Labyrint: Útěk / Maze Runner, The (2014/114/USA/Akční, Mysteriózní, Thriller, Sci-Fi) 66%

JEDNOU VĚTOU
„Mladík Thomas se ocitne s několika dalšími chlapci na louce, kterou obepínají vysoké zdi. Nic si stejně jako ostatní nepamatuje a netuší, proč se tam ocitl."

OBSAH
Podzemní výtah Thomase vyvezl na louku obklopenou vysokými zdmi. Vůbec na nic si nepamatuje, dokonce si zpočátku nevzpomíná ani na vlastní jméno. Hned po příjezdu jej přivítá skupina dalších mladíků, které již dříve potkal stejný osud. Vytvořili zvláštní komunitu, která se na tom podivném místě snaží přežít a zároveň neúnavně hledá únikovou cestu. Možnost utéct mají každé ráno, kdy se ve zdi otevírá obrovská brána. Ta jim však pouze umožňuje vstoupit do obrovského a neustále se měnícího bludiště, které jejich nový domov obklopuje. Nejlepší a nejodvážnější běžci hledají cestu ven a postupně mapují jednotlivé části labyrintu. Mají na to jen čas vymezený denním světlem, večer se brána uzavírá a kdo se nestihne včas vrátit, mezi stěnami labyrintu nepřežije. Zůstane po něm jen přeškrtnuté jméno vyryté na stěně. Labyrint se totiž v noci mění na děsivé místo plné nejrůznějších nástrah, kvůli nimž se pravděpodobnost přežití v jeho útrobách limitně blíží k nule. Thomase přesto bludiště neustále přitahuje. Možná za to může i fakt, že je jiný než ostatní chlapci. Jemu jedinému se zdají podivné sny o minulosti a o záhadné organizaci skryté pod zkratkou W.C.K.D. Navíc právě jeho jméno vykřikne nový pasažér, kterého přiveze další výtah. K překvapení všech to ale není chlapec, ale dívka (Kaya Scodelario). A právě ona možná drží klíč od brány jejich vězení.(CinemArt CZ)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mám radost, že poslední dobou Američani točí jeden film za druhým na základě fantasy bestsellerů pro mladé, kterých je poslední dobou tuny. Za ty, co mě teď napadá třeba Hunger Games nebo Divergence. Každopádně i Labyrint: Útěk je dobrým filmem. Možná to na první pohled podle mého hodnocení nevypadá, ale já se u filmu fakt bavil. Ono totiž není zase tak jednoduchý dost rozdílný svět od toho dnešního představit do filmu. Tvůrci to ale zvládli dobře a jediný problém, který tak pro mě vznikl je samotný příběh, který mě místy štval, s čímž ale já vůbec nic neudělám. Naštěstí se do toho gay prostředí vměstnala jedna dívčina a tak to od druhé půlky filmu mělo alespoň trošku koule. (Malarkey) 3*

Musím se přiznat, že jsem moc nepochopil smysl toho celýho. Je mně jasný, že zdejší kinder elite to pochopila už když si kupovala lístek u pokladny, ale mě ta pointa přišla tak strašně odfláklá, že mě to nedávalo abslutně smysl. Film umí v první půlce dobře pracovat s diváckou zvědovostí, ale čím víc se příběh blížil ke konci, tím víc se ztrácelo napětí a film ztrácel na zajímavosti. Navíc mě nebavilo dvě hodiny koukat na bandu dospívajících chlapečků. Ke konci tam sice prskli ženskou, ale její postava většího významu neměla. V určitých fázích se jednalo o slušnou záležitost, ale jako celek film k nadprůměru rozhodně nedopajdá. (Enšpígl) 3*

Zlaté Hunger Games. Vědecko-fantastická zábava pro mládež se rozpíná nesympatickými směry. Z post-twilightovské éry pro teenagery se nám už několikrát udělalo solidně zle, tady se dá hovořit o lehce dospělé látce. Mladí hošani netuší, co se s nimi děje a už jsou v robinzonovském prostranství obehnaném ohromnou betonovou stěnou. Skupina nesourodých mladíků vytvořila poměrně fungující komunitu, bojí se, pěstují, přežívají, umírají, ctí pravidla. Labyrint, který na prostranství ústí, je zřejmě jedinou cestou ven. Ono velké tajemství mě nelákalo, otázky jsou bez odpovědí, citová vazba na postavy chybí, že je v téhle grupě život drsný, jsem necítil, stejně jako tíživou atmosféru. Nepulsovalo to, nevěřil jsem. Objevit se mezi bandou náctiletých bruneta s tváří Kayi Scodelario, nedospala by bez poskvrny. Akce nestrhne, palce držet nenutí, nohy jí navíc podráží zmatená kamera i střih. Místy přesto působivé, to bych zase tvůrcům křivdil, dvojka mě ovšem i tak neláká/nezajímá. (castor) 3*

VELKÁ RECENZE
Když skončil Twilight, snad každé studio se chtělo přiživit na popularitě sračkoidních příběhů o dospívajících holkách, které se nějakým způsobem octnou ve světě duchů, upírů, vlkodlaků nebo jiné verbeže. Naštěstí se to nepovedlo a úspěch slavily jen Hunger Games. Ty na to šly přeci jen trošku jinak a minimálně jejich druhý díl je i víc než slušný. Každopádně ne dost na to, abychom se těšili na další následovníky. Labyrint: Útěk ale ukazuje, že právem často vysmívaný a opovrhovaný žánr příběhu pro dospívající čtenáře může nabídnout i filmy, na něž se dá koukat.
Základní výhodou Labyrintu je to, že se nepokouší podbízet divákům tak, jako konkurence. Nejedná s nimi jako s idioty a nesnaží se získávat je na svou stranu přes hrdinu nebo hrdinku, co se tváří děsně výjimečně, ale přitom jde jen o další zaměnitelného hňupa nebo slepici zajímavou asi jako sopel. Prostě jako někdo z Divergence a podobných filmů. Tady máme hrdinu, jenž má něco jako osobnost, překvapivě i charisma a hlavně se octl ve světě, který nestojí na tom, kolik se v něm pohybuje krasavců a dívek v nesnázích.
První hodina Labyrintu hodně připomíná klasického Robinsona říznutého seriálovými Ztracenými. Máme tu skupinu nesourodých hrdinů, jimž se v extrémních podmínkách podařilo vybudovat něco jako fungující komunitu s vlastními pravidly a zákony. Život je tu drsný, nikdo nemá nic zadarmo a všichni se musí snažit a dřít, aby přežili, což je celkem příjemná změna oproti pasivním hrdinům podobných příběhů, kteří „jsou prostě vyvolení a tak se s tím smiřte“. Tady se žije se smrtí v zádech. V labyrintu, který možná skrývá a možná neskrývá cestu ven z obřího vězení, se skrývají smrtící monstra, co si kluci nevypěstují, to nemají a když se zhorší počasí, není to žádná sranda. Filmový svět zkrátka od první minuty působí jako skutečně nehostinné místo a ne jako nějaká z nosu vytažená pitomost, jak jsme si už bohužel zvykli.
Člověku ani nepřijde, že vlastně kouká na dobrodružství pro dospívající kluky a holky. No, spíš kluky, ale to je fuk. Labyrint má chvílemi hodně tíživou a temnou atmosféru. Nejde tu o hledání dokonalého životního partnera, o vyrovnání se s tím, že je někdo vyvolený nebo o boj proti diktátorské společnosti. Nic takového hrdiny nezajímá, chtějí jen přežít a zdaleka ne všem se to povede. Skutečně jsem nečekal, že podobný žánrový film bude mít takové koule a že tvůrci bez mrknutí oka celkem brutálně zlikvidují kluky, kteří sotva dostali občanku a v hospodě by jim ještě pivo nalít neměli.
Mladší diváci budou mít vůbec Labyrintem celkem solidní problém. Když už se hrdinové vypraví přímo do jeho útrob, čekají tam na ně potvory, jež mají blíž k Vetřelcům než k nějaký srandovním bubákům, na něž jsme zvyklí. A myslím, že pokud na to vyrazí někdo pod deset let s tím, že dostane pohodové dobrodružství, může mít v některých momentech problém udržet stolici. Nedovolím si odhadovat, jak moc se tenhle dospělý a seriózní přístup k látce debutujícímu režisérovi Wesu Ballovi vyplatí a jestli jeho prvotina nebude právě kvůli němu mít u pokladen problémy, rozhodně si ale zaslouží pochvalu za to, že měl koule a natočil to jinak. Popravdě jde snad o první film z post-twilightovské éry pro teenagery, u něhož chci vidět pokračování. Na rozdíl od konkurence totiž Ball i jeho postavy umí překvapit.
Trochu tedy zamrzí, že se jim nepovedlo postupně gradovanou atmosféru udržet až do úplného konce, kdy se z Labyrintu stává jen obyčejný akční „běh za východem“, v němž navíc samotné akční scény nejsou příliš přehledné a podráží jim nohy chaotická kamera a zběsilý střih a nepříliš originální pointa, i když zrovna tu se daří tvůrcům docela dlouho solidně maskovat.
Pořád jde ale o hodně velký nadprůměr. Nebudu zastírat, že mám z Labyrintu radost hlavně proto, že jsem od něj absolutně nic nečekal a dostal jsem překvapivě dospělé a dramaticky velmi dobře vystavěné dílo, jež si rozhodně nezaslouží být házeno do stejně zasmrádlého pytle jako Mortal Instruments, Vampírská akademie, Nádherné bytosti a další blitky, u nichž jste stejně nejspíš zapomněli, že vůbec existují. Dejte téhle podívané šanci. Možná zjistíte, že žánr obvykle spojovaný s filmovým dnem může nabídnout překvapivě svižnou, napínavou a zábavnou podívanou. Bylo by fajn, kdyby si toho všimli v Hollywoodu.

O FILMU
Thomas se probudí ve výtahu, který ho vyveze na velké otevřené prostranství obklopené obrovskými betonovými zdmi. Ocitá se na „Place“ a hned po příjezdu ho zde přivítá skupina mladíků. Thomas si vůbec na nic nepamatuje. Netuší, kde je, odkud přišel. Nemůže si vzpomenout na své rodiče, svou minulost, dokonce si nepamatuje své vlastní jméno.
Ani ostatní chlapci na Place, tzv. Placeři, netuší, jak a proč se na toto místo dostali. Jen jedno je jisté, každé ráno se do labyrintu otevře obří betonová brána a se západem slunce se zavře, každých třicet dnů přijede výtahem nový chlapec. Z předvídatelného chování labyrintu se dal Thomasův příjezd očekávat. Ale nepředpokládalo se, že by se výtah, po necelém týdnu, mohl objevit znovu a tentokrát přivézt Teresu, první a jedinou dívku na Place.
Thomas zjistí, že každý člen komunity má na Place svou roli, počínaje zahradničením, stavebními pracemi nebo členstvím v elitní jednotce běžců, kteří mapují měnící se stěny bludiště, jež je drží v zajetí. Běžci spěchají, aby stihli zmapovat terén, než den skončí a brány labyrintu se zavřou. Pak se totiž chodbami betonové stavby začnou toulat hroziví biomechaničtí rmutové.
Thomas je znepokojený faktem, že mu Plac i bludiště připadají povědomé. V jeho vzpomínkách se skrývá odpověď, která by mohla být klíčem k vyřešení labyrintu a možná i světa mimo něj.
Film Labyrint: Útěk je adaptací prvního dílu úspěšné knižní trilogie Jamese Dashnera. Kniha byla poprvé publikována v říjnu 2009. Okamžitě upoutala představivost čtenářů po celém světě a udržela se na prvních místech žebříčku bestsellerů New York Times. Čtenáři ji popsali jako kombinaci Pána much, Hunger Games a legendárního televizního seriálu Lost. Dashner takové srovnání chápe, zejména v případě Pána much, ale konstatuje, že Labyrint: Útěk je v jádru velmi odlišný příběh. „Nemyslím si, že by postavy jednaly stejným způsobem jako v Pánovi much,” vysvětluje. „Myslím, že by byly civilizovanější, ukázněnější a odhodlané přežít a uniknout.
Labyrint: Útěk je dobrodružný příběh, který je také o naději a síle lidského ducha.” Kniha upoutala pozornost producentů Ellen Goldsmith-Veinové a Lee Stollmana z produkční společnosti Gotham Group. „Dostane se nám do ruky spousta románů pro mládež,“ vysvětluje Stollman, „vždy hledáme něco, co nabízí velký svět, zkrátka něco, co jsme ještě neviděli,“ a to producenti nalezli v Dashnerově knize.
Studio mělo zájem knihu pro filmové plátno zadaptovat věrně a tak se obrátilo na producenta ze společnosti Temple Hill Entertainment, Wycka Godfreyho, který slavil obrovský úspěch s filmovou sérií Stmívání. Godfrey se dozvěděl o knize Labyrint: Útěk od svých synů Wyatta a Hudsona, kteří ho jako první na knižní sérii upozornili. „Když mě oslovili z 20th Century Fox, okamžitě jsem na to kývl. Věděl jsem, že by moje děti byly šťastné, kdybych konečně natočil film, který by byl pro ně jako stvořený,“ říká.
Producenti se obrátili na debutujícího režiséra Wese Balla, aby převedl Labyrint: Útěk na filmové plátno. Jedinou předchozí režijní zkušeností Wese Balla byl film Ruin, sedmiminutový CGI animovaný snímek, který se stal on-line fenoménem.
Ball říká: „Mám vlastní malou firmu na vizuální efekty a rozhodl jsem se, že po dvou letech intenzivní práce pro ostatní, udělám taky něco pro sebe. Firmu jsem zavřel a vyrobil film Ruin. Dal jsem ho na web a prostřednictvím Twitteru film získal obrovskou popularitu.“
Velmi vizuální, úsporně vyprávěný akční příběh se odehrává ve futuristickém městě porostlém vinnou révou. Film Ruin byl koncipován jako úvodní sekvence hraného celovečerního snímku, na kterém chtěl Ball dále pracovat. Vývojový tým studia Fox po zhlédnutí filmu Ruin věděl, že Ball měl vizi a potřebnou invenci, aby mohl Labyrint: Útěk převézt na filmové plátno.
Když mu studio navrhlo, aby si Labyrint: Útěk přečetl, Ball věděl, že to bude jeho další projekt. „Měl jsem opravdu jasnou vizi toho, jak to na Place vypadá. Viděl jsem ho jako syrové, napjaté, naturalistické místo s vysokými betonovými zdmi, které jej obklopují. Uvědomil jsem si, že to byl druh světa, ve kterém jsem chtěl v příštích letech žít.“
Balla rovněž přitahovala postava Thomase, hlavního hrdiny příběhu. „Thomas je někdo, kdo udělá krok do neznáma, když všichni ostatní dělají krok zpět,“ říká mladý režisér. „Musíte mít odvahu čelit neznámému, pokud chcete najít sami sebe. Thomas je zvídavý a někteří na Place to vnímají jako hrozbu, i když to může být věc, díky které se odtamtud dostanou.“
„Navíc mám rád filmy o vytváření světů a tento film, o stvoření jednoho takového světa, je. Začneme na Place, který kluci sami vybudovali, a pak vstoupíme do velkého světa labyrintu a to je o úplně něčem jiném.“
Ball a Godfrey začali dávat jednotlivé elementy projektu dohromady. Godfrey vzpomíná: „Jedna věc, která mě naprosto ohromila, když jsem se s Wesem poprvé setkal, byla, že jeho pojetí labyrintu přesahovalo všechno, co jsem si představoval.“
Dalším krokem bylo sestavení hereckého obsazení pro role Placerů, kteří vytvořili vysoce funkční společnost, ve které vykonávají svou každodenní práci, starají se jeden o druhého, ale také soupeří o moc, zatím co se snaží vyřešit záhadu labyrintu. Godfrey říká: „Výběr herců byl jednou z nejvíce vzrušujících fází projektu. Herci opravdu v tento svět uvěřili a my jsme museli zajít hodně daleko, abychom ty pravé našli.“
V čele hereckého obsazení stojí Dylan O'Brien jako vynalézavý Thomas, který je přesvědčen o tom, že cesta z labyrintu existuje. Dobře známý fanouškům televizního seriálu stanice MTV Vlčí mládě, O'Brien má v sobě něco, co Godfrey nazývá „kvalita obyčejného člověka. Dylan tím připomíná mladého Toma Hankse. Není přespříliš atraktivní a je to skvělý sportovec. Perfektně zvládl fyzickou náročnost, kterou jeho postava vyžadovala.“
O'Brien konstatuje, že i přes děsivé a matoucí okolnosti, za kterých Thomas přijíždí na Plac, tato zkušenost odhaluje to nejlepší z jeho charakteru. „Než se probudil na Place, pravděpodobně vedl docela bezstarostný život,“ říká herec. „Ocitnout se v této situaci za těchto okolností mu umožňuje, aby se napojil na instinkty a hrdinství, které v sobě vždycky měl. Nedovolí, aby mu strach z tohoto nového a neznámého světa bránil dozvědět se víc. Nedrží ho to zpátky.“
Thomas zjistí, že je jen jedním z mnoha, které během posledních tří let nahoru vyvezl výtah. Vůdcem Placerů je Alby, který má ve skupině otcovskou autoritu. „Alby je hlavní frajer,“ říká Ball. „Byl to první Placer, první chlapec vyslaný nahoru výtahem a musel přežít celý měsíc sám bez pomoci, aniž by věděl, kde je. Pak se objevil další chlapec. Alby si uvědomil, že pořádek a disciplína jsou nezbytné pro přežití v tomto světě. A velice mu na těchto zásadách záleží.“
Aml Ameen byl obsazen do role autoritativního Albyho. V poslední době byl k vidění v Lee Danielsově filmu Komorník, podle Godfreyho je Aml „skvělou novou tváří. Má v sobě důstojnost a vážnost. Je jako mladý Denzel Washington.“
Ameen si vzal vůdcovství a paternalistické vlastnosti této postavy za své. „Alby vymýšlí mýty a pravidla, podle kterých mají chlapci žít,“ vysvětluje. „Jsou rodina a Alby si myslí, že se všichni dostali do bludiště z nějakého důvodu. Ale nejdůležitější je, že drží pohromadě. Placeři jsou rodina. Takže Alby ztělesňuje všechny tyto krásné, složité věci, které herci tak rádi hrají.“
Thomasovým soupeřem na Place je Gally. Elegantní a strach nahánějící Gally chce na Place zachovat status quo a s novým přírůstkem se dostává do střetu. Ale Gally a Thomas jsou ve skutečnosti dvě strany téže mince,“ poznamenává Ball. „Thomas se rád vrhá do neznáma a Gallymu jde o zachování normálního stavu a bezpečí.“
Will Poulter, který si zahrál v kultovním filmu Malý Rambo a nedávno předvedl své komediální schopnosti ve snímku Millerovi na tripu, přijal roli Gallyho. Godfrey říká: „Will je perfektní jako Gally. Není rozumné dostat se s ním do křížku. Je to inteligentní protivník.“
Gallyho lpění na zachování neměnného stavu věcí není bezdůvodné, říká Poulter. „Není hlídacím psem zákona, spíš je to člověk, který věří v pravidla, protože bez nich by Placeři zemřeli,“ vysvětluje. „Takže když tato pravidla nejsou dodržována, Gally se umí ozvat a zpochybnit Thomasovo jednání. Pro něj tyto zásady představují život.“
Spisovatel Dashner odmítá myšlenku, že je Gally darebák. „Chtěl jsem, aby byl hlavním Thomasovým soupeřem, ale zároveň mi záleželo na tom, aby s ním čtenáři cítili a porozuměli jeho názorům a jednání,“ říká.
Albyho pravou ruku, Newta, hraje Thomas Brodie-Sangster, který se objevil v hitu HBO Hra o trůny, ale vůbec poprvé na sebe upozornil svým výkonem ve filmu Láska nebeská. „Je sice druhým nejvyšším velitelem, ale není zcela připraven velení převzít. Thomas v sobě má kvalitu, jakou měl i Newt v knize… Je tak trochu rošťák,“ říká Godfrey.
„Newt je číslo dvě na Place,“ přitakává Ball. „Když tam není Alby, Newt přebírá otěže, ale ve skutečnosti není na tuto výzvu připravený a to dává větší prostor Gallymu, který raději řeší věci po svém.“
Newt při chůzi kulhá a v příběhu se vlastně nikdy nedozvíme proč. O svém zranění raději nemluví. Nicméně Brodie-Sangster říká, že jeho postava je „tou zábavnější ze skupiny. Je to kluk, se kterým si každý rozumí. Placeři přichází za Newtem se svými problémy, protože ho mají rádi a důvěřují mu.“
Britská herečka Kaya Scodelariová hraje Teresu, jedinou dívku mezi Placery. Teresa má s Thomasem tajemné spojení. Scodelariová na sebe upozornila v britském televizním seriálu Skins. Na filmaře udělala dojem tím, že byla „jednou z kluků“, vysvětluje Godfrey. „Je bojovnice, což musíte být, pokud jste vrženi na Plac mezi všechny tyto mladé muže.“
„Teresa je stejně tvrdá jako kluci,“ přitakává Scodelariová. „Je nezávislá, divoká, neústupná a rozhodně se sebou nenechá zametat.“ Ball vzápětí dodává: „Je opředena tajemstvím stejně jako Plac a labyrint. Jakmile ji výtah vyveze nahoru, všechno se rázem zvrtne.“
Elitou mezi Placery jsou Běžci, jejichž fyzická zdatnost je žene bludištěm kupředu každý den, což jim umožňuje sestavit mapu této hrozivé stavby a možná vymyslet způsob, jak z ní uniknout. Jejich kapitánem je Minho, kterého hraje Ki Hong Lee. Mladý herec přijal své vedoucí postavení mezi Placery po svém. „Nechal jsem se inspirovat námořní pěchotou a armádou. Považuji Minha za takového generála Placerů,“ vysvětluje Lee. „Je jeho úkolem dát dohromady běžecké oddíly.“
Nejmladším Placerem je Chuck, sympatický a loajální kluk, který k Thomasovi vzhlíží. Na Place pracuje jako šlichťák- čili Placer, který není dobrý pro žádnou práci. „Je to rozkošné dítě - taková postava mladšího bratra,“ říká Ball. „Hodně se snaží, ale nikdo od něj nic neočekává, i když i on dostane příležitost užít si chvilky hrdinství.“
Chuckovo přátelství s Thomasem je zdrojem nejhumornějších a nejdojemnějších momentů v celém filmu. „Jsou víc než jen kamarádi,“ říká Blake Cooper, který roli ztvárnil. „Thomas je pro Chucka jako starší bratr a rádce. Starají se jeden o druhého.“
Cooper oslovil autora knihy Dashnera a režiséra Wese Balla prostřednictvím Twitteru a zeptal se, jestli by se mohl zúčastnit konkurzu na roli Chucka. Když filmaři viděli Cooperovy kamerové zkoušky, jejich reakce byla jednomyslná: byl to Chuck.
Do role impozantní, tajemné Avy Paige, vedoucí experimentálního programu nazvaného Z.L.S.N. (v anglickém originále W.C.K.D.), o kterém Placeři učiní znepokojivé odhalení, tvůrci obsadili Patricii Clarksonovou. Uznávaná herečka se objevila ve filmu Martina Scorseseho Prokletý ostrov nebo v chytré komedii pro teenagery Panna nebo orel. Od Národní společnosti filmových kritiků získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za film Přednosta.
Ava a Z.L.S.N. jsou tajemné entity, jejichž činy odrážejí některé z ústředních témat příběhu, jako „ co je dobro, co je zlo a jak se lidé chovají, když jsou nuceni žít v zoufalství a beznaději,“ říká Dashner. „Takže Z.L.S.N. má tento název úmyslně. Vede vás to k tomu, abyste si mysleli určité věci, ale nakonec to stejně bude tak trochu jinak.“
Filmová výprava přivedla Labyrint: Útěk k životu: od 30ti metrových zdí labyrintu porostlých vínem po tábořiště Placerů. Plac a bludiště vznikly na skutečných lokacích a byly vylepšeny prostřednictvím vizuálních efektů.
Masivní stěny bludiště působí jak moderně tak i starodávně, přesně podle představ Balla a filmového výtvarníka, Marka Fisichella. Za plazivou vinnou révou a zdánlivě prázdnými chodbami vysokého labyrintu se skrývá hrozba, která děsí i ty nejotrlejší Placery veterány. Skryté bytosti, které chlapci nazývají Rmuty, i když žádného z nich ve skutečnosti neviděli, se živí těmi, kteří zůstanou v bludišti příliš dlouho. To znamená, že se chlapci musí dostat z bludiště ven, než se jeho zdi zavřou, protože v noci uvnitř nikdo nepřežije.
Fisichella hovoří o návrhu a stavbě dekorace labyrintu. „Bludiště hraje ve filmu velkou roli a samozřejmě jsme byli velmi omezení v tom, kolik jsme toho mohli ve skutečnosti postavit. Přišel jsem tedy s modulární koncepcí. Podařilo se nám uspořádat a vytvářet různé koridory a křižovatky, které by umožnily pohyb hercům, jak vyžadoval filmový děj. Díky vrstvám rostlin, vinné révy a dalším prvkům jsme byli schopni vzhled labyrintu měnit a předstírat, že jsme pokaždé v jiné části.“
Pokračuje: „Zdi bludiště byly ve skutečnosti jen pět metrů vysoké, protože jsme byli ve studiu limitovaní výškou a museli jsme ponechat dostatečný prostor pro osvětlení shora. Díky vizuálním efektům jsme je mohli ve výsledku prodloužit na sto metrů.“ Jeden z největších inženýrských úkolů pro filmovou stavbu byla výroba skutečných bran pro bludiště. „Samotná vrata byla 6 metrů široká a 6 metrů vysoká,“ říká Fisichella. „Brány byly mechanické, takže se vlastně otevíraly a zavíraly na povel tak, aby jimi mohli herci proběhnout, což udělalo akci dynamičtější, než kdyby se to točilo na modrém pozadí.“ Každá vrata vážila 3 tuny a manipuloval s nimi tým vizuálních efektů. „Byla to náročná instalace, protože jsme je vyrobili na lokaci mimo naši domovskou základnu,“ dodává.
Fisichella měl inovativní způsob, jak upravit chaty Placerů, aby vypadaly autenticky a jedinečně a odpovídaly povaze svých majitelů. „Nechtěl jsem, aby to vypadalo, že je všechny navrhoval jeden člověk. Chtěl jsem, aby každá z nich měla osobní rukopis, takže různé týmy stavěly různé chatrče.“
Jeho tým zároveň vynikajícím způsobem využil různé stavební materiály, které měli k dispozici. „Na vše, co jsme vyrobili, jsme získali materiál přímo na lokaci, samozřejmě se svolením majitele. Bylo to jako bychom měli svůj vlastní obchod se stavebním zbožím na dvorku za domem, což nám ušetřilo spoustu času. Pokaždé, když jsme potřebovali další kus dřeva, tak jsme vyběhli do lesa.“
V příběhu je Mapový bunkr prostorem, kde běžci shromažďují všechny informace, které získali během riskantních denních expedic do bludiště. „Měl jsem pocit, že by Mapový bunkr neměl být přímo na Place, ale ukrytý a tak jsme si vybrali místo hluboko v lese, které bylo velmi pěkné a zarostlé,“ říká Fisichella. „Působilo to tam trochu tajemně, zejména když padala mlha. Exteriéry i interiéry jsme se rozhodli natočit přímo na lokaci ve státě Lousiana. Díky tomu jsme měli k dispozici krásné světelné paprsky, které pronikali do místnosti skrze štěrbiny ve dřevě a zároveň získali úžasné průhledy na bujnou zeleň venku.“
Umělecká inspirace někdy může povýšit původní příběh. Fisichella vysvětluje: „Středobodem Mapového bunkru je stůl, který byl jedním z mých nejoblíbenějších kousků ve filmu. Běžci vstupují do bludiště a vrací se se svými poznámkami a ručně nakreslenými mapami, které dávají dohromady na tomto velkém stole, a když je určitým způsobem složí, začne se před nimi rýsovat půdorys bludiště. Napadlo mě, že to byla skvělá příležitost, aby diváci opravdu pochopili rozsah labyrintu v trojrozměrné podobě. Řekl jsem si ‘Nebylo by skvělé, kdyby Placeři vlastně postavili trojrozměrný model bludiště z klacíků a proutků?’ A tak jsme skončili na tomto opravdu krásném 2,5 metrů širokém stole s modelem bludiště, vyrobeným z 6,5 centimetrových klacíků. Dokonce jsme udělali miniaturní verzi samotného Placu přímo uprostřed tohoto modelu. Vypadá to velmi primitivně, ale je to takové krásné umělecké dílo, a když od něj poodstoupíte, uvidíte, jak velký labyrint ve skutečnosti je.“
Pokud jde o rmuty, jsou to nestvůry, které střeží nekonečné chodby labyrintu, Godfrey slibuje něco nezapomenutelného a děsivého. „To, co se nám všem na rmutech líbilo, byl fakt, že to jsou biomechanická stvoření. Jsou to biologické bytosti, na něž vědci naroubovali nebezpečné aparatury - jako kovové nohy a žihadla. Jsou velmi, velmi strašidelní.“
Hustě zalesněná lokace, kde se natáčeli scény z Placu, se nacházela na farmě v St. Francisville ve státě Louisiana, asi hodinu jízdy od Baton Rouge. Bujná, odlehlá oblast skrývala pro filmový štáb a herce větší výzvy, než čekali. Stollman pojmenovává ty hlavní: „Různé druhy jedovatých hadů, hmyzu, komárů, hovad, velké teplo, vlhkost, bláto, déšť….” S hady nebyla žádná legrace. Krotitel hadů měl plné ruce práce, když během tří natáčecích týdnů odstraňoval ze scény desítky potenciálně smrtelných ploskovců vodních, chřestýšů lesních a ploskolebců amerických. Herci a štáb se vyhnuli nebezpečným uštknutím. Všichni hadi byli po skončení natáčení bezpečně vypuštěni zpět do přírody.
Před začátkem samotného natáčení Ball zařídil, aby jeho mladí herci prošli kurzem přežití. Rušný jednodenní kemp, který se stal nezapomenutelným díky překvapivé bouřce, podkreslily nádherné hromy a blesky. Godfrey se domnívá, že tato zkušenost z divočiny „vytvořila mezi herci pouto, které zrcadlilo vztahy postav v jeho knize.“
Také měl pocit, že lokace dala štábu šanci zažít drsné podmínky na vlastní kůži a vyzkoušet si dobrodružství - přežít bez technologií. Tyto postavy se musí postarat o svou potravu samy a postavit své vlastní příbytky a musí se taky postarat jeden o druhého. Myslím, že to má přitažlivý aspekt, mít možnost odříznout se od technologií a žít ve volné přírodě.“
Jakmile skončilo natáčení, Godfrey zopakoval, proč byl Wes Ball tím pravým režisérem pro film Labyrint: Útěk. „První věc, která mě na Wesovi zaujala, byla jeho představivost a jeho odhodlání přivést tento svět k životu. Pochopil, čím Thomas prochází.“
Autor James Dashner souhlasí. „S Wesem jsme komunikovali od samého začátku a já jsem téměř okamžitě mohl říct, že vystihl mou vizi. Jeho nadšení, vášeň a věrnost knižní předloze byly úchvatné. Zcela jsem mu důvěřoval.“
Dashner přemítá o líbivosti příběhu a poznamenává, že to vychází ze „stavu, kdy divák není schopen předvídat, co se bude ve filmu dít dál. Chtěl jsem, aby se moji čtenáři a nyní i diváci cítili jako Thomas, když vstoupí na Plac.“

Postavy a obsazení
• Dylan O'Brien - Thomas
• Kaya Scodelariová - Teresa
• Aml Ameen - Alby
• Thomas Brodie-Sangster - Newt
• Ki Hong Lee - Minho
• Will Poulter - Gally
• Patricia Clarksonová - Ava Paige, vedoucí projektu ZLOSIN (WCKD)
• Blake Cooper - Chuck

DABING
V českém znění: Petr Neskusil - Dylan O'Brien (Thomas), Jolana Haan - Kaya Scodelario (Teresa), Oldřich Hajlich - Chris Sheffield (Ben), Robin Pařík - Ki Hong Lee (Minho), Radoslava Stupková - Patricia Clarkson (Ava), Martin Sucharda - Blake Cooper (Chuck), Radek Škvor - Aml Ameen (Alby), Vojtěch Hájek - Jacob Latimore (Jeff), Branislav Holiček - Will Poulter (Gally), David Štěpán - Thomas Brodie-Sangster (Newt), Martin Draxler, Radek Hoppe, Ivo Hrbáč, Daniel Margolius, Pavel Šrom, Zbyšek Horák
Překlad: Zdeněk Hofmann
Dialogy: Petra Jindrová
Produkce: Pavla Draxlerová
Zvuk: Tomáš Mourek
Režie: Petr Pospíchal
Natočilo Barrandov Studio a.s. 2014

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.9.2014 CinemArt
Premiéra USA: 19.9.2014 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 4.2.2015 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.2.2015 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 10 966 897
Tržby celkem - $ 348 319 861
Návštěvnost v ČR 82 622
Náklady (Rozpočet) - $ 34 000 000

FILMY V SÉRII
Labyrint: Útěk gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a249/
Akční / Mysteriózní, USA / Velká Británie, 2014
Režie: Wes Ball, Hrají: Dylan O'Brien, Kaya Scodelario

Labyrint: Zkoušky ohněm gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a252/
Akční / Sci-Fi, USA, 2015
Režie: Wes Ball, Hrají: Dylan O'Brien, Thomas Brodie-Sangster

Labyrint: Vražedná léčba gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a253/
Akční / Thriller, USA, 2018
Režie: Wes Ball, Hrají: Dylan O'Brien, Dexter Darden

Zajímavost k filmu
- Thomas Brodie-Sangster nosil při natáčení v botě kamínek, aby nezapomněl na to, že postava Newta kulhá.
- Film byl uveden do kin ve 48 zemích světa. V ČR se film vysílal v 91 kinech a v naší zemi vydělal 2,6 milionu korun.
- Ještě před americkou premiérou vydělal film na zahraničních tržbách 8,276 milionu dolarů.
- Režisér Wes Ball a predstavitelia Fox Studios sa pôvodne stretli kvôli nakrúcaniu celovečernej verzie jeho krátkometrážneho filmu Ruin (2012). Ponúkli mu však možnosť režírovať Labyrint: Útek a on ju prijal.
- Výroba a autorizovaná distribúcia filmu podporili viac ako 13 000 pracovných miest.
- Herec Dylan O'Brien (Thomas) mal štyri dni na to, aby si prečítal knižnú predlohu tohto filmu.
- Dylan O'Brien roli Thomase málem nezískal. Režisér Wes Ball tvrdil, že je Dylanův účes příliš "MTV". Když mu byla poslána Dylanova fotka, na které neměl nagelované vlasy, změnil názor a Dylana obsadil.
- Nejoblíbenější scéna herce Dylana O' Briena, představitele Thomase, byla ta, ve které se wrestlingovým způsobem pere s Gallym (Will Poulter).
- Dříve, než mělo natáčení začít, musela produkce najmout chytače hadů, kteří měli oblast natáčení vyčistit od případných plazů.
- Některé z postav jsou pojmenovány po významných světových myslitelích, např. Thomas (Dylan O'Brien) po Thomasi Alva Edisonovi, Alby (Aml Ameen) po Albertu Einsteinovi či Newt (Thomas Brodie-Sangster) po Isaacu Newtonovi.
- Film měla původně režírovat Catherine Hardwick, kterou proslavily filmy Legendy z Dogtownu (2005) a Stmívání (2008).
- Literární předloha je první díl úspěšné knižní trilogie, ke které byl napsán také prequel.
- O roli Thomase se ucházeli herci Brenton Thwaites a Connor Paolo, nakonec ji ztvárnil Dylan O'Brien.
- Natáčanie prebiehalo v Baton Rouge v štáte Louisiana a trvalo 60 dní.
- Oproti knize je ve filmu množství změn, především na konci. Např. Gally v knižní předloze nezemřel.
- Na konci knižnej predlohy sú utekajúci bežci vyzdvihnutí autobusom. Na konci filmu to nie je autobus, ale vrtuľník.
- Chuckova (Blake Cooper) smrť bola nakrúcaná ako posledná. Herec Dylan O´Brien (Thomas) uviedol, že to bola najťažšia scéna filmu.

 

Odkazy

www.csfd.cz/film/335996-labyrint-utek/

www.imdb.com/title/tt1790864/combined

www.fdb.cz/film/labyrint-utek-the-maze-runner/112997

www.kfilmu.net/film/labyrint-utek/

 

Hrají:

Dylan O'Brien, Kaya Scodelario, Aml Ameen, Thomas Brodie-Sangster, Ki-hong Lee, Will Poulter, Patricia Clarkson, Blake Cooper, Dexter Darden, Jacob Latimore, Chris Sheffield, Joe Adler, Randall D Cunningham, Alexander Flores, Don McManus, Bryce Romero, Gary Hood, Cazi Greene, Michael Bow, Jerry Clark, Gentry Williams, Tommy Sheppard, Zach Nichols, Seth Nichols, Carol Jean Wells