Insider: Muž, který věděl příliš mnoho / The Insider (1999/157/USA/Thriller, Drama, Životopisný, Psychologický) 78%
09.07.2018 21:01
JEDNOU VĚTOU
„Dva muži jsou připraveni odhalit pravdu, ať už bude její cena jakákoliv.“
OBSAH
Špičkový reportér a producent populární televizní show 60 minut Lowell Bergman (Al Pacino) získá důkazy o tom, že zástupci velkých tabákových koncernů křivě přísahali před soudem. Naprosto důvěryhodným zdrojem informací ze zákulisí tabákového průmyslu je Jeffrey Wigand (Russell Crowe), který se ve zlém rozešel se svým zaměstnavatelem a rozhodl se říci pravdu o škodlivosti a návykovosti kouření před televizními kamerami. Skutečnost je totiž mnohem horší než je obecně známo. Tabákové společnosti obviní Wiganda z porušení smlouvy o mlčenlivosti. Žaloba je jen částí nevybíravého psychického nátlaku, kterému Wigand s pomocí reportéra Bergmana čelí. Ve svém přesvědčení vytrvá, i když se jeho život postupně rozpadá, přijde o majetek a manželka požádá o rozvod. Stejně těžká zkouška ale čeká i na Lowella Bergmana. Když je pořad konečně připraven, zatrhnou jeho odvysílání šéfové televizní stanice, obávající se miliardové žaloby ze strany tabákových koncernů. Bergman se postaví za svého informátora a pustí se do nerovného, zdánlivě předem ztraceného boje o právo veřejnosti znát pravdu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Al Pacino i Russell Crowe v životní formě. Skvěle natočený film o tom, jaký je svět a že za vší tou špínou je vždycky nějaký člověk, který ctí větší ideály než peníze a bohatství. Velká hra na pravdu ve velmi těžkém filmu, který by málo kdo zvládl jako Michael Mann. Přesah tématu vidíte každý den v trafikách na krabičkách od cigaret a přitom stačilo tak málo a svět se nemusel nikdy nic dozvědět... Více takových filmů, více takových příběhů a lidí. (Djkoma) 5*
Herecky spolehlivý Al Pacino je snad to jediné, co je na tomto dramatu pamětihodné. Jednak mně zpracované téma z prostředí tabákového průmyslu příliš nezaujalo, jednak Russel Crowe si svoji oscarovou nominaci zasloužil jenom svojí výraznou fyzickou přeměnou, jeho herecký projev zde je poměrně mdlý. Ve výsledku jde o nepříliš vzrušující , lehce zdlouhavý a emocionálně nevýrazný film. (Lima) 3*
Formálně i obsaheově precizní. Tímto by se daly označit všechna díla Michaela Manna. Že ani Insider není vyjímkou asi nikoho nepřekvapí. Banální námět o protikuřáckém boji jedinců a organizovaných společností, rozehrál Mann ve vší minimalističnosti s téměř až divadelní atmosférou v obsahově velkolepé, a všechny známé hranice překračující, drama. Drama o lidech, kteří jsou ochotni obětovat i základní hodnoty, společností uznávaného bytí (jako je třeba rodina), pro ideály, kterým možná ani oni sami nerozumí. V hereckém obsazení Mann opět prokázal svoji libůstku ve změnách jejich image, oproti zažitým stereotypům. "Obětí" se protentokrát stal Rusell Crowe, který se svou (na šedo) obarvenou hlavou nezaujme tolik, jako spíše svým parádním "utahaným" výkonem. Nestačí mu ani herecký standart (čili opět vynikající) Ala Pacina. Ti, kteří si z filmu odnesli pouze fakt, že kouření škodí zdraví, by si pak tento film měli pustit ještě jednou, protože to samé Vám už dnes poví každá krabička cigaret. Tento film je mnohem hlubší (ne však filozofický) a hodnotnější než se někomu může, kvůli dvěma a půl hodinám, zdát. Tohle navíc uteče stejně rychle jako zápálená cigareta. (Isherwood) 5*
OLDIES FILMU
Michaela Manna máme v redakci rádi, a to tak že hodně. Těch pět hvězdiček o pár řádků níž ale rozhodně není jen ze sympatií k tvůrci. V souboru, který právě stahujete, se toho totiž děje ukrutně hodně. Střihači do něj stačili nacpat zápletku takovým způsobem, že se vám z toho bude motat hlava kolem; emocí a napětí je tolik, že vám bude naskakovat husina; a autoři ještě stačili ukázat Al Pacina jak to ve studiu herecky rozjíždí pěkně ve velkém. Naopak zazlívat téhle ukázce můžete ledacos - hlavně to, jak svým tempem lže o tempu filmu samotného. Jenže ono jí stejně nelze odolat. Řítí se na vás ideální trailer na psychologické drama, který odzbrojuje veškerou konkurenci svou intenzitou a který se nebojí klamat tělem. Ať už se vám Insider líbí, nebo ne, tenhle trailer dovede v těle rozproudit krev víc, než kdejaký letní blockbuster. A za to si zaslouží pochvalu. Možná nekoresponduje s filmem, ale to už je na jiné povídání. Svou úlohu splnil víc než dobře.
VELKÁ RECENZE
Jeffrey Wigand, vedoucí výzkumu a viceprezident třetí největší americké tabákové společnosti Brown & Williamson, dostane zcela nečekaně výpověď s tím, že firma mu poskytne štědré odstupné a bude jeho rodině hradit zdravotní pojištění. Zhruba ve stejnou dobu dostane radikální levicový redaktor newyorské televizní stanice CBS anonymní zásilku obsahující bezpečnostní studií o hořlavosti produktů společnosti Philip Morris, které způsobují nehody, například při usnutí s cigaretou. Pro Bergmana je text příliš složitý a odborný, obrátí se proto na Wiganda a požádá ho schůzku. Ten mu potvrdí, že potíže s tabákovými výrobky jsou mnohem větší, ale odmítne o nich mluvit, protože je smluvně vázán k mlčenlivosti. Brzy si ho však zavolá šéf firmy a pod nenápadnou pohrůžkou odebrání zdravotního pojištění pro rodinu ho nutí podepsat dodatečný článek ke smlouvě týkající se mlčenlivosti. Wigand, jehož dcera Deborah trpí astmatem, to odmítne. V následujících dnech ho zneklidňuje muž, který ho nepokrytě sleduje. Bergman, který pochopil, že je na stopě velké aféry, se znovu spojí s Wigandem a snaží se ho přimět ke spolupráci. Ví, že ředitelé nevětších tabákových firem nedávno před Kongresem přísahali, že nikotin není návykový, ví že tabákové koncerny si mohou dovolit najmout ty nejlepší právníky a ještě nikdy neprohrály žádný spor, současně však ví, že Wigand má nějaké velmi závažné informace. Propuštěný muž se s rodinou přestěhuje do menšího domu a najde si práci učitele chemie a japonštiny. Nachází však další důkazy toho, že je sledován a dokonce mu začnou chodit výhrůžné zprávy. Přesto s Bergmanem a šéfem zpravodajství Wallacem natočí předběžný rozhovor, ze kterého vyplyne, že šéfové tabákových firem vědomě lhali.
Nejenže je nikotin návykový, ale firmy dokonce do tabákových výrobků přidávají chemické přísady, který tuto návykovost ještě zvyšují a současně jsou karcinogenní. Wigand si uvědomí, že výpověď dostal poté, co se o tom zmínil v interní poště svému nadřízenému. Bergman zařídí, aby jeho dům střežila bezpečností služba, ale Wigandova manželka nevydrží tlak a manžela opustí. Vezme sebou i děti. Všechny potíže se zdají marné, protože vedení televize se bojí pořad odvysílat, aby proti sobě neštvalo mocné tabákové firmy, které by mohly televizní stanici ohrozit, krátce před jejím výhodným prodejem. Tabákové firmy navíc proti Wigandovi spustí ostrou pomlouvačnou kampaň v médiích. Zdá se, že všechno bude ztraceno.
O NATÁČENÍ
Film vychází z článku Marie Brennerové "The Man Who Knew Too Much", který otiskl časopis Vanity Fair. Brennerová v něm popisuje průběh aféry, která před pěti lety šokovala celé Spojené státy. Doktor Jeffrey Wigand (ve filmu ho ztvárnil Russell Crowe), bývalý šéf oddělení výzkumu a vývoje u tabákové společnosti Brown & Williamson, se tehdy odvážil zveřejnit fakta o tom, že tabákový průmysl zatajuje americké veřejnosti pravdu o škodlivých účincích nikotinu. Nikdo tak vysoce postavený se k podobnému kroku předtím neodvážil. Televizní producent Lowell Bergman (Al Pacino), pracující pro publicistický pořad společnosti CBS "60 Minutes", s Wigandem natočil později proslavený rozhovor. Avšak dříve, než ho mohl dostat na televizní obrazovky, vedení CBS odvysílání rozhovoru zakázalo. Zatímco Bergman bojoval za svou reportáž, čelil doktor Wigand výhrůžkám, soudnímu procesu a rozvodu se svou ženou. Oba muži se pustili do zápasu, který naprosto změnil nejen jejich životy. Nakonec uspěli. Jeffrey Wigand se stal ústředním svědkem v soudním procesu s americkými tabákovými firmami; žalobu vznesl stát Mississippi a po něm dalších 49 amerických států. Tabákové společnosti prohrály - za újmu na zdraví amerických občanů, způsobenou jejich zkreslováním skutečnosti, byly nuceny uhradit společně částku 246 miliard dolarů.
Natáčení filmu začalo ve městě Lousville ve státě Kentucky, kde doktor Wigand žil a pracoval. Budova místního hotelu Seelbach se na čas proměnila v sídlo společnosti Brown & Williamson. Zatímco se v Los Angeles natáčely především interiérové scény, štáb se přemístil na kanadsko-americké hranice k Velkému medvědímu jezeru. Místní krajina filmařům posloužila jako náhrada za nedostupnou panenskou přírodu státu Montana. Tam reportér Lowell Bergman ještě před Wigandovou aférou pracoval na případu Unabombera. Scény odehrávající se v zimě, se natáčely v červenci. Britská společnost Snow Business proto celé dva dny pokrývala břeh jedné ze zátok jezera patnácti tunami umělého sněhu.
Štáb vystřídal ještě několik lokalit, než konečně dorazil do Pascagouly ve státě Mississippi. Ve městě, které je centrem loďařského, petrochemického a rybárenského průmyslu, se odehrával soudní proces se zástupci tabákových koncernů. Generální prokurátor státu Mississippi Michael Moore hraje ve filmu sám sebe. Muž, který na tabákové společnosti podal žalobu, byl překvapen s jakou precizností se tvůrci rozhodli celý případ zrekonstruovat. "Támhle sedělo pohromadě na padesát právníků tabákových firem," vzpomíná Moore při procházce soudní síní. "Někteří z nich dokonce kouřili a do vzduchu pouštěli obláčky kouře. Tak arogantní lidi jsem v životě neviděl. Pak ale Jeffrey Wigand slíbil, že vystoupí. Ti chlápci se mohli zbláznit." Prokurátor Moore oceňuje přehled, jaký měl o případu režisér a scénárista filmu Michael Mann. Když byl Moore požádán, aby si ve filmu zahrál, souhlasil. "Ten proces byl nejvýznamnější událostí mé kariéry. Dostal jsem příležitost užít si ho ještě jednou," dodává prokurátor.
Z Mississippi se filmaři vydali do New Yorku, aby natočili prostory společnosti CBS. Na Bahamách, kde Bergman strávil vynucenou dovolenou, se musel štáb skrýt před blížícím se hurikánem Bonnie. Poslední zastávkou se stal Izrael - pro svou podobnost s Libanonem, kde se odehrávají úvodní scény filmu.
Ocenění:
Academy Awards
2000 - Nejlepší film (nominace)
2000 - Michael Mann (Režie) (nominace)
2000 - Russell Crowe (Hlavní herec) (nominace)
2000 - Eric Roth, Michael Mann (Adaptovaný scénář) (nominace)
2000 - Dante Spinotti (Kamera) (nominace)
2000 - Střih (nominace)
2000 - Mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2000 - Russell Crowe (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
Robert Awards (Danish Film Awards)
2001 - Michael Mann (Nejlepší americký film) (nominace)
Golden Globes
2000 - Nejlepší film - drama (nominace)
2000 - Russell Crowe (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2000 - Michael Mann (Nejlepší režie) (nominace)
2000 - Michael Mann (Nejlepší scénář) (nominace)
2000 - Lisa Gerrard, Pieter Bourke (Nejlepší hudba)
BAFTA
2000 - Russell Crowe (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
New York Film Critics Circle
1999 - Russell Crowe (Nejlepší herec) (nominace)
1999 - Christopher Plummer (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1999 - Nejlepší film
1999 - Russell Crowe (Nejlepší herec)
1999 - Christopher Plummer (Nejlepší herec ve vedlejší roli
1999 - Dante Spinotti (Nejlepší kamera)
1999 - Michael Mann (Nejlepší režisér) (nominace)
DABING
V českém znění: Jiří Prager – Al Pacino (Lowell Bergman), Otakar Brousek ml. – Russell Crowe (Jeffrey Wigand), Vladimír Brabec - Christopher Plummer (Mike Wallace), Oldřich Vlach - Philip Baker Hall (Don Hewitt), Dana Batulková - Diane Venora (Liane Wigandová), Antonín Navrátil - Colm Feore (Richard Scruggs), Dana Černá - Debi Mazar (Debbie De Luca), Helena Friedrichová - Lindsay Crouse (Sharon Tiller), Pavel Šrom - Chris Ufland (Doug Oliver), Vladimír Fišer - Wings Hauser (právník tabakové firmy), Dalimil Klapka - Cliff Curtis (Šejk Fadlallah), Bořivoj Navrátil - Michael Gambon (Thomas Sandefur), Jiří Klem - Bruce McGill (Ron Motley), David Prachař - Michael Moore (Michael Moore), Hana Ševčíková, Regina Řandová, Sylvie Turbová, Jiří Knot, Petr Meissel, Sadek Galep, Jan Kuželka, Yugiko Yoneda, Jiří Valšuba, Barbora Zaoralová, Martina Holomčíková, David Beneš, Jan Riedl, Václav Knop (titulky), a další.
Překlad: Tomáš Krbec
Odborná spolupráce: Yugiko Yoneda, Sadek Galep
Zvuk: Petr Mandák
Výsledný mix: Withfilm Londýn
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Václav Knop
Vyrobila: pro Warner Home Video AW Studio Praha, 2000
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.2.2000 Falcon
Premiéra USA: 5.11.1999 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.2000 (VHS) Warner Home Video
Poprvé na VHS: 1.03.2001 Warner Home Video
Poprvé na DVD: 15.3.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 933 259
Tržby celkem - $ 60 300 000
Návštěvnost v ČR 10 075
Náklady (Rozpočet) - $ 90 000 000
Zajímavost k filmu
- Jiří Prager získal v roce 2000 získal za dabing Al Pacina cenu Františka Filipovského. (PanZahadnyCZ)
- V jedné scéně postava Christophera Plummera vypráví, že pracovala i na případu Malcolma X. Christopher Plummer hrál jednu z vedlejších rolí ve filmu Spikea Lee Malcolm X. (Chrustyn)
- Některé hudební části použité ve filmu (např. při scéně, kdy agenti seberou Jeffrey Wigandovi počítač) byly použity i o 7 let později ve filmu Babel.
- Telefonní číslo, které dává Lowell Bergmann Jeffu Wigandovi je 555-0199. Jde přesně o to samé číslo, které dává Lester Burnham (Kevin Spacey) v práci svému mluvčímu ve filmu Americká krása (1999).
- Scénář filmu vychází z jednoho článku v časopisu Vanity Fair.
- Jeffrey Wigand požádal filmaře o dvě věci: zda by nemohli ve filmu změnit jména jeho dcer a taky chtěl, aby nikdo ve filmu nekouřil. Oběma požadavkům bylo vyhověno (kromě tří výjimečných případů).
- Třetí případ, kdy někdo ve filmu kouří cigaretu, je k vidění v momentě, kdy Wigand dává svou výpověď. Bergman krátce diskutuje s fotografem o tom, co se asi děje v soudní síni. Fotograf, který je zády ke kameře, právě při rozhovoru s Bergmanem kouří cigaretu.
- Po přečtení prvního návrhu scénáře k filmu The Good Shepherd (2006) se Michael Mann rozhodl oslovit Erica Rotha, aby mu pomohl napsat scénář k Insiderovi.
- Scéna, kdy upozorní Wiganda jeho dcera na podivný hluk zvenku, je odkazem na podobnou scénu z filmu Manhunter (1986), který také režíroval Michael Mann.
- Původní název pro film byl Man Of The People (Muž lidu). Tento název vznikl jako pracovní název při natáčení v Izraeli. Tvůrci tak připravili překvapení pro fanoušky, kteří s napětím očekávali premiéru filmu ve svých zemích. Ti totiž dlouho nemohli najít skutečný název tohoto filmu v žádném programu filmových premiér.
- Michael Mann uvažoval o Valu Kilmerovi pro roli Jeffreyho Wiganda. Producent Pieter Jan Brugge však navrhl Russela Crowa.
- Soudní síň, kde Jeffrey Wigand podává svoji výpověď, není postavená kulisa. Filmaři použili skutečnou soudní síň v Jackson County Mississippi, kde skutečný Jeffrey Wigand kdysi opravdu vypovídal.
- Zbraň, kterou má Jeffrey Wigand během toho, co se jde podívat ven kvůli podivnému hluku, je revolver Smith and Wesson .357 Magnum.
- Jedno z ocenění Emmy, které dostal Lowell Bergman, je vidět v jeho ložnici právě ve chvíli, kdy se chystá poprvé kontaktovat Wiganda.
„Dva muži jsou připraveni odhalit pravdu, ať už bude její cena jakákoliv.“
OBSAH
Špičkový reportér a producent populární televizní show 60 minut Lowell Bergman (Al Pacino) získá důkazy o tom, že zástupci velkých tabákových koncernů křivě přísahali před soudem. Naprosto důvěryhodným zdrojem informací ze zákulisí tabákového průmyslu je Jeffrey Wigand (Russell Crowe), který se ve zlém rozešel se svým zaměstnavatelem a rozhodl se říci pravdu o škodlivosti a návykovosti kouření před televizními kamerami. Skutečnost je totiž mnohem horší než je obecně známo. Tabákové společnosti obviní Wiganda z porušení smlouvy o mlčenlivosti. Žaloba je jen částí nevybíravého psychického nátlaku, kterému Wigand s pomocí reportéra Bergmana čelí. Ve svém přesvědčení vytrvá, i když se jeho život postupně rozpadá, přijde o majetek a manželka požádá o rozvod. Stejně těžká zkouška ale čeká i na Lowella Bergmana. Když je pořad konečně připraven, zatrhnou jeho odvysílání šéfové televizní stanice, obávající se miliardové žaloby ze strany tabákových koncernů. Bergman se postaví za svého informátora a pustí se do nerovného, zdánlivě předem ztraceného boje o právo veřejnosti znát pravdu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Al Pacino i Russell Crowe v životní formě. Skvěle natočený film o tom, jaký je svět a že za vší tou špínou je vždycky nějaký člověk, který ctí větší ideály než peníze a bohatství. Velká hra na pravdu ve velmi těžkém filmu, který by málo kdo zvládl jako Michael Mann. Přesah tématu vidíte každý den v trafikách na krabičkách od cigaret a přitom stačilo tak málo a svět se nemusel nikdy nic dozvědět... Více takových filmů, více takových příběhů a lidí. (Djkoma) 5*
Herecky spolehlivý Al Pacino je snad to jediné, co je na tomto dramatu pamětihodné. Jednak mně zpracované téma z prostředí tabákového průmyslu příliš nezaujalo, jednak Russel Crowe si svoji oscarovou nominaci zasloužil jenom svojí výraznou fyzickou přeměnou, jeho herecký projev zde je poměrně mdlý. Ve výsledku jde o nepříliš vzrušující , lehce zdlouhavý a emocionálně nevýrazný film. (Lima) 3*
Formálně i obsaheově precizní. Tímto by se daly označit všechna díla Michaela Manna. Že ani Insider není vyjímkou asi nikoho nepřekvapí. Banální námět o protikuřáckém boji jedinců a organizovaných společností, rozehrál Mann ve vší minimalističnosti s téměř až divadelní atmosférou v obsahově velkolepé, a všechny známé hranice překračující, drama. Drama o lidech, kteří jsou ochotni obětovat i základní hodnoty, společností uznávaného bytí (jako je třeba rodina), pro ideály, kterým možná ani oni sami nerozumí. V hereckém obsazení Mann opět prokázal svoji libůstku ve změnách jejich image, oproti zažitým stereotypům. "Obětí" se protentokrát stal Rusell Crowe, který se svou (na šedo) obarvenou hlavou nezaujme tolik, jako spíše svým parádním "utahaným" výkonem. Nestačí mu ani herecký standart (čili opět vynikající) Ala Pacina. Ti, kteří si z filmu odnesli pouze fakt, že kouření škodí zdraví, by si pak tento film měli pustit ještě jednou, protože to samé Vám už dnes poví každá krabička cigaret. Tento film je mnohem hlubší (ne však filozofický) a hodnotnější než se někomu může, kvůli dvěma a půl hodinám, zdát. Tohle navíc uteče stejně rychle jako zápálená cigareta. (Isherwood) 5*
OLDIES FILMU
Michaela Manna máme v redakci rádi, a to tak že hodně. Těch pět hvězdiček o pár řádků níž ale rozhodně není jen ze sympatií k tvůrci. V souboru, který právě stahujete, se toho totiž děje ukrutně hodně. Střihači do něj stačili nacpat zápletku takovým způsobem, že se vám z toho bude motat hlava kolem; emocí a napětí je tolik, že vám bude naskakovat husina; a autoři ještě stačili ukázat Al Pacina jak to ve studiu herecky rozjíždí pěkně ve velkém. Naopak zazlívat téhle ukázce můžete ledacos - hlavně to, jak svým tempem lže o tempu filmu samotného. Jenže ono jí stejně nelze odolat. Řítí se na vás ideální trailer na psychologické drama, který odzbrojuje veškerou konkurenci svou intenzitou a který se nebojí klamat tělem. Ať už se vám Insider líbí, nebo ne, tenhle trailer dovede v těle rozproudit krev víc, než kdejaký letní blockbuster. A za to si zaslouží pochvalu. Možná nekoresponduje s filmem, ale to už je na jiné povídání. Svou úlohu splnil víc než dobře.
VELKÁ RECENZE
Jeffrey Wigand, vedoucí výzkumu a viceprezident třetí největší americké tabákové společnosti Brown & Williamson, dostane zcela nečekaně výpověď s tím, že firma mu poskytne štědré odstupné a bude jeho rodině hradit zdravotní pojištění. Zhruba ve stejnou dobu dostane radikální levicový redaktor newyorské televizní stanice CBS anonymní zásilku obsahující bezpečnostní studií o hořlavosti produktů společnosti Philip Morris, které způsobují nehody, například při usnutí s cigaretou. Pro Bergmana je text příliš složitý a odborný, obrátí se proto na Wiganda a požádá ho schůzku. Ten mu potvrdí, že potíže s tabákovými výrobky jsou mnohem větší, ale odmítne o nich mluvit, protože je smluvně vázán k mlčenlivosti. Brzy si ho však zavolá šéf firmy a pod nenápadnou pohrůžkou odebrání zdravotního pojištění pro rodinu ho nutí podepsat dodatečný článek ke smlouvě týkající se mlčenlivosti. Wigand, jehož dcera Deborah trpí astmatem, to odmítne. V následujících dnech ho zneklidňuje muž, který ho nepokrytě sleduje. Bergman, který pochopil, že je na stopě velké aféry, se znovu spojí s Wigandem a snaží se ho přimět ke spolupráci. Ví, že ředitelé nevětších tabákových firem nedávno před Kongresem přísahali, že nikotin není návykový, ví že tabákové koncerny si mohou dovolit najmout ty nejlepší právníky a ještě nikdy neprohrály žádný spor, současně však ví, že Wigand má nějaké velmi závažné informace. Propuštěný muž se s rodinou přestěhuje do menšího domu a najde si práci učitele chemie a japonštiny. Nachází však další důkazy toho, že je sledován a dokonce mu začnou chodit výhrůžné zprávy. Přesto s Bergmanem a šéfem zpravodajství Wallacem natočí předběžný rozhovor, ze kterého vyplyne, že šéfové tabákových firem vědomě lhali.
Nejenže je nikotin návykový, ale firmy dokonce do tabákových výrobků přidávají chemické přísady, který tuto návykovost ještě zvyšují a současně jsou karcinogenní. Wigand si uvědomí, že výpověď dostal poté, co se o tom zmínil v interní poště svému nadřízenému. Bergman zařídí, aby jeho dům střežila bezpečností služba, ale Wigandova manželka nevydrží tlak a manžela opustí. Vezme sebou i děti. Všechny potíže se zdají marné, protože vedení televize se bojí pořad odvysílat, aby proti sobě neštvalo mocné tabákové firmy, které by mohly televizní stanici ohrozit, krátce před jejím výhodným prodejem. Tabákové firmy navíc proti Wigandovi spustí ostrou pomlouvačnou kampaň v médiích. Zdá se, že všechno bude ztraceno.
O NATÁČENÍ
Film vychází z článku Marie Brennerové "The Man Who Knew Too Much", který otiskl časopis Vanity Fair. Brennerová v něm popisuje průběh aféry, která před pěti lety šokovala celé Spojené státy. Doktor Jeffrey Wigand (ve filmu ho ztvárnil Russell Crowe), bývalý šéf oddělení výzkumu a vývoje u tabákové společnosti Brown & Williamson, se tehdy odvážil zveřejnit fakta o tom, že tabákový průmysl zatajuje americké veřejnosti pravdu o škodlivých účincích nikotinu. Nikdo tak vysoce postavený se k podobnému kroku předtím neodvážil. Televizní producent Lowell Bergman (Al Pacino), pracující pro publicistický pořad společnosti CBS "60 Minutes", s Wigandem natočil později proslavený rozhovor. Avšak dříve, než ho mohl dostat na televizní obrazovky, vedení CBS odvysílání rozhovoru zakázalo. Zatímco Bergman bojoval za svou reportáž, čelil doktor Wigand výhrůžkám, soudnímu procesu a rozvodu se svou ženou. Oba muži se pustili do zápasu, který naprosto změnil nejen jejich životy. Nakonec uspěli. Jeffrey Wigand se stal ústředním svědkem v soudním procesu s americkými tabákovými firmami; žalobu vznesl stát Mississippi a po něm dalších 49 amerických států. Tabákové společnosti prohrály - za újmu na zdraví amerických občanů, způsobenou jejich zkreslováním skutečnosti, byly nuceny uhradit společně částku 246 miliard dolarů.
Natáčení filmu začalo ve městě Lousville ve státě Kentucky, kde doktor Wigand žil a pracoval. Budova místního hotelu Seelbach se na čas proměnila v sídlo společnosti Brown & Williamson. Zatímco se v Los Angeles natáčely především interiérové scény, štáb se přemístil na kanadsko-americké hranice k Velkému medvědímu jezeru. Místní krajina filmařům posloužila jako náhrada za nedostupnou panenskou přírodu státu Montana. Tam reportér Lowell Bergman ještě před Wigandovou aférou pracoval na případu Unabombera. Scény odehrávající se v zimě, se natáčely v červenci. Britská společnost Snow Business proto celé dva dny pokrývala břeh jedné ze zátok jezera patnácti tunami umělého sněhu.
Štáb vystřídal ještě několik lokalit, než konečně dorazil do Pascagouly ve státě Mississippi. Ve městě, které je centrem loďařského, petrochemického a rybárenského průmyslu, se odehrával soudní proces se zástupci tabákových koncernů. Generální prokurátor státu Mississippi Michael Moore hraje ve filmu sám sebe. Muž, který na tabákové společnosti podal žalobu, byl překvapen s jakou precizností se tvůrci rozhodli celý případ zrekonstruovat. "Támhle sedělo pohromadě na padesát právníků tabákových firem," vzpomíná Moore při procházce soudní síní. "Někteří z nich dokonce kouřili a do vzduchu pouštěli obláčky kouře. Tak arogantní lidi jsem v životě neviděl. Pak ale Jeffrey Wigand slíbil, že vystoupí. Ti chlápci se mohli zbláznit." Prokurátor Moore oceňuje přehled, jaký měl o případu režisér a scénárista filmu Michael Mann. Když byl Moore požádán, aby si ve filmu zahrál, souhlasil. "Ten proces byl nejvýznamnější událostí mé kariéry. Dostal jsem příležitost užít si ho ještě jednou," dodává prokurátor.
Z Mississippi se filmaři vydali do New Yorku, aby natočili prostory společnosti CBS. Na Bahamách, kde Bergman strávil vynucenou dovolenou, se musel štáb skrýt před blížícím se hurikánem Bonnie. Poslední zastávkou se stal Izrael - pro svou podobnost s Libanonem, kde se odehrávají úvodní scény filmu.
Ocenění:
Academy Awards
2000 - Nejlepší film (nominace)
2000 - Michael Mann (Režie) (nominace)
2000 - Russell Crowe (Hlavní herec) (nominace)
2000 - Eric Roth, Michael Mann (Adaptovaný scénář) (nominace)
2000 - Dante Spinotti (Kamera) (nominace)
2000 - Střih (nominace)
2000 - Mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2000 - Russell Crowe (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
Robert Awards (Danish Film Awards)
2001 - Michael Mann (Nejlepší americký film) (nominace)
Golden Globes
2000 - Nejlepší film - drama (nominace)
2000 - Russell Crowe (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2000 - Michael Mann (Nejlepší režie) (nominace)
2000 - Michael Mann (Nejlepší scénář) (nominace)
2000 - Lisa Gerrard, Pieter Bourke (Nejlepší hudba)
BAFTA
2000 - Russell Crowe (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
New York Film Critics Circle
1999 - Russell Crowe (Nejlepší herec) (nominace)
1999 - Christopher Plummer (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1999 - Nejlepší film
1999 - Russell Crowe (Nejlepší herec)
1999 - Christopher Plummer (Nejlepší herec ve vedlejší roli
1999 - Dante Spinotti (Nejlepší kamera)
1999 - Michael Mann (Nejlepší režisér) (nominace)
DABING
V českém znění: Jiří Prager – Al Pacino (Lowell Bergman), Otakar Brousek ml. – Russell Crowe (Jeffrey Wigand), Vladimír Brabec - Christopher Plummer (Mike Wallace), Oldřich Vlach - Philip Baker Hall (Don Hewitt), Dana Batulková - Diane Venora (Liane Wigandová), Antonín Navrátil - Colm Feore (Richard Scruggs), Dana Černá - Debi Mazar (Debbie De Luca), Helena Friedrichová - Lindsay Crouse (Sharon Tiller), Pavel Šrom - Chris Ufland (Doug Oliver), Vladimír Fišer - Wings Hauser (právník tabakové firmy), Dalimil Klapka - Cliff Curtis (Šejk Fadlallah), Bořivoj Navrátil - Michael Gambon (Thomas Sandefur), Jiří Klem - Bruce McGill (Ron Motley), David Prachař - Michael Moore (Michael Moore), Hana Ševčíková, Regina Řandová, Sylvie Turbová, Jiří Knot, Petr Meissel, Sadek Galep, Jan Kuželka, Yugiko Yoneda, Jiří Valšuba, Barbora Zaoralová, Martina Holomčíková, David Beneš, Jan Riedl, Václav Knop (titulky), a další.
Překlad: Tomáš Krbec
Odborná spolupráce: Yugiko Yoneda, Sadek Galep
Zvuk: Petr Mandák
Výsledný mix: Withfilm Londýn
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Václav Knop
Vyrobila: pro Warner Home Video AW Studio Praha, 2000
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.2.2000 Falcon
Premiéra USA: 5.11.1999 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.2000 (VHS) Warner Home Video
Poprvé na VHS: 1.03.2001 Warner Home Video
Poprvé na DVD: 15.3.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 933 259
Tržby celkem - $ 60 300 000
Návštěvnost v ČR 10 075
Náklady (Rozpočet) - $ 90 000 000
Tvůrci a herci
Michael Mann (Režie), Pieter Jan Brugge (Produkce), Michael Mann (Produkce), Pieter Bourke (Hudba), Lisa Gerrard (Hudba), Dante Spinotti (Kamera), William Goldenberg (Střih), David Rosenbloom (Střih), Paul Rubell (Střih), Bonnie Timmermann (Casting), Brian Morris (Scénografie), Anna B. Sheppard (Kostýmy), Gregory King (Zvuk), John Caglione Jr. (Masky), Eric Roth (Scénář), Michael Mann (Scénář), Al Pacino (Herec), Russell Crowe (Herec), Christopher Plummer (Herec), Diane Venora (Herec), Philip Baker Hall (Herec), Lindsay Crouse (Herec), Debi Mazar (Herec), Stephen Tobolowsky (Herec), Colm Feore (Herec), Bruce McGill (Herec), Gina Gershon (Herec), Michael Gambon (Herec), Rip Torn (Herec), Lynne Thigpen (Herec), Hallie Kate Eisenberg (Herec), Michael Paul Chan (Herec), Linda Hart (Herec), Nestor Serrano (Herec), Wings Hauser (Herec), Cliff Curtis (Herec), Douglas McGrath (Herec), Bill Sage (Herec), Wanda De Jesus (Herec), Breckin Meyer (Herec), Saemi Nakamura (Herec), Roger Bart (Herec), Willie C. Carpenter (Herec), Eyal Podell (Herec), Renee Olstead (Herec), Vyto Ruginis (Herec), Anders Ekborg (Herec), James Harper (Herec), David Clyde Carr (Herec), Robert Harper (Herec), Gary Sandy (Herec)
1999/157/USA/Thriller, Drama, Životopisný, Psychologický
- Jiří Prager získal v roce 2000 získal za dabing Al Pacina cenu Františka Filipovského. (PanZahadnyCZ)
- V jedné scéně postava Christophera Plummera vypráví, že pracovala i na případu Malcolma X. Christopher Plummer hrál jednu z vedlejších rolí ve filmu Spikea Lee Malcolm X. (Chrustyn)
- Některé hudební části použité ve filmu (např. při scéně, kdy agenti seberou Jeffrey Wigandovi počítač) byly použity i o 7 let později ve filmu Babel.
- Telefonní číslo, které dává Lowell Bergmann Jeffu Wigandovi je 555-0199. Jde přesně o to samé číslo, které dává Lester Burnham (Kevin Spacey) v práci svému mluvčímu ve filmu Americká krása (1999).
- Scénář filmu vychází z jednoho článku v časopisu Vanity Fair.
- Jeffrey Wigand požádal filmaře o dvě věci: zda by nemohli ve filmu změnit jména jeho dcer a taky chtěl, aby nikdo ve filmu nekouřil. Oběma požadavkům bylo vyhověno (kromě tří výjimečných případů).
- Třetí případ, kdy někdo ve filmu kouří cigaretu, je k vidění v momentě, kdy Wigand dává svou výpověď. Bergman krátce diskutuje s fotografem o tom, co se asi děje v soudní síni. Fotograf, který je zády ke kameře, právě při rozhovoru s Bergmanem kouří cigaretu.
- Po přečtení prvního návrhu scénáře k filmu The Good Shepherd (2006) se Michael Mann rozhodl oslovit Erica Rotha, aby mu pomohl napsat scénář k Insiderovi.
- Scéna, kdy upozorní Wiganda jeho dcera na podivný hluk zvenku, je odkazem na podobnou scénu z filmu Manhunter (1986), který také režíroval Michael Mann.
- Původní název pro film byl Man Of The People (Muž lidu). Tento název vznikl jako pracovní název při natáčení v Izraeli. Tvůrci tak připravili překvapení pro fanoušky, kteří s napětím očekávali premiéru filmu ve svých zemích. Ti totiž dlouho nemohli najít skutečný název tohoto filmu v žádném programu filmových premiér.
- Michael Mann uvažoval o Valu Kilmerovi pro roli Jeffreyho Wiganda. Producent Pieter Jan Brugge však navrhl Russela Crowa.
- Soudní síň, kde Jeffrey Wigand podává svoji výpověď, není postavená kulisa. Filmaři použili skutečnou soudní síň v Jackson County Mississippi, kde skutečný Jeffrey Wigand kdysi opravdu vypovídal.
- Zbraň, kterou má Jeffrey Wigand během toho, co se jde podívat ven kvůli podivnému hluku, je revolver Smith and Wesson .357 Magnum.
- Jedno z ocenění Emmy, které dostal Lowell Bergman, je vidět v jeho ložnici právě ve chvíli, kdy se chystá poprvé kontaktovat Wiganda.
Odkazy