Noc na Karlštejně / Noc na Karlštejně (1973/83/Československo/Komedie, Muzikál, Historický) 77% -Originál DVD-
13.11.2023 00:58
JEDNOU VĚTOU
„Na dvoře Otce vlasti bylo pěkně rušno... O císaři Karlu IV., hradě Karlštejně a porušení jednoho zákazu.“
OBSAH
Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jak by to bylo krásné, kdyby historie byla taková jako je nám předkládána v tomto filmu...laskavý a moudrý král český a císař římský Vlastimil Brodský, hluboce milující svou císařovnu Janu Brejchovou...netrval bych ani na těch písních, co se kolem toho vyskytly, ty spíš ten dojem ruší...tedy pokud právě nezpívá Waldemar Matuška v nejlepší formě. Tehdy se tomu tak ještě neříkalo, ale casting je naprosto brilantní - starý purkrabí Jaroslav Marvan, úlisný německý vévoda Miloš Kopecký, laskavý arcibiskup Karel Höger...čím jsem starší, tím mám Noc Na Karlštějně radši, alespoň když nebude vysílaná častěji než jednou do roka. (Gemini) 4*
"Co když on ten zdejší fraucimor jen vypadá, že není fraucimor?" Na hradě se skrývá žena? To není možné, tam nejsou ani myši ženského pohlaví. To se musí vyšetřit a vyzpívat. A přitom tady zazněly národní odrhovačky typu Do věží, Hoja hoj, Ten, kdo nedumá či Lásko má, já stůňu a já si je vždycky rád zaskřehotám. Tohle mě prostě baví a musím uznat, že Karel IV. byl koumák. Už si taky začínám budovat takový malý Járaštejn, kam bych občas prchnul před ... tedy vlastně bych tam rozjímal a oddával se skutkům křesťanské pokory a sebezapírání. (Jara.Cimrman.j) 4*
Nejlepší inteligentní československý muzikál, díky kterému se tato ne příliš výrazná divadelní hra stala asi nejznámějším dílem Vrchlického. Nepřeberné množství písniček, které doslova zlidověly, je hlavním důvodem nadčasovosti a oblíbenosti tohoto filmu. Vlastimil Brodský pak jasně ukázal, že rozsah jeho hereckých schopností je neskutečně široký. (Pohrobek) 5*
VELKÁ RECENZE
Divadelní veselohra Jaroslava Vrchlického se poprvé na jevišti hrála v květnu 1884, dnes je však známá především díky muzikálové filmové komedii, kterou v roce 1973 natočil Zdeněk Podskalský. První filmovou adaptací rozmarného milostného příběhu, odehrávajícího se na hradě, jejž Karel IV. zasvětil duchovnímu rozjímání, ovšem natočil už v roce 1919 režisér Olaf Larus-Racek. K Vrchlického textu se vrátil i František Filip, který v roce 1965 realizoval televizní adaptaci s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. Němá verze a Filipův snímek, vypomáhající si nově otextovanými popovými hity, ovšem nemohou konkurovat Podskalského populárnímu muzikálu postavenému na chytlavých písních Karla Svobody. Atraktivní jsou i historické reálie a doba, vnímané jako barvité pozadí pro dvojici milostných příběhů: manželskou lásku císaře Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské a rodící se partnerství neteře purkrabího Aleny a královského šenka Peška. Zákaz vstupu žen do prostor Karlštejna je tak porušen dvojnásobně: císařovna sem tajně přichází, aby byla nablízku milovanému, leč odtažitému manželovi, zatímco Alena v převlečení za zbrojnoše chce na hradě strávit noc, aby vyhrála sázku s otcem, jenž nepřeje jejímu vysněnému sňatku. Všeteční, vznešení hosté – cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán – se pak stávají svědky spletité převlekové hry, v níž nakonec samozřejmě nad dvorskou etiketou vítězí láska. Podskalský do své rozverné historické komedie obsadil řadu hereckých celebrit: role císaře a jeho ženy ztvárnili Vlastimil Brodský a Jana Brejchová. Alenu a Peška si zahráli Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík, purkrabího ztvárnil Jaroslav Marvan a role cyperského krále Petra se ujal Waldemar Matuška. Ten také s přehledem zvládl pěvecké party, s nimiž se ovšem vyrovnali se ctí i mnozí z jeho hereckých kolegů. Za Janu Brejchovou však zpívala Helena Vondráčková.
Mladá Eliška Pomořanská marně čeká, že se její muž císař Karel IV. zúčastní slavnosti na Pražském hradě. Král je zaneprázdněn státními záležitostmi. Eliška se těší, že si s Karlem aspoň vyjedou na Karlštejn. K velkému překvapení se dozví, že ženám je vstup na hrad zakázán. Odjede proto aspoň na hrádek Karlík, aby byla manželovi nablízku. Na Karlštejně se všechno připravuje na vladařův příjezd. Už zde čekají hosté cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán. Ani jeden z nich nevěří, že by králův příkaz ohledně ženských návštěv byl přísně dodržován. Sami však netuší, že příkaz už byl porušen. Na Karlštejn pronikly dokonce dvě ženy. Jednou je královna Eliška, druhou je neteř purkrabího Alena, převlečená za páže, která se vsadila s otcem, že stráví na hradě jednu noc. Výhrou má být souhlas ke sňatku s královským šenkem Peškem. Arcibiskup Arnošt z Pardubic brzy zjistí, že Eliška je na hradě. Aby její přítomnost zůstala utajena, nastoupí královna v přestrojení jako stráž noční službu v předpokoji královy ložnice. Málem ji zde odhalí král Petr, ale zcela určitě ji pozná císař. Nedá však na sobě nic znát, a když se dozví i o druhé dívce, dá vyhlásit pátrání. Pešek se svěří purkrabímu, že Alena je na hradě. Když celý hrad hledá vetřelkyně, Arnošt se králi ke všemu přizná. Císař zruší pátrání. Alena musí okamžitě opustit hrad, Elišku Arnošt v nastalém zmatku nepozorovaně vyvede ven a vzápětí oznamuje její příjezd. Císař ji vítá na hradě, který bude nadále patřit i jí.
„Na dvoře Otce vlasti bylo pěkně rušno... O císaři Karlu IV., hradě Karlštejně a porušení jednoho zákazu.“
OBSAH
Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jak by to bylo krásné, kdyby historie byla taková jako je nám předkládána v tomto filmu...laskavý a moudrý král český a císař římský Vlastimil Brodský, hluboce milující svou císařovnu Janu Brejchovou...netrval bych ani na těch písních, co se kolem toho vyskytly, ty spíš ten dojem ruší...tedy pokud právě nezpívá Waldemar Matuška v nejlepší formě. Tehdy se tomu tak ještě neříkalo, ale casting je naprosto brilantní - starý purkrabí Jaroslav Marvan, úlisný německý vévoda Miloš Kopecký, laskavý arcibiskup Karel Höger...čím jsem starší, tím mám Noc Na Karlštějně radši, alespoň když nebude vysílaná častěji než jednou do roka. (Gemini) 4*
"Co když on ten zdejší fraucimor jen vypadá, že není fraucimor?" Na hradě se skrývá žena? To není možné, tam nejsou ani myši ženského pohlaví. To se musí vyšetřit a vyzpívat. A přitom tady zazněly národní odrhovačky typu Do věží, Hoja hoj, Ten, kdo nedumá či Lásko má, já stůňu a já si je vždycky rád zaskřehotám. Tohle mě prostě baví a musím uznat, že Karel IV. byl koumák. Už si taky začínám budovat takový malý Járaštejn, kam bych občas prchnul před ... tedy vlastně bych tam rozjímal a oddával se skutkům křesťanské pokory a sebezapírání. (Jara.Cimrman.j) 4*
Nejlepší inteligentní československý muzikál, díky kterému se tato ne příliš výrazná divadelní hra stala asi nejznámějším dílem Vrchlického. Nepřeberné množství písniček, které doslova zlidověly, je hlavním důvodem nadčasovosti a oblíbenosti tohoto filmu. Vlastimil Brodský pak jasně ukázal, že rozsah jeho hereckých schopností je neskutečně široký. (Pohrobek) 5*
VELKÁ RECENZE
Divadelní veselohra Jaroslava Vrchlického se poprvé na jevišti hrála v květnu 1884, dnes je však známá především díky muzikálové filmové komedii, kterou v roce 1973 natočil Zdeněk Podskalský. První filmovou adaptací rozmarného milostného příběhu, odehrávajícího se na hradě, jejž Karel IV. zasvětil duchovnímu rozjímání, ovšem natočil už v roce 1919 režisér Olaf Larus-Racek. K Vrchlického textu se vrátil i František Filip, který v roce 1965 realizoval televizní adaptaci s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. Němá verze a Filipův snímek, vypomáhající si nově otextovanými popovými hity, ovšem nemohou konkurovat Podskalského populárnímu muzikálu postavenému na chytlavých písních Karla Svobody. Atraktivní jsou i historické reálie a doba, vnímané jako barvité pozadí pro dvojici milostných příběhů: manželskou lásku císaře Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské a rodící se partnerství neteře purkrabího Aleny a královského šenka Peška. Zákaz vstupu žen do prostor Karlštejna je tak porušen dvojnásobně: císařovna sem tajně přichází, aby byla nablízku milovanému, leč odtažitému manželovi, zatímco Alena v převlečení za zbrojnoše chce na hradě strávit noc, aby vyhrála sázku s otcem, jenž nepřeje jejímu vysněnému sňatku. Všeteční, vznešení hosté – cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán – se pak stávají svědky spletité převlekové hry, v níž nakonec samozřejmě nad dvorskou etiketou vítězí láska. Podskalský do své rozverné historické komedie obsadil řadu hereckých celebrit: role císaře a jeho ženy ztvárnili Vlastimil Brodský a Jana Brejchová. Alenu a Peška si zahráli Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík, purkrabího ztvárnil Jaroslav Marvan a role cyperského krále Petra se ujal Waldemar Matuška. Ten také s přehledem zvládl pěvecké party, s nimiž se ovšem vyrovnali se ctí i mnozí z jeho hereckých kolegů. Za Janu Brejchovou však zpívala Helena Vondráčková.
Mladá Eliška Pomořanská marně čeká, že se její muž císař Karel IV. zúčastní slavnosti na Pražském hradě. Král je zaneprázdněn státními záležitostmi. Eliška se těší, že si s Karlem aspoň vyjedou na Karlštejn. K velkému překvapení se dozví, že ženám je vstup na hrad zakázán. Odjede proto aspoň na hrádek Karlík, aby byla manželovi nablízku. Na Karlštejně se všechno připravuje na vladařův příjezd. Už zde čekají hosté cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán. Ani jeden z nich nevěří, že by králův příkaz ohledně ženských návštěv byl přísně dodržován. Sami však netuší, že příkaz už byl porušen. Na Karlštejn pronikly dokonce dvě ženy. Jednou je královna Eliška, druhou je neteř purkrabího Alena, převlečená za páže, která se vsadila s otcem, že stráví na hradě jednu noc. Výhrou má být souhlas ke sňatku s královským šenkem Peškem. Arcibiskup Arnošt z Pardubic brzy zjistí, že Eliška je na hradě. Aby její přítomnost zůstala utajena, nastoupí královna v přestrojení jako stráž noční službu v předpokoji královy ložnice. Málem ji zde odhalí král Petr, ale zcela určitě ji pozná císař. Nedá však na sobě nic znát, a když se dozví i o druhé dívce, dá vyhlásit pátrání. Pešek se svěří purkrabímu, že Alena je na hradě. Když celý hrad hledá vetřelkyně, Arnošt se králi ke všemu přizná. Císař zruší pátrání. Alena musí okamžitě opustit hrad, Elišku Arnošt v nastalém zmatku nepozorovaně vyvede ven a vzápětí oznamuje její příjezd. Císař ji vítá na hradě, který bude nadále patřit i jí.
Postavy a obsazení
• Karel Höger - arcibiskup Arnošt z Pardubic
• Jana Brejchová - císařovna (zpěv: Helena Vondráčková)
• Vlastimil Brodský - císař
• Jaroslav Marvan - purkrabí Ješek
• Miloš Kopecký - vévoda Štěpán II. Bavorský
• Waldemar Matuška - král Petr I. Kyperský
• Slávka Budínová - paní Ofka
• Daniela Kolářová - neteř purkrabího Ješka, Alena
• Jaromír Hanzlík - šenk Pešek
• Pavel Bartoň - mnich
• Petr Spálený - malíř
• Viktor Maurer - zbrojnoš
• Viktor Sodoma - páže
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 12.7.1974 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 8.9.2003 (DVD) Centrum českého videa
Poprvé na VHS: 1.12.1996 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 1.9.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Karel Höger - arcibiskup Arnošt z Pardubic
• Jana Brejchová - císařovna (zpěv: Helena Vondráčková)
• Vlastimil Brodský - císař
• Jaroslav Marvan - purkrabí Ješek
• Miloš Kopecký - vévoda Štěpán II. Bavorský
• Waldemar Matuška - král Petr I. Kyperský
• Slávka Budínová - paní Ofka
• Daniela Kolářová - neteř purkrabího Ješka, Alena
• Jaromír Hanzlík - šenk Pešek
• Pavel Bartoň - mnich
• Petr Spálený - malíř
• Viktor Maurer - zbrojnoš
• Viktor Sodoma - páže
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 12.7.1974 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 8.9.2003 (DVD) Centrum českého videa
Poprvé na VHS: 1.12.1996 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 1.9.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Zdeněk Podskalský st. (Režie), Josef Ouzký (Produkce/Vedoucí výroby), Karel Svoboda (Hudba), Jaroslav Kučera (Kamera), Zdeněk Stehlík (Střih), Boris Moravec (Scénografie), Irena Greifová (Kostýmy), Božena Světlá (Kostýmy), Miloslav Hůrka (Zvuk), Rudolf Buneš (Masky), Zdeněk Podskalský st. (Scénář), Jaroslav Vrchlický (divadelní hra), Karel Höger (Herec), Jana Brejchová (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Jaroslav Marvan (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Waldemar Matuška (Herec), Slávka Budínová (Herec), Daniela Kolářová (Herec), Jaromír Hanzlík (Herec), Pavel Bartoň (Herec), Karel Effa (Herec), Karel Hála (Herec), Jára Pospíšil (Herec), Viktor Sodoma (Herec), Petr Spálený (Herec), Karel Štědrý (Herec), Václav Štekl (Herec), Pavlína Filipovská (Herec), Jana Sedlmajerová (Herec), Hana Čížková (Herec), Stanislava Bartošová (Herec), Věra Kozlová (Herec), Karolina Slunéčková (Herec), Stella Zázvorková (Herec), Josef Bláha (Herec), Jiří Lír (Herec), Oskar Hák (Herec), Eugen Jegorov (Herec), Karel Bodnár (Herec), Jiří Hladký (Herec), Vítězslav Černý (Herec), Jan Libíček (Herec), Zdeněk Najman (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Vít Buček (Herec), Pavel Kos (Herec), Miloš Čálek (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Zdeněk Martínek (Herec), Oldřich Velen (Herec), Zdeněk Skalický (Herec), Otto Ohnesorg (Herec), Milan Neděla (Herec), Josef Laufer (Herec), Vladimír Hrubý (Herec), Antonín Pokorný (Herec), Milena Kaplická (Herec), Eva Lorenzová (Herec), Bernard Fürst (Herec), Radim Vašinka (Herec), František Svačina (Herec), Růžena Smolíková (Herec), Josef Vlček (Herec), Jan Janeček (Herec), Václav Vondráček (Herec), Karel Medek (Herec), Jaroslav Palkoska (Herec), Karel Engel (Herec), Miroslav Jíra (Herec), Milan Kindl (Herec), Jaroslav Klenot (Herec), Viktor Maurer (Herec), Oldřich Semerák (Herec), Bert Schneider (Herec), Míla Šulc (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Karel Vítek st. (Herec), Ludvík Wolf (Herec), Václav Formánek (Herec), Ivan Chrz (Herec), Marek Kučera (Herec), Petr Lebeda (Herec), Marian Linder (Herec), Ivo Prokop (Herec), Miloslav Průša (Herec), Tomáš Svoboda (Herec), Ladislav Županič (Herec), Marcela Baťková (Herec), Zdeněk Boubelík (Herec), Josef Brozman (Herec), Josef Cmíral (Herec), Jana Kittnarová-Čižinská (Herec), Dana Daňková (Herec), Aja Farkačová (Herec), Marta Fialová (Herec), Tomáš Hanták (Herec), Eva Kaprálová (Herec), Karel Klement (Herec), Jan Kolenatý (Herec), Jana Kopecká (Herec), Elena Lindauerová (Herec), Stanislava Martínková (Herec), Rudolf Mošna (Herec), Tomáš Němeček (Herec), Zbyněk Pohlídal (Herec), Helena Postránecká (Herec), Pavel Ruta (Herec), Bobina Staňková (Herec), Ivana Suchá (Herec), Stanislav Šimek (Herec), Vladimír Štúr (Herec), Ladislav Tajovský (Herec), Jitka Vašutová (Herec), Eva Zakouřilová (Herec), Petr Zámostný (Herec)
1973/83/Československo/Komedie, Muzikál, Historický
Zajímavost k filmu
- Císař Karel IV. na svém hradě Karlštejně nepobýval nijak často, mnohem více jej využíval jeho syn Václav IV. To byli také jediní dva panovníci, kteří na Karlštejně pobývali. Od té doby již žádný.
- Ve filmu je řečeno, že hrad Karlštejn byl založen jako pokladnice svatých ostatků (a zemských klenotů). To však zcela není pravda. Karlštejn byl založen jako Karlovo soukromé sídlo (1348). Navíc české korunovační klenoty se na Karlštejn dostaly až v době husitských válek, což byl také důvod dobývání (neúspěšného) hradu roku 1422. Říšské korunovační klenoty císař Karel fyzicky měl až od roku 1455. Místem uložení klenotů se stal Karlštejn až později.
- Česká televize při novém přepisu filmu do vysokého rozlišení vyretušovala asi nejznámější chybu v českém filmu - cyklistu na pozadí turnaje.
- Všechny skladby do komedie složil Karel Svoboda, který Noc na Karštejně považoval za svůj nejlepší hudební film.
- Královský pár tvořili tehdejší skuteční manželé Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, blízcí přátelé režiséra. S Brodským se Podskalský kamarádil už od padesátých let a dokonce spolu napsali scénář k filmu Mezi nebem a zemí (1958).
- Režisér Zdeněk Podskalský sám zpochybnil historickou věrohodnost filmu, co se týká zemité královny Alžběty Pomořanské (Jana Brejchová): „Pokud bychom se měli držet dobových reálií, musela by Elišku Pomořanskou hrát Helena Růžičková a ne Jana Brejchová. Eliška přece byla žena, která podkovy ohýbala a pancíře trhala.“
- Režisér dodal Vlastimilovi Brodskému (Karol IV.) odborného konzultanta, ktorý mal pre výnimočnú postavu herca zlákať a presvedčiť ho, že on je najvhodnejším predstaviteľom.
- Režisér pôvodne zamýšľal, že bude adaptovať Klicperovu historickú komédiu "Tři hrabata" naraz v podobe absolútneho muzikálu, spievaného od začiatku až po záverečné titulky.
- Vďaka dochovanej knihe, do ktorej neznámy majster prekreslil pôvodné fresky, mohla byť nimi obohatená dekorácia historickej sály Luxemburgovcov.
- Barrandovský štáb musel na Karlštejne zbúrať hľadisko amfiteátra kladenského divadla, ktoré tam Vrchlického hru prevádzkovalo. Po natáčaní však postavili nové.
- Keby sa natáčanie pretiahlo len o pár týždňov, už by z filmu nebolo nič. Krátko po premiére zomrel jeden z hlavných hercov - Jaroslav Marvan.
- Jeden z problémov filmárov bol králik, ktorého vo filme mala Jana Brejchová (Alžbeta Pomořanská). Toho počas celého filmu strážila Pavlína Filipovská (dvorná dáma), ktorá sa ho ale bála.
- Helena Vondráčková, ktorá naspievala hlavnú pieseň "Lásko má, já stůňu", vraj oplakala to, že si vo filme nezahrala.
- Některé kostýmy, například dvorních dam, vznikly přešitím kostýmů z filmu Jan Hus (1954).
- Natáčení bylo zahájeno 19. 2. 1973, film byl dokončen 16. 10. 1973, premiéru měl až 1. 6. 1974.
- Tvůrci se museli potýkat s nepřízní počasí, což zdržovalo natáčení. Druhou největší "brzdou" byl téměř tříměsíční zájezd Waldemara Matušky s Pragokoncertem do SSSR.
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického z roku 1884. Po němém filmu Noc na Karlštejně (1919) a nepříliš úspěšném televizním filmu Noc na Karlštejně (1965) je film třetím filmovým zpracováním Vrchlického hry.
- Natáčelo se na hradech Karlštejn a Křivoklát, přičemž na Karlštejně se natáčelo za plného provozu, a tak záběry často kazili zbloudilí turisté.
- V jeden deň bolo naplánované natočiť piesne s Kalom Hálom a Karlom Štědrým, ale tí sa tak opili, že to nebolo možné. V ten deň sa nenatočilo nič.
- Jaroslav Marvan (Ješek) sa nechal na reverz voziť z nemocnice na natáčanie. V závere ho museli dokonca aj podopierať.
- Ve filmu je řečeno, že hrad Karlštejn byl založen jako pokladnice svatých ostatků (a zemských klenotů). To však zcela není pravda. Karlštejn byl založen jako Karlovo soukromé sídlo (1348). Navíc české korunovační klenoty se na Karlštejn dostaly až v době husitských válek, což byl také důvod dobývání (neúspěšného) hradu roku 1422. Říšské korunovační klenoty císař Karel fyzicky měl až od roku 1455. Místem uložení klenotů se stal Karlštejn až později.
- Česká televize při novém přepisu filmu do vysokého rozlišení vyretušovala asi nejznámější chybu v českém filmu - cyklistu na pozadí turnaje.
- Všechny skladby do komedie složil Karel Svoboda, který Noc na Karštejně považoval za svůj nejlepší hudební film.
- Královský pár tvořili tehdejší skuteční manželé Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, blízcí přátelé režiséra. S Brodským se Podskalský kamarádil už od padesátých let a dokonce spolu napsali scénář k filmu Mezi nebem a zemí (1958).
- Režisér Zdeněk Podskalský sám zpochybnil historickou věrohodnost filmu, co se týká zemité královny Alžběty Pomořanské (Jana Brejchová): „Pokud bychom se měli držet dobových reálií, musela by Elišku Pomořanskou hrát Helena Růžičková a ne Jana Brejchová. Eliška přece byla žena, která podkovy ohýbala a pancíře trhala.“
- Režisér dodal Vlastimilovi Brodskému (Karol IV.) odborného konzultanta, ktorý mal pre výnimočnú postavu herca zlákať a presvedčiť ho, že on je najvhodnejším predstaviteľom.
- Režisér pôvodne zamýšľal, že bude adaptovať Klicperovu historickú komédiu "Tři hrabata" naraz v podobe absolútneho muzikálu, spievaného od začiatku až po záverečné titulky.
- Vďaka dochovanej knihe, do ktorej neznámy majster prekreslil pôvodné fresky, mohla byť nimi obohatená dekorácia historickej sály Luxemburgovcov.
- Barrandovský štáb musel na Karlštejne zbúrať hľadisko amfiteátra kladenského divadla, ktoré tam Vrchlického hru prevádzkovalo. Po natáčaní však postavili nové.
- Keby sa natáčanie pretiahlo len o pár týždňov, už by z filmu nebolo nič. Krátko po premiére zomrel jeden z hlavných hercov - Jaroslav Marvan.
- Jeden z problémov filmárov bol králik, ktorého vo filme mala Jana Brejchová (Alžbeta Pomořanská). Toho počas celého filmu strážila Pavlína Filipovská (dvorná dáma), ktorá sa ho ale bála.
- Helena Vondráčková, ktorá naspievala hlavnú pieseň "Lásko má, já stůňu", vraj oplakala to, že si vo filme nezahrala.
- Některé kostýmy, například dvorních dam, vznikly přešitím kostýmů z filmu Jan Hus (1954).
- Natáčení bylo zahájeno 19. 2. 1973, film byl dokončen 16. 10. 1973, premiéru měl až 1. 6. 1974.
- Tvůrci se museli potýkat s nepřízní počasí, což zdržovalo natáčení. Druhou největší "brzdou" byl téměř tříměsíční zájezd Waldemara Matušky s Pragokoncertem do SSSR.
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického z roku 1884. Po němém filmu Noc na Karlštejně (1919) a nepříliš úspěšném televizním filmu Noc na Karlštejně (1965) je film třetím filmovým zpracováním Vrchlického hry.
- Natáčelo se na hradech Karlštejn a Křivoklát, přičemž na Karlštejně se natáčelo za plného provozu, a tak záběry často kazili zbloudilí turisté.
- V jeden deň bolo naplánované natočiť piesne s Kalom Hálom a Karlom Štědrým, ale tí sa tak opili, že to nebolo možné. V ten deň sa nenatočilo nič.
- Jaroslav Marvan (Ješek) sa nechal na reverz voziť z nemocnice na natáčanie. V závere ho museli dokonca aj podopierať.
Odkazy
Hrají:
Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Karel Höger, Jaroslav Marvan, Miloš Kopecký, Waldemar Matuška, Slávka Budínová, Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Pavel Bartoň, Josef Bláha, Stanislava Bartošová, Karel Bodnár, Vítězslav Černý, Karel Effa, Pavlína Filipovská, Oskar Hák, Karel Hála, Jiří Hladký, Eugen Jegorov, Josef Laufer, Jan Libíček, Jiří Lír, Zdeněk Najman, Milan Neděla, Jára Pospíšil, Jana Sedlmajerová, Zdeněk Srstka, Petr Spálený, Viktor Sodoma, Václav Štekl, Karel Štědrý, Jaroslav Tomsa, Oldřich Velen, Stella Zázvorková, Hana Čížková, Karolina Slunéčková, Věra Kozlová, Miloš Čálek, Karel Hovorka st., Vít Buček, Pavel Kos, Zdeněk Martínek, Zdeněk Skalický, Otto Ohnesorg, Vladimír Hrubý, Antonín Pokorný, Milena Kaplická, Eva Lorenzová, Bernard Fürst, Radim Vašinka, František Svačina, Růžena Smolíková, Josef Vlček, Jan Janeček, Karel Medek, Jaroslav Palkoska, Karel Engel, Miroslav Jíra, Milan Kindl, Jaroslav Klenot, Viktor Maurer, Oldřich Semerák, Bert Schneider, Míla Šulc, Karel Vítek st., Ludvík Wolf, Václav Formánek, Ivan Chrz, Marek Kučera, Petr Lebeda, Marian Linder, Ivo Prokop, Miloslav Průša, Tomáš Svoboda, Jan Novák, Ladislav Županič, Marcela Baťková, Zdeněk Boubelík, Josef Brozman, Josef Cmíral, Dana Daňková, Aja Farkačová, Marta Fialová, Tomáš Hanták, Eva Kaprálová, Jana Kittnarová-Čižinská, Karel Klement, Jan Kolenatý, Jana Kopecká, Elena Lindauerová, Stanislava Martínková, Rudolf Mošna, Tomáš Němeček, Zbyněk Pohlídal, Helena Postránecká, Pavel Ruta, Bobina Rutová-Staňková, Ivana Suchá, Stanislav Šimek, Vladimír Štúr, Ladislav Tajovský, Jitka Vašutová, Eva Zakouřilová, Petr Zámostný, Václav Vondráček