Chraň nás od zlého / Deliver Us from Evil (2014/119/USA/Krimi, Horor, Thriller) 71%
09.07.2018 21:16
Zajímavost k filmu
- Na kameře, kterou používají vojáci na začátku filmu v Iráku, jsou GPS souřadnice (N 33.8833° E 45.0667°), ukazující skutečně na místo v Iráku ležící asi 80 kilometrů severovýchodně od Bagdádu.
- Vo filme sa nachádza pár odkazov na skupinu The Doors. Posadnutá Jane (Olivia Horton) spieva refrén skladby "Break on through (on the other side)", ktorá tiež zaznie aj pri záverečných titulkoch. Skladba "Riders on the storm" hraje v pozadí v bare pri rozhovore Ralpha Sarchieho (Eric Bana) a Joea Mendoza (Edgar Ramirez). A je tiež spomenutá aj skladba "People are strange".
- Při přípravě na roli Eric Bana zhlédl několik videí zaznamenávaících skutečné vymítání. Několik dní poté nemohl klidně spát.
- Producent Jerry Bruckheimer měl na zfilmování knihy práva již od roku 2001.
- Film sa mal pôvodne volať Beware the Night, no 7. decembra 2012 sa názov zmenil na Deliver Us From Evil.
- Film se inspiroval knihou, která popisuje Sarchieho skutečné mrazivé případy.
- Fim se natáčel v Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech a v New Yorku.
- Původně byl do hlavní role zvažován Mark Wahlberg, ale nabídku odmítl. Místo něj byl obsazen Eric Bana.
JEDNOU VĚTOU
„Opravdové zlo nás teprve čeká.“
OBSAH
Newyorský policista Ralph Sarchie (Eric Bana), který se sám potýká s vlastními problémy, se ve snímku Chraň nás od zlého, pouští do vyšetřování série znepokojivých a nevysvětlitelných zločinů. Spojí své síly s nekonvenčním knězem (Edgar Ramírez), odborníkem na vymítací rituály, aby společně bojovali s nočními děsy a případy démonického posednutí, které ohrožují jejich město. Film se inspiroval knihou, která popisuje Sarchieho skutečné mrazivé případy.(Falcon)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nebýt toho, že tvůrci až moc tlačili na pilu s hororovými prvky, tak bych dal klidně i plný počet. Místy ale ty lekačky nejenom, že byly okatý, ale hlavně naprosto zbytečný. Jenom se snažili vytvářet osobitou atmosféru, která u tohoto filmu vznikla i tak. Může za to především skvělá kombinace příběhu a atmosféry, která se zaručeně učila z legendárního filmu Sedm. Co mě po shlédnutí u tohoto filmu ale zarazilo, tak spíš fakt, že je opět zaručeně podle pravdy. Já si nemůžu pomoct, ale nikdy jsem v novinách nezažil podobný příběh nebo vyprávění někoho, kdo něco takového zažil. Vždycky nám to představují jen tyto horory, který ale zároveň ubezpečují, že veškeré to vymítání je podle pravdy. Nebude to přeci jenom trošku jinak? Nebude to třeba pro podporu církve? Takový Eric Bana sice zahrál dobře, ale s tvůrci si tu poslední scénu přeci jen mohl odpustit. (Malarkey) 4*
Úvod filmu je famózní, výborná představovačka hlavních detektivů, pro charismatický drsoně se smyslem pro humor mám vždy slabost, skvělá scéna v zoo, kdy jsem na práci kameramana našel jen dvě slova, umí chlapec a poměrně kvalitní kriminální linie příběhu mě dokázali uzemnit do kino sedačky. Problém je, když se děj začne víc stáčet k horroru a začne se kupit poměrně dost věcí, které obalila paní nuda, příliš kecání, tvůrcům jako by došla vlastní invence, při scéně na chodbě si na Sedm nevzpomene jen divák co spí. Jak moc se mě líbil začátek, tak moc se mě nelíbil konec. Ten byl skutečnej asi jako má historka o tom, jak sem na cestě do Ostravy předběh pendolino. Z hlediska lidského elementu nemám moc co vyčíst. Eric je špičkověj herec a i tady ze sebe dostává maximum, díky kterému je jeho postava detektiva velmi sympatická a realistická. Kameraman si některé záběry vysloveně užíval, krátký záběr v zoo nebo ve výtahu na toho missáka v kapuce patřej mezi největší lahůdky filmu. Film v jednotlivých scénách působí silně, ale jako celek už tak jistě nepůsobí. (Enšpígl) 3*
Démoni jsou mizerní malíři pokojů a sovy nejsou tím, čím se zdají být. Nesmyslně nabobtnalá směsice policejního procedurálu, temného fincherovského thrilleru o krizi (post)postmoderní společnosti a všech exorcist hororů, které jste viděli. Místo mrazivého zpracování skutečné události se Satchieho údajně pravý případ jeví jako zmatené výpisky diváka, který viděl až příliš žánrových filmů. Derricksonův styl je oproti rafinovanosti a přesnosti Sinisteru hodně těžkopádný, s gradací se pracuje jen velmi málo. Když už po pár minutách defilují na plátně týpci s rozteklým make-upem a skřehotající devil whores, pohybuje se film přesně na té nepříjemné hraně děsu a výsměchu. Sice pro mě nikdy nespadl celým objemem na špatnou stranu, ale rozhodně se neusídlil ani na té dobré. Nadměrné množství agresivních a nevynalézavých lekaček, tentokrát převážně nefunkčně zapojené různé způsoby snímání, pár tradičně luxusních sonických terorů, které mají význam pro vyprávění, výtečně obsazené hlavní role a důkaz, že Doors jsou zlo dobré tak pro sumérské démony. Čekal jsem (ne)příjemnou letní projížďku strašidelným zámkem ve stylu výtečné jednohubky Conjuring, dostal jsem zmatenou sešívku mnoha filmů poslepovanou didaktickými rozpravami o dobru, zlu a odčinění vin. Nebýt tradičně výkonného Bany a především Ramíreze, kterého by si měl jako sexy jezuitu urychleně najmout Vatikán, byl by to vysloveně průšvih. Takhle lehounký nadprůměr, ale zároveň ukázka, že Derricksonovi to příliš nešlape ani tam, kde se zdál být bezpečně doma. Z trojlístku jeho hororů je Chraň nás od zlého nejslabší. (Marigold) 3*
VELKÁ RECENZE
Eric Bana rozhodně nepatří k těm hercům, jejichž filmy bych nějak vyhledával, na druhou stranu Scott Derrickson je režisérem, na jehož nové kusy zvědavý jsem. Když nám společnost Bontonfilm poskytla recenzní DVD, byl jsem velmi vděčný a rád bych Bontonfilmu tímto poděkoval. Čekal mě dvouhodinový film, na který jsem se docela těšil, protože po snímku Sinister jsem byl na dalšího Derricksona docela natěšený.
„Chraň nás od zlého“ má prapodivný začátek, kde si nejste jistí, o co asi půjde. Jsme v roce 2010 někde v Iráku, kde skupina vojáků, jsou tři, prochází tajuplnými chodbami a všechno filmuje. Najednou k něčemu dojde. Střih. Jsme v roce 2013 a sledujeme při práci policistu Sarchieho (Eric Bana) a jeho parťáka Butlera. Mají za sebou celkem hnusné případy, ale to ještě netuší, co se stane, když se rozhodnou zajet k jednomu domácímu násilí a následně k jedné rodině, která chtěla jen vymalovat.
I když to tak nejprve úplně nevypadá, „Chraň nás od zlého“ je exorcistický film, možná by stačilo napsat vymítací, kde jde o to dostat démona z posedlé osoby. Scott Derrickson si ale zvolil zajímavou předlohu – skutečné příběhy detektiva newyorské policie, který vydal knihu se stejným názvem jako film. Ralph Sarchie tak sám vypráví to, co zažil. Tohle je fakt, který na první pohled zaujme. Příběh je navíc podán detektivně, kdy hledáte spolu s postavami stopy, abyste dostali divného vraha.
V poslední půlhodině se film již mění na klasické vymítání, což mě osobně trochu vadí, protože je podobných filmů dost, ale pořád je to natočeno dobře a jste napjatí, jak exorcismus skončí. Co mi vadilo více, to je skutečnost, že je zde Sarchie prezentován jako muž, který nemá na rodinu čas, ale když má rodina skutečné problémy, začne se o ni starat. Může to být podle skutečných událostí, ale ve filmu to jednoduše vyznívá ohraně a samoúčelně.
Derricksonovi film celkem sednul a je vidět, že je schopen vyprávět příběh, mít v něm dobré momenty a nakonec ho i vygradovat. Kdyby se vystříhala část s manželkou a dcerou, na vyznění filmu se nic nezmění a možná by to bylo i trochu dynamičtější a ještě napínavější. Gore scény jsou skvělé a samotné vymítání je skutečně vrcholem. Nemít celou dobu pocit, že je sem tam opravdu omílání již viděného, dal bych filmu ještě vyšší hodnocení.
O FILMU
Irácký palmový háj v roce 2010. Tři zkušení mariňáci sestupují do tajemné podzemní místnosti, aniž by tušili, že tam na ně čeká něco, co je ještě mnohem děsivější než bojiště nad nimi.
O čtyři roky později v New Yorku matka, zdánlivě bez kontroly nad vlastními činy, zničehonic hodí svého malého chlapce do výběhu lvů, zatímco nedaleko vše pozoruje podivná postava v kápi. Rodinu uprostřed hustě obydleného města děsí podivné zvuky ze sklepa a další podivné úkazy.
Na několika různých místech dojde k objevení prastarých latinských nápisů a podivných symbolů, jejichž přítomnost otvírá záhady možná až příliš děsivé. Co z toho jsou jen náhody? Co je jen dílem představivosti? A co je součástí děsivého řetězce událostí, táhnoucího se z jednoho konce světa na druhý?
Už samotná skutečnost, že film Chraň nás od zlého přichází na filmová plátna více než deset let poté, co jeho tvůrci získali práva na zfilmování knižní předlohy, dokazuje, jakou nezdolnou víru v úspěch tohoto projektu producent Jerry Bruckheimer, scenárista a režisér Scott Derrickson a autor původní předlohy Ralph Sarchie ve skutečnosti měli.
„Zhruba před 11 nebo 12 lety jsme si přečetli nástin, který nám doručil Ralph Sarchie,“ vzpomíná Bruckheimer, „a říkali jsme si, že jde o zajímavý, poutavý a strašidelný příběh. Líbil se mi a říkali jsme si, že bychom ho měli být schopni přivést na filmová plátna. Byl to skutečně pozoruhodný příběh a vycházel z faktů: pojednával o tom, jak drsný detektiv v nevlídné části Bronxu začíná věřit tomu, že některé z případů, které vyšetřuje, přesahují v daleké míře rámec normálních událostí.“
Vedoucí výroby Chad Oman, produkční prezident společnosti Jerry Bruckheimer films, si vzpomíná, že jim Sarchie, tehdy stále ještě důstojník 46. okrsku v Bronxu, předložil příběh v podobě šestistránkového nástinu knihy, z níž se později stala kniha Beware the Night (pozn. na českém knižním trhu s názvem Chraň nás od zlého od července 2014), kterou Sarchie napsal společně s Lisou Collier Cool. „Vzal jsem si ho domů a přečetl jsem si ho ještě toho večera, někdy po půlnoci, když moje žena a děti šli spát,“ přiznává Oman. „Asi na třetí nebo čtvrté stránce jsem toho musel nechat. Šel jsem to dočíst do místnosti, kde byla moje manželka, protože to bylo až takhle děsivé.“
Bruckheimer, prezident společnosti Mike Stenson a Oman byli fascinováni možnostmi spojení klasického policejního příběhu z New Yorku s příběhem o nadpřirozených jevech, založených na skutečných událostech, které Ralph Sarchie rozebíral ve své knize. „Základní myšlenkou, která se mi zamlouvala,“ říká Oman, „bylo to, že před sebou máme skeptického a velice standardního policistu, jenž vyšetřuje něco, co není schopen vysvětlit. Ten policista ztratil víru, ale přesto spolupracuje s knězem, který je naprosto bezvýhradně přesvědčen o existenci Boha, a my můžeme sledovat, jak se přičiněním zážitků, které prožívají, stávají lepšími lidmi.“
Ačkoliv může kniha Ralpha Sarchieho a Lisy Collier Cool působit jako netradiční zdroj materiálu pro producenta, který se proslavil zejména výpravnými kasovními trháky a nadupanými akčními filmy, Jerry Bruckheimer se ve skutečnosti od samých počátků své pozoruhodné kariéry zaměřoval na zajímavé příběhy, inspirované skutečností, díky kterým vznikly filmy jak skutečně velkolepé, tak umírněnější. Cesta za vítězstvím, Veronica Guerin, Černý jestřáb sestřelen, Pearl Harbor, Vzpomínka na Titány a Nebezpečné myšlenky se všechny inspirovaly skutečnými příběhy nebo událostmi. „Hledáme skvělé příběhy a postavy kdekoliv, kde je můžeme najít,“ podotýká producent, „a výjimečný příběh Ralpha Sarchieho byl opravdu pozoruhodný.“
Během hledání vhodných režisérů, kteří by se takového příběhu mohli ujmout, se Bruckheimer, Stenson a Oman zaměřili na mladého Scotta Derricksona (který měl tehdy na svém scenáristickém kontě pouze snímek Temná legenda 2) a jeho tvůrčího partnera Paula Harrise Boardmana. „Rádi pracujeme s novými talenty,“ připomíná Bruckheimer, „zejména pokud je evidentní, jak moc talentovaní jsou. Dokonce i tehdy už bylo jasné, že Scott má výjimečný talent a je vyzrálý a tvůrčí daleko nad běžný rámec svého věku.“
Derrickson, jehož přirozeně přitahují témata duchovní i „nadpřirozená“ - a který mezi nimi vnímá silné paralely - byl okamžitě pozoruhodnými příběhy ze Sarchieho knihy zaujat. „V knize,“ říká Derrickson, „Ralph popisuje své zážitky policisty v jednom z nejnebezpečnějších okrsků v New Yorku, ale také své stále narůstající zkušenosti s vyšetřováním nadpřirozených případů, které ve finále způsobily, že se stal pomocníkem vymítače ďábla.“
Jednou z výzev, kterým Derrickson s Boardmanem museli čelit, bylo to, jak epizodickou formu knihy přetvořit v jednolitý filmový příběh. „Kniha je tvořena sbírkou příběhů o různých nadpřirozených událostech, které Ralph Sarchie během své kariéry zažil,“ poznamenává Chad Oman. „Když se Scott a Paul do tohoto projektu poprvé pustili, zaměřovali se především na nadpřirozené jevy, policejní složku Sarchieho případů víceméně ignorovaly. Když se Scott o řadu let později k tomuto projektu coby scenárista a režisér vrátil, doplnil příběh o jeho policejní prvky a následně vše spojil do jediného celku.“
„Jerryho nápadem od samého počátku,“ vysvětluje Derrickson, „bylo propojit policejní a nadpřirozený žánr, což podle mého názoru byl fascinující nápad, který diváky bude skutečně zajímat, a budou takový film chtít vidět. I já jsem ho chtěl vidět. Film není v plném slova smyslu založený na skutečných událostech, ale spíše se inspiruje nadpřirozenými případy ze Sarchieho knihy, které pojí společná dějová linie. Ta je sama o sobě fiktivní, ale strašidelné scény, které ve filmu vidíte, jsou všechny založeny na věcech, které se Ralphovi přihodily.“
Po tak dlouhém období, kdy se na filmu pracovalo, nechtěli Jerry Bruckheimer a Scott Derrickson za žádnou cenu přistoupit při volbě hereckého představitele Ralpha Sarchieho i ostatních rolí podstupovat jakékoliv kompromisy. Pro roli bronxského policejního důstojníka, jehož život a práce příběh inspirovaly, se tvůrci filmu zaměřili na Erica Banu, jednoho z nejvšestrannějších současných herců. „Clint Culpepper přišel se skvělým nápadem obsadit do role Ralpha Sarchieho Erica,“ říká Bruckheimer, „a my se Scottem jsme samozřejmě souhlasili. Je někým, koho považujeme za skvělého herce, a spolupráce s ním mě opravdu baví.“
Bruckheimer a Bana měli už možnost spolupracovat, protože režisér Ridley Scott nastartoval hvězdnou kariéru tohoto australského herce obsazením do role seržanta „Hoota“ Gibsona ve filmu Černý jestřáb sestřelen (který měl shodou okolností premiéru v roce 2001, zhruba v době, kdy producent Jerry Bruckheimer zahájil práce na filmové adaptaci Sarchieho knihy.) „Eric je skutečně výjimečný herec,“ chválí ho Bruckheimer, „a jeho obsazení do role Sarchieho je pro nás velkou výhrou. Měli jsme velké štěstí, že se objevil v Černém jestřábovi předtím, než se stal skutečně slavným, a jeho dílo je od té doby plné zcela unikátních snímků, od Mnichova po Hannu.“
Bana vše vnímal velice podobně jako Bruckheimer. „To, že snímek Chraň nás od zlého produkuje Jerry, pro mě bylo velice významným důvodem, proč se na tomto snímku podílet. Poskytnul mi mou první velkou roli v americkém filmu. Černý jestřáb sestřelen pro mě byl opravdu velice významný film a měl skvělý vliv na mou další kariéru. Právě Jerry se svým týmem z Bruckheimer Films mi o tomhle projektu Ridleyho Scotta řekl. V průběhu dalších let jsme zůstávali v kontaktu a v několika případech jsme se chystali na něčem spolupracovat, ale prostě to nebylo ideální… Až do této chvíle. Tenhle film mě okamžitě oslovil. Byl jsem doma v Austrálii a hodně obsáhle jsme si s Jerrym popovídali o tom, jaký ten film má být a jaký má potenciál, takže mě opravdu velice těší, že s ním znovu spolupracuji.“
Banu role Ralpha Sarchieho ve filmu Chraň nás od zlého lákala proto, že v předchozích filmech Scotta Derricksona spatřil něco, co přesahovalo hororový žánr. „Scottovy filmy, jako například V moci ďábla nebo Sinister, jsou opravdu skvěle napsané a zahrané charakterní filmy, které jsou zasazené do daného žánru. A když jsem se s ním sešel, měl jsem jasno v tom, že tenhle film musím točit. Svůj žánr dokonale respektuje, ví o něm více, než kdokoliv, koho jsem kdy potkal, ale současně chápe význam postav a příběhu.“
Ve filmu Chraň nás od zlého se objevuje množství scén plných náladového a atmosférického deště. Některé z nich má na svědomí tým speciálních efektů, většinu pak matka Příroda. 8. června 2013 byl nejdeštivější den za všech 145 let existence meteorologické historie v New Yorku, kdy napršelo 10.56 centimetru srážek. Protože to byla sobota, měl štáb filmu Chraň nás od zlého naštěstí volno.
Celý červen byl ale tím nejdeštivějším v dějinách New Yorku a napršelo během něj 26.06 centimetru srážek, které město zaplavovaly přívaly vody, a od toho filmový štáb ušetřen nebyl ani náhodou. Zejména vezmeme-li v potaz, že prvním natáčecím dnem bylo pondělí 3. června 2013 a natáčení následně pokračovalo po dalších 41 promáčených dní až do konce července. „Z nějakého důvodu naše filmy vždy natáčíme v extrémních povětrnostních podmínkách,“ hloubá Jerry Bruckheimer. „Přežili jsme hurikány, tornáda, písečné bouře, blizardy, zemětřesení...a teď i newyorské léto!“
DABING
V českém znění: Pavel Vondra - Eric Bana (Sarchie), Petr Gelnar - Édgar Ramírez (Mendoza), Petra Tišnovská - Olivia Munn (Jen), Viktor Dvořák - Joel McHale (Buttler), Tereza Tišnovská - Lulu Wilson (Christina), Jolana Smyčková, Martina Kechnerová, Roman Hájek, Marek Libert, Tomáš Borůvka
Překlad: Petr Zenkl
Produkce: Evelyna Vrbová, Tomáš Vaverka
Zvuk: Roman Čadek
Dialogy a režie: Luděk Koutný
Vyrobilo studio LS Productions - 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.7.2014 Falcon
Premiéra USA: 2.7.2014 Sony Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.12.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 10.12.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 4 251 465
Tržby celkem - $ 87 900 000
Návštěvnost v ČR 31 303
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
„Opravdové zlo nás teprve čeká.“
OBSAH
Newyorský policista Ralph Sarchie (Eric Bana), který se sám potýká s vlastními problémy, se ve snímku Chraň nás od zlého, pouští do vyšetřování série znepokojivých a nevysvětlitelných zločinů. Spojí své síly s nekonvenčním knězem (Edgar Ramírez), odborníkem na vymítací rituály, aby společně bojovali s nočními děsy a případy démonického posednutí, které ohrožují jejich město. Film se inspiroval knihou, která popisuje Sarchieho skutečné mrazivé případy.(Falcon)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nebýt toho, že tvůrci až moc tlačili na pilu s hororovými prvky, tak bych dal klidně i plný počet. Místy ale ty lekačky nejenom, že byly okatý, ale hlavně naprosto zbytečný. Jenom se snažili vytvářet osobitou atmosféru, která u tohoto filmu vznikla i tak. Může za to především skvělá kombinace příběhu a atmosféry, která se zaručeně učila z legendárního filmu Sedm. Co mě po shlédnutí u tohoto filmu ale zarazilo, tak spíš fakt, že je opět zaručeně podle pravdy. Já si nemůžu pomoct, ale nikdy jsem v novinách nezažil podobný příběh nebo vyprávění někoho, kdo něco takového zažil. Vždycky nám to představují jen tyto horory, který ale zároveň ubezpečují, že veškeré to vymítání je podle pravdy. Nebude to přeci jenom trošku jinak? Nebude to třeba pro podporu církve? Takový Eric Bana sice zahrál dobře, ale s tvůrci si tu poslední scénu přeci jen mohl odpustit. (Malarkey) 4*
Úvod filmu je famózní, výborná představovačka hlavních detektivů, pro charismatický drsoně se smyslem pro humor mám vždy slabost, skvělá scéna v zoo, kdy jsem na práci kameramana našel jen dvě slova, umí chlapec a poměrně kvalitní kriminální linie příběhu mě dokázali uzemnit do kino sedačky. Problém je, když se děj začne víc stáčet k horroru a začne se kupit poměrně dost věcí, které obalila paní nuda, příliš kecání, tvůrcům jako by došla vlastní invence, při scéně na chodbě si na Sedm nevzpomene jen divák co spí. Jak moc se mě líbil začátek, tak moc se mě nelíbil konec. Ten byl skutečnej asi jako má historka o tom, jak sem na cestě do Ostravy předběh pendolino. Z hlediska lidského elementu nemám moc co vyčíst. Eric je špičkověj herec a i tady ze sebe dostává maximum, díky kterému je jeho postava detektiva velmi sympatická a realistická. Kameraman si některé záběry vysloveně užíval, krátký záběr v zoo nebo ve výtahu na toho missáka v kapuce patřej mezi největší lahůdky filmu. Film v jednotlivých scénách působí silně, ale jako celek už tak jistě nepůsobí. (Enšpígl) 3*
Démoni jsou mizerní malíři pokojů a sovy nejsou tím, čím se zdají být. Nesmyslně nabobtnalá směsice policejního procedurálu, temného fincherovského thrilleru o krizi (post)postmoderní společnosti a všech exorcist hororů, které jste viděli. Místo mrazivého zpracování skutečné události se Satchieho údajně pravý případ jeví jako zmatené výpisky diváka, který viděl až příliš žánrových filmů. Derricksonův styl je oproti rafinovanosti a přesnosti Sinisteru hodně těžkopádný, s gradací se pracuje jen velmi málo. Když už po pár minutách defilují na plátně týpci s rozteklým make-upem a skřehotající devil whores, pohybuje se film přesně na té nepříjemné hraně děsu a výsměchu. Sice pro mě nikdy nespadl celým objemem na špatnou stranu, ale rozhodně se neusídlil ani na té dobré. Nadměrné množství agresivních a nevynalézavých lekaček, tentokrát převážně nefunkčně zapojené různé způsoby snímání, pár tradičně luxusních sonických terorů, které mají význam pro vyprávění, výtečně obsazené hlavní role a důkaz, že Doors jsou zlo dobré tak pro sumérské démony. Čekal jsem (ne)příjemnou letní projížďku strašidelným zámkem ve stylu výtečné jednohubky Conjuring, dostal jsem zmatenou sešívku mnoha filmů poslepovanou didaktickými rozpravami o dobru, zlu a odčinění vin. Nebýt tradičně výkonného Bany a především Ramíreze, kterého by si měl jako sexy jezuitu urychleně najmout Vatikán, byl by to vysloveně průšvih. Takhle lehounký nadprůměr, ale zároveň ukázka, že Derricksonovi to příliš nešlape ani tam, kde se zdál být bezpečně doma. Z trojlístku jeho hororů je Chraň nás od zlého nejslabší. (Marigold) 3*
VELKÁ RECENZE
Eric Bana rozhodně nepatří k těm hercům, jejichž filmy bych nějak vyhledával, na druhou stranu Scott Derrickson je režisérem, na jehož nové kusy zvědavý jsem. Když nám společnost Bontonfilm poskytla recenzní DVD, byl jsem velmi vděčný a rád bych Bontonfilmu tímto poděkoval. Čekal mě dvouhodinový film, na který jsem se docela těšil, protože po snímku Sinister jsem byl na dalšího Derricksona docela natěšený.
„Chraň nás od zlého“ má prapodivný začátek, kde si nejste jistí, o co asi půjde. Jsme v roce 2010 někde v Iráku, kde skupina vojáků, jsou tři, prochází tajuplnými chodbami a všechno filmuje. Najednou k něčemu dojde. Střih. Jsme v roce 2013 a sledujeme při práci policistu Sarchieho (Eric Bana) a jeho parťáka Butlera. Mají za sebou celkem hnusné případy, ale to ještě netuší, co se stane, když se rozhodnou zajet k jednomu domácímu násilí a následně k jedné rodině, která chtěla jen vymalovat.
I když to tak nejprve úplně nevypadá, „Chraň nás od zlého“ je exorcistický film, možná by stačilo napsat vymítací, kde jde o to dostat démona z posedlé osoby. Scott Derrickson si ale zvolil zajímavou předlohu – skutečné příběhy detektiva newyorské policie, který vydal knihu se stejným názvem jako film. Ralph Sarchie tak sám vypráví to, co zažil. Tohle je fakt, který na první pohled zaujme. Příběh je navíc podán detektivně, kdy hledáte spolu s postavami stopy, abyste dostali divného vraha.
V poslední půlhodině se film již mění na klasické vymítání, což mě osobně trochu vadí, protože je podobných filmů dost, ale pořád je to natočeno dobře a jste napjatí, jak exorcismus skončí. Co mi vadilo více, to je skutečnost, že je zde Sarchie prezentován jako muž, který nemá na rodinu čas, ale když má rodina skutečné problémy, začne se o ni starat. Může to být podle skutečných událostí, ale ve filmu to jednoduše vyznívá ohraně a samoúčelně.
Derricksonovi film celkem sednul a je vidět, že je schopen vyprávět příběh, mít v něm dobré momenty a nakonec ho i vygradovat. Kdyby se vystříhala část s manželkou a dcerou, na vyznění filmu se nic nezmění a možná by to bylo i trochu dynamičtější a ještě napínavější. Gore scény jsou skvělé a samotné vymítání je skutečně vrcholem. Nemít celou dobu pocit, že je sem tam opravdu omílání již viděného, dal bych filmu ještě vyšší hodnocení.
O FILMU
Irácký palmový háj v roce 2010. Tři zkušení mariňáci sestupují do tajemné podzemní místnosti, aniž by tušili, že tam na ně čeká něco, co je ještě mnohem děsivější než bojiště nad nimi.
O čtyři roky později v New Yorku matka, zdánlivě bez kontroly nad vlastními činy, zničehonic hodí svého malého chlapce do výběhu lvů, zatímco nedaleko vše pozoruje podivná postava v kápi. Rodinu uprostřed hustě obydleného města děsí podivné zvuky ze sklepa a další podivné úkazy.
Na několika různých místech dojde k objevení prastarých latinských nápisů a podivných symbolů, jejichž přítomnost otvírá záhady možná až příliš děsivé. Co z toho jsou jen náhody? Co je jen dílem představivosti? A co je součástí děsivého řetězce událostí, táhnoucího se z jednoho konce světa na druhý?
Už samotná skutečnost, že film Chraň nás od zlého přichází na filmová plátna více než deset let poté, co jeho tvůrci získali práva na zfilmování knižní předlohy, dokazuje, jakou nezdolnou víru v úspěch tohoto projektu producent Jerry Bruckheimer, scenárista a režisér Scott Derrickson a autor původní předlohy Ralph Sarchie ve skutečnosti měli.
„Zhruba před 11 nebo 12 lety jsme si přečetli nástin, který nám doručil Ralph Sarchie,“ vzpomíná Bruckheimer, „a říkali jsme si, že jde o zajímavý, poutavý a strašidelný příběh. Líbil se mi a říkali jsme si, že bychom ho měli být schopni přivést na filmová plátna. Byl to skutečně pozoruhodný příběh a vycházel z faktů: pojednával o tom, jak drsný detektiv v nevlídné části Bronxu začíná věřit tomu, že některé z případů, které vyšetřuje, přesahují v daleké míře rámec normálních událostí.“
Vedoucí výroby Chad Oman, produkční prezident společnosti Jerry Bruckheimer films, si vzpomíná, že jim Sarchie, tehdy stále ještě důstojník 46. okrsku v Bronxu, předložil příběh v podobě šestistránkového nástinu knihy, z níž se později stala kniha Beware the Night (pozn. na českém knižním trhu s názvem Chraň nás od zlého od července 2014), kterou Sarchie napsal společně s Lisou Collier Cool. „Vzal jsem si ho domů a přečetl jsem si ho ještě toho večera, někdy po půlnoci, když moje žena a děti šli spát,“ přiznává Oman. „Asi na třetí nebo čtvrté stránce jsem toho musel nechat. Šel jsem to dočíst do místnosti, kde byla moje manželka, protože to bylo až takhle děsivé.“
Bruckheimer, prezident společnosti Mike Stenson a Oman byli fascinováni možnostmi spojení klasického policejního příběhu z New Yorku s příběhem o nadpřirozených jevech, založených na skutečných událostech, které Ralph Sarchie rozebíral ve své knize. „Základní myšlenkou, která se mi zamlouvala,“ říká Oman, „bylo to, že před sebou máme skeptického a velice standardního policistu, jenž vyšetřuje něco, co není schopen vysvětlit. Ten policista ztratil víru, ale přesto spolupracuje s knězem, který je naprosto bezvýhradně přesvědčen o existenci Boha, a my můžeme sledovat, jak se přičiněním zážitků, které prožívají, stávají lepšími lidmi.“
Ačkoliv může kniha Ralpha Sarchieho a Lisy Collier Cool působit jako netradiční zdroj materiálu pro producenta, který se proslavil zejména výpravnými kasovními trháky a nadupanými akčními filmy, Jerry Bruckheimer se ve skutečnosti od samých počátků své pozoruhodné kariéry zaměřoval na zajímavé příběhy, inspirované skutečností, díky kterým vznikly filmy jak skutečně velkolepé, tak umírněnější. Cesta za vítězstvím, Veronica Guerin, Černý jestřáb sestřelen, Pearl Harbor, Vzpomínka na Titány a Nebezpečné myšlenky se všechny inspirovaly skutečnými příběhy nebo událostmi. „Hledáme skvělé příběhy a postavy kdekoliv, kde je můžeme najít,“ podotýká producent, „a výjimečný příběh Ralpha Sarchieho byl opravdu pozoruhodný.“
Během hledání vhodných režisérů, kteří by se takového příběhu mohli ujmout, se Bruckheimer, Stenson a Oman zaměřili na mladého Scotta Derricksona (který měl tehdy na svém scenáristickém kontě pouze snímek Temná legenda 2) a jeho tvůrčího partnera Paula Harrise Boardmana. „Rádi pracujeme s novými talenty,“ připomíná Bruckheimer, „zejména pokud je evidentní, jak moc talentovaní jsou. Dokonce i tehdy už bylo jasné, že Scott má výjimečný talent a je vyzrálý a tvůrčí daleko nad běžný rámec svého věku.“
Derrickson, jehož přirozeně přitahují témata duchovní i „nadpřirozená“ - a který mezi nimi vnímá silné paralely - byl okamžitě pozoruhodnými příběhy ze Sarchieho knihy zaujat. „V knize,“ říká Derrickson, „Ralph popisuje své zážitky policisty v jednom z nejnebezpečnějších okrsků v New Yorku, ale také své stále narůstající zkušenosti s vyšetřováním nadpřirozených případů, které ve finále způsobily, že se stal pomocníkem vymítače ďábla.“
Jednou z výzev, kterým Derrickson s Boardmanem museli čelit, bylo to, jak epizodickou formu knihy přetvořit v jednolitý filmový příběh. „Kniha je tvořena sbírkou příběhů o různých nadpřirozených událostech, které Ralph Sarchie během své kariéry zažil,“ poznamenává Chad Oman. „Když se Scott a Paul do tohoto projektu poprvé pustili, zaměřovali se především na nadpřirozené jevy, policejní složku Sarchieho případů víceméně ignorovaly. Když se Scott o řadu let později k tomuto projektu coby scenárista a režisér vrátil, doplnil příběh o jeho policejní prvky a následně vše spojil do jediného celku.“
„Jerryho nápadem od samého počátku,“ vysvětluje Derrickson, „bylo propojit policejní a nadpřirozený žánr, což podle mého názoru byl fascinující nápad, který diváky bude skutečně zajímat, a budou takový film chtít vidět. I já jsem ho chtěl vidět. Film není v plném slova smyslu založený na skutečných událostech, ale spíše se inspiruje nadpřirozenými případy ze Sarchieho knihy, které pojí společná dějová linie. Ta je sama o sobě fiktivní, ale strašidelné scény, které ve filmu vidíte, jsou všechny založeny na věcech, které se Ralphovi přihodily.“
Po tak dlouhém období, kdy se na filmu pracovalo, nechtěli Jerry Bruckheimer a Scott Derrickson za žádnou cenu přistoupit při volbě hereckého představitele Ralpha Sarchieho i ostatních rolí podstupovat jakékoliv kompromisy. Pro roli bronxského policejního důstojníka, jehož život a práce příběh inspirovaly, se tvůrci filmu zaměřili na Erica Banu, jednoho z nejvšestrannějších současných herců. „Clint Culpepper přišel se skvělým nápadem obsadit do role Ralpha Sarchieho Erica,“ říká Bruckheimer, „a my se Scottem jsme samozřejmě souhlasili. Je někým, koho považujeme za skvělého herce, a spolupráce s ním mě opravdu baví.“
Bruckheimer a Bana měli už možnost spolupracovat, protože režisér Ridley Scott nastartoval hvězdnou kariéru tohoto australského herce obsazením do role seržanta „Hoota“ Gibsona ve filmu Černý jestřáb sestřelen (který měl shodou okolností premiéru v roce 2001, zhruba v době, kdy producent Jerry Bruckheimer zahájil práce na filmové adaptaci Sarchieho knihy.) „Eric je skutečně výjimečný herec,“ chválí ho Bruckheimer, „a jeho obsazení do role Sarchieho je pro nás velkou výhrou. Měli jsme velké štěstí, že se objevil v Černém jestřábovi předtím, než se stal skutečně slavným, a jeho dílo je od té doby plné zcela unikátních snímků, od Mnichova po Hannu.“
Bana vše vnímal velice podobně jako Bruckheimer. „To, že snímek Chraň nás od zlého produkuje Jerry, pro mě bylo velice významným důvodem, proč se na tomto snímku podílet. Poskytnul mi mou první velkou roli v americkém filmu. Černý jestřáb sestřelen pro mě byl opravdu velice významný film a měl skvělý vliv na mou další kariéru. Právě Jerry se svým týmem z Bruckheimer Films mi o tomhle projektu Ridleyho Scotta řekl. V průběhu dalších let jsme zůstávali v kontaktu a v několika případech jsme se chystali na něčem spolupracovat, ale prostě to nebylo ideální… Až do této chvíle. Tenhle film mě okamžitě oslovil. Byl jsem doma v Austrálii a hodně obsáhle jsme si s Jerrym popovídali o tom, jaký ten film má být a jaký má potenciál, takže mě opravdu velice těší, že s ním znovu spolupracuji.“
Banu role Ralpha Sarchieho ve filmu Chraň nás od zlého lákala proto, že v předchozích filmech Scotta Derricksona spatřil něco, co přesahovalo hororový žánr. „Scottovy filmy, jako například V moci ďábla nebo Sinister, jsou opravdu skvěle napsané a zahrané charakterní filmy, které jsou zasazené do daného žánru. A když jsem se s ním sešel, měl jsem jasno v tom, že tenhle film musím točit. Svůj žánr dokonale respektuje, ví o něm více, než kdokoliv, koho jsem kdy potkal, ale současně chápe význam postav a příběhu.“
Ve filmu Chraň nás od zlého se objevuje množství scén plných náladového a atmosférického deště. Některé z nich má na svědomí tým speciálních efektů, většinu pak matka Příroda. 8. června 2013 byl nejdeštivější den za všech 145 let existence meteorologické historie v New Yorku, kdy napršelo 10.56 centimetru srážek. Protože to byla sobota, měl štáb filmu Chraň nás od zlého naštěstí volno.
Celý červen byl ale tím nejdeštivějším v dějinách New Yorku a napršelo během něj 26.06 centimetru srážek, které město zaplavovaly přívaly vody, a od toho filmový štáb ušetřen nebyl ani náhodou. Zejména vezmeme-li v potaz, že prvním natáčecím dnem bylo pondělí 3. června 2013 a natáčení následně pokračovalo po dalších 41 promáčených dní až do konce července. „Z nějakého důvodu naše filmy vždy natáčíme v extrémních povětrnostních podmínkách,“ hloubá Jerry Bruckheimer. „Přežili jsme hurikány, tornáda, písečné bouře, blizardy, zemětřesení...a teď i newyorské léto!“
DABING
V českém znění: Pavel Vondra - Eric Bana (Sarchie), Petr Gelnar - Édgar Ramírez (Mendoza), Petra Tišnovská - Olivia Munn (Jen), Viktor Dvořák - Joel McHale (Buttler), Tereza Tišnovská - Lulu Wilson (Christina), Jolana Smyčková, Martina Kechnerová, Roman Hájek, Marek Libert, Tomáš Borůvka
Překlad: Petr Zenkl
Produkce: Evelyna Vrbová, Tomáš Vaverka
Zvuk: Roman Čadek
Dialogy a režie: Luděk Koutný
Vyrobilo studio LS Productions - 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.7.2014 Falcon
Premiéra USA: 2.7.2014 Sony Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.12.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 10.12.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 4 251 465
Tržby celkem - $ 87 900 000
Návštěvnost v ČR 31 303
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
Tvůrci a herci
Scott Derrickson (Režie), Jerry Bruckheimer (Produkce), Christopher Young (Hudba), Scott Kevan (Kamera), Jason Hellmann (Střih), Denise Chamian (Casting), Julie Schubert (Casting), Bob Shaw (Scénografie), Christopher Peterson (Kostýmy), Kim Maitland (Zvuk), Linda Kaufman (Masky), Paul Harris Boardman (Scénář), Scott Derrickson (Scénář), Ralph Sarchie (kniha) (Předloha), Lisa Collier Cool (kniha) (Předloha), Eric Bana (Herec), Édgar Ramírez (Herec), Olivia Munn (Herec), Sean Harris (Herec), Joel McHale (Herec), Dorian Missick (Herec), Jenna Gavigan (Herec), Chris Coy (Herec), Sean Nelson (Herec), John Cenatiempo (Herec), Ivan Cardona (Herec), Ben Livingston (Herec), Scott Johnsen (Herec), Valentina Rendón (Herec), Sebastian La Cause (Herec), Olivia Horton (Herec), Lulu Wilson (Herec), Lolita Foster (Herec), Mike Houston (Herec), Victor Pagan (Herec)
2014/119/USA/Krimi, Horor, Thriller
- Na kameře, kterou používají vojáci na začátku filmu v Iráku, jsou GPS souřadnice (N 33.8833° E 45.0667°), ukazující skutečně na místo v Iráku ležící asi 80 kilometrů severovýchodně od Bagdádu.
- Vo filme sa nachádza pár odkazov na skupinu The Doors. Posadnutá Jane (Olivia Horton) spieva refrén skladby "Break on through (on the other side)", ktorá tiež zaznie aj pri záverečných titulkoch. Skladba "Riders on the storm" hraje v pozadí v bare pri rozhovore Ralpha Sarchieho (Eric Bana) a Joea Mendoza (Edgar Ramirez). A je tiež spomenutá aj skladba "People are strange".
- Při přípravě na roli Eric Bana zhlédl několik videí zaznamenávaících skutečné vymítání. Několik dní poté nemohl klidně spát.
- Producent Jerry Bruckheimer měl na zfilmování knihy práva již od roku 2001.
- Film sa mal pôvodne volať Beware the Night, no 7. decembra 2012 sa názov zmenil na Deliver Us From Evil.
- Film se inspiroval knihou, která popisuje Sarchieho skutečné mrazivé případy.
- Fim se natáčel v Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech a v New Yorku.
- Původně byl do hlavní role zvažován Mark Wahlberg, ale nabídku odmítl. Místo něj byl obsazen Eric Bana.
Odkazy
Hrají:
Eric Bana, Édgar Ramírez, Olivia Munn, Sean Harris, Joel McHale, Dorian Missick, Jenna Gavigan, Chris Coy, Sean Nelson, John Cenatiempo, Ivan Cardona, Ben Livingston, Scott Johnsen, Valentina Rendón, Sebastian La Cause, Olivia Horton, Lulu Wilson, Lolita Foster, Mike Houston, Victor Pagan, Antoinette LaVecchia