Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka /Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka (2012/102/Česko/Komedie, Sportovní) 74% -Originál DVD-
17.11.2023 18:18
JEDNOU VĚTOU
„Příběh muže, který žije fotbalem natolik, že by pro něj i umřel.“
OBSAH
Film vychází z populárního televizního seriálu Okresní přebor. Jak sám název naznačuje, ve filmu se objeví legendami opředená postava trenéra s licencí - Josefa Hnátka. Protože v samotném seriálu se tento muž vyskytoval pouze jako popel rozprášený na houslickém hřišti, rozhodli se tvůrci, že ho divákům představí i ve své živoucí podobě. Příběh celovečerního filmu je tak situován do doby jeho života a rozehrává dilema muže, pro něhož je fotbal celý jeho život. Dokonce víc než život. Titulní roli houslické persóny ztvární divadelní režisér, umělecký šéf pražského Dejvického divadla a příležitostný herec Miroslav Krobot.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Okresní přebor je pro mě něco, jako zjevení na poli českých filmů a seriálů. Pan režisér naprosto přesně představil typický okresní fotbal s tou nejpřesnější atmosférou a nejparádnějšími hláškami, jaké jen můžete narazit na každé vesnici a kolikrát i městě, které nemá na to, aby nehrálo nic jinýho, než vokres. Každopádně fakt, že se chystá film, mě moc těšil, kdy nejhorší bylo to čekání. A pak najednou bum a byl konec března a já seděl v kině a čekal, až se tahle óda na radost spustí. Nakonec se spustila a byla boží, co Vám mám povídat. Pět hvězd z toho ale nepadlo, protože jsem v tom viděl ten seriál a chtěl jsem od všech všechno a nakonec jsem dostal akorát pár gagů od každýho, od někoho ani ne a jeden herecký koncert od Krobota. No, co naplat, s tím se prostě nedá nic dělat. Nicméně tady ty čtyři hvězdy nejsou nic špatného, právě naopak. Ve skutečnosti se jedná o asi nejlepší českou komedii, která vůbec od 90 let vznikla a to je prostě fakt, který mi nikdo nevymluví. Kopa naprosto perfektních, kolikrát i nečekaných hlášek a naprosto perfektní nástavba i menších příběhů, u kterých mě mrzí jenom to, že buď skončili a nebo bude dost malá šance, že je uvidím v dalším zfilmovaném seriálu nebo filmu. Nejsmutnější vlastně je, že já si ty herce hrozně zamiloval v těch jejich postavách a pokud je neuvidím v dalších příbězích, budu mě to dost mrzet. Na druhou stranu, také se může stát, že do budoucna by seriál neměl už co nabídnout. Na konci je tak jeden velkej rozdíl mezi Okresním přeborem v tomto filmu a realitou, se kterou se setkávám ob týden na našem hřišti ve Staré Boleslavi a to ten, že i když Okresní přebor v podání těchto herců nejspíš končí, což určitě každého mrzí, tak realita na našem hřišti zůstává, a to i přesto, že mě tam ti hráči hlavně serou. Důkazem tedy zůstává fakt, že všeho moc škodí a tak nyní Okresní přebor pro mě zůstává něčím, co budu uctívat a nesmírně si vážit do konce života, přičemž na fotbal ve Staré Boleslavi se nejspíš vyseru. Teda do chvíle dokud se na hřišti neobjeví trenér v podobné režii jako Pepik Hnátků. (Malarkey) 4*
Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75% (Matty) 4*
Takže...! Všichni převlíkat, mazat do kina, a sledovat jak se správně trefuje zařízení! Sparťani nebo ti druzí...no však víte, ti s tou hvězdou (Sigma Olomouc;)), to je úplně jedno, sbalte se a valte pěkně za peníze klidně i do multikina. Proč byste to měli dělat? Především proto, že máte konečně po letech šanci podpořit výbornou českou komedii na úkor těch sranců co nás letos čekají - jestli mi chce někdo tvrdit, že třeba Líbáš Jako Ďábel bude náhodou jako dobrý, protože to je přece Poledňáková, a jako ty její minulý filmy byly taky prča, tak klidně může, já to přežiju; nicméně doufám, že ho ostatní čtenáři budou litovat stejně jako já (ačkoliv bych na to měl spíš srát jako ten Bílej Tesák, hahahá!). Jak bych to řekl - konečně je tu možnost jít se podívat na Barcelonu tam, kde se obvykle hraje česká první liga. Nemíním se zabývat tím, jestli Miroslav Krobot portrétuje vlastně výsostně smutnou postavu, která likviduje svoje okolí, a vůbec veškerými přesahy Okresního Přeboru, které snad může více nebo méně mít. Zůstávám u toho, že jde o vynikající komedii, která sice je z fotbalového prostředí a okolo fotbalu se veškerý děj točí, ale nemusíte vůbec být fotbalový fanoušek, abyste se nahlas chlámali většinu stopáže (stejně jako zbytek sálu). Vynikající obsazení, vynikající výkony, vynikající scénář mimo jiné s perfektními ukázkami running gagů s dějovou úlohou. Situační humor par excellence, který ovšem v některých případech přijde ještě o něco vtipnější těm, kdo jsou obeznámeni se seriálem. Prostě v současných poměrech (bohužel) luxus nad luxus - který si ale zasloužíme jenom pokud dovedeme rozlišovat a oceňovat kvalitu. A i když se 270. derby neodehrálo tak jako se tvrdí v závěrečných titulcích, i tak to považuju za krásně důstojné zakončení velkého příběhu z malé vesnice. Je to možná krapet nadnesené, ale míň než osmdesátku bych stejně nemohl dát, takže what the hell, 90%. Berte to jako protiváhu těm tupoňům, co tu sází odpady a single hvězdy se zdůvodněními typu "herci předstírají, že hrají". To je opravdu na místě u Přeboru a ne u té Poledňákové, rozhodně jo:P PS: Z rozhovorů s osobami ze širšího okolí zjišťuju, že to opravdu není film pro každého - ale jejich názory mají rozumné opodstatnění, byť leckdy založené na ryze osobních důvodech. Pro to pochopení mám. (Gemini) 5*
VELKÁ RECENZE
Nebudu chodit kolem horké kaše a pointu recenze odhalím již z kraje – návrat mezi fotbalové snaživce z Houslic se povedl opravdu znamenitě a můžeme jen tajně doufat, že se v českém filmu blýská na lepší časy.
Ale všechno pěkně popořadě. Okresní přebor byl v rámci tuzemské televizní zábavy ojedinělý počin. Vypadal profesionálně, měl velmi dobrý scénář a poskytl příležitost mnoha hercům, které na obrazovkách tak moc často nevídáme. Některé epizody (Schůze, Láska) bych se dokonce nebál označit za zlatý fond.
Z tohoto důvodu byly na duchovního otce a režiséra Jana Prušinovského kladeny velké nároky, které celovečerák tak úplně nenaplnil, to si přiznejme zcela otevřeně. Mnozí podle trailerů sázeli na protichůdný směr oproti většině českých komedií, kterýžto reprezentují doyeni Troška s Poledňákovou s benjamínkem Vejdělkem. Opak je pravdou, Přebor je zlatému střednímu proudu českých veseloher velice blízký, ale jen co se týče vnější fazóny. Hodně diváků to může zmást a k filmu můžou přistupovat mírně rozpačitě.
Souvisí to především s faktem, že Okresní přebor postrádá vyloženě kladného hrdinu, se kterým bychom se chtěli identifikovat. Mohli bychom, ale nechceme, protože hlavními postavami jsou venkovští balíci, se všemi jejich klady, ale především zápory. Jsou to řeponi žijící v obci, v níž se zastavil čas. Fotbal je zde milován tělem i duší, ale spíše než pro radost ze hry, tak pro důvod jít se namazat do hospody na návsi (zapít vítězství nebo prohru).
Přebor se ovšem vymyká tím, že si křupany nikterak neidealizuje, případně blahosklonně nelituje jejich primitivismu, jako to dělávají s oblibou Troška (Slunce, seno…) nebo Menzel (Vesničko má středisková). Navrací se spíše k šedesátým letům, k Papouškovi a Formanovi, kteří díky typově přesným nehercům a nezúčastněnému pozorování brilantně ukazovali čecháčkovskou mentalitu buranů, aniž by se film samotný stal buranským. Nabízí se zde srovnání se zapomenutým Najbrtovým filmem Mistři, který je pro změnu o české mánii k hokeji. Ten byl však otevřeněji ironičtější a kousavější, což mu zřejmě znemožnilo se dostat v širší známost.
Prušinovský má charaktery postav dokonale načrtnuté (a odpozorované). Co více, žádná není vyloženě černobílá. To je patrné zejména u postavy Ondřeje Vetchého. V jeho případě se mnohem více objevují latentně agresivní sklony, až dětsky bezelstná nepřejícnost (která u dospělého vyznívá velice krutě), pocit nedocenění a podlézavost. Ani ostatní na tom nejsou lépe. Kupříkladu hlavní postava Pepik Hnátek je zaťatý a netolerantní samorost užírající se desítkami let starou křivdou. Tady už jde o hereckou one-man show Miroslava Krobota, majitele jediného výrazu, u něhož nikdy neodhadnete, zda se trápí nebo se vás chystá přetáhnout ocelovou trubkou přes kebuli. Překvapivost point, scének nebo gagů je ostatně další velkou devízou filmu.
Právě na scénáři je vidět, že si s ním Prušinovský vyhrál a navíc si najal i schopnou dramaturgyni. Snímek proto netrpí zbytečnou překombinovaností ani rušivou zkratkovitostí, jako tomu bývá v případě valné většiny českých filmů (nejen komedií). Vzpomeňme na zabité potenciály Romingu nebo Normalu, které se právě v podobné snaze o artové kudrlinky utopily a působily jako nesourodý kompilát několika textů. Dokonce se zde objevuje několik running jokeů, které mají opodstatnění a své pevné místo v ději. Prušinovský je navíc schopný režisér a ví, jak načasovat vtip, aby byl vtipný, hlášku, aby byla zapamatovatelná (ťukec, prcání, co čumíš atd.), a hlavně umí vést už tak dost ostřílené herce, aby se dokázali prodat. Jinde ve světě věc běžná, u nás to stále dělá mnoha tvůrcům problémy.
Jak jsem předeslal na začátku recenze, celovečerní Okresní přebor je zkrátka a dobře jedním z nejpovedenějších českých porevolučních filmů, u něhož až překvapuje, jak je prostý a jednoduchý. Pár chyb by se našlo, někomu může vadit mírnější tempo a absence divácky stravitelných hrdinů. To je ale opravdu marginálnost. Okresní přebor je vážný i vtipný a přitom se nemusí skrývat za klasickou nálepkou tragikomedie, protože si stále uchovává svěží nadhled a nesklouzává k lacinosti a trapnosti. Lepší doporučení těžko pohledat.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Pepik Hnátek, fanatický vyznavač fotbalu a obávaný trenér Slavoje Houslice, zabije na dvoře králíka Kvašňáka. Na přejezdu nedaleko Houslic se dohadují řidiči z malé kolony světských, zda mají přejet koleje, když už dlouho svítí výstražné znamení a nic se neděje. Světlo konečně zhasne a vzápětí motorák málem srazí přejíždějící dodávku. Kolemjedoucí Ludva Hovorka vysvětlí nadávajícím mužům, že vinou vadné instalace fungují světla opačně, což tu každý dávno ví. Dohodne se šéfem kolotočářů Mírou, že kvůli rozbité dodávce mohou nakrátko zakotvit u hřiště. O přestávce zápasu se Hnátek v kabině zlobí na hráče. Nasazuje na něj Jarda Kužel. Ten se pak vzteká v hospodě, že ho trenér vystřídal. Na schůzi výboru se Pepik rozčiluje před předsedou oddílu Václavem Orlem a šišlavým terapeutem Ádou Větvičkou (jinak veterinářem) kvůli roztahujícím se světským. Ale Ludva jako pokladník s nimi podepsal výhodnou smlouvu. Všichni ve vsi vědí, že snaživý kapitán týmu Jirka Luňák trenérovi podlézá a „bonzuje“. Hnátek má jedinou touhu: dostat mančaft do krajského přeboru. Proto zvýší tréninkové dávky a nařídí soustředění před zápasy. Jenže hráči, navedení manželkami, soustředění bojkotují. Hnátek si pro ně dojde s Ádovou zálesáckou dýkou. Pepikova manželka Antonie najde muže ležet bezvládného na dvorku. Ten se probere. Byl čtyři hodiny mimo a zmeškal zápas. Ráno Pepik zajede na simpsonu za kamarádem, doktorem na penzi Jindrou Krhavým. Ten ho po vyšetření odveze do nemocnice. Radí mu, aby se se svými potížemi někomu svěřil a narazí na ožehavé téma: Antonie měla kdysi techtle mechtle s Vaškem Orlem a on s ní od té doby moc nemluví. V nemocnici doktor Otépka rozhodne o nutné transplantaci. Dá pacientovi pager. Václav řekne Pepikovi, že vytváří v týmu napjatou atmosféru. Trenér se pak výhružně vyptává hráčů, kdo z nich ho nechce. Nikdo se neozve. Jindra tajně odveze ze zápasu Pepika do nemocnice na testy. Antonie si všimne, že manžel přestal kouřit. Domnívá se, že má nějakou ženskou. Sjíždějí se další světští. Jeden z nich přijde na zrádném přejezdu o labuť z kolotoče. Ádovi se líbí Mírova dcera Tereza, ale když se ho rázná dívka zeptá, zda se s ní chce vyspat, tak neví. Hlídá ji žárlivý bratranec Lojza. Jirka najde trenérův obávaný zápisník. Šokuje ho, že v něm jsou jen nesmyslné čmáranice. Protože sám chce být trenérem a Hnátek zradil jeho snahu, přiměje spoluhráče, aby hráli jinak. O přestávce rozhodujícího zápasu dá naštvaný trenér Luňákovu kapitánskou pásku Kuželovi. Áda náhodou objeví v šatně Pepikův zvonící pager a přesvědčí ho, aby s ním jel do nemocnice. Fotbalisté vidí trenéra odcházet a začnou hrát naplno. Hnátek odmítne transplantaci, dokud nezjistí, kdo je dárcem. Jindra mu to nakonec řekne. Áda odveze trenéra za čerstvou vdovou, a když muž pochopí, že její manžel byl slávista, rozhodně odmítne jako zavilý sparťan přijmout jeho srdce. Áda ho musí odvézt domů. Antonie na muži vyzvídá, s kým ji podvádí. V hospodě se výboři s Jardou a Jirkou dohadují, co s trenérem. Ve vsi se šušká, že má ženskou. Ale Áda jim řekne, že je Hnátek těžce nemocný se srdcem. Rázem se začnou domlouvat, jak se k němu chovat. Hráči mu nechtějí ani říct, že s Kostomlaty vyhráli, a předstírají prohru. Před tréninkem zjistí Vašek, že zmizely věci z kůlny i všechny poháry. Hnátek obviní světské z krádeže. Do hodiny prý mají věci vrátit. V hospodě zlomyslný Luňák vyprovokuje trenéra, aby si s ním dal pár kořalek a pak mu ve vzteku řekne, že zápas vyhráli a že on by měl nechat trénování, protože je nemocný. Rozzlobený Hnátek vyrazí za Ádou, který ve vsi právě očkuje psy, a bodne mu jednu injekci. Pak jde za světskými. Baví se s Terezou, která mu řekne, že by chtěli udělat na hřišti pouť. Po návratu domů mu dá Antonie facku. Je tam Jindra, který jí řekl pravdu a který přinesl kamarádovi nový pager; ukecal lékaře, aby to s ním ještě jednou zkusili. Doktor pochopí, že Pepik se zlobí na Antonii ne proto, že měla pletky z Václavem, ale protože jejich vztah tehdy nahlodal mančaft (kde oba hráli) a oni nepostoupili na kraj. Pro Hnátka je zkrátka fotbal vždy na prvním místě. Pepik se pak strašně naštve na Vaška, který ho v zájmu jeho zdraví odvolá z funkce trenéra. Za Hnátkem přijde Míra a pozve ho na pouť. Výboři nevěřícně sledují, jak se na hřišti staví kolotoče. U starosty to zařídil Pepik; když nemůže on, tak nebudou moct ani oni. Spokojený Jirka přijde do hospody se zprávou, že Hnátka odvezla sanitka. Ale Kužel mu vynadá. Míra s kumpány vrátí výborům zmizelé věci. Je to gesto jejich dobré vůle: všechny poctivě vyhráli v kartách na brankáři Kájovi a na Jarmilovi. Václav se později s Mírou domluví; slíbí mu sehnat kšefty na hřištích v okolí, když jeho trávník před zápasem včas vyklidí. Koná se pouť, na níž je celá vesnice včetně fotbalistů s manželkami. Václav pošle po Antonii pacientovi mobil se vzkazem: zápas bude, pošli sestavu esemeskou. Áda na střelnici k Lojzově spokojenosti jen o fous nevystřílí pomilování s Terezou. Mužstvo nastoupí na hřiště v obvyklé sestavě podle Hnátka; kapitánem je zase Jirka. S pomocí smířené Antonie uteče Pepik z nemocnice. Jeden kolotočář v kartách obehraje nešťastníka Ludvu do spodků. Hnátkovi dorazí na zápas. Václav řekne Pepikovi, že jeho aférka s Antonií nebyla v roce 1972, jak si on myslí. Na povinných psychotestech Hnátek vše převádí na fotbal, ale projde. K transplantaci má dojít k trenérově spokojenosti v zimní pauze. Jenže sanitka, která dárcovské srdce veze, jede přes přejezd, kde už signalizace funguje normálně, což řidič netuší... Dr. Otépka oznámí pacientovi, že srdce bohužel nedorazilo. Pepik konstatuje, že aspoň stihne trénink. Poslednímu infarktu podlehl Pepik Hnátek při 266. derby Sparta:Slávie, když Slávie vyhrála 4:1.
„Příběh muže, který žije fotbalem natolik, že by pro něj i umřel.“
OBSAH
Film vychází z populárního televizního seriálu Okresní přebor. Jak sám název naznačuje, ve filmu se objeví legendami opředená postava trenéra s licencí - Josefa Hnátka. Protože v samotném seriálu se tento muž vyskytoval pouze jako popel rozprášený na houslickém hřišti, rozhodli se tvůrci, že ho divákům představí i ve své živoucí podobě. Příběh celovečerního filmu je tak situován do doby jeho života a rozehrává dilema muže, pro něhož je fotbal celý jeho život. Dokonce víc než život. Titulní roli houslické persóny ztvární divadelní režisér, umělecký šéf pražského Dejvického divadla a příležitostný herec Miroslav Krobot.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Okresní přebor je pro mě něco, jako zjevení na poli českých filmů a seriálů. Pan režisér naprosto přesně představil typický okresní fotbal s tou nejpřesnější atmosférou a nejparádnějšími hláškami, jaké jen můžete narazit na každé vesnici a kolikrát i městě, které nemá na to, aby nehrálo nic jinýho, než vokres. Každopádně fakt, že se chystá film, mě moc těšil, kdy nejhorší bylo to čekání. A pak najednou bum a byl konec března a já seděl v kině a čekal, až se tahle óda na radost spustí. Nakonec se spustila a byla boží, co Vám mám povídat. Pět hvězd z toho ale nepadlo, protože jsem v tom viděl ten seriál a chtěl jsem od všech všechno a nakonec jsem dostal akorát pár gagů od každýho, od někoho ani ne a jeden herecký koncert od Krobota. No, co naplat, s tím se prostě nedá nic dělat. Nicméně tady ty čtyři hvězdy nejsou nic špatného, právě naopak. Ve skutečnosti se jedná o asi nejlepší českou komedii, která vůbec od 90 let vznikla a to je prostě fakt, který mi nikdo nevymluví. Kopa naprosto perfektních, kolikrát i nečekaných hlášek a naprosto perfektní nástavba i menších příběhů, u kterých mě mrzí jenom to, že buď skončili a nebo bude dost malá šance, že je uvidím v dalším zfilmovaném seriálu nebo filmu. Nejsmutnější vlastně je, že já si ty herce hrozně zamiloval v těch jejich postavách a pokud je neuvidím v dalších příbězích, budu mě to dost mrzet. Na druhou stranu, také se může stát, že do budoucna by seriál neměl už co nabídnout. Na konci je tak jeden velkej rozdíl mezi Okresním přeborem v tomto filmu a realitou, se kterou se setkávám ob týden na našem hřišti ve Staré Boleslavi a to ten, že i když Okresní přebor v podání těchto herců nejspíš končí, což určitě každého mrzí, tak realita na našem hřišti zůstává, a to i přesto, že mě tam ti hráči hlavně serou. Důkazem tedy zůstává fakt, že všeho moc škodí a tak nyní Okresní přebor pro mě zůstává něčím, co budu uctívat a nesmírně si vážit do konce života, přičemž na fotbal ve Staré Boleslavi se nejspíš vyseru. Teda do chvíle dokud se na hřišti neobjeví trenér v podobné režii jako Pepik Hnátků. (Malarkey) 4*
Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75% (Matty) 4*
Takže...! Všichni převlíkat, mazat do kina, a sledovat jak se správně trefuje zařízení! Sparťani nebo ti druzí...no však víte, ti s tou hvězdou (Sigma Olomouc;)), to je úplně jedno, sbalte se a valte pěkně za peníze klidně i do multikina. Proč byste to měli dělat? Především proto, že máte konečně po letech šanci podpořit výbornou českou komedii na úkor těch sranců co nás letos čekají - jestli mi chce někdo tvrdit, že třeba Líbáš Jako Ďábel bude náhodou jako dobrý, protože to je přece Poledňáková, a jako ty její minulý filmy byly taky prča, tak klidně může, já to přežiju; nicméně doufám, že ho ostatní čtenáři budou litovat stejně jako já (ačkoliv bych na to měl spíš srát jako ten Bílej Tesák, hahahá!). Jak bych to řekl - konečně je tu možnost jít se podívat na Barcelonu tam, kde se obvykle hraje česká první liga. Nemíním se zabývat tím, jestli Miroslav Krobot portrétuje vlastně výsostně smutnou postavu, která likviduje svoje okolí, a vůbec veškerými přesahy Okresního Přeboru, které snad může více nebo méně mít. Zůstávám u toho, že jde o vynikající komedii, která sice je z fotbalového prostředí a okolo fotbalu se veškerý děj točí, ale nemusíte vůbec být fotbalový fanoušek, abyste se nahlas chlámali většinu stopáže (stejně jako zbytek sálu). Vynikající obsazení, vynikající výkony, vynikající scénář mimo jiné s perfektními ukázkami running gagů s dějovou úlohou. Situační humor par excellence, který ovšem v některých případech přijde ještě o něco vtipnější těm, kdo jsou obeznámeni se seriálem. Prostě v současných poměrech (bohužel) luxus nad luxus - který si ale zasloužíme jenom pokud dovedeme rozlišovat a oceňovat kvalitu. A i když se 270. derby neodehrálo tak jako se tvrdí v závěrečných titulcích, i tak to považuju za krásně důstojné zakončení velkého příběhu z malé vesnice. Je to možná krapet nadnesené, ale míň než osmdesátku bych stejně nemohl dát, takže what the hell, 90%. Berte to jako protiváhu těm tupoňům, co tu sází odpady a single hvězdy se zdůvodněními typu "herci předstírají, že hrají". To je opravdu na místě u Přeboru a ne u té Poledňákové, rozhodně jo:P PS: Z rozhovorů s osobami ze širšího okolí zjišťuju, že to opravdu není film pro každého - ale jejich názory mají rozumné opodstatnění, byť leckdy založené na ryze osobních důvodech. Pro to pochopení mám. (Gemini) 5*
VELKÁ RECENZE
Nebudu chodit kolem horké kaše a pointu recenze odhalím již z kraje – návrat mezi fotbalové snaživce z Houslic se povedl opravdu znamenitě a můžeme jen tajně doufat, že se v českém filmu blýská na lepší časy.
Ale všechno pěkně popořadě. Okresní přebor byl v rámci tuzemské televizní zábavy ojedinělý počin. Vypadal profesionálně, měl velmi dobrý scénář a poskytl příležitost mnoha hercům, které na obrazovkách tak moc často nevídáme. Některé epizody (Schůze, Láska) bych se dokonce nebál označit za zlatý fond.
Z tohoto důvodu byly na duchovního otce a režiséra Jana Prušinovského kladeny velké nároky, které celovečerák tak úplně nenaplnil, to si přiznejme zcela otevřeně. Mnozí podle trailerů sázeli na protichůdný směr oproti většině českých komedií, kterýžto reprezentují doyeni Troška s Poledňákovou s benjamínkem Vejdělkem. Opak je pravdou, Přebor je zlatému střednímu proudu českých veseloher velice blízký, ale jen co se týče vnější fazóny. Hodně diváků to může zmást a k filmu můžou přistupovat mírně rozpačitě.
Souvisí to především s faktem, že Okresní přebor postrádá vyloženě kladného hrdinu, se kterým bychom se chtěli identifikovat. Mohli bychom, ale nechceme, protože hlavními postavami jsou venkovští balíci, se všemi jejich klady, ale především zápory. Jsou to řeponi žijící v obci, v níž se zastavil čas. Fotbal je zde milován tělem i duší, ale spíše než pro radost ze hry, tak pro důvod jít se namazat do hospody na návsi (zapít vítězství nebo prohru).
Přebor se ovšem vymyká tím, že si křupany nikterak neidealizuje, případně blahosklonně nelituje jejich primitivismu, jako to dělávají s oblibou Troška (Slunce, seno…) nebo Menzel (Vesničko má středisková). Navrací se spíše k šedesátým letům, k Papouškovi a Formanovi, kteří díky typově přesným nehercům a nezúčastněnému pozorování brilantně ukazovali čecháčkovskou mentalitu buranů, aniž by se film samotný stal buranským. Nabízí se zde srovnání se zapomenutým Najbrtovým filmem Mistři, který je pro změnu o české mánii k hokeji. Ten byl však otevřeněji ironičtější a kousavější, což mu zřejmě znemožnilo se dostat v širší známost.
Prušinovský má charaktery postav dokonale načrtnuté (a odpozorované). Co více, žádná není vyloženě černobílá. To je patrné zejména u postavy Ondřeje Vetchého. V jeho případě se mnohem více objevují latentně agresivní sklony, až dětsky bezelstná nepřejícnost (která u dospělého vyznívá velice krutě), pocit nedocenění a podlézavost. Ani ostatní na tom nejsou lépe. Kupříkladu hlavní postava Pepik Hnátek je zaťatý a netolerantní samorost užírající se desítkami let starou křivdou. Tady už jde o hereckou one-man show Miroslava Krobota, majitele jediného výrazu, u něhož nikdy neodhadnete, zda se trápí nebo se vás chystá přetáhnout ocelovou trubkou přes kebuli. Překvapivost point, scének nebo gagů je ostatně další velkou devízou filmu.
Právě na scénáři je vidět, že si s ním Prušinovský vyhrál a navíc si najal i schopnou dramaturgyni. Snímek proto netrpí zbytečnou překombinovaností ani rušivou zkratkovitostí, jako tomu bývá v případě valné většiny českých filmů (nejen komedií). Vzpomeňme na zabité potenciály Romingu nebo Normalu, které se právě v podobné snaze o artové kudrlinky utopily a působily jako nesourodý kompilát několika textů. Dokonce se zde objevuje několik running jokeů, které mají opodstatnění a své pevné místo v ději. Prušinovský je navíc schopný režisér a ví, jak načasovat vtip, aby byl vtipný, hlášku, aby byla zapamatovatelná (ťukec, prcání, co čumíš atd.), a hlavně umí vést už tak dost ostřílené herce, aby se dokázali prodat. Jinde ve světě věc běžná, u nás to stále dělá mnoha tvůrcům problémy.
Jak jsem předeslal na začátku recenze, celovečerní Okresní přebor je zkrátka a dobře jedním z nejpovedenějších českých porevolučních filmů, u něhož až překvapuje, jak je prostý a jednoduchý. Pár chyb by se našlo, někomu může vadit mírnější tempo a absence divácky stravitelných hrdinů. To je ale opravdu marginálnost. Okresní přebor je vážný i vtipný a přitom se nemusí skrývat za klasickou nálepkou tragikomedie, protože si stále uchovává svěží nadhled a nesklouzává k lacinosti a trapnosti. Lepší doporučení těžko pohledat.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Pepik Hnátek, fanatický vyznavač fotbalu a obávaný trenér Slavoje Houslice, zabije na dvoře králíka Kvašňáka. Na přejezdu nedaleko Houslic se dohadují řidiči z malé kolony světských, zda mají přejet koleje, když už dlouho svítí výstražné znamení a nic se neděje. Světlo konečně zhasne a vzápětí motorák málem srazí přejíždějící dodávku. Kolemjedoucí Ludva Hovorka vysvětlí nadávajícím mužům, že vinou vadné instalace fungují světla opačně, což tu každý dávno ví. Dohodne se šéfem kolotočářů Mírou, že kvůli rozbité dodávce mohou nakrátko zakotvit u hřiště. O přestávce zápasu se Hnátek v kabině zlobí na hráče. Nasazuje na něj Jarda Kužel. Ten se pak vzteká v hospodě, že ho trenér vystřídal. Na schůzi výboru se Pepik rozčiluje před předsedou oddílu Václavem Orlem a šišlavým terapeutem Ádou Větvičkou (jinak veterinářem) kvůli roztahujícím se světským. Ale Ludva jako pokladník s nimi podepsal výhodnou smlouvu. Všichni ve vsi vědí, že snaživý kapitán týmu Jirka Luňák trenérovi podlézá a „bonzuje“. Hnátek má jedinou touhu: dostat mančaft do krajského přeboru. Proto zvýší tréninkové dávky a nařídí soustředění před zápasy. Jenže hráči, navedení manželkami, soustředění bojkotují. Hnátek si pro ně dojde s Ádovou zálesáckou dýkou. Pepikova manželka Antonie najde muže ležet bezvládného na dvorku. Ten se probere. Byl čtyři hodiny mimo a zmeškal zápas. Ráno Pepik zajede na simpsonu za kamarádem, doktorem na penzi Jindrou Krhavým. Ten ho po vyšetření odveze do nemocnice. Radí mu, aby se se svými potížemi někomu svěřil a narazí na ožehavé téma: Antonie měla kdysi techtle mechtle s Vaškem Orlem a on s ní od té doby moc nemluví. V nemocnici doktor Otépka rozhodne o nutné transplantaci. Dá pacientovi pager. Václav řekne Pepikovi, že vytváří v týmu napjatou atmosféru. Trenér se pak výhružně vyptává hráčů, kdo z nich ho nechce. Nikdo se neozve. Jindra tajně odveze ze zápasu Pepika do nemocnice na testy. Antonie si všimne, že manžel přestal kouřit. Domnívá se, že má nějakou ženskou. Sjíždějí se další světští. Jeden z nich přijde na zrádném přejezdu o labuť z kolotoče. Ádovi se líbí Mírova dcera Tereza, ale když se ho rázná dívka zeptá, zda se s ní chce vyspat, tak neví. Hlídá ji žárlivý bratranec Lojza. Jirka najde trenérův obávaný zápisník. Šokuje ho, že v něm jsou jen nesmyslné čmáranice. Protože sám chce být trenérem a Hnátek zradil jeho snahu, přiměje spoluhráče, aby hráli jinak. O přestávce rozhodujícího zápasu dá naštvaný trenér Luňákovu kapitánskou pásku Kuželovi. Áda náhodou objeví v šatně Pepikův zvonící pager a přesvědčí ho, aby s ním jel do nemocnice. Fotbalisté vidí trenéra odcházet a začnou hrát naplno. Hnátek odmítne transplantaci, dokud nezjistí, kdo je dárcem. Jindra mu to nakonec řekne. Áda odveze trenéra za čerstvou vdovou, a když muž pochopí, že její manžel byl slávista, rozhodně odmítne jako zavilý sparťan přijmout jeho srdce. Áda ho musí odvézt domů. Antonie na muži vyzvídá, s kým ji podvádí. V hospodě se výboři s Jardou a Jirkou dohadují, co s trenérem. Ve vsi se šušká, že má ženskou. Ale Áda jim řekne, že je Hnátek těžce nemocný se srdcem. Rázem se začnou domlouvat, jak se k němu chovat. Hráči mu nechtějí ani říct, že s Kostomlaty vyhráli, a předstírají prohru. Před tréninkem zjistí Vašek, že zmizely věci z kůlny i všechny poháry. Hnátek obviní světské z krádeže. Do hodiny prý mají věci vrátit. V hospodě zlomyslný Luňák vyprovokuje trenéra, aby si s ním dal pár kořalek a pak mu ve vzteku řekne, že zápas vyhráli a že on by měl nechat trénování, protože je nemocný. Rozzlobený Hnátek vyrazí za Ádou, který ve vsi právě očkuje psy, a bodne mu jednu injekci. Pak jde za světskými. Baví se s Terezou, která mu řekne, že by chtěli udělat na hřišti pouť. Po návratu domů mu dá Antonie facku. Je tam Jindra, který jí řekl pravdu a který přinesl kamarádovi nový pager; ukecal lékaře, aby to s ním ještě jednou zkusili. Doktor pochopí, že Pepik se zlobí na Antonii ne proto, že měla pletky z Václavem, ale protože jejich vztah tehdy nahlodal mančaft (kde oba hráli) a oni nepostoupili na kraj. Pro Hnátka je zkrátka fotbal vždy na prvním místě. Pepik se pak strašně naštve na Vaška, který ho v zájmu jeho zdraví odvolá z funkce trenéra. Za Hnátkem přijde Míra a pozve ho na pouť. Výboři nevěřícně sledují, jak se na hřišti staví kolotoče. U starosty to zařídil Pepik; když nemůže on, tak nebudou moct ani oni. Spokojený Jirka přijde do hospody se zprávou, že Hnátka odvezla sanitka. Ale Kužel mu vynadá. Míra s kumpány vrátí výborům zmizelé věci. Je to gesto jejich dobré vůle: všechny poctivě vyhráli v kartách na brankáři Kájovi a na Jarmilovi. Václav se později s Mírou domluví; slíbí mu sehnat kšefty na hřištích v okolí, když jeho trávník před zápasem včas vyklidí. Koná se pouť, na níž je celá vesnice včetně fotbalistů s manželkami. Václav pošle po Antonii pacientovi mobil se vzkazem: zápas bude, pošli sestavu esemeskou. Áda na střelnici k Lojzově spokojenosti jen o fous nevystřílí pomilování s Terezou. Mužstvo nastoupí na hřiště v obvyklé sestavě podle Hnátka; kapitánem je zase Jirka. S pomocí smířené Antonie uteče Pepik z nemocnice. Jeden kolotočář v kartách obehraje nešťastníka Ludvu do spodků. Hnátkovi dorazí na zápas. Václav řekne Pepikovi, že jeho aférka s Antonií nebyla v roce 1972, jak si on myslí. Na povinných psychotestech Hnátek vše převádí na fotbal, ale projde. K transplantaci má dojít k trenérově spokojenosti v zimní pauze. Jenže sanitka, která dárcovské srdce veze, jede přes přejezd, kde už signalizace funguje normálně, což řidič netuší... Dr. Otépka oznámí pacientovi, že srdce bohužel nedorazilo. Pepik konstatuje, že aspoň stihne trénink. Poslednímu infarktu podlehl Pepik Hnátek při 266. derby Sparta:Slávie, když Slávie vyhrála 4:1.
Postavy a obsazení
• Miroslav Krobot - Pepik Hnátek
• Ondřej Vetchý - Jirka Luňák
• David Novotný - Jarda Kužel
• Jaroslav Plesl - Lojza
• Luděk Sobota - Václav Orel
• Leoš Noha - Adolf Větvička
• Pavel Kikinčuk - Ludvík Hovorka
• Jaroslava Pokorná - Antonie Hnátková
• Norbert Lichý - Míra Kluc
• Pavla Beretová - Tereza
• Jan Hartl - MUDr.Jindřich Krhavý
• Ladislav Hampl - Jarmil Hubáček
• Pavel Nečas - Luboš Matějka
• Václav Kopta - Arnošt Krob
Ocenění:
Český lev
2012 - Ondřej Vetchý (Nejlepší vedlejší herec)
2012 - Nejlepší film (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Miroslav Krobot (Nejlepší herec) (nominace)
2012 - Pavla Beretová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší scénář) (nominace)
2012 - Nejlepší střih (nominace)
2012 - Nejlepší zvuk (nominace)
2012 - Jan P. Muchow, Vratislav Kydlíček (Nejlepší hudba) (nominace)
2012 - Jan Prušinovský, Misu Predescu, Petr Erben (Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film) (nominace)
Ceny české filmové kritiky
2012 - Ondřej Vetchý (Nejlepší vedlejší herec)
2012 - Nejlepší film (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší scénář) (nominace)
2012 - Miroslav Krobot (Nejlepší hlavní herec) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.3.2012 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 7.9.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 7.9.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 48 434 937
Návštěvnost v ČR 399 630
Náklady (Rozpočet) - Kč 19 500 000
• Miroslav Krobot - Pepik Hnátek
• Ondřej Vetchý - Jirka Luňák
• David Novotný - Jarda Kužel
• Jaroslav Plesl - Lojza
• Luděk Sobota - Václav Orel
• Leoš Noha - Adolf Větvička
• Pavel Kikinčuk - Ludvík Hovorka
• Jaroslava Pokorná - Antonie Hnátková
• Norbert Lichý - Míra Kluc
• Pavla Beretová - Tereza
• Jan Hartl - MUDr.Jindřich Krhavý
• Ladislav Hampl - Jarmil Hubáček
• Pavel Nečas - Luboš Matějka
• Václav Kopta - Arnošt Krob
Ocenění:
Český lev
2012 - Ondřej Vetchý (Nejlepší vedlejší herec)
2012 - Nejlepší film (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Miroslav Krobot (Nejlepší herec) (nominace)
2012 - Pavla Beretová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší scénář) (nominace)
2012 - Nejlepší střih (nominace)
2012 - Nejlepší zvuk (nominace)
2012 - Jan P. Muchow, Vratislav Kydlíček (Nejlepší hudba) (nominace)
2012 - Jan Prušinovský, Misu Predescu, Petr Erben (Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film) (nominace)
Ceny české filmové kritiky
2012 - Ondřej Vetchý (Nejlepší vedlejší herec)
2012 - Nejlepší film (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Jan Prušinovský (Nejlepší scénář) (nominace)
2012 - Miroslav Krobot (Nejlepší hlavní herec) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.3.2012 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 7.9.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 7.9.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 48 434 937
Návštěvnost v ČR 399 630
Náklady (Rozpočet) - Kč 19 500 000
FILMY V SÉRII
Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa139/
Česko, Komedie / Sportovní, 2012
Režie: Jan Prušinovský, Hrají: Miroslav Krobot, Ondřej Vetchý
SERIÁL V SÉRII
Okresní přebor (seriál) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa140/
Česko, Komedie / Sportovní, 2010
Režie: Jan Prušinovský, Jakub Kohák, Hrají: Ondřej Vetchý, David Novotný
Česko, Komedie / Sportovní, 2012
Režie: Jan Prušinovský, Hrají: Miroslav Krobot, Ondřej Vetchý
SERIÁL V SÉRII
Okresní přebor (seriál) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/aaa140/
Česko, Komedie / Sportovní, 2010
Režie: Jan Prušinovský, Jakub Kohák, Hrají: Ondřej Vetchý, David Novotný
Tvůrci a herci
Jan Prušinovský (Režie), Misu Predescu (Produkce), Petr Erben (Produkce), Jan P. Muchow (Hudba), Vratislav Kydlíček (Hudba), Petr Bednář (Kamera), Otakar Šenovský (Střih), Jan Vlček (Scénografie), Zdeňka Nachlingerová (Kostýmy), Ivan Stekla (Kostýmy), Matěj Matuška (Zvuk), Michal Čech (Zvuk), Jana Bílková (Masky), Lukáš Král (Masky), Jan Prušinovský (Scénář), Petr Kolečko (Scénář), Miroslav Krobot (Herec), Ondřej Vetchý (Herec), Luděk Sobota (Herec), Jaroslava Pokorná (Herec), David Novotný (Herec), Jakub Kohák (Herec), Pavel Kikinčuk (Herec), Leoš Noha (Herec), Jan Hartl (Herec), Pavla Beretová (Herec), Václav Neužil ml. (Herec), Ladislav Hampl (Herec), Petr Franěk (Herec), Norbert Lichý (Herec), Jaroslav Plesl (Herec), Marika Procházková (Herec), Alena Mihulová (Herec), Jarmil Škvrna (Herec), Lukáš Langmajer (Herec), Petr Pěknic (Herec), Jan Václavík (Herec), Tereza Gübelová (Herec)
2012/102/Česko/Komedie, Sportovní
Zajímavost k filmu
- Fotbalové utkání, které sleduje Pepík Hnátek (Miroslav Krobot) v čase 34:40, je utkání na Letné mezi AC Spartou Praha a Baníkem Ostrava z roku 2005. Děj filmu je přitom situován do roku 2009.
- Komparzisté z celého Lochovicka měli na natáčení nástup v sedm ráno. V osm večer mohli jít domů. Natáčelo se necelý rok. Na hodinu komparzisté dostávali 500 Kč.
- Natáčelo se od 10. sprna v Lochovicích u Hořovic. Zaběry byly použity z místního hřiště, hospody, z místních domů nebo ze hřbitova. Domy byly vypůjčeny od lidí, kteří v Lochovicích bydlí. V těchto domem herci bydleli po celou dobu natáčení. Natáčení scén v nemocnici probíhalo v pražském IKEMu. Zcela první klapka pak padla navzdory tématu filmu na hřbitově.
- Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) ve filmu nosí dres s číslem jedenáct. Stejné číslo oblékal i Pavel Nedvěd ve Hnátkově oblíbeném týmu AC Sparta Praha v letech 92 - 96.
- Barvy (žlutá, modrá a červená), kterými natírá Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) plot, jsou klubové barvy týmu AC SPARTA PRAHA.
- David Novotný (Jarda Kužel) získal roku 2012 za svou roli cenu diváků na festivalu českých filmů Finále v Plzni v kategorii nejlepší herecký výkon.
- Píseň, která zní v závěrečných titulcích, je „Stará mříž“ od Pavla Bobka, a to z alba „Kruhy“ vydaného také v roce 2012.
- Po filmu Sestřičky (1983) jde o druhý film, kde si Alena Mihulová a Ondřej Vetchý spolu zahráli pár.
- Kniha, kterou čte Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) v nemocnici, je Quo Vadis od Henryka Sienkiewicze z roku 1896.
- O Miroslavu Krobotovi se říká, že se moc nesměje. V tomto filmu tomu dává za pravdu, zasmál se jen jednou.
- Název „zařízení“, jak se ve filmu říká brance, zdůvodnil režisér vzpomínkou na dorost, kdy slovo „zařízení“ používal jeho tehdejší trenér Oldřich Limporta, který posloužil jako předobraz postavě Jebavého.
- Leoš Noha sice jezdil ve filmu ruským Gazem 69, ve skutečnosti však neměl řidičský průkaz.
- Podobně jako v seriálu Okresní přebor (od r. 2010) se ve filmu objevili skuteční rozhodčí pískající zejména berounský okres.
- Za první víkend viděli film v českých kinech 116 000 lidí. Jedná se tak o druhý nejlepší start českého filmu v historii. První místo drží snímek Kajínek (2010) s více než 119 000 diváky.
- Miroslav Krobot souhlasil s vykreslením své postavy hned po přečtení první verze scénáře, kterou mu Jan Prušinovský předložil. Režisér a scenárista v jedné osobě pak vytvořil ještě několik verzí, které se v charakteru vždy částečně lišily, ale na důrazné doporučení představitele hlavní role se vrátil k verzi první.
- Jedná se o první prequel v české kinematografii.
- Autoři filmu uspořádali na facebookové stránce soutěž o to, kdo si bude moci zahrát ve filmu po boku týmu Slavoje Houslice. Vyhrál tým Sokola Čechovice, který ve filmu vystoupil pod názvem SK Doudleby.
- Komparzisté z celého Lochovicka měli na natáčení nástup v sedm ráno. V osm večer mohli jít domů. Natáčelo se necelý rok. Na hodinu komparzisté dostávali 500 Kč.
- Natáčelo se od 10. sprna v Lochovicích u Hořovic. Zaběry byly použity z místního hřiště, hospody, z místních domů nebo ze hřbitova. Domy byly vypůjčeny od lidí, kteří v Lochovicích bydlí. V těchto domem herci bydleli po celou dobu natáčení. Natáčení scén v nemocnici probíhalo v pražském IKEMu. Zcela první klapka pak padla navzdory tématu filmu na hřbitově.
- Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) ve filmu nosí dres s číslem jedenáct. Stejné číslo oblékal i Pavel Nedvěd ve Hnátkově oblíbeném týmu AC Sparta Praha v letech 92 - 96.
- Barvy (žlutá, modrá a červená), kterými natírá Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) plot, jsou klubové barvy týmu AC SPARTA PRAHA.
- David Novotný (Jarda Kužel) získal roku 2012 za svou roli cenu diváků na festivalu českých filmů Finále v Plzni v kategorii nejlepší herecký výkon.
- Píseň, která zní v závěrečných titulcích, je „Stará mříž“ od Pavla Bobka, a to z alba „Kruhy“ vydaného také v roce 2012.
- Po filmu Sestřičky (1983) jde o druhý film, kde si Alena Mihulová a Ondřej Vetchý spolu zahráli pár.
- Kniha, kterou čte Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) v nemocnici, je Quo Vadis od Henryka Sienkiewicze z roku 1896.
- O Miroslavu Krobotovi se říká, že se moc nesměje. V tomto filmu tomu dává za pravdu, zasmál se jen jednou.
- Název „zařízení“, jak se ve filmu říká brance, zdůvodnil režisér vzpomínkou na dorost, kdy slovo „zařízení“ používal jeho tehdejší trenér Oldřich Limporta, který posloužil jako předobraz postavě Jebavého.
- Leoš Noha sice jezdil ve filmu ruským Gazem 69, ve skutečnosti však neměl řidičský průkaz.
- Podobně jako v seriálu Okresní přebor (od r. 2010) se ve filmu objevili skuteční rozhodčí pískající zejména berounský okres.
- Za první víkend viděli film v českých kinech 116 000 lidí. Jedná se tak o druhý nejlepší start českého filmu v historii. První místo drží snímek Kajínek (2010) s více než 119 000 diváky.
- Miroslav Krobot souhlasil s vykreslením své postavy hned po přečtení první verze scénáře, kterou mu Jan Prušinovský předložil. Režisér a scenárista v jedné osobě pak vytvořil ještě několik verzí, které se v charakteru vždy částečně lišily, ale na důrazné doporučení představitele hlavní role se vrátil k verzi první.
- Jedná se o první prequel v české kinematografii.
- Autoři filmu uspořádali na facebookové stránce soutěž o to, kdo si bude moci zahrát ve filmu po boku týmu Slavoje Houslice. Vyhrál tým Sokola Čechovice, který ve filmu vystoupil pod názvem SK Doudleby.
Odkazy
Hrají:
Miroslav Krobot, Ondřej Vetchý, David Novotný, Luděk Sobota, Jaroslava Pokorná, Leoš Noha, Pavel Kikinčuk, Jan Hartl, Norbert Lichý, Pavla Beretová, Jaroslav Plesl, Petr Stach, Václav Neužil ml., Alena Mihulová, Marika Procházková, Pavel Nečas, Václav Kopta, Johanna Tesařová, Eva Leinweberová, Jakub Kohák, Ladislav Hampl, Petr Růžička, Jiří Petříš, Jarmil Škvrna, Karel Wiencek, Miloslav Štrobl, Petr Franěk, Lukáš Langmajer, Oldřich Limport, Petr Pěknic, Tereza Gübelová, Michal Roneš, Jiří Kniha, Saša Stankov, Jan Václavík, Helena Korejtková, Zdeněk Dolanský