Národní třída / Národní třída (2019/92/Česko, Německo/Drama) 54%
13.11.2023 00:44
JEDNOU VĚTOU
„Místy humorný příběh osamělého rváče, který má svou pravdu a rád poučuje své okolí o životě, rezonuje v současné společnosti čím dál víc. A nejen v České republice."
OBSAH
Kdysi tady všude byl jen temný les, dnes tu stojí panelákové sídliště. Právě tady je doma chlápek, kterému nikdo neřekne jinak než Vandam. Žije sám v bytě na okraji Prahy a každý den doma cvičí, aby byl v kondici. Večer, když sídlištěm bloudí divoká zvířata, chodí se svými kumpány na jedno. Vandam se snaží udělat dojem na Lucku, která v sídlištní hospodě točí pivo. Často a rád se porve. Je znalec dějin a válek. Má pocit, že svět míří k zániku, že se schyluje k velké bitvě. A tak cvičí, aby byl na tu poslední rozhodující bitvu nachystaný. A taky k tomu vychovává Psycha, mladého kluka, se kterým natírá střechy panelových domů. Kumpáni z hospody Vandamovi přezdívají „národní hrdina“. Prý dal tehdy v Listopadu na Národní třídě dějiny jednou ranou do pohybu. Film podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše v hlavní roli s Hynkem Čermákem kombinuje dramatický příběh s černým humorem.(Falcon)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Z kina jsem odcházel s rozporuplnými pocity. Jedna strana mince je skvělá kamera, solidní režie a perfektní herci. Druhá strana mince je ale scénář, který se o poločase zvrtne do strašného průseru. Vandam tady předvádí takové příběhové výkruty, že postrádají jakýkoliv rozum. První půle filmu a představení národních hrdinů v hospodě Severka bylo super. Série slušných hlášek nabíraly koncentraci a pak najednou bum a celé to začalo jít do háje. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Opravdu to na mě působilo jako zkušená filmařina, jen jsem úplně nedával tu zkratkovitost Vandama. To celou tu jeho domělou inteligenci táhlo na dno. (Malarkey) 3*
Nezvládnutá adaptace na nový společenský systém sebou přináší frustraci, sebelítost a vztek. Připadá mi, že pro spoustu lidí je to v dnešní době jediný hnací motor a to je špatně. Altrichterův „antipaušalizační“ počin předkládá zajímavou otázku. Může být člověk sympaťák a zároveň agresivní xenofobní debil? Ta nečernobílost spojená s pohledem na kořeny problémů je devízou, škoda jen, že nebyly ambice zajet do obou spekter hlouběji, aby se divákovi zamotala hlava ještě víc. Čermák jako srdce obalené asociální čuráčí tkání poměrně přesvědčivý.. (Gilmour93) 3*
Možná tak do divadla, nebo coby kniha (ostatně předlohou je Rudišův román Národní třída), ale jako celovečerní film mi to svou „horší“ uchopitelností zrovna nesedlo. Mezi alkoholními ztroskotanci tu ostatní převyšuje Vandam, legenda jednoho velkého panelákového sídliště, který má ostrý slovník, nemá problém rozdat nějakou tu ránu a poměrně neohrabaně se snaží dostat do kalhotek servírce z oblíbené knajpy. Uvnitř dokáže být i citlivý a je svým způsobem dobrák. Jen se zacyklil v určité době, v určitých názorech a neumí se hnout. A současná cesta společnosti jej znervózňuje. Ano, i my vyrostli na nějakých filmových hvězdách, ale kupříkladu belgickou legendu už asi nikdo z nás na stěně nemá (ač dřív měl). Křupan Vandam holt své myšlení měnit nechce a frustraci z nenaplněných ideálů řeší po svém. Takový smutný ztracenec v realitě, se svými každodenními rituály a neměnnými siláckými řečmi. Osobně si sociální komentář dokážu představit jinak a hlavně hlouběji, moc jsem se nezasmál a ona melancholie mě spíš otravovala. Jako jo, každý má nějaký ten šrám z minulosti, každý máme nějakého otce, ale Čermákův hrdina si za mnohé může primárně sám. Tempo má své chyby, pár scén je zbytečných, mnohé bych uchopil jinak, jiné nepřekvapí. Dvě až tři hvězdy! (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Štěpán Altrichter před pěti lety debutovat trochu nediváckým, ale rozhodně zajímavým a ceněným Schmitkem, který mísil mysteriózní atmosféru, detektivní zápletku i realistické vykreslení sudetských poměrů. Společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, stojícím za Ondříčkovým Grandhotelem či neotřelým Aloisem Nebelem, dal Altrichter dohromady filmovou verzi Rudišova románu Národní třída, jenž se na první pohled moc zfilmovatelně nejeví. A výsledek tomu dost odpovídá.
Národní třída rozhodně není špatným filmem a v kontextu současné kinematografie se jedná o dílo, jež si pozornost zaslouží. Zpracovává totiž témata současné české identity a proměny hodnot od sametové revoluce – a je jasné, že tohle se do běžných žánrových škatulek prostě nevejde. Jakkoli se však jedná o důležitý film, jeho sledování moc zábavné není, a tak diváka odmění spíše dobrým pocitem po zhlédnutí a vytanuvšími inspirativními myšlenkami. Párkrát se mi při sledování vybavilo srovnání s letošními Úhoři mají nabito, což sice není příliš dobrá společnost, avšak jedná se o podobně neprvoplánový a těžko uchopitelný snímek; Altrichterův druhý celovečerák je však o poznání zajímavější.
Sleduje postavu Vandama, sídlištní legendu, která nejde daleko pro ránu, ale zároveň se prezentuje jako spravedlivý dobrák. Oproti knize se citlivější roviny této postavy nepodařilo tolik vystihnout a Hynek Čermák se vyžívá spíše v zemitých a fyzických polohách. Dává vzpomenout na Martina Hofmanna z nedávného Mostu, což není zdaleka jediná paralela s nejpopulárnějším tuzemským seriálem tohoto roku. Hrubiánský jazyk i hospodská kultura obě díla spojují, ovšem kde Prušinovský s Kolečkem kladli důraz na aktuální xenofobii, Altrichter s Rudišem jdou hlouběji do minulosti a snaží se vystihnout jemnější nuance v proměnách myšlení i frustraci z nenaplněných ideálů tři dekády staré revoluce.
To vše vystihují kulisy pražského Jižního Města, jehož paneláková sídliště řadu společenských trendů napříč posledními dekádami vystihují. Totéž platí i pro tvrďáckého Vandama, v současném světě již trochu dinosaura, ostře kontrastujícího třeba se svým úspěšným bratrem-podnikatelem, který se na kapitalismus etabloval mnohem lépe. Obraz dokreslují i pivní ztroskotanci, hořekující nad současnou dobou, a zadlužená majitelka hospody v uměřeném podání Kateřiny Janečkové.
To vše zní vlastně docela pozitivně, jakkoli si z předchozích odstavců nejspíše těžko uděláte obrázek o výsledku. Ten sice i vizuálně vypadá dobře, přesto zamrzí, že střídmá hodina a půl se dost táhne a spousta scén nemá potřebný timing; tempo je bolestně kolísavé a délka scén místy budí dojem, jak kdyby se už vše potřebné odehrálo, ale kamera běžela dál, a tak herci museli ještě chvíli něco dělat. A podobné je to i s logickými dírami, jelikož řadu absurdit lze chápat jako záměrné výpustky a podporu mysterióznosti. Nezfilmovatelnost si tedy vybrala svou daň a těžko říct, jestli se jedná spíše o chybu na straně scénáře, či režie; přitom z obou těchto složek je patrná i notná míra kvality a přemýšlení o tématu.
Ocenění:
Český lev
2019 - Hynek Čermák (Hlavní herec) (nominace)
2019 - Kateřina Janečková (Vedlejší herečka) (nominace)
2019 - Jan Cina (Vedlejší herec) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.9.2019 Falcon
Premiéra Německo: 11.6.2020 42film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 29.1.2020 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 18 503 536
Návštěvnost v ČR 118 134
Náklady (Rozpočet) - Kč 28 000 000
„Místy humorný příběh osamělého rváče, který má svou pravdu a rád poučuje své okolí o životě, rezonuje v současné společnosti čím dál víc. A nejen v České republice."
OBSAH
Kdysi tady všude byl jen temný les, dnes tu stojí panelákové sídliště. Právě tady je doma chlápek, kterému nikdo neřekne jinak než Vandam. Žije sám v bytě na okraji Prahy a každý den doma cvičí, aby byl v kondici. Večer, když sídlištěm bloudí divoká zvířata, chodí se svými kumpány na jedno. Vandam se snaží udělat dojem na Lucku, která v sídlištní hospodě točí pivo. Často a rád se porve. Je znalec dějin a válek. Má pocit, že svět míří k zániku, že se schyluje k velké bitvě. A tak cvičí, aby byl na tu poslední rozhodující bitvu nachystaný. A taky k tomu vychovává Psycha, mladého kluka, se kterým natírá střechy panelových domů. Kumpáni z hospody Vandamovi přezdívají „národní hrdina“. Prý dal tehdy v Listopadu na Národní třídě dějiny jednou ranou do pohybu. Film podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše v hlavní roli s Hynkem Čermákem kombinuje dramatický příběh s černým humorem.(Falcon)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Z kina jsem odcházel s rozporuplnými pocity. Jedna strana mince je skvělá kamera, solidní režie a perfektní herci. Druhá strana mince je ale scénář, který se o poločase zvrtne do strašného průseru. Vandam tady předvádí takové příběhové výkruty, že postrádají jakýkoliv rozum. První půle filmu a představení národních hrdinů v hospodě Severka bylo super. Série slušných hlášek nabíraly koncentraci a pak najednou bum a celé to začalo jít do háje. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Opravdu to na mě působilo jako zkušená filmařina, jen jsem úplně nedával tu zkratkovitost Vandama. To celou tu jeho domělou inteligenci táhlo na dno. (Malarkey) 3*
Nezvládnutá adaptace na nový společenský systém sebou přináší frustraci, sebelítost a vztek. Připadá mi, že pro spoustu lidí je to v dnešní době jediný hnací motor a to je špatně. Altrichterův „antipaušalizační“ počin předkládá zajímavou otázku. Může být člověk sympaťák a zároveň agresivní xenofobní debil? Ta nečernobílost spojená s pohledem na kořeny problémů je devízou, škoda jen, že nebyly ambice zajet do obou spekter hlouběji, aby se divákovi zamotala hlava ještě víc. Čermák jako srdce obalené asociální čuráčí tkání poměrně přesvědčivý.. (Gilmour93) 3*
Možná tak do divadla, nebo coby kniha (ostatně předlohou je Rudišův román Národní třída), ale jako celovečerní film mi to svou „horší“ uchopitelností zrovna nesedlo. Mezi alkoholními ztroskotanci tu ostatní převyšuje Vandam, legenda jednoho velkého panelákového sídliště, který má ostrý slovník, nemá problém rozdat nějakou tu ránu a poměrně neohrabaně se snaží dostat do kalhotek servírce z oblíbené knajpy. Uvnitř dokáže být i citlivý a je svým způsobem dobrák. Jen se zacyklil v určité době, v určitých názorech a neumí se hnout. A současná cesta společnosti jej znervózňuje. Ano, i my vyrostli na nějakých filmových hvězdách, ale kupříkladu belgickou legendu už asi nikdo z nás na stěně nemá (ač dřív měl). Křupan Vandam holt své myšlení měnit nechce a frustraci z nenaplněných ideálů řeší po svém. Takový smutný ztracenec v realitě, se svými každodenními rituály a neměnnými siláckými řečmi. Osobně si sociální komentář dokážu představit jinak a hlavně hlouběji, moc jsem se nezasmál a ona melancholie mě spíš otravovala. Jako jo, každý má nějaký ten šrám z minulosti, každý máme nějakého otce, ale Čermákův hrdina si za mnohé může primárně sám. Tempo má své chyby, pár scén je zbytečných, mnohé bych uchopil jinak, jiné nepřekvapí. Dvě až tři hvězdy! (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Štěpán Altrichter před pěti lety debutovat trochu nediváckým, ale rozhodně zajímavým a ceněným Schmitkem, který mísil mysteriózní atmosféru, detektivní zápletku i realistické vykreslení sudetských poměrů. Společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, stojícím za Ondříčkovým Grandhotelem či neotřelým Aloisem Nebelem, dal Altrichter dohromady filmovou verzi Rudišova románu Národní třída, jenž se na první pohled moc zfilmovatelně nejeví. A výsledek tomu dost odpovídá.
Národní třída rozhodně není špatným filmem a v kontextu současné kinematografie se jedná o dílo, jež si pozornost zaslouží. Zpracovává totiž témata současné české identity a proměny hodnot od sametové revoluce – a je jasné, že tohle se do běžných žánrových škatulek prostě nevejde. Jakkoli se však jedná o důležitý film, jeho sledování moc zábavné není, a tak diváka odmění spíše dobrým pocitem po zhlédnutí a vytanuvšími inspirativními myšlenkami. Párkrát se mi při sledování vybavilo srovnání s letošními Úhoři mají nabito, což sice není příliš dobrá společnost, avšak jedná se o podobně neprvoplánový a těžko uchopitelný snímek; Altrichterův druhý celovečerák je však o poznání zajímavější.
Sleduje postavu Vandama, sídlištní legendu, která nejde daleko pro ránu, ale zároveň se prezentuje jako spravedlivý dobrák. Oproti knize se citlivější roviny této postavy nepodařilo tolik vystihnout a Hynek Čermák se vyžívá spíše v zemitých a fyzických polohách. Dává vzpomenout na Martina Hofmanna z nedávného Mostu, což není zdaleka jediná paralela s nejpopulárnějším tuzemským seriálem tohoto roku. Hrubiánský jazyk i hospodská kultura obě díla spojují, ovšem kde Prušinovský s Kolečkem kladli důraz na aktuální xenofobii, Altrichter s Rudišem jdou hlouběji do minulosti a snaží se vystihnout jemnější nuance v proměnách myšlení i frustraci z nenaplněných ideálů tři dekády staré revoluce.
To vše vystihují kulisy pražského Jižního Města, jehož paneláková sídliště řadu společenských trendů napříč posledními dekádami vystihují. Totéž platí i pro tvrďáckého Vandama, v současném světě již trochu dinosaura, ostře kontrastujícího třeba se svým úspěšným bratrem-podnikatelem, který se na kapitalismus etabloval mnohem lépe. Obraz dokreslují i pivní ztroskotanci, hořekující nad současnou dobou, a zadlužená majitelka hospody v uměřeném podání Kateřiny Janečkové.
To vše zní vlastně docela pozitivně, jakkoli si z předchozích odstavců nejspíše těžko uděláte obrázek o výsledku. Ten sice i vizuálně vypadá dobře, přesto zamrzí, že střídmá hodina a půl se dost táhne a spousta scén nemá potřebný timing; tempo je bolestně kolísavé a délka scén místy budí dojem, jak kdyby se už vše potřebné odehrálo, ale kamera běžela dál, a tak herci museli ještě chvíli něco dělat. A podobné je to i s logickými dírami, jelikož řadu absurdit lze chápat jako záměrné výpustky a podporu mysterióznosti. Nezfilmovatelnost si tedy vybrala svou daň a těžko říct, jestli se jedná spíše o chybu na straně scénáře, či režie; přitom z obou těchto složek je patrná i notná míra kvality a přemýšlení o tématu.
Ocenění:
Český lev
2019 - Hynek Čermák (Hlavní herec) (nominace)
2019 - Kateřina Janečková (Vedlejší herečka) (nominace)
2019 - Jan Cina (Vedlejší herec) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.9.2019 Falcon
Premiéra Německo: 11.6.2020 42film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 29.1.2020 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 18 503 536
Návštěvnost v ČR 118 134
Náklady (Rozpočet) - Kč 28 000 000
Tvůrci a herci
Štěpán Altrichter (Režie), Eike Goreczka (Produkce), Christoph Kukula (Produkce), Petr Oukropec (Produkce), Pavel Strnad (Produkce), Reentko Dirks (Hudba), Clemens Christian Poetzsch (Hudba), Cristian Pirjol (Kamera), Jan Daňhel (Střih), Mája Hamplová (Casting), Jan Pjena Novotný (Scénografie), Ivan Stekla (Kostýmy), Florian Marquardt (Zvuk), Sebastian Schmidt (Zvuk), Ivan Horák (Zvuk), Lukáš Král (Masky), Jaroslav Rudiš (Scénář), Štěpán Altrichter (Scénář), Hynek Čermák (Herec), Kateřina Janečková (Herec), Jan Cina (Herec), Václav Neužil ml. (Herec), Jiří Langmajer (Herec), Jiří Šoch (Herec), Martin Sobotka (Herec), Andrej Polák (Herec), Ivana Jirešová (Herec), Lubor Šplíchal (Herec), Martin Siničák (Herec), Erika Stárková (Herec), Leoš Juráček (Herec), Kamila Trnková (Herec), Bára Vozková (Herec), Terezie Vraspírová (Herec)
2019/92/Česko, Německo/Drama
Zajímavost k filmu
- Vandam (Hynek Čermák) má na zádech vytetováno „Silent leges inter arma“ a zkratku S.P.Q.R. První se dá přeložit jako „Uprostřed zbraní zákony mlčí“, autorem je Cicero. Druhé je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský.
- Vandam (Hynek Čermák) má u sebe v bytě na zdi plakát filmu Bloodsport (1988) ve kterém hrál hlavní roli právě Jean-Claude Van Damme.
- „Pravda a láska.“ Oblíbená Vandamova (Hynek Čermák) hláška je z projevu Václava Havla: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“.
- Auto, kterým Vandam (Hynek Čermák) jezdí, je Škoda 105 S.
- Scéna s rvačkou v sauně byla pro Hynka Čermáka i Václava Neužila ml. náročná, natáčela se totiž tři celé dny.
- Když je Vandam (Hynek Čermák) ve Starlightu a bere prospekt s Milnerovou fotkou, jsou vedle ještě jiné prospekty. Na jednom z nich je režisér filmu Štěpán Altrichter.
- Scéna se sídlištním honem na divočáka je přiznaným odkazem na českou klasiku Slavnosti sněženek (1983). Divočák, který si zde zahrál, je zcela ochočený a jmenuje se Bublina. Natáčení scény ale bylo složitější, jelikož je Bublina hodně mazlivá a vrhala se hercům napříč.
- V knižní předloze má Vandam (Hynek Čermák) vidiny vlků, ve filmu se však objevuje divočák. Změna proběhla mezi psaním scénáře a přípravami natáčení, jelikož si Štěpán Altrichter všiml narůstající popularity symboliky s vlky v Německu a nechtěl tento motiv opakovat i ve svém filmu.
- Scéna na balkoně, která před premiérou kolovala po internetu, byla zcela improvizovaná. Vznikla v pauze mezi natáčením, Štěpán Altrichter vyzval Hynka Čermáka, aby zkusil něco z balkónu zakřičet a Čermák vymyslel větu: „Dobré ráno, čů**ci.“ Scéna se nakonec dostala i do finálního filmu.
- V závěrečných titulcích je mezi herci uveden i Jaroslav Rudiš, autor knižní předlohy, přesto se však ve filmu neobjeví. Ve scéně, když Vandam (Hynek Čermák) trénuje s Psychem (Jan Cina) na dětském hřišti boxování, si zahrál malou roli otce se synem, který se na Vandama osočí slovy: „Tohle je ale dětské hřiště.“ Scénka se však do finálního střihu nedostala, Rudiš ale v titulcích zůstal uveden.
- Jaroslav Rudiš, autor předlohy, se inspiroval k vytvoření Vandama skutečnou postavu, bratrem svého kamaráda, se kterým se setkal v pražské hospodě Severka. Skutečný „Vandam“ si následně ve filmu zahrál velmi malou roli, ale vzhledem k zachování anonymity autor neprozradil o jakou roli šlo.
- Film se natáčel (několik lokací) přímo na Národní třídě v Praze. Dále pak v Praze na Hájích.
- Vandam (Hynek Čermák) má u sebe v bytě na zdi plakát filmu Bloodsport (1988) ve kterém hrál hlavní roli právě Jean-Claude Van Damme.
- „Pravda a láska.“ Oblíbená Vandamova (Hynek Čermák) hláška je z projevu Václava Havla: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“.
- Auto, kterým Vandam (Hynek Čermák) jezdí, je Škoda 105 S.
- Scéna s rvačkou v sauně byla pro Hynka Čermáka i Václava Neužila ml. náročná, natáčela se totiž tři celé dny.
- Když je Vandam (Hynek Čermák) ve Starlightu a bere prospekt s Milnerovou fotkou, jsou vedle ještě jiné prospekty. Na jednom z nich je režisér filmu Štěpán Altrichter.
- Scéna se sídlištním honem na divočáka je přiznaným odkazem na českou klasiku Slavnosti sněženek (1983). Divočák, který si zde zahrál, je zcela ochočený a jmenuje se Bublina. Natáčení scény ale bylo složitější, jelikož je Bublina hodně mazlivá a vrhala se hercům napříč.
- V knižní předloze má Vandam (Hynek Čermák) vidiny vlků, ve filmu se však objevuje divočák. Změna proběhla mezi psaním scénáře a přípravami natáčení, jelikož si Štěpán Altrichter všiml narůstající popularity symboliky s vlky v Německu a nechtěl tento motiv opakovat i ve svém filmu.
- Scéna na balkoně, která před premiérou kolovala po internetu, byla zcela improvizovaná. Vznikla v pauze mezi natáčením, Štěpán Altrichter vyzval Hynka Čermáka, aby zkusil něco z balkónu zakřičet a Čermák vymyslel větu: „Dobré ráno, čů**ci.“ Scéna se nakonec dostala i do finálního filmu.
- V závěrečných titulcích je mezi herci uveden i Jaroslav Rudiš, autor knižní předlohy, přesto se však ve filmu neobjeví. Ve scéně, když Vandam (Hynek Čermák) trénuje s Psychem (Jan Cina) na dětském hřišti boxování, si zahrál malou roli otce se synem, který se na Vandama osočí slovy: „Tohle je ale dětské hřiště.“ Scénka se však do finálního střihu nedostala, Rudiš ale v titulcích zůstal uveden.
- Jaroslav Rudiš, autor předlohy, se inspiroval k vytvoření Vandama skutečnou postavu, bratrem svého kamaráda, se kterým se setkal v pražské hospodě Severka. Skutečný „Vandam“ si následně ve filmu zahrál velmi malou roli, ale vzhledem k zachování anonymity autor neprozradil o jakou roli šlo.
- Film se natáčel (několik lokací) přímo na Národní třídě v Praze. Dále pak v Praze na Hájích.
Odkazy