Sin City - město hříchu / Sin City (2005/124/USA/Akční, Krimi, Thriller) 60%

JEDNOU VĚTOU
„Touží po pomstě. Když nezabije, tak nepřežije!"

OBSAH
Letos sedmapadesátiletý americký spisovatel a scenárista Frank Miller je legendou mezi autory noirových komiksů. Jeho kultovní komiksová série Sin City začala vycházet v roce 1991 a o čtrnáct let později se dočkala filmového zpracování, na němž se společně s Robertem Rodriguezem (a Quentinem Tarantinem jako hostujícím režisérem jedné scény) režijně podílel sám Miller. Noirově stylizovaný snímek, který vznikl v produkci Troublemaker Studios v čele s Elizabeth Avellan a jejím bývalým manželem Rodriguezem, funkčně využívá konceptu v té době na popularitě nabývajícího síťového narativu, jenž proplétá několik příběhů postav, z nichž žádná není dominantní. Čtyři vzájemně propojené povídky kromě protagonistů spojuje prostředí titulního Města hříchu, jímž je korupcí prorostlé Basin City.(Noir Film Festival)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Rodriguez nikdy netočil hlubokomyslná sociální dramata a čím byly jeho filmy přímočařejší, tím byly lepší. Sin City je nejlepším filmem Roberta Rodrigueze. Ačkoliv svou povídkově–propletenou strukturou připomíná spíš Tarantinovku ošizenou o vypointované dialogy a hlubší propojení jednotlivých dílků. Podstatná je však vizuální stránka věci. Na rovinu, komiks jsem nikdy nečetl a myslím, že po uvidění filmu jej ani číst nebudu. A to berte jako velkou pochvalu. Tak věrná komiksová adaptace nejspíš doposud nevznikla. Přinejmenším celou první povídku + prolog si budete užívat černobílou hustě noirovou stylizaci, spoustu extrémního (ačkoliv komiksově nadsazeného) násilí a v neposlední řadě i nanejvýš drsného Mickeyho Rourkea coby Marva. Jenže s dalšími povídkami už vám revoluční způsob nasnímání až tak revoluční nepřijde a ve snaze proniknout k jádru příběhu objevíte asi černou díru, bezednou prázdnotu. Jednotlivé „obdélníčky“ jsou vizuálně podmanivé, ale zároveň děsně kýčovité a v konečném zúčtování celkem o ničem. Plno drsných týpků, plno sexy koček, plno jejich bolestivých konců. Nic víc, anebo mi to uniklo. Jako jistou satisfakcí můžeme brát, že mezi mučenými a umírajícími je celá plejáda víceméně slavných jmen. Benicio Del Toro s hlavní v hlavě je k popukání. I když pro někoho spíš k pozvracení – záleží na vaší hranici přijatelného. Někomu bude porcování gangsterů katanou za účelem jejich naskládání do kufru automobilu připadat vtipné, někomu ne. Takový už jsou holt lidi. Ale vraťme se zpět k jádru pudla. Sin City je dvouhodinovou jízdou, dvouhodinovým trailerem nových technologických možností. Nemůžu se však zbavit dojmu, že kdyby podobný styl použít Tarantino ke zpestření jednoho ze svých krváků třeba ve formě desetiminutové povídky, šlo by o efektivnější využití.. (Matty) 4*

Na SinCity jsem kouknul dvakrát a i podruhé mi to utvrdilo skutečnost, že takovéhle filmy prostě nejsou pro mě. Tarantino, Rodriguez a teď už i Miller jsou režiséři bez kterých se skutečně obejdu a jediné co by mi mohlo od těchto tří chybět by byly možná tak komiksy které Miller původně nakreslil, protože ty mají skutečně co nabídnout, ale jejich filmy jsou čistá prachbídná snůžka jednoduchých příběhů jdoucích za pomstou plných neskutečných, neuvěřitelných ale veskrze silných scén, které se v paměťi ukotví ať už člověk chce nebo nechce. Tady si prostě nevybere. Sin City si z Pulp Fiction vzal ten způsob vyprávění jednotlivých příběhů, i když, jak mi jeden uživatel zde řekl, Tarantino na filmu spolupracoval minimálně. Každopádně i tak jsem nebyl spokojený a na další díly se rozhodně nijak závratně hnát nebudu. Stylové to sice je, ale zbytečně stylová brutalita, a zbytečně syroví hlavní hrdinové mi absolutně nesedí, i když v knize si je většinou rád užiju, ve filmu to jaksi nefunguje. Kniha je prostě kniha a přetavit tak jednoduše postavu která v knize funguje do filmu zas tak jednoduchý není. To by klidně mohli vyprávět tvůrci filmu Stopařova průvodce po galaxii. Sin City je městem hříchů, ale já bych se bez něj klidně obešel. Je vidět, že ho podporují hlavně rukopisy Tarantina a Rodrigueze. Ta stylovost je stejnak naprosto o ničem a to dokazuje film Spirit. Takže na tomhle je hezké akorát tak těch pár jmen, a to je asi tak všechno. (Malarkey) 2*

Nepatřím k fandům tohoto komiksu. Možná to bude tím, že jsem nikdy v ruce neměl žádný sešit s příběhem od Franka Millera. Z toho vyplývá, že nějaká citová vazba k látce nebo autorovy opravdu nehrozí. Očekával jsem od Sin city jen jednu věc a tou byla zábava. Avšak celý film na mě působí jak otrocky nafilmovaný komiks, v kterém je doděláno pár pohyblivých políček. Frank Miller a Robert Rodriguez si nejspíše mysleli, že bude stačit promítnout lidem komiks s pohybujícími se obrázky, pár hvězdami a úspěch se dostaví sám. Tak to není hoši :). Film se dost utápí ve stylizaci do komiksové podoby. Uznávám je velmi krásná, ale spíše působí samoúčelně. Film se nikam dlouho neposouvá a naprosto chybí gradace a dramatičnost scén. Hudba je tu prakticky nulová. Což je velká škoda, protože v takovémto snímku se hudba mohla stát velkým trumfem, který na komiksových stránkách chyběl. Vše co komiks neumí, nedokázali oba režiséři vložit ani do filmu. Neustálý vnitřní monolog, který je jak vystřižený z komiksu je tu často zbytečný. Herci jakými jsou Bruce Willis, krásná Jessica Alba(už jen kvůli ní to stojí za to :-)), drsný Mickey Rourke jehož Maarv je opravdová gorila :) a nebo tichý zabiják Elijah Wood. Většina herců se do filmu skvěle hodí a pasuje na své postavy až nehorázně přesně(případ Del Toro, Rourke, Alba...), ale je tu i skupina slavných herců, které by mohl hrát někdo jiný a vůbec by to nikomu nevadilo (Elijah Wood, Josh Hartnett...). Né vždycky je více lepší než méně. Další co chybí sin city je atmosféra. Tomu jistě dopomáhá prakticky neexistence hudby, gradace a napětí, ale snad se mnou budete souhlasit, že atmosféra v takovémto filmu je polovička úspěchu. Komiksoví hrdinové jsou skvělý, ale umírají přesně tak jak se dá očekávat. lehká předvídatelnost je na škodu. Podle mě film trpí na snaze o přesné provedení a nestará se o další důležité fakty jako atmosféra, hudba, napětí.... Obraz přehrává na celé čáře obsah. Smutný fakt. (Djkoma) 3*

VELKÁ RECENZE
Mnohý bystrý divák si už všimnul, že SIN CITY - jeden z nejočekávanějších filmů roku 2005 - návštěvníky kin radikálně rozděluje. V čem ale spočívá rozpor, který vede jedny k adoračním výlevům a jiné k mávnutí rukou? SIN CITY je filmem, který provázela nebývalá očekávání a předpremiérová "šeptanda", a tak je pravděpodobné, že přitáhne do kin zástup diváků, kteří takříkajíc nebudou vědět, do čeho jdou. A mnozí z nich budou na větvi z množství násilností, které SIN CITY s potěšením předkládá (z projekce, kterou jsem navštívil, odešlo několik dívek - žen). Není však na místě nad těmito násilnostmi štkát - jejich zapojení je cílené a cíleně nadnesené. Je však nutné pozastavit se nad tím, zda se tvůrci nenechali příliš uchvátit vizí předlohy. Podříznutí hrdla je možná "ubohým způsobem, jak zabít chlapa", avšak opakované zobrazení vybíjení duše z těla je stejně tak ubohým podlézáním části publika. Nejde ani tak o "špatné vzory pro děti", v podobě množství prostřelených a různě naporcovaných hlav, ale o to, že ono množství poukazuje na stagnaci důvtipu. Vše se odvíjí v sérii nepříliš šťastně propojených "povídek" a je velmi individuální, zda si na tento "herní rytmus" zvyknete. Například rámující sekvence se zabijákem (Josh Hartnett) jsou jednoznačně samoúčelné. A tak je možné nalézt nejpravděpodobnější východisko při pátrání po původu rozpolcenosti publika ve formální stránce díla, která jednoznačně upozadila příběh (děj). Stejně jako mnozí nebetyčně adorují fádní ROK ĎÁBLA, protože "v něm je supr muzika", dočká se SIN CITY nadšeného potlesku, neboť "je prostě vizuálně oslnivý". Rodriguezův a Millerův film je smrští pro oči a právě od toho, zda divákovy oči a hlava tuto smršť snesou, se bude odvíjet jeho hodnocení. Stačí však davy uhranutých fanoušků a ujasněná vizuální koncepce (vzniknuvší navíc v úzkém propojení s autorem předlohy) k tomu, aby vznikl opravdu nezapomenutelný filmový kus?
Opomineme-li právě výtvarnou vytříbenost, není mnoho důvodů k veselí. SIN CITY se coby přesnému opisu předlohy nedaří jakkoliv akcentovat prostředí prohnilého města (a třeba o to ani neusiluje), a tak by se film mohl jmenovat vlastně jakkoliv. Třeba "Ten žlutej parchant" (český název jedné z tří Millerových předloh) či "Odkrojené lebky". "SIN CITY" je jen nálepka na obal filmu, který se spokojil s tím, že by mohl být nejlepší komiksovou adaptací. Divák není ponoukán ke konstrukci zápletky, netěší se, až se propojí jednotlivé epizody. Jediné, nač se může těšit, jsou další a další obrazy. Narace posouvaná množstvím drsňáckých vnitřních monologů připomíná počítačovou hru, v níž musí hrdina udělat věc A, aby se dostal k úkolu B. Přizpůsobíte-li se tomuto schématu, podlehnete pravděpodobně i kouzlu celku. Násilí či nepřirozený pohyb automobilů totiž nepůsobí při soustředěném sledování takové problémy jako vypravěčská roztříštěnost. Ze scénáře postaveného výhradně na chlapáckých výkřicích a mužných "odfrcích" lze jen ztěží vytěžit silný dramatický náboj - a SIN CITY je toho důkazem. Ve filmu najdeme typické komiksové motivy (zkorumpované představitele veřejného života, fatální ženy, nadpřirozenou odolnost hrdinů). Ty sice byly ozvláštněny (kardinál jako vrcholná svině, "domobrana" prostitutek), ale přesto prošumí bez výraznější stopy. Anebo vám některá z postav (padouchů) přišla zvláště zapamatováníhodná? Bude plíživý kanibal Kevin něčím víc, než jen partem, který Elijaha Wooda spolu s rolí ve filmu Hooligans "odškatulkuje" z přihrádky "dobrý Frodo"? Překoná Bruce Willis v roli Johna jiné své kreace policejních drsňáků? Zapamatujeme si blíže některou z ženských figur anebo nám všechny splynou a zůstane jen dojem, že jsme viděli kupu polonahých ženských v sadomasochistických oblečcích? Jistě - Millerovy ženy jsou pouhými sexuálními objekty, to však ještě nemusí znamenat nudnou uniformitu. Mohli bychom říct, že právě v jakési nevýraznosti postav, jejichž schopnosti nejsou jednoznačně vymezeny (jako u Spidermana či X-Menů), by mohla spočívat zajímavost či potenciál. I herecké výkony patří v SIN CITY k nadprůměru; Rourke i Owen se se svými postavami dokonale sžili. Znovu se ale ptám - přišla vám některá z postav skutečně nezapomenutelná (ať sama o sobě nebo v rámci své role ve "městě hříchu")? A stejně tak - přišla vám nezapomenutelná některá ze zabijáckých scén? Anebo sdílíte můj dojem, že navzdory množství bitek a "poprav" je kompozice záběrů sice komplikovaná, avšak (třeba ve srovnání s Rodriguezovými legráckami ve Spy Kids) překvapivě nevynalézavá? Komiksy a komiksové filmy bezesporu pracují s více či méně povrchní symbolikou a zápletkou, avšak pod oslnivým dojmem vizuální imaginace můžeme jen litovat, že svůj film oba režiséři nevystavěli na pevnějších dějových základech. Divákova pozornost je neustále poutána ke komiksovému původu a charakteru díla, avšak ničím jiným než touto "anomalitou" SIN CITY nezaujme.
Je možné, že mě komiksoví fandové odsoudí za laické nazírání Millerovy předlohy a jejího vlivu na film. Pak se ale ptám, zda je SIN CITY filmem jen pro ně a zda náhodou nevzniklo elitářské dílo, které jen tak mimochodem přitahuje "nadbytečného" diváka. Tento digitální opis komiksu může ponoukat k nebývale úzkému srovnávání s předlohou, znalci se můžou vyžívat ve sledování odchylek. Vlastní režijní invenci však Rodriguez tentokrát příliš nepoužil, a tak je paradoxně nejpoutavější hojně citovaná epizoda režírovaná Quentinem Tarantinem. Ačkoliv se neřadím mezi jeho fandy a leze mi na nervy, když je každý snímek s prolínajícími se příběhy srovnáván s Pulp Fiction, rád uznávám, že jeho kousek skládačky má říz a eleganci a odlišuje se tak od podstatné části jinak zcela sterilního filmu. Za banálností postav mohla stát snaha o akcentuaci obyčejnosti (ne všechny komiksové postavy musí létat), za kompozicí záběrů zase úcta k předloze. Robert Rodriguez je však příliš osobitým autorem, než aby mohl chyby a hluchá místa svého filmu obhajovat autorským záměrem.
Takřka každý recenzent nabízí svůj tip na komiksový film číslo 1, stejně tak nabízí přehled svých oblíbených postav a epizod z Města hříchu. Alespoň v této rovině tak může SIN CITY poskytnout uspokojení a podnítit debatu. Je dobré, že do našich kin přišel nekompromisní film, o němž se (pochopitelně nejen u nás) mluví. Nelze však právě zde nalézt největší zásluhy tohoto díla? Milníkem se SIN CITY nestane a dotáhne to maximálně na příklad toho, že osobití tvůrci dokáží natáčet nekonvenční a "jiné" filmy. Půjdete-li na tento kus, rozhodně nezhlédnete nejlepší komiksovou adaptaci. Možná ale budete mít chuť zajít si na něj znova, abyste "vychytali" vizuální finesy (což je dobře) či se ujistili, zda to nebyla vaše chyba, že vám utekl příběh (ne, nebyla). A opakované zhlédnutí filmu je dnes běžnou praxí a často i tvůrčím cílem.
Poznámka na závěr: všechny tři komiksové novely, podle nichž film SIN CITY vznikl, byly vydány i u nás (Drsný sbohem - 1999, 2005, Velká tučná zabijačka - 2000, Ten žlutej parchant - 2001).

PODROBNÝ POPIS FILMU
Muž vstoupí na terasu výškové budovy, kde se mladá dívka dívá dolů na Basin City. Nabídne jí cigaretu a řekne, že vypadá jako někdo, kdo je příliš unaven a nechce už utíkat. On sem přišel kvůli ní, aby ji zachránil. Když se navzájem políbí, střelí ji pistolí a dívka mu umírá v náručí.
V docích Basin City pátrá stárnoucí policista John Hartigan po sériovém vrahovi dětí Roarkovi Juniorovi, který unesl jedenáctiletou Nancy Callahanovou a chystá se zgustnout si na ní. Junior je synem vlivného senátora Roarka, který uplácí policii, aby kryl svého syna. Hartiganův policejní parťák Bob se Johna snaží zastavit, ale ten jej srazí k zemi. Přestože má Hartigan problémy se srdcem (angina pectoris), podaří se mu dostat se přes Juniorovy kumpány až k němu. Ustřelí mu ucho, ruku a genitálie. Bob, který se mezitím zbrchal přibíhá k molu a střelí Hartigana do zad (je podplacen senátorem). Hartigan sedí na molu opřen o zábradlí s Nancy na klíně a přemýšlí o tom, že jeho smrt za život děvčátka je dobrý obchod.
Část vycházející z The Hard Goodbye je o ohyzdném muži jménem Marv, který se rozhodne nemilosrdně pomstít smrt prostitutky Goldie, která mu za jednu noc dala víc, než kdy poznal - cit. Musí uniknout z pasti, když vrah zavolal policii, která se blíží k jeho pokoji. Postupně se propracovává k nebezpečnému zabijákovi Kevinovi, kterého se mu ve spolupráci s Wendy (sestra Goldie) podaří zlikvidovat. Ve vraždách je zapleten i kardinál Roark, který se Kevina ujal. Oba společně pojídali maso prostitutek a zároveň s ním i jejich duše. Marv umučí kardinála k smrti, ke konci do jeho rezidence vtrhne policie a Marv je zajat. Policie jej obviní ze všech vražd, i z těch, které spáchal Kevin s kardinálem. Na cele smrti jej navštíví Wendy, která je mu vděčná za pomstu smrti své sestry Goldie. Marv je další den popraven na elektrickém křesle.
Shellie obtěžuje její bývalý přítel Jackie Boy. Její současný přítel ho překvapí při močení a vymáchá mu hlavu v záchodě. Je to varování, aby Shellie nechal na pokoji. Jackie Boy se svými kumpány odjíždí do Old Townu, kde se zaměří na Becky, mladou prostitutku. Dwight jej nenápadně sleduje, přičemž přeslechl varování Shellie, aby to nedělal. Tady se setká s Gail, vůdkyní prostitutek, které vládnou Old Townu. Panuje příměří mezi prostitutkami, mafií a policií. Dwight je svědkem zabití Jackie Boye. Když ten vytáhne pistoli na Becky, zasáhne Miho, mladá expertka bojových umění a rozseká bandu Jackieho Boye včetně jeho samotného. Dwight najde u něj policejní odznak a uvědomí si, že jde o Jonathana Raffertyho, policejního detektiva považovaného tiskem za hrdinu. Jestliže se policie dozví, jak zemřel, jejich dohoda s prostitukami vezme za své a v Old Townu zavládne násilí. Dwight chce odvézt těla do asfaltové jámy. Protože se nevejdou do kufru automobilu, Miho je katanou naporcuje na malé části. Kufr je nacpán až po okraj, přesto jedno tělo zbylo (Jackieho Boye). Toho musí dát Dwight dopředu na místo spolujezdce. U jámy je přepaden najatými vrahy bosse Wallenquista. Potápí se do asfaltu, odkud jej zachrání Miho. Wallenquistovi poskoci vzali Raffertyho hlavu. Dwight s Miho ji musí získat zpět. Mezitím jsou prostituky přepadeny gangem Manuteho, když je zradila mladá Becky. Na scénu přichází Dwight, kterému se ve spolupráci s Miho podařilo získat hlavu zpět. Nabízí Manutemu výměnu Raffertyho hlavy za život Gail. Manute souhlasí a když je Gail u Dwighta, chce vědět, proč by je neměl postřílet. Dwight stiskne tlačítko a bomba v Raffertyho hlavě exploduje. Zbytek gangsterů je postřílen prostitutkami, které se rozmístily na okolních střechách. Zraněná Becky uteče.
Hartigan se zotavuje v nemocnici. Senátor Roark jej informuje, že Junior je v kómatu. Hartiganovi zařídil nákladnou léčbu, aby shnil ve vězení poté, co bude obviněn za všechny vraždy. Nancy Johnovi slíbí, že mu bude psát každý týden, což dodrží. Hartigan se odmítá přiznat a je mlácen svými bývalými kolegy. Je mu rovněž vyhrožováno. Hartigan nechce povolit a ohrozit Nancy. Po osmi letech přestanou dopisy přicházet, přijde jen obálka s uřízlým prstem. John znejistí. Má obavy o Nancy a přizná se ke všem vraždám, což vede k jeho podmínečnému propuštění. Vyhledá nyní devatenáctiletou Nancy aniž by věděl, že je sledován odpudivým žlutým mužem. Nancy je tanečnicí v jednom zaplivaném baru. V hotelovém pokoji prozradí Hartiganovi, že ji k němu nepoutá pouze vděk za záchranu svého života, ale i láska. Hartigan to nechce připustit, ačkoli má problémy odolat pokušení. Napadne ho, že byl propuštěn pouze proto, aby dovedl Roarka k Nancy. Je to správná dedukce, odporný žlutý muž je Roark Junior, který baží po pomstě. Zaútočí na dvojici a odveze Nancy na farmu. Hartigan je blízko smrti oběšením, ale dostane se z oprátky, zabije dvojici nájemných vrahů a pronásleduje Juniora v automobilu značky Ferrari na farmu. Tam z něj vytříská život. Ví, že senátor Roark mu nedá pokoj, dokud bude živý a tak pod záminkou pošle Nancy pryč. Pak se zastřelí, když opět považuje život Nancy oproti své smrti za výhodný obchod.
Ošetřená Becky odchází z nemocnice a ve výtahu narazí na obchodníka (který zabil mladou dívku v první části) oblečeného jako doktor. Nabídne jí cigaretu, přičemž ji osloví její jménem. Film v tomto momentě končí, osud Becky zůstává neznámý.

O FILMU
Robert Rodriguez je již dlouhou dobu obdivovatelem komiksů. Sin City je však pro něj něčím výjimečným. Je totiž naprosto odlišné a specifické. Pokaždé, když otevřel první stránku knihy, byl tímto městem okouzlen. Když se rozhodl Sin City zfilmovat, nechtěl dělat adaptaci ... Chtěl přímo přenést obrazy ze stránek knih na filmové plátno. Byl si jistý, že za pomoci digitální technologie dokáže zachytit každý obraz Millerových knih - každou tlustou, černou linku, křehké siluety, nebezpečné postavy.
Nic není však tak snadné, jak se zdá. Rodriguez předpokládal, že Miller bude skeptický ... a byl. Rodriguez se nenechal odradit a rozhodl se dokázat Millerovi, že může zpracovat jeho komiks do filmové podoby bez toho, aniž by ztratil jeho srdce nebo duši. Natočil pár zkušebních záběrů, aby Millerovi ukázal, jakou má představu. A tím si Franka získal.
Rodriguez také chtěl, aby byl Miller ve středu všeho dění. Jeho přítomnost měla zajistit přesné a dokonalé zpracování předlohy. Aby však Millera respektovali i herci a štáb, rozhodnul se ho Rodriguez přizvat jako druhého režiséra. To však bylo v rozporu s pravidly Director's Guide of America, jehož byl Rodriguez členem. Takže raději ukončil své členství, než by neměl Millera na place. Frank byl rád, že takto může mít stále kontrolu nad svým "dítětem".
Sin City - město hříchu bylo poctěno výjimečnou návštěvou režiséra Quentina Tarantina. Ten přijel na pozvání Roberta Rodrigueze, aby natočil rozsáhlou scénu v příběhu Velká tučná zabijačka. Za svoji práci dostal honorář ve výši 1 dolaru. Tarantino a Rodriguez již dříve spolupracovali na několika filmech - např. Rodriguez dostal za hudbu k Tarantinovýmu Kill Bill také honorář 1 dolar. Dlouho mezi nimi však panovaly neshody v otázce budoucnosti kina - klasický film nebo digitální video. Aby Rodriguez přesvědčil Tarantina o výhodách digitálních kamer, ukázal mu některé z experimentů, které natočil pro Sin City - město hříchu. Quentin byl překvapen tím, jak perfektně dokázal zobrazit celé město a patřičnou atmosféru noirového filmu.
Tarantino natočil pro Sin City - město hříchu scénu ve Velké tučné zabijačce, kde Dwight a Malej Jackie jedou autem v dešti a Dwight je přesvědčený, že mrtvý Malej Jackie s ním mluví. To, co by za normálních podmínek točil týden, měl s Rodriguezovým stylem hotové za jeden den. Tarantino měl zcela volnou ruku. Byl na natáčení skvěle připraven a vše měl doladěné do nejmenších detailů. Pro herce byla náhlá změna režiséra také zajímavá. Jeho přístup byl odlišný od Rodrigueze i Millera, ale ačkoliv měli všichni tři režiséři odlišné názory a vizi, celek působil velmi organizovaně a přirozeně.
Během natáčení Tarantino také přiznal, že vidí v digitálu výhodu. Scéna, kterou točil, by za normálních podmínek tolik nevynikla - vynikající herecké výkony a déšť, který bubnuje do kapoty auta, přičemž každá kapka je zachycena. Při tomto druhu práce nemusel Tarantino tolik bazírovat na detailech a více se věnovat hercům. Jak sám říká, ,Byla to veliká zábava.'
Tři povídky z temného srdce města
Z Millerových komiksů si Rodriguez vybral tři povídky - Drsný sbohem, Velká tučná zabijačka a Ten žlutej parchant.
Herce Sin City - města hříchu získal Rodriguez neobyčejně rychle. Byl přesvědčen, že pro tento film mohou získat vynikající herce. Věřil, že když herci uvidí úvodní scénu filmu, kterou pro tyto účely natočil, budou sami žádat, aby v jeho filmu mohli hrát ... A všichni souhlasili.
1. povídka - Drsný sbohem
Je příběhem Marva, drsného rváče, který si vždy hleděl svého. Jednou vezme Marv domů božskou krásku jménem Goldie, ráno ji však najde mrtvou. Vydá se tedy hledat jejího vraha, aby pomstil ztrátu jediné lásky.
Marv je mohutný chlap, rváč, který má hroznou smůlu. Zamiluje se do krásné dívky, kterou však ráno najde mrtvou. Marva hraje Mickey Rourke, který již dříve spolupracoval s Rodriguezem na Kdysi dávno v Mexiku. Podle Millera byl Mickey od prvního setkání jasným Marvem. Rourke se do města Sin City doslova zamiloval a příběh Marva ho opravdu oslovil. Při natáčení se tedy snažil maximálně splynout s Millerovou postavou a udržet tak celistvost tohoto díla.
Marvovu přítelkyni na jednu noc a jedinou skutečnou lásku Goldie hraje Jaime King. Jak Kingová uvádí, většina žen v Sin City jsou prostitutkami a mají velikou moc. Goldie je v nebezpečí, a tak hledá někoho, kdo by jí pomohl. Potká Marva, který má moc a sílu, ale zároveň je citlivý a milý. Sice ji nedokáže ochránit, ale může pomstít její smrt. Pro Kingovou byla práce na Sin City - městě hříchu zcela novou zkušeností. Nikdy před tím komiks netočila a líbil se jí i styl natáčení, při kterém využívali herci především svou představivost a kreativitu.
Když Marv pátrá po vrahovi Goldie, narazí na noční můru všech lotrů: děsivě klidného, kanibala Kevina. Tato role znamenala naprostou změnu žánru pro Elijaha Wooda. Woodovi se na této roli líbily bojové scény, kdy byl zavěšen do popruhů a mohl dělat různé druhy výkopů a výskoků. Postava Kevina je brutální, ale dle Woodových slov má i svoji duši. Nachází určité uspokojení v zabíjení a pojídání lidí. V podstatě tak hledá lásku.
2. povídka - Velká tučná zabijačka
Je povídka o Dwightovi, soukromém detektivovi, který stále zkouší nechat všechny trable za sebou, i když ho nepřestanou pronásledovat. Poté, co je ve Starém Městě zabit policajt, nezastaví se Dwight před ničím, aby ochránil své přátele - pouliční holky.
Srdcem další povídky Sin City - města hříchu je Dwight, tvrdohlavý bývalý novinář a jediný muž, na kterého se "pracující" dívky Sin City mohou spolehnout. Snažil se změnit svůj život. Ale když začnou ve Starém Městě potíže, je Dwight opět připraven se dát do boje a ochránit své přátele. Rodriguez a Miller obsadili do této role držitele Zlatého Glóbu Clivea Owena. Sice si zpočátku nebyli jistí, zda dokážou mezi herci najít někoho tak drsného, jako je Dwight, ale nakonec objevili Clivea, který byl pro ně přesnou kopií Dwighta. Samotnému Owenovi se postava Dwighta líbí - drsný muž se slabostí pro ženy. Jak sám říká, bavilo ho hrát v něčem, co se naprosto lišilo od jeho předchozích projektů.
Jak se příběh rozvíjí, musí se Dwight spojit s božskou a vášnivou Gail, šéfkou místních prostitutek, která kdysi Dwightovi zachránila život a pomohla mu získat novou totožnost. Gail, zjevení ve vysokých botách, s koženými pásky, dýkami a uzi, hraje Rosario Dawson.
Jak Miller uvádí, je Gail velmi náročná role, protože musí mít mnoho různých podob. Musí být velmi sexy, tvrdá, vášnivá a také vtipná. Rosario myšlenka převést do filmu tento zajímavý svět zaujala a postava Gail se jí zalíbila a ztotožnila se s ní. Pokaždé, když se oblékla do jejího kostýmu, učesala si vlasy a nalíčila se, cítila, jako bych se stala tou divokou, nepříčetnou, bláznivou ženou.
Jednou z nejoblíbenějších postav Franka Millera v Sin City - město hříchu je místní servírka Shellie, která prochází všemi třemi příběhy filmu, ale klíčovou roli hraje v Dwightově povídce. Shellie se Dwight líbí, ale to nesnese žárlivý Malej Jackie. Pro roli Shellie měli Rodriguez s Millerem jasnou favoritku, kterou byla Brittany Murphy. Brittany je přesným ztělesněním Shellie. Dokonce když si Miller při tvorbě Sin City představoval, jaký by Shellie mohla mít hlas, představoval si Brittany. Shellie je jiná, než ostatní holky Sin City. Prochází všemi třemi příběhy, je velmi jemná a čistá, a přesto dobře zapadá do prostředí Sin City. I když Brittany natáčela pouze dva dny, byl to pro ni nezapomenutelný zážitek. Atmosféra při natáčení byla tak uvolněná a kreativní, až tomu sama nemohla uvěřit.
Malýho Jackieho, kdysi poctivého, ale dnes zkorumpovaného policajta, který ve Starém Městě Sin City vyvolává spoustu problémů, hraje držitel Oscara Benicio Del Toro. Tento talentovaný herec nejen dokonale využil svého všestranného hereckého umění, ale také, podle slov Franka Millera, ztvárnil Malýho Jackieho přesně tak, jak ho Miller nakreslil. Del Tora zaujala možnost převést nakreslené rámečky do světa lidí. Všichni herci museli přijít na to, jak do sebe dostat z kreseb dynamiku. Vyplnit ta prázdná místa mezi jednotlivými obrázky. To vyžadovalo notnou dávku představivosti a improvizace. Aby se Del Toro více přiblížil své postavě, konzultoval s Frankem minulost Malýho Jackieho, který býval hrdinou, ale postupem času se z něj stal surovec a bezcitný chlap. Dokonce se i domlouval s odborníky, jak má vypouštět cigaretový kouř z úst, aby vypadal přesně jako Malej Jackie.
Miho, němou bojovnici-samurajku, hraje Devon Aoki. Nelítostná ale úžasná postava herečce učarovala. Miho se od ostatních postav Sin City liší tím, že je němá. Tím bylo její ztvárnění náročnější, protože její pohyby musí jasně a zřetelně vyjadřovat její pocity a záměry. Aby herečka dosáhla Mihoiny fyzické kondice a získala potřebnou dovednost v boji s mečem, trénovala se třemi různými instruktory karate. Snažila se mentálně přiblížit této postavě a dosáhla toho právě díky tvrdému výcviku. Naučit se tedy používat celý bojový arsenál: meč Kitano, luky a šípy, hůl apod.
Manute dokáže dát takovou ránu pěstí, jako by vás zasáhl nákladní vlak. Je záhadný a zároveň smrtelně nebezpečný. Hraje ho Michael Clarke Duncan, který již dříve zazářil ve snímku Daredevil, natočeném také podle Millerova komiksu. Duncan byl nadšený z možnosti opět ztvárnit Millerovo dílo... ale ve zcela novém stylu. Z počátku nevěřil, že se filmařům podaří Sin City natočit. Výsledek ho však nadchl. Svoji postavu vnímá jako moderní mýtus. Dle jeho slov Manute poslední bodyguard, chlap, který splní jakýkoliv příkaz. I když je do krve zbitý, vždy vstane a bojuje dál.
3. povídka - Ten žlutej parchant
Nakonec je tu historka Johna Hartigana - posledního čestného policajta ze Sin City. Odpočítává mu poslední hodina jeho kariéry, když přijme poslední nabídku - ochránit jedenáctiletou dívku před sadistickým synem senátora... s nečekanými následky.
Pokud je v Sin City jediný kladný hrdina, je jím John Hartigan. Poslední čestný policista ve městě se chystá na odpočinek. Ale má před sebou poslední úkol: zachránit jedenáctiletou Nancy Callahanovou ze spárů pomateného syna senátora Rourka. Pro roli Hartigana měl Robert Rodriguez okamžitě vybraného Bruce Willise. Bruce Willis představuje novodobého rytíře a mimo jiné v černobílé vypadá skvěle. Frank Miller řekl: "Pokud je Mickey Rourke Dionýsem tohoto filmu, pak Bruce je jeho Apollem."
Bruce Willis je již dlouhá léta fanouškem Millerova Sin City, a když mu Rodriguez ukázal úvodní scénu Sin City, okamžitě souhlasil. Byl to pro něj ten vizuálně nejpůsobivější kousek filmu, jaký kdy viděl. Willis je také fanouškem Hartigana. Obdivuje na něm jeho schopnost a odhodlání vyměnil svůj život za život malé holky ...
Nancy Callahanová je dnes miláček Sin City. Můžeme ji vidět ve dvou podobách. Jednou je jedenáctiletou holčičkou v obrovském nebezpečí - hraje ji Makenzie Vega. A pak je půvabnou devatenáctiletou exotickou tanečnicí, která je jako světlo v temnotě města s telěm Jessiky Alba.
Jessiku Alba život a chování Nancyným okamžitě zaujaly. Její příběh je nádherný a romantický. Nancy je v Sin City jedinou osobou, která je plná nadějí ...
V příběhu Johna Hartigana je protivníkem Roark junior, šílený psychopat, který po rvačce s Hartiganem upadne do kómatu. Jeho otec však najme nejlepší odborníky, aby ho dali opět dohromady. Díky několika vedlejším efektům se však z Rourka juniora stává Žlutej parchant - stvůru tak odporná, žlutá a vysloveně zavánějící jako celá jeho osobnost. Roli Roarka juniora a Žlutýho parchanta si zahrál Nick Stahl. Původně chtěli Miller a Ridriguez obsadit do rolí Roarka juniora a Žlutýho parchanta dva různé herce, ale Stahl přesvědčil Rodrigueze, že zahraje oba. Ze začátku si tím Rodriguez nebyl jistý, a tak požádal Nicka, aby mu nechal na záznamníku nějaké vzkazy - zřetelným hlasem Žlutýho parchanta. V příběhu je hlas jediná věc, kterou dokáže Hartigan po proměně rozeznat. Rodriguez na tuto dohodu téměř zapomněl, kdyže se mu začaly na záznamníku objevovat skutečně hrůzu nahánějící vzkazy.
Sin City: Jak bylo město vybudováno
Začalo se s jednoduchým náčrtem: kresbami a příběhy Franka Millera. Rodriguez věděl, že bude muset zajít až na samý okraj digitální filmografie, aby zachytil ten deštivý, přesně ohraničený jas, který prostředí Sin City charakterizuje. Chtěl zachytit vizuální výjimečnost knih Sin City. Točil proto na zeleném pozadí, neboť vytvořit vizuální efekty a světlo z Millerových knih by bylo fyzicky nemožné.
Rodriguez byl na tuto cestu připravený; použil podobné techniky jako v Spy Kids - nejmodernější digitální kamery, které natočily herce před zeleným plátnem. Team odborníků poté zpracoval počítačem nakreslené pozadí, které vycházelo přímo z komiksových designů, a vytvořili celkový vzhled a dojem stejný jako v Millerových dílech. Jak Rodriguez říká, práce se zeleným pozadím je stejná, jako když nejprve nakreslíte postavy (natáčení herců), a pak doplníte pozadí (pomocí počítačem vytvořeného města). Díky tomuto systému se mohl režisér více soustředit na herce - na to, jak komiksové postavy ztvárňují.
Studia Troublemaker
Kvalitní technické vybavení, zkušený štáb a kreativní atmosféra - to vše bylo k dispozici ve studiích Troublemaker v Texasu. S nejmodernějším digitálním vybavením vnímá Rodriguez Troublemaker jako skutečný svět fantazie. Cokoliv ho během natáčení napadlo, mohl okamžitě zrealizovat. Ve studiu nebylo přesně dané prostředí, a tak mohli herci plně rozvinout svoji fantazii.
Zelená stěna
Pro většinu herců byla práce se zeleným pozadím neobvyklou zkušeností. Při hraní používali minimum rekvizit a někdy i jejich herečtí partneři byli ve scéně pouze virtuální na zeleném pozadí. Největší inspirací pro ně zůstávaly kresby v Millerových knihách. Ze začátku jim to připadalo hodně zvláštní - prostředí, kde je vše naprosto ve vaší mysli a ne skutečně na place. Řešením bylo nevěnovat pozornost okolí a soustředit se na dotváření děje. Hercům také vyhovovalo svižné tempo a široká flexibilita natáčení s HD kamerami. Nemuseli mít obavy, zda se záběr zdařil, či ne. Kamery natáčely stále, což hercům dávalo značný prostor pro kreativitu.
Film byl natočen s novými značkovými kamerami Sony HFC-950, které v současné době představují vrchol v digitální technologii. Kamera, kterou používal George Lucas při natáčení Star Wars: Episoda III - Pomsta Sithů, zvedá laťku mnohostrannému využití ve filmu.
Skoro všichni, kteří byli do výroby zapojeni, se cítili s tímto novým druhem natáčení spjati. Bylo to, jako by Robert a Frank vynalezli jiný druh filmu. Pro tento druh natáčení neexistuje žádné omezení - počasí, noc či den, realita ... Vše je o vytvoření imaginárního světa.
Vizuální efekty
Poté, co herci natáčeli před prázdným pozadím, připravoval další team počítačový svět, který vycházel přímo z Millerových knih. Cílem bylo smíchat reálné fotky s grafikou, ale finta spočívala v nalezení rovnováhy. Doladěním osvětlení a natáčení si Rodriguez hrál s proměnlivostí siluet, stínů a extrémních kontrastů. Také se rozhodl přidat několik barev pro jinak vysoce kontrastní atmosféru. Barvy používal jako velmi silný nástroj buď k zvýraznění, nebo naopak zjemnění určitého prvku.
Prostředí Sin City bylo vytvořeno ve studiích Troublemaker. Když přišel čas si pronajmout studio na doladění speciálních efektů, učinil Rodriguez nečekané rozhodnutí. Místo jednoho studia si pronajal tři - každé pro jeden příběh. Díky tomu mohly jednotlivé příběhy získat svůj vlastní výrazný, charakteristický a dokonalý vzhled.
Hybride Technologies pracovaly na Drsným sbohem; Café FX pracovalo na Velké tučné zabijačce a The Orphanage dodalo vizuální efekty k Tomu žlutýmu parchantovi.
Každé z těchto studií se do Sin City maximálně ponořilo, aby uspokojilo Rodriguezeovy požadavky. Teamy se snažily získat temnější tmavé a světlejší bílé barvy, vzrušující efekty, ale zároveň jednoduchost a přesnost.
Masky
Greg Nicotero z KNB EFX s Rodriguezem spolupracoval již dříve, ale Sin City - město hříchu bylo něco naprosto odlišného od všech předešlých snímků. Nicotero sám četl komiksy léta před tím, než se na něj Rodriguez obrátil. Ale nikdy si nedokázal představit, že by bylo možné jejich vzhled vytvořit pomocí skutečných lidských obličejů. Proto použil knihy přímo jako předlohu pro masky všech těch nejstylovějších postav, včetně Marva, Žlutýho parchanta, Hartigana a Malýho Jackieho.
Miller a Rodrigeuz věděli, že masky budou zapotřebí, ale chtěli, aby Nicotero rozbité nosy, viditelné jizvy a hranaté brady, které jsou pro Sin City typické, udělal co nejpřirozenější.
První úkol byl zároveň nejtěžší: přeměnit Mickeyho Rourkea na Marva. Naskenovali tedy jeho hlavu a za pomocí snímku vytvořili 5 různých obličejových masek, aby si byli jistí, že budou věrné Frankovým kresbám, a zároveň aby v nich bylo něco z Mickeyho. Mickey Rourke pak musel denně strávit 2 a půl hodiny v maskérně - nasadit paruku, plastiku na čelo, nos a bradu - a pak ještě 45 minut, aby to všechno sundal.
Dalším důležitým prvkem bylo vytvořit Hartiganovy charakteristické jizvy. Na svrchní stranu Bruceových jizev použili speciální techniku, která obsahuje fosforeskující makeup, takže byly jizvy vidět i na plátně mezi černou a bílou. Další zajímavou přeměnou byl Malej Jackie Benicia Del Tora. Vytvořili několik promyšlených plastik, aby svou postavu připomínal co nejvíce, zakulatili mu bradu, prodloužili nos a závěrem mu "zarazili hlaveň pistole do čela."
Nejzajímavější bylo vytvoření prohnilého, ďábelského Žlutýho parchanta. Team vytvořil několik různých masek obličeje a snažil se získat přesné detaily, od vrásek pod očima až k tvaru a posazení uší a nosu. Pak vytvořili masku celé hlavy. Tím ale práce neskončila. Dále vytvarovali z latexu celou hruď a břicho. Žlutý parchant je v Sin City jediný, který má celé tělo barevné. Rodriguez se tedy rozhodl natřít Žlutýho parchanta modrou barvou, díky čemuž mohli v postprodukci lépe vystihnout tu pravou žlutou barvu. Pro Stahla pak znamenal výsledek pětihodinovou proceduru, než se proměnil ve svou postavu - včetně toho, že mu přilepili masku a od hlavy k patě ho natřeli modrou barvou.
Kostýmy
Nina Procter musela Sin City - městu hříchu vdechnout život pomocí hedvábí, bavlny a kůže. Pro kostýmní výtvarnici představoval svět komiksů Franka Millera bohatý zdroj inspirace. Bylo pro ni výzvou vytvořit každý kousek oblečení tak veliký a tak výrazný, jako je v Millerových knihách. Chtěla se co nejvíce přiblížit originálním kresbám, jak jen to šlo, ale zároveň chtěla, aby se herci cítili pohodlně a příjemně.
Dalším úkolem bylo použít barvy, které by fungovali v černobílém světě. Jak Procterová uvádí, bylo vše v tomto filmu spíše o síle barvy než o barvách samotných. Každý kostým tedy zkoumala z pohledu černobílého světa. Pro zvýraznění stylu Sin City vytvořila hodně kontrastních prvků, např. stříbrné cvočky na černé kůži.
Procterová začala pracovat s typickými noirovými prvky, jako jsou dlouhé kabáty, síťované punčocháče, podvazky apod. Pro Marva vytvořila tři těžké dlouhé kabáty, které v průběhu filmu postava mění. V kabátech se dalo pohybovat jen obtížně, ale Rourke je dokonale využil. Hartiganův kabát byl naopak modernější a lehčí. Bruce Willis si své oblečení natolik oblíbil (zvláště svůj kabát), že si ho chtěl vzít dokonce i domů. Dwighta oblékli do kovbojského a Gail do pásků, síťoviny a vysokých bot. Postavu Nancy pojala kostýmní výtvarnice jako velmi sexy anděla. I když jí oblékla do kožených kalhot a přidala pistole a lasa, působí Nancy velmi přitažlivě a přirozeně.

Ocenění:
Cannes IFF
2005 - Robert Rodriguez (Umělecko-technická cena "Vulcain" udělovaná Nejvyšší technickou komisí obrazu a zvuku)
2005 - Frank Miller, Robert Rodriguez (Zlatá palma) (nominace)

The Saturn Awards
2006 - Nejlepší akční/dobrodružný/thriller film
2006 - Mickey Rourke (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2006 - Nejlepší speciální DVD vydání
2006 - Jessica Alba (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2006 - Greg Nicotero, Howard Berger (Nejlepší masky) (nominace)

DABING
1. DABING (DVD)
V českém znění: Lukáš Hlavica - Mickey Rourke (Marv), René Slováčková - Jaime King (Goldie/Wendy), Aleš Procházka - Clive Owen (Dwight McCarthy), Zuzana Hykyšová - Rosario Dawson (Gail), Alexej Pyško - Bruce Willis (John Hartigan), Lucie Vondráčková - Jessica Alba (Nancy Callahanová), Petr Oliva - Powers Boothe (senátor Roark), Pavel Vondra - Benicio Del Toro (Jackie), Nela Boudová - Carla Gugino (Lucille), Klára Jandová - Alexis Bledel (Becky), Filip Švarc - Nick Stahl (Žlutej parchant), Zdeněk Maryška - Rutger Hauer (kardinál Roark), Dara Rolins - Brittany Murphy (Shellie), Bohdan Tůma - Michael Clarke Duncan (Manute), Michal Michálek - Josh Hartnett (Muž), Libor Hruška - Michael Madsen (Bob), Tomáš Juřička - Jude Ciccolella (Liebowitz), Terezie Taberyová, Dagmar Čárová, Jan Šťastný, David Mudra, Zdeněk Mahdal, Ludvík Král, Petr Finkous, Šimon Mudra
Překlad: Anna Bandyová
Zvuk: David Pavlíček
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro SPI v roce 2005

2. DABING (Nova)
V českém znění: Jiří Schwarz - Mickey Rourke (Marv), Regina Řandová - Jaime King (Goldie/Wendy), Aleš Procházka - Clive Owen (Dwight McCarthy), Irena Hrubá - Rosario Dawson (Gail), Alexej Pyško - Bruce Willis (John Hartigan), Jolana Smyčková - Jessica Alba (Nancy Callahanová), Antonín Navrátil - Powers Boothe (senátor Roark), Pavel Vondra - Benicio Del Toro (Jackie), Nela Boudová - Carla Gugino (Lucille), Dana Černá - Alexis Bledel (Becky), Radek Hoppe - Nick Stahl (Žlutej parchant), Pavel Soukup - Rutger Hauer (kardinál Roark), Tereza Bebarová - Brittany Murphy (Shellie), Pavel Rímský - Michael Clarke Duncan (Manute), Marek Libert - Josh Hartnett (Muž), Marcel Vašinka - Michael Madsen (Bob), Jiří Valšuba, Luděk Čtvrtlík, Martin Zahálka, Tomáš Racek, Jan Szymik, Jitka Moučková, Milan Slepička, Terezie Taberyová, Filip Jančík (titulky)
Překlad: Vít Kabelka
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Pavla Draxlerová, Martin Kot
Dialogy: Petra Hamouda
Režie: Filip Jančík
Vyrobilo: Barrandov studio dabing pro Cet 21 spol. s.r.o. 2007

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.7.2005
Premiéra USA: 28.3.2005 Dimension Films
Premiéra Velká Británie: 3.6.2005     
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 28.11.2005 SPI Film
Poprvé na Blu-ray: 16.12.2013 H.C.E.

Tržby celkem - $ 158 753 820
Náklady (Rozpočet) - $ 40 000 000

REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Sin City - město hříchu gastonrolinc.webnode.cz/news/a29/
Akční / Krimi, USA, 2005
Režie: Robert Rodriguez, Frank Miller, Hrají: Jessica Alba, Bruce Willis

Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil gastonrolinc.webnode.cz/news/a28/
Akční / Krimi, USA, 2014
Režie: Robert Rodriguez, Frank Miller, Hrají: Josh Brolin, Mickey Rourke

 

Tvůrci a herci

Robert Rodriguez (Režie), Frank Miller (Režie), Quentin Tarantino (Režie), Elizabeth Avellan (Produkce), John Debney (Hudba), Graeme Revell (Hudba), Robert Rodriguez (Hudba), Robert Rodriguez (Kamera), Robert Rodriguez (Střih), Mary Vernieu (Casting), Jeanette Scott Rob (Scénografie), Simons Christopher (Scénografie), Stull Steve Joyner (Scénografie), Nina Proctor (Kostýmy), Annette Hoffman (Kostýmy),  Brenda J. Chambers (Kostýmy), Tim Rakoczy (Zvuk), - (Masky), Frank Miller (Scénář), Frank Miller (komiks) (Předloha), Jessica Alba (Herec), Bruce Willis (Herec), Alexis Bledel (Herec), Powers Boothe (Herec), Mickey Rourke (Herec), Clive Owen (Herec), Devon Aoki (Herec), Rosario Dawson (Herec), Elijah Wood (Herec), Benicio Del Toro (Herec), Jude Ciccolella (Herec), Michael Clarke Duncan (Herec), Rick Gomez (Herec), Carla Gugino (Herec), Josh Hartnett (Herec), Rutger Hauer (Herec), Nicky Katt (Herec), Jaime King (Herec), Michael Madsen (Herec), Frank Miller (Herec), Brittany Murphy (Herec), Marley Shelton (Herec), Nick Stahl (Herec), Makenzie Vega (Herec), Arie Verveen (Herec), Tommy Flanagan (Herec), Penny Drake (Herec), Ethan Maniquis (Herec), Emmy Robbin (Herec), Amanda Phillips (Herec), Lauren-Elaine Powell (Herec), Nick Offerman (Herec), Tommy Nix (Herec), Robert Rodriguez (Herec), Jason Douglas (Herec), Randal Reeder (Herec)

 

2005/124/USA/Akční, Krimi, Thriller