Půlnoc v Paříži / Midnight in Paris (2011/90/USA, Španělsko/Komedie, Fantasy, Romantický) 77%

09.07.2018 13:21
JEDNOU VĚTOU
„Párek Američanů prožívá během návštěvy Paříže hlubokou proměnu.“

OBSAH
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na filmy Woodyho Allena se vždycky moc těším. Taky se ale divím, jak on do těch svých filmů dokáže vybrat tak úžasné herce. Buď je znám a moc se na ně těším, což je i případ tohoto filmu, nebo je neznám, ale moc hezky potěší. Taky ty hlavní role jsem si všiml, že si často vybírá tak, aby dokázali zahrát prakticky jeho. Woody Allen, když nechce hrát hlavní roli, tak si to napíše tak, jak mu zobák narost, tudíž pěkně a najde si osobu, která to zahraje přesně, tak jak on by si to představoval a Owen Wilson v tomhle ohledu přesně ukázal Woodyho Allena mládí...akorát o tisíc stop hezčího. Na druhou stranu ale musím říct, že to mi na filmu taky trošku nesedělo. Owen Wilson je herec, kterého mám hrozně rád, ale necítil jsem z něj tu přirozenost, kterou do filmů normálně dává. Tady nehrál postavu Gila, ale postavu Woodyho Allena, a to se mi moc nelíbilo. Každopádně příběh samotný je pohádkový a snový. Tak trošku jiný, než bych mohl čekat, ale ve všech ohledech určitě moc hezký. A Paříž k tomu dodává tu parádní, romantickou kulisu, ktrou Marion Cotillard a Léa Seydoux během nanosekundy vášnivě rozebírají. (Malarkey) 4*
Úvodní nebo vlastně ještě titulková scéna složená ze záběrů stmívající se Paříže za doprovodu unylé swingové nebo jaké záležitosti mě sice málem zabila, ale o slabou hodinu a půl později mi nezbylo než konstatovat, že jsem už dlouho neviděl tak všestranně zvládnutý feel-good film, který by nebyl o milostných vztazích. Tedy ne že by o nich Půlnoc nebyla, ale nejde o ně v první řadě. V té je to totiž o hledání sebe sama, nevidění toho, co mám před očima, a o naivní představě o starých zlatých časech. A o zazobaných bohorovných republikánských prasatech, do sebe zahleděných všeználcích přesvědčených o vlastní výjimečnosti, a tak vůbec:) A kdyby tihle jmenovaní nebyli tak napřesdržku, byla by to ukrutná sranda - takhle jde jenom říct, že hrají jako z partesu. A nejenom oni, v téhle Paříži jsou výborní úplně všichni, včetně historických postav. Adrien Brody si musel svého Dalího zatraceně užívat, ale já bych proti téhle divácky až příliš vděčné kreaci vyzdvihl Alison Pill jako Zeldu Fitzgerald, a hlavně Kathy Bates. Ta baba je naprosto neskutečná, jakmile její Gertruda Stein vkročí do obrazu, nikdo jiný už v něm není, ona prostě všechny svojí pozitivní energií převálcuje do placata. K někomu takovému bych si taky chtěl chodit pro rady:) No jak to uzavřít... prostě je to tutovka, za mě 90%. Ale jiného Allena jsem neviděl a ani to nemám v plánu - anebo možná, ale rozhodně nepůjdu proti proudu času dál než k Matchpointu. PS: Že Hemingway byl v reálném životě sui generis sekáč jsem věděl, ale tenhle film z něj udělal Jardu Jágra:) (Gemini) 5*

Popocházení a posedávání po Paříži, jak ji vidí Allen, je v prvé řadě příjemné. Naštěstí bez nesnesitelné nasládlosti a s ochotou přiznat, že líbivý žánrový povrch jen skýtá útočiště šavlozubé mrše jménem život. Vyznání lásky bývalému intelektuálnímu a uměleckému středobodu Evropy si počínaje pohlednicovou předehrou říká o srovnání s Manhattanem, natočeným ovšem v době, kdy byly Allenovy vtipy vybroušenější a poznání, k nimž docházel, skeptičtější. Společné mají oba filmy schopnost přimět vás vzít tenhle idealizovaný portrét velkoměsta za svůj a konkrétně v tomto případě po skončení projekce zasněně pronést „Paris, je t'aime“. Owen Wilson se do Allena „přehrál“ nečekaně hladce, v souladu s rozesmívacím potenciálem své tváře ubral na intelektualismu a přidal na – rozumně krocených – grimasách. Oproti průtokovým romantickým komediím je Půlnoc v Paříži uvědomělejší a stylem umírněnější (herci se v dlouhých záběrech hezky nachodili), pouze zesílila mé obavy, že Allen buďto definitivně rezignoval na snahu natočit ambicióznější film s více významovými vrstvami a promyšlenější narací, nebo mu jednoduše došly náměty rozpracovatelné nad rámec milé anekdoty. 80% Apendix: Nejvíce pobavilo setkání se surrealisty (kouzelně excitovaný Brody) a ujištění, že Buňuelovi trvalo strávit výchozí situaci Anděla zkázy zhruba stejně dlouho (cca 30 let), jak bude pochopení jeho satiry trvat nepřipravenému divákovi. (Matty) 4*

VELKÁ RECENZE
Hlášky o senilitě si nechte od cesty. Woody Allen už oslavil 75. narozeniny, a přesto mu to pořád hodně pálí. A skvěle točí.
Už je to ale hodně dlouho, co odmítá ukončit svou aktivní filmařskou dráhu, natož proflákat důchod nebo nedej bože umřít (v tomhle věku na to už bude mít většina z nás nárok). Proto reálně hrozí, že jeho portfolio zbytní na neuvěřitelných padesát celovečeráků - a to autorských, osobitých a většinou svého tvůrce identifikujících už do půl minuty. To je samozřejmě ideální podhoubí pro úvahy o tvůrčím vykrádání sebe sama, opakování a vyšeptalosti. Anebo aspoň neodbytná výzva k vtáhnutí do hry „najdi co nejvíc styčných ploch s předchozími allenovkami“. V ní rozhodně není těžké ani tentokrát uspět, protože příbuznost například s Purpurovou růží z Káhiry bije do brýlí. A přesto… je Půlnoc v Paříži svým způsobem jedinečná a co se týče celkového feelingu nezaměnitelná.
Skutečnost, že jde po nominální stránce o komerčně nejúspěšnější film v kariéře tohoto multioscarového režiséra, naznačovala, že se Půlnoc v Paříži jednak povedla a že jde navíc o ten typ příjemného filmu, co diváky hladí a vkusně se jim vtírá do přízně. Platí to bezezbytku. Je to suverénně vedená romance, s otiskem nostalgie, výbornými herci a návykovou atmosférou Paříže, kterou musí každý recenzent oslavovat alespoň přes dva odstavce.
Sentimentálně-melancholické leporelo, jakousi sérii pohlednic a opojných vzpomínek na nejblyštivější éry v historii francouzské metropole, ale nečekejte. Půlnoc v Paříži je ve svém vyznění sympaticky střízlivá a uvědomělá. Vidět v ní jen nádherně nostalgickou procházku půvabným městem, je jako tvrdit, že Vicky Cristina Barcelona je krásně vášnivé milostné dobrodružství s chutí španělského vína.
Ano, najde se hodně diváků, kteří ty lehce podvratné vrstvy odmítají vidět a jednoznačné autorovo popírání krásných iluzí neposlouchají. Je to ale škoda, protože právě díky těmhle momentům jsou některé povedené allenovky poslední doby plastičtější, poutavější a po všech stránkách zajímavější. A Půlnoc v Paříži díky tomu boduje jako velmi upřímná romantická story o tom, že žít se má teď a tady, že nostalgie je jen prázdným překrýváním bezútěšné současnosti a že neustálé stěžování si na horší dnešek je smutnou lidskou přirozeností. Zapracování těchhle nikterak novátorských, ale univerzálně platných a v zásadě nezfilmovatelných myšlenek do jemného romantického vyprávění, je jednoznačně největším Allenovým triumfem. Vyznění jeho novinky je potom totiž silné a emocionálně přesvědčivé i bez toho, aby došlo na další nekompromisní „vyjebání s romanticky naladěným divákem“, tak jak si ho lze pamatovat z nelítostných konců „Barcelony“ i „Káhiry“.
Půlnoci v Paříži hraje navíc do karet to, jak ladně mate trailerem i plakátem. Kdo si nepročte synopsi, nedoví se nic o pointách ani podstatě celého toho retro dobrodružství. Směřování příběhu asi většinu diváků brzy překvapí, což je pocit sám o sobě velmi osvěžující. A vzácný. Pak se rozjede inteligentní, ovšem nikterak složitá a intelektuálská cesta po dějinách Paříže a vazbách slavných umělců na ni, která sice nemá cimrmanovskou komediální průraznost, ale o to působivější a nadýchanější je v rovině romantické. Marion Cotillard jako femme fatale pařížských uliček je neodolatelná a spolu s nenápadným Owenem Wilsonem (v klasické pozici lehce neurotického a profesně tápajícího spisovatele) rozdýchává jednu z nejkouzelnějších milostných linek posledních let.
Půlnoc v Paříži tak nabízí elegantní souhrou originálního námětu, jenž nebyl zcela propálen, přesvědčivého hereckého obsazení, ověřeného allenovského řemesla (jazzík se nikdy neoposlouchá) a nadčasových myšlenek v chytlavém romantickém příběhu. U mě dobrý. A rozhodně nejen z úcty ke stáří a kvůli vědomí, že my budeme v Allenově věku leda močit do tepláků, hltat stodvacátou reprízu Pojišťovny štěstí a nostalgicky vzpomínat na éru, kdy se vyplácely důchody. V tom lepším případě, samozřejmě.

O FILMU
I pro toho, kdo v Paříži nikdy nebyl, je už samotný název města téměř synonymem kouzla. Lepší město si Woody Allen pro svou novou romantickou komedii vybrat nemohl. Je to město s nevšední historií a kulturním dědictvím, oslavované díky své mimořádné kráse ulic, bulvárů a zahrad, ale také díky nádherným exponátům v mnoha celosvětově významných muzeí. Historie Paříže se odráží ve významných politických i kulturních událostech a dodává auru legendárním restauracím a kavárnám po celém městě. Minulost je v Paříži přítomna v atmosféře města, a to se velmi dobře hodí pro příběh muže, který si zde vybavuje své dávné pocity a nalézá tu inspiraci k úvahám nad svým životem.
Film Půlnoc v Paříži je oslava města, které Allen považuje za stejně významné jako New York. „Mám samozřejmě radši New York, protože jsem se tam narodil a vyrůstal tam,“ říká Woody Allen, „ale kdybych nežil v New Yorku, žil bych určitě v Paříži.“ Půlnoc v Paříži je Allenovým druhým filmem, který zde natáčel po filmu Všichni říkají: Miluji Tě. „Jsem moc rád, že mohu Paříž ukázat filmovým divákům tak, jak ji vidím já,“ říká Woody Allen. „Stejně je to s New Yorkem, který vidím z určitého úhlu a jiní režiséři ho vidí jinak. S Paříží je to stejné, mohl by přijít někdo jiný a natočit to jinak. Paříž chci ukázat po svém, se svými pocity, které u mě Paříž vzbuzuje.“
Allen se do Paříže zamiloval během natáčení filmu What’s New Pussycat, kterým debutoval jako herec a scénárista. Podobně jako Gil, hlavní postava filmu Půlnoc v Paříti, je Allen smutný z toho, že tam po natáčení nezůstal. „Bylo to dobrodružství, na které jsem si v té době netroufal,“ říká Woody Allen. „Zpětně vidím, že jsem tam zůstat mohl, nebo jsem si aspoň mohl pronajmout byt a pobývat na obou místech. Ale neudělal jsem to a lituji toho.“
Gil (Owen Wilson) je hollywoodským scénáristou. V mládí se chtěl stát váženým spisovatelem. Zbožňoval americké spisovatele jako je Hemingway a Fitzgerald a chtěl psát romány v jejich duchu. V průběhu života z této cesty sešel, zjistil, že má talent na psaní scénářů a získal dobře placenou rutinní práci, která ho ovšem neuspokojuje. S bohatstvím se neumí pořádně srovnat. „Stal se obětí starého hollywoodského vtipu,“ říká Allen. „Lehnul jsem si k bazénu… a když jsem vstal, bylo o deset let více.“
Příběh začíná tím, že Gil a jeho snoubenka Inez jedou na výlet do Paříže s jejím otcem Johnem a matkou Helen. John, konzervativní obchodník, přijel do Paříže uzavřít obchod na vysoké úrovni. John své antipatie vůči Gilovi neskrývá, vnímá ho jako nespolehlivého, nevýznamného muže, který není hoden jeho dcery. To, že Gila zajímá víc psaní románu, než lukrativní profese, která na něj čeká v USA, z něj v očích Johna dělá ještě většího lehkovážného panáčka.
Pobyt v Paříži u Gila vyvolá vzpomínky na jeho dávné ambice stát se spisovatelem. „Když bylo Gilovi kolem dvaceti let, žil v Paříži a k tomuto městu má romantický vztah,“ říká Wilson. „Paříž pro něj představuje dobu, kdy právě začínala jeho pracovní kariéra, kdy přemýšlel, co bude v životě dělat. Tehdy stál na životní křižovatce. Je přirozené, když se sem zase vrací, že o této době přemýšlí. Stejně tak o možnostech, které nevyužil.“
Průvodkyni v Muzeu Rodina hraje dokonce první dáma Francie - Carla Bruni. Woody Allen ji roli nabídl, když byli pozváni se svou ženou a sestrou na snídani s Carlou Bruni a jejím mužem Nicolasem Sarkozy, prezidentem Francie. Když si Allen s Bruni povídal, zjistil, že je to velmi okouzlující krásná žena a vzhledem k tomu, že věděl, že je známou zpěvačkou a písničkářkou, rozhodl se hned spontánně na místě ji roli ve filmu nabídnout. „Řekl jsem ji, že ji to moc času nezabere, že nebude muset chodit na zkoušky. Bude stačit, když přijde na pár dní na natáčení,“ říká Woody Allen. „A ona řekla ano, že to bude zábavné, že by chtěla jednou říct vnoučatům, že hrála ve filmu, že ji jde jen o tu zkušenost.“ Allen dodává: „Ve všech scénách si vedla moc dobře a myslím, že kdybych ji byl obsadil do větší role, zvládla by to stejně dobře, ale nemyslím si, že by to pro Carlu Bruni bylo zrovna praktické brát si volno na sedm týdnů kvůli natáčení filmu.“ Owen Wilson byl překvapen, jak se první dáma Francie Carla Bruni-Sarkozy chovala. „Byla ke mě i ostatním lidem ve štábu vždy milá,“ říká Owen Wilson. „Je pro svou zemi velmi dobrou ambasadorkou.”
Jak je pro filmy Woodyho Allena typické, vedlejší role hrají nejlepší herci - hvězdy jako jsou Adrien Brody a Kathy Bates, ale i talentovaní nováčci jako jsou Corey Stoll, Nina Arianda, Tom Hiddleston, Alison Pill, a Léa Seydoux.
V Paříži se natáčelo na nejúžasnějších místech jako je knihkupectví Shakespeare & Co., v Muzeu Rodina, v Zrcadlové síni ve Versailles, Monetových zahradách v Giverny, na bleším trhu, jakož i v restauracích Le Grand Véfour, Les Lyonnais a Lapérouse. „Bylo to úžasné, že člověk mohl trávit tolik času sám jen s velmi malým štábem a kamerou, kde se procházeli herci, kteří k nám vlastně taky patřili. Na těchto místech se to normálně hemží pořád turisty,“ říká McAdams. „Bylo to opravdu kouzelné.“
Zatímco jsou v komediích Woodyho Allena vždy temné spodní proudy, tón filmu Půlnoc v Paříži je pozitivní. „V mých filmech asi vždycky temné spodní proudy budou, protože to tak cítím i ve svém životě a všeobecně ve všem, o čem jsem kdy přemýšlel,“ říká Allen. „Ale konkrétně v tomto filmu jsem je nezdůrazňoval, jsou tam jen drobnější podtémata. Tón filmu Půlnoc v Paříži je romantičtější a lehký.”

Ocenění:
Academy Awards
2012 - Woody Allen (Původní scénář)
2012 - Letty Aronson, Stephen Tenenbaum (Nejlepší film) (nominace)
2012 - Woody Allen (Režie) (nominace)
2012 - Anne Seibel (Výprava) (nominace)

Golden Globes
2012 - Woody Allen (Nejlepší scénář) (nominace)
2012 - Nejlepší film - muzikál nebo komedie (nominace)
2012 - Owen Wilson (Nejlepší herec - komedie nebo muzikál) (nominace)
2012 - Woody Allen (Nejlepší režie)

BAFTA
2012 - Woody Allen (Původní scénář) (nominace)

Český lev
2011 - Nejlepší zahraniční film (nominace)

Slnko v sieti
2012 - Woody Allen (Zahraniční film) (nominace)

New York Film Critics Circle
2011 - Woody Allen (Nejlepší scénář) (nominace)

Independent Spirit Awards
2012 - Corey Stoll (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2012 - Darius Khondji (Nejlepší kamera) (nominace)

Goya Awards
2012 - Woody Allen (Nejlepší původní scénář) (nominace)

AACTA International Awards
2012 - Nejlepší film (nominace)
2012 - Woody Allen (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Woody Allen (Nejlepší scénář) (nominace)

The Saturn Awards
2012 - Nejlepší fantasy (nominace)
2012 - Woody Allen (Nejlepší scénář) (nominace)

DABING
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Owen Wilson (Gil), Jitka Ježková - Rachel McAdams (Inez), Jiří Čapka - Kurt Fuller (John), Radana Herrmannová - Mimi Kennedy (Helen), Jan Šťastný - Michael Sheen (Paul), Antonie Talacková - Nina Arianda (Carol), Kateřina Petrová - Carla Bruni (Průvodkyně v muzeu), Kateřina Velebová - Alison Pill (Zelda Fitzgeraldová), Ladislav Cigánek - Tom Hiddleston (F. Scott Fitzgerald), Jaroslava Obermaierová - Kathy Bates (Gertrude Steinová), Andrea Elsnerová - Marion Cotillard (Adriana), Marika Šoposká - Léa Seydoux (Gabrielle), Zdeněk Podhůrský - Adrien Brody (Salvador Dalí), Vojtěch Hájek, Zbyšek Horák, Antonín Navrátil, Svatopluk Schuller, Jaroslav Horák a další.
Překlad: Stanislav Jelínek
Jazykoví poradci: Eva Kalábová, Jana Nikolovová
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2012

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.9.2011 Bioscop
Premiéra USA: 20.5.2011 Sony Pictures Classics
Premiéra Španělsko: 13.5.2011 Alta Films
Premiéra Francie: 11.5.2011 Mars Distribution
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.2.2012 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 24.4.2013 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 6 636 885
Tržby celkem - $ 154 100 000
Návštěvnost v ČR 67 872
Náklady (Rozpočet) - $ 17 000 000
 
Tvůrci a herci
Woody Allen (Režie), Letty Aronson (Produkce), Jaume Roures (Produkce), Stephen Tenenbaum (Produkce), Cole Porter (Hudba), Darius Khondji (Kamera), Alisa Lepselter (Střih), Stéphane Foenkinos (Casting), Juliet Taylor (Casting), Patricia Kerrigan DiCerto (Casting), Anne Seibel (Scénografie), Sonia Grande (Kostýmy), Robert Hein (Zvuk), Thi Thanh Tu Nguyen (Masky), Woody Allen (Scénář),Owen Wilson (Herec), Rachel McAdams (Herec), Marion Cotillard (Herec), Kurt Fuller (Herec), Mimi Kennedy (Herec), Michael Sheen (Herec), Alison Pill (Herec), Adrien Brody (Herec), Sonia Rolland (Herec), Léa Seydoux (Herec), Kathy Bates (Herec), Tom Hiddleston (Herec), Corey Stoll (Herec), Gad Elmaleh (Herec), Olivier Rabourdin (Herec), Daniel Lundh (Herec), Guillaume Gouix (Herec), Michel Vuillermoz (Herec), Carla Bruni (Herec), Nina Arianda (Herec), Karine Vanasse (Herec), Audrey Fleurot (Herec), Marianne Basler (Herec), Marie-Sohna Conde (Herec), Laurent Claret (Herec), Thierry Hancisse (Herec), Adrien de Van (Herec), Catherine Benguigui (Herec)
 
2011/90/USA, Španělsko/Komedie, Fantasy, Romantický
 
Zajímavost k filmu
- Podobné motivy jako Půlnoc v Paříži obsahuje už Woodyho povídka "Vzpomínky na dvacátá léta", v češtině vydána roku 1985 ve sbírce "Vedlejší příznaky", kde se rovněž vypravěč setkává v Paříži i jinde s Hemingwayem, Picassem, Dalím i Fitzgeraldovými.
- Woody Allen v Paříži již dříve natáčel. Ve městě filmoval snímek Všichni říkají: Miluji tě (1996).
- Jedná se o jeden z mála filmů Woodyho Allena, kde on sám nehraje.
- Jedná se první film Woodyho Allena, který celosvětově vydělal více než 100 milionů amerických dolarů.
- Když Hemingway (Cirey Stoll) spolu s Gilem (Owen Wilson) navštíví Gertrudu Steinovou (Kathy Bates), která je právě v hádce s Pablem Picassem (Marcial Di Fonzo Bo), na zdi za ní visí její portrét. Ten skutečně Picasso v roce 1906 namaloval.
- Se čtyřmi nominacemi na Oscara se jedná o nejúspěšnější Allenův film od dob Výstřelů na Broadwayi (1994), který posbíral sedm oscarových nominací.
- Woody Allen po oscarovém vítězství snímku v kategorii nejlepší původní scénář dodržel svou tradici a ceremoniálu se nezúčastnil. Svou jedinou návštěvou zatím poctil vyhlašování výsledků v roce 2002, jako poctu New Yorku po teroristických útocích z 11. září.
- Film zahajoval festival v Cannes v roce 2011. Je to již druhý Allenův film, kterému se dostalo této pocty. Prvním byl Hollywood v koncích (2002).
- Owen Wilson prohlásil, že se poprvé setkal a hovořil s režisérem Allenem až po přistání v Paříži, kam letěl na zahájení natáčení snímku.
- Film vyhodnotil Quentin Tarantino jako nejlepší za rok 2011.
- Woody Allen získal za scénář k tomuto snímku Zlatý globus.
- Gil (Owen Wilson) na jednom z večírků Bunuelovi (Adrien de Van) přednese námět na film, jehož obsahem má být zúčastnění skupiny lidí na slavnostní večeři, po jejímž skončení nemohou opustit místnost. Jeden z titulů skutečného režiséra Luise Bunuela se tak skutečně odehrává, a to Anděl zkázy (1962).
- Autor snímku Woody Allen uvedl, že nejdříve vznikl název filmu. Až poté teprve začal přemýšlet nad tím, o čem by mohl příběh být.
 
Odkazy