Kontakt / Contakt (1997/153/USA/Drama, Mysteriózní, Sci-Fi, Thriller) 82%

JEDNOU VĚTOU
„Zpráva z hlubin vesmíru přichází...nejsme sami!"

OBSAH
Ellie Arrowayová zasvětila celý svůj život hledání života na jiných planetách. Stala se z ní vědecká kapacita na kosmické ticho, kterému naslouchá prostřednictvím soustavy gigantických teleskopů. A pak jednoho dne zachytí signál z vesmíru... Musí tvrdě bojovat, aby byla vybrána k prvnímu kontaktu se vzdálenou galaxií. Navíc ji stále pronásleduje minulost v podobě Palmera Josse, jednoho z prezidentových poradců a zároveň jejího přítele, který by ji ve vzdálené galaxii nerad ztratil.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Robert Zemeckis si možná na první pohled ukousl příliš velký kus mimozemského letajícího talíře, ale po shlédnutí tohoto velkého snímku musím říct, že vše zvládl skvěle. Při délce bylo těžké udržet rytmus a plynulost děje a to jediné mu dělá menší problémy, ale jinak se vše vydařilo. Obsazení nemá chybu a Jodie Foster se stane miláčkem diváka stejně jako William Fichtner, který stále stoupá na mém žebříčku oblíbenosti. Závěrečná cesta, která je ve výsledku jen několika hodinovým šumem, je dech beroucí a nechává vzpomenout na svou sestřičku z Vesmírné odyssei. Barevná a působivá cesta do jiného světa. (Djkoma) 4*

Vcelku podařené sci-fi s originálním dějem a klasickým ušlápnutým závěrem. Ze začátku jsem se u filmu trochu nudil, ale poté co Jodie Foster naváže kontakt s jinou civilizací se začíná odehrávat zajímavý příběh s málo prvky sci-fi, středně romantiky a hodně dramatu. Film mohl být o něco kratší, ale pro závěrečnou pointu se rozhodně stálo si počkat. Ono je vcelku zajímavé sledovat, jak si tvůrci pohrají s tím na co člověk čeká celou dobu a většinou z této situace vyjdou s co nejjednodušším řešením jako je tady, přesto pěkným řešením, které potěší a splní divákovi požadavky. Samozřejmě zaplať pánbůh za jakoukoliv sci-fi pecku, kterou Kontakt rozhodně je i když jen z části. (Malarkey) 3*

Kontakt jsem si od první chvíle opravdu zamiloval a nepřestal mě udivovat až do samého závěru. Už jméno Carla Sagana jako autora předlohy je zárukou, že ve filmu spíše než o šokantní ztvárnění prvního kontaktu se zelenými mužíčky (či dalšími podivnostmi), půjde o hluboké mudrování na téma věda, víra, pravda. poznání... A film kupodivu všechna výrazná podobenství i myšlenky vstřebává bez větších obtíží, byť se někdy jejich dalekosáhlost a explicitnost jejich vyjádření pohybuje na tenké hraně kýče. Přesto je pátrání sympatické vědkyně po "prvním kontaktu" (spíše však po samé podstatě vědění) strhující a dobře natočené. Škoda jen, že Zemeckis nedokázal vizuálním zpracováním napodobit Kubrickův epos Vesmírná odyssea... Ale to bych chtěl až příliš... (Marigold) 5*

VELKÁ RECENZE
Když Kontakt vstupoval v roce 1997 do kin, provázel jej lehký pocit zklamání. Robert Zemeckis měl totiž za sebou multioscarového Forresta Gumpa, který zvládl bavit širé davy a instantně jim přinášet tu smích, tu pláč. Kontakt ale tak přítulný není, možná ale i díky tomu má spíš blíž ke zlatému sci-fi fondu, než ke smetišti žánrových dějin.
Tahle přemýšlivá sci-fi totiž vznikala za podmínek, na něž už můžeme dnes jen nostalgicky vzpomínat: Blockbustery se silnými ženskými hrdinkami tehdy nebyly naprostou výjimkou a studiovým omylem, nekrátila se povinně stopáž kvůli nutnosti častěji film protočit v promítačce, i produkce za desítky milionů dolarů se mohly chlubit pozvolným vyprávěcím tempem. Kontakt je navíc jedním z mála vysokorozpočtových záchvěvů v rámci žánru, kde prvoplánově nejde o adrenalin, oči-drtící 3D a digitální atrakce. Prim tu hraje pečlivě vystavěný scénář, trpělivě naplňovaný jistými herci v čele s odhodlanou Jodie Foster a režisérem-inovátorem, jenž technologický pokrok vždy rád užíval ve prospěch vyprávěného příběhu (dokud se nezamiloval do mo-cap animace a neztratil s ní desítku let autorského života).
Den nezávislosti o rok dříve naznačil i druhou, mnohem hlasitější cestu, jakou se hollywoodské sci-fi můžou ubírat. A co si budeme nalhávat, tenhle směr zvítězil jak po kasovní, tak po trendové stránce. O to svěžeji ale dnes působí Zemeckisův Kontakt, melodramaticky uvažující nad tím, jak by mohlo vypadat první setkání s mimozemskou civilizací, pokud by v něm nehrály prim kanóny a hvězdy smrti. Chytré dialogy a velmi překvapivé, originální zlomy v ději dělají z téhle konverzačky nakonec mnohem napínavější podívanou, než jakou skýtá kdejaká explozivní válka světů.
Nejzajímavější je ale na Kontaktu ono antiklimaktické vyvrcholení, které operuje napůl mezi sentimentální hollywoodskou limonádou a filozofickým rozjímáním o tom, jak může lidská mysl, navyklá na jasné a hmatatelné výsledky, najít uspokojení v něčem nehmotném, beztvarém a čistě emotivním. Konfrontace s takovými otázkami je vždycky inspirativní, natož když je řemeslně tak vypulírovaná, jak jsme u Roberta Zemeckise zvyklí.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Ellii Arrowayovou, jejíž matka zemřela při porodu, odmalička zajímalo rádiové spojení a vesmír. Její otec ji v tom podporoval, ale zemřel, když jí bylo devět let. Osamocená Ellie vystudovala univerzitu a věnuje se výzkumu mimozemské inteligence. Věří v ni, protože otec jí říkával, že kdyby bylo lidstvo v nekonečném vesmíru samo, bylo by to plýtvání místem. Ellie přijíždí do Portorika do střediska s velkým teleskopem. Seznamuje se tam se spisovatelem a teologem Palmerem Jossem, který brojí proti těm, kteří upřednostňují techniku před člověkem. Oba se dost sblíží.
Elliin šéf David Drumlin se rozhodne teoretický výzkum zrušit, protože nevykazuje žádné výsledky. Ellie se vydává no Nového Mexika, kde stojí dvacet sedm teleskopů. Začne shánět sponzory a uspěje až u firmy výstředního průmyslníka Haddena. Celé dny naslouchá zvukům z vesmíru. Palmer mezitím vydá knihu Ztráta víry a stává se poradcem prezidenta pro náboženství. Jednoho dne zaslechne Ellie signál, který vychází od hvězdy jménem Vega v souhvězdí Lyry vzdálené od Země dvacet šest světelných let. Elliin tým je přesvědčen, že jde o inteligentní bytosti, protože vysílají prvočísla.
Později dojde k souzvuku signálu - jeden je televizní a na okrajích obrazu jsou digitální znaky, které obsahují množství dat. Objev vzbudí ohlas ve světě a vyburcuje různé náboženské sekty a fanatiky. Do projektu zasahuje prezidentův poradce pro bezpečnost státu Michael Kitz. Iniciativu přejímá Eliiin šéf Drumlin. S Ellií se spojí S. R. Hadden, který našel klíč k dešifrování. Jde o technický nákres, který je návodem na stavbu vesmírného stroje. Američané ho zkonstruují a Ellie doufá, že do něj usedne. Palmer ji varuje, protože během vesmírné pouti by Ellie zestárla jen o čtyři roky, ale po návratu by našla Zemi o padesát let starší... Komise nakonec vybere z kandidátů na let jejího šéfa Drumlina. Při startu vesmírného stroje však dojde k atentátu a Drumlin zahyne. Ellii se znovu ozývá těžce nemocný průmyslník Hadden, který je právě na vesmírné stanici Mir. Oznámí jí, že na japonském ostrově Hókkaido byl v tajnosti zkonstruován druhý vesmírný stroj. Ellie v něm startuje do středu galaxie... V kapsli proletí černou dírou a světelným tunelem a setkává se se svým mrtvým otcem. Otec jí říká, že lidstvo se sice cítí osaměle, ale samotu dělá snesitelnou kontakt a že se tak děje po miliardy let. Ellie se po návratu na Zem dozví, že kapsle se jen propadla vesmírným strojem a že prý nikam neletěla. Americká vláda je přesvědčena, že Ellie lže a že jde jen o mystifikaci, kterou se chtěl proslavit S. R. Hadden. Ellie však svůj zážitek nechce odvolat a přesvědčuje je, že byla ve vesmíru osmnáct hodin...

DĚJ
Theodore Arroway žije sám s malou dcerou Elleanorou (Ellie), manželka zemřela při porodu. Podporuje ji v jejím koníčku - radioamatérství. Otec Ellie umírá, když je jí devět let. Elleanor přetavila svůj zájem o tento obor až do profese vědce programu SETI - vyhledávání mimozemských inteligencí (Search for Extraterrestrial Intelligence) a pracuje na observatoři Arecibo v Portoriku. Naslouchá rádiovým signálům a doufá, že zachytí vysílání mimozemské civilizace. Vládní vědecký pracovník David Drumlin utne projektu SETI finanční podporu, je přesvědčen o jeho zbytečnosti. Arrowayová se nehodlá vzdát, po mnoha pokusech přesvědčí jistého multimiliardáře S. R. Haddena, jenž poskytne projektu finanční grant. Eleanor se přesune do Nového Mexika na observatoř Very Large Array (VLA).
Antény Very Large Array v Novém Mexiku, USA.
O 4 roky později se Drumlin chystá definitivně ukončit projekt SETI, naštěstí pro Arrowayouvou se jí podaří zachytit silný signál ze souhvězdí Lyry (z hvězdy Vega), jenž nese mimo sérii prvočísel i vedlejší televizní signál - projev Adolfa Hitlera během ceremoniálu Letních olympijských her v roce 1936 v Německu. Ellie a její tým soudí, že šlo o první silný televizní signál, který se dostal za hranice zemské atmosféry a byl zachycen na Veze (vzdálené 25 světelných let) a přeposlán zpět. O objev se okamžitě začne zajímat kromě Drumlina (který se bude nadále snažit převést veškeré zásluhy na svou osobu) i národní bezpečnostní poradce Michael Kitz.
Objev je potvrzen ostatními radioobservatořemi a stane se celosvětovým tématem číslo jedna. Zjistí se, že depeše obsahuje přes 60 000 stran zakódovaného textu, který není schopen nikdo rozluštit. Podaří se to až Haddenovi, jenž Ellie vysvětlí, že je třeba na text uplatnit třetí rozměr. Zašifrovaná zpráva obsahuje technický popis složitého dopravního prostředku, brány na způsob teleportu, jenž vytváří elektromagnetické pole uvnitř tří rotujících prstenců.
Vznikne světový fond na pokrytí nákladů na výstavbu zařízení podle mimozemských plánů. Veřejnost je rozdělena, jedni výstavbu podporují, druzí (zejména věřící) ji odsuzují. Někteří náboženští fanatikové se domnívají, že výstavbou brány člověk překračuje své místo, které mu bylo určeno bohem. A právě jeden z fanatiků nakonec překazí test startu lidského vyslance do vesmíru, když se v přestrojení dostane k zařízení a odpálí bombu, při níž je brána zcela zničena a zahyne několik lidí včetně Drumlina, který byl vybrán pro let. Drumlin totiž vytěžil ze situace, kdy křesťanský filozof Palmer zhatil šanci Eleanor Arrowayové, která byla do té doby žhavou kandidátkou. Palmer se jí před komisí záměrně zeptal, zda věří v Boha, i když předem věděl odpověď. Arrowayovou to hluboce zasáhne. Nemůže uvěřit, že ji zradil člověk, který jí tvrdil, že mu na ní záleží (navíc k němu cítila náklonnost). Zachovala si však tvář a před komisí uvedla, že v Boha nevěří, neboť jako vědec potřebuje důkazy. Komise zastupující majoritu věřících volila jinak, z odstavení Arrowayové sobecky profitoval její nadřízený Drumlin, který měl od počátku tendence přivlastňovat si veškeré zásluhy.
Koncepce červí díry.
Po nehodě se Ellie dozví od Haddena (pobývajícího tou dobou na ruské kosmické stanici Mir), že není ještě všem nadějím konec. Na japonském ostrově Hokkaidó bylo souběžně postaveno druhé zařízení. Ellie má být tím člověkem, který se vydá k sousedům z nedaleké hvězdy Vega. Když nadejde po několika zkouškách pravá chvíle, sedí Arrowayová v kapsli visící na jeřábu, která bude vhozena do generovaného pole mezi rotujícími prstenci. Všechny systémy fungují a Eleanor hlásí z kapsle své dojmy. Vibrace stoupají a stěny kapsle se zprůhledňují. Vedoucí projektu spustí kapsli a Ellie se ocitne mimo známý prostor v červí díře. Vnímá neuvěřitelné věci a nakonec doputuje na neznámou planetu se známkami vyspělé civilizace. Prostředí je velmi podobné pláži v Pensacole na Floridě, krajině, která jí v dětství imponovala. Blíží se k ní nezřetelná postava, ve které pozná svého mrtvého otce. Je to člen mimozemské civilizace, jenž na sebe vzal podobu jejího zesnulého otce. Ellie má spoustu otázek, ale cizinec se jim vyhne a vysvětlí jen, že jde o první krok lidí k cestám vesmírem, čímž se lidstvo připojí k ostatním rasám, které takto cestují již dlouho.
Arrowayová přemýšlí o jeho odpovědi a upadne do bezvědomí. Později procitne na podlaze kapsle. Z řídícího střediska se zdálo, že kapsle nikam neodcestovala, pouze propadla polem do bezpečnostní sítě. Ellie tvrdí, že byla pryč přibližně 18 hodin, ale její nahrávací přístroje nic nezachytily, pouze šum. Michael Kitz rezignuje na funkci národního bezpečnostního poradce, aby se stal vedoucím komise zřízené k vyšetřování projektu. Kitz obviňuje Ellie ze spoluúčasti na podvodu, jímž má celý projekt být, v zákulisí všeho má stát multimiliardář Hadden. Eleanor se hájí, že všechno, co se jí událo, skutečně vnímala. Byla od počátku otevřená myšlence, že neznámá civilizace kontaktovala lidstvo s dobrými úmysly, nikoli proto, aby mu uškodila či dokonce zničila, jak se domnívali někteří skeptikové (zejména Kitz). Vedoucí kanceláře prezidenta USA Billa Clintona Rachel Constantine se baví s Kitzem o zaznamenaném šumu z kapsle, poukazuje na fakt, že je nahrávka dlouhá 18 hodin, což je ve shodě s tím, co tvrdí Arrowayová. Ta se po svém návratu dá opět dohromady s Palmerem Jossem a dostane se jí finanční podpory pro další výzkum SETI na Very Large Array.

O FILMU
Po oscarovém Forrestu Gumpovi (1994) zfilmoval americký režisér Robert Zemeckis (nar. 1951) knihu Carla Sagana Kontakt, která vyšla v roce 1985 a v níž autor popisuje úspěšné pátrání vědců po mimozemské inteligenci. Tematika setkání s mimozemšťany je divácky velmi vděčnou a také velmi často využívanou, i když bývá mnohdy zdůrazňován možný katastrofický aspekt podobného kontaktu (např. Den nezávislosti - 1996).
V této souvislosti bývá ovšem nejčastěji připomínán dnes už klasický Spielbergův E.T. - Mimozemšťan (1982), který je dodnes jedním z komerčně nejúspěšnějších snímků všech dob a který setkání s hostem z vesmíru pojednává v ryze pozitivní rovině všeobjímající lásky a porozumění. Tvůrci Kontaktu (1997) zvolili možná méně atraktivní, ale o to realističtější přístup. Institut SETI (Search for Extra - Terrestrial Intelligence, tedy Pátrání po mimozemské inteligenci) skutečně od roku 1984 existuje a v souladu se svým názvem monitoruje nám známý (a přístroji dosažitelný) vesmír a zkoumá veškeré signály, jež dokáže zachytit (tzv. Projekt Phoenix).
Hrdince filmu dr. Ellii Arrowayové (Jodie Fosterová), která od dětství sní o tom, že jednou naváže kontakt s mimozemskou civilizací, se to doopravdy podaří. Film ovšem není tolik o navázání kýženého kontaktu jako o jeho následcích, s nimiž není snadné se vyrovnat ani pro jednotlivce ani pro společnost a v nichž hraje prim odvěký spor mezi rozumem a vírou. Nad dodržením potřebné míry autentičnosti bděl sám autor předlohy Carl Sagan, jenž však bohužel zemřel ještě před dokončením snímku, který je mu věnován. Tvůrci snímku našli ideální představitelku Ellie Arrowayové v Jodii Fosterové, která své postavě dokázala dát věrohodný lidský rozměr a byla za svůj výkon po zásluze nominována na Zlatý glóbus.
I v dalších rolích se objevují známí hollywoodští herci, např. Matthew McConaughey (teolog Palmer Joss), James Woods (prezidentův poradce pro národní bezpečnost Kitz) či Tom Skerritt (Elliin byrokratický šéf Drumlin). "Zahrál" si tu i prezident Bill Clinton, pokládal však za nutné se ohradit vůči použití sestřižených částí ze svých projevů, jež byly do filmu vloženy bez jeho souhlasu.

Ocenění:
Academy Awards
1998 - Mix zvuku (nominace)

Golden Globes
1998 - Jodie Foster (Nejlepší herečka - drama) (nominace)

The Saturn Awards
1998 - Jodie Foster (Nejlepší herečka)
1998 - Jena Malone (Nejlepší mladistvý herecký výkon)
1998 - Nejlepší sci-fi (nominace)
1998 - Robert Zemeckis (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - James V. Hart, Michael Goldenberg (Nejlepší scénář) (nominace)
1998 - Alan Silvestri (Nejlepší hudba) (nominace)
1998 - Jerome Chen, Ken Ralston, Mark Holmes, Stephen Rosenbaum (Nejlepší speciální efekty) (nominace)

DABING
V českém znění: Dagmar Čárová - Jodie Foster (Eleanor Arroway), Jakub Saic - Matthew McConaughey (Palmer Joss), Petr Pospíchal - Tom Skerritt (David Drumlin), Valérie Zawadská - Angela Bassett (Rachel Constantine), Jiří Zahajský - John Hurt (S.R. Hadden), Jaromír Meduna - James Woods (Michael Kitz), Petr Štěpánek - David Morse (Ted Arroway), Martin Zahálka - William Fichtner (Kent), Pavel Šrom - Geoffrey Blake (Fisher), Martin Kolár - Bill Clinton (Bill Clinton), Jan Pohan - Larry King (Larry King), Alena Procházková - Natalie Allen (Natalie Allen), Jiří Zavřel - Tucker Smallwood (Ředitel mise), Zbyšek Pantůček - Rob Lowe (Richard Rank), Jake Busey (Joseph), Eva Miláčková - Valorie Armstrong (Senátorka), Jan Hanžlík, Radovan Vaculík, Sylva Sequensová, Helena Dytrtová (jako Helena Němcová), Pavlína Dytrtová, Monika Ticháčková, Bohdan Tůma - Max Martini (Willie + titulky).
Překlad: Nikola Bruder
Zvuk: Miloš Zajdl
Produkce: Jiří Beránek
Dialogy a režie: Jitka Tošilová
Vyrobila: Společnost AVF STUDIO ZERO pro Warner Home Video

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.11.1997 Gemini Film
Premiéra USA: 11.7.1997 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 8.10.1998 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 2 797 981
Tržby celkem - $ 171 120 329
Návštěvnost v ČR 56 271
Náklady (Rozpočet) - $ 90 000 000

FILMY V SÉRII
Invaze gastonrolinc.webnode.cz/news/a216/
Thriller / Sci-Fi, USA / Austrálie, 2007
Režie: Oliver Hirschbiegel, James McTeigue, Hrají: Nicole Kidman, Daniel Craig

Kontakt gastonrolinc.webnode.cz/news/a217/
Drama / Mysteriózní, USA, 1997
Režie: Robert Zemeckis, Hrají: Jodie Foster, Matthew McConaughey

Příchozí gastonrolinc.webnode.cz/news/a218/
Drama / Mysteriózní, USA, 2016
Režie: Denis Villeneuve, Hrají: Amy Adams, Jeremy Renner
 

Tvůrci a herci

Robert Zemeckis (Režie), Steve Starkey (Produkce), Robert Zemeckis (Produkce), Alan Silvestri (Hudba), Don Burgess (Kamera), Arthur Schmidt (Střih), Victoria Burrows (Casting), Ed Verreaux (Scénografie), Joanna Johnston (Kostýmy), Randy Thom (Zvuk), Gary A. Rizzo (Zvuk), Hallie D'Amore (Masky), James V. Hart (Scénář), Michael Goldenberg (Scénář), Jodie Foster (Herec), Matthew McConaughey (Herec), Jena Malone (Herec), David Morse (Herec), William Fichtner (Herec), Tom Skerritt (Herec), Thomas Garner (Herec), James Woods (Herec), Angela Bassett (Herec), Saemi Nakamura (Herec), Rob Lowe (Herec), Jake Busey (Herec), David St. James (Herec), Leo Lee (Herec), John Hurt (Herec), Alex Veadov (Herec), Philippe Bergeron (Herec), Max Martini (Herec), Delaney Williams (Herec), Robin Gammell (Herec), J.A. Preston (Herec), Geraldo Rivera (Herec), Todd Thompson (Herec), Adolf Hitler (a.z.) (Herec), Neil Armstrong (a.z.) (Herec), Bill Clinton (a.z.) (Herec), Richard Nixon (a.z.) (Herec), Martin Luther King (a.z.) (Herec), Franklin D. Roosevelt (a.z.) (Herec), Steven Ford (Herec), Bryant Gumbel (Herec), Marc Macaulay (Herec), Júdži Okumoto (Herec), Cenk Uygur (Herec), Ming Lo (Herec), Candice T. Cain (Herec), Haynes Brooke (Herec)