Návrat idiota / Návrat idiota (1999/100/Česko, Německo/Romantický, Komedie, Drama) 77% -Originál DVD-
13.11.2023 00:44
JEDNOU VĚTOU
„Lehce mrazivá filmová komedie, inspirovaná titulní postavou románu F. M. Dostojevského, oceněná pěti Českými lvy.“
OBSAH
František nikdy nic nepoznal a nic pořádného nezažil. Svůj dospělý život strávil za zdmi léčebny a tak má teď ze všeho jen první dojmy. Vrací se ke svým jediným blízkým, kteří o jeho existenci neměli zdání. Mají svůj život a své vztahy. Vztahy tak propletené a zapeklité, že v nich František uvízne jako v síti. Zamotá se do milostných, sourozeneckých a rodičovských konfliktů. Octne se v trapných, komických i dusivých situacích. Je svědkem partnerských rošád, milostných kolizí i citových explozí svých blízkých. Se všemi cítí a všechno se ho dotýká. Chápe je lépe, než se chápou sami. Ale jen ten, kdo pochopí jeho, mu pomůže skutečně se vrátit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velice povedený český film, ve kterém se objevují ti nejlepší herci tehdejší doby, a bohužel i té současné, v čemž tkví problém dnešní herecké generace, ale o tom netřeba zde mluvit, spolu s Pavlem Liškou, který právě zahrál onoho idiota, aby se z něj stal jeden z nejlepších herců české země současnosti. Vážně postavené téma je dobře zahrané snad každým, kdo se ve filmu objeví a všem ve směs, tak nějak fandím. Jiří Langmajer hraje opět idiota, Aňa Geislerová uťáplou holku, Tatiana Vilhelmová potvoru a Jiří Macháček překvapivě a relativně normálního člověka. Všechno je to takové normální, ale díky silnému příběhu to stojí za to vidět. Český Lev si s Návratem Idiota vyhrál opravdu zručně, škoda jen, že Pavel Liška nedostal ocenění za nejlepšího herce. Ukázal v sobě potenciál, který nyní výborně využívá. (Malarkey) 4*
Forman Saša jen líně drží opratě a vůbec není v jeho zájmu, aby ten komorní povoz dorazil do nějakého cíle. Pokud jim teda není, že se Lev Nikolajevič Lyškin zdařile etabluje do rolí idiotů.. Tesknou statičnost naplněnou všeříkajícím mlčením, lehkou absurditou a nic neříkajícím mluvením docela sráží opakování motivů (brnkání klavíru, spouštějící se krev z nosu, dobrotivě naivní výraz hlavního hrdiny). Mám pochopení pro nadšené ohlasy z doby vzniku, ale nějak neumím sfouknout prach manýry, co ulpěl na povrchu.. Vše nepodstatné shrnul v rámci České sody Čtvrtníček, když se infiltroval mezi známé trio bojkotující nízkou kulturu a kadeřnictví (Rejžek, Just, Petříček). Titulek „věnováno milošovi“ v úvodu Gedeonova filmu je pak takovým milým propojením.. (Gilmour93) 3*
Stylizace některých záběrů (např. vláček, domeček s panenkami) budí dojem, že sám režisér je tak trochu blázen. A pokud ne on, tak Pavel Liška. Jak jinak by dokázali tak skvěle ztvárnit Františkovy vize? Nebo jeho promluvy...připomínají mi Dostojevského, ale je v nich něco víc. Návrat Idiota je o tom, že každý se občas chováme jako blázen, obzvlášť když jde o naše srdce (a tím nemyslím chlopně a ty věci okolo). Ne náhodou pak v těch "našich" spletitých milostných životních situacích působí nejnormálněji ten "idiot", který si ničím podobným nikdy neprošel. V náladě, kdy přijdete na to, že se opravdu pod vlivem lásky chováte jako magor, vás film hodně vtáhne. Jenže i tak budete kdesi mimo pohodu a after all je to jen trochu moc intelektuální nuda. 60% (Gemini) 3*
VELKÁ RECENZE
Dostojevského Idiot bývá řazen k proudu kritického realismu, k němuž ostatně neměli daleko ani filmaři československé nové vlny. Inteligentní a jízlivá kritika dobových poměrů měla své místo v Rusku 60. let 19. století i Československu o celé století později. Jiná doba, jiné médium, jiné stylistické volby – přesto jsou díla Dostojevského, Formana či Chytilové díky nekompromisnímu zobrazení lidské malosti dodnes aktuální a chytlavá. A právě na těchto bytelných základech postavil Saša Gedeon svůj druhý snímek, který byl posléze oceněn pěti Českými lvy a vyslán do oscarových bojů.
Jeho debut Indiánské léto, který se jen s odřenými ušima přehoupl přes hodinovou metu celovečerní stopáže, naznačil nejen zrod talentovaného filmaře, ale i jeho klíčové atributy. Návrat k poetice 60. let, neopulentní, leč výrazná forma a téma dospívání, k němuž se lze snadno vztáhnout – to vše zajistilo Gedeonovi výrazný otisk v tuzemské porevoluční kinematografii. I svým druhým dílem si odvážně zabalancoval na hraně chcípáckých filmů, které koncem 90. let rozviřovaly debaty ohledně směřování soudobého českého filmu.
„Je zvláštní vidět člověka, ve kterém je všechno docela správné a krásné, a on se to rozhodne rozbourat a zpřeházet, protože tolik touží být šťastný.“ Pavel Liška v roli nevinného Františka nenápadně oblékl rubáš knížete Myškina a ukázal, že pro čistotu a nevinnost není ve společnosti místo ani 130 let po Dostojevském Idiotovi. V tomto případě se neposkvrněný mladík ocitne uprostřed vztahovém čtyřúhelníku, jehož jednotlivé vrcholy jsou spojeny až příliš nebezpečným předivem vztahů.
Vedle začínajícího Lišky se představilo i hvězdné kvarteto ve složení Anna Geislerová, Tatiana Dyková (tehdy Vilhelmová), Jiří Langmajer a Jiří Macháček. Jejich vztahová zápolení a nedorozumění plynou především z neschopnosti vyrovnat se se sebou samými, čímž Gedeon trefně vystihl nejen ducha doby, ale celé generace mladých dospělých, nesoucích si hluboko ukrytá traumata a nejistoty, na něž neexistuje jednoduchý lék. Jen díky životem nepoznamenanému Františkovi je tomuto pachtění jinak zcela obyčejných figur nastaveno zrcadlo – bohužel však takové, o něž oni sami nestojí.
Gedeon vypráví nenuceně, uvolněně, nechává děj plynout s až provokativní samozřejmostí, s níž dění kolem sebe přijímá František. Jeho vykořeněný charakter stojí za místy až absurdními dialogy a víceznačnosti mnoha scén i celkového vyznění. Tomu však dominuje melancholická atmosféra, podpořená citlivou kamerou a nezapomenutelným hudebním motivem. Už tichý úvod, který se téměř deset minut obejde beze slov, přenese diváka do zvláštního, a přitom tak obyčejného světa těžko uchopitelných mezilidských vztahů, jenž sice dobře známe, ale často před jeho křehkostí raději zavíráme oči.
Vzhledem k tomu, že Gedeon už další snímek nenatočil, zůstává jeho tvorba spojena s postupným celospolečenským opadáním naděje během 90. let. A možná je to tak dobře – právě do tohoto období, částečně posmutnělého, částečně vykloubeného, totiž Návrat idiota ideálně zapadne. Na rozdíl od mnoha jiných, mnohem ambicióznějších kousků si jej však stojí za to připomínat, neboť vystihuje nadčasové hodnoty, podle nichž však dokáže skutečně žít jen málokdo z nás.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Nenápadný mladík František pozoruje z okénka stojícího vlaku dívku Annu, která se po chvilce čekání setká v nádražním bufetu s mladým mužem. Dívka pak dobíhá rozjíždějící se vlak. - František se v kupé probere ze spánku. Naproti sobě uvidí mezi spolucestujícími Annu. Dívka na chodbičce vyhodí z okénka kelímek. Nedojedený jogurt zasáhne Františka, stojícího u otevřeného okna po směru jízdy. Anna si toho nevšimne. Po přestupu pozoruje pro změnu Anna podivného mladíka, jak se snaží doběhnout vlak. Dívka se připravuje na noc ve spacím voze. S překvapením zjistí, že na lůžku nad ní leží František. Vynadá mu, že ji sleduje, on však tvrdí, že to všechno je jen náhoda. Když dívka usne, leze František zpět ke svému lůžku. Ve vizi přitom míjí ukládající se lidi, spatřené cestou na nádraží. Ve snu se Františkovi vracejí děsivé zážitky z elektrošoků. Probere ho Anna, vzbuzená jeho křikem. Mladík spolunocležnici vypráví o tom, že byl prý skoro idiot a že byl právě propuštěn z léčení. Podle doktora už nemělo cenu, aby se vyhýbal životu. František znovu usne. K ránu se mladík pokouší v neznámém městě vstoupit do domu, kam ho nechce pustit malý školák. Proti své vůli vyslechne František pod oknem v přízemí hovor dvou milenců, a pak je oknem pozoruje. Dívka se zjevně vyspala s mladíkem poprvé a teď se chystá k odchodu, než se vrátí jeho matka z noční služby. František si dá v právě otevřeném bistru na nároží čaj. Vstoupí sem dívka, která tu hledá úkryt před vracející se milencovou matkou. Objedná si rum. Protože si zapomněla peněženku u milence, půjčí si od Františka drobné na telefon. Milenec jí za chvíli peněženku přinese. Dohadují se spolu o jeho dívce Anně (Anče), která má přijet. Dívka mladíkovi vyčítá, že to přehnali, ale on se tváří povzneseně. Dotčená milenka odejde, ale předtím vrátí Františkovi půjčené peníze. Odpoledne v bistru chce mladík jménem Emil vědět od Františka, o čem se s ním Olga ráno bavila. Později pochopí, že jeho společník je příbuzným, na něhož s matkou čekají. František mu klidně vypráví o tom, že ještě neměl žádnou ženu ani žádné pivo. Všechno je pro něj poprvé. Podnapilý Emil zavede příbuzného přes kluziště do restaurace, kde jsou právě taneční. Asistent tanečního mistra přinutí nesmělého Františka tančit s vysokou dívkou mazurku. František pak opustí další tanečnici a vyzve k tanci Annu, která sem náhodou přišla. Dvojice tančí charleston. Taneční mistr však dá Františka vyvést: dvě dívky si na něho stěžovaly, že je obtěžoval. Mladík se vydá za jednou z nich, ale vysoká tanečnice před ním uteče. Na autobusové zastávce se baví Emil s Annou. Měsíc se neviděli, ale panuje mezi nimi odcizení. Mladík odjede domů autobusem. Anna zahlédne na lavičce v pustém městě spícího Františka. Z domova zavolá do budky u lavičky a probudí ho. Při rozhovoru jej pozoruje z okna. Mladík si myslí, že se mu posmívá, ale Anna ho nakonec pozve k sobě domů; nechá ho přespat ve svém pokoji na nafukovací matraci. Mladík má živý sen: dostane epileptický záchvat, z něhož mu pomáhají Anna s Olgou. K ránu se František vydá do kuchyně napít se. V obýváku pozoruje Olgu, spící na gauči. V kuchyni se ukryje před otcem obou sester, který si přišel pro něco na zub do lednice. Poslouchá jeho hovor s probuzenou manželkou. - Rodina se baví ráno u snídaně. Anna mluví o tom, že ji pozvala Emilova matka na oběd. Olga se cítí dotčená. Náhle se tu objeví v pyžamu František. Anna tvrdí, že je to jen neškodný idiot, s nímž strávila noc ve vlaku. Dorazí Emil s kyticí. František je nesvůj, když musí předstírat, že neví o vztahu Annina nápadníka a Olgy. Jako obvykle ve chvílích vzrušení se mu spustí krev z nosu. Emil, který ztrácí pózu suveréna, pozve Františka také na oběd a Anna trvá na tom, aby šla i sestra. Když František osamí s Olgou, pohádají se spolu. Dívka však za ním později vyběhne a hledá s ním ubytování. Emil je s Annou v kině na starém českém filmu Lidé na kře. Dívka odejde předčasně a kamsi volá. Když telefon zvedne jistá Marta, zavěsí. V kavárně dá Emil Anně prstýnek, tak jak to viděl ve filmu. Na ubytovně u kluziště František vypráví Olze o snu s epileptickým záchvatem. Upovídaná Emilova matka dává „mladým“ sváteční oběd. Mluví o příbuzném, který se nedávno ozval a který má přijet po propuštění z blázince. František zatím bruslí s Olgou na kluzišti. Domů nečekaně přijede Emilův bratr Robert, který má za manželku Martu a se kterým se Anna setkala v nádražním bufetu. Na oběd přijdou Olga s Františkem. Matka tvrdí, že zahlédla Anninu sestru při návratu z noční před domem. František musí předstírat, že neví o skrytých vztazích čtveřice vrstevníků. Emilova matka se dostane do jemného konfliktu s Annou; zároveň dává dohromady Františka a Olgu. Emil urazí Olgu a ta odejde. František mu to vyčte a vyjde za ní. Olga chce říci sestře, co se stalo, a František jí to marně rozmlouvá. Sestry se spolu baví v bistru, kam za nimi přijde František, vyslaný nejistým Emilem. Příbuzný se vrátí do bytu a rozbalí si s Robertem dárky, které jim matka přichystala pod stromeček. Bezradný Emil se vyptává Roberta i Františka, zda se má s Annou rozejít, nebo si ji vzít. Na silvestrovské zábavě spolu sedí zamlklá pětice. Nic netušící Emil chce, aby bratr vyzvídal při tanci s Annou. Dívka však trvá na tom, aby Emil šel zároveň tancovat s Olgou (která se jí v bistru přiznala). Anna při tanci chce, aby Robert řekl bratrovi o svém vztahu k ní a aby se rozhodl, zda se kvůli ní rozejde s Martou. Jenže Robert je stejný zbabělec jako Emil. Anna se otevřeně zeptá Emila, zda miluje Olgu, když s ní spí. Mladík to odmítne (čímž se Olgy opět dotkne), a ona mu řekne, že je mezi nimi konec. Rozkurážený Emil je přesvědčený, že ho prozradil František. Ten zatím sleduje silvestrovský rej na kluzišti u restaurace. Baví se s ním dívky z tanečních. Omluví se mu. O půlnoci si připije František s Olgou. V sálu, z něhož všichni vyšli ven pozorovat ohňostroj, sedí osamělá Anna a osamělý Robert. Emil napadne Františka a zmlátí ho. Olga mu řekne, že sestře všechno prozradila ona. Pak pomůže zbitému mladíkovi na ubytovnu, kde ho uloží do postele. Františkovi se vrací sen s elektrošoky. Když se Olga ráno v ubytovně probudí, je vedlejší postel prázdná. Dívka později vidí na nádraží Františka v rozjíždějícím se vagoně. Vlak odjede. Ale František, který ji zahlédl, stojí se svým kufříkem na peronu...
„Lehce mrazivá filmová komedie, inspirovaná titulní postavou románu F. M. Dostojevského, oceněná pěti Českými lvy.“
OBSAH
František nikdy nic nepoznal a nic pořádného nezažil. Svůj dospělý život strávil za zdmi léčebny a tak má teď ze všeho jen první dojmy. Vrací se ke svým jediným blízkým, kteří o jeho existenci neměli zdání. Mají svůj život a své vztahy. Vztahy tak propletené a zapeklité, že v nich František uvízne jako v síti. Zamotá se do milostných, sourozeneckých a rodičovských konfliktů. Octne se v trapných, komických i dusivých situacích. Je svědkem partnerských rošád, milostných kolizí i citových explozí svých blízkých. Se všemi cítí a všechno se ho dotýká. Chápe je lépe, než se chápou sami. Ale jen ten, kdo pochopí jeho, mu pomůže skutečně se vrátit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velice povedený český film, ve kterém se objevují ti nejlepší herci tehdejší doby, a bohužel i té současné, v čemž tkví problém dnešní herecké generace, ale o tom netřeba zde mluvit, spolu s Pavlem Liškou, který právě zahrál onoho idiota, aby se z něj stal jeden z nejlepších herců české země současnosti. Vážně postavené téma je dobře zahrané snad každým, kdo se ve filmu objeví a všem ve směs, tak nějak fandím. Jiří Langmajer hraje opět idiota, Aňa Geislerová uťáplou holku, Tatiana Vilhelmová potvoru a Jiří Macháček překvapivě a relativně normálního člověka. Všechno je to takové normální, ale díky silnému příběhu to stojí za to vidět. Český Lev si s Návratem Idiota vyhrál opravdu zručně, škoda jen, že Pavel Liška nedostal ocenění za nejlepšího herce. Ukázal v sobě potenciál, který nyní výborně využívá. (Malarkey) 4*
Forman Saša jen líně drží opratě a vůbec není v jeho zájmu, aby ten komorní povoz dorazil do nějakého cíle. Pokud jim teda není, že se Lev Nikolajevič Lyškin zdařile etabluje do rolí idiotů.. Tesknou statičnost naplněnou všeříkajícím mlčením, lehkou absurditou a nic neříkajícím mluvením docela sráží opakování motivů (brnkání klavíru, spouštějící se krev z nosu, dobrotivě naivní výraz hlavního hrdiny). Mám pochopení pro nadšené ohlasy z doby vzniku, ale nějak neumím sfouknout prach manýry, co ulpěl na povrchu.. Vše nepodstatné shrnul v rámci České sody Čtvrtníček, když se infiltroval mezi známé trio bojkotující nízkou kulturu a kadeřnictví (Rejžek, Just, Petříček). Titulek „věnováno milošovi“ v úvodu Gedeonova filmu je pak takovým milým propojením.. (Gilmour93) 3*
Stylizace některých záběrů (např. vláček, domeček s panenkami) budí dojem, že sám režisér je tak trochu blázen. A pokud ne on, tak Pavel Liška. Jak jinak by dokázali tak skvěle ztvárnit Františkovy vize? Nebo jeho promluvy...připomínají mi Dostojevského, ale je v nich něco víc. Návrat Idiota je o tom, že každý se občas chováme jako blázen, obzvlášť když jde o naše srdce (a tím nemyslím chlopně a ty věci okolo). Ne náhodou pak v těch "našich" spletitých milostných životních situacích působí nejnormálněji ten "idiot", který si ničím podobným nikdy neprošel. V náladě, kdy přijdete na to, že se opravdu pod vlivem lásky chováte jako magor, vás film hodně vtáhne. Jenže i tak budete kdesi mimo pohodu a after all je to jen trochu moc intelektuální nuda. 60% (Gemini) 3*
VELKÁ RECENZE
Dostojevského Idiot bývá řazen k proudu kritického realismu, k němuž ostatně neměli daleko ani filmaři československé nové vlny. Inteligentní a jízlivá kritika dobových poměrů měla své místo v Rusku 60. let 19. století i Československu o celé století později. Jiná doba, jiné médium, jiné stylistické volby – přesto jsou díla Dostojevského, Formana či Chytilové díky nekompromisnímu zobrazení lidské malosti dodnes aktuální a chytlavá. A právě na těchto bytelných základech postavil Saša Gedeon svůj druhý snímek, který byl posléze oceněn pěti Českými lvy a vyslán do oscarových bojů.
Jeho debut Indiánské léto, který se jen s odřenými ušima přehoupl přes hodinovou metu celovečerní stopáže, naznačil nejen zrod talentovaného filmaře, ale i jeho klíčové atributy. Návrat k poetice 60. let, neopulentní, leč výrazná forma a téma dospívání, k němuž se lze snadno vztáhnout – to vše zajistilo Gedeonovi výrazný otisk v tuzemské porevoluční kinematografii. I svým druhým dílem si odvážně zabalancoval na hraně chcípáckých filmů, které koncem 90. let rozviřovaly debaty ohledně směřování soudobého českého filmu.
„Je zvláštní vidět člověka, ve kterém je všechno docela správné a krásné, a on se to rozhodne rozbourat a zpřeházet, protože tolik touží být šťastný.“ Pavel Liška v roli nevinného Františka nenápadně oblékl rubáš knížete Myškina a ukázal, že pro čistotu a nevinnost není ve společnosti místo ani 130 let po Dostojevském Idiotovi. V tomto případě se neposkvrněný mladík ocitne uprostřed vztahovém čtyřúhelníku, jehož jednotlivé vrcholy jsou spojeny až příliš nebezpečným předivem vztahů.
Vedle začínajícího Lišky se představilo i hvězdné kvarteto ve složení Anna Geislerová, Tatiana Dyková (tehdy Vilhelmová), Jiří Langmajer a Jiří Macháček. Jejich vztahová zápolení a nedorozumění plynou především z neschopnosti vyrovnat se se sebou samými, čímž Gedeon trefně vystihl nejen ducha doby, ale celé generace mladých dospělých, nesoucích si hluboko ukrytá traumata a nejistoty, na něž neexistuje jednoduchý lék. Jen díky životem nepoznamenanému Františkovi je tomuto pachtění jinak zcela obyčejných figur nastaveno zrcadlo – bohužel však takové, o něž oni sami nestojí.
Gedeon vypráví nenuceně, uvolněně, nechává děj plynout s až provokativní samozřejmostí, s níž dění kolem sebe přijímá František. Jeho vykořeněný charakter stojí za místy až absurdními dialogy a víceznačnosti mnoha scén i celkového vyznění. Tomu však dominuje melancholická atmosféra, podpořená citlivou kamerou a nezapomenutelným hudebním motivem. Už tichý úvod, který se téměř deset minut obejde beze slov, přenese diváka do zvláštního, a přitom tak obyčejného světa těžko uchopitelných mezilidských vztahů, jenž sice dobře známe, ale často před jeho křehkostí raději zavíráme oči.
Vzhledem k tomu, že Gedeon už další snímek nenatočil, zůstává jeho tvorba spojena s postupným celospolečenským opadáním naděje během 90. let. A možná je to tak dobře – právě do tohoto období, částečně posmutnělého, částečně vykloubeného, totiž Návrat idiota ideálně zapadne. Na rozdíl od mnoha jiných, mnohem ambicióznějších kousků si jej však stojí za to připomínat, neboť vystihuje nadčasové hodnoty, podle nichž však dokáže skutečně žít jen málokdo z nás.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Nenápadný mladík František pozoruje z okénka stojícího vlaku dívku Annu, která se po chvilce čekání setká v nádražním bufetu s mladým mužem. Dívka pak dobíhá rozjíždějící se vlak. - František se v kupé probere ze spánku. Naproti sobě uvidí mezi spolucestujícími Annu. Dívka na chodbičce vyhodí z okénka kelímek. Nedojedený jogurt zasáhne Františka, stojícího u otevřeného okna po směru jízdy. Anna si toho nevšimne. Po přestupu pozoruje pro změnu Anna podivného mladíka, jak se snaží doběhnout vlak. Dívka se připravuje na noc ve spacím voze. S překvapením zjistí, že na lůžku nad ní leží František. Vynadá mu, že ji sleduje, on však tvrdí, že to všechno je jen náhoda. Když dívka usne, leze František zpět ke svému lůžku. Ve vizi přitom míjí ukládající se lidi, spatřené cestou na nádraží. Ve snu se Františkovi vracejí děsivé zážitky z elektrošoků. Probere ho Anna, vzbuzená jeho křikem. Mladík spolunocležnici vypráví o tom, že byl prý skoro idiot a že byl právě propuštěn z léčení. Podle doktora už nemělo cenu, aby se vyhýbal životu. František znovu usne. K ránu se mladík pokouší v neznámém městě vstoupit do domu, kam ho nechce pustit malý školák. Proti své vůli vyslechne František pod oknem v přízemí hovor dvou milenců, a pak je oknem pozoruje. Dívka se zjevně vyspala s mladíkem poprvé a teď se chystá k odchodu, než se vrátí jeho matka z noční služby. František si dá v právě otevřeném bistru na nároží čaj. Vstoupí sem dívka, která tu hledá úkryt před vracející se milencovou matkou. Objedná si rum. Protože si zapomněla peněženku u milence, půjčí si od Františka drobné na telefon. Milenec jí za chvíli peněženku přinese. Dohadují se spolu o jeho dívce Anně (Anče), která má přijet. Dívka mladíkovi vyčítá, že to přehnali, ale on se tváří povzneseně. Dotčená milenka odejde, ale předtím vrátí Františkovi půjčené peníze. Odpoledne v bistru chce mladík jménem Emil vědět od Františka, o čem se s ním Olga ráno bavila. Později pochopí, že jeho společník je příbuzným, na něhož s matkou čekají. František mu klidně vypráví o tom, že ještě neměl žádnou ženu ani žádné pivo. Všechno je pro něj poprvé. Podnapilý Emil zavede příbuzného přes kluziště do restaurace, kde jsou právě taneční. Asistent tanečního mistra přinutí nesmělého Františka tančit s vysokou dívkou mazurku. František pak opustí další tanečnici a vyzve k tanci Annu, která sem náhodou přišla. Dvojice tančí charleston. Taneční mistr však dá Františka vyvést: dvě dívky si na něho stěžovaly, že je obtěžoval. Mladík se vydá za jednou z nich, ale vysoká tanečnice před ním uteče. Na autobusové zastávce se baví Emil s Annou. Měsíc se neviděli, ale panuje mezi nimi odcizení. Mladík odjede domů autobusem. Anna zahlédne na lavičce v pustém městě spícího Františka. Z domova zavolá do budky u lavičky a probudí ho. Při rozhovoru jej pozoruje z okna. Mladík si myslí, že se mu posmívá, ale Anna ho nakonec pozve k sobě domů; nechá ho přespat ve svém pokoji na nafukovací matraci. Mladík má živý sen: dostane epileptický záchvat, z něhož mu pomáhají Anna s Olgou. K ránu se František vydá do kuchyně napít se. V obýváku pozoruje Olgu, spící na gauči. V kuchyni se ukryje před otcem obou sester, který si přišel pro něco na zub do lednice. Poslouchá jeho hovor s probuzenou manželkou. - Rodina se baví ráno u snídaně. Anna mluví o tom, že ji pozvala Emilova matka na oběd. Olga se cítí dotčená. Náhle se tu objeví v pyžamu František. Anna tvrdí, že je to jen neškodný idiot, s nímž strávila noc ve vlaku. Dorazí Emil s kyticí. František je nesvůj, když musí předstírat, že neví o vztahu Annina nápadníka a Olgy. Jako obvykle ve chvílích vzrušení se mu spustí krev z nosu. Emil, který ztrácí pózu suveréna, pozve Františka také na oběd a Anna trvá na tom, aby šla i sestra. Když František osamí s Olgou, pohádají se spolu. Dívka však za ním později vyběhne a hledá s ním ubytování. Emil je s Annou v kině na starém českém filmu Lidé na kře. Dívka odejde předčasně a kamsi volá. Když telefon zvedne jistá Marta, zavěsí. V kavárně dá Emil Anně prstýnek, tak jak to viděl ve filmu. Na ubytovně u kluziště František vypráví Olze o snu s epileptickým záchvatem. Upovídaná Emilova matka dává „mladým“ sváteční oběd. Mluví o příbuzném, který se nedávno ozval a který má přijet po propuštění z blázince. František zatím bruslí s Olgou na kluzišti. Domů nečekaně přijede Emilův bratr Robert, který má za manželku Martu a se kterým se Anna setkala v nádražním bufetu. Na oběd přijdou Olga s Františkem. Matka tvrdí, že zahlédla Anninu sestru při návratu z noční před domem. František musí předstírat, že neví o skrytých vztazích čtveřice vrstevníků. Emilova matka se dostane do jemného konfliktu s Annou; zároveň dává dohromady Františka a Olgu. Emil urazí Olgu a ta odejde. František mu to vyčte a vyjde za ní. Olga chce říci sestře, co se stalo, a František jí to marně rozmlouvá. Sestry se spolu baví v bistru, kam za nimi přijde František, vyslaný nejistým Emilem. Příbuzný se vrátí do bytu a rozbalí si s Robertem dárky, které jim matka přichystala pod stromeček. Bezradný Emil se vyptává Roberta i Františka, zda se má s Annou rozejít, nebo si ji vzít. Na silvestrovské zábavě spolu sedí zamlklá pětice. Nic netušící Emil chce, aby bratr vyzvídal při tanci s Annou. Dívka však trvá na tom, aby Emil šel zároveň tancovat s Olgou (která se jí v bistru přiznala). Anna při tanci chce, aby Robert řekl bratrovi o svém vztahu k ní a aby se rozhodl, zda se kvůli ní rozejde s Martou. Jenže Robert je stejný zbabělec jako Emil. Anna se otevřeně zeptá Emila, zda miluje Olgu, když s ní spí. Mladík to odmítne (čímž se Olgy opět dotkne), a ona mu řekne, že je mezi nimi konec. Rozkurážený Emil je přesvědčený, že ho prozradil František. Ten zatím sleduje silvestrovský rej na kluzišti u restaurace. Baví se s ním dívky z tanečních. Omluví se mu. O půlnoci si připije František s Olgou. V sálu, z něhož všichni vyšli ven pozorovat ohňostroj, sedí osamělá Anna a osamělý Robert. Emil napadne Františka a zmlátí ho. Olga mu řekne, že sestře všechno prozradila ona. Pak pomůže zbitému mladíkovi na ubytovnu, kde ho uloží do postele. Františkovi se vrací sen s elektrošoky. Když se Olga ráno v ubytovně probudí, je vedlejší postel prázdná. Dívka později vidí na nádraží Františka v rozjíždějícím se vagoně. Vlak odjede. Ale František, který ji zahlédl, stojí se svým kufříkem na peronu...
Postavy a obsazení
• Pavel Liška - František
• Anna Geislerová - Anna
• Tatiana Vilhelmová - Olga
• Jiří Langmajer - Emil
• Jiří Macháček - Robert
• Zuzana Stivínová - Marta
Ocenění:
European Film Awards
1999 - Saša Gedeon (Nejlepší scénář)
Český lev
1999 - Nejlepší film
1999 - Saša Gedeon (Nejlepší režie)
1999 - Aňa Geislerová (Nejlepší vedlejší herečka)
1999 - Saša Gedeon (Nejlepší scénář)
1999 - Vladimír Godár (Nejlepší hudba)
1999 - Pavel Liška (Nejlepší herec) (nominace)
1999 - Tatiana Dyková (Nejlepší herečka) (nominace)
1999 - Jiří Langmajer (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
1999 - Štěpán Kučera (Nejlepší kamera) (nominace)
1999 - Nejlepší střih (nominace)
1999 - Nejlepší zvuk (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.2.1999 CinemArt
Premiéra Německo: č.11.1999 (Cottbus Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1999 Centrum českého videa
Poprvé na VHS: 1.11.1999 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 23.4.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 16 417 247
Návštěvnost v ČR 16 417 247
• Pavel Liška - František
• Anna Geislerová - Anna
• Tatiana Vilhelmová - Olga
• Jiří Langmajer - Emil
• Jiří Macháček - Robert
• Zuzana Stivínová - Marta
Ocenění:
European Film Awards
1999 - Saša Gedeon (Nejlepší scénář)
Český lev
1999 - Nejlepší film
1999 - Saša Gedeon (Nejlepší režie)
1999 - Aňa Geislerová (Nejlepší vedlejší herečka)
1999 - Saša Gedeon (Nejlepší scénář)
1999 - Vladimír Godár (Nejlepší hudba)
1999 - Pavel Liška (Nejlepší herec) (nominace)
1999 - Tatiana Dyková (Nejlepší herečka) (nominace)
1999 - Jiří Langmajer (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
1999 - Štěpán Kučera (Nejlepší kamera) (nominace)
1999 - Nejlepší střih (nominace)
1999 - Nejlepší zvuk (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.2.1999 CinemArt
Premiéra Německo: č.11.1999 (Cottbus Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1999 Centrum českého videa
Poprvé na VHS: 1.11.1999 Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 23.4.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 16 417 247
Návštěvnost v ČR 16 417 247
Tvůrci a herci
Saša Gedeon (Režie), Petr Oukropec (Produkce), Vladimír Godár (Hudba), Štěpán Kučera (Kamera), Petr Turyna (Střih), Petr Fořt (Scénografie), Milica Gedeonová (Kostýmy), Jan Čeněk (Zvuk), Jana Radilová (Masky), Michaela Bělíková (Masky), Saša Gedeon (Scénář), Fjodor Michajlovič Dostojevskij (kniha) (Předloha), Pavel Liška (Herec), Aňa Geislerová (Herec), Tatiana Vilhelmová (Herec), Jiří Langmajer (Herec), Jiří Macháček (Herec), Zdena Hadrbolcová (Herec), Jitka Smutná (Herec), Pavel Marek (Herec), Josef Oplt (Herec), Zuzana Stivínová ml. (Herec), Anna Polívková (Herec), Jan Teplý st. (Herec), Petr Vydra (Herec)
1999/100/Česko, Německo/Romantický, Komedie, Drama
Zajímavost k filmu
- Při natáčení v Trutnově, kdy František (Pavel Liška) telefonuje z budky Aňe (Anna Geislerové), se točil na podzim. Sníh na okolních keřích je proto nastříkaný nadrcený papír.
- Při scéně v kině je promítán český film Lidé na kře (1937).
- První slovo ve filmu padne až po osmi minutách.
- Točilo se v Poličce a Trutnově.
- Při scéně v kině je promítán český film Lidé na kře (1937).
- První slovo ve filmu padne až po osmi minutách.
- Točilo se v Poličce a Trutnově.
Odkazy
Hrají:
Pavel Liška, Tatiana Dyková, Aňa Geislerová, Jiří Langmajer, Jiří Macháček, Zdena Hadrbolcová, Jitka Smutná, Pavel Marek, Josef Oplt, Zuzana Stivínová, Anna Polívková, Jan Teplý st., Petr Vydra