Kód Enigmy / The Imitation Game (2014/114/Velká Británie, USA/Válečný, Životopisný, Thriller, Drama) 82%

09.07.2018 21:16
JEDNOU VĚTOU
„Alan Turning – muž, který dokázal přeložit kód Enigmy.“

OBSAH
V zimě roku 1952 britská policie dostala hlášení o vloupání do domu profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch). Namísto pachatele tohoto zločinu však v poutech odvedli samotného Turinga, který byl obviněn ze sexuálních přestupků a čekal ho zničující soudní proces. Téměř nikdo ze zúčastněných nevěděl, že jde o válečného hrdinu, který se spolu s týmem podílel na prolomení kódu legendárního německého šifrovacího stroje Enigma. The Imitation Game vypráví příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu pomohl zkrátit 2. světovou válku a zachránil tak tisíce lidských životů.(Forum Film CZ)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nadprůměrný životopisný film o jednom výjimečném životním osudu. Osobně jsem tedy překvapen, že ho režíroval právě Morten Tyldum, po tak rozdílném filmu jako byli Lovci hlav, v tom dobrém slova smyslu surovém, syrovém a naprosto černý humorem ozvláštněném snímku, tak ryze skandinávském, když nyní se v Kódu Enigmy občas nešťastně zapletl s klišovitými scénami hollywoodského ražení a místy trochu moc schematickou linií vyprávění, přesto jeho snímek ale ozřejmuje to, co má - krapet pozapomenuté osudy výjimečného génia, kterého zadupala a o život připravila prudérnost doby a kontext faktu, že všechny tyhle úděsné staletí trvající nonsensy neemancipace smetla až vlna levicového tání 60. let 20. století, tedy tlak ,,květinových dětí" v Americe a studentské bouře ve velkoměstech západní Evropy, což je tedy jen slabé půlstoletí zpět. Neuvěřitelné, že do roku 1967 byla v Británii homosexualita trestným činem (třeba v takovém Rakousku až do roku 1971 a v Norsku 1972, mnoho států ještě mnohem později), ve Švýcarsku ženy neměly do roku 1971 volební právo (v Lichtenštejnsku dokonce až do roku 1984!), v USA až do roku 1964 fungoval apartheid etc. etc. Co všechno ještě mohl Alan Turing vymyslet, kdyby ho prudérní společnost nedohnala k sebevraždě?! O kolik se mohla urychlit počítačová revoluce?! A kolika dalším géniům prudérnost společnosti a extrémní křesťanská konzervativnost neumožnila rozvinout jejich osobnost a talent? A to samozřejmě píši s plným vědomím faktu, že film trochu manipuluje s historickými fakty a historickou věrností, ostatně jako každý film... (Radek99) 4*

Krásné a naprosto poctivé ztvárnění jedné dost zásadní události, která se udála uprostřed Británie v průběhu nehostinného období druhé světové války. Výborné je na ní prakticky vše...a to i přesto, že šifrování a Enigma ve své podstatě nikdy neměla nějaké výraznější a zajímavější filmy, které by stály za to si je zapamatovat a nedokázali by nudit. Morten Tyldum ale vše změnil spolu s naprosto úžasným Benedictem Cumberbatchem, který opět dokázal, jak skvělý herec je a co by si Británie měla hlídat jako oko v hlavě. Každopádně i Keira Knightley je zde nebývale krásná a stejně tak mi udělal radost i Charles Dance, který si víc rolí ve velkých filmech na stará kolena rozhodně zaslouží. Každopádně samotný film bych rozdělil na dvě části. Tedy před rozluštěním a po rozluštění. Před rozluštěním je to napětí totiž úplně jiné, než po. Časově je ta druhá část o něco málo kratší. Na druhou stranu je daleko intenzivnější a v tu chvíli přicházejí ty opravdové emoce. V tu chvíli mi vlastně dochází i fakt, že Alexandre Desplat si připravil úžasný soundtrack. Jestli je něco, co bych tomuto filmu měl vytknout, tak o tom nevím. Snad jen ten závěr života bych Alanovi přál lepší, ale život si bohužel nevybírá. Stejně tak ani doba, do které se narodil. (Malarkey) 5*

Hrozně se mě líbily ty časový prology. Vždy pár minut a pár vět v padesátých let a pak hajdy do válečných časů, vyprávět příběh. Bylo to udělaný velmi poutavě, nechyběl ani britský humor, který nejednou dal znamení mé bránci, aby zapojila do akce smíchárnu. Benedict skvělej, zvládl poměrně náročnou roli s naprostou lehkostí a přirozeností a přitom zahrát mišuge a současně homíka, určitě nebylo snadný. Další osln mé osobnosti dodal Mark Strong. Ten může ty šéfy tajných služeb jít vyučovat do Královské akademie dramatických umění v Bloomsbury jak je dobrej. Anglie a její zákony v padesátých letech, to byl taky slušnej hnůj a díky tomu si konec filmu si užili hlavně moje emoce. (Enšpígl) 4*

VELKÁ RECENZE
Původně jsem chtěl celou tuhle recenzi napsat v nějaké tajné šifře, ale pak mi došlo, že dnešní čtenáři sjedou na konec textu, pokud jim předem neslíbím výbuchy (domů nebo alespoň emocí), válečnou vřavu, spoře oděné dívky a nějaký ten latex - ať už na těch holkách nebo na klucích - díky komiksům totiž latex opět vystřelil mezi oblíbené materiály. Ale to trochu ujíždíme nesprávným směrem. Tuhle recenzi byste prostě zašifrovanou nepřečetli, mnozí ji totiž neabsolvují ani ve standardní češtině. Proč? Protože oscarové životopisy berou za nutné podzimní - kvůli ochotě českých distributorů tedy spíše lednové a únorové - zlo, které je plné přepjatých hereckých výkonů, velkých poselství, ještě větších hodnot a samozřejmě předvídatelných zápletek.
Letos se toho na nás nahrne tolik, že lze celkem chápat, jak jsou z toho někteří unavení předem. Vždyť se podívejte na Pana Turnera, to jsou typické životopisné omalovánky, nad kterými budou vzrušeně vzdychat jen učitelky výtvarné výchovy. A Theory of Everything? Působivý, dojemný a extrémně smutný portrét Stephena Hawkinga, ve kterém se Eddie Redmayne vyšťaví z podoby za účelem oscarových námluv. Film, který vás dostane, protože Hawkinga znáte a víte, kolik klacků mu život hodil pod nohy. A pak je tu Kód Enigmy, třetí z britských životopisů, který se věnuje Alanu Turingovi - vynálezci prapředka dnešních počítačů, lamači nacistických kódů a extrémně asociálnímu individuu, jehož komunikace s okolním světem taktéž potřebovala rozluštit - a jen několika vyvoleným se povedlo zjistit, co se za hradbou podivínského chování vlastně skrývá za člověka.
Vím, vím... nejdřív jste viděli lámání nacistických kódů, a pak jsme hned odbočili k asociálům a lidskému dramatu. Jenže zabouchnout dveře tohohle kinosálu by mohla být životní chyba, kterou si jen tak neodpustíte. Jen málokterý film mne letos hodil do takové pračky emocí jako právě Kód Enigmy. Jen málokterý film mne tak pobavil. Že se lidské drama nedokáže zasnoubit s třeskutou komedií? To neznáte britskou filmovou školu dost dobře. A je úplně jedno, že za kamerou stojí mezinárodní tým palety, kterou byste jinak nepotkali snad ani v OSN.
Norský režisér Morten Tyldum, autor solidní adaptace knižního bestselleru Lovci hlav, je evidentně zakuklený fanoušek britcomů, protože způsob, jakým cvičí s britským castingem, je neuvěřitelně přirozený a místy nechá vzpomenout i na nejslavnější skeče Monty Pythonů. A tentokrát to není jen o skvělém, podle mnohých přeceňovaném Benedictu Cumberbatchovi. Ano, jeho Alan Turing je neuvěřitelně vrstevnatá postava, která rozhodně nemá nic společného se Sherlockem nebo Khanem - je to společenský vyděděnec, jemuž to v hlavě šrotuje násobně rychleji než ostatním, ale tady veškeré podobnosti končí. Cumberbatchův Turing je křehký a zranitelný, místy na něj hledíte jako na dítě, které je potřeba chránit před úskalími moderního světa, jež si lebedí v nadsázce a sarkasmu - konstruktech pro Turinga zcela nerozluštitelných.
Nedostatek zkušeností v kombinaci s nedostatkem empatie a klasickou "ajťáckou" náturou vykreslí obraz druhoválečného nerda rychle a přesvědčivě, ale přesto se Turing nestává karikaturou nebo zjednodušenou figurkou, ani když Cumberbatch dojí komediální potenciál, vyvěrající z rozdílů mezi Turingem a zbytkem týmu. I ten si mimochodem drží velmi silné pozice - Keira Knightley, Matthew Goode, Mark Strong nebo Charles Dance. Všichni tu hrají univerzitní verbální ping-pong, aniž by diváka udusili vědátorskými termíny. Film se dokáže za všech okolností tvářit chytře a rozpustile zároveň. A především Goode a Strong hrají výrazně nad svou obvyklou ligu. Jistě, všichni jsme věděli, že jde o výjimečné herce. Jen párkrát za dekádu ale mají šanci vyseknout podobné postavy.
A daří se jim to i ve stínu hlavního hrdiny - ve scénáři je totiž Turing definován ostatními, sám dlouho zůstává postavou, do jejíž hlavy je obtížné se dostat. Divák si klestí cestičku scénu za scénu a s husí kůží si uvědomuje, že všechny ty vtípky jsou jen krustou mimořádně tklivého příběhu, který jede po dvou kolejích. Jedny vedou do nebe a druhé do pekla, bez jakýchkoliv pochyb. Zřejmě tušíte, že Enigmu se podařilo prolomit, ale kolik toho víte o Turingovi? Doporučuji si nezjišťovat žádné podrobnosti a nechat se filmem profackovat. Bude to studená sprcha, která vám orazítkuje duši na hodně dlouho. A přesto budete na film vzpomínat jako na nesourodý mix žánrů, který funguje, protože k němu někdo našel tu správnou šifru.
Osobně si nevzpomínám na životopis, který bych potřeboval nebo byť jen chtěl vidět znovu. A je vlastně úplně jedno, jestli se snažil jet chronologicky nebo klamal tělem a přeskakoval z flashbacků do flashforwardů. Jakmile jednou životní příběh absolvujete, cítíte se nasyceni. Kód Enigmy je ale plný malých detailů a třeskutých scén, které lze obdivovat znovu a znovu. Lze se k němu vracet jako k příteli, kterého znáte. Ostrovní drama od Skandinávce, které má studenou slupku, ale v jádru je nejen hřejivé a lidské, ale i zábavné a plné hlášek. Morten Tyldum doposud v angličtině nic nenatočil a najednou Britům vystřihne kapitolu z jejich vlastní historie, která by se měla vyučovat na londýnské filmové akademii.
Já jenom doufám, že si na něj vzpomene i Akademie americká. A přihodí minimálně nominaci pro Cumberbatche (i kdyby toho Oscara dostal tzv. "s úroky" za předchozí role, Turing stejně zůstává tou nejzajímavější), Keiru Knightley, která takhle dobře nehrála od Pokání, a hlavně smeknutí Alexandre Desplatovi, jehož soundtrack je pověstnou třešničkou na dortu.
Proklínám americkou filmovou distribuci, která to momentálně promítá jen v New Yorku (tradiční oscarová taktika). Dvě hodiny cesty vlakem. Ale víte co? Už mám koupenou jízdenku na pátek...

Ocenění:
Academy Awards
2015 - Graham Moore (Adaptovaný scénář)
2015 - Ido Ostrowsky, Nora Grossman, Teddy Schwarzman (Nejlepší film) (nominace)
2015 - Morten Tyldum (Režie) (nominace)
2015 - Benedict Cumberbatch (Hlavní herec) (nominace)
2015 - Keira Knightley (Vedlejší herečka) (nominace)
2015 - William Goldenberg (Střih) (nominace)
2015 - Alexandre Desplat (Hudba) (nominace)
2015 - Maria Djurkovic (Výprava) (nominace)

Golden Globes
2015 - Nejlepší film - drama (nominace)
2015 - Benedict Cumberbatch (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2015 - Keira Knightley (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2015 - Andrew Hodges, Graham Moore (Nejlepší scénář) (nominace)
2015 - Alexandre Desplat (Nejlepší hudba) (nominace)

BAFTA
2015 - Nejlepší film (nominace)
2015 - Benedict Cumberbatch (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2015 - Keira Knightley (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2015 - Graham Moore (Adaptovaný scénář) (nominace)
2015 - Nejlepší střih (nominace)
2015 - Zvuk (nominace)
2015 - Kostýmy (nominace)
2015 - Výprava (nominace)
2015 - Výjimečný britský film (nominace)

European Film Awards
2015 - Morten Tyldum (Cena diváků) (nominace)

Toronto IFF
2014 - Morten Tyldum (Cena diváků pro nejlepší film)

AACTA International Awards
2015 - Nejlepší film (nominace)
2015 - Morten Tyldum (Nejlepší režie) (nominace)
2015 - Benedict Cumberbatch (Nejlepší herec) (nominace)
2015 - Keira Knightley (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2015 - Graham Moore (Nejlepší scénář) (nominace)

DABING
V českém znění: Martin Sobotka - Benedict Cumberbatch (Alan Turing), Anna Brousková - Keira Knightley (Joan Clarkeová), Jakub Saic - Matthew Goode (Hugh Alexander), Pavel Rímský - Charles Dance (Denniston), Pavel Vondra - Mark Strong (Stewart Menzies), Petr Burian, Petr Gelnar, Vojtěch Hájek, Bohuslav Kalva, Ivo Novák, Libor Terš, Robin Pařík, David Štěpán, Tomáš Juřička, Klára Sochorová, Šárka Vondrová, Zuzana Ščerbová, Aneta Talpová, Milan Slepička, Petra Hanžlíková
Překlad: Petr Zenkl, Petra Matějková
Dialogy: Alena Navrátilová
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Zdeněk Mahdal ml.
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2015

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.1.2015 Forum Film CZ
Premiéra USA: 21.11.2014 The Weinstein Company
Premiéra Velká Británie: 21.11.2014 The Weinstein Company
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 5.8.2015 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 5.8.2015 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 11 350 854
Tržby celkem - $ 233 600 000
Návštěvnost v ČR 94 376
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
 
Tvůrci a herci
Morten Tyldum (Režie), Nora Grossman (Produkce), Ido Ostrowsky (Produkce), Teddy Schwarzman (Produkce), Alexandre Desplat (Hudba), Oscar Faura (Kamera), William Goldenberg (Střih), Nina Gold (Casting), Maria Djurkovic (Scénografie), Sammy Sheldon (Kostýmy), Lee Walpole (Zvuk), Ivana Primorac (Masky), Graham Moore (Scénář), Andrew Hodges (kniha) (Předloha), Benedict Cumberbatch (Herec), Keira Knightley (Herec), Matthew Goode (Herec), Mark Strong (Herec), Charles Dance (Herec), Allen Leech (Herec), Tuppence Middleton (Herec), Rory Kinnear (Herec), Matthew Beard (Herec), Tom Goodman-Hill (Herec), Steven Waddington (Herec), Lee Asquith-Coe (Herec), Alex Lawther (Herec), Victoria Wicks (Herec), Winston Churchill (Herec)
 
2014/114/Velká Británie, USA/Válečný, Životopisný, Thriller, Drama
 
Zajímavost k filmu
- Stredné meno Joan Clarke (Keira Knightley) je Elizabeth. Ide už o tretí film, v ktorom sa postava Keiry volá Elizabeth. Ďalšími postavami sú Elizabeth Bennet (Pýcha a predsudok, 2005) a Elizabeth Swann (Piráti Karibiku).
- Filmovanie snímky prebiehalo okrem Londýna aj na viacerých miestach po celom Anglicku, vrátane Bletchley Parku.
- Herecké duo Benedict Cumberbatch a Keira Knightley sa stretlo už v predchádzajúcom filme z obdobia 2. svetovej vojny, a to Pokánie (2007).
- Pre nórskeho režiséra Mortena Tylduma bola snímka Kód Enigmy prvým kompletne anglicky hovoriacim filmom.
- Turing bol v roku 1952 odsúdený za homosexualitu (v tom čase stále kriminalizovanú) a rozhodol sa prijať chemickú kastráciu namiesto väzenia. V roku 1954, šestnásť dní pred jeho 42. narodeninami, Turing zomrel na otravu kyanidom a jeho smrť bola neskôr oficiálne označená za samovraždu. Až v roku 2009, vzhľadom k masívnej internetovej kampani, britský premiér Gordon Brown uskutočnil oficiálne ospravedlnenie celej rodine Alana Turinga a komunite LGBT pre spôsoby liečby britskej vlády zo čias Turinga. V roku 2013 kráľovná Alžbeta II. udelila Turingovi posmrtné ospravedlnenie.
- V skutočnosti John Cairncross vlastne nikdy nestretol Alana Turinga. Aj keď naozaj pracoval v Bletchley, osobné porady boli obmedzené.
- Oficiálna internetová stránka filmu theimitationgamemovie.com umožňuje návštevníkom odomknúť exkluzívny obsah pri riešení krížoviek vymyslených Turingom počas jeho života.
- Alan Turing je vo filme viackrát znázornený ako beží pri rôznych príležitostiach a hoci nikde vo filme nie je o tom zmienka, bol prvotriedny bežec s osobným rekordom v maratóne s časom 2:46:03, ktorý dosiahol v roku 1946.
- Winston Churchill vyhlásil, že Turing mal ako jednotlivec najväčší podiel na britskom vojenskom ťažení.
- Muž, který v 6. minutě mluví v rádiu o vypuknutí války s Německem, je premiér Neville Chamberlain. Ve 36 minutě naopak na černobílém záznamu mluví před davem o ukončení války premiér Winston Churchill.
- Alan Turing (Benedict Cumberbatch) ve čtvrté minutě filmu řekne: "Nepotřebuji Bobíky". Má tím na mysli typické anglické pochůzkáře s černou helmicí, kterým se ve Velké Británii lidově říká Bobíci.
- V roce 1999 byl Alan Turing zařazen časopisem Time mezi dvacítku největších vědců 20. století a byla po něm pojmenována cena, která je považována za obdobu Nobelovy cenu v oboru informatiky.
- Ve filmu se objevily dvě variace "Tramvajového dilematu" - myšlenkového dilematu zaměřeného na etiku. V první variaci člověk rozhoduje, zda vědomě obětuje jednoho člověka a zachrání tak pět dalších. Ve druhé variaci si musí vybrat, zda obětuje sobě blízkého člověka, aby zachránil pět cizích.
- U výslechu vysvětluje Alan Turing (Benedict Cumberbatch) detektivu Nockovi (Rory Kinnear) princip takzvaného "Turingova testu", který má ověřit, jestli se nějaký systém opravdu chová inteligentně. Tento test je v dnešní době v různých ohledech nedostatečný a dokáží jím projít i programy, které rozhodně nemůžeme označit za umělou inteligenci. (KBreta)
- Skoro na začátku filmu je v pozadí slyšet část projevu britského krále Jiřího VI. o začátku 2. světové války. Jedná se o projev, který zazní také ve finální scéně filmu Králova řeč (2010), kde ho přednáší Colin Firth.
 
Odkazy