Princ bez království / Espinazo del Diablo El (2001/106/Španělsko, Mexiko/Drama, Horor, Mysteriózní) 74% -Originál DVD-
09.07.2018 21:01
JEDNOU VĚTOU
„Děsivé příběhy z vrcholící občanské války se vkradou i do stěn zpustlého sirotčince.“
OBSAH
Španělsko koncem 30. let, poslední dny občanské války. Desetiletý Carlos, jehož otec, republikán, byl zabit v boji, je svým poručníkem zanechán v sirotčinci Santa Lucía, depresivní stavbě uprostřed vylidněné krajiny, kam jsou sváženi sirotci po obětech války. Ponuré chodby budovy v sobě skrývají nejen neřestné vztahy dospělých protagonistů - jednonohé ředitelky Carmen, profesora Casarese, mladé učitelky Conchity a agresivního školníka Jacinta -, ale v den svého příjezdu se v nich Carlos setkává i s přízrakem chlapce, který se nepřetržitě snaží navázat s ním kontakt. Z živých pak musí čelit především nejstaršímu ze sirotků, potměšilému a nepřátelskému Jaimemu. Záhy začne mít Carlos podezření, že dětský duch s nejasnými úmysly je duchem bývalého žáka Santiho, který před časem zmizel za záhadných okolností. Santiho duch použije nového obyvatele sirotčince k tomu, aby krutě a nečekaně splatil krvavý dluh svému vrahovi.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Někdo vzpomíná na dětství jako na to nejšťastnější období svého života, ne tak hrdinové tohoto mexického „ani ne tak hororu“. Devil je hlavně filmem o konfrontaci dětské nevinnosti s nelítostným světem dospělých, o konfrontaci nezbytné pro plné dosažení dospělosti. Jeho děj je zasazen do Španělska zmítaného občanskou válkou, konkrétně do jistého sirotčince, místa dost depresivního i bez nevybuchlé bomby coby válečného mementa na zdejším nádvoří. To však není to nejděsivější, co zde můžete s trochou smůly vidět. V noci po sirotčinci zevluje krvácející duch mrtvého chlapce, ve dne postarší žena s dřevěnou protézou namísto nohy – ne, tohle opravdu není ideální místo pro příjemně strávené dětství. Stejně jako Devil není jenom další laciným strašidelným filmem o místě s nepěknou minulostí. Na minulost věcí a osob je zde nicméně kladen velký důraz a je třeba se s nimi pro jednou vypořádat. Del Toro umí budovat atmosféru plnou děsu, nepotřebuje k tomu mnoho – starou ošklivou budovu, silně nalíčeného klučinu a jednoho obyčejného člověka z masa a kostí, který se chová jako ta největší svině pod ostrým mexickým sluncem. Nápomocná je mu rovněž kongeniální kamera Guillerma Navarra, ten se vyžívá v dlouhých, pomalých záběrech majících neskutečnou sílu. Ve většině ohledů jde o snímek podobný Faunovu labyrintu a ve většině z těchto ohledů je nepatrně slabší než Labyrint. Ale co znamená nepatrně slabší než dokonalý? (Matty) 4*
Kdyby byl každý horor takový jako je tento tak bych ten styl měl i rád. Opravdu jeden z mála hororů, který má příběh, atmosféru a je správně ponurý. U řady scén jsem se bál a to se u většiny hororů říct nedá, jelikož už nemají ani čim zaujmout. Tenhle je pravým opakem a zřejmě zůstane i takovým malým unikátem. Guillermo del Toro je dobrý režisér a zde to potvrdil tím jak nádherně natočil tento film. (Malarkey) 4*
Opravdu zajímavý a působivý snímek, v němž lze spatřit herecké hvězdy typu Marisy Paredes a Federica Luppiho, ale také neznámé tváře, hlavně mezi chlapci, kteří tvoří hlavní osazenstvo nejen odlehlého statku, ale také samotného filmu. Drama s hororovými prvky, s velmi zajímavým scénářem, jenž celý děj situuje do období španělské občanské války. Vynikající je také kamera a rovněž hudba stojí za zmínku. Snímek, který sice nelze zařadit mezi filmové umění, ale zároveň jej nelze ani šmahem označit za komerci, mě velmi mile překvapil. (Radyo) 5*
VELKÁ RECENZE
Guillermo del Toro je pro mě jedním z nejlepších „mladších“ režisérů, které současný film má. Rád se dívám na jeho filmy, stejně jako se rád podívám na filmy takového Petera Jacksona nebo Darrena Aronofskyho. Jasně už to nejsou zrovna dvacátníci, ale pořád se jedná o režiséry mladšího ražení. Obdobně jako Peter Jackson i Guillermo del Toro se proslavil hororovými filmy, kdy Cronos a „Mimic“ byly těmi prvními, kterými se proslavil. Právě Cronos, u nás známý také jako „Stroj času“, je prvním filmem, který je propojený v jednu trilogii. Trilogie čítá ještě filmy „Princ bez království“ a Faunův labyrint, které oba řeší velmi podobné téma a oba se odehrávají za španělské občanské války.
U „Prince bez království“ by se opět dalo polemizovat o tom, kde sakra česká produkční společnost vykopala tenhle šílený název. Ale „Ďáblova páteř“ se asi moc nepozdávalo a „Princ bez království“, který je ve filmu zmíněn, je přece jen poetičtější. Přitom překlad by byl v tomto ohledu skutečně jednoduše doslovný. Ale zabývejme se raději filmem samotným než jeho českým názvem, jak mám ve zvyku. Jen pro doplnění, on ani „Stroj času“ není dokonalý název pro film, který se v originále jmenuje Cronos. Ještě že jméno „Hellboy“ nikdo nepřekládal. Že by „Pekelník“? Nebo „Kluk z pekla“?
Příběh „Prince bez království“ je duchařskou historkou na pozadí dramatických událostí španělské občanské války. Del Toro má slabost pro tento kontrast, který byl ještě výraznější v hororové pohádce Faunův labyrint. Rád srovnává hrůzy nadpřirozené s hrůzami skutečnými, v tomto případě válečnými, ale i lidskými, protože právě lidé jsou těmi, kdo může nejvíce ublížit, a to i bez toho, aby se aktivně účastnili války.
Guillermo del Toro nevyužívá moment překvapení, nenapíná nás, ale vlastně hned od začátku nám jasně ukazuje, kde bude onen hororový prvek. Je v postavě ducha malého chlapce, Santiho. Setkáváme se s ním hned na začátku a je nám jasné, že s celým sirotčincem, do kterého přichází hlavní postava Carlose, je něco hodně v nepořádku. Postavy jsou zde skutečně dobře vykreslené, i když do jisté míry jasně kategorizované. Přesto má každý svoje tajemství.
V příběhu se setkáváme s dětmi, které se ukazují těmi silnými, těmi, kdo jsou schopni se postavit zrůdám, jako je Jacinto, což je skutečně parchant, který si nezaslouží nic dobrého, ale jen zlé, co na něj určitě někde čeká. Děti v sobě mají sílu, kterou ani dospělý nedisponuje. Více než na samotného ducha, který je vedlejším motivem, se soustředíme na sirotčinec a jeho smutný konec.
Guillermo del Toro ukazuje, že je schopen natočit velmi silný emotivní film, kde nejsou hlášky, není tam komiksový bijec, ale příběh je velmi silný, doslova srdcervoucí. Navíc se autor nebojí trochy toho gore, které vypadá až přesvědčivě dobře. Navíc jeho smysl pro nadsázku se objevuje i zde.
„Princ bez království“ má svou pointu, která není nikterak silná, ale rozhodně je přijatelná a skoro se chce říci, že milá. Duchové jsou zde bráni jako něco naprosto normálního, nikdo se nediví jejich existenci. Snad je to dáno tím, že Španělé jsou více věřící, anebo prostě jen záměrem režiséra, který se zaměřil primárně na drama, než aby jakkoli „vědecky“ vysvětloval přítomnost ducha.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Velmi dobrý horor, který si pohrává s mysteriózními událostmi na pozadí války, strádání, strachu a snahy pomoci. Sirotčinec je místem pro duchy jako stvořené, což nám dokáže i film „Sirotčinec“, který bude závěrečným dílem tohoto seriálu.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
„Princ bez království“ je filmem, který má hodně společného se snímkem Faunův labyrint, ale osobně mám „Fauna“ radši, neboť je mnohem imaginativnější a zároveň děsivější; kontrast nereálna a reálna je zde mnohem výraznější, samozřejmě ve prospěch nereálného světa.
Ocenění:
Goya Awards
2002 - José Vico (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2002 - Nejlepší speciální efekty (nominace)
The Saturn Awards
2002 - Nejlepší horor (nominace)
DABING
V českém znění: Filip Sasínek – Fernando Tielve (Carlos), Jakub Gottwald - Ínigo Garcés (Jaime), Aleš Jarý – Federico Luppi (Dr. Casares + titulky), Sylva Talpová - Marisa Paredes (Carmen), Kateřina Jakubcová – Irene Visedo (Conchita), Martin Štvrtecký, Tomáš Sagher, Jan Grygar, Filip Stožický, Lukáš Příkazký, Přemysl Přichystal, Martin Sláma, Věra Zástěrová, a další.
Překlad: Iva Hudcová
Zvuk: Jiří Topol Novotný
Produkce: Kateřina Chlevišťanová
Dialogy a režie českého znění: Jiří Balcárek
Vyrobilo: G Studio Centrum pro Intersonic, 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Španělsko: 20.4.2001 Warner Bros. Esp.
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 5.0.2004 Intersonic
Poprvé na Blu-ray: -(Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 6 500 000
Náklady (Rozpočet) - $ 4 500 000
Zajímavost k filmu
- Guillermo del Toro pracoval na filmu dlouhých šestnáct let.
- Guillerma del Tora podle jeho slov ovlivnil k natočení filmu jeho strýc, který se po smrti vracel jako duch.
- Guillermo del Toro označil tento film za svůj nejoblíbenější počin.
- Podoba ducha byla inspirována japonskými horrory, jako např. Ringu.
- Guillermo del Toro napsal scénář při studiu na univerzitě.
- Režisér označil Faunův labyrint jako neformální pokračování tohoto filmu.
- Film byl nominován na cenu Saturn Award v kategorii Nejlepší horor.
- Film byl nominován na cenu Goya Award za nejlepší kostýmy a speciální efekty.
„Děsivé příběhy z vrcholící občanské války se vkradou i do stěn zpustlého sirotčince.“
OBSAH
Španělsko koncem 30. let, poslední dny občanské války. Desetiletý Carlos, jehož otec, republikán, byl zabit v boji, je svým poručníkem zanechán v sirotčinci Santa Lucía, depresivní stavbě uprostřed vylidněné krajiny, kam jsou sváženi sirotci po obětech války. Ponuré chodby budovy v sobě skrývají nejen neřestné vztahy dospělých protagonistů - jednonohé ředitelky Carmen, profesora Casarese, mladé učitelky Conchity a agresivního školníka Jacinta -, ale v den svého příjezdu se v nich Carlos setkává i s přízrakem chlapce, který se nepřetržitě snaží navázat s ním kontakt. Z živých pak musí čelit především nejstaršímu ze sirotků, potměšilému a nepřátelskému Jaimemu. Záhy začne mít Carlos podezření, že dětský duch s nejasnými úmysly je duchem bývalého žáka Santiho, který před časem zmizel za záhadných okolností. Santiho duch použije nového obyvatele sirotčince k tomu, aby krutě a nečekaně splatil krvavý dluh svému vrahovi.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Někdo vzpomíná na dětství jako na to nejšťastnější období svého života, ne tak hrdinové tohoto mexického „ani ne tak hororu“. Devil je hlavně filmem o konfrontaci dětské nevinnosti s nelítostným světem dospělých, o konfrontaci nezbytné pro plné dosažení dospělosti. Jeho děj je zasazen do Španělska zmítaného občanskou válkou, konkrétně do jistého sirotčince, místa dost depresivního i bez nevybuchlé bomby coby válečného mementa na zdejším nádvoří. To však není to nejděsivější, co zde můžete s trochou smůly vidět. V noci po sirotčinci zevluje krvácející duch mrtvého chlapce, ve dne postarší žena s dřevěnou protézou namísto nohy – ne, tohle opravdu není ideální místo pro příjemně strávené dětství. Stejně jako Devil není jenom další laciným strašidelným filmem o místě s nepěknou minulostí. Na minulost věcí a osob je zde nicméně kladen velký důraz a je třeba se s nimi pro jednou vypořádat. Del Toro umí budovat atmosféru plnou děsu, nepotřebuje k tomu mnoho – starou ošklivou budovu, silně nalíčeného klučinu a jednoho obyčejného člověka z masa a kostí, který se chová jako ta největší svině pod ostrým mexickým sluncem. Nápomocná je mu rovněž kongeniální kamera Guillerma Navarra, ten se vyžívá v dlouhých, pomalých záběrech majících neskutečnou sílu. Ve většině ohledů jde o snímek podobný Faunovu labyrintu a ve většině z těchto ohledů je nepatrně slabší než Labyrint. Ale co znamená nepatrně slabší než dokonalý? (Matty) 4*
Kdyby byl každý horor takový jako je tento tak bych ten styl měl i rád. Opravdu jeden z mála hororů, který má příběh, atmosféru a je správně ponurý. U řady scén jsem se bál a to se u většiny hororů říct nedá, jelikož už nemají ani čim zaujmout. Tenhle je pravým opakem a zřejmě zůstane i takovým malým unikátem. Guillermo del Toro je dobrý režisér a zde to potvrdil tím jak nádherně natočil tento film. (Malarkey) 4*
Opravdu zajímavý a působivý snímek, v němž lze spatřit herecké hvězdy typu Marisy Paredes a Federica Luppiho, ale také neznámé tváře, hlavně mezi chlapci, kteří tvoří hlavní osazenstvo nejen odlehlého statku, ale také samotného filmu. Drama s hororovými prvky, s velmi zajímavým scénářem, jenž celý děj situuje do období španělské občanské války. Vynikající je také kamera a rovněž hudba stojí za zmínku. Snímek, který sice nelze zařadit mezi filmové umění, ale zároveň jej nelze ani šmahem označit za komerci, mě velmi mile překvapil. (Radyo) 5*
VELKÁ RECENZE
Guillermo del Toro je pro mě jedním z nejlepších „mladších“ režisérů, které současný film má. Rád se dívám na jeho filmy, stejně jako se rád podívám na filmy takového Petera Jacksona nebo Darrena Aronofskyho. Jasně už to nejsou zrovna dvacátníci, ale pořád se jedná o režiséry mladšího ražení. Obdobně jako Peter Jackson i Guillermo del Toro se proslavil hororovými filmy, kdy Cronos a „Mimic“ byly těmi prvními, kterými se proslavil. Právě Cronos, u nás známý také jako „Stroj času“, je prvním filmem, který je propojený v jednu trilogii. Trilogie čítá ještě filmy „Princ bez království“ a Faunův labyrint, které oba řeší velmi podobné téma a oba se odehrávají za španělské občanské války.
U „Prince bez království“ by se opět dalo polemizovat o tom, kde sakra česká produkční společnost vykopala tenhle šílený název. Ale „Ďáblova páteř“ se asi moc nepozdávalo a „Princ bez království“, který je ve filmu zmíněn, je přece jen poetičtější. Přitom překlad by byl v tomto ohledu skutečně jednoduše doslovný. Ale zabývejme se raději filmem samotným než jeho českým názvem, jak mám ve zvyku. Jen pro doplnění, on ani „Stroj času“ není dokonalý název pro film, který se v originále jmenuje Cronos. Ještě že jméno „Hellboy“ nikdo nepřekládal. Že by „Pekelník“? Nebo „Kluk z pekla“?
Příběh „Prince bez království“ je duchařskou historkou na pozadí dramatických událostí španělské občanské války. Del Toro má slabost pro tento kontrast, který byl ještě výraznější v hororové pohádce Faunův labyrint. Rád srovnává hrůzy nadpřirozené s hrůzami skutečnými, v tomto případě válečnými, ale i lidskými, protože právě lidé jsou těmi, kdo může nejvíce ublížit, a to i bez toho, aby se aktivně účastnili války.
Guillermo del Toro nevyužívá moment překvapení, nenapíná nás, ale vlastně hned od začátku nám jasně ukazuje, kde bude onen hororový prvek. Je v postavě ducha malého chlapce, Santiho. Setkáváme se s ním hned na začátku a je nám jasné, že s celým sirotčincem, do kterého přichází hlavní postava Carlose, je něco hodně v nepořádku. Postavy jsou zde skutečně dobře vykreslené, i když do jisté míry jasně kategorizované. Přesto má každý svoje tajemství.
V příběhu se setkáváme s dětmi, které se ukazují těmi silnými, těmi, kdo jsou schopni se postavit zrůdám, jako je Jacinto, což je skutečně parchant, který si nezaslouží nic dobrého, ale jen zlé, co na něj určitě někde čeká. Děti v sobě mají sílu, kterou ani dospělý nedisponuje. Více než na samotného ducha, který je vedlejším motivem, se soustředíme na sirotčinec a jeho smutný konec.
Guillermo del Toro ukazuje, že je schopen natočit velmi silný emotivní film, kde nejsou hlášky, není tam komiksový bijec, ale příběh je velmi silný, doslova srdcervoucí. Navíc se autor nebojí trochy toho gore, které vypadá až přesvědčivě dobře. Navíc jeho smysl pro nadsázku se objevuje i zde.
„Princ bez království“ má svou pointu, která není nikterak silná, ale rozhodně je přijatelná a skoro se chce říci, že milá. Duchové jsou zde bráni jako něco naprosto normálního, nikdo se nediví jejich existenci. Snad je to dáno tím, že Španělé jsou více věřící, anebo prostě jen záměrem režiséra, který se zaměřil primárně na drama, než aby jakkoli „vědecky“ vysvětloval přítomnost ducha.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Velmi dobrý horor, který si pohrává s mysteriózními událostmi na pozadí války, strádání, strachu a snahy pomoci. Sirotčinec je místem pro duchy jako stvořené, což nám dokáže i film „Sirotčinec“, který bude závěrečným dílem tohoto seriálu.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
„Princ bez království“ je filmem, který má hodně společného se snímkem Faunův labyrint, ale osobně mám „Fauna“ radši, neboť je mnohem imaginativnější a zároveň děsivější; kontrast nereálna a reálna je zde mnohem výraznější, samozřejmě ve prospěch nereálného světa.
Ocenění:
Goya Awards
2002 - José Vico (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2002 - Nejlepší speciální efekty (nominace)
The Saturn Awards
2002 - Nejlepší horor (nominace)
DABING
V českém znění: Filip Sasínek – Fernando Tielve (Carlos), Jakub Gottwald - Ínigo Garcés (Jaime), Aleš Jarý – Federico Luppi (Dr. Casares + titulky), Sylva Talpová - Marisa Paredes (Carmen), Kateřina Jakubcová – Irene Visedo (Conchita), Martin Štvrtecký, Tomáš Sagher, Jan Grygar, Filip Stožický, Lukáš Příkazký, Přemysl Přichystal, Martin Sláma, Věra Zástěrová, a další.
Překlad: Iva Hudcová
Zvuk: Jiří Topol Novotný
Produkce: Kateřina Chlevišťanová
Dialogy a režie českého znění: Jiří Balcárek
Vyrobilo: G Studio Centrum pro Intersonic, 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Španělsko: 20.4.2001 Warner Bros. Esp.
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 5.0.2004 Intersonic
Poprvé na Blu-ray: -(Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 6 500 000
Náklady (Rozpočet) - $ 4 500 000
Tvůrci a herci
Guillermo del Toro (Režie), Agustín Almodóvar (Produkce), Bertha Navarro (Produkce), Javier Navarrete (Hudba), Guillermo Navarro (Kamera), Luis de la Madrid (Střih), Sara Bilbatua (Casting), César Macarrón (Scénografie), José Vico (Kostýmy), Miguel Rejas (Zvuk), Jorge Hernández Lobo (Masky), Guillermo del Toro (Scénář), David Munoz (Scénář), Eduardo Noriega (Herec), Marisa Paredes (Herec), Federico Luppi (Herec), Irene Visedo (Herec), Junio Valverde (Herec), Miguel Ortiz (Herec), Javier Bódalo (Herec), Berta Ojea (Herec), Fernando Tielve (Herec), Andreas Munoz (Herec), José Luis Torrijo (Herec)
2001/106/Španělsko, Mexiko/Drama, Horor, Mysteriózní
- Guillermo del Toro pracoval na filmu dlouhých šestnáct let.
- Guillerma del Tora podle jeho slov ovlivnil k natočení filmu jeho strýc, který se po smrti vracel jako duch.
- Guillermo del Toro označil tento film za svůj nejoblíbenější počin.
- Podoba ducha byla inspirována japonskými horrory, jako např. Ringu.
- Guillermo del Toro napsal scénář při studiu na univerzitě.
- Režisér označil Faunův labyrint jako neformální pokračování tohoto filmu.
- Film byl nominován na cenu Saturn Award v kategorii Nejlepší horor.
- Film byl nominován na cenu Goya Award za nejlepší kostýmy a speciální efekty.
Odkazy