevnou paletou (pokud jste v životě četli alespoň dvě detektivky a viděli Rašomona, nemůže vás tu nic zaskočit), aby získal čas a mohl dál nerušeně vyprávět Oppenheimerův životopis na přeskáčku. Nejedná se naštěstí o takovou tu budovatelskou biografii ve stylu “byl divnej, ale náš, tak mu koukejte zatleskat”. První dvě hodiny Nolan schválně brzdí a zdánlivě odbíhá od toho zajímavého, od sprintu k atomové bombě, na který všichni v setmělém sále čekají.
Všichni mu to prominou, protože herci hrají jako o život, výprava je báječná a minuty nerušeně ubíhají. Oppenheimer má auru starého studiového bijáku, kdy bylo na filmy dost peněz i času, řečeno slovy klasika: Na ničem se nešetřilo a první celebrita i poslední elektrikář na place společně doufali, že jsou u zrodu něčeho opravdu velikého.
Ať už jde o placebo či nikoliv, na mě to beze zbytku fungovalo. Vyprávění má spád i v tom závěrečném, bezmála hodinovém výdechu, kdy se dostáváme v časové ose za události v Los Alamos a konec druhé světové války. Nastává hon na čarodějnice a štěpnou reakci úplně jiného druhu. Z hlediska budování napětí nebo chuťového ocasu může jít o zklamání, dočkáte se “jen” nekonečného zástupu brunátných mužů v bílých košilích a černých sakách. Přesto je dojem narůstajícího tlaku neodbytný. Tentokrát už ho nevytváří subwoofery špičkového kina jako při testu atomové bomby, ale vaše vlastní vědomí konfrontované s děním v nenápadném kamrlíku, kde se bez účasti veřejnosti rozhoduje o klatbě pro ty, kdo byli ještě před pár týdny oslavováni.
Nolan se, bohužel, v posledním aktu už nikdy nevrátí do rozervaného nitra Oppenheimerovy duše. Ony až animálně agresivní vize, co na diváka bafnou v úvodní scéně, zmizí stejně rychle jako se objevily. Nolan tu a tam nějakou metaforu zkusí, např. při Oppenheimerově děkovačce celému týmu, jen pár hodin po výbuchu první bomby v Hirošimě, ale nikdy nejde příliš daleko. Z toho budou jeho skalní fanoušci zklamaní, protože přes všechno to vyprávění na přeskáčku je tu Nolan mainstreamový a nezáludný. Snad proto, že chce, aby tenhle příběh oslovil co nejširší publikum.
Oppenheimer je typickou látkou pro vyprodaná školní představení, ale takovou míru cynismu bych tvůrcům nepřipisoval. Dokonce ani prvoplánový hon na Oscary. Ten je možná v povědomí producentů, zejména Universalu, který Nolana přetáhnul po dlouhé štaci u Warnerů, ale u režiséra, scenáristy a producenta v jedné osobě bych spíš cítil pocit vlastní nepostradatelnosti a potřeby odvyprávět jeden z velkých amerických příběhů dvacátého století. Není těžké pochopit, proč má Nolan k těm egomaniakům s vědeckými tituly tak blízko a fandí jim v boji se státní zvůlí a zákeřnými politiky.
Bylo by moc snadné natočit rutinní životopis za hromadu peněz, ozdobit ho áčkovými herci, jedním, dvě oslnivými výbuchy a dojít si ve jménu pravdy pro zlatého plešouna. Nolan však do té medvědí pasti nespadnul a jeho na první pohled až příliš jednoduchý epos zalézá s přibývajícími hodinami či dny pod kůži. Zamýšlíte se nad replikami, promýšlíte možné alternativy světové historie, otevíráte knihu o kvantové fyzice. V noci do vás kopou první vlnící se vlny. Kdykoliv zavřete oči, vidíte Cilliana Murphyho, jak hledí do vaší duše a hledá tam hluboké existenciální otázky, na které svět zatím nezná odpověď.
Oppenheimer možná neohromí, ale inspiruje. Možná to není atomovka, ale bomba je to určitě. Asi nejde o nejlepší nolanovku, ale je na míle vzdálená od těch nejhorších. A v letošní sezóně jde o detonaci, která září jasným plamenem. Nenechte se sežehnout, nechte se osvítit!
DABING
1.DABING (DVD/VOD)
V českém znění: Viktor Dvořák - Cillian Murphy (J. Robert Oppenheimer), Simona Postlerová - Emily Blunt (Kitty Oppenheimerová), Jan Šťastný - Robert Downey Jr. (Lewis Strauss), Michal Jagelka - Matt Damon (Leslie Groves), Týna Průchová - Florence Pugh (Jean), Josef Pejchal - Josh Hartnett (Lawrence), Roman Štabrňák - Casey Affleck (Boris Pash), Radek Hoppe - Rami Malek (David Hill), Igor Bareš - Kenneth Branagh (Niels Bohr), Oldřich Hajlich - Benny Safdie (Edward Teller), Jan Battěk - Dylan Arnold (Frank Oppenheimer), Radovan Vaculík - Gustaf Skarsgard (Hans Bethe), Martin Sobotka - David Krumholtz (Isidor Isaac Rabi), Jan Szymik - Matthew Modine (Bush), Radek Škvor - David Dastmalchian (Borden), Bohuslav Kalva - Tom Conti (Albert Einstein), Vojtěch Vondráček - Jack Quaid (Richard), Radovan Klučka - Josh Peck (Kenneth), Petra Kosková - Olivia Thirlby (Lilli), Robert Hájek - Dane DeHaan (Nichols), Jiří Ployhar - Jefferson Hall (Chevalier), Libor Bouček - Alden Ehrenreich (Senátní asistent), Ladislav Cigánek - Jason Clarke (Roger Robb), Rudolf Kubík - James D'Arcy (Blackett), Jiří Krejčí - Tony Goldwyn (Gordon), David Voráček - Devon Bostick (Seth), Vendelín Urban - Alex Wolff (Alvarez), Tomáš Borůvka - Christopher Denham (Fuchs), Vojtěch Hájek - Josh Zuckerman (Lomanitz), Nina Horáková - Louise Lombard (Ruth), Zdeněk Mahdal - Macon Blair (Garrison), Irena Máchová - Jessica Erin Martin (Charlotte), Petr Pospíchal - Gary Oldman (Harry S. Truman), Jan Teplý ml. - Trond Fausa Aurvag (George), Jiří Valšuba - Michael Andrew Baker (Volpe), Nikola Votočková - Meg Schimelpfenig (asistentka), Zbyšek Horák, Michal Gulyáš, Lucie Kušnírová, Hana Tunová, Zuzana Mixová
Překlad: Olga Pavlová
Produkce: Ivana Kovářová
Zvuk: Petr Posolda
Dialogy a režie: Magda Landsmannová
Pro Universal Pictures vyrobilo Barrandov Studio - 2023
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 20.7.2023 CinemArt
Premiéra USA: 21.7.2023 Universal Pictures US
Premiéra Velká Británie: 21.7.2023 Universal Pictures UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 22.11.2023 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 22.11.2023 Magic Box
Poprvé na na 4K Blu-ray: 22.11.2023 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 108 034 386
Tržby celkem - $ 949 019 540
Návštěvnost v ČR 530 150
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
Tvůrci a herci
Christopher Nolan (Režie), Charles Rovenv (Produkce), Emma Thomas (Produkce), Christopher Nolan (Produkce), Ludwig Göransson (Hudba), Hoyte van Hoytema (Kamera), Jennifer Lame (Střih), John Papsidera (Casting), Ruth De Jong (Scénografie), Claire Kaufman (Scénografie), Adam Willis (Scénografie), Ellen Mirojnick (Kostýmy), Kevin O'Connell (Zvuk), Richard King (Zvuk), Gary Rizzo (Zvuk), Andrea Steele (Masky), Christopher Nolan (Scénář), Kai Bird (kniha) (Předloha), Martin Sherwin (kniha) (Předloiha), Cillian Murphy (Herec), Matt Damon (Herec), Robert Downey Jr. (Herec), Emily Blunt (Herec), Florence Pugh (Herec), Josh Hartnett (Herec), Casey Affleck (Herec), Rami Malek (Herec), Kenneth Branagh (Herec), Tom Conti (Herec), Benny Safdie (Herec), Jason Clarke (Herec), Dylan Arnold (Herec), James D'Arcy (Herec), David Dastmalchian (Herec), Dane DeHaan (Herec), Alden Ehrenreich (Herec), Tony Goldwyn (Herec), Jefferson Hall (Herec), David Krumholtz (Herec), Matthew Modine (Herec), Gustaf Skarsgard (Herec), Michael Angarano (Herec), Jack Quaid (Herec), Josh Peck (Herec), Olivia Thirlby (Herec), Danny Deferrari (Herec), Devon Bostick (Herec), Alex Wolff (Herec), Scott Grimes (Herec), Josh Zuckerman (Herec), Matthias Schweighöfer (Herec), Christopher Denham (Herec), David Rysdahl (Herec), Guy Burnet (Herec), Louise Lombard (Herec), Harrison Gilbertson (Herec), Emma Dumont (Herec), Trond Fausa Aurvag (Herec), Gary Oldman (Herec), John Gowans (Herec), Macon Blair (Herec), Harry Groener (Herec), Jack Cutmore-Scott (Herec), James Remar (Herec), Gregory Jbara (Herec), Tim DeKay (Herec), James Urbaniak (Herec), Máté Haumann (Herec), Bryce Johnson (Herec), Jeff Hephner (Herec), Sadie Stratton (Herec), Jacob Taylor (Herec), Rory Keane (Herec), Petrie Willink (Herec)
2023/180/USA, Velká Británie/Drama, Historický, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Na Oppenheimerových (Cillian Murphy) závěsech v kuchyni jsou listy stromu gingko. Je to odkaz na fakt, že po bombardování v Hirošimě se skupině stromů gingko podařilo opravdu přežít.
- Jedna kopie 70mm IMAX filmu stála v době vydání filmu zhruba 50 tisíc amerických dolarů.
- Krycí jméno pro krabici k převozu 70mm IMAX filmu do Česka bylo „Gadget“ (česky „přístroj“ nebo „udělátko“) a odkazovalo to na přezdívku, kterou měly postavy ve filmu pro testovací bombu.
- Pražské kino IMAX na Floře bylo jako jediné ze všech neanglicky mluvených zemí schopno promítat film ve formátu 70mm IMAX s 15 perforacemi. Dalších 25 promítání proběhlo v Severní Americe, 3 ve Velké Británii a 1 v Austrálii. To také vedlo k velmi rychlému vyprodání vstupenek.
- V době svého promítání se jednalo o nejvýdělečnější film z období 2. světové války.
- Vzhledem k tomu, že je celý film natočen bez použití CGI (počítačové animace), tak i samotné zkušební odpálení jaderné hlavice bylo vytvořeno za použití velkého množství trhaviny a následná tlaková vlna doprovázená silnou zvukovou ránou byla rovněž autentická, bez použití animace.
- Jednu z ohořelých postav ve filmu si zahrála Flora Nolan, dcera režiséra Christophera Nolana.
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky.
- Jedná se o první životopisný film od Christophera Nolana.
- Ve filmu můžeme zahlédnout i dva vědce českého původu – Lilli Hornig (Olivia Thirlby), jenž se narodila v Ústí nad Labem, a Kurt Gödel (James Urbaniak), jenž se narodil v Brně.
- Černobílé scény jsou z pohledu Lewise Strausse (Robert Downey Jr.), barevné z pohledu Roberta Oppenheimera (Cillian Murphy).
- Cillian Murphy (J. Robert Oppenheimer) se kvůli filmu za víkend naučil 30 000 nizozemských slovíček.
- J. Robert Oppenheimer (Cillian Murphy) nosí hodinky Hamilton Cushion B, Lexington a Endicott.
- Cillian Murphy (J. Robert Oppenheimer) musel pro roli Roberta Oppenheimera výrazně zhubnout. Emily Blunt (Kitty) uvedla, že Cillian jedl pouze jednu mandli denně.
- Film byl natočen za 57 dní.
- Robert Downey Jr. (Lewis) uvedl, že Oppenheimer je nejlepší film, v jakém kdy hrál.
- Natočený IMAX materiál má dohromady až 18 km a váží skoro 300 kilo.
- Mezi filmem Oppenheimer a Barbie (2023) vznikl internetový fenomén Barbenheimer, který je kombinací názvu obou titulů. Oba blockbustery měly stanovenou premiéru na stejný den a zároveň mezi nimi existoval mimořádný kontrast žánrů a témat. Jednalo se o velice účinný marketing, který dokázal oslovit mnohem širší publikum a vyvolat silný pocit filmové události roku, kterou podpořil vysoký počet vtipných reakcí, meme obrázků a dokonce Barbenheimer merchandise. Díky tomuto fenoménu se výrazně zvýšil počet předprodeje vstupenek na oba filmy. Největší kino řetězec na světě AMC zveřejnil, že si vstupenku na oba filmy ve stejný den přeobjednalo více než 20 tisíc diváků.
- Christopher Nolan dostal na konci natáčení filmu Tenet (2020) jako dárek knihu o Oppenheimerovo výpovědích, která významně přispěla k nápadu film o jaderném fyzikovi natočit. Knihu mu daroval herec Robert Pattinson.
- Christopher Nolan nepoužil CGI pro žádnou scénu filmu.
- Jedna kopie 70mm IMAX filmu stála v době vydání filmu zhruba 50 tisíc amerických dolarů.
- Krycí jméno pro krabici k převozu 70mm IMAX filmu do Česka bylo „Gadget“ (česky „přístroj“ nebo „udělátko“) a odkazovalo to na přezdívku, kterou měly postavy ve filmu pro testovací bombu.
- Pražské kino IMAX na Floře bylo jako jediné ze všech neanglicky mluvených zemí schopno promítat film ve formátu 70mm IMAX s 15 perforacemi. Dalších 25 promítání proběhlo v Severní Americe, 3 ve Velké Británii a 1 v Austrálii. To také vedlo k velmi rychlému vyprodání vstupenek.
- V době svého promítání se jednalo o nejvýdělečnější film z období 2. světové války.
- Vzhledem k tomu, že je celý film natočen bez použití CGI (počítačové animace), tak i samotné zkušební odpálení jaderné hlavice bylo vytvořeno za použití velkého množství trhaviny a následná tlaková vlna doprovázená silnou zvukovou ránou byla rovněž autentická, bez použití animace.
- Jednu z ohořelých postav ve filmu si zahrála Flora Nolan, dcera režiséra Christophera Nolana.
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky.
- Jedná se o první životopisný film od Christophera Nolana.
- Ve filmu můžeme zahlédnout i dva vědce českého původu – Lilli Hornig (Olivia Thirlby), jenž se narodila v Ústí nad Labem, a Kurt Gödel (James Urbaniak), jenž se narodil v Brně.
- Černobílé scény jsou z pohledu Lewise Strausse (Robert Downey Jr.), barevné z pohledu Roberta Oppenheimera (Cillian Murphy).
- Cillian Murphy (J. Robert Oppenheimer) se kvůli filmu za víkend naučil 30 000 nizozemských slovíček.
- J. Robert Oppenheimer (Cillian Murphy) nosí hodinky Hamilton Cushion B, Lexington a Endicott.
- Cillian Murphy (J. Robert Oppenheimer) musel pro roli Roberta Oppenheimera výrazně zhubnout. Emily Blunt (Kitty) uvedla, že Cillian jedl pouze jednu mandli denně.
- Film byl natočen za 57 dní.
- Robert Downey Jr. (Lewis) uvedl, že Oppenheimer je nejlepší film, v jakém kdy hrál.
- Natočený IMAX materiál má dohromady až 18 km a váží skoro 300 kilo.
- Mezi filmem Oppenheimer a Barbie (2023) vznikl internetový fenomén Barbenheimer, který je kombinací názvu obou titulů. Oba blockbustery měly stanovenou premiéru na stejný den a zároveň mezi nimi existoval mimořádný kontrast žánrů a témat. Jednalo se o velice účinný marketing, který dokázal oslovit mnohem širší publikum a vyvolat silný pocit filmové události roku, kterou podpořil vysoký počet vtipných reakcí, meme obrázků a dokonce Barbenheimer merchandise. Díky tomuto fenoménu se výrazně zvýšil počet předprodeje vstupenek na oba filmy. Největší kino řetězec na světě AMC zveřejnil, že si vstupenku na oba filmy ve stejný den přeobjednalo více než 20 tisíc diváků.
- Christopher Nolan dostal na konci natáčení filmu Tenet (2020) jako dárek knihu o Oppenheimerovo výpovědích, která významně přispěla k nápadu film o jaderném fyzikovi natočit. Knihu mu daroval herec Robert Pattinson.
- Christopher Nolan nepoužil CGI pro žádnou scénu filmu.
Odkazy