Lost Highway / Lost Highway (1997/135/Francie, USA/Drama, Mysteriózní, Thriller, Krimi) 82%
09.07.2018 21:17
JEDNOU VĚTOU
„Ve světě, kde čas se vymyká kontrole, je život jízdou po ztraceně dálnici. Film noir 21. století“
OBSAH
Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn místo Freda neznámý mladý muž.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Naprosto dokonalá vize Davida Lynche. Dokonale natočené. Výborně stylově ozvučené. Temné scény hlavně ze začátku filmu jsou neuvěřitelně působivé. Lynchova hra na pochopení je hodně krutá a komplikovaná... Nakonec i nemožná. Kousek před koncem se dají dokonce odříkavat dialogy (snad každému dojde chvíle kdy na konci zazní hláška "Dick Laurent is death"). Působivější než Mulholland drive. Postava "crazy man" (mystery man) je skvěle strašící a neuvěřitelně působivá(možná je to náhoda, ale přijde mi velká podobnost mezi touto postavou a Smrtí z Šesté pečeti). Celkově je to temný, hnusný, ujetý a geniální film. (Djkoma) 4*
Pointa mi nedošla, na interpretace o rozdvojení osobnosti reaguji vyjeveným výrazem, ale to Lynchovi nebránilo v tom, aby mě tímhle sežvýkal a vyplivnul. Jen ta gradující zmatenost zkrátka v určitých momentech zamrzí a dělá z Lost Highway "jen" povedenou hračku, jejíž hlavní výhoda zůstává v tom, že zkoumání významů nám nedá spát. (novoten) 4*
Začínám pana Lynche silně podezírat, že s námi hraje hodně nekalou hru a že prostě jeho filmy nic znamenat nemají a on se mezitím doma škodolibě směje, že jsme mu na to všichni skočili a pouštíme si je pořád dokola ve snaze najít v nich smysl, pochopit je. Třeba se pletu, ale Lost Highway mi přijde ze všech Lynchovin naprosto nejlynchovitější, velmi chaotický, ale také velmi sugestivní. Hlavně ze začátku by se atmosféra dala krájet, napětí z obrazovky skoro teče, ale i tak na mě film jako celek působil jako jeden obrovský podivný chaos a dokud se nedonutím pustit si ho znova, zastavím hodnocení na alibistických 60%. (Galadriel) 3*
VELKÁ RECENZE
David Lynch jednou řekl:,,Nehledejte v mých filmech žádný smysl, život ho také nemá.“ Zvu Vás na projížďku po Lost Highway Davida Lynche a podotýkám, že cesta je možná jen pro plnoleté!
V následujících odstavcích spoileruji děj celého filmu. Můžete si tedy přečíst první odstavec a následující přeskočit. Pokud nepřeskočíte a děj si přečtete, včetně rozuzlení, pak Vám stejně garantuji, že nebudete o mnoho moudřejší.
Fred Madison (Bill Pullman) je jazzový saxofonista, který nemá ani ponětí o tom, kdo je Dick Laurent a proč mu jeho jméno někdo řekl do mluvítka jeho vily. Má nádhernou ženu Renee (Patricia Arquette), která tráví svůj čas doma čekáním na svého manžela. Ovšem dost podivné je to, že když jí večer volá nikdo to nezvedá. Fred je žárlivý. Jednoho dne se objeví divný muž, který nemrká a řekne, že právě teď je u něj doma. Pak se objeví videokazeta s vraždou jeho ženy, kterou spáchal Fred.
Pak se objevujeme v paralelním příběhu mladého mechanika Peta (Balthazar Getty), který je zamilovaný do krásné Alice (Patricia Arquette), která vypadá stejně jako Renee, ale má jinou barvu vlasů, a jejímž milencem je Eddie, pravým jménem Dick Laurent. Pete je přemluven Alicí, aby se postavil zběsilému gangsterovi, ale když se plán nevydaří změní se Pete ve Freda. Film končí tvrzením, že Dick Laurent je opravdu mrtev, kterou si stejně jako na začátku řekne Fred sám do mluvítka a pak je pronásledován policejními vozy.
Pro mě zřejmě zůstane asi nejzásadnějším nezávislým filmem 90. let Lynchův velkolepý majstrštyk Lost Highway, který mě utvrzuje v tom, že Lynch patří mezi největší režisérské velikány filmové historie. Spletitý, neuvěřitelný a nesmyslný děj totiž funguje i přes záměrné porušování veškerých pravidel thrillerových klišé. Kde má být napětí, erotické dusno nebo násilí, pak tam opravdu je. I když ani to není přesné, protože scénář k Lost Highway porušuje veškerá pravidla vyprávění příběhu.
Autory scénáře jsou David Lynch společně s hercem a beletristou Barrym Giffordem, který s Lynchem vytvořil vysoce ceněnou temnou road movie Zběsilost v srdci. Nemám ponětí, jak oba pánové scénář psali a upřímně, raději to nechci vědět a vsadím se, že většina z Vás také ne. Název filmu však přišel na svět skutečně surrealisticky. Lynch označil na první straně scénáře náhodou slovo lost (ztracený) a pak hledal další slovo, které by se k němu hodilo a kurzor myši mu spočinul na slově highway (dálnice). I to je důvod, proč se distributor zřejmě ani neobtěžoval název překládat, protože absolutně nekoresponduje s dějem ani filmem.
Úvodní scéna je nicméně autobiografická. David Lynch se jednoho krásného dne probudil ve svém bytě, když mu najednou zabzučel interkom. Zmáčkl tlačítko a tam se ozvalo:,,Dick Laurent je mrtev.“ Když se podíval z okna, viděl jen prázdnou ulici. Inu, i tak může někdy vzniknout myšlenka na začátek filmu. Druhým inspiračním zdrojem bylo sledování procesu s O.J. Simsonem, tedy mediálně ostře sledovaným případem mediálně známého sportovce, který měl údajně zavraždit svou ženu, což soud nakonec potvrdil. Lost Highway jako projekt začal vznikat paralelně s celovečerním filmem Twin Peaks. Lynch se podle vlastních slov vracel jednoho večera z natáčení a při cestě po noční dálnici ho napadlo, že by nebylo špatné operovat ve filmu s motivem stejného člověka na jiném místě. Zda-li to bylo z přetížení a nebo si Lynch pustil před spaním nějaká klasická sci-fi bizarnějšího rázu ví však jistě jen on sám.
Zatímco méně schopní režiséři shledávají porušování filmových klišé originálním, málokdo je ten vyvolený, aby mu to u diváka prošlo. V Čechách znám pouze dva, kteří to zvládají opakovaně, a to Jana Švankmajera a Jana Němce. V případě Lost Highway podle mého názoru Lynch dovedl svůj formální styl téměř k dokonalosti.
Davidu Lynchovi se do filmu podařilo obsadit neokoukané herecké tváře, ale všichni hrají naprosto fantasticky. Bill Pullman je velmi uvěřitelný a vždy obdivuji, když se některý herec důkladně ze své vůle připraví na roli. Pullman v životě na saxofon nehrál a své brilantní sólo se skutečně naučil, a to je z mého pohledu mnohem větší frajeřina, než zhubnout dvacet kilo. Jako femme fatale ve filmu vystupuje Patricia Arquette, která je smyslná velmi netradičním způsobem.
Zvláštní kapitolu pak ovšem tvoří herec jménem Robert Blake, který ve filmu hraje příšernou postavu Mystery Mana, jehož charakterizoval svými slovy jako ďábla. Dětská hvězda a člověk s velmi divnou vizáží byl mimochodem držen ve vazební věznici v roce 2001 za podezření z vraždy své ženy. Blakeova žena byla střelena do hlavy před restaurací, kde na něj čekala. Blake se nikterak nehájil a užíval si mediální pozornosti. Soud ho nakonec pro nedostatek důkazů osvobodil, ale Blakeova kariéra jako herce skončila.
Technická stránka filmu je na velmi vysoké profesionální úrovni. Multitalent Lynch je autor koncepcí interiérů a dokonce navrhoval i nábytek v bytě hlavního (anti) hrdiny. Důležité je zmínit autory hudby. V titulkách naleznete jen autora klasického score, tedy Angela Badalamentiho, ale za produkcí soundtracku je ukrytý další multitalent Trent Reznor, hudební skladatel a frontman skupiny Nine Inch Nails, jež proslula spoluprací s Davidem Fincherem. K tomu se váže velmi zajímavá legenda. Reznor se po léta snažil se svou skupinou kontaktovat Lynche, zda by nechtěl použít jejich hudbu do filmu. Lynch však nikdy neopověděl. Když se však do kin dostali Takoví normální zabijáci Olivera Stonea právě s jejich hudbou, zavolal Lynch Reznorovi osobně a zeptal se, zda by neměl zájem o soundtrack k Lost Highway. Reznor nadšeně souhlasil. Reznor pro film složil dvě písně a kontaktoval i německé Rammsteiny, kteří do filmu přispěli rovněž dvěma písněmi.
Pokud bychom se snímek přeci jen pokusili nějak žánrově zařadit, tak jednozačně do filmu noir, ale slušelo by se před něj připojit slovíčko neo, protože ve filmu nalezneme hned celou řadu znaků tohoto žánru.
David Lynch si byl velmi dobře vědom toho, že Lost Highway není jednoduchý film a pochopitelně snímek podrobil testovacím projekcím. Na základě přání diváků z filmu odstranil přes 25 minut a mám-li mluvit za sebe, tak mě utekl jako voda.
Americká kritika v čele s Rogerem Ebertem a Genem Siskelem filmu přesto příliš neholdovala. Gene Siskel snímek během své televizní recenze doslova sestřelil. Davida Lynche to však natolik pobouřilo, že napsal vlastní recenzi, kde napsal,,Two more reasons to see Lost Highway- dva další důvody proč vidět Lost Highway.“ Siskel je poté komentoval v televizi velmi drsně:,,I found it petty – Shledávám je triviální.“ Myslete si o tom, co chcete, ale v USA se stal film propadákem, distribuovala ho malá společnost a na DVD vyšel poprvé až v roce 2008! Buď jak buď, časopis Entertainment Weekly film zařadil na čelní místa nejděsivějších filmů všech dob! A nutno dodat, že naprosto oprávněně. Američané však tento film dodnes nemají příliš v oblibě a pokud se podíváte na hodnocení na imdb.com, drtivá většina hlasů pochází ze ,,zbytku“ světa. Důvod je jasný, většina amerických diváků nemá ráda, když je někdo vodí za nos a chtějí sledovat čitelné příběhy.
Lynch má svůj vlastní styl a Lost Highway patří rozhodně mezi to nejlepší, co tento režisér kdy natočil. Pokud se chcete na dvě hodiny odpoutat od reality a trochu si provětrat mozkové závity a všechny smysly, pusťte si tento film pěkně večer se skleničkou dobrého vína. Dobré nervy jsou pochopitelně podmínkou!
PODROBNÝ POPIS FILMU
Už když se divák úvodní noční divokou jízdou kamery po pusté pouštní silnici vřítí do příběhu a skrz mikrofon elektronického vrátného si vyslechne výše zmíněná první slova filmu, je mu jasné, že se ocitl v krajině nepodobné čemukoliv, co kdy na plátně viděl. Adresátem záhadného sdělení je jazzový saxofonista Fred Madison (Bill Pullman), který však zjevně netuší, kdo má být Dick Laurent a navíc marně vyhlíží oknem toho, kdo větu do mluvítka vůbec pronesl. Žije v hypermoderní vile v drahé čtvrti a když v noci odchází vyhrávat do baru svá divoká sóla, nechává svoji krásnou černovlasou ženu Renee (Patricia Arquetteová) doma samotnou. Ale opravdu doma? A opravdu samotnou? Vždyť když jí o přestávce volá, telefon nikdo nezvedá. Je možné uvěřit vysvětlení, že spala a telefon neslyšela? První čát filmu je především sugestivní vizí narůstající žárlivosti a nejistoty hlavního hrdiny, která je jenom podtržena záhadnými zásilkami videokazet se zrnícími záběry chladného nitra Fredova domu i spícího manželského páru. Na klidu Fredovi nijak nepřidá ani tajemný mužík s nemrkajícíma očima, který se mu vnutí na banálním večírku s informací, že je teď právě u něj doma - a vzápětí to dokáže pomocí mobilního telefonu. Následuje další videokazeta, tentokrát odhalující Fredovu ložnici jako scénu hrůzného zločinu a nakonec je saxofonista zatčen pro podezření z vraždy vlastní ženy. Čtenáře, který nepochybně už teď nevěří vlastním očím, musím upozornit, že to všechno zdaleka není konec - naopak. Šokující scenáristickou kličkou se tvůrci drze odříznou od Fredova příběhu a vtrhnou do historie mladého automechanika, který se zamiluje do milenky místního gangstera pana Eddieho (Robert Loggia). Milenku Alice hraje znovu Patricia Arquetteová, tentokrát ovšem odbarvená na blond, a pravé jméno pana Eddieho je - Ha! - Dick Laurent! Když gangster začne mladou dvojici podezírat, přemluví Alice Peteho k útěku a tomu, aby si peníze opatřili přepadením dalšího Aliciina gangsterského milence. Plán ovšem nevyjde tak jak by měl, milenec končí na podlaze hned vedle svého mozku a Pete prchá do pouště, kde se u motelu Lost Highway překvapivě neshledáváme s ním, ale znovu s Fredem Madisonem, Dick Laurent je, jak bylo řečeno na začátku, opravdu mrtev a nakonec vše končí tak jako začalo, divokou jízdou hlavního hrdiny (Freda nebo Peteho?) po pouštní dálnici, s policejními sirénami v patách. Uf.
Pokud máte teď pocit, že vůbec ničemu nerozumíte, nejste sami. Nejistota z toho, co vlastně hrají, vyplývá i z rozhovorů s hereckými představiteli. "Všichni máme své vlastní představy o tom, o jakém tajemství vlastně Lost Highway je," shrnula zřejmě obecný pocit všech zúčastněných Natasha Gregson Wagnerová, která hraje jednu z vedlejších rolí a celkem bez obalu dodává, že rozhodně nemůže říct, že by scénáři rozuměla. Také Patricia Arquettová byla nepochybně trochu zmatena, když ji David Lynch vyvedl z pohodlného přesvědčení, že Renee a Alice jsou dvě různé ženy, rozhodným tvrzením, že jde o jednu a tutéž osobu. Do podobného zmatku upadá i filmová kritika (včetně autora tohoto textu), která s nebývalou upřímností dává najevo, že sama přesně neví, co si o tom všem má myslet a pokud se vůbec pouští do interpretací, omezuje se většinou na opatrnou paralelu s Hitchcockovým Vertigem a na konstatování, že se jedná asi o nejpodivnější film od Lynchova surreálného debutu Mazací hlava. A Lynch se jen usmívá pod fousy a podotýká, že by bylo nesmysl říkat příliš přesně, o čem ve filmu jde, protože film je především snění a to skončí, jakmile začneme být příliš konkrétní.
Nejblíže pravdě tedy si opravdu budou ti, kteří tvrdí, že Lynch natáčí jenom to, co se zrovna odehrává v jeho hlavě (no pozdrav pánbůh), a že právě Lost Highway je velmi osobní - koneckonců, filmový domov Freda Madisona je ve skutečnosti jeden z reálných Lynchových hollywoodských domů. Nejfantastičtější na tom všem ale je, že vzdor tomu, jak šíleně působí na papíře, na plátně film Lost Highway opravdu funguje a to včetně skvělých hereckých výkonů v čele s Patricií Arquettovou a Billem Pullmanem, který se s potěšením vysvlékl z kabátu sympatických mládenců a amerických prezidentů. Soudě podle jeho další role ve Wendersově filmu The End of Violence, možná se od tohoto herce dočkáme ještě nejednoho překvapení. Lynch, který spolu s Giffordem přirovnává strukturu filmu k hudebnímu tvaru fugy (v němž jeden nástroj přichází s melodií a ostatní ji od něj přebírají), se znovu dotknul samých hranic možností filmového plátna, k němuž se čím dál tím častěji opravdu staví jako k plátnu malířskému. Už nenatáčí příběh a nestará se o jeho logický vývoj, natáčí emoce, představy, a duševní stavy. Jeho snaze dosáhnout maximálně přesného vyjádření se hodí všechno stejným dílem - žánrové formule hororu či thrilleru, kultovní symboly americké popkultury (první podoba Patricie Arquettové se velmi podobá někdejší smělé Pin Up Girl Betty Page, proslulé mj. také sadomasochistickými kreacemi), divoce vtahující kamera Petera Deminga, plná černých propastí nekonečné tmy i popartových barev, divoké zvukové afekty i hudba (nahrávaná mimochodem v Praze), která má v tomto filmu přinejmenším stejný význam jako obraz. Obrazy brutálního násilí tu stojí vedle dusných, psychologizujících sekvencí a ty zase bez obalu sousedí s rozkošnými kýčovitými výjevy, natočenými ve zlatém oparu reklamy na nejnovější deodorant. Komplikované hudební sekvence se skládají dohromady s ostrým bigbítem skupin jako Smashing Pumpkins či o kousek dále s nekomplikovaným popovým popěvkem. Soundtrack tohoto filmu s hudbou Angela Badalamentiho, Barryho Adamsona, Davida Bowieho, Birana Ena, Smashing Pumpkins a Nine Inch Nails bude lahůdkou už sám o sobě, opravdu však stojí za to vidět, jak to všechno funguje dohromady. Přidržíme-li se malířské terminologie, mají tahy Lynchova štětce ve filmu Lost Highway zřetelnější kontury než v předchozím opusu Twin Peaks, jsou přesnější a cílevědomější - a film sám je tím pádem vzdor své bizarnosti srozumitelnější a přístupnější i širší divácké obci. Samozřejmě, pořád to bude především dílo pro početný okruh Lynchových fanoušků, ale tvrdím, že i ten, kdo je příznivcem daleko jednodušší filmové podívané, si přijde na své, pokud přistoupí na hru, a řečeno s Lynchem, "vstoupí do kinosálu jako do snu, odevzdá se mu a utopí se v něm." Potom možná zjistí, že jej film přimrazil do sedadla tak, jako se to už dávno žádnému thrilleru nepovedlo.
DABING
V českém znění: Rostislav Čtvrtlík - Bill Pullman (Fred Madison), Nela Boudová - Patricia Arquette (Renée Madisonová / Alice Wakefieldová), Martin Sobotka - Balthazar Getty (Pete Dayton), Vladimír Brabec - Robert Loggia (pan Eddy / Dick Laurent), Ivan Richter, Václav Knop - Robert Blake (Mystery Man), Miloš Mejzlík, Jaroslav Kaňkovský, Kateřina Lojdová, Rudolf Kubík, Radka Stupková, Tomáš Juřička, Karel Richter, Jaroslav Horák
Dále spolupracovali: Olina Smíšková, Radka Lehká
Asistentka režie: Jana Kovaříková
Produkce: Zdeněk Franc
Překlad: Lenka Štěpánková
Zvuk: Miloš Somr
Režie českého znění: Alice Hurychová
Vyrobil: Bontonfilm 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 28.8.1997 Bontonfilm
Premiéra USA: 21.2.1997 October Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.8.1998 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 9.5.2005 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 26.2.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 3 100 756
Tržby celkem - $ 3 800 000
Návštěvnost v ČR 60 783
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
Zajímavost k filmu
- David Lynch dostal těsně před natáčením tohoto snímku možnost natočit Fantomas, kde měl hrát hlavní roli Gérard Depardieu.
- Film odstartoval celosvětový úspěch dosud téměř neznámé německé skupiny Rammstein, když se jejich písnička "Heirate mich" objevila ve filmovém soundtracku.
- Bill Pullman se kvůli této roli naučil hrát své sólo na saxofon doopravdy.
- Tři obrazy nad pohovkou Freda a Renée jsou ve skutečnosti malované bývalou ženou Davida Lynche. Na jednom z nich je text, který čte matka od své dcery. Text je: „Milá maminko, mám pořád ty sny o rybách. Koušou mě do obličeje. Řekni tátovi, že už nebudu spát. Ty ryby jsou úplně holé a šílené a chybíš mi. Jeho žena mě nutí jíst pstruhy a ančovičky. Ty rybky dělají zvuky, jako by bublaly. Jak se máš [nečitelné] v pohodě? Nezapomeň zamknout dveře, ty ryby [nečitelné] mě oni mě nenávidí. Mám tě ráda. DANA.“
- Automobil, ve kterém jezdí pan Eddy (Robert Loggia), je Mercedes - Benz 450SEL 6.9. Jde o osmiválcovou limuzínu s obsahem 6,9 litrů a výkonem 285 koní.
- Ve Španělsku vyšel film v překladu jako "Temná strana cesty".
- Australští skladatelé Olga Neuwirth a Elfriede Jelinek stvořili podle scénáře Davida Lynche a Barryho Gifforda stejnojmennou operu.
- Žádné auto ve filmu nemá poznávací značku takovou, jaká by podle směrnic státu Kalifornie měla být.
- Zbraň, kterou používá pan Eddy, je IMI Desert Eagle pistol .357 Magnum.
- Fredův odpor ke kamerám vychází z Lynchova odporu ke kamerám.
- Scénář psal Lynch (stejně jako ke Zběsilosti v srdci) společně s Barrym Giffordem. Od něj také přišel na název Lost Highway. Údajně tak, že v jedné jeho knize našel na jedné straně jak slovo "lost", tak "highway", a on je akorát dal dohromady.
- Krom Marilyna Mansona se na konci v pornofilmu objeví i baskytarista Marylin Manson band Twiggy Ramirez.
- Robert Loggia se ucházel o roli již v Lynchově Modrém sametu, a to konkrétně o roli Franka Bootha. Na konkurz přišel už poté, co byl obsazen Dennis Hopper, a když to po tříhodinovém čekání zjistil, vybuchl tak, že na to Lynch jen tak nezapomněl. V roce 1996 se tedy rozhodl obsadit ho do Lost Highway do role pana Eddyho a připsat scénu na silnici.
- Robert Blake, který hraje tajemného muže, byl v roce 2001 obviněn z vraždy své ženy.
- David Lynch později přiznal, že byl při psaní scénáře velmi ovlivněn procesem s O. J. Simpsonem, který byl obviněn z vraždy své ženy.
„Ve světě, kde čas se vymyká kontrole, je život jízdou po ztraceně dálnici. Film noir 21. století“
OBSAH
Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn místo Freda neznámý mladý muž.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Naprosto dokonalá vize Davida Lynche. Dokonale natočené. Výborně stylově ozvučené. Temné scény hlavně ze začátku filmu jsou neuvěřitelně působivé. Lynchova hra na pochopení je hodně krutá a komplikovaná... Nakonec i nemožná. Kousek před koncem se dají dokonce odříkavat dialogy (snad každému dojde chvíle kdy na konci zazní hláška "Dick Laurent is death"). Působivější než Mulholland drive. Postava "crazy man" (mystery man) je skvěle strašící a neuvěřitelně působivá(možná je to náhoda, ale přijde mi velká podobnost mezi touto postavou a Smrtí z Šesté pečeti). Celkově je to temný, hnusný, ujetý a geniální film. (Djkoma) 4*
Pointa mi nedošla, na interpretace o rozdvojení osobnosti reaguji vyjeveným výrazem, ale to Lynchovi nebránilo v tom, aby mě tímhle sežvýkal a vyplivnul. Jen ta gradující zmatenost zkrátka v určitých momentech zamrzí a dělá z Lost Highway "jen" povedenou hračku, jejíž hlavní výhoda zůstává v tom, že zkoumání významů nám nedá spát. (novoten) 4*
Začínám pana Lynche silně podezírat, že s námi hraje hodně nekalou hru a že prostě jeho filmy nic znamenat nemají a on se mezitím doma škodolibě směje, že jsme mu na to všichni skočili a pouštíme si je pořád dokola ve snaze najít v nich smysl, pochopit je. Třeba se pletu, ale Lost Highway mi přijde ze všech Lynchovin naprosto nejlynchovitější, velmi chaotický, ale také velmi sugestivní. Hlavně ze začátku by se atmosféra dala krájet, napětí z obrazovky skoro teče, ale i tak na mě film jako celek působil jako jeden obrovský podivný chaos a dokud se nedonutím pustit si ho znova, zastavím hodnocení na alibistických 60%. (Galadriel) 3*
VELKÁ RECENZE
David Lynch jednou řekl:,,Nehledejte v mých filmech žádný smysl, život ho také nemá.“ Zvu Vás na projížďku po Lost Highway Davida Lynche a podotýkám, že cesta je možná jen pro plnoleté!
V následujících odstavcích spoileruji děj celého filmu. Můžete si tedy přečíst první odstavec a následující přeskočit. Pokud nepřeskočíte a děj si přečtete, včetně rozuzlení, pak Vám stejně garantuji, že nebudete o mnoho moudřejší.
Fred Madison (Bill Pullman) je jazzový saxofonista, který nemá ani ponětí o tom, kdo je Dick Laurent a proč mu jeho jméno někdo řekl do mluvítka jeho vily. Má nádhernou ženu Renee (Patricia Arquette), která tráví svůj čas doma čekáním na svého manžela. Ovšem dost podivné je to, že když jí večer volá nikdo to nezvedá. Fred je žárlivý. Jednoho dne se objeví divný muž, který nemrká a řekne, že právě teď je u něj doma. Pak se objeví videokazeta s vraždou jeho ženy, kterou spáchal Fred.
Pak se objevujeme v paralelním příběhu mladého mechanika Peta (Balthazar Getty), který je zamilovaný do krásné Alice (Patricia Arquette), která vypadá stejně jako Renee, ale má jinou barvu vlasů, a jejímž milencem je Eddie, pravým jménem Dick Laurent. Pete je přemluven Alicí, aby se postavil zběsilému gangsterovi, ale když se plán nevydaří změní se Pete ve Freda. Film končí tvrzením, že Dick Laurent je opravdu mrtev, kterou si stejně jako na začátku řekne Fred sám do mluvítka a pak je pronásledován policejními vozy.
Pro mě zřejmě zůstane asi nejzásadnějším nezávislým filmem 90. let Lynchův velkolepý majstrštyk Lost Highway, který mě utvrzuje v tom, že Lynch patří mezi největší režisérské velikány filmové historie. Spletitý, neuvěřitelný a nesmyslný děj totiž funguje i přes záměrné porušování veškerých pravidel thrillerových klišé. Kde má být napětí, erotické dusno nebo násilí, pak tam opravdu je. I když ani to není přesné, protože scénář k Lost Highway porušuje veškerá pravidla vyprávění příběhu.
Autory scénáře jsou David Lynch společně s hercem a beletristou Barrym Giffordem, který s Lynchem vytvořil vysoce ceněnou temnou road movie Zběsilost v srdci. Nemám ponětí, jak oba pánové scénář psali a upřímně, raději to nechci vědět a vsadím se, že většina z Vás také ne. Název filmu však přišel na svět skutečně surrealisticky. Lynch označil na první straně scénáře náhodou slovo lost (ztracený) a pak hledal další slovo, které by se k němu hodilo a kurzor myši mu spočinul na slově highway (dálnice). I to je důvod, proč se distributor zřejmě ani neobtěžoval název překládat, protože absolutně nekoresponduje s dějem ani filmem.
Úvodní scéna je nicméně autobiografická. David Lynch se jednoho krásného dne probudil ve svém bytě, když mu najednou zabzučel interkom. Zmáčkl tlačítko a tam se ozvalo:,,Dick Laurent je mrtev.“ Když se podíval z okna, viděl jen prázdnou ulici. Inu, i tak může někdy vzniknout myšlenka na začátek filmu. Druhým inspiračním zdrojem bylo sledování procesu s O.J. Simsonem, tedy mediálně ostře sledovaným případem mediálně známého sportovce, který měl údajně zavraždit svou ženu, což soud nakonec potvrdil. Lost Highway jako projekt začal vznikat paralelně s celovečerním filmem Twin Peaks. Lynch se podle vlastních slov vracel jednoho večera z natáčení a při cestě po noční dálnici ho napadlo, že by nebylo špatné operovat ve filmu s motivem stejného člověka na jiném místě. Zda-li to bylo z přetížení a nebo si Lynch pustil před spaním nějaká klasická sci-fi bizarnějšího rázu ví však jistě jen on sám.
Zatímco méně schopní režiséři shledávají porušování filmových klišé originálním, málokdo je ten vyvolený, aby mu to u diváka prošlo. V Čechách znám pouze dva, kteří to zvládají opakovaně, a to Jana Švankmajera a Jana Němce. V případě Lost Highway podle mého názoru Lynch dovedl svůj formální styl téměř k dokonalosti.
Davidu Lynchovi se do filmu podařilo obsadit neokoukané herecké tváře, ale všichni hrají naprosto fantasticky. Bill Pullman je velmi uvěřitelný a vždy obdivuji, když se některý herec důkladně ze své vůle připraví na roli. Pullman v životě na saxofon nehrál a své brilantní sólo se skutečně naučil, a to je z mého pohledu mnohem větší frajeřina, než zhubnout dvacet kilo. Jako femme fatale ve filmu vystupuje Patricia Arquette, která je smyslná velmi netradičním způsobem.
Zvláštní kapitolu pak ovšem tvoří herec jménem Robert Blake, který ve filmu hraje příšernou postavu Mystery Mana, jehož charakterizoval svými slovy jako ďábla. Dětská hvězda a člověk s velmi divnou vizáží byl mimochodem držen ve vazební věznici v roce 2001 za podezření z vraždy své ženy. Blakeova žena byla střelena do hlavy před restaurací, kde na něj čekala. Blake se nikterak nehájil a užíval si mediální pozornosti. Soud ho nakonec pro nedostatek důkazů osvobodil, ale Blakeova kariéra jako herce skončila.
Technická stránka filmu je na velmi vysoké profesionální úrovni. Multitalent Lynch je autor koncepcí interiérů a dokonce navrhoval i nábytek v bytě hlavního (anti) hrdiny. Důležité je zmínit autory hudby. V titulkách naleznete jen autora klasického score, tedy Angela Badalamentiho, ale za produkcí soundtracku je ukrytý další multitalent Trent Reznor, hudební skladatel a frontman skupiny Nine Inch Nails, jež proslula spoluprací s Davidem Fincherem. K tomu se váže velmi zajímavá legenda. Reznor se po léta snažil se svou skupinou kontaktovat Lynche, zda by nechtěl použít jejich hudbu do filmu. Lynch však nikdy neopověděl. Když se však do kin dostali Takoví normální zabijáci Olivera Stonea právě s jejich hudbou, zavolal Lynch Reznorovi osobně a zeptal se, zda by neměl zájem o soundtrack k Lost Highway. Reznor nadšeně souhlasil. Reznor pro film složil dvě písně a kontaktoval i německé Rammsteiny, kteří do filmu přispěli rovněž dvěma písněmi.
Pokud bychom se snímek přeci jen pokusili nějak žánrově zařadit, tak jednozačně do filmu noir, ale slušelo by se před něj připojit slovíčko neo, protože ve filmu nalezneme hned celou řadu znaků tohoto žánru.
David Lynch si byl velmi dobře vědom toho, že Lost Highway není jednoduchý film a pochopitelně snímek podrobil testovacím projekcím. Na základě přání diváků z filmu odstranil přes 25 minut a mám-li mluvit za sebe, tak mě utekl jako voda.
Americká kritika v čele s Rogerem Ebertem a Genem Siskelem filmu přesto příliš neholdovala. Gene Siskel snímek během své televizní recenze doslova sestřelil. Davida Lynche to však natolik pobouřilo, že napsal vlastní recenzi, kde napsal,,Two more reasons to see Lost Highway- dva další důvody proč vidět Lost Highway.“ Siskel je poté komentoval v televizi velmi drsně:,,I found it petty – Shledávám je triviální.“ Myslete si o tom, co chcete, ale v USA se stal film propadákem, distribuovala ho malá společnost a na DVD vyšel poprvé až v roce 2008! Buď jak buď, časopis Entertainment Weekly film zařadil na čelní místa nejděsivějších filmů všech dob! A nutno dodat, že naprosto oprávněně. Američané však tento film dodnes nemají příliš v oblibě a pokud se podíváte na hodnocení na imdb.com, drtivá většina hlasů pochází ze ,,zbytku“ světa. Důvod je jasný, většina amerických diváků nemá ráda, když je někdo vodí za nos a chtějí sledovat čitelné příběhy.
Lynch má svůj vlastní styl a Lost Highway patří rozhodně mezi to nejlepší, co tento režisér kdy natočil. Pokud se chcete na dvě hodiny odpoutat od reality a trochu si provětrat mozkové závity a všechny smysly, pusťte si tento film pěkně večer se skleničkou dobrého vína. Dobré nervy jsou pochopitelně podmínkou!
PODROBNÝ POPIS FILMU
Už když se divák úvodní noční divokou jízdou kamery po pusté pouštní silnici vřítí do příběhu a skrz mikrofon elektronického vrátného si vyslechne výše zmíněná první slova filmu, je mu jasné, že se ocitl v krajině nepodobné čemukoliv, co kdy na plátně viděl. Adresátem záhadného sdělení je jazzový saxofonista Fred Madison (Bill Pullman), který však zjevně netuší, kdo má být Dick Laurent a navíc marně vyhlíží oknem toho, kdo větu do mluvítka vůbec pronesl. Žije v hypermoderní vile v drahé čtvrti a když v noci odchází vyhrávat do baru svá divoká sóla, nechává svoji krásnou černovlasou ženu Renee (Patricia Arquetteová) doma samotnou. Ale opravdu doma? A opravdu samotnou? Vždyť když jí o přestávce volá, telefon nikdo nezvedá. Je možné uvěřit vysvětlení, že spala a telefon neslyšela? První čát filmu je především sugestivní vizí narůstající žárlivosti a nejistoty hlavního hrdiny, která je jenom podtržena záhadnými zásilkami videokazet se zrnícími záběry chladného nitra Fredova domu i spícího manželského páru. Na klidu Fredovi nijak nepřidá ani tajemný mužík s nemrkajícíma očima, který se mu vnutí na banálním večírku s informací, že je teď právě u něj doma - a vzápětí to dokáže pomocí mobilního telefonu. Následuje další videokazeta, tentokrát odhalující Fredovu ložnici jako scénu hrůzného zločinu a nakonec je saxofonista zatčen pro podezření z vraždy vlastní ženy. Čtenáře, který nepochybně už teď nevěří vlastním očím, musím upozornit, že to všechno zdaleka není konec - naopak. Šokující scenáristickou kličkou se tvůrci drze odříznou od Fredova příběhu a vtrhnou do historie mladého automechanika, který se zamiluje do milenky místního gangstera pana Eddieho (Robert Loggia). Milenku Alice hraje znovu Patricia Arquetteová, tentokrát ovšem odbarvená na blond, a pravé jméno pana Eddieho je - Ha! - Dick Laurent! Když gangster začne mladou dvojici podezírat, přemluví Alice Peteho k útěku a tomu, aby si peníze opatřili přepadením dalšího Aliciina gangsterského milence. Plán ovšem nevyjde tak jak by měl, milenec končí na podlaze hned vedle svého mozku a Pete prchá do pouště, kde se u motelu Lost Highway překvapivě neshledáváme s ním, ale znovu s Fredem Madisonem, Dick Laurent je, jak bylo řečeno na začátku, opravdu mrtev a nakonec vše končí tak jako začalo, divokou jízdou hlavního hrdiny (Freda nebo Peteho?) po pouštní dálnici, s policejními sirénami v patách. Uf.
Pokud máte teď pocit, že vůbec ničemu nerozumíte, nejste sami. Nejistota z toho, co vlastně hrají, vyplývá i z rozhovorů s hereckými představiteli. "Všichni máme své vlastní představy o tom, o jakém tajemství vlastně Lost Highway je," shrnula zřejmě obecný pocit všech zúčastněných Natasha Gregson Wagnerová, která hraje jednu z vedlejších rolí a celkem bez obalu dodává, že rozhodně nemůže říct, že by scénáři rozuměla. Také Patricia Arquettová byla nepochybně trochu zmatena, když ji David Lynch vyvedl z pohodlného přesvědčení, že Renee a Alice jsou dvě různé ženy, rozhodným tvrzením, že jde o jednu a tutéž osobu. Do podobného zmatku upadá i filmová kritika (včetně autora tohoto textu), která s nebývalou upřímností dává najevo, že sama přesně neví, co si o tom všem má myslet a pokud se vůbec pouští do interpretací, omezuje se většinou na opatrnou paralelu s Hitchcockovým Vertigem a na konstatování, že se jedná asi o nejpodivnější film od Lynchova surreálného debutu Mazací hlava. A Lynch se jen usmívá pod fousy a podotýká, že by bylo nesmysl říkat příliš přesně, o čem ve filmu jde, protože film je především snění a to skončí, jakmile začneme být příliš konkrétní.
Nejblíže pravdě tedy si opravdu budou ti, kteří tvrdí, že Lynch natáčí jenom to, co se zrovna odehrává v jeho hlavě (no pozdrav pánbůh), a že právě Lost Highway je velmi osobní - koneckonců, filmový domov Freda Madisona je ve skutečnosti jeden z reálných Lynchových hollywoodských domů. Nejfantastičtější na tom všem ale je, že vzdor tomu, jak šíleně působí na papíře, na plátně film Lost Highway opravdu funguje a to včetně skvělých hereckých výkonů v čele s Patricií Arquettovou a Billem Pullmanem, který se s potěšením vysvlékl z kabátu sympatických mládenců a amerických prezidentů. Soudě podle jeho další role ve Wendersově filmu The End of Violence, možná se od tohoto herce dočkáme ještě nejednoho překvapení. Lynch, který spolu s Giffordem přirovnává strukturu filmu k hudebnímu tvaru fugy (v němž jeden nástroj přichází s melodií a ostatní ji od něj přebírají), se znovu dotknul samých hranic možností filmového plátna, k němuž se čím dál tím častěji opravdu staví jako k plátnu malířskému. Už nenatáčí příběh a nestará se o jeho logický vývoj, natáčí emoce, představy, a duševní stavy. Jeho snaze dosáhnout maximálně přesného vyjádření se hodí všechno stejným dílem - žánrové formule hororu či thrilleru, kultovní symboly americké popkultury (první podoba Patricie Arquettové se velmi podobá někdejší smělé Pin Up Girl Betty Page, proslulé mj. také sadomasochistickými kreacemi), divoce vtahující kamera Petera Deminga, plná černých propastí nekonečné tmy i popartových barev, divoké zvukové afekty i hudba (nahrávaná mimochodem v Praze), která má v tomto filmu přinejmenším stejný význam jako obraz. Obrazy brutálního násilí tu stojí vedle dusných, psychologizujících sekvencí a ty zase bez obalu sousedí s rozkošnými kýčovitými výjevy, natočenými ve zlatém oparu reklamy na nejnovější deodorant. Komplikované hudební sekvence se skládají dohromady s ostrým bigbítem skupin jako Smashing Pumpkins či o kousek dále s nekomplikovaným popovým popěvkem. Soundtrack tohoto filmu s hudbou Angela Badalamentiho, Barryho Adamsona, Davida Bowieho, Birana Ena, Smashing Pumpkins a Nine Inch Nails bude lahůdkou už sám o sobě, opravdu však stojí za to vidět, jak to všechno funguje dohromady. Přidržíme-li se malířské terminologie, mají tahy Lynchova štětce ve filmu Lost Highway zřetelnější kontury než v předchozím opusu Twin Peaks, jsou přesnější a cílevědomější - a film sám je tím pádem vzdor své bizarnosti srozumitelnější a přístupnější i širší divácké obci. Samozřejmě, pořád to bude především dílo pro početný okruh Lynchových fanoušků, ale tvrdím, že i ten, kdo je příznivcem daleko jednodušší filmové podívané, si přijde na své, pokud přistoupí na hru, a řečeno s Lynchem, "vstoupí do kinosálu jako do snu, odevzdá se mu a utopí se v něm." Potom možná zjistí, že jej film přimrazil do sedadla tak, jako se to už dávno žádnému thrilleru nepovedlo.
DABING
V českém znění: Rostislav Čtvrtlík - Bill Pullman (Fred Madison), Nela Boudová - Patricia Arquette (Renée Madisonová / Alice Wakefieldová), Martin Sobotka - Balthazar Getty (Pete Dayton), Vladimír Brabec - Robert Loggia (pan Eddy / Dick Laurent), Ivan Richter, Václav Knop - Robert Blake (Mystery Man), Miloš Mejzlík, Jaroslav Kaňkovský, Kateřina Lojdová, Rudolf Kubík, Radka Stupková, Tomáš Juřička, Karel Richter, Jaroslav Horák
Dále spolupracovali: Olina Smíšková, Radka Lehká
Asistentka režie: Jana Kovaříková
Produkce: Zdeněk Franc
Překlad: Lenka Štěpánková
Zvuk: Miloš Somr
Režie českého znění: Alice Hurychová
Vyrobil: Bontonfilm 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 28.8.1997 Bontonfilm
Premiéra USA: 21.2.1997 October Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.8.1998 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 9.5.2005 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 26.2.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 3 100 756
Tržby celkem - $ 3 800 000
Návštěvnost v ČR 60 783
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
Tvůrci a herci
David Lynch (Režie), Deepak Nayar (Produkce), Tom Sternberg (Produkce), Mary Sweeney (Produkce), Angelo Badalamenti (Hudba), Peter Deming (Kamera), Mary Sweeney (Střih), Elaine J. Huzzar (Casting), Johanna Ray (Casting), Patricia Norris (Scénografie), Patricia Norris (Kostýmy), Frank Gaeta (Zvuk), Debbie Zoller (Masky), David Lynch (Scénář), Bill Pullman (Herec), Patricia Arquette (Herec), Michael Massee (Herec), Robert Blake (Herec), Henry Rollins (Herec), Mink Stole (Herec), Leonard Termo (Herec), Balthazar Getty (Herec), Guy Siner (Herec), Gary Busey (Herec), Giovanni Ribisi (Herec), Scott Coffey (Herec), Natasha Gregson Wagner (Herec), Richard Pryor (Herec), Robert Loggia (Herec), Jack Nance (Herec), Lisa Boyle (Herec), Leslie Bega (Herec), Marilyn Manson (Herec), David Lynch (Herec), Bill McAdams Jr. (Herec), Heather Stephens (Herec), Michael Shamus Wiles (Herec)
1997/135/Francie, USA/Drama, Mysteriózní, Thriller, Krimi
- David Lynch dostal těsně před natáčením tohoto snímku možnost natočit Fantomas, kde měl hrát hlavní roli Gérard Depardieu.
- Film odstartoval celosvětový úspěch dosud téměř neznámé německé skupiny Rammstein, když se jejich písnička "Heirate mich" objevila ve filmovém soundtracku.
- Bill Pullman se kvůli této roli naučil hrát své sólo na saxofon doopravdy.
- Tři obrazy nad pohovkou Freda a Renée jsou ve skutečnosti malované bývalou ženou Davida Lynche. Na jednom z nich je text, který čte matka od své dcery. Text je: „Milá maminko, mám pořád ty sny o rybách. Koušou mě do obličeje. Řekni tátovi, že už nebudu spát. Ty ryby jsou úplně holé a šílené a chybíš mi. Jeho žena mě nutí jíst pstruhy a ančovičky. Ty rybky dělají zvuky, jako by bublaly. Jak se máš [nečitelné] v pohodě? Nezapomeň zamknout dveře, ty ryby [nečitelné] mě oni mě nenávidí. Mám tě ráda. DANA.“
- Automobil, ve kterém jezdí pan Eddy (Robert Loggia), je Mercedes - Benz 450SEL 6.9. Jde o osmiválcovou limuzínu s obsahem 6,9 litrů a výkonem 285 koní.
- Ve Španělsku vyšel film v překladu jako "Temná strana cesty".
- Australští skladatelé Olga Neuwirth a Elfriede Jelinek stvořili podle scénáře Davida Lynche a Barryho Gifforda stejnojmennou operu.
- Žádné auto ve filmu nemá poznávací značku takovou, jaká by podle směrnic státu Kalifornie měla být.
- Zbraň, kterou používá pan Eddy, je IMI Desert Eagle pistol .357 Magnum.
- Fredův odpor ke kamerám vychází z Lynchova odporu ke kamerám.
- Scénář psal Lynch (stejně jako ke Zběsilosti v srdci) společně s Barrym Giffordem. Od něj také přišel na název Lost Highway. Údajně tak, že v jedné jeho knize našel na jedné straně jak slovo "lost", tak "highway", a on je akorát dal dohromady.
- Krom Marilyna Mansona se na konci v pornofilmu objeví i baskytarista Marylin Manson band Twiggy Ramirez.
- Robert Loggia se ucházel o roli již v Lynchově Modrém sametu, a to konkrétně o roli Franka Bootha. Na konkurz přišel už poté, co byl obsazen Dennis Hopper, a když to po tříhodinovém čekání zjistil, vybuchl tak, že na to Lynch jen tak nezapomněl. V roce 1996 se tedy rozhodl obsadit ho do Lost Highway do role pana Eddyho a připsat scénu na silnici.
- Robert Blake, který hraje tajemného muže, byl v roce 2001 obviněn z vraždy své ženy.
- David Lynch později přiznal, že byl při psaní scénáře velmi ovlivněn procesem s O. J. Simpsonem, který byl obviněn z vraždy své ženy.
Odkazy
Hrají:
Bill Pullman, Patricia Arquette, Michael Massee, Robert Blake, Henry Rollins, Mink Stole, Leonard Termo, Balthazar Getty, Guy Siner, Gary Busey, Giovanni Ribisi, Scott Coffey, Natasha Gregson Wagner, Richard Pryor, Robert Loggia, Jack Nance, Lisa Boyle, Leslie Bega, Marilyn Manson, David Lynch, Bill McAdams Jr., Heather Stephens, Michael Shamus Wiles, Jack Kehler, Greg Travis, Gene Ross, Amanda Anka, F. William Parker, David Byrd, John Solari, John Roselius, Ivory Ocean, Alexander Folk, Lucy Butler, Al Garrett, Jennifer Syme