Max a maxipříšerky / Where the Wild Things Are (2009/97/USA, Německo, Austrálie/Dobrodružný, Drama, Rodinný, Fantasy) 60%
23.10.2023 14:09
JEDNOU VĚTOU
„Adaptace dětské knihy Maurice Sendaka. Příběh vypráví o imaginárních dobrodružstvích malého chlapce Maxe, kterého za trest jeho matka pošle bez večeře do jeho pokoje. Max si v pokoji začne představovat záhadný les, ze kterého putuje do světa."
OBSAH
Max je obyčejný kluk, který si nedostatek pozornosti ze strany matky i dospívající sestry vynahrazuje vlastní představivostí. A ta dokáže občas pěkně zdivočet. Když jednou drobné rodinné neshody přerostou v konflikt, Max uteče a dopluje po moři na místo obývané podivnými chlupatými tvory, kteří chlapce zvolí svým králem. Spike Jonze natočil adaptaci populární dětské knihy Maurice Sendaka a místo další variace na Alenku stvořil svébytný svět. Nejmenším asi bude připadat trochu zvláštní, o něco větší diváky však dokáže ohromit a dospělým nabídne pohled do mysli dětí bez příkras a klišé dětských filmů. Nic tu není černobílé, ale ani přebujele počítačově barevné. Hnědožluté odstíny místních lesů přesto nabízejí divokou podívanou.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je to film od Spike Jonzeho, nic normálního v tom tedy nehledejte. Nějak jsem se ale, seč jsem se snažil, nedokázal vpravit do Maxova myšlení a do těch příšerek, které se kolem něj pohupovali. Byli zvláštně roztomilé, ale to bylo asi to jediné, co na nich bylo pěkné. A jak jsem minutu a minutu spěl ke konci, tak jsem si vlastně uvědomil, že jsem v tom nenašel ani nic jiného, co by si alespoň vysloužilo označení - divné, ale dobré. (Malarkey) 2*
Chci si přečíst knížku, jelikož mě zajímá, jakým způsobem je vystavěno její vyprávění a hlavně o čem! Filmová verze je totiž uřvaná směs ničeho o nasíracím spratkovi, který by zasloužil dva výchovné hned zkraje stopáže. Nad (ne)dějem si hlavu raději nelámat a konečnou míru na stupnici s nápisem ‚weird‘ radši nehledat. (Isherwood) 1*
I po Maxovi a maxipříšerkách u mě Spinke Jonze zůstává jedním z těch amerických režisérů, o kterých se nebojím napsat: "Ti mají ale úžasné nápady (ač jde o adaptaci)." Jeho nejnovější film, bez zbytečné idealizace, bez zbytečné démonizace, vypráví o dětech, jaké jsou - mají své potřeby, chyby, kladné stránky... některé obecně lidské, jiné specificky dětské. Maxův výlet do fantazijního světa, v němž žijí maxipříšerky stavím nad "útěkářskou" Terabithii či Jacksonovic Nebeská stvoření. Ony totiž maxipříšerky nejsou oslavou dětské imaginativnosti jako spíše odrazem Maxova života a povahy, zejména ve vztahu k jeho rodině. Hoch je postaven do zvláštní situace: jako "král" se stává hlavou podivného "kmene" - s trochou zjednodušení matkou, sestrou i otcem mnoha "Maxů". Není divu, že jako pouhý chlapec na tuhle roli nemá... Jelikož maxipříšerky nejsou tak docela lidé, není pro ně problém pronášet věty, které bychom člověku nevěřili, ale které zároveň velmi trefně sdělují všeliké postřehy či myšlenky. Tohle zrcadélko má prostě pod čepicí. Jen se bojím, že výsledek je pro děti příliš alegorický. Dospělý, nemá-li problém nahlížet pod povrch, to může zkusit. BTW - Jeden z mála filmů, který si mohl dovolit skončit větou: "I love you, mom," aniž bych ho za to poplival. Skončil ale moudřeji. (Subjektiv) 4*
VELKÁ RECENZE
Where the Wild Things Are (česky poněkud dětinsky a hlavně nevýstižně přeloženo jako Max a maxipříšerky) bylo mnohými filmovými nadšenci velmi očekávané dílo. Nenápadný snímek o chlapci s velmi bujnou fantazií totiž nabízí hned několik důvodů, proč se na něj chtít podívat. Mnohokrát odložená premiéra a několikanásobné navýšení rozpočtu jsou jen ty méně důležité. Režisér Spike Jonze, který snímky V kůži Johna Malkowiche a Adaptace vzbudil zaslouženou pozornost, se nám jím snaží dokázat, že není závislý na scénáristickém esu Charliem Kaufmanovi. Přesto je ale vidět, že oba vizionáři mají velmi podobný náhled na svět, protože po shlédnutí Jonezova sóla máte pocit, jako byste právě viděli další Kaufmanovku. A to se vším, co k tom u patří.
Příběh vypráví o problematickém chlapci Maxovi, jenž žije jen se svojí matkou. I když jejich vztah je povětšinou v pořádku, Maxe nikdo nešikanuje ani mu nijak neubližuje, ten je, zřejmě kvůli své dětské nerozvážnosti, neustále nespokojený. Jednoho dne, když se matka snaží navázat vztah s cizím mužem, se vyděsí a po zuřivé hádce uteče z domu. Ne ale jen tak do ulic, ale do svého vlastního světa, kde objeví ty divoké věci, které jsou jeho součástí. A stane se jejich králem. Přichází jeho cesta za porozuměním sebe sama tak bizarní, jak jen může mysl dítěte být, plná odkazů na to, co prožil v reálném světe a dvojsmyslů, které je někdy docela těžké odhalit.
Už teď je jasné, že rozhodně nejde o pohádku pro děti. Naopak, jde o poměrně náročné dílo (i když ne tak náročné jako Jonozeva předchozí), které opět spíše než na vyznění jednotlivých scén dá na vyznění celku. V tomto přibližuje Kaufmanově Synekdoše, která je téměř nekoukatelná, ale myšlenky, které po ní zůstanou v hlavě, jsou celkem příjemné. Nekoukatelnost naštěstí není případ Maxe. Jonez netlačí na pilu s nevysvětlitelností a netvoří nucené mnohoznačnosti nebo překombinovanou symboliku. Tedy ne natolik, aby to nějak vadilo divákům zvyklým na jeho styl. Spike je poměrně dobrý scénárista a rozhodně je výborný režisér. Autor předlohy Maurice Sendak si jen pochvaloval jeho jiný a unikátní náhled na jeho bestseller, kterým mu dal prý hloubku, jíž netušil ani sám autor. Není se mu proč divit.
Film neuvěřitelně funguje. Spojení reality s myslí dítěte je minimálně stejně uvěřitelné jako v Del Torově Ďáblově páteři nebo Faunově labyrintu. Možná i uvěřitelnější. Vše, co v Maxově mysli vidíme, skutečně odpovídá myšlenkám dítěte. Se vším, co v něm vře, co nechápe, co má rádo i nesnáší. A protože Max Records je očividně dobrý dětský herec, člověk mu jeho roli věří do posledního smutného kukuče. Částečně digitální monstra jsou rovnocenní herci a jejich dabéři (v originálním znění) odvádějí stejně dobrou práci jako trikaři. Where the Wild Things Are rozhodně není filmem, který by na triky spoléhal nebo je stavěl na odiv. Přesto je ale vizuálně velmi zdařený. A design monster je jedním slovem skvělý.
A protože Maxova mysl je bohatá, je takový i děj. Možná za to může i jeho krátká stopáž, ale na nudu nebo zdlouhavé chvíle není čas. Tedy... pokud znáte Joneze a víte, co od něj čekat. Na jeho obvyklé odbočky nemá kdy, přesto nepůsobí o nic chudší než jeho předchozí díla. Jinými slovy - někomu nemusí dávat vůbec žádný smysl, a potom bude mít co dělat, aby neprospal celý film. Wild Things rozhodně nejsou pro každého. Je to i tím, že mnoho věcí smysl opravdu nedává. Je to jistá studie mysli malého chlapce, který ještě ne zcela chápe svět a teprve se hledá. Není tedy proč se divit jisté nelogičnosti, která nesahá dál, než logika osmiletého dítěte. To ale výsledek rozhodně nedělá hloupým. Možná právě naopak.
Mírně diskutabilní je násilí, které je někdy až zarážející. Nicméně dnešní osmileté děti vychované televizí a počítačem takhle jistě smýšlejí. A Max je jen další takové dítě. Monstra o sebe tedy lámou stromy a házejí po sobě vší silou balvany, protože takhle si malé děti bitku příšer prostě představují - a je to tvrdší vidět, než o tom mluvit. Tedy nejde o nějaký šokující krvák ve stylu Del Tora, ale tady je to o to víc zarážející, že se to odehrává přímo v mysli dítěte, kdežto v Labyrintu hrdinka naopak do své mysli před násilím utíkala. Někoho by mohlo i šokovat, když se nevinná bitka zvrhne prakticky v řež a všichni se u toho náramně baví, ale je to jednoduše realistické zobrazení představivosti malého kluka, jež rozhodně není beránek. (S tím souvisí i často zmiňovaná výtka - že příběh nemá kladného hrdinu. To je pravda. Max je obyčejné dnešní dítě. Vzteklé a rozmazlené. Není snadné si ho oblíbit, což se bohužel mnohdy rozšiřuje na celek. Je to ale režisérův záměr a kdyby takový hrdina nebyl, film by logicky nemohl vzniknout.)
Když se sečtou všechny zážitky a poznatky, máme tu další oříšek, který je velmi těžké ohodnotit. Divácky náročné dílo, které nepochopí každý a jenž ocení pravděpodobně ještě méně lidí. Příběh pro děti moc složitý a pro dospělé možná ještě víc. Spike Jonez každopádně stvořil dílo, za které se nemusí stydět, a i kdyby měl film oslovit jednoho člověka ze sta, nejspíš splní svůj účel. Myšlenky, které Where the Wild Things Are nabízí, jsou nepopsatelné. Jonez nám svým způsobem opět ukázal něco, co nikdo před ním. Opět nám dal film, který je veskrze svůj a my můžeme opět jen přemýšlet, co tím chtěl proboha vlastně říct a jestli se to povedlo. Pro mě ano.
Ocenění:
Golden Globes
2010 - Carter Burwell (Nejlepší hudba) (nominace)
The Saturn Awards
2010 - Nejlepší fantasy (nominace)
2010 - Dave Eggers, Spike Jonze (Nejlepší scénář) (nominace)
2010 - Catherine Keener (Nejlepší herečka) (nominace)
2010 - Max Records (Nejlepší mladistvý herecký výkon) (nominace)
DABING
V českém znění: Jan Rimbala - Max Records (Max), Martin Stránský - Chris Cooper, Mark Ruffalo (Douglas, Kamarád), Miriam Chytilová - Catherine Keener (maminka), Libor Terš - James Gandolfini (Carol), René Slováčková, Tomáš Racek, Michal Michálek, Kateřina Velebová, Jolana Smyčková, Marek Libert, Pavel Vondrák, Radek Hoppe, Oldřich Hajlich
Překlad: Dana Hrbková
Zvuk: Miloš Vrána a Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.11.2009
Premiéra USA: 16.10.2009 Warner Bros. US
Premiéra Německo: 17.12.2009 Warner Bros. D
Premiéra Austrálie: 28.1.2021 Roadshow Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.4.2010 (DVD) Magic Box
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 5.4.2010 Magic Box
Poprvé na DVD: 5.4.2010 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 5.4.2010 Magic Box
Tržby celkem - $ 100 100 000
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
„Adaptace dětské knihy Maurice Sendaka. Příběh vypráví o imaginárních dobrodružstvích malého chlapce Maxe, kterého za trest jeho matka pošle bez večeře do jeho pokoje. Max si v pokoji začne představovat záhadný les, ze kterého putuje do světa."
OBSAH
Max je obyčejný kluk, který si nedostatek pozornosti ze strany matky i dospívající sestry vynahrazuje vlastní představivostí. A ta dokáže občas pěkně zdivočet. Když jednou drobné rodinné neshody přerostou v konflikt, Max uteče a dopluje po moři na místo obývané podivnými chlupatými tvory, kteří chlapce zvolí svým králem. Spike Jonze natočil adaptaci populární dětské knihy Maurice Sendaka a místo další variace na Alenku stvořil svébytný svět. Nejmenším asi bude připadat trochu zvláštní, o něco větší diváky však dokáže ohromit a dospělým nabídne pohled do mysli dětí bez příkras a klišé dětských filmů. Nic tu není černobílé, ale ani přebujele počítačově barevné. Hnědožluté odstíny místních lesů přesto nabízejí divokou podívanou.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je to film od Spike Jonzeho, nic normálního v tom tedy nehledejte. Nějak jsem se ale, seč jsem se snažil, nedokázal vpravit do Maxova myšlení a do těch příšerek, které se kolem něj pohupovali. Byli zvláštně roztomilé, ale to bylo asi to jediné, co na nich bylo pěkné. A jak jsem minutu a minutu spěl ke konci, tak jsem si vlastně uvědomil, že jsem v tom nenašel ani nic jiného, co by si alespoň vysloužilo označení - divné, ale dobré. (Malarkey) 2*
Chci si přečíst knížku, jelikož mě zajímá, jakým způsobem je vystavěno její vyprávění a hlavně o čem! Filmová verze je totiž uřvaná směs ničeho o nasíracím spratkovi, který by zasloužil dva výchovné hned zkraje stopáže. Nad (ne)dějem si hlavu raději nelámat a konečnou míru na stupnici s nápisem ‚weird‘ radši nehledat. (Isherwood) 1*
I po Maxovi a maxipříšerkách u mě Spinke Jonze zůstává jedním z těch amerických režisérů, o kterých se nebojím napsat: "Ti mají ale úžasné nápady (ač jde o adaptaci)." Jeho nejnovější film, bez zbytečné idealizace, bez zbytečné démonizace, vypráví o dětech, jaké jsou - mají své potřeby, chyby, kladné stránky... některé obecně lidské, jiné specificky dětské. Maxův výlet do fantazijního světa, v němž žijí maxipříšerky stavím nad "útěkářskou" Terabithii či Jacksonovic Nebeská stvoření. Ony totiž maxipříšerky nejsou oslavou dětské imaginativnosti jako spíše odrazem Maxova života a povahy, zejména ve vztahu k jeho rodině. Hoch je postaven do zvláštní situace: jako "král" se stává hlavou podivného "kmene" - s trochou zjednodušení matkou, sestrou i otcem mnoha "Maxů". Není divu, že jako pouhý chlapec na tuhle roli nemá... Jelikož maxipříšerky nejsou tak docela lidé, není pro ně problém pronášet věty, které bychom člověku nevěřili, ale které zároveň velmi trefně sdělují všeliké postřehy či myšlenky. Tohle zrcadélko má prostě pod čepicí. Jen se bojím, že výsledek je pro děti příliš alegorický. Dospělý, nemá-li problém nahlížet pod povrch, to může zkusit. BTW - Jeden z mála filmů, který si mohl dovolit skončit větou: "I love you, mom," aniž bych ho za to poplival. Skončil ale moudřeji. (Subjektiv) 4*
VELKÁ RECENZE
Where the Wild Things Are (česky poněkud dětinsky a hlavně nevýstižně přeloženo jako Max a maxipříšerky) bylo mnohými filmovými nadšenci velmi očekávané dílo. Nenápadný snímek o chlapci s velmi bujnou fantazií totiž nabízí hned několik důvodů, proč se na něj chtít podívat. Mnohokrát odložená premiéra a několikanásobné navýšení rozpočtu jsou jen ty méně důležité. Režisér Spike Jonze, který snímky V kůži Johna Malkowiche a Adaptace vzbudil zaslouženou pozornost, se nám jím snaží dokázat, že není závislý na scénáristickém esu Charliem Kaufmanovi. Přesto je ale vidět, že oba vizionáři mají velmi podobný náhled na svět, protože po shlédnutí Jonezova sóla máte pocit, jako byste právě viděli další Kaufmanovku. A to se vším, co k tom u patří.
Příběh vypráví o problematickém chlapci Maxovi, jenž žije jen se svojí matkou. I když jejich vztah je povětšinou v pořádku, Maxe nikdo nešikanuje ani mu nijak neubližuje, ten je, zřejmě kvůli své dětské nerozvážnosti, neustále nespokojený. Jednoho dne, když se matka snaží navázat vztah s cizím mužem, se vyděsí a po zuřivé hádce uteče z domu. Ne ale jen tak do ulic, ale do svého vlastního světa, kde objeví ty divoké věci, které jsou jeho součástí. A stane se jejich králem. Přichází jeho cesta za porozuměním sebe sama tak bizarní, jak jen může mysl dítěte být, plná odkazů na to, co prožil v reálném světe a dvojsmyslů, které je někdy docela těžké odhalit.
Už teď je jasné, že rozhodně nejde o pohádku pro děti. Naopak, jde o poměrně náročné dílo (i když ne tak náročné jako Jonozeva předchozí), které opět spíše než na vyznění jednotlivých scén dá na vyznění celku. V tomto přibližuje Kaufmanově Synekdoše, která je téměř nekoukatelná, ale myšlenky, které po ní zůstanou v hlavě, jsou celkem příjemné. Nekoukatelnost naštěstí není případ Maxe. Jonez netlačí na pilu s nevysvětlitelností a netvoří nucené mnohoznačnosti nebo překombinovanou symboliku. Tedy ne natolik, aby to nějak vadilo divákům zvyklým na jeho styl. Spike je poměrně dobrý scénárista a rozhodně je výborný režisér. Autor předlohy Maurice Sendak si jen pochvaloval jeho jiný a unikátní náhled na jeho bestseller, kterým mu dal prý hloubku, jíž netušil ani sám autor. Není se mu proč divit.
Film neuvěřitelně funguje. Spojení reality s myslí dítěte je minimálně stejně uvěřitelné jako v Del Torově Ďáblově páteři nebo Faunově labyrintu. Možná i uvěřitelnější. Vše, co v Maxově mysli vidíme, skutečně odpovídá myšlenkám dítěte. Se vším, co v něm vře, co nechápe, co má rádo i nesnáší. A protože Max Records je očividně dobrý dětský herec, člověk mu jeho roli věří do posledního smutného kukuče. Částečně digitální monstra jsou rovnocenní herci a jejich dabéři (v originálním znění) odvádějí stejně dobrou práci jako trikaři. Where the Wild Things Are rozhodně není filmem, který by na triky spoléhal nebo je stavěl na odiv. Přesto je ale vizuálně velmi zdařený. A design monster je jedním slovem skvělý.
A protože Maxova mysl je bohatá, je takový i děj. Možná za to může i jeho krátká stopáž, ale na nudu nebo zdlouhavé chvíle není čas. Tedy... pokud znáte Joneze a víte, co od něj čekat. Na jeho obvyklé odbočky nemá kdy, přesto nepůsobí o nic chudší než jeho předchozí díla. Jinými slovy - někomu nemusí dávat vůbec žádný smysl, a potom bude mít co dělat, aby neprospal celý film. Wild Things rozhodně nejsou pro každého. Je to i tím, že mnoho věcí smysl opravdu nedává. Je to jistá studie mysli malého chlapce, který ještě ne zcela chápe svět a teprve se hledá. Není tedy proč se divit jisté nelogičnosti, která nesahá dál, než logika osmiletého dítěte. To ale výsledek rozhodně nedělá hloupým. Možná právě naopak.
Mírně diskutabilní je násilí, které je někdy až zarážející. Nicméně dnešní osmileté děti vychované televizí a počítačem takhle jistě smýšlejí. A Max je jen další takové dítě. Monstra o sebe tedy lámou stromy a házejí po sobě vší silou balvany, protože takhle si malé děti bitku příšer prostě představují - a je to tvrdší vidět, než o tom mluvit. Tedy nejde o nějaký šokující krvák ve stylu Del Tora, ale tady je to o to víc zarážející, že se to odehrává přímo v mysli dítěte, kdežto v Labyrintu hrdinka naopak do své mysli před násilím utíkala. Někoho by mohlo i šokovat, když se nevinná bitka zvrhne prakticky v řež a všichni se u toho náramně baví, ale je to jednoduše realistické zobrazení představivosti malého kluka, jež rozhodně není beránek. (S tím souvisí i často zmiňovaná výtka - že příběh nemá kladného hrdinu. To je pravda. Max je obyčejné dnešní dítě. Vzteklé a rozmazlené. Není snadné si ho oblíbit, což se bohužel mnohdy rozšiřuje na celek. Je to ale režisérův záměr a kdyby takový hrdina nebyl, film by logicky nemohl vzniknout.)
Když se sečtou všechny zážitky a poznatky, máme tu další oříšek, který je velmi těžké ohodnotit. Divácky náročné dílo, které nepochopí každý a jenž ocení pravděpodobně ještě méně lidí. Příběh pro děti moc složitý a pro dospělé možná ještě víc. Spike Jonez každopádně stvořil dílo, za které se nemusí stydět, a i kdyby měl film oslovit jednoho člověka ze sta, nejspíš splní svůj účel. Myšlenky, které Where the Wild Things Are nabízí, jsou nepopsatelné. Jonez nám svým způsobem opět ukázal něco, co nikdo před ním. Opět nám dal film, který je veskrze svůj a my můžeme opět jen přemýšlet, co tím chtěl proboha vlastně říct a jestli se to povedlo. Pro mě ano.
Ocenění:
Golden Globes
2010 - Carter Burwell (Nejlepší hudba) (nominace)
The Saturn Awards
2010 - Nejlepší fantasy (nominace)
2010 - Dave Eggers, Spike Jonze (Nejlepší scénář) (nominace)
2010 - Catherine Keener (Nejlepší herečka) (nominace)
2010 - Max Records (Nejlepší mladistvý herecký výkon) (nominace)
DABING
V českém znění: Jan Rimbala - Max Records (Max), Martin Stránský - Chris Cooper, Mark Ruffalo (Douglas, Kamarád), Miriam Chytilová - Catherine Keener (maminka), Libor Terš - James Gandolfini (Carol), René Slováčková, Tomáš Racek, Michal Michálek, Kateřina Velebová, Jolana Smyčková, Marek Libert, Pavel Vondrák, Radek Hoppe, Oldřich Hajlich
Překlad: Dana Hrbková
Zvuk: Miloš Vrána a Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.11.2009
Premiéra USA: 16.10.2009 Warner Bros. US
Premiéra Německo: 17.12.2009 Warner Bros. D
Premiéra Austrálie: 28.1.2021 Roadshow Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.4.2010 (DVD) Magic Box
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 5.4.2010 Magic Box
Poprvé na DVD: 5.4.2010 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 5.4.2010 Magic Box
Tržby celkem - $ 100 100 000
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
Tvůrci a herci
Spike Jonze (Režie), Gary Goetzman (Produkce), Tom Hanks (Produkce), Vincent Landay (Produkce), Maurice Sendak (Produkce), Carter Burwell (Hudba), Karen O (Hudba), Lance Acord (Kamera), James Haygood (Střih), Eric Zumbrunnen (Střih), Justine Arteta (Casting), Kim Davis-Wagner (Casting), K.K. Barrett (Scénografie), Casey Storm (Kostýmy), Ren Klyce (Zvuk), Simon Ellegaard (Zvuk), Juan Peralta (Zvuk), Michael Semanick (Zvuk), Adam Johansen (Masky), Chiara Tripodi (Masky), Dave Eggers (Scénář), Max Records (Herec), Ryan Corr (Herec), Catherine O'Hara (Herec), Forest Whitaker (Herec), Paul Dano (Herec), Catherine Keener (Herec), James Gandolfini (Herec), Lauren Ambrose (Herec), Tom Noonan (Herec), Alice Parkinson (Herec), Chris Cooper (Herec), Angus Sampson (Herec), Mark Ruffalo (Herec), Kalia Prescott (Herec), Spike Jonze (Herec)
2009/97/USA, Německo, Austrálie/Dobrodružný, Drama, Rodinný, Fantasy
Zajímavost k filmu
- Dvojici soviček - Boba a Terryho - namluvil sám režisér Spike Jonze.
- Příšerky ztvárnili herci v 1,8 – 2,5 m vysokých kostýmech za pomoci mechanických součástí. Výrazy tváře byly vytvořeny v počítači.
- Studio Warner Brothers nebylo spokojeno s finální podobou filmu a chtělo celý 75 milionový projekt natočit znovu. Nakonec Jonze dostal větší rozpočet aby film dokončil ke spokojenosti své i studia.
- O roli KW se ucházela Chloë Sevigny. Získala ji však Lauren Ambrose.
- Dalšími zvažovanými herci kromě M. Recordse byli Griffin Armstorff, Jackson Pace a Bobby Coleman.
- Where The Wild Things Are je oblíbená kniha prezidenta USA, Baracka Obamy.
- Při hledání herce do dětské role byl vyhlášen obrovský konkurz, který trval několik měsícu a do kterého se přihlásilo asi na tisíc chlapců, než Spike Jonze našel Maxe Recordse.
- O režii se zajímal Eric Goldberg.
- První klapka padla už v roce 2005. Původně měl být film uveden do kin už v květnu roku 2008.
- Film měl být původně pouze počítačově animovaný.
- Pro zfilmování posloužila knižní předloha Where The Wild Things Are, která v ČR vyšla v roce 1994 pod názvem "Tam kde žijí divočiny".
- Rozpočet: 90 milionů dolarů.
- Původně se mělo točit pro Universal, kvůli neshodám se studiem však Jonze odešel k Warner Bros.
- Příšerky ztvárnili herci v 1,8 – 2,5 m vysokých kostýmech za pomoci mechanických součástí. Výrazy tváře byly vytvořeny v počítači.
- Studio Warner Brothers nebylo spokojeno s finální podobou filmu a chtělo celý 75 milionový projekt natočit znovu. Nakonec Jonze dostal větší rozpočet aby film dokončil ke spokojenosti své i studia.
- O roli KW se ucházela Chloë Sevigny. Získala ji však Lauren Ambrose.
- Dalšími zvažovanými herci kromě M. Recordse byli Griffin Armstorff, Jackson Pace a Bobby Coleman.
- Where The Wild Things Are je oblíbená kniha prezidenta USA, Baracka Obamy.
- Při hledání herce do dětské role byl vyhlášen obrovský konkurz, který trval několik měsícu a do kterého se přihlásilo asi na tisíc chlapců, než Spike Jonze našel Maxe Recordse.
- O režii se zajímal Eric Goldberg.
- První klapka padla už v roce 2005. Původně měl být film uveden do kin už v květnu roku 2008.
- Film měl být původně pouze počítačově animovaný.
- Pro zfilmování posloužila knižní předloha Where The Wild Things Are, která v ČR vyšla v roce 1994 pod názvem "Tam kde žijí divočiny".
- Rozpočet: 90 milionů dolarů.
- Původně se mělo točit pro Universal, kvůli neshodám se studiem však Jonze odešel k Warner Bros.
Odkazy
Hrají:
Max Records, Ryan Corr, Catherine O'Hara, Forest Whitaker, Paul Dano, Catherine Keener, James Gandolfini, Lauren Ambrose, Tom Noonan, Alice Parkinson, Chris Cooper, Angus Sampson, Mark Ruffalo, Kalia Prescott, Spike Jonze, Steve Mouzakis, Michael Berry Jr., Pepita Emmerichs