O princezně Jasněnce a létajícím ševci / O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987/87/Československo/Pohádka) 69% -Originál DVD-
13.11.2023 00:45
JEDNOU VĚTOU
„Pohádka o mladém ševcovském tovaryšovi Jírovi, který si vyrobil z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodil z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice."
OBSAH
Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Troška se v těch pohádkách vysloveně našel. Škoda ale, že od něj jsou všechny na jedno brdo. Nicméně je potřeba uznat, že tahle byla první. Každopádně u mě měla smůlu, že ke mně první nepřišla, ale byla až v sérii za daleko lepšími. A jelikož si švec taky mohl odpustit to tílko na styl pohádkový středověk a stejně Troška si mohl odpustit některé záběry, ve kterých nebylo vidět nic jiného, než záblesky slunce, nemůžu jít víc, než na tři hvězdy. (Malarkey) 3*
Pokud jde o Zdeňka Trošku stává se pomalu tradicí, že se tady nikdy se zdejší většinou neshodnu. Nemyslím si, že to bylo Troškovu vrcholné dílo především z technických důvodů. Nepochopil jsem co měly znamenat ty záběry proti ostrému světlu nejen že to není příjemné pro oči, ale ještě není skoro nic vidět. Pokud jde o samotnou pohádku spíš než celek se mě líbí její jednotlivé části, hlavně uvěznění Míši Kuklové a její vysvobozování bylo skvělý i když si teda nejsem jist jestli úplně nejvhodnější pro nejmenší děti. Dobrýmu koukání na pohádku tady dost pomáhal i výběr extériérů, který má Zdeněk Troška tradičně velmi kvalitní. Míša Kuklová se mě dost líbila a když se jí v pohádce dostávalo příkoří dost mě sralo, na druhou zlý tandem Růžičková - Blanarovičová byl fakt dobrej, jejich postavy ve mě probouzely ty správné ušlechtilé myšlenky směrem k princezně. (Enšpígl) 3*
Tato pohádka se mi nějakým záhadným způsobem vždycky vyhýbala, a tak namlsán ucházejícím hodnocením a některým příznivými komentáři jsem ji zkusil. A dostavilo se docela zklamání. Celý film je totiž plný trapné infantilnosti, a to bohužel nejenom v případě čarodějnice a její dcery (Blanarovičová už zřejmě cvičila na budoucího čerta a „vrcholem“ je scéna radování se), ale i drtivé většiny dalších postav. Humoru zde bylo minimum (tedy až na tu jednu dnes už nekorektní narážku na naše spoluobčany). Až od zmizení Jasněnky z tržiště to na chvíli chytlo pořádnou šťávu, jenže od konfrontace s královským vojákem se to zase navrátilo do starých kolejí. O logických kiksech (a že jich bylo) radši pomlčím, avšak potěšila mě zdařilá technická stránka filmu (a třeba ten kohout byl hodně fajn). Hodnotím ještě průměrem, ale opravdu žádná sláva. „Třebas holka špitala ze spaní.“ – „Ale dvojhlasně?“ (Sarkastic) 3*
VELKÁ RECENZE
Režisér Zdeněk Troška si získal pověst populistického baviče, svou filmografii však v osmdesátých letech začal budovat mnohem zajímavějším a mnohotvárnějším způsobem, než k jakému dnes ukazují série Kameňák a Babovřesky. Znamenitým důkazem je i pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kterou tehdy čtyřiatřicetiletý režisér natočil v roce 1987. V inspiraci pohádkovým příběhem Jana Drdy, který do filmové podoby převedl Karel Steigerwald, realizoval Troška velkou, fantazijní podívanou, v níž dal průchod svým dynamickým vypravěčským schopnostem i svému zjitřenému smyslu pro romantiku (jejž prokázal i ve snímcích Poklad hraběte Chamaré /1984/ a Andělská tvář /2001/). Příběh o ševcovském tovaryši Jírovi, který si dokázal díky svému důvtipu a odvaze získat vznešenou královskou nevěstu, se stal demonstrací moderní filmařské energie, spojované obvykle až s nástupem nové, mladší filmařské generace po roce 1989. Troška nabídl divákům chytlavý příběh s lyrickými i napínavými pasážemi i styl opřený o pohyblivou kameru (Jaroslav Brabec) a svižný, nápaditý střih (Eva Bobková).
Sympatickým protagonistou vyprávění je obyčejný venkovan Jíra, diváckou pozornost však na sebe poutá jeho vynález křídla, jež mladíkovi umožní vzlétnut až k princezně uvězněné v zámecké věži. Tam nebohou Jasněnku nechal zavřít její otec právě proto, aby ji uchránil před naplněním kletby čarodějnice z Černých lesů sňatkem s usmoleným ševcem. Místo ponížení ovšem Jasněnka s Jírou dosáhne radosti a štěstí, které musí ovšem mladý muž vybojovat na pomstychtivé, nepřejícné čarodějnici a její dceři Černavě.
Do rolí zamilovaného páru Troška obsadil Jana Potměšila a Michaelu Kuklovou. V postavách čarodějnic, předznamenávajících expresivně upištěné pohádkové bytosti z autorových následujících snímků, excelují Helena Růžičková a Yvetta Blanarovičová.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Čarodějnice z Černých lesů zabila a upekla zlatého kohouta, budícího Slunce, a to nevyšlo na oblohu. Král vyslechne majitelku kohouta, Sluneční paní, a pozve si pachatelku. Ta se dostaví i s dcerou Černavou. Král dá za pravdu Sluneční paní a uražená čarodějnice králi předpoví, že se jeho jediná dcera Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Král dá princezně pro jistotu domácí vězení ve věži. Čarodějnice objeví v lese dva mladé řemeslníky, dohadující se o své šikovnosti. Její pomocník Řimbuch kouzlem přeměněný v bohatého pána uloží mládencům vytvořit mistrovské dílo. Kovářský tovaryš Ondra uková chodící a vejce snášející železnou slepici. Švec Jíra ušije z kůže křídla a vzápětí uletí. Přistane v podhradí v pohádkové zemi a starý švec mu dá práci. Jíra se dozví o uvězněné princezně a vyletí na věž za ní. Oba se do sebe okamžitě zamilují. Druhý den Jíra pro Jasněnku ušije krásné červené střevíčky. Když je král ve věži spolu přistihne a je jasné, že jim sňatek nedovolí, dvojice na křídlech uletí. Všude je marně hledají královi rejtaři. Jíra šije boty, Jasněnka je prodává na trhu a nepříliš obratně se stará o domácnost. Čarodějnici s dcerou naštve, že ve světničce mladého páru přesto panuje smích a láska, a v převleku za bohaté zákaznice Jasněnku unesou. Červený střevíček, jenž po ní na zemi zbyl, ukazuje pak Jírovi cestu za milovanou ženou. Když spraví Sluneční paní její žhavé střevíce, dostane švec za odměnu prsten. Jasněnka zatím odolává týrání a odmítne i nápoj zapomnění, který jí čarodějnice podstrčí. Tomu, kdo ho vypije, vrátí paměť jen když najde, co neztratil. Jíra útrapy cesty překoná, a když prsten spálí hrad, kde obě čarodějnice uhoří, vysvobodí Jasněnku. Napije se ale omylem lektvaru a na dívku, kterou odvezl rejtar na zámek, zapomene. Král nařídí, aby si Jasněnka vybrala z nápadníků. Princezna chce toho, kdo jí přinese chybějící červený střevíček. Černý princ uloží jeho ušití starému ševci. Ten úkol svěří Jírovi. A mladík má Jasněnčin střevíček mezi nářadím. Kouzlo pominulo a Jíra odletí za nevěstou. A král se musí smířit s tím, že má za zetě ševce.
„Pohádka o mladém ševcovském tovaryšovi Jírovi, který si vyrobil z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodil z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice."
OBSAH
Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Troška se v těch pohádkách vysloveně našel. Škoda ale, že od něj jsou všechny na jedno brdo. Nicméně je potřeba uznat, že tahle byla první. Každopádně u mě měla smůlu, že ke mně první nepřišla, ale byla až v sérii za daleko lepšími. A jelikož si švec taky mohl odpustit to tílko na styl pohádkový středověk a stejně Troška si mohl odpustit některé záběry, ve kterých nebylo vidět nic jiného, než záblesky slunce, nemůžu jít víc, než na tři hvězdy. (Malarkey) 3*
Pokud jde o Zdeňka Trošku stává se pomalu tradicí, že se tady nikdy se zdejší většinou neshodnu. Nemyslím si, že to bylo Troškovu vrcholné dílo především z technických důvodů. Nepochopil jsem co měly znamenat ty záběry proti ostrému světlu nejen že to není příjemné pro oči, ale ještě není skoro nic vidět. Pokud jde o samotnou pohádku spíš než celek se mě líbí její jednotlivé části, hlavně uvěznění Míši Kuklové a její vysvobozování bylo skvělý i když si teda nejsem jist jestli úplně nejvhodnější pro nejmenší děti. Dobrýmu koukání na pohádku tady dost pomáhal i výběr extériérů, který má Zdeněk Troška tradičně velmi kvalitní. Míša Kuklová se mě dost líbila a když se jí v pohádce dostávalo příkoří dost mě sralo, na druhou zlý tandem Růžičková - Blanarovičová byl fakt dobrej, jejich postavy ve mě probouzely ty správné ušlechtilé myšlenky směrem k princezně. (Enšpígl) 3*
Tato pohádka se mi nějakým záhadným způsobem vždycky vyhýbala, a tak namlsán ucházejícím hodnocením a některým příznivými komentáři jsem ji zkusil. A dostavilo se docela zklamání. Celý film je totiž plný trapné infantilnosti, a to bohužel nejenom v případě čarodějnice a její dcery (Blanarovičová už zřejmě cvičila na budoucího čerta a „vrcholem“ je scéna radování se), ale i drtivé většiny dalších postav. Humoru zde bylo minimum (tedy až na tu jednu dnes už nekorektní narážku na naše spoluobčany). Až od zmizení Jasněnky z tržiště to na chvíli chytlo pořádnou šťávu, jenže od konfrontace s královským vojákem se to zase navrátilo do starých kolejí. O logických kiksech (a že jich bylo) radši pomlčím, avšak potěšila mě zdařilá technická stránka filmu (a třeba ten kohout byl hodně fajn). Hodnotím ještě průměrem, ale opravdu žádná sláva. „Třebas holka špitala ze spaní.“ – „Ale dvojhlasně?“ (Sarkastic) 3*
VELKÁ RECENZE
Režisér Zdeněk Troška si získal pověst populistického baviče, svou filmografii však v osmdesátých letech začal budovat mnohem zajímavějším a mnohotvárnějším způsobem, než k jakému dnes ukazují série Kameňák a Babovřesky. Znamenitým důkazem je i pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kterou tehdy čtyřiatřicetiletý režisér natočil v roce 1987. V inspiraci pohádkovým příběhem Jana Drdy, který do filmové podoby převedl Karel Steigerwald, realizoval Troška velkou, fantazijní podívanou, v níž dal průchod svým dynamickým vypravěčským schopnostem i svému zjitřenému smyslu pro romantiku (jejž prokázal i ve snímcích Poklad hraběte Chamaré /1984/ a Andělská tvář /2001/). Příběh o ševcovském tovaryši Jírovi, který si dokázal díky svému důvtipu a odvaze získat vznešenou královskou nevěstu, se stal demonstrací moderní filmařské energie, spojované obvykle až s nástupem nové, mladší filmařské generace po roce 1989. Troška nabídl divákům chytlavý příběh s lyrickými i napínavými pasážemi i styl opřený o pohyblivou kameru (Jaroslav Brabec) a svižný, nápaditý střih (Eva Bobková).
Sympatickým protagonistou vyprávění je obyčejný venkovan Jíra, diváckou pozornost však na sebe poutá jeho vynález křídla, jež mladíkovi umožní vzlétnut až k princezně uvězněné v zámecké věži. Tam nebohou Jasněnku nechal zavřít její otec právě proto, aby ji uchránil před naplněním kletby čarodějnice z Černých lesů sňatkem s usmoleným ševcem. Místo ponížení ovšem Jasněnka s Jírou dosáhne radosti a štěstí, které musí ovšem mladý muž vybojovat na pomstychtivé, nepřejícné čarodějnici a její dceři Černavě.
Do rolí zamilovaného páru Troška obsadil Jana Potměšila a Michaelu Kuklovou. V postavách čarodějnic, předznamenávajících expresivně upištěné pohádkové bytosti z autorových následujících snímků, excelují Helena Růžičková a Yvetta Blanarovičová.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Čarodějnice z Černých lesů zabila a upekla zlatého kohouta, budícího Slunce, a to nevyšlo na oblohu. Král vyslechne majitelku kohouta, Sluneční paní, a pozve si pachatelku. Ta se dostaví i s dcerou Černavou. Král dá za pravdu Sluneční paní a uražená čarodějnice králi předpoví, že se jeho jediná dcera Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Král dá princezně pro jistotu domácí vězení ve věži. Čarodějnice objeví v lese dva mladé řemeslníky, dohadující se o své šikovnosti. Její pomocník Řimbuch kouzlem přeměněný v bohatého pána uloží mládencům vytvořit mistrovské dílo. Kovářský tovaryš Ondra uková chodící a vejce snášející železnou slepici. Švec Jíra ušije z kůže křídla a vzápětí uletí. Přistane v podhradí v pohádkové zemi a starý švec mu dá práci. Jíra se dozví o uvězněné princezně a vyletí na věž za ní. Oba se do sebe okamžitě zamilují. Druhý den Jíra pro Jasněnku ušije krásné červené střevíčky. Když je král ve věži spolu přistihne a je jasné, že jim sňatek nedovolí, dvojice na křídlech uletí. Všude je marně hledají královi rejtaři. Jíra šije boty, Jasněnka je prodává na trhu a nepříliš obratně se stará o domácnost. Čarodějnici s dcerou naštve, že ve světničce mladého páru přesto panuje smích a láska, a v převleku za bohaté zákaznice Jasněnku unesou. Červený střevíček, jenž po ní na zemi zbyl, ukazuje pak Jírovi cestu za milovanou ženou. Když spraví Sluneční paní její žhavé střevíce, dostane švec za odměnu prsten. Jasněnka zatím odolává týrání a odmítne i nápoj zapomnění, který jí čarodějnice podstrčí. Tomu, kdo ho vypije, vrátí paměť jen když najde, co neztratil. Jíra útrapy cesty překoná, a když prsten spálí hrad, kde obě čarodějnice uhoří, vysvobodí Jasněnku. Napije se ale omylem lektvaru a na dívku, kterou odvezl rejtar na zámek, zapomene. Král nařídí, aby si Jasněnka vybrala z nápadníků. Princezna chce toho, kdo jí přinese chybějící červený střevíček. Černý princ uloží jeho ušití starému ševci. Ten úkol svěří Jírovi. A mladík má Jasněnčin střevíček mezi nářadím. Kouzlo pominulo a Jíra odletí za nevěstou. A král se musí smířit s tím, že má za zetě ševce.
Postavy a obsazení
• Michaela Kuklová - princezna Jasněnka
• Jan Potměšil - létající švec Jíra
• Lubor Tokoš - král
• Jaroslav Čejka - komoří
• Antonie Hegerlíková - chůva
• Helena Růžičková - čarodějnice
• Yvetta Blanarovičová - čarodějnice Černava
• Oto Ševčík - Řimbuch
• Venuše Humheyová - Sluneční paní (nadabovala Jana Preissová)
• Zdeněk Podhůrský - černý princ
• Václav Kaňkovský - švec
• Vladimír Huber - královský švec
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.12.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1992 (VHS) FVS, AB Barrandov Home Video, 19.3.2004 (DVD)
Poprvé v TV: 24.12.1988
Poprvé na DVD: 1.3.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Michaela Kuklová - princezna Jasněnka
• Jan Potměšil - létající švec Jíra
• Lubor Tokoš - král
• Jaroslav Čejka - komoří
• Antonie Hegerlíková - chůva
• Helena Růžičková - čarodějnice
• Yvetta Blanarovičová - čarodějnice Černava
• Oto Ševčík - Řimbuch
• Venuše Humheyová - Sluneční paní (nadabovala Jana Preissová)
• Zdeněk Podhůrský - černý princ
• Václav Kaňkovský - švec
• Vladimír Huber - královský švec
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.12.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1992 (VHS) FVS, AB Barrandov Home Video, 19.3.2004 (DVD)
Poprvé v TV: 24.12.1988
Poprvé na DVD: 1.3.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Zdeněk Troška (Režie), Jiří Beránek (Produkce), Petr Mandel (Hudba), Jaroslav Brabec (Kamera), Eva Bobková (Střih), Jan Oliva (Scénografie), Marie Franková (Kostýmy), Roman Hloch (Zvuk), Zdeněk Klika (Masky), Karel Steigerwald (Scénář), Jan Drda (kniha) (Předloha), Jan Potměšil (Herec), Michaela Kuklová (Herec), Helena Růžičková (Herec), Stanislav Tříska (Herec), Vladimír Huber (Herec), Jaroslav Čejka (Herec), Lubor Tokoš (Herec), Zdeněk Podhůrský (Herec), Oto Ševčík (Herec), Antonie Hegerlíková (Herec), Karel Bělohradský (Herec), Yvetta Blanarovičová (Herec), Václav Kaňkovský (Herec), Mirko Musil (Herec), Venuše Humheyová (Herec), Josef Vaidiš (Herec), Vlastimila Vlková (Herec), Sylva Sequensová (Herec), Ivo Černý (Herec), Vladimír Švabík (Herec)
1987/87/Československo/Pohádka
Zajímavost k filmu
- V průběhu natáčení lezli po Heleně Růžičkové potkani, dokonce ji jeden vlezl i do výstřihu, ale aby nepokazila záběr, sedla si herečka tak, že po natáčení již potkana štáb nenašel.
- Oproti knižní předloze Jana Drdy si filmoví tvůrci název upravili. Kniha se jmenovala "O princezně Jasněnce a ševci, který létal".
- Helena Růžičková v jednom z rozhovorů uvedla, že kvůli dlouhým nehtům a kostýmu její postavy si na toaletu mohla dojít buď před nebo po skončení natáčení.
- Natáčení probíhalo současně s natáčením Troškova filmu Slunce, seno a pár facek (1989).
- Při natáčení scény, kdy Černava (Yvetta Blanarovičová) s matkou (Helena Růžičková) sedí na větvi, větev nevydržela a praskla, přičemž obě herečky spadly do vody. Cenzoři tuto scénu vystřihli.
- Je již tradicí, že režisér Troška obsazuje do svých filmů svoji tetu Venuši Humhey. Tentokrát se mu však v roli Sluneční paní nezamlouval její hlas a především akcent. Proto ji při postsynchronech nadabovala Jana Preissová.
- Ve scéně, kdy Černava (Yveta Blanarovičová) shodí Jasněnku (Michaela Kuklová) ze schodů, spadla Michaela Kuklová tak nešťastně, že zalehla jednu z krys.
- Natáčení probíhalo 3 měsíce.
- Na začátku pohádky jsou čarodějnice Helena Růžičková a její dcera Yvetta Blanarovičová u krále, a dcera čarodějnici při oslovení vyká. Později už si s maminkou jen tykají.
- Michaela Kuklová utrpěla při natáčení několik menších úrazů. Yveta Blanarovičová (čarodějnice) např. kopla do lebky a ta trefila Michaelu bolestivě do hlavy. Od Heleny Růžičkové měla zase modřiny v obličeji a dokonce rozseknutou pusu, když jí mlátila střevícem.
- Jíra poprvé vzlétl na zámku (s děravou střechou) Vítkovec u Holan.
- Záběry, kdy Jíra létá, se natáčely ve studiu, v exteriérech za použití jeřábu s kaskadérem. Byla použita i loutka Jíry o velikosti 40 cm.
- Původně měl hrát postavu komořího místo Jaroslava Čejky pan Josef Kemr. Rovněž role krále byla nakonec zahrána hercem Luborem Tokošem, původně ji měl ale hrát Vlastimil Brodský.
- Mnoho scén pochází z barrandovských ateliérů a exteriéry se natáčely mj. na hradě Bouzov a zřícenině hradu Frýdštejn u Malé Skály.
- Jírovy křídla byly vyrobeny podle skutečného nákresu, který vytvořil koncem 15. století všestranný renesanční člověk Leonardo da Vinci.
- V roce 1987 získala pohádka první cenu na Mezinárodním filmovém festivale v Chicagu a o rok později zvítězila na Eurofestivalu v Bruselu.
- Oproti knižní předloze Jana Drdy si filmoví tvůrci název upravili. Kniha se jmenovala "O princezně Jasněnce a ševci, který létal".
- Helena Růžičková v jednom z rozhovorů uvedla, že kvůli dlouhým nehtům a kostýmu její postavy si na toaletu mohla dojít buď před nebo po skončení natáčení.
- Natáčení probíhalo současně s natáčením Troškova filmu Slunce, seno a pár facek (1989).
- Při natáčení scény, kdy Černava (Yvetta Blanarovičová) s matkou (Helena Růžičková) sedí na větvi, větev nevydržela a praskla, přičemž obě herečky spadly do vody. Cenzoři tuto scénu vystřihli.
- Je již tradicí, že režisér Troška obsazuje do svých filmů svoji tetu Venuši Humhey. Tentokrát se mu však v roli Sluneční paní nezamlouval její hlas a především akcent. Proto ji při postsynchronech nadabovala Jana Preissová.
- Ve scéně, kdy Černava (Yveta Blanarovičová) shodí Jasněnku (Michaela Kuklová) ze schodů, spadla Michaela Kuklová tak nešťastně, že zalehla jednu z krys.
- Natáčení probíhalo 3 měsíce.
- Na začátku pohádky jsou čarodějnice Helena Růžičková a její dcera Yvetta Blanarovičová u krále, a dcera čarodějnici při oslovení vyká. Později už si s maminkou jen tykají.
- Michaela Kuklová utrpěla při natáčení několik menších úrazů. Yveta Blanarovičová (čarodějnice) např. kopla do lebky a ta trefila Michaelu bolestivě do hlavy. Od Heleny Růžičkové měla zase modřiny v obličeji a dokonce rozseknutou pusu, když jí mlátila střevícem.
- Jíra poprvé vzlétl na zámku (s děravou střechou) Vítkovec u Holan.
- Záběry, kdy Jíra létá, se natáčely ve studiu, v exteriérech za použití jeřábu s kaskadérem. Byla použita i loutka Jíry o velikosti 40 cm.
- Původně měl hrát postavu komořího místo Jaroslava Čejky pan Josef Kemr. Rovněž role krále byla nakonec zahrána hercem Luborem Tokošem, původně ji měl ale hrát Vlastimil Brodský.
- Mnoho scén pochází z barrandovských ateliérů a exteriéry se natáčely mj. na hradě Bouzov a zřícenině hradu Frýdštejn u Malé Skály.
- Jírovy křídla byly vyrobeny podle skutečného nákresu, který vytvořil koncem 15. století všestranný renesanční člověk Leonardo da Vinci.
- V roce 1987 získala pohádka první cenu na Mezinárodním filmovém festivale v Chicagu a o rok později zvítězila na Eurofestivalu v Bruselu.
Odkazy
Hrají:
Jan Potměšil, Michaela Kuklová, Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Vladimír Huber, Jaroslav Čejka, Lubor Tokoš, Zdeněk Podhůrský, Oto Ševčík, Antonie Hegerlíková, Karel Bělohradský, Yvetta Blanarovičová, Václav Kaňkovský, Mirko Musil, Venuše Humheyová, Josef Vaidiš, Vlastimila Vlková, Sylva Sequensová, Ivo Černý, Vladimír Švabík, Dušan Vodák