Nebeští jezdci / Nebeští jezdci (1968/92/Československo/Válečný, Drama) 85% -Originál DVD-
13.11.2023 00:44
JEDNOU VĚTOU
„Válečný příběh z druhé světové války, věnovaný českým letcům v britské RAF“
OBSAH
Podzim roku 1942. Posádku bombardéru typu Wellington tvoří první pilot a kapitán letadla Čechoslovák Pavel, druhý pilot Angličan Frank, navigátor Angličan George, telegrafista Kanaďan Tommy a palubní střelci Študent a Prcek, oba Čechoslováci. Noční nálet na Düsseldorf skončí úspěšně a jejich letoun se vrací šťastně na základnu. Takové štěstí už však neměla posádka dalšího letounu, který byl nucen nouzově přistát na moři a je považován za ztracený. Mladičká příslušnice WAAF Patricia odváží posádku do jídelny. Kapitán Pavel i ostatní dobře vědí o jejím vztahu se Študentem a mají pro ně porozumění. V jídelně se setkávají s polskou posádkou letounu, který nouzově přistál na jejich letišti. Večer si všichni jedou do městečka zatančit, uprostřed nejbujnějšího veselí však ohlásí hlídka nepřátelský nálet...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velké (české) zklamání. Nejen od vysokého hodnocení zde na čsfd, ale také od tématu jsem očekával o hodně zajímavější film, který dokáže diváka více "připoutat" k obrazovce a nepustí ho. Bohužel skutečnost byla jiná a po chvíli se naděje rozplynula a nuda a obyčejnost snímku převálcovala moje očekávání. Naprosto mi chyběl vztah s postavami a schopnost filmu zaujmout. Přes velmi nadějné téma a možnosti jsem stejně nedostal zdaleka to, co bych si přál. Po Tobruku druhé zklamání ve velmi krátké době za sebou ... (Djkoma) 3*
Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... (Isherwood) 5*
Vrcholné dílo Jindřicha Poláka a vlastně nejlepší válečný československý film vůbec. I na uvolněný konec šedesátých let velmi odvážný snímek, byl zázrak, že se ho vůbec podařilo realizovat, vždyť přímo adoruje ideového nepřítele. V přímém srovnání s Tmavomodrým světem jasně vítězí, i když to srovnání asi není úplně spravedlivé. Jindřich Polák šel náročnější cestou - bez koprodukce a mezinárodních finančních prostředků se pokusil natočit film, pro který jsou finančně nákladné scény přímo podmínkou. Přesto se mu podařilo natočit přesvědčivé, sugestivní a strhující drama o českých pilotech působících v RAF. Šťastné bylo už obsazování rolí. Přímo životní výkon tu podává Jiří Hrzán (za zmínku stojí, že je to vedle snímku Hlídač jediná jeho role charakterní mimo jeho obvyklou škatulku komediálního herce) i Jiří Bednář, který vlastně jinou podobnou roli ani nikdy jindy nedostal. Oba hrají až překvapivě civilně, stejně jako většina ostatních. Jindřich Polák se vůbec obecně snažil vyvarovat zbytečného patosu (který zatěžuje Tmavomodrý svět) a jde cestou realistického postižení situace československých hrdinů - obyčejných chlapců a mužů... Kompozice je jednoduchá - ve filmu do sebe zapadají dvě plochy. Přesvědčivě natočené bojové scény stojí v opozitu ke scénám obyčejného života vojáků mimo službu, což je kolorit těch nejvšednějších věcí - běhání za holkami, zábavy, vtipkování, občasného pytláctví atd., do všeho ovšem neustále zasahuje všudypřítomná válka... Celý film vyvrcholí a korunuje podobenstvím vyznívající konec - scény na moři a záchranný gumový člun, v němž se střetávají sestřelený pilot RAF a pilot Luftwaffe, a kde je, na rozdíl od nebeských soubojů, nepříteli vidět do očí... Vynikající film a skutečná pocta našim válečným leteckým hrdinům... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Prvním „vážným“ scénářem Zdeňka Mahlera a současně předlohou k tematicky ojedinělému filmovému projektu se stalo drama Nebeští jezdci, které natočil Jindřich Polák v roce 1968. Polákovy ambice ve vztahu k podobným látkám zlikvidoval nástup normalizace, takže dramatický příběh československých letců v Británii zůstává jedním z důkazů mnohotvárného talentu autora populárních dětských projektů Pana Tau či Návštěvníků. Cenzurovaná distribuce se postarala také o to, že se Nebeští jezdci dostali mezi zakázané, „trezorové“ snímky. Adaptace románu Filipa Jánského, který poprvé vyšel v roce 1964, přibližuje skutečné historické události prostřednictvím fiktivní, mezinárodní osádky letounu 276. bombardovací perutě. Vedle dvou Angličanů ji tvoří kanadský telegrafista a tři Čechoslováci: slovenský kapitán Pavel Kolář a střelci přezdívaní Študent a Prcek. Nálety na německé území se pro muže stávají každodenní rutinou, za kterou však číhá nebezpečí smrti. Ta se Študenta dotkne při náletu na Norimberk, z něhož vyvázne s poraněnou páteří a popáleninami. Když se po rekonvalescenci vrátí z nemocnice, pochopí, že tím jeho válečná anabáze zdaleka nekončí… Pro roli Študenta si Jindřich Polák vybral Jiřího Bednáře. Dalších rolí ve filmu se ujali Jiří Hrzán (Prcek) a Svatopluk Matyáš (kapitán Kolář). Jana Nováková ztvárnila roli Študentovy lásky Patricie příslušnice pomocných ženských sborů letectva. Kameraman Jan Němeček realizoval snímek černobíle na klasický formát, aby do něj mohl včlenit archivní letecké záběry. Název Nebeských jezdců byl inspirován klasickým country songem Stana Jonese Ghost Riders in the Sky, který byl po válce přeložen jako Nebeští jezdci (pozdější verze se ovšem jmenovala Ďáblovo stádo). Ve filmu, k němuž hudbu složil Evžen Illín, ústřední písňový motiv několikrát zazní.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Na vojenském hřbitově v anglickém Brookwoodu jsou na bílých náhrobcích také česká jména. Patří příslušníkům britské armády pocházejícím z Československa, kteří zde bojovali a padli za svoji vlast za druhé světové války. Výkřiky raněných a umírajících přenášejí děj zpátky o čtvrt století. Posádku jednoho z bombardérů tvoří kapitán Slovák Pavel, druhý pilot a navigátor jsou Angličané, telegrafista Kanaďan a oba palubní střelci Češi Študent a Prcek. Zatím mají štěstí a z každého náletu na Německo se vracejí v pořádku. Opakuje se rutinní koloběh: nálet odpočinek instruktáž. Prcek vše komentuje sarkastickými poznámkami a před společenským skandálem ho chrání jen chabá znalost angličtiny. Kolegové jeho řeči při překladu uhlazují. Študent miluje hezkou Patricii, příslušnici pomocných ženských sborů letectva, navštíví i její rodinu. Při náletu na Norimberk je Študent těžce raněn a končí s popáleninami a poraněnou páteří v nemocnici. Patricii odmítá přijmout a ta se později sblíží s kapitánem letadla Pavlem. Český stíhač, kterému ohořel obličej, spáchá sebevraždu. Študent se vrací k posádce. Při prvním letu nad Kanálem končí souboj jejich letadla s německou stíhačkou pádem obou strojů. Prcek umírá a v nafukovacím člunu uprostřed moře zůstávají poslední dva Študent a německý pilot.
„Válečný příběh z druhé světové války, věnovaný českým letcům v britské RAF“
OBSAH
Podzim roku 1942. Posádku bombardéru typu Wellington tvoří první pilot a kapitán letadla Čechoslovák Pavel, druhý pilot Angličan Frank, navigátor Angličan George, telegrafista Kanaďan Tommy a palubní střelci Študent a Prcek, oba Čechoslováci. Noční nálet na Düsseldorf skončí úspěšně a jejich letoun se vrací šťastně na základnu. Takové štěstí už však neměla posádka dalšího letounu, který byl nucen nouzově přistát na moři a je považován za ztracený. Mladičká příslušnice WAAF Patricia odváží posádku do jídelny. Kapitán Pavel i ostatní dobře vědí o jejím vztahu se Študentem a mají pro ně porozumění. V jídelně se setkávají s polskou posádkou letounu, který nouzově přistál na jejich letišti. Večer si všichni jedou do městečka zatančit, uprostřed nejbujnějšího veselí však ohlásí hlídka nepřátelský nálet...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velké (české) zklamání. Nejen od vysokého hodnocení zde na čsfd, ale také od tématu jsem očekával o hodně zajímavější film, který dokáže diváka více "připoutat" k obrazovce a nepustí ho. Bohužel skutečnost byla jiná a po chvíli se naděje rozplynula a nuda a obyčejnost snímku převálcovala moje očekávání. Naprosto mi chyběl vztah s postavami a schopnost filmu zaujmout. Přes velmi nadějné téma a možnosti jsem stejně nedostal zdaleka to, co bych si přál. Po Tobruku druhé zklamání ve velmi krátké době za sebou ... (Djkoma) 3*
Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... (Isherwood) 5*
Vrcholné dílo Jindřicha Poláka a vlastně nejlepší válečný československý film vůbec. I na uvolněný konec šedesátých let velmi odvážný snímek, byl zázrak, že se ho vůbec podařilo realizovat, vždyť přímo adoruje ideového nepřítele. V přímém srovnání s Tmavomodrým světem jasně vítězí, i když to srovnání asi není úplně spravedlivé. Jindřich Polák šel náročnější cestou - bez koprodukce a mezinárodních finančních prostředků se pokusil natočit film, pro který jsou finančně nákladné scény přímo podmínkou. Přesto se mu podařilo natočit přesvědčivé, sugestivní a strhující drama o českých pilotech působících v RAF. Šťastné bylo už obsazování rolí. Přímo životní výkon tu podává Jiří Hrzán (za zmínku stojí, že je to vedle snímku Hlídač jediná jeho role charakterní mimo jeho obvyklou škatulku komediálního herce) i Jiří Bednář, který vlastně jinou podobnou roli ani nikdy jindy nedostal. Oba hrají až překvapivě civilně, stejně jako většina ostatních. Jindřich Polák se vůbec obecně snažil vyvarovat zbytečného patosu (který zatěžuje Tmavomodrý svět) a jde cestou realistického postižení situace československých hrdinů - obyčejných chlapců a mužů... Kompozice je jednoduchá - ve filmu do sebe zapadají dvě plochy. Přesvědčivě natočené bojové scény stojí v opozitu ke scénám obyčejného života vojáků mimo službu, což je kolorit těch nejvšednějších věcí - běhání za holkami, zábavy, vtipkování, občasného pytláctví atd., do všeho ovšem neustále zasahuje všudypřítomná válka... Celý film vyvrcholí a korunuje podobenstvím vyznívající konec - scény na moři a záchranný gumový člun, v němž se střetávají sestřelený pilot RAF a pilot Luftwaffe, a kde je, na rozdíl od nebeských soubojů, nepříteli vidět do očí... Vynikající film a skutečná pocta našim válečným leteckým hrdinům... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Prvním „vážným“ scénářem Zdeňka Mahlera a současně předlohou k tematicky ojedinělému filmovému projektu se stalo drama Nebeští jezdci, které natočil Jindřich Polák v roce 1968. Polákovy ambice ve vztahu k podobným látkám zlikvidoval nástup normalizace, takže dramatický příběh československých letců v Británii zůstává jedním z důkazů mnohotvárného talentu autora populárních dětských projektů Pana Tau či Návštěvníků. Cenzurovaná distribuce se postarala také o to, že se Nebeští jezdci dostali mezi zakázané, „trezorové“ snímky. Adaptace románu Filipa Jánského, který poprvé vyšel v roce 1964, přibližuje skutečné historické události prostřednictvím fiktivní, mezinárodní osádky letounu 276. bombardovací perutě. Vedle dvou Angličanů ji tvoří kanadský telegrafista a tři Čechoslováci: slovenský kapitán Pavel Kolář a střelci přezdívaní Študent a Prcek. Nálety na německé území se pro muže stávají každodenní rutinou, za kterou však číhá nebezpečí smrti. Ta se Študenta dotkne při náletu na Norimberk, z něhož vyvázne s poraněnou páteří a popáleninami. Když se po rekonvalescenci vrátí z nemocnice, pochopí, že tím jeho válečná anabáze zdaleka nekončí… Pro roli Študenta si Jindřich Polák vybral Jiřího Bednáře. Dalších rolí ve filmu se ujali Jiří Hrzán (Prcek) a Svatopluk Matyáš (kapitán Kolář). Jana Nováková ztvárnila roli Študentovy lásky Patricie příslušnice pomocných ženských sborů letectva. Kameraman Jan Němeček realizoval snímek černobíle na klasický formát, aby do něj mohl včlenit archivní letecké záběry. Název Nebeských jezdců byl inspirován klasickým country songem Stana Jonese Ghost Riders in the Sky, který byl po válce přeložen jako Nebeští jezdci (pozdější verze se ovšem jmenovala Ďáblovo stádo). Ve filmu, k němuž hudbu složil Evžen Illín, ústřední písňový motiv několikrát zazní.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Na vojenském hřbitově v anglickém Brookwoodu jsou na bílých náhrobcích také česká jména. Patří příslušníkům britské armády pocházejícím z Československa, kteří zde bojovali a padli za svoji vlast za druhé světové války. Výkřiky raněných a umírajících přenášejí děj zpátky o čtvrt století. Posádku jednoho z bombardérů tvoří kapitán Slovák Pavel, druhý pilot a navigátor jsou Angličané, telegrafista Kanaďan a oba palubní střelci Češi Študent a Prcek. Zatím mají štěstí a z každého náletu na Německo se vracejí v pořádku. Opakuje se rutinní koloběh: nálet odpočinek instruktáž. Prcek vše komentuje sarkastickými poznámkami a před společenským skandálem ho chrání jen chabá znalost angličtiny. Kolegové jeho řeči při překladu uhlazují. Študent miluje hezkou Patricii, příslušnici pomocných ženských sborů letectva, navštíví i její rodinu. Při náletu na Norimberk je Študent těžce raněn a končí s popáleninami a poraněnou páteří v nemocnici. Patricii odmítá přijmout a ta se později sblíží s kapitánem letadla Pavlem. Český stíhač, kterému ohořel obličej, spáchá sebevraždu. Študent se vrací k posádce. Při prvním letu nad Kanálem končí souboj jejich letadla s německou stíhačkou pádem obou strojů. Prcek umírá a v nafukovacím člunu uprostřed moře zůstávají poslední dva Študent a německý pilot.
Postavy a obsazení
• Jiří Bednář - palubní střelec seržant Malý zvaný Študent
• Jiří Hrzán - palubní střelec seržant Novák zvaný Prcek
• Svatopluk Matyáš - pilot a kapitán letadla Pavel Kolár
• Elsie Randolph - zdravotní sestra Hendersonová
• Charles Cameron - Bradley
• Jana Nováková - Patricia Watkinsonová, příslušnice WAAF
• Winston Chrislock - navigátor Tommy
• Vojtěch Holý - navigátor George
• Joan Setonová - Watkinsonová, matka Patricie
• Jan Kaplický - střelec Jimmy
• Jiří Bednář - palubní střelec seržant Malý zvaný Študent
• Jiří Hrzán - palubní střelec seržant Novák zvaný Prcek
• Svatopluk Matyáš - pilot a kapitán letadla Pavel Kolár
• Elsie Randolph - zdravotní sestra Hendersonová
• Charles Cameron - Bradley
• Jana Nováková - Patricia Watkinsonová, příslušnice WAAF
• Winston Chrislock - navigátor Tommy
• Vojtěch Holý - navigátor George
• Joan Setonová - Watkinsonová, matka Patricie
• Jan Kaplický - střelec Jimmy
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 20.12.1968
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) ÚPF - Ústřední půjčovna filmů, 22.3.2005 Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.12.2004 DiViDi
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Premiéra ČSSR: 20.12.1968
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) ÚPF - Ústřední půjčovna filmů, 22.3.2005 Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.12.2004 DiViDi
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jindřich Polák (Režie), Rudolf Hájek (Produkce/Vedoucí výroby), Petr Čapek (Produkce/Vedoucí výroby), Evžen Illín (Hudba), Jan Němeček (Kamera), Josef Dobřichovský (Střih), Karel Černý (Scénografie), Jan Kropáček (Kostýmy), Bedřich Poledník (Zvuk), Rudolf Hammer (Masky), Zdeněk Mahler (Scénář), Jiří Bednář (Herec), Jiří Hrzán (Herec), Svatopluk Matyáš (Herec), Elisie Randolph (Herec), Jana Nováková (Herec), Joan Seton (Herec), Charles Cameron (Herec), Winston Chrislock (Herec), Geoffrey Russell-Jones (Herec), Vojtěch Holý (Herec), Josef Váša (Herec), Victor Carter (Herec), Ivan Krajíček (Herec), Jaroslav Rozsíval (Herec), Jan Kaplický (Herec), Zlata Adamová (Herec), Marie Cingrošová (Herec), Jana Sedlmajerová (Herec), Ivan Foltýn (Herec), Jaroslav Toms (Herec), Kazimierz Siedlaczek (Herec), Milan Morávek (Herec), Celestýn Mrázek (Herec), Zdeněk Novotný (Herec), Bedřich Šetena (Herec), Otakar Šindelář (Herec), Jaroslav Vlk (Herec), Antonín Kubový (Herec), Ladislav Bezubka (Herec), Karel Kos (Herec), Václav Král (Herec), Čestmír Preclík (Herec), Zdeněk Šedivý (Herec), Karel Hruška (Herec), Josef Chrastil (Herec), Gunter Schoß (Herec), Oldřich Unger (Herec), Jaroslav Doktor (Herec), Karel Hála (Herec)
1968/92/Československo/Válečný, Drama
Zajímavost k filmu
- Za poskytnutí dokumentárních materiálů požadovala britská strana 300 liber, které česká produkce neměla. Částku nabídli mezi sebou vybrat bývalí západní letci, kteří se kolem natáčení pohybovali. Nakonec se podařilo materiály z Anglie získat výměnou za kopii hotového filmu. (Z. Mahler v pořadu Československý filmový zázrak (2014).
- Pretože sa natáčalo iba s jedným lietadlom, scénu jeho núdzového pristátia a zničenie si filmári nechali až na posledný, tridsiaty natáčací deň. Dôležité zábery snímalo hneď päť kamier, lebo opakovanie nebolo možné. Do lietadla si sadli dvaja skutoční piloti, ktorých nesmelo byť vidieť. V blízkosti hliadkovali hasiči aj lekár s vojenskou sanitkou. V plnej pohotovosti bolo aj niekoľko záchranárov v azbestových oblekoch pre prípad, že by lietadlo začalo naozaj horieť.
- Rolu navigátora si zahral neherec, Američan Winston Chrislock, v tej dobe študujúci u nás na vysokej škole. Telegrafistu stvárnil takisto neherec Ing. Holý, ktorý bol zamestnancom jednej našej výsadnej spoločnosti v Anglicku a niekoľko ďalších rolí stvárnili anglickí obchodní zástupcovia v Prahe.
- Anglickí herci vedeli o Československu iba málo. Charles Cameron (šľachtic a dedko) vedel o rivalite so sovietskymi hokejistami, ale tiež sa naivne zaujímal, kde máme nejaký prístav. Hviezdou filmu bola Elsie Randolph (sestra Hendersonová), ale aj Joyce Kadečková - Angličanka vydatá do Československa. Cez vojnu nosila uniformu príslušníčky WAAF (pozemných ženských síl na letisku). Tvorcom pomáhala s anglickými dialógmi.
- Ako do československého filmu obsadiť nevyhnutne anglických hercov a pritom im sľúbiť len honorár v korunách, bol trochu problém, ale anglická agentúra nakoniec troch takýchto našla. Boli jednoducho zvedaví na Československo, o ktorom sa veľa hovorilo vďaka politickým udalostiam roku 1968.
- Z knižnej predlohy nenatočili jednu pasáž, a to keď hrdina príbehu, ktorému obhorela tvár pri leteckej katastrofe, chodí zahalený rúškom a v nemocnici prežije trochu patologické milostné dobrodružstvo so staršou ošetrovateľkou. Takisto filmoví spolubojovníci neprezývali hlavného hrdinu krásavec, ale študent.
- Chýbajúce zábery z týždenníkov sa vyberali niekoľko mesiacov a len v Nemecku prezreli takmer sto tisíc metrov materiálu. To je štyridsať celovečerných filmov. Režisér a strihač si počínali dômyselne, ako napríklad let bombardovacieho lietadla je zostavený zo statických pohľadov na členov posádky a rôzne prístroje v kabíne. Len krátko sa mihnú vonkajšie zábery - bombardované miesto, pohľad na more s ponorkou. Použitým dokumentom zodpovedá uhol kamery natočených záberov aj zjednocujúce nasvietenie scény.
- Začiatky natáčania boli ťažké. Bola iba hŕstka fotografií, niekoľko starých uniforiem a veľa nadšencov z radov bývalých západných letcov. Bez nich by sa film ťažko realizoval. Producent odkúpil niekoľko desiatok nemeckých lietadiel z druhej svetovej vojny, ďalšie, už neexistujúce, nechal rekonštruovať podľa dobovej dokumentácie. Leteckej bitky sa natáčali a režíroval z helikoptéry.
- Hlavní hrdinka herečka Jana Nováková se nezůčastnila premiéry, protože ji žárlivý manžel nepustil. Zároveň šlo o poslední film herečky, protože byla ještě v témže roce zavražděna.
- Úvodní scéna je točena v Anglii, závěrečná scéna zase na Rujáně v NDR. Dále se natáčelo v nemocnici U Apolináře, v Chuchli, v Filipově u Čáslavi, v Poděbradech nebo v Dobříši. Scenérie anglického městečka nahradily pseudogotické domky v obci Filipov u Žleb, které jsou dodnes na místě k vidění.
- "Nebeskými jezdci" byla nazývání během druhé světové války v Anglii v britské RAF jednotka československých letců.
- Pri natáčaní v Nemecku starší Nemci počas natáčania osočovali štáb, že točí film o "luftpirátoch", ktorí im pred nedávnom hádzali na hlavu bomby, a mladší, že sa znovu paktujú s imperialistami zo Západu.
- Filmári nemali dostatok prostriedkov pre veľkolepé bojové sekvencie, pomohlo im Vojenské múzeum v Londýne, kde autora predlohy Husmanna dobre poznali jeho bývalí kolegovia a kamaráti z letectva. Múzeum poskytlo autentické zábery stíhačiek a českí filmári dostali povolenie odísť natáčať v troch ľuďoch do Brokwoodu.
- Při scéně na taneční zábavě v nejmenovaném městečku jsou vidět na pultu sifonové lahve československé výroby, které se prodávaly až v 60. letech dvacátého století.
- Roli popáleného pilota ztvárnil tehdy pětatřicetiletý zpěvák Karel Hála. Patrně proto, že jeho oholená hlava umožňovala dobré možnosti líčení, které trvalo 4,5 hodiny.
- Předlohou scénáře byl román Filipa Jánského, přímého účastníka bojů o Anglii.
- Závěrečná scéna na moři byla točena na Balatonu. Bylo však téměř bezvětří a tak filmaři dodávali zdání mořských vln velkým motorovým větrákem.
- Interiér letadla byl natáčen v ateliérech na Barrandově. Letiště a okolí letiště bylo natáčeno v Praze - Kbelích.
- Jediný, kdo letěl natáčet scenérii Anglie byl kameraman. Je to hlavně hřbitov padlých.
- Rekvizitář byl nucen z nedostatku financí a kvůli neochotě vlády hledat scenérii Anglie jedině v České socialistické republice.
- Pretože sa natáčalo iba s jedným lietadlom, scénu jeho núdzového pristátia a zničenie si filmári nechali až na posledný, tridsiaty natáčací deň. Dôležité zábery snímalo hneď päť kamier, lebo opakovanie nebolo možné. Do lietadla si sadli dvaja skutoční piloti, ktorých nesmelo byť vidieť. V blízkosti hliadkovali hasiči aj lekár s vojenskou sanitkou. V plnej pohotovosti bolo aj niekoľko záchranárov v azbestových oblekoch pre prípad, že by lietadlo začalo naozaj horieť.
- Rolu navigátora si zahral neherec, Američan Winston Chrislock, v tej dobe študujúci u nás na vysokej škole. Telegrafistu stvárnil takisto neherec Ing. Holý, ktorý bol zamestnancom jednej našej výsadnej spoločnosti v Anglicku a niekoľko ďalších rolí stvárnili anglickí obchodní zástupcovia v Prahe.
- Anglickí herci vedeli o Československu iba málo. Charles Cameron (šľachtic a dedko) vedel o rivalite so sovietskymi hokejistami, ale tiež sa naivne zaujímal, kde máme nejaký prístav. Hviezdou filmu bola Elsie Randolph (sestra Hendersonová), ale aj Joyce Kadečková - Angličanka vydatá do Československa. Cez vojnu nosila uniformu príslušníčky WAAF (pozemných ženských síl na letisku). Tvorcom pomáhala s anglickými dialógmi.
- Ako do československého filmu obsadiť nevyhnutne anglických hercov a pritom im sľúbiť len honorár v korunách, bol trochu problém, ale anglická agentúra nakoniec troch takýchto našla. Boli jednoducho zvedaví na Československo, o ktorom sa veľa hovorilo vďaka politickým udalostiam roku 1968.
- Z knižnej predlohy nenatočili jednu pasáž, a to keď hrdina príbehu, ktorému obhorela tvár pri leteckej katastrofe, chodí zahalený rúškom a v nemocnici prežije trochu patologické milostné dobrodružstvo so staršou ošetrovateľkou. Takisto filmoví spolubojovníci neprezývali hlavného hrdinu krásavec, ale študent.
- Chýbajúce zábery z týždenníkov sa vyberali niekoľko mesiacov a len v Nemecku prezreli takmer sto tisíc metrov materiálu. To je štyridsať celovečerných filmov. Režisér a strihač si počínali dômyselne, ako napríklad let bombardovacieho lietadla je zostavený zo statických pohľadov na členov posádky a rôzne prístroje v kabíne. Len krátko sa mihnú vonkajšie zábery - bombardované miesto, pohľad na more s ponorkou. Použitým dokumentom zodpovedá uhol kamery natočených záberov aj zjednocujúce nasvietenie scény.
- Začiatky natáčania boli ťažké. Bola iba hŕstka fotografií, niekoľko starých uniforiem a veľa nadšencov z radov bývalých západných letcov. Bez nich by sa film ťažko realizoval. Producent odkúpil niekoľko desiatok nemeckých lietadiel z druhej svetovej vojny, ďalšie, už neexistujúce, nechal rekonštruovať podľa dobovej dokumentácie. Leteckej bitky sa natáčali a režíroval z helikoptéry.
- Hlavní hrdinka herečka Jana Nováková se nezůčastnila premiéry, protože ji žárlivý manžel nepustil. Zároveň šlo o poslední film herečky, protože byla ještě v témže roce zavražděna.
- Úvodní scéna je točena v Anglii, závěrečná scéna zase na Rujáně v NDR. Dále se natáčelo v nemocnici U Apolináře, v Chuchli, v Filipově u Čáslavi, v Poděbradech nebo v Dobříši. Scenérie anglického městečka nahradily pseudogotické domky v obci Filipov u Žleb, které jsou dodnes na místě k vidění.
- "Nebeskými jezdci" byla nazývání během druhé světové války v Anglii v britské RAF jednotka československých letců.
- Pri natáčaní v Nemecku starší Nemci počas natáčania osočovali štáb, že točí film o "luftpirátoch", ktorí im pred nedávnom hádzali na hlavu bomby, a mladší, že sa znovu paktujú s imperialistami zo Západu.
- Filmári nemali dostatok prostriedkov pre veľkolepé bojové sekvencie, pomohlo im Vojenské múzeum v Londýne, kde autora predlohy Husmanna dobre poznali jeho bývalí kolegovia a kamaráti z letectva. Múzeum poskytlo autentické zábery stíhačiek a českí filmári dostali povolenie odísť natáčať v troch ľuďoch do Brokwoodu.
- Při scéně na taneční zábavě v nejmenovaném městečku jsou vidět na pultu sifonové lahve československé výroby, které se prodávaly až v 60. letech dvacátého století.
- Roli popáleného pilota ztvárnil tehdy pětatřicetiletý zpěvák Karel Hála. Patrně proto, že jeho oholená hlava umožňovala dobré možnosti líčení, které trvalo 4,5 hodiny.
- Předlohou scénáře byl román Filipa Jánského, přímého účastníka bojů o Anglii.
- Závěrečná scéna na moři byla točena na Balatonu. Bylo však téměř bezvětří a tak filmaři dodávali zdání mořských vln velkým motorovým větrákem.
- Interiér letadla byl natáčen v ateliérech na Barrandově. Letiště a okolí letiště bylo natáčeno v Praze - Kbelích.
- Jediný, kdo letěl natáčet scenérii Anglie byl kameraman. Je to hlavně hřbitov padlých.
- Rekvizitář byl nucen z nedostatku financí a kvůli neochotě vlády hledat scenérii Anglie jedině v České socialistické republice.
Odkazy
Hrají:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý, Josef Váša, Victor Carter, Geoffrey Russell-Jones, Jaroslav Rozsíval, Ivan Krajíček, Karel Hála, Jan Kaplický, Zlata Adamová, Marie Cingrošová, Jana Sedlmajerová, Jarmila Škrabanová, Ivan Foltýn, Jaroslav Toms, Kazimierz Siedlaczek, Milan Morávek, Celestýn Mrázek, Zdeněk Novotný, Bedřich Šetena, Otakar Šindelář, Jaroslav Vlk, Antonín Kubový, Ladislav Bezubka, Karel Kos, Václav Král, Čestmír Preclík, Zdeněk Šedivý, Karel Hruška, Josef Chrastil, Oldřich Unger, Jaroslav Doktor, Michal Dočolomanský