Fantom Paříže / Vidocq (2001/100/Francie/Krimi, Drama, Thriller, Akční) 63%
09.07.2018 13:21
JEDNOU VĚTOU
„Dokáže Gérard Depardieu porazit nejobávanějšího zločince pařížského podsvětí?“
OBSAH
Paříž, rok 1830. Ve městě řádí maskovaný vrah, známý jako Alchymista. Po jeho stopách se vydává nejúspěšnější francouzský vyšetřovatel, legendární François Vidocq (Gérard Depardieu). V nelítostném souboji je ale poražen a zdá se, že zabijáka už nikdo nemůže zastavit.Ve Vidocqově pátrání se ovšem rozhodne pokračovat mladík Etienne Boisset (Guillaume Canet), spisovatel který o detektivovi původně připravoval knihu. Na jeho pouti temným pařížským podsvětím čeká mnoho smrtících nebezpečí i tajemství, která neměla být nikdy odhalena.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jean Christophe Grangé se stává francouzským Thomasem Harrisem (pokud to někdo neví, Harris je autor Mlčení Jehňátek;)). Takhle syrový a "zlý" obraz Paříže roku 1830 jsem ještě neviděl, ale přitom jsou některé scény neskutečně působivé a svým způsobem i krásné. A ta Alchymistova maska...skvělé. A totéž platí o hudební stránce - hudba od Bruna Coulaise skvěle dokresluje atmosféru a zdůrazňovat kvality Apocalypticy (ve Vidocqvi jejich Hope Vol. 2) by bylo nošením dříví do lesa. BTW nevíte někdo kdy asi vzniklo La Savate? (Gemini) 4*
Abych byl upřímný, je to spíše tak za 3 1/2 hvězdičky, než za čtyři. Pokud se na tenhle snímek díváte jako obdivovatelé tvůrčí obrazotvornosti, musíte uznat, že jde o skoro dechberoucí podívanou. Některé záběry, kdyby se samostatně "vytrhly" z filmu, by mohly být klidně vystaveny v Národní galerii jako umělecká díla. Skutečně, člověk musí vysoce ocenit práci tvůrců na obrazové stránce tohoto filmu. Nicméně hodně dolů sráží úroveň filmu jednoduchý a poměrně snadno čitelný děj. Zdá se mi, jako by Francouzi neuměli pracovat se solidními náměty, respektive jako by se přespříliš soustřeďovali na vizuální formu a obsah pak trošičku zanedbávají. Stejné nebo podobné pocity, jako u Fantoma Paříže jsem měl i při sledování Bratrstva vlků - Hon na bestii, kde se taky tvůrcům nepodařilo dotáhnout relativně slušně rozehraný děj do konce, protože si snad až příliš pohrávali s kamerou a střihem. Nicméně oproti tomuto filmu je Fantom Paříže přece jen ještě vizuálně vytříbenější a proto mu dávám o tu 1 (resp. 1/2) hvězdičku navíc. (Radyo) 4*
Stylovější film za poslední dekádu těžko budu hledat. Pitof si s tím tak hezky pohrál, že hodně těžko najdu něco, co by dokázalo překonat tak zvláštně a galantně natočený film jako je Fantom Paříže. Digitální kamerou natočil totiž relativně průměrný příběh Vidocqa, detektiva, který se proplétá zkaženou Paříží. Titulní píseň k tomu všemu udělala Apocalyptica (Hope vol. 2) a to si je musím pochválit, protože ta píseň je možná tou nejlepší, kterou kdy vůbec udělali. Tu atmosféru v té hudbě totiž dokonale vystihují a hlavně prokazují, že na ní jsou experti, originalita si neklade meze. V tomto filmu rozhodně ne. Dle mého by si zasloužil daleko lepší hodnocení. Koukám, že u zdejších profíků si odsloužil jednohvězdičkovou maximálně dvouhvězdičkovou dardu. Já jsem s ním naprosto spokojen. Příběh ubíhá, na svojí průměrnost je perfektně zpracován. Lidské emoce jsou divákovi tak blízko, že blíž už ani být nemůžou. Nikdy jsem podobný film neviděl, takže další plus, které tomuto filmu rozhodně nikdo zapřít nemůže. Fantom Paříže je nejzajímavějším počinem, co jsme mohl vidět. Důležité je, že na něj jen tak nezapomenu a rád si ho opět pustím, ačkoliv je to detektivka. Ta většinou jednou stačí, ale u této se nedokážu na jedno shlédnutí nabažit. Film podporován takovou skvostnou muzikou se prostě nesmí přehlížet (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Francouzský historický thriller nás přivádí do Paříže roku 1830, ve které řádí nejobávanější zločinec pařížského podsvětí "Alchymista". Dopadnout se jej snaží legendární vyšetřovatel François Vidocq v podání Gérarda Depardieua. V dalších rolích Pitofova snímku, kterému čeští distributoři dali název Fantom Paříže, uvidíme Guillauma Caneta či Inés Sastreovou.
Píše se rok 1830. V Paříži řádí maskovaný vrah známý jako Alchymista. Po jeho stopách se vydává nejúspěšnější francouzský vyšetřovatel, legendární François Vidocq (Gérard Depardieu). V nelítostném souboji je ale poražen a zdá se, že zabijáka už nikdo nemůže zastavit.
Ve Vidocqově pátrání se ovšem rozhodne pokračovat mladík Etienne Boisset (Guillaume Canet), spisovatel, který o detektivovi původně připravoval knihu. Na jeho pouti temným pařížským podsvětím čeká mnoho smrtících nebezpečí i tajemství, která neměla být nikdy odhalena.
Gérard Depardieu hrál v téměř 140 filmech. U nás jsme jej v posledních letech mohli vidět v Zelené kartě, ve snímku 1492: Dobytí ráje, jako Obelixe ve filmech Asterix a Obelix či jako Francoise Vatela ve stejnojmenném historickém snímku. Mladý, devětadvacetiletý Guillaume Canet si zahrál například před dvěma lety ve filmu Pláž.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V bouřlivých předrevolučních dnech roku 1830 se v Paříži střetne slavný detektiv Francois Eugene Vidocq s tajemným zločincem přezdívaným Alchymista. V souboji s protivníkem ukrývajícím tvář pod zrcadlovou maskou však podlehne a než se zřítí do sklářské pece, požádá protivníka, aby odhalil svou tvář. Později, když se v ulicích Paříže rozkřikne, že Vidocq zmizel, vyhledá jeho společníka Nimiera mladý ambiciózní novinář Etienne Boisset, který chce pátrat po tajemství detektivova zmizení, pomstít jeho smrt a dopsat poslední kapitolu jeho biografické knihy. Nimier mu příliš nevěří, ale nakonec mu řekne o případu podivné smrti zbrojaře Belmonta a výrobce střelného prachu Veraldiho, který začali vyšetřovat krátce před Vidocqovým zmizením. Nezávisle na sobě do nich udeřil blesk s spálil je na popel.
Vidocq zjistil, že černoch , který se oběma mužům staral o oblečení, byl uplacen, aby v jejich šatech nechal střelný prach, současně zjistí, že oběma mužům kdosi vložil do klobouků zlaté hřebeny, které byly ideálním vodičem. Inspektor Lautrennes, který se před dvěma lety postaral o Vidocqovo propuštění ze služeb Surete, chce po svém sokovi pátrat, dokud nenajde jeho tělo, je totiž přesvědčen, že tajemným zločincem je právě on. Boisseta přivede pátrání ke krásce Preah, která byla uplacena, aby oběma mužům podstrčila zlaté hřebeny a zjistí od ní jméno muže, který se má stát další obětí blesku, ředitele pařížské Invalidovny Lafitta. Spěchá za ním, přes jeho snahu je však Lafitt zabit. Zemře také Preah, kterou Alchymista zabije stejně jako ostatní svědky, které Boisset navštívil během svého pátrání po Vidocqovi. Stejně jako on se dostane na stopu Alchymistova ukrytu, kde čeká hrůzné tajemství smrti mladých dívek a také nejedno překvapení.
O NATÁČENÍ
Fantom Paříže je historicky prvním vysokorozpočtovým filmem, který byl v Evropě kompletně natočen digitální kamerou. Díky revoluční technologii Sony High-Definition Digital Camera se tak řadí po bok takového amerického velkofilmu, jakým jsou Star Wars: Epizoda II - Klony útočí George Lucase (a rokem výroby 2001 jej dokonce předchází). Snímek režiséra Pitofa je však po stránce obsahu i formy ryzím evropským projektem, jehož autor má ovšem klíčový podíl na rozvíjení digitálních technologií na starém kontinentě. Pitof se už podílel na tak významných projektech, jakými jsou poetické snímky Delikatesy (1991) a La cité des enfants perdu (1995) režisérů Marca Caroa a Jeana-Pierra Jeuneta, s nímž jako supervizor vizuálních efektů spolupracoval na jeho hollywoodském debutu Vetřelec: Vzkříšení (1997). Podílel se však také na typicky francouzském comicsovém dobrodružství Asterix a Obelix (1999, režie Claude Zidi).
Cílem Pitofa jako autora vizuální koncepce Fantoma Paříže i debutujícího režiséra se tentokrát stalo znovustvořit Paříž roku 1830 jako svět naplněný zlověstnou temnotou a všeprostupujícím strachem z tajemného vraha. Jako hlavní inspirace k tého náročné práci mu posloužily malby Gustavea Moreaua (1826-1898) - představitele francouzského symbolismu a spolutvůrce evropské secese. Precizní práce s detaily včetně doladění barevných valérů stejně jako komplexní realizace autorské vize se tak odrazila do skutečnosti, že digitální postprodukce filmu trvala celý rok - stejně dlouho jako jeho scenáristická příprava.
K té si debutující režisér přizval Jeana-Pierrea Grangého, kterého známe jako autora románové předlohy, a scenáristu krimithrilleru Matthieua Kassovitze Purpurové řeky (2000). Už během psaní scénáře byla ovšem musela být zohledňována skutečnost, že computerem stvořené efekty budou hrát v připravovaném filmu mimořádně důležitou roli. Ukázat, jak vypadalo město nad Seinou před 170 lety - před průmyslovou revolucí, urbanizací a populační explozí - to byl jeden z úkolů, který si autoři vytyčili už v průběhu vzniku textu. Zdánlivě obyčejný obraz scénáře zavádějící Etiennea do blízkosti Pont Neuf musel být napsán s ohledem na současné možnosti digitální technologie. Během postprodukce pak bylo na špičkových specialistech z Pitofova týmu, aby znovustvořili Paříž tak, jak vypadala z nábřeží poblíž slavného mostu. Computeroví grafici museli vytvořit zmenšený virtuální model a tvůrci zvláštních efektů pak v natočených záběrech "vymazali" moderní prvky a nahradili je původními tak, jak je známe z dobových obrazů a rytin.
Neméně důležité bylo i stvoření padoucha: Alchymista totiž není obyčejnou postavou, ale spíš pekelným stvořením, na jehož zrodu se vedle autorů scénáře podíleli i kaskadéři a nezbytní computeroví grafici. Aby byl výsledek právě takový, jak si režisér Pitof přál, vystřídal se pod kápí Alchymisty kaskadér, ale i boxerský šampion a dokonce i hiphopový tanečník. Zloduchova hrůzná podoba skrývaná pod kápí však byla opět úkolem pro computerové grafiky. Protivníci tohoto pekelného zloducha jsou však velmi lidští a záleželo na jejich hereckých představitelích, jak dokáží dodat věrohodnost počítačově stvořenému zlu. V tomto případě autoři neváhali vsadit na jistotu a roli spisovatele Etienna Boisseta svěřili vycházející hvězdě francouzského filmu Guillaumeovi Canetovi, zatímco part charismatického Vidocqa, který s Alchymistou svede lítý, ale neúspěšný boj, nabídli evropské herecké jedničce Gérardu Depardieuovi.
Part krásné Preah připadl herečce španělského původu Inés Sastre a zkušený André Dussolier ztvárnil roli Lautrennese. Fantom Paříže se tak stal filmem, který svým divákům nabízí velké, barvité dobrodružství spojující hereckou akci s temnou atmosféru dávných časů stvořených prostřednictvím nejmodernější techniky. Na letošním festivalu Fantasporto získal Fantom Paříže ocenění za nejlepší zvláštní efekty a na MFF fantastických filmů v Bruselu byl oceněn zlatou Velkou cenou jako nejlepší evropský fantastický film roku.
Jeden z prvních detektivů francouzské Sureté - Eugéne Francois Vidocq, kterého ve filmu hraje Gérard Depardieu - skutečně existoval. Na stvoření romantické aury, kterou je obklopen tento zločinec, který se jednoho dne rozhodl své schopnosti vložit do služeb spravedlnosti, se podílela především jeho Autobiografie vydaná v roce 1829. Skutečný Vidocq byl synem chudého pekaře a po pestré kariéře zloděje, cirkusáka, tuláka, galejníka a mistra v útěcích z vězení se dal k dispozici tehdy čerstvě založené Sureté, za což se mu dostalo amnestie ve věci jeho předchozích přestupků. Svých známostí s podvětím a důvěry, jíž se tam těšil, využíval ke sbírání informací a usvědčování pachatelů. Chlubil se, že během 18 let své policejní činnosti poslal za mříže neuvěřitelných 20 000 lidí, což odpovídá skutečnosti, že jeho paměti jsou směsicí pravdy, polopravdy a zcela smyšlených historek.
Vidocqa zmiňuje např. Edgar Alan Poe ve své legendární povídce Vraždy v ulici Morgue (1841), která stanovila základy evropského detektivního románu a stvořila postavu "velkého detektiva". Tam je však skutečný profesionální detektiv Vidocq (omezený svou horlivostí a neschopností odpoutat se od detailů) kritizovaným protipólem Poeova smyšleného intelektuálního analytika - elegantního detektivního amatéra Dupina. Vidocq znovu ožil v tvorbě francouzského spisovatele románů na pokračování a scenáristy Arthura Bernédea, který mimochodem stvořil i další slavné postavy, jež inspirovaly filmaře: proslulého tajemného mstitele Judexe i fantomatického Belphégora (ten se nedávno vrátil na stříbrné plátno ve filmu Belphegor: Fantom Louvru).
Vidocq se objevil už v němém filmu: v roce 1922 se stal titulním protagonistou krimisnímku Jeana Kemma, v roce 1938 byl hrdinou filmu Jacquese Daroye a v roce 1967 si ho jako hlavní postavu vypůjčili Marcel Bluwal a Claude Loursais pro svůj televizní seriál Les nouvelles aventures de Vidocq. V letech 1971-1975 tito autoři iniciovali další seriál, v němž roli Vidocqa vytvořil známý francouzský herec Claude Brasseur. Zatím naposled se Vidocq objevil ve filmu Douglase Sirka A Scandale in Paris (1946), kde ho ztvárnil George Sanders.
Ocenění:
Sitges Film Festival
2001 - Pitof (Nejlepší film)
2001 - Bruno Coulais (Nejlepší hudba)
2001 - Nejlepší masky
2001 - Nejlepší efekty
2001 - Pitof (Cena Občana Kanea pro nejlepšího nového režiséra)
DABING
V českém znění: Jiří Štěpnička - Gérard Depardieu (Vidocq), Michal Jagelka - Guillaume Canet (Etienne Boisset), Ivana Milbachová - Inés Sastre (Préah), Jiří Plachý - André Dussollier (Lautrennes), Martin Kolár - Moussa Maaskri (Nimier), Dagmar Čárová - Isabelle Renauld (Marine), Bohuslav Kalva, Jiří Prager, Jaroslav Kaňkovský, Dana Syslová, Jiří Hromada, Alena Procházková, Bohdan Tůma, Zdeněk Hess, Michal Michálek, Nikola Votočková, Bedřich Šetena (titulky).
Překlad: Anna Kareninová
Zvuk: Jiří Moudrý
Produkce: Evelyna Vrbová
Dialogy a režie: Jiří Ptáček
Vyrobila: LS Productions pro Magic Box 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.8.2002
Premiéra Francie: 19.9.2001
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.02.2003 (VHS) Magic Bo
Poprvé na DVD: 3.2.2003 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 7 522 742
Tržby celkem - $ 21 000 000
€ 23 200 000
Návštěvnost v ČR 74 606
Náklady (Rozpočet) - $ 13 200 000
Zajímavost k filmu
„Dokáže Gérard Depardieu porazit nejobávanějšího zločince pařížského podsvětí?“
OBSAH
Paříž, rok 1830. Ve městě řádí maskovaný vrah, známý jako Alchymista. Po jeho stopách se vydává nejúspěšnější francouzský vyšetřovatel, legendární François Vidocq (Gérard Depardieu). V nelítostném souboji je ale poražen a zdá se, že zabijáka už nikdo nemůže zastavit.Ve Vidocqově pátrání se ovšem rozhodne pokračovat mladík Etienne Boisset (Guillaume Canet), spisovatel který o detektivovi původně připravoval knihu. Na jeho pouti temným pařížským podsvětím čeká mnoho smrtících nebezpečí i tajemství, která neměla být nikdy odhalena.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jean Christophe Grangé se stává francouzským Thomasem Harrisem (pokud to někdo neví, Harris je autor Mlčení Jehňátek;)). Takhle syrový a "zlý" obraz Paříže roku 1830 jsem ještě neviděl, ale přitom jsou některé scény neskutečně působivé a svým způsobem i krásné. A ta Alchymistova maska...skvělé. A totéž platí o hudební stránce - hudba od Bruna Coulaise skvěle dokresluje atmosféru a zdůrazňovat kvality Apocalypticy (ve Vidocqvi jejich Hope Vol. 2) by bylo nošením dříví do lesa. BTW nevíte někdo kdy asi vzniklo La Savate? (Gemini) 4*
Abych byl upřímný, je to spíše tak za 3 1/2 hvězdičky, než za čtyři. Pokud se na tenhle snímek díváte jako obdivovatelé tvůrčí obrazotvornosti, musíte uznat, že jde o skoro dechberoucí podívanou. Některé záběry, kdyby se samostatně "vytrhly" z filmu, by mohly být klidně vystaveny v Národní galerii jako umělecká díla. Skutečně, člověk musí vysoce ocenit práci tvůrců na obrazové stránce tohoto filmu. Nicméně hodně dolů sráží úroveň filmu jednoduchý a poměrně snadno čitelný děj. Zdá se mi, jako by Francouzi neuměli pracovat se solidními náměty, respektive jako by se přespříliš soustřeďovali na vizuální formu a obsah pak trošičku zanedbávají. Stejné nebo podobné pocity, jako u Fantoma Paříže jsem měl i při sledování Bratrstva vlků - Hon na bestii, kde se taky tvůrcům nepodařilo dotáhnout relativně slušně rozehraný děj do konce, protože si snad až příliš pohrávali s kamerou a střihem. Nicméně oproti tomuto filmu je Fantom Paříže přece jen ještě vizuálně vytříbenější a proto mu dávám o tu 1 (resp. 1/2) hvězdičku navíc. (Radyo) 4*
Stylovější film za poslední dekádu těžko budu hledat. Pitof si s tím tak hezky pohrál, že hodně těžko najdu něco, co by dokázalo překonat tak zvláštně a galantně natočený film jako je Fantom Paříže. Digitální kamerou natočil totiž relativně průměrný příběh Vidocqa, detektiva, který se proplétá zkaženou Paříží. Titulní píseň k tomu všemu udělala Apocalyptica (Hope vol. 2) a to si je musím pochválit, protože ta píseň je možná tou nejlepší, kterou kdy vůbec udělali. Tu atmosféru v té hudbě totiž dokonale vystihují a hlavně prokazují, že na ní jsou experti, originalita si neklade meze. V tomto filmu rozhodně ne. Dle mého by si zasloužil daleko lepší hodnocení. Koukám, že u zdejších profíků si odsloužil jednohvězdičkovou maximálně dvouhvězdičkovou dardu. Já jsem s ním naprosto spokojen. Příběh ubíhá, na svojí průměrnost je perfektně zpracován. Lidské emoce jsou divákovi tak blízko, že blíž už ani být nemůžou. Nikdy jsem podobný film neviděl, takže další plus, které tomuto filmu rozhodně nikdo zapřít nemůže. Fantom Paříže je nejzajímavějším počinem, co jsme mohl vidět. Důležité je, že na něj jen tak nezapomenu a rád si ho opět pustím, ačkoliv je to detektivka. Ta většinou jednou stačí, ale u této se nedokážu na jedno shlédnutí nabažit. Film podporován takovou skvostnou muzikou se prostě nesmí přehlížet (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Francouzský historický thriller nás přivádí do Paříže roku 1830, ve které řádí nejobávanější zločinec pařížského podsvětí "Alchymista". Dopadnout se jej snaží legendární vyšetřovatel François Vidocq v podání Gérarda Depardieua. V dalších rolích Pitofova snímku, kterému čeští distributoři dali název Fantom Paříže, uvidíme Guillauma Caneta či Inés Sastreovou.
Píše se rok 1830. V Paříži řádí maskovaný vrah známý jako Alchymista. Po jeho stopách se vydává nejúspěšnější francouzský vyšetřovatel, legendární François Vidocq (Gérard Depardieu). V nelítostném souboji je ale poražen a zdá se, že zabijáka už nikdo nemůže zastavit.
Ve Vidocqově pátrání se ovšem rozhodne pokračovat mladík Etienne Boisset (Guillaume Canet), spisovatel, který o detektivovi původně připravoval knihu. Na jeho pouti temným pařížským podsvětím čeká mnoho smrtících nebezpečí i tajemství, která neměla být nikdy odhalena.
Gérard Depardieu hrál v téměř 140 filmech. U nás jsme jej v posledních letech mohli vidět v Zelené kartě, ve snímku 1492: Dobytí ráje, jako Obelixe ve filmech Asterix a Obelix či jako Francoise Vatela ve stejnojmenném historickém snímku. Mladý, devětadvacetiletý Guillaume Canet si zahrál například před dvěma lety ve filmu Pláž.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V bouřlivých předrevolučních dnech roku 1830 se v Paříži střetne slavný detektiv Francois Eugene Vidocq s tajemným zločincem přezdívaným Alchymista. V souboji s protivníkem ukrývajícím tvář pod zrcadlovou maskou však podlehne a než se zřítí do sklářské pece, požádá protivníka, aby odhalil svou tvář. Později, když se v ulicích Paříže rozkřikne, že Vidocq zmizel, vyhledá jeho společníka Nimiera mladý ambiciózní novinář Etienne Boisset, který chce pátrat po tajemství detektivova zmizení, pomstít jeho smrt a dopsat poslední kapitolu jeho biografické knihy. Nimier mu příliš nevěří, ale nakonec mu řekne o případu podivné smrti zbrojaře Belmonta a výrobce střelného prachu Veraldiho, který začali vyšetřovat krátce před Vidocqovým zmizením. Nezávisle na sobě do nich udeřil blesk s spálil je na popel.
Vidocq zjistil, že černoch , který se oběma mužům staral o oblečení, byl uplacen, aby v jejich šatech nechal střelný prach, současně zjistí, že oběma mužům kdosi vložil do klobouků zlaté hřebeny, které byly ideálním vodičem. Inspektor Lautrennes, který se před dvěma lety postaral o Vidocqovo propuštění ze služeb Surete, chce po svém sokovi pátrat, dokud nenajde jeho tělo, je totiž přesvědčen, že tajemným zločincem je právě on. Boisseta přivede pátrání ke krásce Preah, která byla uplacena, aby oběma mužům podstrčila zlaté hřebeny a zjistí od ní jméno muže, který se má stát další obětí blesku, ředitele pařížské Invalidovny Lafitta. Spěchá za ním, přes jeho snahu je však Lafitt zabit. Zemře také Preah, kterou Alchymista zabije stejně jako ostatní svědky, které Boisset navštívil během svého pátrání po Vidocqovi. Stejně jako on se dostane na stopu Alchymistova ukrytu, kde čeká hrůzné tajemství smrti mladých dívek a také nejedno překvapení.
O NATÁČENÍ
Fantom Paříže je historicky prvním vysokorozpočtovým filmem, který byl v Evropě kompletně natočen digitální kamerou. Díky revoluční technologii Sony High-Definition Digital Camera se tak řadí po bok takového amerického velkofilmu, jakým jsou Star Wars: Epizoda II - Klony útočí George Lucase (a rokem výroby 2001 jej dokonce předchází). Snímek režiséra Pitofa je však po stránce obsahu i formy ryzím evropským projektem, jehož autor má ovšem klíčový podíl na rozvíjení digitálních technologií na starém kontinentě. Pitof se už podílel na tak významných projektech, jakými jsou poetické snímky Delikatesy (1991) a La cité des enfants perdu (1995) režisérů Marca Caroa a Jeana-Pierra Jeuneta, s nímž jako supervizor vizuálních efektů spolupracoval na jeho hollywoodském debutu Vetřelec: Vzkříšení (1997). Podílel se však také na typicky francouzském comicsovém dobrodružství Asterix a Obelix (1999, režie Claude Zidi).
Cílem Pitofa jako autora vizuální koncepce Fantoma Paříže i debutujícího režiséra se tentokrát stalo znovustvořit Paříž roku 1830 jako svět naplněný zlověstnou temnotou a všeprostupujícím strachem z tajemného vraha. Jako hlavní inspirace k tého náročné práci mu posloužily malby Gustavea Moreaua (1826-1898) - představitele francouzského symbolismu a spolutvůrce evropské secese. Precizní práce s detaily včetně doladění barevných valérů stejně jako komplexní realizace autorské vize se tak odrazila do skutečnosti, že digitální postprodukce filmu trvala celý rok - stejně dlouho jako jeho scenáristická příprava.
K té si debutující režisér přizval Jeana-Pierrea Grangého, kterého známe jako autora románové předlohy, a scenáristu krimithrilleru Matthieua Kassovitze Purpurové řeky (2000). Už během psaní scénáře byla ovšem musela být zohledňována skutečnost, že computerem stvořené efekty budou hrát v připravovaném filmu mimořádně důležitou roli. Ukázat, jak vypadalo město nad Seinou před 170 lety - před průmyslovou revolucí, urbanizací a populační explozí - to byl jeden z úkolů, který si autoři vytyčili už v průběhu vzniku textu. Zdánlivě obyčejný obraz scénáře zavádějící Etiennea do blízkosti Pont Neuf musel být napsán s ohledem na současné možnosti digitální technologie. Během postprodukce pak bylo na špičkových specialistech z Pitofova týmu, aby znovustvořili Paříž tak, jak vypadala z nábřeží poblíž slavného mostu. Computeroví grafici museli vytvořit zmenšený virtuální model a tvůrci zvláštních efektů pak v natočených záběrech "vymazali" moderní prvky a nahradili je původními tak, jak je známe z dobových obrazů a rytin.
Neméně důležité bylo i stvoření padoucha: Alchymista totiž není obyčejnou postavou, ale spíš pekelným stvořením, na jehož zrodu se vedle autorů scénáře podíleli i kaskadéři a nezbytní computeroví grafici. Aby byl výsledek právě takový, jak si režisér Pitof přál, vystřídal se pod kápí Alchymisty kaskadér, ale i boxerský šampion a dokonce i hiphopový tanečník. Zloduchova hrůzná podoba skrývaná pod kápí však byla opět úkolem pro computerové grafiky. Protivníci tohoto pekelného zloducha jsou však velmi lidští a záleželo na jejich hereckých představitelích, jak dokáží dodat věrohodnost počítačově stvořenému zlu. V tomto případě autoři neváhali vsadit na jistotu a roli spisovatele Etienna Boisseta svěřili vycházející hvězdě francouzského filmu Guillaumeovi Canetovi, zatímco part charismatického Vidocqa, který s Alchymistou svede lítý, ale neúspěšný boj, nabídli evropské herecké jedničce Gérardu Depardieuovi.
Part krásné Preah připadl herečce španělského původu Inés Sastre a zkušený André Dussolier ztvárnil roli Lautrennese. Fantom Paříže se tak stal filmem, který svým divákům nabízí velké, barvité dobrodružství spojující hereckou akci s temnou atmosféru dávných časů stvořených prostřednictvím nejmodernější techniky. Na letošním festivalu Fantasporto získal Fantom Paříže ocenění za nejlepší zvláštní efekty a na MFF fantastických filmů v Bruselu byl oceněn zlatou Velkou cenou jako nejlepší evropský fantastický film roku.
Jeden z prvních detektivů francouzské Sureté - Eugéne Francois Vidocq, kterého ve filmu hraje Gérard Depardieu - skutečně existoval. Na stvoření romantické aury, kterou je obklopen tento zločinec, který se jednoho dne rozhodl své schopnosti vložit do služeb spravedlnosti, se podílela především jeho Autobiografie vydaná v roce 1829. Skutečný Vidocq byl synem chudého pekaře a po pestré kariéře zloděje, cirkusáka, tuláka, galejníka a mistra v útěcích z vězení se dal k dispozici tehdy čerstvě založené Sureté, za což se mu dostalo amnestie ve věci jeho předchozích přestupků. Svých známostí s podvětím a důvěry, jíž se tam těšil, využíval ke sbírání informací a usvědčování pachatelů. Chlubil se, že během 18 let své policejní činnosti poslal za mříže neuvěřitelných 20 000 lidí, což odpovídá skutečnosti, že jeho paměti jsou směsicí pravdy, polopravdy a zcela smyšlených historek.
Vidocqa zmiňuje např. Edgar Alan Poe ve své legendární povídce Vraždy v ulici Morgue (1841), která stanovila základy evropského detektivního románu a stvořila postavu "velkého detektiva". Tam je však skutečný profesionální detektiv Vidocq (omezený svou horlivostí a neschopností odpoutat se od detailů) kritizovaným protipólem Poeova smyšleného intelektuálního analytika - elegantního detektivního amatéra Dupina. Vidocq znovu ožil v tvorbě francouzského spisovatele románů na pokračování a scenáristy Arthura Bernédea, který mimochodem stvořil i další slavné postavy, jež inspirovaly filmaře: proslulého tajemného mstitele Judexe i fantomatického Belphégora (ten se nedávno vrátil na stříbrné plátno ve filmu Belphegor: Fantom Louvru).
Vidocq se objevil už v němém filmu: v roce 1922 se stal titulním protagonistou krimisnímku Jeana Kemma, v roce 1938 byl hrdinou filmu Jacquese Daroye a v roce 1967 si ho jako hlavní postavu vypůjčili Marcel Bluwal a Claude Loursais pro svůj televizní seriál Les nouvelles aventures de Vidocq. V letech 1971-1975 tito autoři iniciovali další seriál, v němž roli Vidocqa vytvořil známý francouzský herec Claude Brasseur. Zatím naposled se Vidocq objevil ve filmu Douglase Sirka A Scandale in Paris (1946), kde ho ztvárnil George Sanders.
Ocenění:
Sitges Film Festival
2001 - Pitof (Nejlepší film)
2001 - Bruno Coulais (Nejlepší hudba)
2001 - Nejlepší masky
2001 - Nejlepší efekty
2001 - Pitof (Cena Občana Kanea pro nejlepšího nového režiséra)
DABING
V českém znění: Jiří Štěpnička - Gérard Depardieu (Vidocq), Michal Jagelka - Guillaume Canet (Etienne Boisset), Ivana Milbachová - Inés Sastre (Préah), Jiří Plachý - André Dussollier (Lautrennes), Martin Kolár - Moussa Maaskri (Nimier), Dagmar Čárová - Isabelle Renauld (Marine), Bohuslav Kalva, Jiří Prager, Jaroslav Kaňkovský, Dana Syslová, Jiří Hromada, Alena Procházková, Bohdan Tůma, Zdeněk Hess, Michal Michálek, Nikola Votočková, Bedřich Šetena (titulky).
Překlad: Anna Kareninová
Zvuk: Jiří Moudrý
Produkce: Evelyna Vrbová
Dialogy a režie: Jiří Ptáček
Vyrobila: LS Productions pro Magic Box 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.8.2002
Premiéra Francie: 19.9.2001
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.02.2003 (VHS) Magic Bo
Poprvé na DVD: 3.2.2003 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 7 522 742
Tržby celkem - $ 21 000 000
€ 23 200 000
Návštěvnost v ČR 74 606
Náklady (Rozpočet) - $ 13 200 000
Tvůrci a herci
Jean-Christophe Pitof (Režie), Dominique Farrugia (Produkce), Bruno Coulais (Hudba), Jean-Pierre Sauvaire (Kamera), Jean-Claude Thibaut (Kamera), Thierry Hoss (Střih), Brigitte Moidon (Casting), Jean Rabasse (Scénografie), Carine Sarfati (Kostýmy), Brigitte Taillandier (Zvuk), Geraldine Garetier (Masky), Jean-Christophe Pitof (Scénář), Jean-Christophe Grangé (Scénář), Gérard Depardieu (Herec), Guillaume Canet (Herec), Inés Sastre (Herec), André Dussollier (Herec), Edith Scob (Herec), Moussa Maaskri (Herec), Isabelle Renauld (Herec), Elsa Kikoine (Herec), Dominique Zardi (Herec), Jean-Marc Thibault (Herec), André Penvern (Herec), Nathalie Bécue (Herec), Luc-Antoine Diquéro (Herec), Gilles Arbona (Herec), Fred Ulysse (Herec), François Chattot (Herec)
2001/100/Francie/Krimi, Drama, Thriller, Akční
- První film, který byl natáčen na novou kameru Sony digital 1080p 24 fps (rok před filmem Star Wars: Epizoda II - Klony útočí).
- Do role fantoma byl původně obsazen Daniel Auteuil, nakonec byl ale nucen odejít kvůli problémům s rozvrhem, když bylo natáčení filmu posunuto.
- Původní návrh scénáře od scénáristy/režiséra Davida Fakrikiana a scénáristy/herce Alexandera Pesla popisoval, jak fantom bojuje pomocí politických intrik. Dále měl film končit scénou odehrávající se 3 dny před revolucí v červenci 1830, kde se tisícovka francouzských občanů vzbouřila proti policii. Producenti to ale považovali za příliš podvratné a vyřadili to. Ponechali jen jména hlavních postav.
- Původní verze scénáře také popisovala fantomův původ, který byl přizpůsoben televiznímu seriálu z roku 1967 od Georgea Neveuxe a Marcela Bluwala. Stejně jako v Batman začíná ukazoval, jak se fantom stal policistou. Producenti však nezískali práva tohoto seriálu.
- Do role fantoma byl původně obsazen Daniel Auteuil, nakonec byl ale nucen odejít kvůli problémům s rozvrhem, když bylo natáčení filmu posunuto.
- Původní návrh scénáře od scénáristy/režiséra Davida Fakrikiana a scénáristy/herce Alexandera Pesla popisoval, jak fantom bojuje pomocí politických intrik. Dále měl film končit scénou odehrávající se 3 dny před revolucí v červenci 1830, kde se tisícovka francouzských občanů vzbouřila proti policii. Producenti to ale považovali za příliš podvratné a vyřadili to. Ponechali jen jména hlavních postav.
- Původní verze scénáře také popisovala fantomův původ, který byl přizpůsoben televiznímu seriálu z roku 1967 od Georgea Neveuxe a Marcela Bluwala. Stejně jako v Batman začíná ukazoval, jak se fantom stal policistou. Producenti však nezískali práva tohoto seriálu.
Odkazy
Hrají:
Gérard Depardieu, Guillaume Canet, Inés Sastre, André Dussollier, Edith Scob, Moussa Maaskri, Isabelle Renauld, Elsa Kikoïne, Dominique Zardi, Jean-Marc Thibault, André Penvern, Nathalie Bécue, Luc-Antoine Diquéro, Gilles Arbona, Fred Ulysse, François Chattot, Fanny Gilles, Jean-Pol Dubois, Juliette Degenne, Bernard Métreaux