Medvídek / Medvídek (2007/100/Česko/Komedie, Drama) 53% -Originál DVD-
23.10.2023 14:09
JEDNOU VĚTOU
„O světě, ve kterém je ženský princip mocnější než mužský, měkké je mocnější než tvrdé a voda je mocnější než kámen.“
OBSAH
Bývalé spolužáky z gymnázia zavál život každého jinam. Jirka je majitelem galerie a jeho žena Vanda vede cukrárnu. Ivan je ambasador v Itálii a je ženatý s nenápadnou Johankou. Roman je gynekolog a manžel zdánlivě ušlápnuté Anny, která ráda peče dorty s medvídkem. Postupně se ukazuje, že každý před ostatními něco tají. Například Vandina plachá sestra Ema by chtěla dítě, ale bojí se navázat vztah, a tak přemlouvá nejprve Jirku a poté Romana. Slovenka Jutka udržuje několik let milenecký poměr s Romanem a má s ním dceru Natálku. Situace se vyhrotí, když navštíví Annu a vyjde najevo, že jim oběma Roman osm let lhal. Obě ženy ho vyhodí a totéž vzápětí potká i Jirku. Zdá se, že jen Ivan je v pohodě, i když zjistí, že jeho děti nejsou jeho, ale řidiče limuzíny Dina. Mrzí ho však, že mu to nikdo z přátel neřekl. Když partnerské krize vyvrcholí, ukáže se, že silnější a odolnější jsou v krizových situacích ženy. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Hřebejk s Jarchovským už dávno nejsou to co bývali. Už dávno ne...Poslední film, co stál trochu za to...Horem pádem měl těch scén k zapamatování jen pár. Medvídek se mi nelíbil celý, jak herci, tak samotný příběh, který je dle mého stále mlení toho samého akorát z jiného pohledu. Neskutečná nuda spolu s opravdu minimem vtipných scén a se žádnými hláškami už není nic, co by mě dokázalo zaujmout. Medvídek je zatím nejhorším filmem, co jsem od Hřebejka viděl. A doufám, že zůstane a pokusí se jít jinou zajímavější cestou než dosud. Kvalitně zatím klesající... (Malarkey) 1*
Opět vylézání skeletů z almary, oblíbené to české, cukrovo-pelyňkové téma.. Tortový medvídek na plakátu spíše vypadá jako prase a podobně falešně se staví i Hřebejk k divákovi. Středostavovské přesycení životem, povrchnost, přetvářka, vypočítavost, zbabělost - je paradoxem, že obsahově Medvídek zmírá na to, na co sám (seriálovou formou) poukazuje. Hřebejk by měl upřednostnit kvalitu před kvantitou a razantněji proměnit svůj již poněkud "vyhořelý" herecký personál, nebo se z něj stane jen řadový rutinér. Závěrem dvě poznámky, ta druhá je uštěpačná. Roman Luknár má kolem očí vrásky Paula Newmana a když dortem po Macháčkovi, tak jedině s cihlovou nádivkou.. (Gilmour93) 3*
Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli. (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Jau. Tenhle pohlavek jsem si nezasloužil. Honzo, Petře... kdo vás dneska setře? Svatá povinnost padla na mě a netknut Kráskou v nesnázích (na rozdíl od Civala, který tušil, že dno už bylo dobyto minule) jsem se zabořil do sedadla a očekával nejhorší. Nebudu mluvit za Zdeňka Trošku a jeho psychotropní pohádku Nejkrásnější hádanka, nechci ani předem chválit Vorlův Gympl, ale kdyby se ještě rozdávali plyšoví Lvi, hned bych Hřebejkovi jednoho předplatil. Takový Bestiář je proti Medvídkovi učiněná procházka růžovou zahradou. Alespoň jsou tam všichni sexy, jezdí ve sportovních autech a předstírají, že patří ke smetánce. Kampak s tím na Medvídka. Ten je... ze života.
Což znamená? Že tu "všichni chlastaj, zpívaj, nadávaj a souložej křížem krážem", pokud bych měl převzít dikci postavy Jiřího Macháčka - na první pohled majitele umělecké galerie, na první poslech typického hospodského Pepy, jehož manželství už dávno nefunguje a totéž se dá říct o rodinné kase. Manželka už ho nevzrušuje, pořád mu nadává, věčně neuklízí a její cukrárna zeje prázdnotou. A ke všemu je tu její trhlá sestra, která se stydí chodit na předem neprozkoumaná WC a ráda by měla dítě. S někým koho už zná, což zahrnuje našeho Pepu (ve skutečnosti se jmenuje Jirka, všechny mužské postavy mají stejné jméno jako jejich představitelé) a jeho povedené kamarády - italského velvyslance Ivana a gynekologa-cyklistu Romana. Ten první korzuje mezi Římem a Prahou, přičemž italskou chloubu Hřebejk nikdy nezapomene zvýraznit tučným titulkem, ten druhý zas na kole objíždí svoje "pacientky" a podvádí tak vlastní ženu, která se marně snaží o výrobu dětí a dortů. Dorty jdou na odbyt, děti jsou v nedohlednu a právě Romanovy pletky odstartují kolotoč událostí, na jehož konci podvádí každý každého, tak trochu v duchu třetích Pirátů z Karibiku. Jen bez Johnnyho Deppa, velkých explozí a sem tam nějaké hlášky. Že si z toho dělám legraci? Co mi zbývá? Kde nic není, ani recenzent nebere.
A není to ani tak chyba Hřebejka nebo herců. Těch slavných a dobrých se tu sešlo požehnaně, ale všichni do jednoho padají pod tlakem Jarchovského pera. Jedna hustě popsaná stránka zlikviduje jakkoliv optimistickou představu o obyčejném filmu pro obyčejné lidi. Vlastně už ta premisa zní dost děsivě a aby to nebylo příliš obyčejné, vyvažuje to pan scenárista absurdními zvraty a hláškami vyšroubovanými daleko za hranice každodenní reality. Macháček se sice ve svém ošuntělém make-upu občas zapotácí a střihne si dvouminutový monolog, který má hlavu, patu a dva vtipy nad plán, a po cestě na vás čeká i několik milých překvapení - třeba rodiče Romana, v bezchybném podání Věry Křesadlové a Jiřího Menzela - ale tyhle záblesky staré dobré "hřebejkoviny" jsou ubity do bezvědomí jednak vrcholně nesympatickými ženskými postavami a druhak Jarchovského mylným výkladem škatulky hořká komedie. Medvídek hořký je, humoru byste se v něm ale nedořezali ani velkým nožem na porcování dortů. Pokud je občas vtipný Macháček, vyplývá to z jeho image a z částečné improvizace, která mu dovoluje uniknout alespoň na chvíli z osidel scénáře. Ostatní si podobný luxus nemohou dopřát a tak se pomalu dusí. Mimoňský Ivan Trojan, který podehrává o tři oktávy, nevýrazná Anna Geislerová a neskutečně, ale neskutečně otravná Tatiana Vilhelmová. Nevědí kudy kam a tak nezúčastněně recitují větu za větou. Slovo za slovem.
Do mlejnku na postavy si ještě hoďte snaživého Romana Luknára a máte hotovo, ostatní postavy nevyčnívají natolik, aby stály za zmínku. A děj letí kupředu po nejkrkolomnější horské dráze, která často zastavuje a mnohdy couvá, navzdory protestům z řad publika. Divák se nemá s kým ztotožnit a jeho uši střídavě mučí dialogy šustící papírem a naprosto nevhodný soundtrackový mix. Ten dokazuje, že Hřebejk nad vším stojí jako mlčenlivý pozorovatel a hází do hrnce přísady, aniž by koukal na etikety jednotlivých lahviček. Ačkoliv je většina scén předem podlomena céčkovými replikami, Hřebejk často zatlouká statickou kamerou a bezradným vedením herců poslední hřebíky do rakve divákovi dobré nálady. Někdy po půlce filmu si definitivně připustíte, že tenhle film a) je naprosto zbytečný; b) je vzdálen realitě světelné roky; c) nemůže skončit nějakým překvapivým zvratem. Co v takovou chvíli dělat? Rozumný člověk vstane a odejde, novinář čekající na raut vytrpí produkci do konce a nakonec je rád, protože se stane svědkem zázračného povstání pracujících žen (řešení shora opětovně degraduje ženské postavy - z chudinek se stávají definitivní karikatury) a pochopí, že Hřebejk potřebuje buď návrat k hřejivé nostalgii a předrevolučním symbolům nebo nového scenáristu. A hodně rychle.
Pásová výroba ruku v ruce s Jarchovským ho potápí níž a níž. Zaklínat se tržbami a naznačovat, že šipka míří opačným směrem, je v době, kdy jsou Troškovy Kameňáky v čele historických tabulek návštěvnosti, poněkud úsměvné. Medvídek tak přes zdvořilý potlesk publika zůstává nadbytečným produktem, který nepohladí, ani nevyprovokuje... I v kontrastu se slabším svěrákovským počinem (Vratné lahve rozhodně stavím až za předchozí filmy Jana Svěráka) je povrchnost a chatrnost Medvídka jasně patrná a těch pár vzpomínek na Macháčka v ráži vám rozfouká první podzimní větřík. Nezbývá než čekat na další Hřebejkův film, který by měl být opět "pelíškovský". Pracuje s knižní předlohou Petra Šabacha a jmenuje se U mě dobrý. U mě dneska ne, Honzo. Promiň.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Praha Břevnov. Vanda a její sestra Ema zavírají svou malou cukrárnu. Vandin manžel Jirka připravuje výstavu ve své nové výstavní síni Fine Art Gallery v areálu Břevnovského kláštera. Řím, Velvyslanectví ČR. Ambasador Ivan odjíždí s manželkou Johankou a řidičem Dinem. Praha. Gynekolog Roman vyšetřuje v nemocnici rodičku, zatímco doma jeho žena Anna peče dort s medvídkem. Jirka ve společnosti přátel zahajuje výstavu Eriky Bornové a Tomáše Císařovského. Vanda se nepatřičně hlasitě směje a Anna dá kamarádovi dort. Ženský princip je mocnější než mužský princip, měkké je mocnější než tvrdé, voda je mocnější než kámen. Osho. Jirka vezme svou úzkostnou švagrovou Emu do kina. Musí s ní jít na pánský záchod, protože ona se bojí sama na dámský. Mladá žena chce mít dítě jako její sestra a chce ho mít s Jirkou, protože ten není „cizí“. Švagr to rázně odmítne a doma to řekne ženě. Ta se však sestry zastává. Manželé se pohádají kvůli nepořádku, který Jirkovi vadí. Anna s Romanem se pokoušejí o dítě. Muž odjíždí na kole do práce, žena dělá účty. Řím. Ivan s těhotnou Johankou opět jedou do Prahy. Praha Břevnov. Kamarádi oslavují na zahradě za domem Vandiny narozeniny. Jirkova žena dostane od Anny opět dort s medvídkem, prý podle receptu babičky z carské přízně. Šťastný Ivan požádá Jirku, aby jim šel později za kmotra, když zařídí křtiny v Břevnovském klášteře. Johanka se svěří Vandě, že dítě není Ivanovo. Zapřísahá ji, aby to nikomu neříkala. Řím. Ivan se pečlivě stará o těhotnou manželku. Té se příliš nechce do Prahy, kde už Ivan zařizuje byt. Jirka se opět pohádá s Vandou kvůli nepořádku a ona po něm hodí dort. Vidí to Ema i jejich malá dcerka Anežka. Jirka si stěžuje Anně na tichou domácnost: manželka s ním prý už ani nespí a chce se rozvést. Vanda navštíví s Emou v nemocnici Romana. Ten Emě navrhuje spolehlivého anonymního dárce spermií, ale mladá žena by chtěla dítě raději s ním, protože ani on není „cizí“. Vanda to rezolutně odmítne. Anna doma úzkostlivě udržuje pořádek. Přijde za ní Slovenka Jutka s dcerou Natálkou. Velmi jí chutná nabídnutý dort a mluví o belgické čokoládě, kterou prodává jako dealerka. Děvčátko prozradí šokované Anně, že Roman je jejím tatínkem a že chce, aby s ní a s maminkou byl na Vánoce u nich. Návštěvnice to potvrdí. Roman jim navíc namluvil, že se musí starat o Annu, protože prý umírá na roztroušenou sklerózu. Gynekolog si sice po návratu z práce všimne, že je manželka odmítavá, ale až když objeví v koupelně zapomenuté sušící se dětské rukavičky, pochopí. Anna s ním nechce mluvit. Odejde do ložnice a tady si schválně hraje s koťátkem. Roman, který je alergický na zvířecí chlupy, kvůli tomu rozhořčeně odjede z domova na kole. Jako každé úterý jede za Natálkou a její maminkou. Nají se a pomiluje se s Jutkou. Žena ho však vzápětí vyhodí. Muž se tedy vydá za rodiči. Matka se ho zastává, ale otec má výčitky, že ho devět let před Annou kryli. Syn požádá, zda tu může nějaký čas bydlet, když ho obě ženy vyhodily. Matka se u stolu dohaduje s otcem o tom, zda si byli někdy nevěrní. Ona tvrdí, že pouze úmyslem, on pod jejím tlakem přizná, že jednou jedinkrát ji podvedl v opilosti s její přítelkyní Editou Tichou, která už je dvacet let mrtvá. Manželka se s tím však nedokáže vyrovnat. Rodina je pohromadě na Štědrý den. Matka však stále ještě trucuje. Roman přijde do galerie za Jirkou, který připravuje výstavu Stanislava Diviše a Michala Gabriela. Baví se spolu o umění, o tom, že galerie neprosperuje, i o svých neradostných vyhlídkách. Jirka doma najde sbalené své věci. Dohaduje se s Vandou, která ho vyhazuje. Pak objeví v kuchyni Ivana. Ten prý přijel kvůli křtu svého synka Ludvíka. Jirka prohlásí, že se jako katolík nerozvede, a odnese si tašky. Na chodbě ho obejme Ema. Ivan si koupí v galerii obrázek (připomínající medvídka z dortu) za šedesát tisíc. Roman konstatuje, že jeho kolo stálo polovinu. I on si však z Jirkovy galerie odnese obrázek. Trojice si udělá pánskou jízdu, která končí divokým tancem v bytě Romanových rodičů. Všichni přátelé se sejdou v kostele na křtinách Ivanova synka. Následuje rozpačitá oslava v Ivanově pražském bytě. Vanda se v cukrárně baví s Annou, která se zastává pořádkumilovného Jirky. Přítelkyně se nabídne, že pomůže Vandě s účty a že vymaluje cukrárnu. V Římě sdělí Johanka manželovi, že je zase těhotná. Tomu se to příliš nezamlouvá, ale tváří se přívětivě. Vanda se u Anny s kamarádkou opije. Prohlížejí si Ivanovy fotky se dvěma dětmi a Vanda prozradí Johančino tajemství. Při křtu druhého Ivanova dítěte je kmotrem Roman. Na oslavě v klášterní vinárně nabízí Vanda číšníkovi dort s medvídkem, který teď dělají s Annou. Tomu to sice chutná, ale cukrářské výrobky odebírají od velkododavatele. Vanda si stěžuje, že neumí jejich dobroty prodat, a Anna dostane nápad. Ema vezme Anežku za tátou do galerie, kde je teď výstava vláčků. Dítě se s otcem baví o mámě. Roman si přivede domů zdravotní sestřičku z práce. Ta však mlčky odejde, když vidí jeho rodiče láskyplně tančit při gramofonu. Řím. Johanka se dohaduje se skutečným otcem svých dětí, řidičem limuzíny Dinem. Slíbil jí, že se o ni postará, ale neudělal to. Jirka se zastaví v proměněné Vandině cukrárně, před níž stojí dodávky se symbolem medvídka. Zjistí, že bývalá manželka má dvě obchodní partnerky: Annu a Jutku, které se s ní starají o hladký chod prosperujícího podniku. Jirka vyčítá Anně, že se před ním straní, ale ona mu vysvětlí, že mu nemůže odpustit jeho zradu. Ačkoliv je kamarád, osm let jí lhal, když jí neřekl o Romanově druhé ženě a dítěti. Muž se vymlouvá, že neví, jak se měl jinak zachovat. Anna však tvrdí, že by v podobném případě dala příteli ultimátum, a pokud by se nepřiznal sám, nechala by ho být. Naznačí mu také něco o Johance, s níž se přestala stýkat. Ženy Jirku poprosí, aby vzal Anežku a Natálku do zoologické zahrady. Roman řekne Jirkovi pravdu o Johance. Dozvěděl se to prý po rozvodu od Anny. Kamarád se vzteká, že to jako jediný nevěděl. Na ministerstvu zahraničních věcí vítá Ivan delegaci z Itálie. Jirka s Romanem se o něm baví na lavičce. Kamarád prý s Johankou už pět let nespal, a tak musí vědět, že děti nejsou jeho. Meditují o tom, zda náhodou není homosexuální. Pak si však vzpomenou, že na gymnáziu dostal každou, kterou chtěl. Roman tvrdí, že přítel všechno zvládá svou vůlí, že si nikdy nepřipustí nějaký omyl. Proto se dokáže vyrovnat i s manželčinou nevěrou a s tím, že jeho děti jsou nemanželské. Ivan dá kamarádům lístky na koncert, na nějž přijdou i jejich bývalé manželky a Ema. Trojice přátel pak místo oficiálního rautu vyrazí do vinárny, kde se Ivan projeví jako znalec vína. Přizná kamarádům, že Johanka je opět těhotná. Tentokrát by měla jít za kmotru Vanda. Ema prý bude dělat u nich v Římě au pair. Jirka má na něj zlost, že se před nimi tak dlouho přetvařuje, a chce se ho otevřeně zeptat. Nakonec to však udělá Roman. Ivan sice přizná, že měli se ženou „drobnou krizi“, kterou už překonali, ale trvá na tom, že je jedno, kdo je otec jeho dětí. Důležité je, že jsou rodina a že jsou spokojení. Velvyslanec odchází z vinárny sám. Je dobré pravdu znát a nahlas o ní zpívat, ale lepší je pravdu znát a zpívat o datlích. Čínské přísloví. Jirka se pod Vandiným dohledem fotí jako cukrář na reklamu dortu s medvídkem. Anna se prohání v parku na kolečkových bruslích se dvěma bobtaily. Johana pracuje jako letuška u italských aerolinií. Ema se stará o její tři děti. Vanda s Anežkou obdivují plakát s tatínkem-cukrářem. Nesmělá Ema přizná Ivanovi, že je těhotná. A on je spokojený a také trochu pyšný...
„O světě, ve kterém je ženský princip mocnější než mužský, měkké je mocnější než tvrdé a voda je mocnější než kámen.“
OBSAH
Bývalé spolužáky z gymnázia zavál život každého jinam. Jirka je majitelem galerie a jeho žena Vanda vede cukrárnu. Ivan je ambasador v Itálii a je ženatý s nenápadnou Johankou. Roman je gynekolog a manžel zdánlivě ušlápnuté Anny, která ráda peče dorty s medvídkem. Postupně se ukazuje, že každý před ostatními něco tají. Například Vandina plachá sestra Ema by chtěla dítě, ale bojí se navázat vztah, a tak přemlouvá nejprve Jirku a poté Romana. Slovenka Jutka udržuje několik let milenecký poměr s Romanem a má s ním dceru Natálku. Situace se vyhrotí, když navštíví Annu a vyjde najevo, že jim oběma Roman osm let lhal. Obě ženy ho vyhodí a totéž vzápětí potká i Jirku. Zdá se, že jen Ivan je v pohodě, i když zjistí, že jeho děti nejsou jeho, ale řidiče limuzíny Dina. Mrzí ho však, že mu to nikdo z přátel neřekl. Když partnerské krize vyvrcholí, ukáže se, že silnější a odolnější jsou v krizových situacích ženy. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Hřebejk s Jarchovským už dávno nejsou to co bývali. Už dávno ne...Poslední film, co stál trochu za to...Horem pádem měl těch scén k zapamatování jen pár. Medvídek se mi nelíbil celý, jak herci, tak samotný příběh, který je dle mého stále mlení toho samého akorát z jiného pohledu. Neskutečná nuda spolu s opravdu minimem vtipných scén a se žádnými hláškami už není nic, co by mě dokázalo zaujmout. Medvídek je zatím nejhorším filmem, co jsem od Hřebejka viděl. A doufám, že zůstane a pokusí se jít jinou zajímavější cestou než dosud. Kvalitně zatím klesající... (Malarkey) 1*
Opět vylézání skeletů z almary, oblíbené to české, cukrovo-pelyňkové téma.. Tortový medvídek na plakátu spíše vypadá jako prase a podobně falešně se staví i Hřebejk k divákovi. Středostavovské přesycení životem, povrchnost, přetvářka, vypočítavost, zbabělost - je paradoxem, že obsahově Medvídek zmírá na to, na co sám (seriálovou formou) poukazuje. Hřebejk by měl upřednostnit kvalitu před kvantitou a razantněji proměnit svůj již poněkud "vyhořelý" herecký personál, nebo se z něj stane jen řadový rutinér. Závěrem dvě poznámky, ta druhá je uštěpačná. Roman Luknár má kolem očí vrásky Paula Newmana a když dortem po Macháčkovi, tak jedině s cihlovou nádivkou.. (Gilmour93) 3*
Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli. (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Jau. Tenhle pohlavek jsem si nezasloužil. Honzo, Petře... kdo vás dneska setře? Svatá povinnost padla na mě a netknut Kráskou v nesnázích (na rozdíl od Civala, který tušil, že dno už bylo dobyto minule) jsem se zabořil do sedadla a očekával nejhorší. Nebudu mluvit za Zdeňka Trošku a jeho psychotropní pohádku Nejkrásnější hádanka, nechci ani předem chválit Vorlův Gympl, ale kdyby se ještě rozdávali plyšoví Lvi, hned bych Hřebejkovi jednoho předplatil. Takový Bestiář je proti Medvídkovi učiněná procházka růžovou zahradou. Alespoň jsou tam všichni sexy, jezdí ve sportovních autech a předstírají, že patří ke smetánce. Kampak s tím na Medvídka. Ten je... ze života.
Což znamená? Že tu "všichni chlastaj, zpívaj, nadávaj a souložej křížem krážem", pokud bych měl převzít dikci postavy Jiřího Macháčka - na první pohled majitele umělecké galerie, na první poslech typického hospodského Pepy, jehož manželství už dávno nefunguje a totéž se dá říct o rodinné kase. Manželka už ho nevzrušuje, pořád mu nadává, věčně neuklízí a její cukrárna zeje prázdnotou. A ke všemu je tu její trhlá sestra, která se stydí chodit na předem neprozkoumaná WC a ráda by měla dítě. S někým koho už zná, což zahrnuje našeho Pepu (ve skutečnosti se jmenuje Jirka, všechny mužské postavy mají stejné jméno jako jejich představitelé) a jeho povedené kamarády - italského velvyslance Ivana a gynekologa-cyklistu Romana. Ten první korzuje mezi Římem a Prahou, přičemž italskou chloubu Hřebejk nikdy nezapomene zvýraznit tučným titulkem, ten druhý zas na kole objíždí svoje "pacientky" a podvádí tak vlastní ženu, která se marně snaží o výrobu dětí a dortů. Dorty jdou na odbyt, děti jsou v nedohlednu a právě Romanovy pletky odstartují kolotoč událostí, na jehož konci podvádí každý každého, tak trochu v duchu třetích Pirátů z Karibiku. Jen bez Johnnyho Deppa, velkých explozí a sem tam nějaké hlášky. Že si z toho dělám legraci? Co mi zbývá? Kde nic není, ani recenzent nebere.
A není to ani tak chyba Hřebejka nebo herců. Těch slavných a dobrých se tu sešlo požehnaně, ale všichni do jednoho padají pod tlakem Jarchovského pera. Jedna hustě popsaná stránka zlikviduje jakkoliv optimistickou představu o obyčejném filmu pro obyčejné lidi. Vlastně už ta premisa zní dost děsivě a aby to nebylo příliš obyčejné, vyvažuje to pan scenárista absurdními zvraty a hláškami vyšroubovanými daleko za hranice každodenní reality. Macháček se sice ve svém ošuntělém make-upu občas zapotácí a střihne si dvouminutový monolog, který má hlavu, patu a dva vtipy nad plán, a po cestě na vás čeká i několik milých překvapení - třeba rodiče Romana, v bezchybném podání Věry Křesadlové a Jiřího Menzela - ale tyhle záblesky staré dobré "hřebejkoviny" jsou ubity do bezvědomí jednak vrcholně nesympatickými ženskými postavami a druhak Jarchovského mylným výkladem škatulky hořká komedie. Medvídek hořký je, humoru byste se v něm ale nedořezali ani velkým nožem na porcování dortů. Pokud je občas vtipný Macháček, vyplývá to z jeho image a z částečné improvizace, která mu dovoluje uniknout alespoň na chvíli z osidel scénáře. Ostatní si podobný luxus nemohou dopřát a tak se pomalu dusí. Mimoňský Ivan Trojan, který podehrává o tři oktávy, nevýrazná Anna Geislerová a neskutečně, ale neskutečně otravná Tatiana Vilhelmová. Nevědí kudy kam a tak nezúčastněně recitují větu za větou. Slovo za slovem.
Do mlejnku na postavy si ještě hoďte snaživého Romana Luknára a máte hotovo, ostatní postavy nevyčnívají natolik, aby stály za zmínku. A děj letí kupředu po nejkrkolomnější horské dráze, která často zastavuje a mnohdy couvá, navzdory protestům z řad publika. Divák se nemá s kým ztotožnit a jeho uši střídavě mučí dialogy šustící papírem a naprosto nevhodný soundtrackový mix. Ten dokazuje, že Hřebejk nad vším stojí jako mlčenlivý pozorovatel a hází do hrnce přísady, aniž by koukal na etikety jednotlivých lahviček. Ačkoliv je většina scén předem podlomena céčkovými replikami, Hřebejk často zatlouká statickou kamerou a bezradným vedením herců poslední hřebíky do rakve divákovi dobré nálady. Někdy po půlce filmu si definitivně připustíte, že tenhle film a) je naprosto zbytečný; b) je vzdálen realitě světelné roky; c) nemůže skončit nějakým překvapivým zvratem. Co v takovou chvíli dělat? Rozumný člověk vstane a odejde, novinář čekající na raut vytrpí produkci do konce a nakonec je rád, protože se stane svědkem zázračného povstání pracujících žen (řešení shora opětovně degraduje ženské postavy - z chudinek se stávají definitivní karikatury) a pochopí, že Hřebejk potřebuje buď návrat k hřejivé nostalgii a předrevolučním symbolům nebo nového scenáristu. A hodně rychle.
Pásová výroba ruku v ruce s Jarchovským ho potápí níž a níž. Zaklínat se tržbami a naznačovat, že šipka míří opačným směrem, je v době, kdy jsou Troškovy Kameňáky v čele historických tabulek návštěvnosti, poněkud úsměvné. Medvídek tak přes zdvořilý potlesk publika zůstává nadbytečným produktem, který nepohladí, ani nevyprovokuje... I v kontrastu se slabším svěrákovským počinem (Vratné lahve rozhodně stavím až za předchozí filmy Jana Svěráka) je povrchnost a chatrnost Medvídka jasně patrná a těch pár vzpomínek na Macháčka v ráži vám rozfouká první podzimní větřík. Nezbývá než čekat na další Hřebejkův film, který by měl být opět "pelíškovský". Pracuje s knižní předlohou Petra Šabacha a jmenuje se U mě dobrý. U mě dneska ne, Honzo. Promiň.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Praha Břevnov. Vanda a její sestra Ema zavírají svou malou cukrárnu. Vandin manžel Jirka připravuje výstavu ve své nové výstavní síni Fine Art Gallery v areálu Břevnovského kláštera. Řím, Velvyslanectví ČR. Ambasador Ivan odjíždí s manželkou Johankou a řidičem Dinem. Praha. Gynekolog Roman vyšetřuje v nemocnici rodičku, zatímco doma jeho žena Anna peče dort s medvídkem. Jirka ve společnosti přátel zahajuje výstavu Eriky Bornové a Tomáše Císařovského. Vanda se nepatřičně hlasitě směje a Anna dá kamarádovi dort. Ženský princip je mocnější než mužský princip, měkké je mocnější než tvrdé, voda je mocnější než kámen. Osho. Jirka vezme svou úzkostnou švagrovou Emu do kina. Musí s ní jít na pánský záchod, protože ona se bojí sama na dámský. Mladá žena chce mít dítě jako její sestra a chce ho mít s Jirkou, protože ten není „cizí“. Švagr to rázně odmítne a doma to řekne ženě. Ta se však sestry zastává. Manželé se pohádají kvůli nepořádku, který Jirkovi vadí. Anna s Romanem se pokoušejí o dítě. Muž odjíždí na kole do práce, žena dělá účty. Řím. Ivan s těhotnou Johankou opět jedou do Prahy. Praha Břevnov. Kamarádi oslavují na zahradě za domem Vandiny narozeniny. Jirkova žena dostane od Anny opět dort s medvídkem, prý podle receptu babičky z carské přízně. Šťastný Ivan požádá Jirku, aby jim šel později za kmotra, když zařídí křtiny v Břevnovském klášteře. Johanka se svěří Vandě, že dítě není Ivanovo. Zapřísahá ji, aby to nikomu neříkala. Řím. Ivan se pečlivě stará o těhotnou manželku. Té se příliš nechce do Prahy, kde už Ivan zařizuje byt. Jirka se opět pohádá s Vandou kvůli nepořádku a ona po něm hodí dort. Vidí to Ema i jejich malá dcerka Anežka. Jirka si stěžuje Anně na tichou domácnost: manželka s ním prý už ani nespí a chce se rozvést. Vanda navštíví s Emou v nemocnici Romana. Ten Emě navrhuje spolehlivého anonymního dárce spermií, ale mladá žena by chtěla dítě raději s ním, protože ani on není „cizí“. Vanda to rezolutně odmítne. Anna doma úzkostlivě udržuje pořádek. Přijde za ní Slovenka Jutka s dcerou Natálkou. Velmi jí chutná nabídnutý dort a mluví o belgické čokoládě, kterou prodává jako dealerka. Děvčátko prozradí šokované Anně, že Roman je jejím tatínkem a že chce, aby s ní a s maminkou byl na Vánoce u nich. Návštěvnice to potvrdí. Roman jim navíc namluvil, že se musí starat o Annu, protože prý umírá na roztroušenou sklerózu. Gynekolog si sice po návratu z práce všimne, že je manželka odmítavá, ale až když objeví v koupelně zapomenuté sušící se dětské rukavičky, pochopí. Anna s ním nechce mluvit. Odejde do ložnice a tady si schválně hraje s koťátkem. Roman, který je alergický na zvířecí chlupy, kvůli tomu rozhořčeně odjede z domova na kole. Jako každé úterý jede za Natálkou a její maminkou. Nají se a pomiluje se s Jutkou. Žena ho však vzápětí vyhodí. Muž se tedy vydá za rodiči. Matka se ho zastává, ale otec má výčitky, že ho devět let před Annou kryli. Syn požádá, zda tu může nějaký čas bydlet, když ho obě ženy vyhodily. Matka se u stolu dohaduje s otcem o tom, zda si byli někdy nevěrní. Ona tvrdí, že pouze úmyslem, on pod jejím tlakem přizná, že jednou jedinkrát ji podvedl v opilosti s její přítelkyní Editou Tichou, která už je dvacet let mrtvá. Manželka se s tím však nedokáže vyrovnat. Rodina je pohromadě na Štědrý den. Matka však stále ještě trucuje. Roman přijde do galerie za Jirkou, který připravuje výstavu Stanislava Diviše a Michala Gabriela. Baví se spolu o umění, o tom, že galerie neprosperuje, i o svých neradostných vyhlídkách. Jirka doma najde sbalené své věci. Dohaduje se s Vandou, která ho vyhazuje. Pak objeví v kuchyni Ivana. Ten prý přijel kvůli křtu svého synka Ludvíka. Jirka prohlásí, že se jako katolík nerozvede, a odnese si tašky. Na chodbě ho obejme Ema. Ivan si koupí v galerii obrázek (připomínající medvídka z dortu) za šedesát tisíc. Roman konstatuje, že jeho kolo stálo polovinu. I on si však z Jirkovy galerie odnese obrázek. Trojice si udělá pánskou jízdu, která končí divokým tancem v bytě Romanových rodičů. Všichni přátelé se sejdou v kostele na křtinách Ivanova synka. Následuje rozpačitá oslava v Ivanově pražském bytě. Vanda se v cukrárně baví s Annou, která se zastává pořádkumilovného Jirky. Přítelkyně se nabídne, že pomůže Vandě s účty a že vymaluje cukrárnu. V Římě sdělí Johanka manželovi, že je zase těhotná. Tomu se to příliš nezamlouvá, ale tváří se přívětivě. Vanda se u Anny s kamarádkou opije. Prohlížejí si Ivanovy fotky se dvěma dětmi a Vanda prozradí Johančino tajemství. Při křtu druhého Ivanova dítěte je kmotrem Roman. Na oslavě v klášterní vinárně nabízí Vanda číšníkovi dort s medvídkem, který teď dělají s Annou. Tomu to sice chutná, ale cukrářské výrobky odebírají od velkododavatele. Vanda si stěžuje, že neumí jejich dobroty prodat, a Anna dostane nápad. Ema vezme Anežku za tátou do galerie, kde je teď výstava vláčků. Dítě se s otcem baví o mámě. Roman si přivede domů zdravotní sestřičku z práce. Ta však mlčky odejde, když vidí jeho rodiče láskyplně tančit při gramofonu. Řím. Johanka se dohaduje se skutečným otcem svých dětí, řidičem limuzíny Dinem. Slíbil jí, že se o ni postará, ale neudělal to. Jirka se zastaví v proměněné Vandině cukrárně, před níž stojí dodávky se symbolem medvídka. Zjistí, že bývalá manželka má dvě obchodní partnerky: Annu a Jutku, které se s ní starají o hladký chod prosperujícího podniku. Jirka vyčítá Anně, že se před ním straní, ale ona mu vysvětlí, že mu nemůže odpustit jeho zradu. Ačkoliv je kamarád, osm let jí lhal, když jí neřekl o Romanově druhé ženě a dítěti. Muž se vymlouvá, že neví, jak se měl jinak zachovat. Anna však tvrdí, že by v podobném případě dala příteli ultimátum, a pokud by se nepřiznal sám, nechala by ho být. Naznačí mu také něco o Johance, s níž se přestala stýkat. Ženy Jirku poprosí, aby vzal Anežku a Natálku do zoologické zahrady. Roman řekne Jirkovi pravdu o Johance. Dozvěděl se to prý po rozvodu od Anny. Kamarád se vzteká, že to jako jediný nevěděl. Na ministerstvu zahraničních věcí vítá Ivan delegaci z Itálie. Jirka s Romanem se o něm baví na lavičce. Kamarád prý s Johankou už pět let nespal, a tak musí vědět, že děti nejsou jeho. Meditují o tom, zda náhodou není homosexuální. Pak si však vzpomenou, že na gymnáziu dostal každou, kterou chtěl. Roman tvrdí, že přítel všechno zvládá svou vůlí, že si nikdy nepřipustí nějaký omyl. Proto se dokáže vyrovnat i s manželčinou nevěrou a s tím, že jeho děti jsou nemanželské. Ivan dá kamarádům lístky na koncert, na nějž přijdou i jejich bývalé manželky a Ema. Trojice přátel pak místo oficiálního rautu vyrazí do vinárny, kde se Ivan projeví jako znalec vína. Přizná kamarádům, že Johanka je opět těhotná. Tentokrát by měla jít za kmotru Vanda. Ema prý bude dělat u nich v Římě au pair. Jirka má na něj zlost, že se před nimi tak dlouho přetvařuje, a chce se ho otevřeně zeptat. Nakonec to však udělá Roman. Ivan sice přizná, že měli se ženou „drobnou krizi“, kterou už překonali, ale trvá na tom, že je jedno, kdo je otec jeho dětí. Důležité je, že jsou rodina a že jsou spokojení. Velvyslanec odchází z vinárny sám. Je dobré pravdu znát a nahlas o ní zpívat, ale lepší je pravdu znát a zpívat o datlích. Čínské přísloví. Jirka se pod Vandiným dohledem fotí jako cukrář na reklamu dortu s medvídkem. Anna se prohání v parku na kolečkových bruslích se dvěma bobtaily. Johana pracuje jako letuška u italských aerolinií. Ema se stará o její tři děti. Vanda s Anežkou obdivují plakát s tatínkem-cukrářem. Nesmělá Ema přizná Ivanovi, že je těhotná. A on je spokojený a také trochu pyšný...
Postavy a obsazení
• Ivan Trojan - Ivan
• Jiří Macháček - Jirka
• Roman Luknár - Roman
• Tatiana Vilhelmová - Vanda
• Anna Geislerová - Anna
• Nataša Burger - Johanka
• Klára Issová - Ema
• Zuzana Fialová - Jutka
• Jiří Menzel - Romanův otec
• Věra Křesadlová - Romanova matka
• Berta Macháčková - Anežka
• Sára Sotonová - Natálka
• Kristýna Liška Boková - zdravotní sestra
Ocenění:
Český lev
2007 - Aňa Geislerová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
Premiéra ČR: 6.9.2007 Falcon
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 15.4.2008 (DVD) Sony BMG Music Entertainment
Poprvé na DVD: 29.10.2008 MF Dnes
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Ivan Trojan - Ivan
• Jiří Macháček - Jirka
• Roman Luknár - Roman
• Tatiana Vilhelmová - Vanda
• Anna Geislerová - Anna
• Nataša Burger - Johanka
• Klára Issová - Ema
• Zuzana Fialová - Jutka
• Jiří Menzel - Romanův otec
• Věra Křesadlová - Romanova matka
• Berta Macháčková - Anežka
• Sára Sotonová - Natálka
• Kristýna Liška Boková - zdravotní sestra
Ocenění:
Český lev
2007 - Aňa Geislerová (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
Premiéra ČR: 6.9.2007 Falcon
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 15.4.2008 (DVD) Sony BMG Music Entertainment
Poprvé na DVD: 29.10.2008 MF Dnes
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jan Hřebejk (Režie), Ondřej Trojan (Produkce), - (Hudba), Jan Malíř (Kamera), Vladimír Barák (Střih), Milan Býček (Scénografie), Katarína Štrbová Bieliková (Kostýmy), Michal Holubec (Zvuk), Jana Bílková (Masky), Petr Jarchovský (Scénář), Jan Hřebejk (Scénář), Jiří Macháček (Herec), Roman Luknár (Herec), Ivan Trojan (Herec), Tatiana Dyková (Herec), Aňa Geislerová (Herec), Nataša Burger (Herec), Klára Issová (Herec), Zuzana Fialová (Herec), Jiří Menzel (Herec), Věra Křesadlová (Herec), Kristýna Boková (Herec), Berta Macháčková (Herec), Sára Sotonová (Herec), Tomáš Havlík (Herec), Petr Ostrouchov (Herec), Petr Jarchovský (Herec), Cyril Svoboda (Herec)
2007/100/Česko/Komedie, Drama
Zajímavost k filmu
- Rodiče Romana (Roman Luknár) bydlí ve skutečném bytě Věry Křesadlové, k zahlédnutí jsou i lampy, které Věra Křesadlová jakožto výtvarnice tvořila.
- Ivan (Ivan Trojan) tančí tai chi před Andělský hradem v Římě. Castel Sant'Angelo, původně Hadriánovo mauzoleum, je monumentální kruhová stavba v Římě. Vybudována byla na pravém břehu Tibery mezi lety 135–139, v průběhu věků byla několikrát pobořena, opravena a přebudována. Původně ji nechal vybudovat římský císař Hadrián jakožto rodinné mauzoleum, později sloužila jako papežská pevnost spojená tunelem ve hradbách s Vatikánem, rezidence a vězení. Následně v ní sídlilo muzeum věnované historii budovy a města Říma.
- Vandina (Tatiana Vilhelmová) cukrárna se nachází na adrese Šultysova 26 v Praze na Břevnově. Umělecká galerie je pavilon Vojtěška v Markétské ulici v Praze-Břevnově.
- Ivan (Ivan Trojan) hraje na kytaru na oslavě narozenin píseň „Probuď se květino“. Píseň složil sám Ivan Trojan.
- V závěrečných titulcích hraje „Jsi jako dlouhý most“ od Evy Olmerové.
- Scény z kostela se točily v Břevnovském klášteře v Praze.
- Film navštívilo v kinech 445 521 diváků a vydělal 46 932 744 Kč.
- V jedné verzi scénáře se příběhy jednotlivých postav vůbec neprolínaly, ale odehrávaly se zvlášť.
- Ve filmu hraje dcera Jiřího Macháčka Berta a Jonáš, novorozený syn Jana Hřebejka.
- Ivan (Ivan Trojan) tančí tai chi před Andělský hradem v Římě. Castel Sant'Angelo, původně Hadriánovo mauzoleum, je monumentální kruhová stavba v Římě. Vybudována byla na pravém břehu Tibery mezi lety 135–139, v průběhu věků byla několikrát pobořena, opravena a přebudována. Původně ji nechal vybudovat římský císař Hadrián jakožto rodinné mauzoleum, později sloužila jako papežská pevnost spojená tunelem ve hradbách s Vatikánem, rezidence a vězení. Následně v ní sídlilo muzeum věnované historii budovy a města Říma.
- Vandina (Tatiana Vilhelmová) cukrárna se nachází na adrese Šultysova 26 v Praze na Břevnově. Umělecká galerie je pavilon Vojtěška v Markétské ulici v Praze-Břevnově.
- Ivan (Ivan Trojan) hraje na kytaru na oslavě narozenin píseň „Probuď se květino“. Píseň složil sám Ivan Trojan.
- V závěrečných titulcích hraje „Jsi jako dlouhý most“ od Evy Olmerové.
- Scény z kostela se točily v Břevnovském klášteře v Praze.
- Film navštívilo v kinech 445 521 diváků a vydělal 46 932 744 Kč.
- V jedné verzi scénáře se příběhy jednotlivých postav vůbec neprolínaly, ale odehrávaly se zvlášť.
- Ve filmu hraje dcera Jiřího Macháčka Berta a Jonáš, novorozený syn Jana Hřebejka.
Odkazy
Hrají:
Jiří Macháček, Roman Luknár, Ivan Trojan, Tatiana Dyková, Aňa Geislerová, Nataša Burger, Klára Issová, Zuzana Fialová, Jiří Menzel, Věra Křesadlová, Kristýna Boková, Berta Macháčková, Sára Sotonová, Tomáš Havlík, Petr Ostrouchov, Petr Jarchovský, Cyril Svoboda