2012 / 2012 (2009/158/USA/Katastrofický, Akční, Dobrodružný, Thriller) 61%
04.03.2018 16:25
JEDNOU VĚTOU
„Mayský kalendář končí rokem 2012. 21. prosince má nastat konec světa."
OBSAH
Mayský kalendář by měl dosáhnout konce svého třináctého cyklu 21. prosince 2012 a po tomto datu už podle nejmoudřejších mužů této dávné civilizace není nic. To samozřejmě vybízí k otázce: pokud kalendář nepokračuje, co se pak bude dít? Když před mnoha staletími po sobě Mayové zanechali svůj kalendář s jasným koncovým datem, popsali také, co bude následovat. Do dnešních dní stejnou věc objevili astrologové, numerologové odhalili vzory, které ji předpovídají, geologové míní, že už k ní dávno mělo dojít, a dokonce ani vládní vědci nejsou schopni zamlčet katastrofu biblických rozměrů, která na naši planetu čeká v roce 2012. Proroctví, na jehož počátku stáli právě Mayové, je nyní podrobně zaznamenané, prodiskutované, rozebrané a prozkoumané. V roce 2012 zjistíme pravdu o předpovídané povodni. A nemůžeme říci, že jsme nebyli varováni...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nikdo nemá tolik zkušeností s destrukcí světa jako Roland Emmerich. V roce 2012 přijde zkáza, která je mnohem podobnější Dnu poté než Dnu nezávislosti (taky se divíte, že se to nejmenoval "Day of 2012"?), ale zábava je to opět velkolepá. Tentokrát možná trochu delší, s mnohem více efekty, které vytvářejí neuvěřitelné momenty jako je odlet z LA nebo druhá návštěva Yellostoneského parku. Některé momenty jsou možná příliš, ale já to s chutí spolykal i s navijákem. Vše zabaleno velmi úhledně, rodinně a film jako celek skvěle funguje (i díky hercům a scénáři, který všechny příběhy vcelku snesitelně propojí). Potěší i jistá nadsázka, která naštěstí neshazuje děj ani film samotný. Emmerich je asi nejšťastnější dítě světa. Dostává miliony, aby svými hračkami ničil cokoliv ho napadne. Třetí destrukce našeho světa, co teď, Rolande? Měsíc 2022? Kdo by mu takový trhák po 10,000 B.C. věřil... PS:měly ty lodě made in china? (Djkoma) 4*
Komentář je určen všem těm odborníkům, kteří filmu dali méně jak tři hvězdičky. Proč jste na ten film teda šli? Abyste nám ho tu zkritizovali ačkoliv jste věděli, že to bude přesně takové jak jste čekali? Emmerich točí velkofilmy, točí je ve velkym stylu a když já na tohle šel do kina, počítal jsem s tím, že si užiju film s dobrým koncem, brutálními efekty a s plno scénami, které jsou uhozené a ze kterých hlavní hrdina vyvázne s čistou kůží, nepoškrábán, stoprocentní a bez šrámu. Proč to tady pak tak sundaváte? Protože film obsahuje přesně to co tady já vypisuju? Nechápu to. Tak na to nemáte chodit. Alespoň byste film tohoto typu nesundavali. To neplatí jenom pro odborníky, ale i pro stahovače, kteří si tenhle film nemůžou doma na počítači užít...v žádnym případě...ještě v nějaký kinoriplý kvalitě ne? To bych se z toho fakt posral. Když už nic jinýho, tak zavátý a kompletně zdecimovaný prostředí, které nám Emmerich dones přímo do města. No ne? Stálo to za to. Užil jsem si to. I přítelkyně si to užila, ačkoliv tvrdila že to bude kravina. Vždyť právě takové filmy jsou dělaný jenom pro efekt nebo snad na efekt? (Malarkey) 4*
Chlapík, Rolande, jsi chlapík. Za svých padesát jsem užil Himaláj královské zábavy. Několik rodinných akčních scén atakuje i mistra velkolepé idiocie Michaela Baye, ale co je na tom nejlepší: Roland už se naučil tropit si prču sám ze sebe. Ať už je to angažování naježeného Cusacka, postava ruského oligarchy (jeho "it´s russian" aspiruje na zásek roku), nebo drobné vtípky se zvířátky. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že sleduji nadupanou parodii na Den poté. Samozřejmě, uvedeme-li to na pravou míru, 2012 je Rolandova typická destrukční exhibice, krásně vypointovaná v autorově bezelstném optimismu. 3 hodiny utečou jako voda, při prkenných konverzacích se nasytí skalní fanoušci emmerichovství v pevném skupenství, efekty napoví, že s vodou to pořád ještě není úplně ono a autentický digitál zase, že Roland chce jít s dobou. Jde, tak nějak po svém. Nerad to říkám, dříve jsem ho měl rád za to, že se mu můžu vysmívat, po jeho nejlepším hollywoodském počinu, kterým 2012 bezesporu je, už ho mám prostě a jenom rád. On je tak krásně a svojsky RYZÍ... substantivum doplňte dle názoru. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Dá-li se věřit předpovědím starých Mayů, máme to za pár. Titulního roku totiž přijde konec světa, plošná velekatastrofa, kterou nepřežijí ani švábi. Chuck Norris patrně ano, ten se ale v novém filmu Rolanda Emmericha (Hvězdná brána, Den nezávislosti, Patriot, Den poté, 10 000 př. n. l.) pohříchu nevyskytuje. Na rozdíl od Arnolda Schwarzeneggera, ale o tom až za chvíli.
Věc se má tak: Vinou jakéhosi se sluneční aktivitou spojeného rošťačení (nechtějte, prosím, abych se zpětně zkoušel vyznat ve všem tom pseudovědeckém blábolení) se rozzlobilo zemské jádro a vystrčilo všemu nad sebou ultimativní prostředníček. Vědec Adrian Helmsley (Chiwetel Ejiofor) zjistí, jak se věci mají, a okamžitě zalarmuje americkou vládu. Ta se rozhodne udržet záležitost v tajnosti a informovat jen špičky ostatních národů.
Mezitím se neúspěšný spisovatel a úspěšně rozvedený otec dvou dětí Jackson Curtis (John Cusack) potýká s odcizenými ratolestmi i svou evidentně ještě nevyschlou láskou k ex-manželce (Amanda Peetová). Na výletu do Yellowstoneského parku se ovšem setká nejen s podezřelým chováním vědců a vojáků, ale také s poněkud maniakálním rozhlasovým „prorokem“ Charliem Frostem (Woody Harrelson), jehož prognózy vyhlížejí jako klasické blábolení pomatencovo, ale my samozřejmě víme, že jsou do puntíku pravdivé. Mimo jiné přijde řeč i na to, že vláda o všem ví, a potajmu kdesi postavila obrovské vesmírné lodě, na nichž má skupinka vyvolených uprchnout do bezpečí.
Tahle informace se Jacksonovi bude brzy hodit. Po celém světě totiž začne narůstat frekvence a intenzita nepříjemných úkazů, které vypadají jako zemětřesení, ale jak už vědci vědí, ve skutečnosti jsou předzvěstí posunů zemské kůry, která vzápětí vyústí v rozpady celých kontinentů, obrovské vlny tsunami, efektní záběry destrukce slavných monumentů, atd. Když všechno definitivně krachne, Jackson včas naloží do limuzíny ex-rodinu (včetně maminčina nového přítele, který má shodou okolností za sebou asi dvě lekce létání, což se mu o něco později bude hodit při kopilotáži šestisettunového ruského Antonova) a hurá na zběsilý útěk rozkládající se Kalifornií vstříc mlhavé vidině bezpečí, resp. nesmrti.
Z určitého úhlu pohledu je Emmerichův film, který se distributor kupodivu nerozhodl vybavit podtitulem „Úplně všechno jde do prdele“, ambiciózní a ve výsledku i docela působivý. Triky jsou náramné, řada jednotlivých záběrů může u méně odolných jedinců způsobit pokles čelisti, a třeba zmiňovaná scéna úprku v limuzíně je spektakulervoucí (byť samozřejmě takovým tím comicsovým způsobem, bez ohledu na logiku, fyziku a pravděpodobnost). Prvním kamenem úrazu ovšem je, že film má neuvěřitelných 158 minut, což je doopravdy znát, a ony efektní pasáže z nich tvoří asi tak čtvrtinu.
A tak, zatímco po světě umírají desítky milionů lidí za vteřinu, my se věnujeme figurkám, které jsou nám dosti ukradené, případně jim nepřejeme smrt jen proto, že je hraje nějaký sympatický herec či herečka (Cusack, Ejiofor, Peetová, dosud nezmíněná Thandie Newtonová coby prezidentova dcera). Obecně vzato jsou, když přijde na budování postav, Emmerich se spoluscenáristou Haraldem Kloserem v hlubším háji než Agáta Hanychová nad křížovkou. Takže po značnou část filmu se z plátna line lezavá nuda, přičemž poslední cca dvacetiminutovka už je vyloženě z kategorie „tak už se zachraňte nebo chcípněte, ale já chci domů!“ I když, pravda, kmitne se v ní i jedna z dementně zábavných scének, to když je v plném proudu boj o život většiny dosud nezemřevších, zatímco nás Emmerich minutu napíná vizuálním otazníkem zda se roztomilý pejsek včas dostane k paničce. Ukoptěně vtipných momentů tu samozřejmě, jak už je tomu u Bestie ze Sindelfingenu zvykem, není málo. Například minidialog při letu nad totálním ohnivým infernem, připomínajícím výbuch několika sopek najednou: „Co to je?“ – „Havaj.“ – „To není dobré.“
Zase jich ale není dost na to, aby „guilty pleasure“ faktor tupé zábavností 2012 byť jen na okamžik zahlédl výšiny, v nichž se pohyboval Emmerichův opus magnum Den nezávislosti. Naopak, místy se od nás snad čeká, že to všechno budeme brát trochu vážně (Patriot alert!). Čím si nejsem tak docela jist je, má-li být humorem nebo naopak snahou o autentičnost určitá vztažnost k současné světové situaci: Například americký prezident je černý (byť je samozřejmě možné, že Danny Glover byl obsazen ještě před vítězstvím Baracka Obamy), nebo se v rámci státnického projevu kalifornského guvernéra v televizi na okamžik objeví velmi špatný imitátor Arnolda Schwarzeneggera, prohlásí, že „zí vórst iz ouva“, a umře.
Obecně vzato také nevím, co si s 2012 vlastně počít, respektive jestli vám cestu do kina doporučit nebo vám zatarasit vchod vlastním tělem. OK: Máte-li vyšší práh nudy a zálibu v efektních trikových gejzírech, jděte. Jste-li přírodovědci a máte v kapse něco marihuany, jděte. Používáte-li v souvstažnosti s filmy často slovo „slátanina“, zůstaňte probůh doma. Jste-li Chuck Norris, preventivně zabijte Matku přírodu.
P.S.: 2012 je de facto nic proti ničemu, skutečnými obavami mě naplňuje skutečnost, že příštím filmem Rolanda Emmericha by měla být adaptace sci-fi klasiky Isaaca Asimova Nadace, obsahující nula procent výbuchů a devadesát devět procent inteligentních dialogů. Snad mu v její realizaci ještě něco milosrdně zabrání. Konec světa, třeba.
O FILMU
Nápad na film 2012 se poprvé zrodil v hlavě scenáristy, producenta a skladatele Haralda Klosera, scenáristického partnera Rolanda Emmericha. „Každá civilizace na zeměkouli si vyprávěla mýtus o povodni světa,“ prohlašuje Kloser. „Situace je špatná, společnost je v rozkladu a planeta prostě způsobí nový začátek. Někteří z lidí dostanou další šanci založit novou kulturu, novou společnost, novou civilizaci.“
Když Kloser s Emmerichem objevili zajímavou skutečnost, na které by mohli příběh filmu založit, začala myšlenka nabývat jasnější podoby. Mayský kalendář by měl konce svého třináctého cyklu dosáhnout 21. prosince 2012 - a po tomto datu už není nic. To samozřejmě vybízí k otázce - pokud kalendář nepokračuje, co se bude dít? „Zjistíte, že miliony lidí ze všech společenských vrstev věří, že v roce 2012 dojde k nějaké společenské nebo duchovní změně,“ říká Kloser. Rozpětí a různorodost teorií o tom, k čemu dojde, poskytly Emmerichovi a Kloserovi inspiraci pro napsání scénáře.
Pro režiséra, který je divákům velice dobře známý hity jako Den nezávislosti nebo Den poté, bylo klíčové, aby se jeho nový film 2012 od zmíněných katastrofických velkofilmů dostatečně odlišil. „Čím více jsme s Haraldem probírali scénář, tím více jsem si uvědomoval, že tu jde o něco, do čeho se dnešní lidé dokáží opravdu velice dobře vžít. Je v něm celá řada filozofických a politických elementů, které, podle mého názoru, dodávají katastrofickým prvkům hloubku.“
Základem všeho bylo stvořit postavy, které budou tyto filozofické a politické otřesy prožívat a zprostředkují tak lidský náhled na celou katastrofu. John Cusack si zahrál Jacksona Curtise, spisovatele, jehož oddanost jeho neúspěšnému, ale dost možná geniálnímu románu připravila o manželství a jeho rodinou zmítají následky těchto problémů. Jackson je ale stále loajálním otcem a když začne být situace vážná, dokáže, že je schopen čehokoliv, aby svou rodinu ochránil. Jacksonovu bývalou manželku Kate, která si s Jacksonem udržuje přátelský vztah, ale už dávno se přestala pokoušet soupeřit o pozornost s jeho prací, si zahrála Amanda Peet. Když se zemské desky začnou posouvat - následkem čehož dojde ke zničení Los Angeles - vydává se Jackson se svou rodinou na zoufalou cestu po zemi i ve vzduchu, aby přežili a byli svědky zrodu nového světa.
Nejvyšší kruhy světových vlád mezitím realizují svůj tajný plán. Nebudou sice schopny zachránit celé lidstvo, ale jsou schopny zachránit vybrané jedince, kteří budou mít šanci založit novou společnost. Prezident Thomas Wilson v podání Dannyho Glovera velice rychle pochopí ohrožení, kterému celý svět čelí - a stejně rychle se rozhodne udržet vše v naprostém utajení. Prezidentova vědeckého poradce Adriana Helmsleyho, který dokázal s předstihem dešifrovat změny v chování Země a je odhodlán zachránit tolik lidí, kolik to jen bude možné, představuje Chiwetel Ejiofor. Carl Anheuser, náčelník generálního štábu, v podání Olivera Platta, je možná nafoukaný a vznětlivý, ale i on je zcela oddaný touze zařídit přežití celé společnosti - nebo alespoň těch jejích členů, kteří si to mohou dovolit. Thandie Newton, která ztvárnila prezidentovu dceru Lauru, je šokována zjištěním, co vše její otec světu utajil. Vlastně se zdá, že jedinou osobou mimo vládní kruhy, která má nějaké tušení, co se chystá, je rozhlasový moderátor (a možná prorok) Charlie Frost, který své předpovědi vysílá pro každého, kdo je ochoten poslouchat.
Scénář, který Kloser a Emmerich napsali, je v mnoha ohledech tím nejvelkolepějším projektem, o jehož ztvárnění se Emmerich do této chvíle pokusil. Aby ho mohl transformovat do filmové podoby, musel zkombinovat speciální a vizuální efekty, což, jak sám režisér tvrdí, mu umožnilo se svobodně rozhodovat o tom, jakým nejlepším způsobem danou scénu ztvárnit. „Našim cílem je dosáhnout toho, aby divák nedokázal rozlišit, co jsme opravdu postavili a co je vizuální efekt, vyrobený v počítači,“ vysvětluje výtvarník filmu Barry Chusid. „Pokud se to podařilo, budete po skončení filmu přemýšlet o tom, kde jsme asi nalezli horu, v níž jsme mohli postavit to, co jsme tam postavili.“
Štáb například vybudoval několik venkovních „plovoucích pódií“ - obrovských kulis, postavených na soustavě pohyblivých ramen, se kterými mohl režisér pohybovat, zatímco se v nich pohybovali herci. „Roland vzal celou jednu městskou ulici, s palmami, asfaltem, průčelími domů, a umístil ji na ta obří ramena - obrovské stroje - a prohlásil 'Teď musíte ulicí proběhnout, nastoupit do auta a odjet pryč,'“, popisuje Cusack. „Prožil jsem při natáčení povodeň, požáry, sesuvy půdy, oblaka popela, zemětřesení, v podstatě cokoliv, co si dokážete představit. Prchal jsem ve veškerých dopravních prostředcích, jaké si jen dovedete představit, od všech možných katastrof, jaké si jen dovedete představit. Bylo to tak trochu divoké.“
To, co nedokázali postavit tesaři a stavitelé, postavili počítačoví animátoři, protože jedině ti dokázali Emmerichovy vize přivést plně k životu. „Procházel jsem se po scéně a všude byly obrovské plochy modrého plátna,“ vzpomíná Cusack. „Ale nebylo to tak těžké, jak jsem si představoval. Roland to měl všechno naplánované a dokázal vám vysvětlit, jak bude co vypadat, až to bude hotové. Je tak sebevědomý, že je zábavné si byť jen představovat to, co si představuje on.“
„Na tomhle filmu mě zaujalo víceméně naprosto vše,“ říká Marc Weigert, který zastával role vedoucího týmu vizuálních efektů a koproducenta. „Více než polovinu filmu tvoří vizuální efekty. Myslím, že Roland nalezl způsob, jak do tohohle filmu dostat prakticky libovolnou přírodní katastrofu, jaká vás napadne. Na třicáté stránce scénáře je Los Angeles zničeno zemětřesením o síle 10.5. Yellowstonský park vybuchne a promění se v padesát kilometrů široký kráter plný lávy. Ale skutečným důvodem, proč je spolupráce s Rolandem tak zábavná, je ten, že do každé scény přichází s něčím novým. Mohli byste si říkat, že už jste viděli filmy, v nichž dojde k zemětřesení, ale on vás přesvědčí o tom, že to ani náhodou nebyla pravda.“
Film 2012 se rozrostl do obřích měřítek, dokonce i na Emmerichovy poměry. „Je to mnohem velkolepější než cokoliv, co jste dosud viděli,“ tvrdí Cusack. „Na každé stránce scénáře je scéna, u které jste byli nuceni přemítat o tom, co si asi Roland představoval, protože působila tak ambiciozně, tak monumentálně. Ale když sledujete Rolanda při natáčení, tak je zajímavé si všimnout, že nikdy není z ničeho zoufalý. Možná je obklopený obrovskými kulisami nebo nekonečnými plochami zeleného plátna, ale on všechno vidí ve své hlavě. Ví naprosto přesně, co má jak vypadat, a je schopen vydat všem takové příkazy, aby jeho představy dokonale realizovali. Je to dost ohromující.“
Příběh je prezentován ze dvou úhlů pohledu: lidí, kteří o nadcházejících katastrofických událostech vědí, a lidí, kteří o něm nemají ani tušení. Cusackův Jackson Curtis je obyčejný občan, který se náhodou dozví o tom, že svět, jak ho známe, je u konce.
Harald Kloser říká, že tato postava není pouze symbolem diváka, ale i některých tvůrců filmu. „Znám Jacksonovu postavu velice dobře, protože mám dvě děti, jsem rozvedený a jsem scenárista. Chápete, co tu chci naznačit?“ směje se.
„John je skvělý, prostě dokonalý. Nedokázal jsem si pro tu postavu představit nikoho jiného,“ svěřuje se Kloser. Jackson, neúspěšný spisovatel, který pracuje jako řidič limuzíny a sleduje, jak se jeho děti sbližují s novým přítelem jeho bývalé ženy, má ale do dokonalosti daleko.
„Snaží se, aby se mu život úplně nerozpadl,“ popisuje Cusack. Ale na scénáři herce zaujalo něco jiného. „Je to svým způsobem dost neobvyklý a zábavný scénář. Nevím, jestli jsem si říkal, že by konec světa mohl být zábavný, ale v tomhle filmu je takový šibeniční humor, což mi připadalo dost zajímavé.“
Amandu Peet, která ztvárnila Jacksonovu bývalou manželku Kate, lákala příležitost pracovat s Emmerichem. „Je to mistr divokých akčních sekvencí,“ říká. „Ale myslím, že dokáže být velice jemný a má smysl pro humor. Postavy jsou velice zajímavé. Ale především má velké srdce, což se neprojevuje jenom v jeho filmech, ale i tehdy, když s ním spolupracujete. Myslí na všechno. Například natáčení ve vodních nádržích rozplánoval na několik etap. Ptala jsem se ho, proč to nenatočíme všechno najednou, a on se mě zeptal, jestli se mi chce být řadu dní po sobě od rána do večera mokrá až na kost. Natáčení rozdělil kvůli nám - nechtěl, abychom to museli přetrpět najednou.“
Pohled obyčejného člověka je vyvažován příběhem ze síní mocných ve Washingtonu tak, jak ho vidí Adrian Helmsley očima Chiwetela Ejiofora. Helmsley je vládní vědec, který se rychle vyšvihne až do Bílého domu poté, co objeví řadu probíhajících změn, které mění zemské jádro, zemskou kůru a atmosféru. „Adrian je protiváhou Jacksona. Od začátku filmu ví, co se děje a jak si s tím vláda hodlá poradit, ale v průběhu filmu o tom začíná pochybovat - přemýšlí o tom, zda je správné se tak zachovat,“ vysvětluje Kloser.
Ejiofora hlavní motivy filmu fascinovaly. „Scénář jsem přečetl jedním dechem, nebyl jsem ho schopen odložit,“ svěřuje se. „Skvělý nápad. Jde o příběh o lidech a lidskosti a boji s přírodním chaosem, který může nastat. Myslím, že to je něco, co si všichni v současnosti velice dobře uvědomujeme. Všichni se sami sebe ptáme, za co jsme zodpovědní.“
Helmsley se posléze se svým dilematem svěří náčelníkovi štábu Carlovi Anheuserovi, kterého si zahrál Oliver Platt. „Byl to pravděpodobně ten nejpřímočařejší člověk ve filmu,“ míní o Anheuserovi Kloser. „Muž z Bílého domu, drsňák, nemilosrdný. Ale pak do jeho role Mark Gordon obsadil Olivera Platta. Okamžitě se všechno změnilo.“ Platt dodal Anheuserovi, který stojí pevně za názorem, že lidem nesmí vláda prozradit, co se doopravdy děje - pro jejich vlastní dobro, když už ne kvůli skutečnosti, že nelze zachránit všechny - lidský rozměr.
„Je to praktický člověk,“ říká o Anheuserovi Platt. „Snaží se vyřešit neuvěřitelně komplikovanou morální situaci. A jako pragmatik svůj plán vnímá jako velice morální. Jde tu o zachování lidstva. Ale skutečnost, že nelze zachránit každého, je velice, velice zrádná.“
„Zpočátku jsme chtěli náš příběh vyprávět bez washingtonské dějové linie,“ vzpomíná Kloser. „Roland to už ve filmech dříve měl. Ale když jsme to nějakou dobu probírali, tak nám došlo, že nemůžete ukázat takový zásadní vládní projekt, aniž byste ukázali i lidi, kteří jsou za něj zodpovědní.“
Emmerich a Kloser psali scénář během prezidentské kampaně a do filmu se původně rozhodli dát prezidentku. „Když přišly odhady z Iowy, zavolal jsem na Rolanda, že to pro ženu - prezidentku nevypadá moc dobře,“ směje se Kloser. Do role moudrého, citlivého prezidenta obsadili Dannyho Glovera. „Je to skvělý herec. Bez něj by ta role byla poloviční. A myslím, že ho diváci v takovémto rozsáhlém a drahém hollywoodském filmu už nějakou dobu neviděli,“ míní castingový vedoucí Gordon.
„Mám rád výrok 'lidé netvoří dějiny, dějiny tvoří je.' Každý z nás je vytvářen událostmi, které se kolem nás dějí,“ říká Glover. „Prezident Wilson musí učinit řadu obtížných rozhodnutí v podmínkách, které si do té doby nikdo nedovedl představit.“
„Nemyslím, že by se označil za silného vůdce,“dodává Glover. „Řekl by, že je prostě obyčejný člověk, který se pokouší o neobyčejné věci. Je to člověk, který ostatní lidi motivuje.“ Práce na záchraně významných uměleckých děl vede prezidentova dcera Laura, kterou si zahrála Thandie Newton. Laura ovšem nemá až do posledních chvil o skutečném účelu své práce nejmenší tušení. Adrian a Laura se posléze velice sblíží.
Newton dostala ve filmu 2012 příležitost znovu si zahrát po boku Dannyho Glovera, s nímž se objevila ve filmu Milovaná, a také Ejiofora, s nímž byla k vidění ve snímku It Was an Accident. „Vždycky je příjemné mít šanci pracovat ještě jednou s těmi, které máte rádi,“ prohlašuje. „Je to deset let a Chiwetel jako herec ohromně vyspěl. Má potřebné charisma - přejete mu, aby dokázal svět zachránit. Chcete mu důvěřovat, vyzařuje z něj síla a morální dobro. Danny je jako otec - opravdu mu na mě záleží. Je úžasné mít s ním takový vztah.“
Posledním hlavním členem hereckého týmu je Woody Harrelson, který si zahrál rozhlasového moderátora Charlieho Frosta. „Charlie má pirátskou rozhlasovou stanici, která vysílá z Yellowstonského parku, žije ve svém přívěsu a oznamuje světu, že se blíží konec,“ popisuje herec. „Rád hraji postavy jako Charlie - je příjemné mít možnost všechno trochu přehánět. I když v Charlieho případě vlastně ani nebylo moc co přehánět,“ směje se.
„Pokud byste soudili Rolanda jenom podle jeho filmů, říkali byste si, že je to agresivní, drsný, bezcitný člověk - a pak byste s překvapením zjistili, že je to ten nejpříjemnější člověk, jakého jste kdy poznali,“ pokračuje Harrelson. „Opravdu ví, co dělá, a má jasno v tom, co chce. Vtáhne vás do děje, jste napětím bez sebe - a nemůžete se tomu ubránit a musíte film sledovat dál.“
Film 2012 se natáčel v průběhu pěti měsíců v kanadském Vancouveru. Natáčelo se ve více než třinácti ateliérech v pěti různých lokacích, a při natáčení bylo využito i dvou improvizovaných venkovních „jevišť“ s pohyblivou podlahou, která byla osazena i palmami a vybavena modrým plátnem. Oblasti kolem Kamloops posloužily pro natáčení scén z Yellowstonského parku a z Tibetu a natáčelo se tam týden. Natáčení bylo dokončeno v Los Angeles několika záběry z exteriérů.
Odborník na speciální efekty Mike Vezina říká, že než bylo možné začít natáčet, než byly postaveny kulisy a naplánovány kaskadérské záběry, bylo třeba se rozhodnout, které sekvence budou vytvořeny na počítačích a které budou vytvořeny speciálními efekty přímo během natáčení. „O takových věcech se rozhoduje poměrně záhy během příprav na natáčení,“ vysvětluje.
Vezina byl zodpovědný za veškeré efekty zemětřesení. „Potřebovali jsme jedny z největších strojů na 'výrobu' zemětřesení, jaké jsem kdy viděl,“ žasne. „Abychom všechny naše stroje postavili, spotřebovali jsme asi 500 tisíc tun oceli. Roland chce všechno co nejskutečnější. Takže když ve filmu uvidíte, jak se herci potácejí na chvějící se zemi, tak se skutečně fyzicky třásla zem i kulisy kolem nich. Natáčeli jsme to na obrovských plovoucích deskách o rozměrech okolo 750 metrů čtverečních, takže na ně mohl umístit kulisy, auta, nákladní auta, letadla, cokoliv, a všechno se to otřásalo přesně tak, jak mělo. Bylo pro něj velice snadné zařídit, aby herci na zemětřesení reagovali tak, jak měli.“
Dalším náročným úkolem bylo natáčení ve vodě, které zabírá velkou část třetího dějství filmu. Bylo postaveno několikero různých kulis a každé z nich měly vlastní vodní nádrž. Herci vyšplhali ke kulisám po žebřících, a když bylo třeba, byly celé kulisy spuštěny do nádrže s vodou.
„Postavili jsme tři nebo čtyři druhy nádrží, které dělaly různé věci,“popisuje Vezina. „Měli jsme k dispozici chodbu, které jsme říkali 'nebezpečná chodba', a přepouštěcí nádrž. Z té jsme byli do chodby schopni napumpovat zhruba 30-38 tisíc litrů vody, takže jsme dokázali docílit efektu, kdy chodbu zaplavuje voda a lidé v chodbě před ní musejí prchat.“
Když bylo třeba upravit osvětlení nebo kamery, vyzdvihl štáb kulisy i s herci z vody, udělaly se patřičné úpravy, herci a štáb znovu 'nastoupili' a kulisy se zase ponořily do vody. „Je to zvláštní,“ vzpomíná Cusack, „ačkoliv natáčení ve vodě bylo těžké, tak mě to bavilo a přišlo mi to úžasné. Máte pocit, že se potápíte, protože kamery klesají společně s vámi.“
Při natáčení snímku 2012 měli s Rolandem Emmerichem na realizaci jeho specifických vizí možnost znovu spolupracovat odborníci na vizuální efekty Volker Engel a Mart Weigert. Engel a Emmerich se znají už od roku 1988 ze Stuttgartu, kde Engel studoval filmovou školu. Emmerich ho najal pro práce na filmu Měsíc 44, a společně poté pracovali i na Univerzálním vojákovi, Godzille a Dni nezávislosti. Weigert a Engel poprvé spolupracovali na filmu Den nezávislosti.
„Jednou z nejnáročnějších věcí bylo obrovské množství různých katastrof, které se po celém světě rozpoutají,“ míní Weigert. „Máme tu zemětřesení, pukliny v zemi, je zničeno několik měst, povodně, obrovské sopečné erupce. A každou z nich jsme museli zpracovat. Museli jsme studovat a vyvíjet věci, které ještě nikdo nedělal.“
„Je pochopitelné, že jak se zlepšuje úroveň vizuálních efektů, zvyšují se i nároky diváků a ti si tak jsou schopni všimnout sebemenšího detailu, který bychom nezpracovali zcela dokonale. Takže jsme nuceni se neustále překonávat a zajistit, že vše, co děláme, bude působit stoprocentně reálně. Celá řada věcí, které jsme dělali, by před pár lety vůbec nebyla možná,“ popisuje Weigert.
Prvním krokem Engela a Weigerta bylo vytvořit takzvanou previzualizaci, což je něco jako pohyblivý storyboard. Weigert ji popisuje jako „poměrně jednoduché 3D zobrazení celé scény. Jde o časově náročný proces, šest až sedm měsíců, během kterého se chopíme každé zásadní scény filmu a provedeme její previzualizaci.“
Aby bylo jasné, jak komplikovaná složka vizuálních efektů je, vysvětluje nám Weigert postup vzniku sekvence zemětřesení v Los Angeles. „Začínáme tím, že se snažíme přijít na to, kde bychom celou sekvenci mohli natáčet, takže jsme začali hledat lokace v Los Angeles. Pak nám došlo, že je nesmyslné ji natáčet kdekoliv, protože se v ní všechno rozpadá. Všechno se muselo pod vlivem zemětřesní hýbat: každá palma, každá poštovní schránka, každé auto, každá budova, to vše se musí buď zdemolovat nebo zřítit. Nakonec jsme se rozhodli vztyčit obří modré plátno. To naše bylo přes 180 metrů široké a 12 metrů vysoké.“
Toto modré plátno bylo umístěno u Vezinova pohyblivého jeviště. „Pohyblivé jeviště, které navrhl Mike Vezina, je skvělá věc, protože umožňuje hercům chodit po zemi, která se skutečně chová tak, jako by s ní zmítalo zemětřesení o síle 10.5 stupně. Ať udělají cokoliv, ať zahrají cokoliv, uvěřitelněji to už udělat nejde. Všechno, co na tohle jeviště postavíte, se bude otřásat. V počítači jsme ten pohyb přesně duplikovali, protože tam, kde vidíme modré plátno, musíme prostředí rozšířit o naše počítačově animované a musí přesně navazovat na to, co jsme natočili. Musíme sledovat pohyby kamery a pohyby země, která se třese zcela nezávisle na všem ostatním.“
Kromě všech zmíněných věcí měl i sám režisér naprosto jasnou představu o tom, jak by měla vypadat konečná podoba zemětřesení. „Roland byl naprosto neústupný ohledně toho, jak má zemětřesení působit,“ vysvětluje Weigert. „Zem se měla chovat takřka jako hladina moře. Třesoucí se jeviště nám to zajistilo. My jsme z něj s Volkerem všechno odstranili, nakreslili na něj rastr a natočili ho, takže jsme naprosto přesně viděli, jak se jeviště chová - byli jsme schopni pohyby podlahy naprosto přesně zduplikovat.
Všechno ostatní v záběru - všechno, co nestálo na pohyblivém jevišti - bylo generované počítačově. Vytvořili jsme všechno, co se hýbe - všechno, co je na té ulici, za ní nebo nad ní, je počítačové. Muselo to mít správné barvy a textury.“
Obvykle se pro vizuální efekty často používají samostatně pořízené záběry, které jsou později zakomponovány na místa, kde se během natáčení nacházelo modré plátno. Ve filmu 2012 nebylo ale kvůli celkové dynamice scén a seismické aktivitě takový postup možno použít. „Jsme v Los Angeles,“ říká Weigert. „Lidé ho znají. Byli tu. Vědí, jak vypadá. Pokud se nám něco nepovede na osvětlení, stínování, texturách, okamžitě si toho všimnete a bude to působit jako videohra. To je něco, s čím se neustále potýkáme.“
Engel to potvrzuje. „Všechno, co děláme, se snažíme co nejvíce zakládat na skutečnosti. Fyzika rozpadajících se budov je poměrně jasná, stejně jako například chování letadel. Vždycky si realitu trochu přizpůsobujeme, aby fungovala tak, jak ve filmu potřebujeme. Ale tohle přizpůsobení má svoje hranice, jinak přijdeme o diváky. Moje práce spočívá v tom, že dohlížím na to, aby k tomu nedošlo.“
Poté, co je každá složka scény pečlivě stvořena v počítači, je stejně pečlivě zničena. „Budova se musí rozložit na milion malých kousků, aby na ni bylo možné aplikovat fyzikální simulaci, která ukazuje, jak by se taková budova rozpadla, kdyby se pod ní hýbala země,“ vysvětluje dále Weigert. „A tohle musíme udělat s doslova stovkami budov, které jsou podél cesty, a tisícem malých prvků, které musejí být v záběru a musejí se hýbat.“
A to vše jen kvůli jediné sekvenci. „Natočit takovýto film vyžaduje obrovské množství lidí a hardwarových a softwarových zdrojů,“ shrnuje Weigert. „Po celém světě na něm pracuje asi deset nebo dvanáct různých firem. Každá z nich nám poskytla kolem šedesáti až sta lidí. Na dvě hlavní sekvence jsme využili také interní zaměstnance Sony Pictures. Takže ve výsledku na efektech pracovalo hodně přes tisíc lidí. Co se času týče, já a Volker jsme k dispozici prakticky od prvních minut. Jenom ty dvě sekvence, které jsme dělali u nás, vyžadovaly přes sto terabajtů diskového prostoru, v němž jsou uloženy informace pro generování každého snímku. Pro renderování těchto dvou sekvencí jsme využili renderovací farmu 250 počítačů. Ve filmu jako je tenhle můžete bez problémů počítat s potřebou zhruba petabajtu [jeden milion gigabajtů] informací.“
A to vše pro realizaci Emmerichovy vize konce světa. „Roland Emmerich je především bavič,“ soudí Weigert. „Ví, že ať už točí jakýkoliv film, chce, aby si v první řadě našel své diváky, a těmto divákům chce udělat radost.“
Dlouholeté partnerství je výhodné pro obě strany. „Roland neustále cítí potřebu ukazovat lidem něco nového, něco odlišného,“ komentuje Weigert. „To je pro nás skvělé, protože to nás motivuje. Byla by obrovská nuda, kdybychom dělali pořád dokola totéž. Neustále se objevují nové věci, které jsme zatím nedělali, nové věci, které musíme prostudovat. Každou chvíli se škrábeme na hlavě a říkame si, 'Jak to proboha máme udělat?'. Ale nakonec na to přijdete,“ směje se.
A co kdyby se skutečně blížil konec světa? Chtěli byste to vědět? Co byste dělali? Kloser už odpověď zná. „Udělal bych přesně totéž, co dělá Jackson Curtis. Popadl bych děti a vzal je někam do bezpečí, nakolik bych toho byl schopen.“
„Myslím, že tam šlo o to, že pokud by o tom věděli všichni, tak by ten plán selhal, protože by nastal naprostý chaos,“ míní Oliver Platt. „To, že si moje postava myslí, že to je správný názor, ještě neznamená, že s ní názor sdílím. To jen abychom v tom měli jasno. Všichni si říkáme, že bychom to chtěli vědět, ale pokud nemáte šanci na záchranu, opravdu to chcete vědět?“
Chiwetel Ejiofor nad touto otázkou už v minulosti přemýšlel. „Stojím si za tím, že by se to lidé měli dozvědět. A následky takové informace by mohly být poměrně zásadní. Je to jedna z komplikací v našem filmu, takové pochyby - neexistovala by na to jednoznačná odpověď, v našem filmu není jednoznačná odpověď a ani ve skutečnosti by jednoznačná odpověď neexistovala.“ „Nevím jistě. Je to zajímavá otázka,“ shrnuje vše Cusack. „Komu byste zavolali, co byste udělali jako úplně poslední věc? Myslím, že bych si možná dal cigaretu. Přestal jsem kouřit, ale kdyby nastal konec světa, asi bych si dal cigaretu.“
DABING
V českém znění: Aleš Procházka - John Cusack (Jackson Curtis), Lukáš Hlavica - Chiwetel Ejiofor (Adrian Helmsley), Nikola Votočková - Amanda Peet (Kate Curtisová), Martina Kechnerová - Thandie Newton (Laura Wilsonová), Jiří Hromada - Danny Glover (Prezident Thomas Wilson), Tomáš Borůvka - Thomas McCarthy (Gordon Silberman), Tomáš Juřička - Oliver Platt (Carl Anheuser), Zdeněk Mahdal - Woody Harrelson (Charlie Frost), Libor Terš - Zlatko Buric (Jurij Karpov), Jitka Moučková - Beatrice Rosen (Tamara), Radek Hoppe - Johann Urb (Sasha), Vojtěch Hájek - Jimi Mistry (dr. Satnam Tsurutani), Jindřich Žampa - Liam James (Noah Curtis), Aneta Talpová - Morgan Lily (Lilly Curtisová), Bohuslav Kalva - Blu Mankuma (Harry Helmsley), Dalimil Klapka - George Segal (Tony Delgatto), Zbyšek Pantůček - John Billingsley (Profesor West), Jan Rimbala - Alexandre Haussmann a Philippe Haussmann (Alec a Oleg), Hana Talpová - Merrilyn Gann (německá kancléřka Angela Merkelová), Ludvík Král, Tomáš Racek, Svatopluk Schuller a další
Překlad: Ivan Němeček
Zvuk: Martin Ženíšek
Produkce: Evelyna Vrbová
Dialogy: Janka Unruhová
Režie: Alice Hurychová
Vyrobilo: LS Productions dabing 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.11.2009 Falcon
Premiéra USA: 13.11.2009 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 15.3.2010 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 15.3.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 15.3.2010 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 27 015 486
Tržby celkem - $ 769 679 473
Návštěvnost v ČR 260 202
Náklady (Rozpočet) - $ 200 000 000
„Mayský kalendář končí rokem 2012. 21. prosince má nastat konec světa."
OBSAH
Mayský kalendář by měl dosáhnout konce svého třináctého cyklu 21. prosince 2012 a po tomto datu už podle nejmoudřejších mužů této dávné civilizace není nic. To samozřejmě vybízí k otázce: pokud kalendář nepokračuje, co se pak bude dít? Když před mnoha staletími po sobě Mayové zanechali svůj kalendář s jasným koncovým datem, popsali také, co bude následovat. Do dnešních dní stejnou věc objevili astrologové, numerologové odhalili vzory, které ji předpovídají, geologové míní, že už k ní dávno mělo dojít, a dokonce ani vládní vědci nejsou schopni zamlčet katastrofu biblických rozměrů, která na naši planetu čeká v roce 2012. Proroctví, na jehož počátku stáli právě Mayové, je nyní podrobně zaznamenané, prodiskutované, rozebrané a prozkoumané. V roce 2012 zjistíme pravdu o předpovídané povodni. A nemůžeme říci, že jsme nebyli varováni...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nikdo nemá tolik zkušeností s destrukcí světa jako Roland Emmerich. V roce 2012 přijde zkáza, která je mnohem podobnější Dnu poté než Dnu nezávislosti (taky se divíte, že se to nejmenoval "Day of 2012"?), ale zábava je to opět velkolepá. Tentokrát možná trochu delší, s mnohem více efekty, které vytvářejí neuvěřitelné momenty jako je odlet z LA nebo druhá návštěva Yellostoneského parku. Některé momenty jsou možná příliš, ale já to s chutí spolykal i s navijákem. Vše zabaleno velmi úhledně, rodinně a film jako celek skvěle funguje (i díky hercům a scénáři, který všechny příběhy vcelku snesitelně propojí). Potěší i jistá nadsázka, která naštěstí neshazuje děj ani film samotný. Emmerich je asi nejšťastnější dítě světa. Dostává miliony, aby svými hračkami ničil cokoliv ho napadne. Třetí destrukce našeho světa, co teď, Rolande? Měsíc 2022? Kdo by mu takový trhák po 10,000 B.C. věřil... PS:měly ty lodě made in china? (Djkoma) 4*
Komentář je určen všem těm odborníkům, kteří filmu dali méně jak tři hvězdičky. Proč jste na ten film teda šli? Abyste nám ho tu zkritizovali ačkoliv jste věděli, že to bude přesně takové jak jste čekali? Emmerich točí velkofilmy, točí je ve velkym stylu a když já na tohle šel do kina, počítal jsem s tím, že si užiju film s dobrým koncem, brutálními efekty a s plno scénami, které jsou uhozené a ze kterých hlavní hrdina vyvázne s čistou kůží, nepoškrábán, stoprocentní a bez šrámu. Proč to tady pak tak sundaváte? Protože film obsahuje přesně to co tady já vypisuju? Nechápu to. Tak na to nemáte chodit. Alespoň byste film tohoto typu nesundavali. To neplatí jenom pro odborníky, ale i pro stahovače, kteří si tenhle film nemůžou doma na počítači užít...v žádnym případě...ještě v nějaký kinoriplý kvalitě ne? To bych se z toho fakt posral. Když už nic jinýho, tak zavátý a kompletně zdecimovaný prostředí, které nám Emmerich dones přímo do města. No ne? Stálo to za to. Užil jsem si to. I přítelkyně si to užila, ačkoliv tvrdila že to bude kravina. Vždyť právě takové filmy jsou dělaný jenom pro efekt nebo snad na efekt? (Malarkey) 4*
Chlapík, Rolande, jsi chlapík. Za svých padesát jsem užil Himaláj královské zábavy. Několik rodinných akčních scén atakuje i mistra velkolepé idiocie Michaela Baye, ale co je na tom nejlepší: Roland už se naučil tropit si prču sám ze sebe. Ať už je to angažování naježeného Cusacka, postava ruského oligarchy (jeho "it´s russian" aspiruje na zásek roku), nebo drobné vtípky se zvířátky. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že sleduji nadupanou parodii na Den poté. Samozřejmě, uvedeme-li to na pravou míru, 2012 je Rolandova typická destrukční exhibice, krásně vypointovaná v autorově bezelstném optimismu. 3 hodiny utečou jako voda, při prkenných konverzacích se nasytí skalní fanoušci emmerichovství v pevném skupenství, efekty napoví, že s vodou to pořád ještě není úplně ono a autentický digitál zase, že Roland chce jít s dobou. Jde, tak nějak po svém. Nerad to říkám, dříve jsem ho měl rád za to, že se mu můžu vysmívat, po jeho nejlepším hollywoodském počinu, kterým 2012 bezesporu je, už ho mám prostě a jenom rád. On je tak krásně a svojsky RYZÍ... substantivum doplňte dle názoru. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Dá-li se věřit předpovědím starých Mayů, máme to za pár. Titulního roku totiž přijde konec světa, plošná velekatastrofa, kterou nepřežijí ani švábi. Chuck Norris patrně ano, ten se ale v novém filmu Rolanda Emmericha (Hvězdná brána, Den nezávislosti, Patriot, Den poté, 10 000 př. n. l.) pohříchu nevyskytuje. Na rozdíl od Arnolda Schwarzeneggera, ale o tom až za chvíli.
Věc se má tak: Vinou jakéhosi se sluneční aktivitou spojeného rošťačení (nechtějte, prosím, abych se zpětně zkoušel vyznat ve všem tom pseudovědeckém blábolení) se rozzlobilo zemské jádro a vystrčilo všemu nad sebou ultimativní prostředníček. Vědec Adrian Helmsley (Chiwetel Ejiofor) zjistí, jak se věci mají, a okamžitě zalarmuje americkou vládu. Ta se rozhodne udržet záležitost v tajnosti a informovat jen špičky ostatních národů.
Mezitím se neúspěšný spisovatel a úspěšně rozvedený otec dvou dětí Jackson Curtis (John Cusack) potýká s odcizenými ratolestmi i svou evidentně ještě nevyschlou láskou k ex-manželce (Amanda Peetová). Na výletu do Yellowstoneského parku se ovšem setká nejen s podezřelým chováním vědců a vojáků, ale také s poněkud maniakálním rozhlasovým „prorokem“ Charliem Frostem (Woody Harrelson), jehož prognózy vyhlížejí jako klasické blábolení pomatencovo, ale my samozřejmě víme, že jsou do puntíku pravdivé. Mimo jiné přijde řeč i na to, že vláda o všem ví, a potajmu kdesi postavila obrovské vesmírné lodě, na nichž má skupinka vyvolených uprchnout do bezpečí.
Tahle informace se Jacksonovi bude brzy hodit. Po celém světě totiž začne narůstat frekvence a intenzita nepříjemných úkazů, které vypadají jako zemětřesení, ale jak už vědci vědí, ve skutečnosti jsou předzvěstí posunů zemské kůry, která vzápětí vyústí v rozpady celých kontinentů, obrovské vlny tsunami, efektní záběry destrukce slavných monumentů, atd. Když všechno definitivně krachne, Jackson včas naloží do limuzíny ex-rodinu (včetně maminčina nového přítele, který má shodou okolností za sebou asi dvě lekce létání, což se mu o něco později bude hodit při kopilotáži šestisettunového ruského Antonova) a hurá na zběsilý útěk rozkládající se Kalifornií vstříc mlhavé vidině bezpečí, resp. nesmrti.
Z určitého úhlu pohledu je Emmerichův film, který se distributor kupodivu nerozhodl vybavit podtitulem „Úplně všechno jde do prdele“, ambiciózní a ve výsledku i docela působivý. Triky jsou náramné, řada jednotlivých záběrů může u méně odolných jedinců způsobit pokles čelisti, a třeba zmiňovaná scéna úprku v limuzíně je spektakulervoucí (byť samozřejmě takovým tím comicsovým způsobem, bez ohledu na logiku, fyziku a pravděpodobnost). Prvním kamenem úrazu ovšem je, že film má neuvěřitelných 158 minut, což je doopravdy znát, a ony efektní pasáže z nich tvoří asi tak čtvrtinu.
A tak, zatímco po světě umírají desítky milionů lidí za vteřinu, my se věnujeme figurkám, které jsou nám dosti ukradené, případně jim nepřejeme smrt jen proto, že je hraje nějaký sympatický herec či herečka (Cusack, Ejiofor, Peetová, dosud nezmíněná Thandie Newtonová coby prezidentova dcera). Obecně vzato jsou, když přijde na budování postav, Emmerich se spoluscenáristou Haraldem Kloserem v hlubším háji než Agáta Hanychová nad křížovkou. Takže po značnou část filmu se z plátna line lezavá nuda, přičemž poslední cca dvacetiminutovka už je vyloženě z kategorie „tak už se zachraňte nebo chcípněte, ale já chci domů!“ I když, pravda, kmitne se v ní i jedna z dementně zábavných scének, to když je v plném proudu boj o život většiny dosud nezemřevších, zatímco nás Emmerich minutu napíná vizuálním otazníkem zda se roztomilý pejsek včas dostane k paničce. Ukoptěně vtipných momentů tu samozřejmě, jak už je tomu u Bestie ze Sindelfingenu zvykem, není málo. Například minidialog při letu nad totálním ohnivým infernem, připomínajícím výbuch několika sopek najednou: „Co to je?“ – „Havaj.“ – „To není dobré.“
Zase jich ale není dost na to, aby „guilty pleasure“ faktor tupé zábavností 2012 byť jen na okamžik zahlédl výšiny, v nichž se pohyboval Emmerichův opus magnum Den nezávislosti. Naopak, místy se od nás snad čeká, že to všechno budeme brát trochu vážně (Patriot alert!). Čím si nejsem tak docela jist je, má-li být humorem nebo naopak snahou o autentičnost určitá vztažnost k současné světové situaci: Například americký prezident je černý (byť je samozřejmě možné, že Danny Glover byl obsazen ještě před vítězstvím Baracka Obamy), nebo se v rámci státnického projevu kalifornského guvernéra v televizi na okamžik objeví velmi špatný imitátor Arnolda Schwarzeneggera, prohlásí, že „zí vórst iz ouva“, a umře.
Obecně vzato také nevím, co si s 2012 vlastně počít, respektive jestli vám cestu do kina doporučit nebo vám zatarasit vchod vlastním tělem. OK: Máte-li vyšší práh nudy a zálibu v efektních trikových gejzírech, jděte. Jste-li přírodovědci a máte v kapse něco marihuany, jděte. Používáte-li v souvstažnosti s filmy často slovo „slátanina“, zůstaňte probůh doma. Jste-li Chuck Norris, preventivně zabijte Matku přírodu.
P.S.: 2012 je de facto nic proti ničemu, skutečnými obavami mě naplňuje skutečnost, že příštím filmem Rolanda Emmericha by měla být adaptace sci-fi klasiky Isaaca Asimova Nadace, obsahující nula procent výbuchů a devadesát devět procent inteligentních dialogů. Snad mu v její realizaci ještě něco milosrdně zabrání. Konec světa, třeba.
O FILMU
Nápad na film 2012 se poprvé zrodil v hlavě scenáristy, producenta a skladatele Haralda Klosera, scenáristického partnera Rolanda Emmericha. „Každá civilizace na zeměkouli si vyprávěla mýtus o povodni světa,“ prohlašuje Kloser. „Situace je špatná, společnost je v rozkladu a planeta prostě způsobí nový začátek. Někteří z lidí dostanou další šanci založit novou kulturu, novou společnost, novou civilizaci.“
Když Kloser s Emmerichem objevili zajímavou skutečnost, na které by mohli příběh filmu založit, začala myšlenka nabývat jasnější podoby. Mayský kalendář by měl konce svého třináctého cyklu dosáhnout 21. prosince 2012 - a po tomto datu už není nic. To samozřejmě vybízí k otázce - pokud kalendář nepokračuje, co se bude dít? „Zjistíte, že miliony lidí ze všech společenských vrstev věří, že v roce 2012 dojde k nějaké společenské nebo duchovní změně,“ říká Kloser. Rozpětí a různorodost teorií o tom, k čemu dojde, poskytly Emmerichovi a Kloserovi inspiraci pro napsání scénáře.
Pro režiséra, který je divákům velice dobře známý hity jako Den nezávislosti nebo Den poté, bylo klíčové, aby se jeho nový film 2012 od zmíněných katastrofických velkofilmů dostatečně odlišil. „Čím více jsme s Haraldem probírali scénář, tím více jsem si uvědomoval, že tu jde o něco, do čeho se dnešní lidé dokáží opravdu velice dobře vžít. Je v něm celá řada filozofických a politických elementů, které, podle mého názoru, dodávají katastrofickým prvkům hloubku.“
Základem všeho bylo stvořit postavy, které budou tyto filozofické a politické otřesy prožívat a zprostředkují tak lidský náhled na celou katastrofu. John Cusack si zahrál Jacksona Curtise, spisovatele, jehož oddanost jeho neúspěšnému, ale dost možná geniálnímu románu připravila o manželství a jeho rodinou zmítají následky těchto problémů. Jackson je ale stále loajálním otcem a když začne být situace vážná, dokáže, že je schopen čehokoliv, aby svou rodinu ochránil. Jacksonovu bývalou manželku Kate, která si s Jacksonem udržuje přátelský vztah, ale už dávno se přestala pokoušet soupeřit o pozornost s jeho prací, si zahrála Amanda Peet. Když se zemské desky začnou posouvat - následkem čehož dojde ke zničení Los Angeles - vydává se Jackson se svou rodinou na zoufalou cestu po zemi i ve vzduchu, aby přežili a byli svědky zrodu nového světa.
Nejvyšší kruhy světových vlád mezitím realizují svůj tajný plán. Nebudou sice schopny zachránit celé lidstvo, ale jsou schopny zachránit vybrané jedince, kteří budou mít šanci založit novou společnost. Prezident Thomas Wilson v podání Dannyho Glovera velice rychle pochopí ohrožení, kterému celý svět čelí - a stejně rychle se rozhodne udržet vše v naprostém utajení. Prezidentova vědeckého poradce Adriana Helmsleyho, který dokázal s předstihem dešifrovat změny v chování Země a je odhodlán zachránit tolik lidí, kolik to jen bude možné, představuje Chiwetel Ejiofor. Carl Anheuser, náčelník generálního štábu, v podání Olivera Platta, je možná nafoukaný a vznětlivý, ale i on je zcela oddaný touze zařídit přežití celé společnosti - nebo alespoň těch jejích členů, kteří si to mohou dovolit. Thandie Newton, která ztvárnila prezidentovu dceru Lauru, je šokována zjištěním, co vše její otec světu utajil. Vlastně se zdá, že jedinou osobou mimo vládní kruhy, která má nějaké tušení, co se chystá, je rozhlasový moderátor (a možná prorok) Charlie Frost, který své předpovědi vysílá pro každého, kdo je ochoten poslouchat.
Scénář, který Kloser a Emmerich napsali, je v mnoha ohledech tím nejvelkolepějším projektem, o jehož ztvárnění se Emmerich do této chvíle pokusil. Aby ho mohl transformovat do filmové podoby, musel zkombinovat speciální a vizuální efekty, což, jak sám režisér tvrdí, mu umožnilo se svobodně rozhodovat o tom, jakým nejlepším způsobem danou scénu ztvárnit. „Našim cílem je dosáhnout toho, aby divák nedokázal rozlišit, co jsme opravdu postavili a co je vizuální efekt, vyrobený v počítači,“ vysvětluje výtvarník filmu Barry Chusid. „Pokud se to podařilo, budete po skončení filmu přemýšlet o tom, kde jsme asi nalezli horu, v níž jsme mohli postavit to, co jsme tam postavili.“
Štáb například vybudoval několik venkovních „plovoucích pódií“ - obrovských kulis, postavených na soustavě pohyblivých ramen, se kterými mohl režisér pohybovat, zatímco se v nich pohybovali herci. „Roland vzal celou jednu městskou ulici, s palmami, asfaltem, průčelími domů, a umístil ji na ta obří ramena - obrovské stroje - a prohlásil 'Teď musíte ulicí proběhnout, nastoupit do auta a odjet pryč,'“, popisuje Cusack. „Prožil jsem při natáčení povodeň, požáry, sesuvy půdy, oblaka popela, zemětřesení, v podstatě cokoliv, co si dokážete představit. Prchal jsem ve veškerých dopravních prostředcích, jaké si jen dovedete představit, od všech možných katastrof, jaké si jen dovedete představit. Bylo to tak trochu divoké.“
To, co nedokázali postavit tesaři a stavitelé, postavili počítačoví animátoři, protože jedině ti dokázali Emmerichovy vize přivést plně k životu. „Procházel jsem se po scéně a všude byly obrovské plochy modrého plátna,“ vzpomíná Cusack. „Ale nebylo to tak těžké, jak jsem si představoval. Roland to měl všechno naplánované a dokázal vám vysvětlit, jak bude co vypadat, až to bude hotové. Je tak sebevědomý, že je zábavné si byť jen představovat to, co si představuje on.“
„Na tomhle filmu mě zaujalo víceméně naprosto vše,“ říká Marc Weigert, který zastával role vedoucího týmu vizuálních efektů a koproducenta. „Více než polovinu filmu tvoří vizuální efekty. Myslím, že Roland nalezl způsob, jak do tohohle filmu dostat prakticky libovolnou přírodní katastrofu, jaká vás napadne. Na třicáté stránce scénáře je Los Angeles zničeno zemětřesením o síle 10.5. Yellowstonský park vybuchne a promění se v padesát kilometrů široký kráter plný lávy. Ale skutečným důvodem, proč je spolupráce s Rolandem tak zábavná, je ten, že do každé scény přichází s něčím novým. Mohli byste si říkat, že už jste viděli filmy, v nichž dojde k zemětřesení, ale on vás přesvědčí o tom, že to ani náhodou nebyla pravda.“
Film 2012 se rozrostl do obřích měřítek, dokonce i na Emmerichovy poměry. „Je to mnohem velkolepější než cokoliv, co jste dosud viděli,“ tvrdí Cusack. „Na každé stránce scénáře je scéna, u které jste byli nuceni přemítat o tom, co si asi Roland představoval, protože působila tak ambiciozně, tak monumentálně. Ale když sledujete Rolanda při natáčení, tak je zajímavé si všimnout, že nikdy není z ničeho zoufalý. Možná je obklopený obrovskými kulisami nebo nekonečnými plochami zeleného plátna, ale on všechno vidí ve své hlavě. Ví naprosto přesně, co má jak vypadat, a je schopen vydat všem takové příkazy, aby jeho představy dokonale realizovali. Je to dost ohromující.“
Příběh je prezentován ze dvou úhlů pohledu: lidí, kteří o nadcházejících katastrofických událostech vědí, a lidí, kteří o něm nemají ani tušení. Cusackův Jackson Curtis je obyčejný občan, který se náhodou dozví o tom, že svět, jak ho známe, je u konce.
Harald Kloser říká, že tato postava není pouze symbolem diváka, ale i některých tvůrců filmu. „Znám Jacksonovu postavu velice dobře, protože mám dvě děti, jsem rozvedený a jsem scenárista. Chápete, co tu chci naznačit?“ směje se.
„John je skvělý, prostě dokonalý. Nedokázal jsem si pro tu postavu představit nikoho jiného,“ svěřuje se Kloser. Jackson, neúspěšný spisovatel, který pracuje jako řidič limuzíny a sleduje, jak se jeho děti sbližují s novým přítelem jeho bývalé ženy, má ale do dokonalosti daleko.
„Snaží se, aby se mu život úplně nerozpadl,“ popisuje Cusack. Ale na scénáři herce zaujalo něco jiného. „Je to svým způsobem dost neobvyklý a zábavný scénář. Nevím, jestli jsem si říkal, že by konec světa mohl být zábavný, ale v tomhle filmu je takový šibeniční humor, což mi připadalo dost zajímavé.“
Amandu Peet, která ztvárnila Jacksonovu bývalou manželku Kate, lákala příležitost pracovat s Emmerichem. „Je to mistr divokých akčních sekvencí,“ říká. „Ale myslím, že dokáže být velice jemný a má smysl pro humor. Postavy jsou velice zajímavé. Ale především má velké srdce, což se neprojevuje jenom v jeho filmech, ale i tehdy, když s ním spolupracujete. Myslí na všechno. Například natáčení ve vodních nádržích rozplánoval na několik etap. Ptala jsem se ho, proč to nenatočíme všechno najednou, a on se mě zeptal, jestli se mi chce být řadu dní po sobě od rána do večera mokrá až na kost. Natáčení rozdělil kvůli nám - nechtěl, abychom to museli přetrpět najednou.“
Pohled obyčejného člověka je vyvažován příběhem ze síní mocných ve Washingtonu tak, jak ho vidí Adrian Helmsley očima Chiwetela Ejiofora. Helmsley je vládní vědec, který se rychle vyšvihne až do Bílého domu poté, co objeví řadu probíhajících změn, které mění zemské jádro, zemskou kůru a atmosféru. „Adrian je protiváhou Jacksona. Od začátku filmu ví, co se děje a jak si s tím vláda hodlá poradit, ale v průběhu filmu o tom začíná pochybovat - přemýšlí o tom, zda je správné se tak zachovat,“ vysvětluje Kloser.
Ejiofora hlavní motivy filmu fascinovaly. „Scénář jsem přečetl jedním dechem, nebyl jsem ho schopen odložit,“ svěřuje se. „Skvělý nápad. Jde o příběh o lidech a lidskosti a boji s přírodním chaosem, který může nastat. Myslím, že to je něco, co si všichni v současnosti velice dobře uvědomujeme. Všichni se sami sebe ptáme, za co jsme zodpovědní.“
Helmsley se posléze se svým dilematem svěří náčelníkovi štábu Carlovi Anheuserovi, kterého si zahrál Oliver Platt. „Byl to pravděpodobně ten nejpřímočařejší člověk ve filmu,“ míní o Anheuserovi Kloser. „Muž z Bílého domu, drsňák, nemilosrdný. Ale pak do jeho role Mark Gordon obsadil Olivera Platta. Okamžitě se všechno změnilo.“ Platt dodal Anheuserovi, který stojí pevně za názorem, že lidem nesmí vláda prozradit, co se doopravdy děje - pro jejich vlastní dobro, když už ne kvůli skutečnosti, že nelze zachránit všechny - lidský rozměr.
„Je to praktický člověk,“ říká o Anheuserovi Platt. „Snaží se vyřešit neuvěřitelně komplikovanou morální situaci. A jako pragmatik svůj plán vnímá jako velice morální. Jde tu o zachování lidstva. Ale skutečnost, že nelze zachránit každého, je velice, velice zrádná.“
„Zpočátku jsme chtěli náš příběh vyprávět bez washingtonské dějové linie,“ vzpomíná Kloser. „Roland to už ve filmech dříve měl. Ale když jsme to nějakou dobu probírali, tak nám došlo, že nemůžete ukázat takový zásadní vládní projekt, aniž byste ukázali i lidi, kteří jsou za něj zodpovědní.“
Emmerich a Kloser psali scénář během prezidentské kampaně a do filmu se původně rozhodli dát prezidentku. „Když přišly odhady z Iowy, zavolal jsem na Rolanda, že to pro ženu - prezidentku nevypadá moc dobře,“ směje se Kloser. Do role moudrého, citlivého prezidenta obsadili Dannyho Glovera. „Je to skvělý herec. Bez něj by ta role byla poloviční. A myslím, že ho diváci v takovémto rozsáhlém a drahém hollywoodském filmu už nějakou dobu neviděli,“ míní castingový vedoucí Gordon.
„Mám rád výrok 'lidé netvoří dějiny, dějiny tvoří je.' Každý z nás je vytvářen událostmi, které se kolem nás dějí,“ říká Glover. „Prezident Wilson musí učinit řadu obtížných rozhodnutí v podmínkách, které si do té doby nikdo nedovedl představit.“
„Nemyslím, že by se označil za silného vůdce,“dodává Glover. „Řekl by, že je prostě obyčejný člověk, který se pokouší o neobyčejné věci. Je to člověk, který ostatní lidi motivuje.“ Práce na záchraně významných uměleckých děl vede prezidentova dcera Laura, kterou si zahrála Thandie Newton. Laura ovšem nemá až do posledních chvil o skutečném účelu své práce nejmenší tušení. Adrian a Laura se posléze velice sblíží.
Newton dostala ve filmu 2012 příležitost znovu si zahrát po boku Dannyho Glovera, s nímž se objevila ve filmu Milovaná, a také Ejiofora, s nímž byla k vidění ve snímku It Was an Accident. „Vždycky je příjemné mít šanci pracovat ještě jednou s těmi, které máte rádi,“ prohlašuje. „Je to deset let a Chiwetel jako herec ohromně vyspěl. Má potřebné charisma - přejete mu, aby dokázal svět zachránit. Chcete mu důvěřovat, vyzařuje z něj síla a morální dobro. Danny je jako otec - opravdu mu na mě záleží. Je úžasné mít s ním takový vztah.“
Posledním hlavním členem hereckého týmu je Woody Harrelson, který si zahrál rozhlasového moderátora Charlieho Frosta. „Charlie má pirátskou rozhlasovou stanici, která vysílá z Yellowstonského parku, žije ve svém přívěsu a oznamuje světu, že se blíží konec,“ popisuje herec. „Rád hraji postavy jako Charlie - je příjemné mít možnost všechno trochu přehánět. I když v Charlieho případě vlastně ani nebylo moc co přehánět,“ směje se.
„Pokud byste soudili Rolanda jenom podle jeho filmů, říkali byste si, že je to agresivní, drsný, bezcitný člověk - a pak byste s překvapením zjistili, že je to ten nejpříjemnější člověk, jakého jste kdy poznali,“ pokračuje Harrelson. „Opravdu ví, co dělá, a má jasno v tom, co chce. Vtáhne vás do děje, jste napětím bez sebe - a nemůžete se tomu ubránit a musíte film sledovat dál.“
Film 2012 se natáčel v průběhu pěti měsíců v kanadském Vancouveru. Natáčelo se ve více než třinácti ateliérech v pěti různých lokacích, a při natáčení bylo využito i dvou improvizovaných venkovních „jevišť“ s pohyblivou podlahou, která byla osazena i palmami a vybavena modrým plátnem. Oblasti kolem Kamloops posloužily pro natáčení scén z Yellowstonského parku a z Tibetu a natáčelo se tam týden. Natáčení bylo dokončeno v Los Angeles několika záběry z exteriérů.
Odborník na speciální efekty Mike Vezina říká, že než bylo možné začít natáčet, než byly postaveny kulisy a naplánovány kaskadérské záběry, bylo třeba se rozhodnout, které sekvence budou vytvořeny na počítačích a které budou vytvořeny speciálními efekty přímo během natáčení. „O takových věcech se rozhoduje poměrně záhy během příprav na natáčení,“ vysvětluje.
Vezina byl zodpovědný za veškeré efekty zemětřesení. „Potřebovali jsme jedny z největších strojů na 'výrobu' zemětřesení, jaké jsem kdy viděl,“ žasne. „Abychom všechny naše stroje postavili, spotřebovali jsme asi 500 tisíc tun oceli. Roland chce všechno co nejskutečnější. Takže když ve filmu uvidíte, jak se herci potácejí na chvějící se zemi, tak se skutečně fyzicky třásla zem i kulisy kolem nich. Natáčeli jsme to na obrovských plovoucích deskách o rozměrech okolo 750 metrů čtverečních, takže na ně mohl umístit kulisy, auta, nákladní auta, letadla, cokoliv, a všechno se to otřásalo přesně tak, jak mělo. Bylo pro něj velice snadné zařídit, aby herci na zemětřesení reagovali tak, jak měli.“
Dalším náročným úkolem bylo natáčení ve vodě, které zabírá velkou část třetího dějství filmu. Bylo postaveno několikero různých kulis a každé z nich měly vlastní vodní nádrž. Herci vyšplhali ke kulisám po žebřících, a když bylo třeba, byly celé kulisy spuštěny do nádrže s vodou.
„Postavili jsme tři nebo čtyři druhy nádrží, které dělaly různé věci,“popisuje Vezina. „Měli jsme k dispozici chodbu, které jsme říkali 'nebezpečná chodba', a přepouštěcí nádrž. Z té jsme byli do chodby schopni napumpovat zhruba 30-38 tisíc litrů vody, takže jsme dokázali docílit efektu, kdy chodbu zaplavuje voda a lidé v chodbě před ní musejí prchat.“
Když bylo třeba upravit osvětlení nebo kamery, vyzdvihl štáb kulisy i s herci z vody, udělaly se patřičné úpravy, herci a štáb znovu 'nastoupili' a kulisy se zase ponořily do vody. „Je to zvláštní,“ vzpomíná Cusack, „ačkoliv natáčení ve vodě bylo těžké, tak mě to bavilo a přišlo mi to úžasné. Máte pocit, že se potápíte, protože kamery klesají společně s vámi.“
Při natáčení snímku 2012 měli s Rolandem Emmerichem na realizaci jeho specifických vizí možnost znovu spolupracovat odborníci na vizuální efekty Volker Engel a Mart Weigert. Engel a Emmerich se znají už od roku 1988 ze Stuttgartu, kde Engel studoval filmovou školu. Emmerich ho najal pro práce na filmu Měsíc 44, a společně poté pracovali i na Univerzálním vojákovi, Godzille a Dni nezávislosti. Weigert a Engel poprvé spolupracovali na filmu Den nezávislosti.
„Jednou z nejnáročnějších věcí bylo obrovské množství různých katastrof, které se po celém světě rozpoutají,“ míní Weigert. „Máme tu zemětřesení, pukliny v zemi, je zničeno několik měst, povodně, obrovské sopečné erupce. A každou z nich jsme museli zpracovat. Museli jsme studovat a vyvíjet věci, které ještě nikdo nedělal.“
„Je pochopitelné, že jak se zlepšuje úroveň vizuálních efektů, zvyšují se i nároky diváků a ti si tak jsou schopni všimnout sebemenšího detailu, který bychom nezpracovali zcela dokonale. Takže jsme nuceni se neustále překonávat a zajistit, že vše, co děláme, bude působit stoprocentně reálně. Celá řada věcí, které jsme dělali, by před pár lety vůbec nebyla možná,“ popisuje Weigert.
Prvním krokem Engela a Weigerta bylo vytvořit takzvanou previzualizaci, což je něco jako pohyblivý storyboard. Weigert ji popisuje jako „poměrně jednoduché 3D zobrazení celé scény. Jde o časově náročný proces, šest až sedm měsíců, během kterého se chopíme každé zásadní scény filmu a provedeme její previzualizaci.“
Aby bylo jasné, jak komplikovaná složka vizuálních efektů je, vysvětluje nám Weigert postup vzniku sekvence zemětřesení v Los Angeles. „Začínáme tím, že se snažíme přijít na to, kde bychom celou sekvenci mohli natáčet, takže jsme začali hledat lokace v Los Angeles. Pak nám došlo, že je nesmyslné ji natáčet kdekoliv, protože se v ní všechno rozpadá. Všechno se muselo pod vlivem zemětřesní hýbat: každá palma, každá poštovní schránka, každé auto, každá budova, to vše se musí buď zdemolovat nebo zřítit. Nakonec jsme se rozhodli vztyčit obří modré plátno. To naše bylo přes 180 metrů široké a 12 metrů vysoké.“
Toto modré plátno bylo umístěno u Vezinova pohyblivého jeviště. „Pohyblivé jeviště, které navrhl Mike Vezina, je skvělá věc, protože umožňuje hercům chodit po zemi, která se skutečně chová tak, jako by s ní zmítalo zemětřesení o síle 10.5 stupně. Ať udělají cokoliv, ať zahrají cokoliv, uvěřitelněji to už udělat nejde. Všechno, co na tohle jeviště postavíte, se bude otřásat. V počítači jsme ten pohyb přesně duplikovali, protože tam, kde vidíme modré plátno, musíme prostředí rozšířit o naše počítačově animované a musí přesně navazovat na to, co jsme natočili. Musíme sledovat pohyby kamery a pohyby země, která se třese zcela nezávisle na všem ostatním.“
Kromě všech zmíněných věcí měl i sám režisér naprosto jasnou představu o tom, jak by měla vypadat konečná podoba zemětřesení. „Roland byl naprosto neústupný ohledně toho, jak má zemětřesení působit,“ vysvětluje Weigert. „Zem se měla chovat takřka jako hladina moře. Třesoucí se jeviště nám to zajistilo. My jsme z něj s Volkerem všechno odstranili, nakreslili na něj rastr a natočili ho, takže jsme naprosto přesně viděli, jak se jeviště chová - byli jsme schopni pohyby podlahy naprosto přesně zduplikovat.
Všechno ostatní v záběru - všechno, co nestálo na pohyblivém jevišti - bylo generované počítačově. Vytvořili jsme všechno, co se hýbe - všechno, co je na té ulici, za ní nebo nad ní, je počítačové. Muselo to mít správné barvy a textury.“
Obvykle se pro vizuální efekty často používají samostatně pořízené záběry, které jsou později zakomponovány na místa, kde se během natáčení nacházelo modré plátno. Ve filmu 2012 nebylo ale kvůli celkové dynamice scén a seismické aktivitě takový postup možno použít. „Jsme v Los Angeles,“ říká Weigert. „Lidé ho znají. Byli tu. Vědí, jak vypadá. Pokud se nám něco nepovede na osvětlení, stínování, texturách, okamžitě si toho všimnete a bude to působit jako videohra. To je něco, s čím se neustále potýkáme.“
Engel to potvrzuje. „Všechno, co děláme, se snažíme co nejvíce zakládat na skutečnosti. Fyzika rozpadajících se budov je poměrně jasná, stejně jako například chování letadel. Vždycky si realitu trochu přizpůsobujeme, aby fungovala tak, jak ve filmu potřebujeme. Ale tohle přizpůsobení má svoje hranice, jinak přijdeme o diváky. Moje práce spočívá v tom, že dohlížím na to, aby k tomu nedošlo.“
Poté, co je každá složka scény pečlivě stvořena v počítači, je stejně pečlivě zničena. „Budova se musí rozložit na milion malých kousků, aby na ni bylo možné aplikovat fyzikální simulaci, která ukazuje, jak by se taková budova rozpadla, kdyby se pod ní hýbala země,“ vysvětluje dále Weigert. „A tohle musíme udělat s doslova stovkami budov, které jsou podél cesty, a tisícem malých prvků, které musejí být v záběru a musejí se hýbat.“
A to vše jen kvůli jediné sekvenci. „Natočit takovýto film vyžaduje obrovské množství lidí a hardwarových a softwarových zdrojů,“ shrnuje Weigert. „Po celém světě na něm pracuje asi deset nebo dvanáct různých firem. Každá z nich nám poskytla kolem šedesáti až sta lidí. Na dvě hlavní sekvence jsme využili také interní zaměstnance Sony Pictures. Takže ve výsledku na efektech pracovalo hodně přes tisíc lidí. Co se času týče, já a Volker jsme k dispozici prakticky od prvních minut. Jenom ty dvě sekvence, které jsme dělali u nás, vyžadovaly přes sto terabajtů diskového prostoru, v němž jsou uloženy informace pro generování každého snímku. Pro renderování těchto dvou sekvencí jsme využili renderovací farmu 250 počítačů. Ve filmu jako je tenhle můžete bez problémů počítat s potřebou zhruba petabajtu [jeden milion gigabajtů] informací.“
A to vše pro realizaci Emmerichovy vize konce světa. „Roland Emmerich je především bavič,“ soudí Weigert. „Ví, že ať už točí jakýkoliv film, chce, aby si v první řadě našel své diváky, a těmto divákům chce udělat radost.“
Dlouholeté partnerství je výhodné pro obě strany. „Roland neustále cítí potřebu ukazovat lidem něco nového, něco odlišného,“ komentuje Weigert. „To je pro nás skvělé, protože to nás motivuje. Byla by obrovská nuda, kdybychom dělali pořád dokola totéž. Neustále se objevují nové věci, které jsme zatím nedělali, nové věci, které musíme prostudovat. Každou chvíli se škrábeme na hlavě a říkame si, 'Jak to proboha máme udělat?'. Ale nakonec na to přijdete,“ směje se.
A co kdyby se skutečně blížil konec světa? Chtěli byste to vědět? Co byste dělali? Kloser už odpověď zná. „Udělal bych přesně totéž, co dělá Jackson Curtis. Popadl bych děti a vzal je někam do bezpečí, nakolik bych toho byl schopen.“
„Myslím, že tam šlo o to, že pokud by o tom věděli všichni, tak by ten plán selhal, protože by nastal naprostý chaos,“ míní Oliver Platt. „To, že si moje postava myslí, že to je správný názor, ještě neznamená, že s ní názor sdílím. To jen abychom v tom měli jasno. Všichni si říkáme, že bychom to chtěli vědět, ale pokud nemáte šanci na záchranu, opravdu to chcete vědět?“
Chiwetel Ejiofor nad touto otázkou už v minulosti přemýšlel. „Stojím si za tím, že by se to lidé měli dozvědět. A následky takové informace by mohly být poměrně zásadní. Je to jedna z komplikací v našem filmu, takové pochyby - neexistovala by na to jednoznačná odpověď, v našem filmu není jednoznačná odpověď a ani ve skutečnosti by jednoznačná odpověď neexistovala.“ „Nevím jistě. Je to zajímavá otázka,“ shrnuje vše Cusack. „Komu byste zavolali, co byste udělali jako úplně poslední věc? Myslím, že bych si možná dal cigaretu. Přestal jsem kouřit, ale kdyby nastal konec světa, asi bych si dal cigaretu.“
DABING
V českém znění: Aleš Procházka - John Cusack (Jackson Curtis), Lukáš Hlavica - Chiwetel Ejiofor (Adrian Helmsley), Nikola Votočková - Amanda Peet (Kate Curtisová), Martina Kechnerová - Thandie Newton (Laura Wilsonová), Jiří Hromada - Danny Glover (Prezident Thomas Wilson), Tomáš Borůvka - Thomas McCarthy (Gordon Silberman), Tomáš Juřička - Oliver Platt (Carl Anheuser), Zdeněk Mahdal - Woody Harrelson (Charlie Frost), Libor Terš - Zlatko Buric (Jurij Karpov), Jitka Moučková - Beatrice Rosen (Tamara), Radek Hoppe - Johann Urb (Sasha), Vojtěch Hájek - Jimi Mistry (dr. Satnam Tsurutani), Jindřich Žampa - Liam James (Noah Curtis), Aneta Talpová - Morgan Lily (Lilly Curtisová), Bohuslav Kalva - Blu Mankuma (Harry Helmsley), Dalimil Klapka - George Segal (Tony Delgatto), Zbyšek Pantůček - John Billingsley (Profesor West), Jan Rimbala - Alexandre Haussmann a Philippe Haussmann (Alec a Oleg), Hana Talpová - Merrilyn Gann (německá kancléřka Angela Merkelová), Ludvík Král, Tomáš Racek, Svatopluk Schuller a další
Překlad: Ivan Němeček
Zvuk: Martin Ženíšek
Produkce: Evelyna Vrbová
Dialogy: Janka Unruhová
Režie: Alice Hurychová
Vyrobilo: LS Productions dabing 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.11.2009 Falcon
Premiéra USA: 13.11.2009 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 15.3.2010 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 15.3.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 15.3.2010 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 27 015 486
Tržby celkem - $ 769 679 473
Návštěvnost v ČR 260 202
Náklady (Rozpočet) - $ 200 000 000
Tvůrci a herci
Roland Emmerich (Režie), Mark Gordon (Produkce), Harald Kloser (Produkce), Harald Kloser (Hudba), Thomas Wanker (Hudba), Dean Semler (Kamera), David Brenner (Střih), Peter S. Elliot (Střih), Susan Taylor Brouse (Casting), Scott David (Casting), Judy Lee (Casting), April Webste (Casting), Barry Chusid (Scénografie), Shay Cunliffe (Kostýmy), Paul N.J. Ottosson (Zvuk), Gitte Axen (Masky), Leslie Graham (Masky), Tracy Lai (Masky), Beth Boxall (Masky), Anita Brabec (Masky), Roland Emmerich (Scénář), Harald Kloser (Scénář), John Cusack (Herec), Amanda Peet (Herec), Chiwetel Ejiofor (Herec), Thandie Newton (Herec), Oliver Platt (Herec), Thomas McCarthy (Herec), Woody Harrelson (Herec), Danny Glover (Herec), Liam James (Herec), Morgan Lily (Herec), Zlatko Buric (Herec), Beatrice Rosen (Herec), Johann Urb (Herec), John Billingsley (Herec), Chin Han (Herec), Blu Mankuma (Herec), George Segal (Herec), Stephen McHattie (Herec), Patrick Bauchau (Herec), Jimi Mistry (Herec), Merrilyn Gann (Herec), Patrick Gilmore (Herec), Dean Marshall (Herec), David Orth (Herec), Ty Olsson (Herec), Karin Konoval (Herec), Jody Thompson (Herec), John Stewart (Herec), David Richmond-Peck (Herec), Agam Darshi (Herec), Anna Mae Wills (Herec), Geoff Gustafson (Herec), Gerard Plunkett (Herec), Ayana Haviv (Herec), Henry O (Herec), Andrew Moxham (Herec), Lisa Lu (Herec), Monique Ganderton (Herec), Alexandra Castillo (Herec), Jacob Blair (Herec), Eddie Hassell (Herec)
2009/158/USA/Katastrofický, Akční, Dobrodružný, Thriller
Zajímavost k filmu
- Severná Kórea zakázala držanie alebo sledovanie tohto filmu. Dôvodom je, že v roku 2012 je 100. výročie narodenia zakladateľa štátu Kim Ir-sena. Vláda je toho názoru, že tento pre nich "Veľký rok" je vykreslený vo filme príliš negatívne a považujú ho za útok na severokórejskú vládu. Niekoľko ľudí bolo dokonca za sledovanie filmu a vytváranie kópií zatknutých a obvinených z vážnej provokácie proti rozvoju štátu. (Greenpeacak)
- Ako súčasť marketingu bola pre film vytvorená falošná stránka, na ktorej sa opisovali katastrofické scenáre skončenia sveta súvisiace s rokom 2012. Z toho dôvodu niekoľko tisíc ľudí volalo do NASA, pretože si mysleli, že stránky boli skutočné. Niektorí ľudia dokonca hovorili, že uvažujú aj o samovražde, pretože nechcú vidieť koniec sveta. (Greenpeacak)
- Vizuální efekty byly vytvořeny v pražském postprodukčním studiu UPP. (mr.filo)
- Ve filmu byly zničeny města a lokality Los Angeles, Washington, D.C., Vatikán, Rio de Janeiro, Tibet, Himálaje, Hawaii a Paříž. (Čiban)
- Režisér Roland Emmerich řekl, že byl vždycky jeho sen natočit film, ve kterém by byla scéna, jak se voda valí obrovským pohořím (Himalájemi), a proto se prý pustil do 2012. (ChandlerBing)
- Malý dvoumotorový letoun, se kterým hlavní postavy utíkají z Los Angeles, je Cessna 340.
- Typ herní konzole PlayStation Portable (PSP), kterou v limuzíně požívá Noah Curtis (Liam James), je Sony PSP-3004 Piano Black.
- Meno hlavného hrdinu bolo inšpirované americkým raperom známym ako 50 Cent (Curtis Jackson).
- Ve scénáři byla původně hlavou USA prezidentka. Vzhledem k vývoji voleb, které během natáčení probíhaly, byla role pozměněna na prezidenta.
- Přestože se ve snímku objevily záběry z nejrůznějších koutů světa, natáčení probíhalo 5 měsíců ve Vancouveru a 1 týden v Los Angeles.
- Pro simulaci zemětřesení byly vytvořeny plovoucí desky o ploše přibližně 750 metrů čtverečních, na kterých byly umístěny kulisy včetně nákladních automobilů a letadel.
- Pro doplnění efektů bylo použito zelené klíčovací plátno 12 metrů vysoké a 180 metrů široké.
- Antonov 500, ve kterém hlavní postavy prchají z Las Vegas, je ve skutečnosti Antonov An-225 Mrija - největší letadlo světa postavené v jediném exempláři (druhý kus zůstal nedokončen). Ve filmu lze rovněž spatřit i největší sériově vyráběnou helikoptéru Mil Mi-26 "Halo", která v podvěsu příváží na archy zvířata.
- Ako súčasť marketingu bola pre film vytvorená falošná stránka, na ktorej sa opisovali katastrofické scenáre skončenia sveta súvisiace s rokom 2012. Z toho dôvodu niekoľko tisíc ľudí volalo do NASA, pretože si mysleli, že stránky boli skutočné. Niektorí ľudia dokonca hovorili, že uvažujú aj o samovražde, pretože nechcú vidieť koniec sveta. (Greenpeacak)
- Vizuální efekty byly vytvořeny v pražském postprodukčním studiu UPP. (mr.filo)
- Ve filmu byly zničeny města a lokality Los Angeles, Washington, D.C., Vatikán, Rio de Janeiro, Tibet, Himálaje, Hawaii a Paříž. (Čiban)
- Režisér Roland Emmerich řekl, že byl vždycky jeho sen natočit film, ve kterém by byla scéna, jak se voda valí obrovským pohořím (Himalájemi), a proto se prý pustil do 2012. (ChandlerBing)
- Malý dvoumotorový letoun, se kterým hlavní postavy utíkají z Los Angeles, je Cessna 340.
- Typ herní konzole PlayStation Portable (PSP), kterou v limuzíně požívá Noah Curtis (Liam James), je Sony PSP-3004 Piano Black.
- Meno hlavného hrdinu bolo inšpirované americkým raperom známym ako 50 Cent (Curtis Jackson).
- Ve scénáři byla původně hlavou USA prezidentka. Vzhledem k vývoji voleb, které během natáčení probíhaly, byla role pozměněna na prezidenta.
- Přestože se ve snímku objevily záběry z nejrůznějších koutů světa, natáčení probíhalo 5 měsíců ve Vancouveru a 1 týden v Los Angeles.
- Pro simulaci zemětřesení byly vytvořeny plovoucí desky o ploše přibližně 750 metrů čtverečních, na kterých byly umístěny kulisy včetně nákladních automobilů a letadel.
- Pro doplnění efektů bylo použito zelené klíčovací plátno 12 metrů vysoké a 180 metrů široké.
- Antonov 500, ve kterém hlavní postavy prchají z Las Vegas, je ve skutečnosti Antonov An-225 Mrija - největší letadlo světa postavené v jediném exempláři (druhý kus zůstal nedokončen). Ve filmu lze rovněž spatřit i největší sériově vyráběnou helikoptéru Mil Mi-26 "Halo", která v podvěsu příváží na archy zvířata.
Odkazy:
Hrají:
John Cusack, Amanda Peet, Chiwetel Ejiofor, Thandie Newton, Oliver Platt, Tom McCarthy, Woody Harrelson, Danny Glover, Liam James, Morgan Lily, Zlatko Buric, Beatrice Rosen, Johann Urb, John Billingsley, Chin Han, Blu Mankuma, George Segal, Stephen McHattie, Patrick Bauchau, Jimi Mistry, Merrilyn Gann, Patrick Gilmore, Dean Marshall, David Orth, Ty Olsson, Karin Konoval, Jody Thompson, John Stewart, David Richmond-Peck, Agam Darshi, Anna Mae Wills, Geoff Gustafson, Gerard Plunkett, Ayana Haviv, Henry O, Andrew Moxham, Lisa Lu, Monique Ganderton, Alexandra Castillo, Jacob Blair, Eddie Hassell, Osric Chau, Waléra Kanischtscheff, Alex Zahara, Ryan McDonald, Marco Khan, Viv Leacock, Tseng Chang, Jason Diablo, Eve Harlow, Carolyn Adair, Gillian Barber, Beverley Elliott, Scott E. Miller, Chad Riley, Rick Tae, Donna Yamamoto, Sean Tyson, Ron Selmour, Robert Malina, Frank Charles Turner, Val Cole, Michael Buffer, Tanya Champoux, Candus Churchill, BJ Harrison