Americký sniper / American Sniper (2014/133/USA/Životopisný, Akční, Drama, Válečný) 77%

JEDNOU VĚTOU
„Nejobávanější odstřelovač v dějinách USA."

OBSAH
Odstřelovač jednotek SEAL amerického námořnictva Chris Kyle je vyslán do Iráku s jediným úkolem: chránit své bratry ve zbrani. Jeho neomylná přesnost zachrání na bojišti velký počet životů, a když se rozšíří pověsti o jeho odvážných husarských kouscích, vyslouží si přezdívku „Legenda". Avšak jeho pověst se donese až za nepřátelské linie a na jeho hlavu je vypsána odměna a stává se z něj hlavní terč povstalců. Navzdory nebezpečí i obětem ze strany jeho rodiny se Chris se zúčastní čtyř hrůzných misí v Iráku a stává se symbolem kréda jednotek SEAL „neopustit ani jednoho muže". Ale po návratu domů Chris zjišťuje, že na válku nedokáže zapomenout.(Warner Bros. CZ)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film je rozdělen na dvě části. Jedna se odehrává v Iráku a druhá v domovině. Když pominu skutečnost, že Bradley Cooper hraje svojí roli naprosto precizně, tak musím dodat, že všecko ostatní je tu naprosto špatně. V Iráku se toho totiž děje hrozně málo. Pár zásadních scén tu je, ale to k dobrému filmu rozhodně nestačí. Třeba ta první scéna. Ta je přímo mistrovská. Jenže v tom nejnapínavějším se všechno protne a najednou to Clint sestřihne s minulostí a životem ve Státech. Celé napětí v ten moment klesne a mně nezbývá, než sledovat, proč vlastně Chris do toho Iráku odjel. Po delší době to začne mít spád a mně najednou dojde, že tenhle film nemá vůbec žádné emoce. Chris je v Americe, pak v Iráku, následně se vrátí do Ameriky a opět zase skončí v Iráku. Emoce vlastně žádný než nějaký. To Hurt Locker zvládal naprosto s přehledem. Tady mám problém každou další scénu vůbec dokoukat. No....byl jsem zklamaný. Čekal jsem, že Americký Sniper bude něco v duchu dnešních pseudo válečných filmů jako jsou právě Hurt Locker nebo Mariňák, ale ve své podstatě jsem dostal naprosto rutinní záležitost, která nezaujme příběhem ani prostředím. (Malarkey) 2*

O tomhle filmu jsem mnohokrát četl jako o u ukázce přehnaného vlastenectví a patriotismu, ale já ho tam neviděl. Za to vidím často to české vlastenectví, ožrat si hubu při uspěchu našich sportovců, vzít do ruku vlajku a ožralej jak prase řvát, že jsem hrdej čech, případně jít a nadávat cikánům do sviní nebo zvolit za prezidenta člověka, který lže, rozeštvává národ, uráží lidi a svou mstivou a zákeřenou povahou si kompenzuje každou svou prohru. Nic dalšího u velké části tohoto národa nevidím. Američani jsou už z hlediska historie jiný než my, ano nemusíme to vždy chápat a nemusí se nám to líbit, ale bylo by fajn kdyby jsme se naučili respektovat ty druhý a jejich hodnoty, které jsou postaveny na rodině, ale i na vztahu ke svý zemi a hodnotám který jejich země vyznává, jakoli jsou i američany znásilňovány. To přesně jsem v tom filmu viděl. Viděl jsem v něm člověka, kterýho začaly požírat vlastní ideály, viděl jsem taky lidi z masa a kostí, který největší boj nesvádí někde v Iráku, ale sami v sobě, ale taky jsem viděl hodně lásky, Tayu jako svou ženu by si asi přálo hodně chlapů a teď rozhodně nemyslím na ten záběr, kde je v černým krajkovým prádle, a ještě jsem ve filmu viděl, že slovo jeden za druhýho není jen slogan. Silný, emotivní a skvěle zahraný film ve kterým mě dostala nejedna scéna a nejeden dialog. (Enšpígl) 5*

Eastwoodův přesný zásah, u kterého se asi bude obhajoba amerického způsobu uvažování zaměňovat za patos, vyniká především v tom, že i přes podstatnou část stopáže strávenou na bojišti, si dovede uchovat civilní atmosféru a Kyleův neobyčejný „skill“ dává k dobru spíše jen tak naokraj, protože v jádru hlavní hrdina zůstává tím ryzím americkým rednekem, který ve výtečném Cooperově obtloustlém podání texasky žvatlá o obraně vlasti, a přitom víte, že to myslí s bezelstnou upřímností; délka a hluchá bratrská linka je to jediné, co tomu lze vytknout, protože takhle chtěl vypadat i J. Edgar. (Isherwood) 4*

VELKÁ RECENZE
Americký sniper je neuvěřitelně přímočarým filmem. Žádné voice-overy, žádné výmluvy, aby se obě strany nažraly a politická korektnost zůstala celá. Žádný dobrosrdečný pacifista, co ostatním vaří kafe a během útoku se schovává za zdí, roní slzy nebo předává pomačkané, krví zbrocené dopisy pozůstalým svých kamarádů ve zbrani. Ne, čtyřiaosmdesátiletý Eastwood jedná s divákem na rovinu, prezentuje mu autobiografii nejúspěšnějšího snipera v historii americké armády - Chrise Kylea - jako dokudrama. Pokud budete mít pocit, že prvních deset minut sledujete náborový spot americké armády, kompletně s výcvikem elitních jednotek SEAL, pak je to zejména proto, že ho Eastwood velmi pozorně nastudoval a prakticky záběr po záběru okopíroval.
Na rozdíl od Na život a na smrt (Lone Survivor) ovšem válečné scény v Americkém sniperovi vypadají celkem věrohodně. Herci-vojáci zjevně prošli výcvikem, Eastwood má v malíčku jak střihovou dynamiku, tak bitevní vřavu, a především zvládá prodat zarostlého Bradleyho Coopera, který trpělivě skenuje perimetr skrz puškohled a dělá díry do nepřátel bez ohledu na věk, pohlaví nebo politickou příslušnost. Ne, s vojenskou hodnověrností nebo řemeslem tenhle film nemá sebemenší problém. Jeho umíněná černobílost vás ale dost možná pošle do vrtule.
Nemluvíme teď samozřejmě o absenci barvy filmového materiálu, ale o tunelové vidění samotného děje. Film staví na autobiografii Chrise Kylea a dívá se tedy na svět výhradně jeho očima. Je nutno dodat, že Kyle je v očích mnoha lidí velmi rozporuplnou postavou. Na jedné straně bezesporu válečný hrdina se 150 zářezy a bezpočtem vlastnoručně zachráněných spolubojovníků, na straně druhé v civilu tak trochu sedmilhář a člověk, který se dlouho nemohl vyrovnat s tím, že už je tzv. po všem. Tuhle rovinu snímek bohužel jenom lízne a stejně tak nijak nekomentuje Kyleovu motivaci.
Spokojíte se s tím, že je to prostě kluk z Texasu, co chtěl být kovbojem a chránit Ameriku? Že šel do armády nikoliv proto, že ho nevzali na vysokou, ale protože v televizi viděl dílo sebevražedných atentátníků a odstřeluje hlavy iráckých bojovníků hlavně proto, aby se náhodou jednoho dne neobjevili na prahu jeho domu nedaleko Houstonu? Kyle to má v hlavě rozdané hodně jednoduše. Oni jsou zlí, my jsme hodní. Oni začali střílet první, my máme právo je umlátit jistotou desetinásobku. A kdo není se mnou, ten je s nimi.
Snímek se jen velmi opatrně rozjíždí po dvou liniích. Jednu představuje jakási sniperská olympiáda, kdy se Kyle nahání se syrským konkurentem (honička trvá několik let), druhou pak jeho občasné návraty domů za manželkou a dětmi. Vzpomínáte si na scénu ze Smrt čeká všude, kdy Jeremy Renner na konci v supermarketu pochopí, že bez války pozbyla jeho existence smysl? Eastwood nikdy nezajde tak daleko. Ne že by to nezvládnul, ale úmyslně se drží zpátky, jako by říkal "Kyle je dobrej kluk, souhlasím se vším, co udělal, a nebudu do toho vrtat". Celá druhá linie se ostatně jakýmsi zázračným lusknutím prstu vyřeší, což ji definitivně devalvuje. V očích diváka tak zůstává ostrostřelecké nahánění a šňůra zručně natočených, ale ideově prázdných akčních scén.
Tady se nabízí ono na pohled přestřelené srovnání s druhým Rambem - zjednodušená optika hlavního hrdiny si nijak nezadá se Stalloneovou průhlednou agitkou. Neprůstřelný je nejen on, ale i jeho vidění válečného konfliktu a rozdělení na hodné a zlé, na kovboje a atentátníky.
Bradley Cooper Eastwoodův pasivní přístup korunuje svým ztvárněním Chrise Kylea. Bezmála gandalfovský plnovous, dvacet kilo tělesné hmoty a nepřeslechnutelný texaský přízvuk ho proměnily k nepoznání, ale jeho herecký rejstřík ve vypjatých momentech naráží na limity a zůstává jen neuchopitelná zádumčivost. Je mi jasné, že Cooper měl k předloze až nezdravý respekt. Sám práva na zfilmování zakoupil a slíbil otci Chrise Kylea, že památku jeho syna nepošpiní.
Spoiler? Nikoliv... Chris Kyle zemřel v civilu a jeho tragická smrt není součástí filmu. Její okolnosti ovšem jeho status národního pokladu a válečného hrdiny zacementovaly nadobro, takže film prostě nedostane šanci překročit knižní předlohu a její očividně jednostrannou výpověď. Jeho zázračné výdělky nereflektují ani tak jeho kvality jako spíš aktuální nálady americké společnosti a zoufalou potřebu oslavit hrdinu, který nepochází z komiksové stáje.
Eastwood tak dal lidem ikonu, jíž je snadné adorovat, ve filmu, který je snadné zpochybnit. Tenhle pomník na objednávku je ovšem v oscarovém klání tak trochu omylem. Jestli to něco naznačuje, tak především to, že Clint Eastwood nás má všechny i ve svém požehnaném věku vyloženě na háku. Nepleťme si však zkušeného řemeslníka se zkušeným manipulátorem. Eastwood v Americkém sniperovi zvládá obojí. Místo otřepaných klišé a životopisného patosu útočí naoko chladným a důvěryhodným dokumentárním odstupem. Jestli je to na pochvalu nebo nedejbože na ocenění, to už nechám na vás.

O PRODUKCI
Kdyby nebylo statistiky, mohl být Chris Kyle jen jedním z miliónů válečných veteránů. Za války v Iráku se z něj stal nejúspěšnější odstřelovač v historii americké armády, ale tvůrci filmu „Americký Sniper“ si uvědomovali, že přinejmenším stejnou pozornost je třeba věnovat i člověku stojícímu za těmito čísly.
Režisér a producent Clint Eastwood dodává: „Filmy s válečnou tématikou jsem točil už dříve, ale tento film byl jiný, protože zachycuje Chrisovy hrdinské činy v boji i osobní aspekty jeho života, které této postavě dodávají na zajímavosti. Ukazuje daň, kterou si válka vybírá v osobním životě, a také dopad na celou rodinu. Je dobré si připomenout, co je v sázce, když lidé odcházejí do války, a uvědomit si, co musejí obětovat. Právě proto si myslím, že je důležité takový příběh natočit.“
Představitel hlavní role a producent filmu Bradley Cooper dodává, „Svým způsobem má tento příběh univerzální platnost pro většinu válečných veteránů, pro to, s čím se musí vyrovnávat - se střídavým pobytem ve válečné zóně a náhlým návratem domů k ‚normálnímu' životu. Právě to mě velmi dojímalo. Líbilo se mi, že to není ani tak válečný film, ale spíše povahová studie. A pokud se podíváte na filmy Clinta Eastwooda, například ‚Nesmiřitelní', ‚Gran Torino', ‚Dopisy z Iwo Jimy'…, tak všechny jsou povahové studie, byť zasazené do různých prostředí. Pro natočení tohoto příběhu v jeho syrové a pravdivé podobě byl Clint určitě tím nejvhodnějším režisérem.“
Herec dále uvedl, že „Americký Sniper“ a osobní drama tvořící jádro příběhu dokonale vyhovuje tematickému zaměření Clinta Eastwooda: zkoumat povahu lidí, pro které se násilí a smysl pro spravedlnost stala jedním nedělitelným celkem. „Chris vlastně neměl násilnou povahu, opak je pravdou - ale když byl povolán do služby, plnil svou povinnost, protože věřil, že bojuje za spravedlivou věc. Jeho hrdinství nespočívalo jen v počtu ‚úspěšných zásahů', kterých ve válce dosáhl; spočívalo také v tom, jak se dokázal vyrovnat s neviditelnými ranami, které válka zasadila jemu samotnému i jeho rodině.“
Scénář k filmu „Americký Sniper“ vychází ze stejnojmenné knihy, na které se Kyle autorsky podílel se Scottem McEwenem a Jimem DeFelice. Ale ještě před napsáním knihy mluvil scénárista a výkonný producent Jason Hall s Kylem o zfilmování jeho příběhu. Vzpomíná: „Zajímaly mě osudy vojáka jeho kalibru… co ho přimělo jít do válečného konfliktu a co musel obětovat. Všichni víme, že válka je peklo, ale v tomto filmu jsem chtěl ukázat, že válka má také lidskou stránku.“
Eastwoodův dlouholetý produkční partner Robert Lorenz říká: „Jasonův pohled na věc nás doslova fascinoval, protože byl velmi vyvážený a umožnil udělat si kompletní představu o Chrisovi i o všem, čím prošel na bojišti i doma.“
Chris Kyle žil podle jednoduchého kodexu: Bůh. Vlast. Rodina. Nebyla to pro něj pouhá slova; tyto pojmy tvořily základ jeho života, zasvěceného povinnosti, službě v armádě a neochvějné oddanosti něčemu většímu než on sám. Mimořádné nároky kladené na službu v jednotkách Navy SEAL a břímě, které museli nést ti, kteří ho velmi milovali, zejména jeho manželka Taya, ho nakonec přiměly přehodnotit pořadí těchto tří mravních zásad, kterým ale zůstal věrný po celý svůj život.
Eastwood potvrzuje: „Chris s těmito zásadami vyrůstal. Od dětství mu vštěpovali, že někteří lidé jsou od narození předurčeni stát se ochránci, a věděl, že jeho osudem je stát se jedním z nich. Právě toto byla jedna z věcí, která ho vedla k opakovaným návratům na válečné pole, přestože se pokaždé musel vyrovnávat s dilematem plynoucím z odchodu od rodiny. Byl jedním z těch mužů, kteří vždy chtěli udělat víc, než je jejich povinností.“
Kyleova pověst ho předcházela i na domácí půdě a poprvé upoutala pozornost producentů Petera Morgana a Andrew Lazara a také Halla. Morgan poznamenává: „Dozvěděli jsme se o všech jeho poctách v jednotkách Navy SEAL a samozřejmě jsme věděli, že je to velký patriot, ale čím více jsme pátrali, zjišťovali jsme, jak dobrý člověk to ve skutečnosti byl… jak moc ho milovala a obdivovala jeho rodina, přátelé a ti, kteří s ním sloužili. Naším záměrem bylo vyprávět příběh o emocionální motivaci jeho života a různých aspektech, které ho vedly.“
Ještě než Hall začal pracovat na scénáři, odjel do Texasu, aby se tam sešel s Kylem. „Zpočátku nebyl moc sdílný,“ říká scénárista, „ale než jsem odjel, měl jsem pocit, že jsem získal jeho důvěru a ujasnil jsem si, jak budu jeho příběh vyprávět. Když jsem pak vycházel ze dveří, řekl: ‚Jo, a mimochodem, píšeme knihu.' Nejdříve mi ta kniha připadala jako překážka, ale nakonec se ukázalo, že je to fantastický zdroj informací.“
Producent Andrew Lazar potvrzuje: „Byli jsme rozhodnuti natočit jeho příběh dlouho před tím, než byla tato úspěšná kniha vydána. Ale díky knize jsme mohli těžit z Chrisova pohledu na věc a samozřejmě použít informace z knihy při práci na filmu a podat jeho příběh podle našich nejlepších schopností.“
Ale Kyle měl také druhou stránku, kterou měl Hall možnost poznat na vlastní oči a kterou chtěl ve scénáři zachytit. „Natočit celý film jenom o jeho službě na bojišti by bylo snadné, ale Chris byla komplikovanější osobnost než jen voják. Kniha byla napsána necelých deset let po jeho návratu domů, takže se ještě zcela neoprostil od války. Ve skutečnosti nezachycovala Chrisovu citlivou stránku - milujícího manžela a otce - a některé zoufalé chvíle, kterými si s Tayou prošli v krátkých přestávkách mezi jeho čtyřmi válečnými misemi. A přestože se zdálo, že válka se odehrává daleko od nich, rodiny byly prostřednictvím satelitních telefonů ve spojení s vojáky častěji než kdy v minulosti. Během těchto hovorů Taya slyšela celou řadu děsivých věcí, ale bylo to jejich jediné spojení, a také jsem přesvědčen, že její hlas mu pomohl nalézt cestu domů. Myslím, že až po setkání s Tayou jsem plně pochopil, kdo je Chris.“
„Film je hodně akční“, říká Eastwood, „ale jádrem filmu a podstatou příběhu jsou vztahy mezi Chrisem a jeho bratry ve zbrani a ústřední téma filmu tvoří hlavně vztah mezi Chrisem a Tayou. Chris jí byl nesmírně oddán, obdobně jako byl oddaný plnění povinností, kterými ho pověřila jeho vlast.“
Sienna Miller, představitelka Tayi Kyle, poznamenává: „Ve své podstatě je to příběh o vztahu mezi dvěma lidmi, z nichž jeden dělá daleko od domova naprosto mimořádné a těžko přestavitelné věci a druhý se snaží udržet rodinu pohromadě. Chrisův smysl pro povinnost byl nesmírně silný právě díky tomu, kým ve své podstatě byl. Byl přesvědčen, že kdyby zůstal doma u rodiny, zahynulo by více lidí, a to bylo obrovské morální dilema, se kterým se musel vyrovnat. Bez ohledu na to, jak to bylo pro Tayu těžké, myslím, že chápala jeho tíživou situaci a snažila se být trpělivá a svého manžela podporovat, přestože s dětmi to pro ni muselo být velmi těžké a vnitřně velmi trpěla. Všechny tyto aspekty dohromady tvoří fascinující a dojemný příběh a po osobním setkání s Tayou jsem se cítila zavázána všechno to pravdivě vykreslit.“
Cooper, který musel tvrdě zapracovat na svém vzhledu, aby mohl ztvárnit fyzicky impozantního Kylea, to cítí podobně, ale dodává k tomu: „Vůbec jsem necítil tíhu odpovědnosti; byla to pro mě pocta. Vnímal jsem to jako skvělou příležitost vyjádřit úctu k tomu, co on i další váleční veteráni ve službě vlasti dokázali. Vážil jsem si každého okamžiku, kdy jsem viděl život jeho očima.“
2. února 2013 došlo k nepředstavitelné tragédii, která změnila pocit odpovědnosti filmových tvůrců v příslib. Chris Kyle, který přežil čtyři nebezpečné mise v Iráku a po návratu zasvětil svůj život pomoci válečným veteránům, byl nedaleko od svého domova zavražděn na střelnici v Texasu. Tento čin údajně spáchal jeden z veteránů, kterým se snažil pomáhat. „Nikdy jsem se s ním osobně nesetkal; mluvil jsem s ním jenom telefonicky,“ říká Cooper, „a pak byl najednou pryč.“
Po pohřbu nabídl Hall Taye pomoc a ona mu celé hodiny po telefonu vyprávěla o svém životě s Chrisem. „Film zachycuje i to, jak si její děti pamatovali svého tátu, a ona chtěla, aby to bylo zachyceno tak, jak to opravdu bylo.“, říká Hall. „Kromě toho, že jí naše vzájemné hovory pomáhaly překonat těžké období, umožnily mi zaznamenat její vlastní slova pronesená jejím hlasem. Dokreslila obrázek toho, jaký byl před vstupem do války, nevyřčenou oběť, kterou si na něm vybrala, i to, s čím se musel vyrovnat, aby se mohl vrátit domů.“
Téměř přesně o rok později odjeli Clint Eastwood a Bradley Cooper do Texasu, kde se sešli s Chrisovou rodinou, včetně Tayi, jeho rodiči Waynem a Debbie a jeho bratrem Jeffem. Režisér vzpomíná: „Bylo pro mě nesmírně důležité, abych s nimi strávil určitý čas, protože na základě poznání jeho báječné rodiny mi to pomohlo udělat si lepší představu o tom, jaký Chris vlastně byl. Při odjezdu jsme pociťovali zármutek nad ztrátou tohoto pozoruhodného člověka, ale zároveň velké nadšení z natáčení tohoto filmu.“
„Dali jsme jim slovo, že uctíme Chrisovu památku a vše popravdě vylíčíme.“, dodává Cooper. „A opravdu jsem měl pocit, jako by tam byl s námi.“ Taya Kyle potvrzuje, že slib splnili, a poznamenává: „Jason si zaslouží velké uznání za to, že věnoval tolik času tomu, aby zjistil všechny podrobnosti o Chrisově životě a poznal všechny jeho stránky, a musím také poděkovat Clintovi a Bradleymu a všem zúčastněným za to, že se jim to podařilo tak dobře vystihnout. Hodně pro mě znamená vědomí, že lidé budou moci alespoň trochu poznat muže, kterého jsem milovala a budu vždy milovat, a také to, že vzpomínka na něj bude trvale uchována ve filmu. V tom filmu je kousek skutečného Chrise. Přesně vystihuje jeho celkový obraz - ne pouze vojáka, ale muže - a nic víc si nemůžu přát.“
Cooper poznamenává: „Když Chris ve filmu říká: ‚Položil bych za svou vlast život.', tak víte, že to myslí vážně. A potom vidíte cestu, po které se ubírá… Nedělá to z něj mučedníka. Nedělá to z něj nic víc než muže. Ale právě takovým mužem byl.“
Natáčení filmu „Americký Sniper“ začalo v exteriérech v Rabatu v Maroku, které byly zvoleny jako náhrada za válkou zničený Irák. Eastwood poznamenává: „Architektura v Maroku je velmi podobná jako v Iráku. Abyste zachytili styl, můžete postavit scény kdekoliv, ale u širokých záběrů, které dotvářejí atmosféru celých měst… je velmi těžké ji napodobit, takže Maroko byla skvělá volba.“
Natáčení na druhé straně světa mělo dva účely. Kromě toho, že Maroko poskytlo dokonalé kulisy, „stmelilo to herce představující třetí tým jednotek SEAL tím, že jsme spolu trávili mnohem více času, než kdybychom každý večer odcházeli domů.“, říká Cooper. „Díky pobytu v tak cizím prostředí jsme si také dokázali mnohem lépe představit, jaké to je být v zemi vzdálené tisíce kilometrů od domova, takže pobyt v Rabatu byl pro nás velkým přínosem.“
Herci a filmový štáb také těžili ze spolupráce s Maročany i místními úřady, které jim umožnily využít pro natáčení celé čtvrti. V některých scénách hráli kompars dokonce i příslušníci marocké armády.
Po skončení natáčení v Maroku se všichni vrátili do Kalifornie, kde se natáčela zbývající část filmu. Dlouholetý Eastwoodův spolupracovník vedoucí výpravy James J. Murakami a vedoucí výpravy Charisse Cardenas, který s režisérem spolupracoval poprvé, měli na starosti dvě různé části filmu - Cardenas se věnoval vojenským scénám a Murakami dohlížel na scény odehrávající se na domácí půdě.
Cardenas vypráví: „Když jsem shromažďoval podrobné informace o Iráku, zaměřil jsem se hlavně na města Ramádí, Fallúdža a bagdádskou čtvrť Sádr City a dělal jsem si k nim poznámky podle popisu Chrise Kylea z jeho vojenských misí v Iráku. Nedílnou součástí našeho filmového štábu byl i tým, který měl v Maroku na starosti exteriéry a zajišťoval, aby všechno vypadalo přesně tak, jako v době, kdy Chris sloužil v Iráku.“
Na filmovém ranči Blue Cloud Ranch v kalifornském městě Santa Clarita vytvořili filmoví architekti irácké město přesně podle exteriérů v Maroku. Velká část Chrisovy vojenské mise v Ramádí byla natočena právě na tomto ranči.
Jedna z vrcholných bojových scén filmu „Americký Sniper“ byla natočena v pouštním městě El Centro vzdáleném asi 100 mil východně od San Diega ve vyprahlém Imperial Valley. Tým mající na starosti výpravu tady přeměnil starý závod na zpracování mléka na opuštěnou továrnu na zpracování datlí, ve které Chrise a jeho tým ohrožují dva neúnavní nepřátelé: drtivá přesila iráckých vzbouřenců postupujících ze všech stran a silná písečná bouře hrozící jejich zasypáním. Tým společnosti VFX v čele s Michaelem Owensem vytvořil bouři kombinací speciálních a vizuálních efektů a stejnou technikou byla rozšířena scéna a počty nepřátelských vojáků.
Aby byli diváci vtaženi doprostřed děje, použili Eastwood a kameraman Tom Stern nejmodernější kamery Blackmagic. Požívali ruční i statické kamery strategicky rozmístěné po celé scéně tak, aby vytvořili reálný dojem přímé účasti v boji.
Jason Hall poznamenává: „Clint má přirozenou schopnost rozeznat v každém jednotlivém záběru to podstatné a dává divákům možnost poznat to stejným způsobem jako on. Podařilo se mu do filmu vnést drsnou realitu a svým způsobem vyvolat v divácích pocit, jako by měli písek v ústech i oni, ale jen tam, kde to působilo autenticky, aniž by se snažil z diváků za každou cenu ždímat emoce nebo jimi nějak manipulovat. Dělá to přirozeně, a proto se mu daří diváky vtáhnout do děje.“
Jako cvičiště pro Chrise Kylea a další adepty jednotek SEAL byla vybrána dvě různá místa. Paramount Ranch v pohoří Santa Monica Mountains posloužil jako pozadí pro výcvik odstřelovačů, při kterém Chris prokázal své střelecké mistrovství. Státní park Leo Carrillo State Beach v Malibu představoval nechvalně známé výcvikové středisko jednotek podvodních diverzních komand BUD jednotek SEAL v kalifornském Coronadu, ve kterém byla odvaha a výdrž kandidátů podrobena velmi náročným zkouškám a jen ti nejlepší si vysloužili právo nosit trojzubec, znak jednotek SEAL.
Přestože herci byli ušetřeni toho nejtvrdšího výcviku, kterým museli projít uchazeči o členství v jednotkách SEAL, některým fyzickým zkouškám se nevyhnuli. Cooper vzpomíná: „Bylo to brutální; když jsme dělali kopy přes hlavu, stříkali na nás proud vody a někdy při tom Clint pokračoval v natáčení. Pamatuji si, že jsem se ohlížel na Daubera a myslel si: ‚Pokud to Dauber vzdá, můžu toho taky nechat.', ale nehodlal jsem přestat, dokud nepřestane on.“, směje se.
Murakami se po výpravné stránce věnoval hlavně domům, které si Chris a Taya společně postavili a ve kterých žili. Skromný dům ve čtvrti Venice v kalifornském Los Angeles posloužil jako bydliště mladého páru v San Diegu, kde Taya vytvořila domov během Chrisových dlouhých vojenských misí.
Když se Chris konečně nadobro vrátil domů, vrátil se ke svým kořenům a přivedl rodinu zpět do Midlothianu. Kyleovi si vybrali dům v texaském Northridge, protože symbolizoval otevřenost a rozložitost Texasu a zároveň se nacházel v přátelském prostředí. Umělecký vedoucí výpravy Harry Otto poznamenává: „James chtěl, aby dům vyjadřoval pocit pohodlí a bezpečí v době, kdy se Chris začíná aklimatizovat na svůj nový život civilisty.“
Návrhářka kostýmů Deborah Hopper říká: „Obstarali jsme si podrobné informace o dobovém oblečení a měli jsme řadu fotografií z celého Chrisova a Tayina života. Dbali jsme na to, abychom co nejvěrněji zachytili jejich osobní styl.“
Dokonce i vojenské uniformy, zejména uniformy jednotek Navy SEAL, se vyznačovaly prvky osobního vkusu. Aby byly uniformy věrohodné, konzultovalo oddělení Deborah Hopper všechny prvky uniforem do těch nejmenších detailů s vojenskými poradci. Ale jak Deborah upozorňuje: „Příslušníci jednotek SEAL nosí uniformy svým zvláštním způsobem, podtrhujícím jejich osobitost.“
Michael Panevics a jeho tým měli na starosti přesnost výzbroje a nesměli zapomenout na kontinuitu a souvislosti. Panevics vysvětluje „Chris měl při každé misi různé zbraně, ale scény filmu se natáčely v různém pořadí, takže jsme stále museli vyměňovat pušky a ruční zbraně podle toho, která mise se zrovna točila.“
V civilním životě „se Chris dal jen těžko označit za módní idol“, usmívá se Deborah Hopper. „Vyznával uvolněný a ležérní styl a v jeho šatník tvořily převážně džíny a trička nebo mikiny a spousta basebalových čepic. Po odchodu do civilu se Chris přestěhoval do Texasu a na oblékání se odrazily jeho západní kořeny. Bylo důležité, abychom při líčení jejich příběhu pravdivě zachytili všechny aspekty jejich života.“
„Jsem opravdu velmi vděčná za to, že každý, kdo se na tomto filmu podílel, šel nad rámec svých povinností.“, říká Taya Kyle. „Myslím, že do své práce vložili mnohem víc úsilí, než se od nich očekávalo, a přesně totéž platí i pro člověka, který do všeho dával víc, než bylo jeho povinností.“
Když Chris Kyle svlékl uniformu, jeho služba vlasti tím neskončila. Cooper k tomu říká: „Stejně jako pro mnoho dalších lidí vracejících se z války domů, i pro něj to bylo těžké, protože to chtěl a mohl, ale nemohl už být tam a chránit ty, kterým dosud hrozilo nebezpečí. Nakonec začal hledat způsoby, jak by mohl pomáhat dalším válečným veteránům doma v Americe.“
„Všechno, co udělal během svých misí, bylo hrdinské,“ říká Jason Hall, „ale stejně hrdinské bylo i to, co dělal po svém návratu domů. Je důležité si uvědomit, že tito vojáci se sice sami rozhodli sloužit vlasti, ale válku si nevybírali. Jakmile jejich noha vkročí na válečné území, musí plnit své poslání a všechno pro nás riskovat. Vidí a dělají věci, které jsou pro nás jen těžko představitelné a pochopitelné, ale pokud je o to žádáme, musíme být připraveni uvítat je po návratu domů s otevřenou náručí.“
Taya vypráví: „Slyšela jsem, že když podáte válečnému veteránovi pomocnou ruku, neuchopí ji oběma rukama; uchopí ji jednou rukou a druhou vztáhne dozadu, aby přivedl dalšího veterána. Je to naprostá pravda. Moc se těším, až uvidím, co budou lidé dělat - buď na počest Chrisova života, nebo proto, že se z filmu či knihy něco dozvěděli. Všichni můžeme vykonat spoustu dobrého pro spoustu lidí, kterým by to opravdu pomohlo. Nakonec, v životě přece není nic lepšího, než vědět, že jsme pozitivně ovlivnili životy dalších lidí, a to je to, co udělal Chris. Myslím, že ten film je pro něj další způsob, jak sloužit své vlasti.“
Eastwood dodává: „Ve všem, co Chris dělal, šel o krok dál, než byla jeho povinnost, a sem patří i jeho práce s válečnými veterány. Nakonec to sice vedlo k tragédii, ale to není to, co je v tomto příběhu důležité. Všichni doufáme, že film připomene lidem oběti vojáků a jejich rodin a přiměje je vážit si těch, kteří toho tolik obětovali službě vlasti.“

Ocenění:
Academy Awards
2015 - Střih zvuku (nominace)
2015 - Andrew Lazar, Bradley Cooper, Clint Eastwood, Peter Morgan, Robert Lorenz (Nejlepší film)
2015 - Bradley Cooper (Hlavní herec)
2015 - Jason Dean Hall (Adaptovaný scénář)
2015 - Gary Roach, Joel Cox (Střih)
2015 - Mix zvuku

BAFTA
2015 - Jason Dean Hall (Adaptovaný scénář)
2015 - Zvuk

The Saturn Awards
2015 - Nejlepší thriller (nominace)

DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Filip Jančík - Bradley Cooper (Chris Kyle), Jolana Smyčková - Sienna Miller (Taya), Jakub Saic, Filip Švarc, Michal Holán, Tomáš Juřička, Svatopluk Schuller, Bohdan Tůma, Petr Gelnar, Zdeněk Mahdal, Roman Hájek, Petr Burian, Petr Neskusil, Oldřich Hajlich, Ivo Novák, Zbyšek Horák, Tomáš Borůvka, Ivana Korolová, Klára Sochorová, Miroslav Mahdal a další
Překlad: Ondřej Horák
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy: Klára Sochorová
Režie: Martin Těšitel
české znění ve studiu Pro-Time vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska v roce 2015

2.DABING (Nova)
V českém znění: Filip Jančík - Bradley Cooper (Chris Kyle), Jolana Haan Smyčková - Sienna Miller (Taya), Petr Gelnar, Oldřich Hajlich, Libor Bouček, Jan Kolařík, Bohumil Švarc, Vladislav Beneš a další
Překlad: Lenka Filová
Zvuk: Petr Kočík
Produkce: Martin Odehnal, Libuše Witzová
Dialogy: Jitka Tošilová
Režie: Mikuláš Pánek
Ve studiu AudioTech v roce 2017 vyrobila TV Nova

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.3.2015 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 16.1.2015 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.7.2015 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 4.5.2016 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 9 267 179
Tržby celkem - $ 547 000 000
Návštěvnost v ČR 68 741
Náklady (Rozpočet) - $ 59 000 000
Zajímavost k filmu
- Chris Kyle bol veľkým fanúšikom filmovej série G.I. Joe. Aj preto sú vo filme viaceré odkazy práve na túto sériu. Sú nimi napr. pomenovanie obrnených áut – Duke a Snakeyes.
- Vo filme sa Chris Kyle pridal k Navy SEALs vo veku 30 rokov. V skutočnosti tak urobil už o 5 rokov skôr.
- Skutočný Chris Kyle sa vyjadril, že v prípade ak by o ňom niekedy filmári natočili celovečerný film, tak by chcel, aby ho režíroval Clint Eastwood. Jeho prianie sa mu po smrti splnilo.
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v americkom štáte Kalifornia a taktiež v Maroku.
- Herec Bradley Cooper sa vďaka hlavnej úlohe v tomto filme dostal už tretí rok po sebe do nominácie na Oscara v kategórii Najlepší herec. Predchádzajúce dve nominácie boli za snímky Terapia láskou (2012) a Špinavý trik (2013).
- Dalekonosný odstřelovačský rekord drží britský střelec Craig Harrison, který v roce 2009 zastřelil v Afganistanu dvěma ranami talibanského kulometčíka i s pomocníkem na vzdálenost 2.475 m. (Zdroj: kniha Odstřelovač v akci, Charles Stronge, česky 2012).
- Vojáci zmíní v rozhovoru postavu Keysera Söze, nepolapitelného gangstera z filmu Obvyklí podezřelí (1995).
- Chris Kyle (Bradley Cooper) nosí ve filmu čepice nejdříve s nápisem Charlie, později se znakem, který se podobá logu Cadillac. Je to odkaz na jméno jeho čety. Nejdříve se jmenovala " Charlie", později "Cadillac".
- Odsřelovací velkoražní puška, kterou můžeme ve filmu vidět, je Barrett M82A1.
- Natáčelo se v Maroku a v Kalifornii na nejmodernější kamery Blackmagic. Jedna z vrcholných bojových scén filmu byla natočena v pouštním městě El Centro vzdáleném asi 100 mil východně od San Diega ve vyprahlém Imperial Valley. Tým, který měl na starosti výpravu, tady přeměnil starý závod na zpracování mléka v opuštěnou továrnu na zpracování datlí, ve které Chrise (Bradley Cooper) a jeho tým ohrožují dva neúnavní nepřátelé.
- Chrisopheri Scott Kyle se narodil 8. dubna 1974 a zemřel 2. února 2013, kdy jej zabil válečný veterán s psychickými problémy.  V armádě sloužil od roku 1999 do roku 2009. Chris Kyle je legendou mezi ostřelovači, protože má 160 potvrzených zabití. Dále drží rekord za odstřel na vzdálenost 2100 yardů tzn. 1920 metrů, když zneškodnil ozbrojeného rebela, který chtěl na americký konvoj vystřelit raketu.
- Snímek se stal nejvýdělečnějším válečným filmem všech dob. Americký sniper překonal v žánru doposud rekordních 216,2 milionu, které utržil snímek Zachraňte vojína Ryana (1998).
- Ve scéně, kde si Chris Kyle  (Bradley Cooper) se ženou předávají malé dítě, divák si nemůže nevšimnout, že se nejedná o živé miminko, nýbrž o plastovou panenku. Filmaři použití hračky vysvětlili tak, že kvůli kalifornským zákonům je velmi těžké sehnat živé miminko do filmu. A když domluvené dítě onemocnělo a na natáčení se nedostavilo ani náhradní, režisér Clint Eastwood prostě řekl: „Tak mi dejte tu loutku"
- Lebka, kterou mají vojáci v Bigglesově (Jake McDorman) jednotce na zádech je tatáž lebka, kterou nosí slavný komiksový mstitel "Punisher" na triku.
- Mustapha (Sammy Sheik) má ve filmu zbraň FPK/PSL ráže 7.62x54mm.

 

Odkazy

https://www.csfd.cz/film/341884-americky-sniper/komentare/

https://www.imdb.com/title/tt2179136/combined

https://www.fdb.cz/film/americky-sniper-american-sniper/126069

https://www.kfilmu.net/film/americky-sniper/

 

Hrají:

Bradley Cooper, Sienna Miller, Jake McDorman, Cory Hardrict, Luke Grimes, Brian Hallisay, Sammy Sheik, Keir O'Donnell, Ben Reed, Kyle Gallner, Navid Negahban, Sam Jaeger, Jonathan Groff, Eric Ladin, Reynaldo Gallegos, Emerson Brooks, James Ryen, Leonard Roberts, Tim Griffin, Eric Close, Zack Duhame, Fehd Benchemsi, Jonathan Kowalsky, Tony Nevada, Brett Edwards, Mido Hamada, Max Charles, Marnette Patterson, Owain Yeoman, Elise Robertson, Brando Eaton, Billy Miller, Boualem Hassaine, Ayman Samman, Chance Kelly, Evan Gamble, Robert Clotworthy, Joel Lambert, Jason Dean Hall, Kathe Mazur, Madeleine McGraw, Erik Aude, Andrew DeVitre, Jet Jurgensmeyer, E.R. Ruiz