Na hraně temnoty / Edge of Darkness (2010/117/USA, Velká Británie/Krimi, Drama, Mysteriózní) 63%
09.07.2018 21:17
Zajímavost k filmu
- Náklady na výrobu: 60 mil. dolarů.
- Rozpočet filmu byl 87 milionů dolarů.
- Natáčení začalo 18. srpna 2008.
- Točilo se také v Bostonu a Merrimacu v Massachusetts.
- Za první víkend promítání v amerických kinech vydělal film 17 214 384 dolarů.
- Melu Gibsonovi byla během natáčení odcizena peněženka.
- Robert De Niro byl původně obsazen do role agenta CIA Dariuse Jedburgha, avšak odešel kvůli tvůrčím neshodám po několika dnech.
- Mel Gibson si zahrál hlavní roli poprvé od Znamení (2002).
- Založeno na velmi populární britské minisérii Edge of Darkness (1986), kterou režíroval rovněž Martin Campbell.
JEDNOU VĚTOU
„Mel Gibson pátrá po vrazích vlastní dcery."
OBSAH
Propracovaný detektivní thriller s Melem Gibsonem, který se v hlavní filmové roli objevuje poprvé od roku 2002, kombinuje skvělý scénář s přímočarou akcí. Detektivovi Thomasovi Cravenovi umírá v náručí jeho vlastní dcera. Během vyšetřování její vraždy proniká Thomas stále hlouběji do nebezpečného světa zločinů velkých korporací, vládního krytí a vražd, které je mají utajit. Jeden z nájemných vrahů, kteří zametají a čistí důkazy, ho navede směrem, jež změní pátrání na divokou temnou cestu až na hranici vykoupení.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Solidní "spiklenecký" film. Celý je pojat mírně "old schoolově", připadalo mi, že sleduju thriller z konce osmdesátých let. Gibson hraje velmi tradičně, v každé roli stejné grimasy, stejné zahleděné pohledy. Trochu mi připadalo, jakoby na staré kolena nedokázal přesvědčivě zahrát to, co dříve dokázal zcela s přehledem. Příběh je možná zajímavý tématem, ovšem zde předvedený až moc utahaně a dlouze. Vztah k jakékoliv postavě byl z mé strany povrchní. Nedokázal jsem se dostatečně vžít do kladné postavy, naopak jsem nedokázal nenávidět tu zápornou. Závěřečná a řekněme ojedinělá akce, byla až moc odfláknutá a nijak extra emoční. Tradičně odvedená práce, která mě potěšila, ale nijak extra nedostala. (Zeck) 4*
Gibson je i s prošedivělou hlavou pořád instantní drsňák, který pohledem rozláme diamant, ale chudák se potácí v nevýrazně odvyprávěné story, která zoufale trpí tím, že jí scénárista zapomněl dát směr a režisér tvar. Tragická poloha tématu je nefunkční, protože se jí tvůrci nevěnují (dceřin voiceover – wtf?!) a obrovská konspirace zase k smíchu svou naivitou. Postavy (a že jich je přehršel) postrádají jakékoliv osobnější pozadí (včetně té Gibsonovy), tudíž sledovat jejich pohyb v ději prostě nebaví. Neskutečná flákota a (zatím) nejpropálenější šance roku. Zajímá mě televizní originál. (Isherwood) 2*
Filmu naprosto schází přímej tah na bránu. Samý tajný dohody, tajný lidi, tajný úkoly. Chvíli to vypadalo, že v Americe je tajná i předpověd počasí. Gibson tam sice hned na začátku nahodí tak nasranej výraz, že mě strachy přestaly tikat hodinky, ale po chvíli se uklidní a začne tam chodit jak pantáta sem a tam a s každým se vykecávát. Příběh se ubíral asi v tomhle duchu: pokec - zjištění že všechno je tajný - nahození drsnýho výrazu - odhození drsnýho výrazu - další pokec - zjištění co dalšího je ještě tajný (po 11x opakování, že je zase něco tajnýho, se kámoš neudržel a reagoval "tak už si ty vaše tajnosti strčte do prdele"). Já si taky přečtu jména Martin Campbell / Mel Gibson a hned jak idiot musím naklusat do kina, aby mě náhodou něco neušlo. Naštěstí dvojice Campbell / Gibson svou práci fakt umí a když už se dočkáme akce, i když teda na ní čekáme dýl než filmovej kritik na první sex, tak stojí za to. Mel vymlel docela slušný herecký výkon a tak ve finále to ten průměr dá, ale je to skutečně na hraně s temnotou. (Enšpígl) 4*
VELKÁ RECENZE
To nám zase jednou trailery lhaly rovnou do očí. Vypadalo to, že Melův herecký comeback bude o odplatě, vykonané smrtonosnou zbraní za zhruba 96 hodin. První dvě podmínky byly jakž-takž splněny. O odplatu skutečně jde: v úvodu polda Craven vyzvedne na letišti dceru, ale sotva se ta doma párkrát poblije, už ji někdo sundá brokovnicí. Následující události vyvrcholí tím, že bouchačka v Gibsonově ruce umožní několika hlavám vcítit se do osudu melounu, dopadajícího z desátého patra na betonový chodník. Hrdinu však netlačí čas a tak si může dovolit během filmu zasmušile meditovat nad ztrátou milované osoby či chodit z města do města a zdlouhavě tam promlouvat s nezajímavými lidmi o předvídatelných věcech.
Nic proti snaze studia prodat film za každou cenu, upoutávky klamou tělem dnes a denně, ale je potřeba upozornit, že 80% akce můžete tentokrát vidět v traileru. Rovnou zkraje si řekněme, že ona (zřídkavá) akce je parádní. Campbell je prvotřídní řemeslník a pokaždé, když film vykazuje alespoň minimální dynamiku (stačí, aby se Gibson někam vezl autem), režisér nás doslova vtahuje do plátna. Navíc má Na hraně temnoty R-kový rating a vychutnává si ho naplno. Když už tedy na tu akci dojde, dočkáme se scén typu „projektil proletí chlápkovi pozdvihnutou dlaní, trefí ho do oka a ještě mu ze zátylku vychrstne krupicovou kaši“. Ano, kdykoli film trochu dupne na plyn či zmáčkne spoušť, má říz. Přinuťte Shanea Blacka, aby napsal Lethal Weapon 5, dejte to místo vyšeptalému Donnerovi zrežírovat Campbellovi a bude to lepší než předchozí čtyři díly dohromady.
Jenomže Na hraně temnoty není akční film. Je to mírně polit-thrillerová kriminálka s pokusy o psychologické drama. Takže tu máme trpícího Gibsona, kterému se mrtvá dcera zjevuje v občas až duchařských výjevech, no a pak je tady ta nešťastná zápletka. Za vraždou je samozřejmě rozsáhlé spiknutí, do něhož jsou zapleteny jak bezohledné korporace, tak i zkorumpované lokální politické špičky. Ano, je to takhle fádní. Přidám slovo „nukleární“ a pochopíte, že něco tak provařeného letos neuvidíme minimálně do orientálního kouzelníka Bena Kingsleyho. „Rozuzlení“ (nečekejte ani náznak nějakého zvratu či dokonce překvapení) je sice solidně napasované na dnešní doznívající protiteroristický humbuk, ale jinak je dokonale nezajímavé.
Takže akce trestuhodně málo, vyšetřování málo záživné, rozuzlení triviální... co tam ještě zůstalo? No ovšem, sám velký Mel. Utrpení zvládá bez zaváhání a v módu „teď mi vychladly oči a ochably koutky úst, protože mi někdo zabil dceru/podřízl manželku/ukradl kořist z loupeže a brzy vytáhnu bouchačku/obouručák/hever a začnu se brodit krví“ je to ten starý dobrý Gibson, jak ho máme rádi. Má to však háček. Craven totiž není tradiční svéhlavý rebel, na něhož musí v každé druhé scéně řvát policejní šéf – je to usedlý postarší muž, abstinent (haha) a poctivec, který „vždy dělal svou práci tak, aby si nevytvářel nepřátele“. Samo sebou, vražda dcery zvedne tohoto všedního chlápka od lejstry zavaleného stolu a postupně jej promění v „hněv Boží“. Problém je ale v tom, že u Gibsona už jsme zvyklí na tu druhou, zabijáckou polohu. Proto už jen čekáme, kdy k onomu „přepnutí“ konečně dojde. Tím pádem vývoj postavy negraduje tak, jak by mohl a měl.
Navíc během filmu zjistíte, že je tady ještě jedna, nesrovnatelně zajímavější postava. Dějem se víceméně náhodně proplétá jistý Jedburgh, což je takový korporátní pan Wolf, který má zajistit, aby si lidé „nespojili A a B a nezačali strkat nos do věcí, které jim ten nos můžou vyrvat i s lebkou“. Není to však jednobarevný hrdinův protivník, ale rozporuplná a neodvratně sympatická osoba, která si užívá výhled z lavičky na přístav se sklenkou vína v ruce, ví, jaké to je nemít dítě a jeho zaměstnavatelem je agentura jednoho muže, což je on sám. Má nejlepší hlášky a svéráznou filosofii, takže na konci, kdy se projeví naprosto kulervoucím způsobem, budete snít o tom, jaký by byl celý příběh vynikající, kdyby jej tvůrci vyprávěli z pohledu Jedburgha a Craven by byl jen vedlejší figurkou.
Dokonce by si tuto postavu mohl zahrát Mel, protože Jedburgh prochází opačným vývojem (z chladnokrevného zabijáka v chlápka hodnotícího svůj život a zpytujícího svědomí), což by se k diváckému vnímání Gibsona hodilo mnohem víc. Je to ale zbytečná úvaha, protože Jedburgha s velkou chutí hraje vynikající Ray Winstone. Obrovská škoda, že v prostřední třetině filmu, kdy Gibsonovo chození od štace k štaci začne lehce nudit, nedali tvůrci víc prostoru jeho mnohem šťavnatějšímu proti/spoluhráči. Hádám, že v původní minisérii byli ti dva rovnocennými postavami.
Na hraně temnoty není bombastický Gibsonův comeback a nebude to ani výrazný zápis do filmografie Martina Campbella. Je to „pouze“ příjemná, řemeslně solidně odvedená žánrová jednohubka. Zápletku má vyšeptalou a někde v prostředku klopýtá a ztrácí tempo, ale jedno i druhé se jí podaří částečně zahladit nekompromisně krvavým finále.
O FILMU
Trvalo dlouhých sedm let, než Mel Gibson přijal hlavní roli v celovečerním filmu. K návratu na plátno ho přesvědčila až nabídka hlavní role v thrilleru Na hraně temnoty, kde si zahrál stárnoucího detektiva, který se snaží vypátrat vraha vlastní dcery. Tenhle snímek ale není výjimečný pouze účastí Mela Gibsona. Jde navíc o adaptaci jednoho z nejslavnějších a nejúspěšnějších seriálů v britské televizní historii, režíroval ho režisér výborných bondovek Zlaté oko a Casino Royale Martin Campbell a pod scénářem je podepsaný William Mohanan, držitel Oscara za scénář k filmu Skrytá identita.
Za ostříleným bostonským poldou Thomasem Cravenem přijede na návštěvu jeho dospělá dcera Emma. Vždycky spolu měli perfektní vztah, ona se mu mohla svěřit se vším a on jí trpělivě naslouchal a radil, když o to stála, zdá se, že i tentokrát s ním chce dívka řešit něco závažného. Už to nestihnou. Osamělý střelec je překvapí na prahu domu a při útoku na Cravena Emmu zavraždí. Jako muž zákona si za dlouhou kariéru vypěstoval řadu nepřátel, ale okolnosti začnou ukazovat na to, že cílem nemusel být on, ale právě jeho dcera. Emma totiž vedla tajný život a její aktivity ji přivedly na samou hranici temnoty. Sem se při pátrání po jejích vrazích vydává i samotný Craven. Postupně proniká do nebezpečného světa zločinů velkých korporací, tajných vládních operací k jejich krytí a vražd s požehnáním z nejvyšších míst. Na jaké straně v tomto světě Emma stála? Detektivovým nečekaným průvodcem se stává nevypočitatelný vládní agent Darius Jedburgh, kterého nadřízení vyslali zamést důkazy. Navzdory důrazným varováním se Craven pouští do největšího a nejosobnějšího případu své profesionální kariéry, odhodlán smést z cesty kohokoliv, kdo by se mu na ní pokusil klást překážky.
Bondovský režisér Martin Campbell shodou okolností před více než dvaceti lety režíroval i původní sérii, ale nikdy ho nenapadlo, že by se z ní dal stvořit celovečerní film. „Asi před pěti lety za mnou někdo přišel s tím, že by se to dalo natočit jako celovečerák,“ vzpomíná režisér. „Najednou mi došlo, že je to výborný nápad. Jen málokterý příběh je takhle silný: Otec ztratí dceru a vydá se na trestnou výpravu, během níž odhalí nejen identitu a motivy jejích vrahů, ale hlavně se toho doví hodně nového o svém dítěti. Zjistí, že dívka vedla život, o kterém neměl ani tušení,“ dodává.
Mel Gibson prý byl prvním a také jediným kandidátem na roli Thomase Cravena. „Ta postava si žádala někoho jeho kalibru a zkušeností. Není tolik herců, kteří by se s ní dokázali tak přesvědčivě vypořádat,“ říká Campbell.
Gibson se sice začal realizovat spíše jako režisér a producent než jako herec, ale k režisérově úlevě souhlasil. Kromě inteligentního scénáře ho přesvědčilo i setkání s Campbellem a producentem Grahamem Kingem, s nimiž si prý okamžitě „sednul“. Svou roli sehrál i fakt, že původní seriál byl oblíbeným televizním pořadem plánovaného představitele hlavní role. „Kombinoval prvky thrilleru, kriminálky a politického dramatu, navíc skvěle reflektoval dobu, v níž se odehrával,“ dodává herec.
Úkolu zkrátit šestidílnou sérii na dvouhodinový film a převést příběh do reality jednadvacátého století se ujal scenárista William Monahan, držitel Oscara za scénář k filmu Martina Scorseseho Skrytá identita, jehož příběh se odehrával v jeho domovském Bostonu. Není proto náhoda, že stejné město vytváří kulisy i pro thriller Na hraně temnoty (oproti seriálovému Leedsu). Jeho zápletka reflektuje ty nejvážnější společenské hrozby současnosti, nikoli kšeftování s plutoniem, které se stalo katalyzátorem seriálové verze. Monahan navíc místo globálních témat ve filmu spíš akcentoval osobní drama muže, který chce vyšetřit dceřinu smrt, jediný úkol, který mu v životě ještě zbývá. „Craven je typický Bostoňák. Žije nenápadně, každodenními rituály, není to žádný excentrik. Má svůj život, svůj domov a svou samotu. Jeho dcera pro něj strašně znamená i proto, že nikoho jiného nemá. Když ztratí ji, ztratí úplně všechno,“ vysvětluje Monahan motivace hlavního hrdiny.
„Craven vedl velmi jednoduchý život, ale to, co se mu přihodilo, ho rozbilo na padrť. Všechen ten stres a neskutečně traumatický zážitek, kterým je smrt dítěte, ho přivedou na samou hranici nervového zhroucení. Jenže on ví, že nemůže podlehnout, protože má důležitou práci,“ dodává k charakterizaci svého hrdiny Gibson.
Právě scénářem nadiktovaná sebekontrola a úspornost v projevu byla podle Gibsona jeho asi největší výzvou. „Craven je typický introvert. Jenže pro mě jsou úsporné pohyby a gesta naprosto nepřirozené. Vždycky jsem se musel usilovně soustředit na to, abych se na scéně moc neksichtil nebo negestikuloval,“ říká.
O poznání snáz se se svou postavou Dariuse Jedburgha vyrovnával Ray Winston. „To je role, po které touží každý herec. Chytrý chlap, který, když si to situace žádá, dokáže se chovat jako chladnokrevný zabiják. Dokáže bezohledně manipulovat lidmi, na druhou stranu ale musí být i do jisté míry sympatický, aby s ním Craven, ve chvíli, kdy se mu zhroutil celý svět, dokázal spolupracovat,“ vysvětluje Winston, jenž si lavírování na více stran úspěšně vyzkoušel v trháku Indiana Jones a Království křišťálové lebky. Jedburgh je totiž záhadná postava, o níž nevíme, zda má Cravenovi skutečně pomoci, nebo sleduje své vlastní cíle, jež jsou s těmi detektivovými zcela protichůdné.
Při natáčení trval režisér Martin Campbell na co největší realističnosti, proto se maximálně využívaly reálné lokace a ve studiových kulisách se točily prakticky jen scény z Cravenova a Emmina domova. „Pro nás bylo naprosto klíčové, aby byl film co nejreálnější. Při scéně ohledávání Emmina těla nám například před kamerou asistovali praví policisté a forenzní technici,“ dodává režisér, který se mantry pravdivosti držel i ve střižně, takže veškeré akce probíhají v reálném čase a bez tolik oblíbených efektních zrychlovaček nebo zpomalovaček.
Dvě desetiletí uplynula mezi seriálovou a filmovou verzí a ten, který byl u obou, režisér Campbell, může srovnávat asi nejlépe. „To hlavní se nemění. Primárně jde o příběh muže, který přišel o dceru a tu teď chce za každou cenu pomstít. To je téma, které vzrušovalo diváky před dvaceti lety a stejně atraktivní je i dneska,“ tvrdí.
Podle producenta Grahama Kinga je ústředním tématem ochota člověka vydat se na cestu, která vede do neznáma, může být smrtelně nebezpečná, ale on se na ni přesto vydá. Přes všudypřítomné násilí, které Cravena provází při pátrání po pachatelích Emminy smrti, je Mel Gibson přesvědčený, že jde spíš o hluboce emocionální příběh, než o jednoduchý akční thriller. „Zajímaly mě jeho postavy a jejich způsob reakce na to, co se jim přihodilo. Navíc se v něm vyskytuje množství tajemství a záhad, na které marně hledáme odpovědi i v realitě. Téhle nejistoty se všichni přece bojíme a je fajn, když se aspoň někdo pokusí hledat a nacházet odpovědi,“ uzavírá Gibson.
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Mel Gibson (Thomas Craven), Zdeněk Maryška - Ray Winstone (Jedburgh), Petr Oliva - Jay O. Sanders (Bill Whitehouse), Vladimír Čech - Danny Huston (John Bennett), Radek Hoppe - Shawn Roberts (David Burnham), Otto Rošetzký - Wayne Duvall (policejní náčelník), Antonín Navrátil - Damian Young (senátor Jim Pine), Jiří Balcárek - David Aaron Baker (Millroy), Ladislav Cigánek - Gbenga Akinnagbe (detektiv Darcy Jones), Klára Sochorová - Bojana Novakovic (Emma Cravenová), Tereza Chudobová - Caterina Scorsone (Melissa), Anna Jurková - Gabrielle Popa (malá Emma), Zbyšek Horák, Milan Slepička, Miriam Chytilová a další
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Radomír Šrámek a Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010
2.DABING (Prima)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Mel Gibson (Thomas Craven), Petr Oliva - Ray Winstone (Jedburgh), Jitka Moučková - Bojana Novakovic (Emma Cravenová), Jan Szymik - Denis O'Hare (Moore), Marcel Vašinka - Danny Huston (Jack Bennett), Jiří Hromada - Jay O. Sanders (Whitehouse), Helena Brabcová - Caterina Scorsone (Melissa), Pavel Vondrák, Marek Libert, Pavel Šrom, Petr Gelnar, Lucie Svobodová, Petr Neskusil, Bohuslav Kalva (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Milan Blažek
Produkce: Zdena Sirotková, Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Michal Michálek
Vyrobila: FTV Prima s.r.o. ve studiu S Pro Alfa CZ a.s. 2011
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.2.2010 H.C.E.
Premiéra USA: 29.1.2010 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: 2.07.2010 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 197 937
Tržby celkem - $ 82 812 456
Návštěvnost v ČR 9 137
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
„Mel Gibson pátrá po vrazích vlastní dcery."
OBSAH
Propracovaný detektivní thriller s Melem Gibsonem, který se v hlavní filmové roli objevuje poprvé od roku 2002, kombinuje skvělý scénář s přímočarou akcí. Detektivovi Thomasovi Cravenovi umírá v náručí jeho vlastní dcera. Během vyšetřování její vraždy proniká Thomas stále hlouběji do nebezpečného světa zločinů velkých korporací, vládního krytí a vražd, které je mají utajit. Jeden z nájemných vrahů, kteří zametají a čistí důkazy, ho navede směrem, jež změní pátrání na divokou temnou cestu až na hranici vykoupení.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Solidní "spiklenecký" film. Celý je pojat mírně "old schoolově", připadalo mi, že sleduju thriller z konce osmdesátých let. Gibson hraje velmi tradičně, v každé roli stejné grimasy, stejné zahleděné pohledy. Trochu mi připadalo, jakoby na staré kolena nedokázal přesvědčivě zahrát to, co dříve dokázal zcela s přehledem. Příběh je možná zajímavý tématem, ovšem zde předvedený až moc utahaně a dlouze. Vztah k jakékoliv postavě byl z mé strany povrchní. Nedokázal jsem se dostatečně vžít do kladné postavy, naopak jsem nedokázal nenávidět tu zápornou. Závěřečná a řekněme ojedinělá akce, byla až moc odfláknutá a nijak extra emoční. Tradičně odvedená práce, která mě potěšila, ale nijak extra nedostala. (Zeck) 4*
Gibson je i s prošedivělou hlavou pořád instantní drsňák, který pohledem rozláme diamant, ale chudák se potácí v nevýrazně odvyprávěné story, která zoufale trpí tím, že jí scénárista zapomněl dát směr a režisér tvar. Tragická poloha tématu je nefunkční, protože se jí tvůrci nevěnují (dceřin voiceover – wtf?!) a obrovská konspirace zase k smíchu svou naivitou. Postavy (a že jich je přehršel) postrádají jakékoliv osobnější pozadí (včetně té Gibsonovy), tudíž sledovat jejich pohyb v ději prostě nebaví. Neskutečná flákota a (zatím) nejpropálenější šance roku. Zajímá mě televizní originál. (Isherwood) 2*
Filmu naprosto schází přímej tah na bránu. Samý tajný dohody, tajný lidi, tajný úkoly. Chvíli to vypadalo, že v Americe je tajná i předpověd počasí. Gibson tam sice hned na začátku nahodí tak nasranej výraz, že mě strachy přestaly tikat hodinky, ale po chvíli se uklidní a začne tam chodit jak pantáta sem a tam a s každým se vykecávát. Příběh se ubíral asi v tomhle duchu: pokec - zjištění že všechno je tajný - nahození drsnýho výrazu - odhození drsnýho výrazu - další pokec - zjištění co dalšího je ještě tajný (po 11x opakování, že je zase něco tajnýho, se kámoš neudržel a reagoval "tak už si ty vaše tajnosti strčte do prdele"). Já si taky přečtu jména Martin Campbell / Mel Gibson a hned jak idiot musím naklusat do kina, aby mě náhodou něco neušlo. Naštěstí dvojice Campbell / Gibson svou práci fakt umí a když už se dočkáme akce, i když teda na ní čekáme dýl než filmovej kritik na první sex, tak stojí za to. Mel vymlel docela slušný herecký výkon a tak ve finále to ten průměr dá, ale je to skutečně na hraně s temnotou. (Enšpígl) 4*
VELKÁ RECENZE
To nám zase jednou trailery lhaly rovnou do očí. Vypadalo to, že Melův herecký comeback bude o odplatě, vykonané smrtonosnou zbraní za zhruba 96 hodin. První dvě podmínky byly jakž-takž splněny. O odplatu skutečně jde: v úvodu polda Craven vyzvedne na letišti dceru, ale sotva se ta doma párkrát poblije, už ji někdo sundá brokovnicí. Následující události vyvrcholí tím, že bouchačka v Gibsonově ruce umožní několika hlavám vcítit se do osudu melounu, dopadajícího z desátého patra na betonový chodník. Hrdinu však netlačí čas a tak si může dovolit během filmu zasmušile meditovat nad ztrátou milované osoby či chodit z města do města a zdlouhavě tam promlouvat s nezajímavými lidmi o předvídatelných věcech.
Nic proti snaze studia prodat film za každou cenu, upoutávky klamou tělem dnes a denně, ale je potřeba upozornit, že 80% akce můžete tentokrát vidět v traileru. Rovnou zkraje si řekněme, že ona (zřídkavá) akce je parádní. Campbell je prvotřídní řemeslník a pokaždé, když film vykazuje alespoň minimální dynamiku (stačí, aby se Gibson někam vezl autem), režisér nás doslova vtahuje do plátna. Navíc má Na hraně temnoty R-kový rating a vychutnává si ho naplno. Když už tedy na tu akci dojde, dočkáme se scén typu „projektil proletí chlápkovi pozdvihnutou dlaní, trefí ho do oka a ještě mu ze zátylku vychrstne krupicovou kaši“. Ano, kdykoli film trochu dupne na plyn či zmáčkne spoušť, má říz. Přinuťte Shanea Blacka, aby napsal Lethal Weapon 5, dejte to místo vyšeptalému Donnerovi zrežírovat Campbellovi a bude to lepší než předchozí čtyři díly dohromady.
Jenomže Na hraně temnoty není akční film. Je to mírně polit-thrillerová kriminálka s pokusy o psychologické drama. Takže tu máme trpícího Gibsona, kterému se mrtvá dcera zjevuje v občas až duchařských výjevech, no a pak je tady ta nešťastná zápletka. Za vraždou je samozřejmě rozsáhlé spiknutí, do něhož jsou zapleteny jak bezohledné korporace, tak i zkorumpované lokální politické špičky. Ano, je to takhle fádní. Přidám slovo „nukleární“ a pochopíte, že něco tak provařeného letos neuvidíme minimálně do orientálního kouzelníka Bena Kingsleyho. „Rozuzlení“ (nečekejte ani náznak nějakého zvratu či dokonce překvapení) je sice solidně napasované na dnešní doznívající protiteroristický humbuk, ale jinak je dokonale nezajímavé.
Takže akce trestuhodně málo, vyšetřování málo záživné, rozuzlení triviální... co tam ještě zůstalo? No ovšem, sám velký Mel. Utrpení zvládá bez zaváhání a v módu „teď mi vychladly oči a ochably koutky úst, protože mi někdo zabil dceru/podřízl manželku/ukradl kořist z loupeže a brzy vytáhnu bouchačku/obouručák/hever a začnu se brodit krví“ je to ten starý dobrý Gibson, jak ho máme rádi. Má to však háček. Craven totiž není tradiční svéhlavý rebel, na něhož musí v každé druhé scéně řvát policejní šéf – je to usedlý postarší muž, abstinent (haha) a poctivec, který „vždy dělal svou práci tak, aby si nevytvářel nepřátele“. Samo sebou, vražda dcery zvedne tohoto všedního chlápka od lejstry zavaleného stolu a postupně jej promění v „hněv Boží“. Problém je ale v tom, že u Gibsona už jsme zvyklí na tu druhou, zabijáckou polohu. Proto už jen čekáme, kdy k onomu „přepnutí“ konečně dojde. Tím pádem vývoj postavy negraduje tak, jak by mohl a měl.
Navíc během filmu zjistíte, že je tady ještě jedna, nesrovnatelně zajímavější postava. Dějem se víceméně náhodně proplétá jistý Jedburgh, což je takový korporátní pan Wolf, který má zajistit, aby si lidé „nespojili A a B a nezačali strkat nos do věcí, které jim ten nos můžou vyrvat i s lebkou“. Není to však jednobarevný hrdinův protivník, ale rozporuplná a neodvratně sympatická osoba, která si užívá výhled z lavičky na přístav se sklenkou vína v ruce, ví, jaké to je nemít dítě a jeho zaměstnavatelem je agentura jednoho muže, což je on sám. Má nejlepší hlášky a svéráznou filosofii, takže na konci, kdy se projeví naprosto kulervoucím způsobem, budete snít o tom, jaký by byl celý příběh vynikající, kdyby jej tvůrci vyprávěli z pohledu Jedburgha a Craven by byl jen vedlejší figurkou.
Dokonce by si tuto postavu mohl zahrát Mel, protože Jedburgh prochází opačným vývojem (z chladnokrevného zabijáka v chlápka hodnotícího svůj život a zpytujícího svědomí), což by se k diváckému vnímání Gibsona hodilo mnohem víc. Je to ale zbytečná úvaha, protože Jedburgha s velkou chutí hraje vynikající Ray Winstone. Obrovská škoda, že v prostřední třetině filmu, kdy Gibsonovo chození od štace k štaci začne lehce nudit, nedali tvůrci víc prostoru jeho mnohem šťavnatějšímu proti/spoluhráči. Hádám, že v původní minisérii byli ti dva rovnocennými postavami.
Na hraně temnoty není bombastický Gibsonův comeback a nebude to ani výrazný zápis do filmografie Martina Campbella. Je to „pouze“ příjemná, řemeslně solidně odvedená žánrová jednohubka. Zápletku má vyšeptalou a někde v prostředku klopýtá a ztrácí tempo, ale jedno i druhé se jí podaří částečně zahladit nekompromisně krvavým finále.
O FILMU
Trvalo dlouhých sedm let, než Mel Gibson přijal hlavní roli v celovečerním filmu. K návratu na plátno ho přesvědčila až nabídka hlavní role v thrilleru Na hraně temnoty, kde si zahrál stárnoucího detektiva, který se snaží vypátrat vraha vlastní dcery. Tenhle snímek ale není výjimečný pouze účastí Mela Gibsona. Jde navíc o adaptaci jednoho z nejslavnějších a nejúspěšnějších seriálů v britské televizní historii, režíroval ho režisér výborných bondovek Zlaté oko a Casino Royale Martin Campbell a pod scénářem je podepsaný William Mohanan, držitel Oscara za scénář k filmu Skrytá identita.
Za ostříleným bostonským poldou Thomasem Cravenem přijede na návštěvu jeho dospělá dcera Emma. Vždycky spolu měli perfektní vztah, ona se mu mohla svěřit se vším a on jí trpělivě naslouchal a radil, když o to stála, zdá se, že i tentokrát s ním chce dívka řešit něco závažného. Už to nestihnou. Osamělý střelec je překvapí na prahu domu a při útoku na Cravena Emmu zavraždí. Jako muž zákona si za dlouhou kariéru vypěstoval řadu nepřátel, ale okolnosti začnou ukazovat na to, že cílem nemusel být on, ale právě jeho dcera. Emma totiž vedla tajný život a její aktivity ji přivedly na samou hranici temnoty. Sem se při pátrání po jejích vrazích vydává i samotný Craven. Postupně proniká do nebezpečného světa zločinů velkých korporací, tajných vládních operací k jejich krytí a vražd s požehnáním z nejvyšších míst. Na jaké straně v tomto světě Emma stála? Detektivovým nečekaným průvodcem se stává nevypočitatelný vládní agent Darius Jedburgh, kterého nadřízení vyslali zamést důkazy. Navzdory důrazným varováním se Craven pouští do největšího a nejosobnějšího případu své profesionální kariéry, odhodlán smést z cesty kohokoliv, kdo by se mu na ní pokusil klást překážky.
Bondovský režisér Martin Campbell shodou okolností před více než dvaceti lety režíroval i původní sérii, ale nikdy ho nenapadlo, že by se z ní dal stvořit celovečerní film. „Asi před pěti lety za mnou někdo přišel s tím, že by se to dalo natočit jako celovečerák,“ vzpomíná režisér. „Najednou mi došlo, že je to výborný nápad. Jen málokterý příběh je takhle silný: Otec ztratí dceru a vydá se na trestnou výpravu, během níž odhalí nejen identitu a motivy jejích vrahů, ale hlavně se toho doví hodně nového o svém dítěti. Zjistí, že dívka vedla život, o kterém neměl ani tušení,“ dodává.
Mel Gibson prý byl prvním a také jediným kandidátem na roli Thomase Cravena. „Ta postava si žádala někoho jeho kalibru a zkušeností. Není tolik herců, kteří by se s ní dokázali tak přesvědčivě vypořádat,“ říká Campbell.
Gibson se sice začal realizovat spíše jako režisér a producent než jako herec, ale k režisérově úlevě souhlasil. Kromě inteligentního scénáře ho přesvědčilo i setkání s Campbellem a producentem Grahamem Kingem, s nimiž si prý okamžitě „sednul“. Svou roli sehrál i fakt, že původní seriál byl oblíbeným televizním pořadem plánovaného představitele hlavní role. „Kombinoval prvky thrilleru, kriminálky a politického dramatu, navíc skvěle reflektoval dobu, v níž se odehrával,“ dodává herec.
Úkolu zkrátit šestidílnou sérii na dvouhodinový film a převést příběh do reality jednadvacátého století se ujal scenárista William Monahan, držitel Oscara za scénář k filmu Martina Scorseseho Skrytá identita, jehož příběh se odehrával v jeho domovském Bostonu. Není proto náhoda, že stejné město vytváří kulisy i pro thriller Na hraně temnoty (oproti seriálovému Leedsu). Jeho zápletka reflektuje ty nejvážnější společenské hrozby současnosti, nikoli kšeftování s plutoniem, které se stalo katalyzátorem seriálové verze. Monahan navíc místo globálních témat ve filmu spíš akcentoval osobní drama muže, který chce vyšetřit dceřinu smrt, jediný úkol, který mu v životě ještě zbývá. „Craven je typický Bostoňák. Žije nenápadně, každodenními rituály, není to žádný excentrik. Má svůj život, svůj domov a svou samotu. Jeho dcera pro něj strašně znamená i proto, že nikoho jiného nemá. Když ztratí ji, ztratí úplně všechno,“ vysvětluje Monahan motivace hlavního hrdiny.
„Craven vedl velmi jednoduchý život, ale to, co se mu přihodilo, ho rozbilo na padrť. Všechen ten stres a neskutečně traumatický zážitek, kterým je smrt dítěte, ho přivedou na samou hranici nervového zhroucení. Jenže on ví, že nemůže podlehnout, protože má důležitou práci,“ dodává k charakterizaci svého hrdiny Gibson.
Právě scénářem nadiktovaná sebekontrola a úspornost v projevu byla podle Gibsona jeho asi největší výzvou. „Craven je typický introvert. Jenže pro mě jsou úsporné pohyby a gesta naprosto nepřirozené. Vždycky jsem se musel usilovně soustředit na to, abych se na scéně moc neksichtil nebo negestikuloval,“ říká.
O poznání snáz se se svou postavou Dariuse Jedburgha vyrovnával Ray Winston. „To je role, po které touží každý herec. Chytrý chlap, který, když si to situace žádá, dokáže se chovat jako chladnokrevný zabiják. Dokáže bezohledně manipulovat lidmi, na druhou stranu ale musí být i do jisté míry sympatický, aby s ním Craven, ve chvíli, kdy se mu zhroutil celý svět, dokázal spolupracovat,“ vysvětluje Winston, jenž si lavírování na více stran úspěšně vyzkoušel v trháku Indiana Jones a Království křišťálové lebky. Jedburgh je totiž záhadná postava, o níž nevíme, zda má Cravenovi skutečně pomoci, nebo sleduje své vlastní cíle, jež jsou s těmi detektivovými zcela protichůdné.
Při natáčení trval režisér Martin Campbell na co největší realističnosti, proto se maximálně využívaly reálné lokace a ve studiových kulisách se točily prakticky jen scény z Cravenova a Emmina domova. „Pro nás bylo naprosto klíčové, aby byl film co nejreálnější. Při scéně ohledávání Emmina těla nám například před kamerou asistovali praví policisté a forenzní technici,“ dodává režisér, který se mantry pravdivosti držel i ve střižně, takže veškeré akce probíhají v reálném čase a bez tolik oblíbených efektních zrychlovaček nebo zpomalovaček.
Dvě desetiletí uplynula mezi seriálovou a filmovou verzí a ten, který byl u obou, režisér Campbell, může srovnávat asi nejlépe. „To hlavní se nemění. Primárně jde o příběh muže, který přišel o dceru a tu teď chce za každou cenu pomstít. To je téma, které vzrušovalo diváky před dvaceti lety a stejně atraktivní je i dneska,“ tvrdí.
Podle producenta Grahama Kinga je ústředním tématem ochota člověka vydat se na cestu, která vede do neznáma, může být smrtelně nebezpečná, ale on se na ni přesto vydá. Přes všudypřítomné násilí, které Cravena provází při pátrání po pachatelích Emminy smrti, je Mel Gibson přesvědčený, že jde spíš o hluboce emocionální příběh, než o jednoduchý akční thriller. „Zajímaly mě jeho postavy a jejich způsob reakce na to, co se jim přihodilo. Navíc se v něm vyskytuje množství tajemství a záhad, na které marně hledáme odpovědi i v realitě. Téhle nejistoty se všichni přece bojíme a je fajn, když se aspoň někdo pokusí hledat a nacházet odpovědi,“ uzavírá Gibson.
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Mel Gibson (Thomas Craven), Zdeněk Maryška - Ray Winstone (Jedburgh), Petr Oliva - Jay O. Sanders (Bill Whitehouse), Vladimír Čech - Danny Huston (John Bennett), Radek Hoppe - Shawn Roberts (David Burnham), Otto Rošetzký - Wayne Duvall (policejní náčelník), Antonín Navrátil - Damian Young (senátor Jim Pine), Jiří Balcárek - David Aaron Baker (Millroy), Ladislav Cigánek - Gbenga Akinnagbe (detektiv Darcy Jones), Klára Sochorová - Bojana Novakovic (Emma Cravenová), Tereza Chudobová - Caterina Scorsone (Melissa), Anna Jurková - Gabrielle Popa (malá Emma), Zbyšek Horák, Milan Slepička, Miriam Chytilová a další
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Radomír Šrámek a Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010
2.DABING (Prima)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Mel Gibson (Thomas Craven), Petr Oliva - Ray Winstone (Jedburgh), Jitka Moučková - Bojana Novakovic (Emma Cravenová), Jan Szymik - Denis O'Hare (Moore), Marcel Vašinka - Danny Huston (Jack Bennett), Jiří Hromada - Jay O. Sanders (Whitehouse), Helena Brabcová - Caterina Scorsone (Melissa), Pavel Vondrák, Marek Libert, Pavel Šrom, Petr Gelnar, Lucie Svobodová, Petr Neskusil, Bohuslav Kalva (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Milan Blažek
Produkce: Zdena Sirotková, Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Michal Michálek
Vyrobila: FTV Prima s.r.o. ve studiu S Pro Alfa CZ a.s. 2011
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.2.2010 H.C.E.
Premiéra USA: 29.1.2010 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: 2.07.2010 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 197 937
Tržby celkem - $ 82 812 456
Návštěvnost v ČR 9 137
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
Tvůrci a herci
Martin Campbell (Režie), Tim Headington (Produkce), Graham King (Produkce), Michael Wearing (Produkce), Howard Shore (Hudba), Phil Meheux (Kamera), Stuart Baird (Střih), Stuart Baird (Casting), Carolyn Pickman (Casting), Thomas E. Sanders (Scénografie), Lindy Hemming (Kostýmy), Bub Asman (Zvuk), Alan Robert Murray (Zvuk), Denise Paulson (Masky), William Monahan (Scénář), Andrew Bovell (Scénář), Troy Kennedy-Martin (původní scénář), Mel Gibson (Herec), Ray Winstone (Herec), Danny Huston (Herec), Bojana Novakovic (Herec), Jay O. Sanders (Herec), Denis O'Hare (Herec), Caterina Scorsone (Herec), Damian Young (Herec), Shawn Roberts (Herec), David Aaron Baker (Herec), Dan Marshall (Herec), Daniel Lowney (Herec), Robert Masiello (Herec), Thomas B. Duffy (Herec), Tom Kemp (Herec), Gbenga Akinnagbe (Herec), Gabrielle Popa (Herec), Christy Scott Cashman (Herec), Peter Hermann (Herec), Paul Sparks (Herec), Nico Evers-Swindell (Herec), Conor McMahon (Herec), Rick Avery (Herec), Michael Bottos (Herec), Molly Schreiber (Herec), Wayne Duvall (Herec)
2010/117/USA, Velká Británie/Krimi, Drama, Mysteriózní
- Náklady na výrobu: 60 mil. dolarů.
- Rozpočet filmu byl 87 milionů dolarů.
- Natáčení začalo 18. srpna 2008.
- Točilo se také v Bostonu a Merrimacu v Massachusetts.
- Za první víkend promítání v amerických kinech vydělal film 17 214 384 dolarů.
- Melu Gibsonovi byla během natáčení odcizena peněženka.
- Robert De Niro byl původně obsazen do role agenta CIA Dariuse Jedburgha, avšak odešel kvůli tvůrčím neshodám po několika dnech.
- Mel Gibson si zahrál hlavní roli poprvé od Znamení (2002).
- Založeno na velmi populární britské minisérii Edge of Darkness (1986), kterou režíroval rovněž Martin Campbell.
Odkazy
Hrají:
Mel Gibson, Ray Winstone, Danny Huston, Bojana Novakovic, Jay O. Sanders, Denis O'Hare, Caterina Scorsone, Damian Young, Shawn Roberts, Frank Grillo, David Aaron Baker, Dan Marshall, Daniel Lowney, Robert Masiello, Thomas B. Duffy, Tom Kemp, Gbenga Akinnagbe, Gabrielle Popa, Christy Scott Cashman, Peter Hermann, Paul Sparks, Nico Evers-Swindell, Conor McMahon, Rick Avery, Michael Bottos, Molly Schreiber, Wayne Duvall, Susan Farese, Ali Reza, Nicole Boucher, Celeste Oliva, Edward Stanley, Frank Ridley