Železná srdce / Fury (2014/135/USA/Akční, Drama, Válečný) 76% -Blu-ray-
08.07.2018 12:26
JEDNOU VĚTOU
„Válka nikdy nekončí tiše."
OBSAH
Duben 1945. Zatímco se spojenecká armáda pokouší o finální ofenzívu na evropské frontě, ujímá se válečný veterán, armádní seržant Wardaddy (Brad Pitt), velení tanku Sherman a vydává se s jeho pětičlennou posádkou na vražednou misi v týlu nepřítele. Tváří v tvář přesile početní i palebné a v doprovodu naprostého zelenáče, který se v jejich četě souhrou okolností ocitl, je Wardaddy se svými muži nucen získat navzdory veškeré pravděpodobnosti štěstí na svou stranu a dovést do úspěšného konce své hrdinské pokusy zaútočit na samotné srdce nacistického Německa.(Falcon)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Díky CSFD, která zpunktovala promítání v městě měst jménem Hradec Králové, můžu říct následující: Nekompromisní druhoválečný nátěr a - alespoň pro mě, který neokusil nic ze sovětské kinematografie - nejvíc pohlcující a tudíž fascinující "tankový" film v historii. Ale... ani jedno z toho není tak úplně pravda, protože za a) těch 129 minut čistého dějového času obsahuje všeho všudy jeden útok pěchoty ze zálohy na tankovou kolonu (za pár sekund vyřízeno, ale nezapomenete na to...), jednu komplexní scénu útoku tanků a pěchoty na zakopanou pěchotu a protitanková děla v poli, jednu takovou poloscénu obsazení menšího města pěchotou a tanky (snipeři na věžích, mašinkvéry ve sklepních oknech a protitanková děla ve výlohách obchodů included... tedy, všechno zmíněné po jednom kusu;)), celou jednu scénu skutečného tankového boje (4 ks Shermanů proti 1 ks PzKpfw VI aka Tiger s momentem překvapení na straně Waffen SS) a Call Of Duty střílečkovitě naivní finále v podobě útoku pěchoty na nepojízdný tank. No a za b) ta nekompromisnost spočívá v tom JAK Fury ukazuje to co ukazuje (co se týká krve, orgánů, končetin resp. jejich absence se nikdo opravdu nežinýruje) - jenže TO, co Fury ukazuje, už je podstatně méně nekompromisní, protože díky snaze zobrazit dopad šílenství války na jednotlivé vojáky, a v případě Brada Pitta i jeho boje s tím, působí souhrn jednotlivých scén docela nesourodě a některé jsou poněkud WTF. A když je řeč o WTF, Shia LaNěco by měl opravdu pohnout s tou svojí terapií, protože celý film evidentně jede na spoustě matroše pochybné kvality - jak jinak si chcete vysvětlit, že hraje pravověrného křesťana a vzhledově silně připomíná Groucha Marxe bez brýlí?:) Ale abych nebyl špatně pochopen - po Johnu Wickovi je to letos moje druhá nejspokojenější návštěva kina. Bojové scény jsou dokonalost sama, viděl jsem válečných filmů dost a zíral jsem s otevřenou - jak by neřekl pan prezident, neb je to na něj příliš slušné - hubou. A tím nemyslím zírání na to, že to díky barevnému odlišení trasovaček (červené pro US Army, zelená pro Wehrmacht/SS... zrovna jako ve Star Wars, mrk mrk) vypadá místy trochu jako Star Wars;) František Fuka vytýká hudbě její nesoulad s obrazem resp. zasazením děje, ale mně její spojení s děním na plátně přišlo vynikající. A pokud jde o zvuk, ten je nepopsatelný. Atmosféru má i díky němu Fury perfektní - čert vem kecací scény, kde si posádka tanku léčí své pochopitelné psychické problémy z toho, co viděla, nebo si v nich vyznává chlapácké přátelství a radost z toho, že dneska to ještě přežila - jakmile zaduní motory nebo zarachotí střelba, jedete v tom zas. Bohužel ten závěr to zase nepřehlédnutelně shazuje (pokud to nebyla parodie na Vojína Ryana). Můj závěr zní: že jsou tu klišé? Ano, pár jich tu je. Že je to nevyrovnané? Ano, je. Ale vrcholy ční hodně výš než kam se propadají slabší místa. 80% a nikdy jinak. Jen si nedovedu představit, že bych to měl někdy vidět jinde než v kině. PS: Fakt by mě zajímalo, kde Pitt pořád bral náboje do toho Sturmgewehru... který ovšem díky němu aspiruje na nejvíc cool útočnou pušku (nebo dědečka útočných pušek), která se v téhle dekádě objevila na plátně:) (Gemini) 4*
Na Fury jsem se dlouho těšil. Těšil jsem se na to stejně tak, jako na nový film Davida Ayera, který mě film od filmu potvrzuje, že je skvělý režisér a jednou na něj budeme ještě vzpomínat. K druhé světové se dlouho nikdo nevyjádřil a tak jsem neváhal a na film vyrazil do kina. Celou hodinu a půl jsem si pak užíval jeden z nejsyrovějších filmů z druhé světové války za posledních dvacet let. Líbily se mi především nápady s jednotlivými záběry, které mě překvapily například u Bratrstva neohrožených a nebo u pradávného ruského filmu Jdi a dívej se. Stačil prostě jeden záběr, aby se Vám udělalo blbě. A to se nejednalo o nic krvavého. No a z tohoto pohledu to tenhle film zvládal na jedničku s hvězdičkou. Jenže ke konci nastane problém, kterej Brad Pitt vyřeší po svým - blbě, nelogicky a tak, že to skončí přesně tak, jak jsem si myslel. Heroicky po Americku, čímž mě nasral celej film a z pěti hvězdičkovýho rajónu jsem spadnul na čtyři. A nebejt tak dobré první půlky, šel bych i níž. Zkrátit film o 35 minut, udělal by režisér líp. (Malarkey) 4*
Po dlouhé době pořádný válečný film, který se nebojí ukázat trochu reálnější (čti odpornější) tvář války bez spousty rádostylizovaných záběrů s hromadou efektů. Chvílemi totiž Fury působí jako zfilmovaná verze World of tanks, což je velice příjemné. Nepamatuji film, v kterém by tank působil tak silnou aurou, jako zde. Divák si konečně dokáže představit, jaké to pro vojáky muselo být bojovat po boku (nebo spíše ve skrytu) technologické kolosu. Tanky ve Fury nejsou jako v Bitvě v Ardenách a jiných dávkovány po desítkách jako nadbytečný produkt válečné mašinérie, ale jsou jasným rozhodujícím faktorem v boji i v morálce. Škoda délky filmu a závěru, který v mých očích mohl být trochu ... nebudu spoilerovat. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Mám takové příjemné podezření, že David Ayer chtěl tenhle film natočit už dávno. Ve svých předchozích počinech si sice hrál na policajta, ale blbnout s tanky za druhé světové je přece mnohem větší, i když také nepoměrně dražší zábava, no ne? A s Fury se Ayer konečně dostal tam, kam směřuje každý hračička s nosem zabořeným do učebnic dějepisu, případně brakových story z fronty. Ayerův spektákl si z obojího půjčuje zhruba nastejno. Chvíli se tváří jako temné drama poukazující na hluboké válečné jizvy, chvíli zas máte pocit, že za vás někdo hraje nejnovější díl Wolfensteina. A abych pravdu řekl, Brad Pitt se chová i vypadá jako B.J. Blazkowicz, i když nacisty většinou kropí z bezpečí svého tanku a snaží se novopečeného tankistu Logana Lermana protáhnout válečným peklem.
Zápletka není nikterak komplikovaná. Lerman hraje utřinosa, kterého od psacího stroje převeleli na post řidiče tanku, protože... no protože střílet slova a střílet olovo je v zásadě to samé, zvlášť když je cíl nedaleko (píše se duben 1945) a je potřeba do masomlýnku cpát, co zrovna přijde pod ruku. Lerman se dostává do Pittovy jednotky, která brázdí válečnou zónu už tři roky, přičemž každý tankový nerd vám řekne, že průměrná doba přežití tanku v bitvě se počítá na minuty. Ale nechme to být, protože přece jen koukáme na hollywoodský slaďák, kde se chlapi neholí a nemejou a jejich holky se jmenují Sherman a Garand nebo Browning. Lerman dostává od ostřílených kolegů čočku a Pitt se ho snaží otrkat mimořádně hustým způsobem. A totéž dělá Ayer s divákem, když mu ukazuje unavené a prázdné pohledy vojáků, kteří se od mrtvol na korbách náklaďáků liší jen tím, že občas trhnou hlavou a opětují nepřátelskou palbu.
Ani na chvilku nepřestanete věřit, že tenhle film brousí hranice eRkového ratingu. Je špinavý, hlasitý, ulepený krví a potem, a když v něm někdo někoho trefí, většinou dotyčnému upadne hlava nebo nějaká ta důležitá končetina. Od čtvrtého Ramba jste pravděpodobně takový masakr neviděli. Intenzitu Spielbergova vylodění v Normandii už sice nikdo nikdy netrumfne, ale Ayer ladí na podobnou notu a je moc dobře vidět, kde bral v mládí inspiraci. Zároveň tváří v tvář nefiltrovaným válečným útrapám ale prosvítají scenáristické berličky, které umožňují naší superjednotce přežít. Hned v úvodu je zmíněno, že americké tanky jsou proti těm německým druhá liga, v pozadí minimálně jednou vidíme bombardéry, ale naše jednotka má štěstí a střely jí doslova magicky míjejí. Dokonce i přímý střet s nepřátelským Tigerem, který působí opravdu nedobytně, je nakonec vyhrán "na penalty".
Jasně, dramatická licence, abychom si mohli užít Pittovu velitelskou image a mohli se o kluky v plechu patřičně bát. Ayerův příběh je ale až příliš schématický. Jako by nás provázel po válečném muzeu a ukazoval jednotlivé rekvizity jednu po druhé. Tady vlevo máte ukázku toho, jak se věšeli zrádci, tady napravo máme znásilňování a v další místnosti si ukážeme, co s vašimi vnitřnostmi udělá zásah fosforem. Jenže Ayera jako obvykle zachraňuje solidní casting a dialogy, které se postavám trefují do huby. Nečekejte tu nějaký přesah, dokonce ani melancholický spielbergovský podtext. Fury je echt chlapský film, dokonce natolik, že z něj budou křehké dívky padat do mdlob a feministky se možná rovnou samovznítí. Ayerovi totiž umí črtat charaktery jen kladivem, štětec je pro něj příliš sofistikované náčiní. Takže opět můžete čekat jen černobílé drsňáky, co jsou buď příliš zadumaní do sebe, nebo jsou to rovnou nesympatičtí kriplové, které omlouváte jen proto, že zrovna kopou za váš tým. Díky bohu za Pitta, který si svou šéfovskou roli užívá a občas se tváří alespoň dvojsmyslně.
Tím nechci říct, že by ostatní hráli špatně - Shia potěšil a Lerman překvapil, ale právě v jeho případě je vidět, jak občas herecky předbíhá omezenou roli. Jeho přerod z pisálka do válečné mašiny je kostrbatý a třeba scéna s vajíčky působí až nechtěně komicky, jasná ukázka toho, jak chce zkratkovitě Ayer předat divákovi nějaké poselství, ale zvrhne se to v tanečky mezi ohranými klišé. Na dialogy naštěstí film ani při dvouhodinové stopáži moc neužije. Když tu někdo mluví, tak většinou křičí hlášky "došlo mi střelivo", "nepřítel na čtyřech hodinách" nebo "dopr... to bylo o fous!".
Herci v těch mírně rozpačitých dialogových scénách brání film vlastním tělem a moc dobře vědí proč. Jeho opravdovým masem jsou totiž scény akční. A tady mne film položil na lopatky. Omlouvám se, ale banální děj pro tentokrát odhazuji v dál. Tohle není dětská fascinace jako u prvních Transformerů, kde člověk s čelistí na zemi čuměl na nádherné roboty. Ne, tady umírají lidi stylem, nad kterým se nervózně otřepou i fanoušci Noční můry v Elm Street. Jenže když parta zarostlých chlapů brázdí v tanku pole a dělá z nepřátel kulhající ementály, vypadá to přesně tak, jak to znáte z Battlefieldu nebo Call of Duty, aniž by to ovšem mělo tu povrchní patinu. Posádka tanku vám po první bitvě chtě nechtě zaleze pod nehty a masakrální střety pěchoty s tankovou divizí jsou špičkovým řemeslem, které vás zarazí do sedaček.
Tady Ayer jako režisér definitivně postupuje do vyšší ligy a hlavně divákovi nemaže CGI med kolem huby. Nepochybuji, že v sedmdesátimilionovém filmu nějaké ty peníze na triky zbyly, ale výbuchy i průstřely vypadají čvachtavě a přesvědčivě. Dokonce i stohlavá palba se značkovacími náboji má blíž k realitě než ke Star Wars a hezky vtáhne do děje. Jestli to samo o sobě stojí za návštěvu kina? Možná i za dvě. Tohle je film, který chcete vidět na velkém plátně. Tohle je film, na který chcete vzít svého tátu, protože nemáte pochyb o tom, že si ho užije.
A to užívání myslím v dobrém i ve zlém. Pittův tank lze snadno rozstřílet, když začnete řešit morální rozměr scénáře, jeho chabou gradaci a vlastně i pochybný směr, kterým se snaží obhájit neobhajitelné, ale stejně tak ho lze adorovat jako zmíněné brakové komiksy s válečnou tématikou. Jsem si jist, že někdo v tom skrytou agitku najde, stejně jako to někoho donutí se konečně zaregistrovat do World of Tanks nebo si přečíst nějakou hezkou válečnou literaturu. Třeba o tom fosforovém svinstvu, co dělá z lidí olympijské pochodně.
Vysoké hodnocení ze mne automaticky udělá sadistu, nevyblbnutého puberťáka, co si virtuálně i reálně hraje s vojáčky, ale faktem zůstává, že se mi Ayer trefil do noty a natočil nekompromisní chlapáckou týmovku. Objevuje se v předvečer oscarové sezóny, ale po soškách nebaží ani náhodou. To by Ayer opravdu musel vyměnit kladivo za štětec. A možná by to byla škoda, protože právě Fury dokazuje, že kladiv je občas potřeba.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Železná srdce nejsou válečným filmem, na který by s vámi koukala vaše babička,“ míní producent Bill Block, který film chystal pro společnost QED předtím, než distribuční práva převzala společnost Columbia Pictures. „Myslím, že jsme ještě neměli možnost spatřit hrůzy, kterým byly obrněné jednotky nuceny čelit. Tváří v tvář početní i palebné přesile zvítězili jen díky svým skutečným a nemilosrdným bojovým schopnostem.“
„Nikdo nedokáže napsat scénář o lidech v těch nejzranitelnějších situacích tak jako David,“ říká producent John Lesher, který v minulosti s Ayerem spolupracoval na jeho kritikou velice ceněném snímku Patrola. „Ve všech jeho filmech vidíme společná témata: jsou o bratrské lásce, přátelství, otcích a synech, a některá z těchto témat jsou v tomto scénáři zastoupena poměrně intenzivně.“
Snímek Železná srdce se odehrává v Německu na konci války v roce 1945. „Válka je už skoro u konce a umírajícímu gigantovi - nacistické říši - už velice výrazně dochází dech,“ vysvětluje Ayer. „Je to jiný svět, než jaký obvykle vídáme v klasických válečných filmech, ve kterých oslavujeme vítězná válečná tažení jako invazi do Evropy, den D či bitvu v Ardenách, zkrátka slavné bitvy, na kterých se americká armáda podílela. Jedním z opomíjených období jsou právě tyto poslední křeče nacistické říše, čelící americké armádě, která již má za sebou několik let bojů a docházejí jí zálohy. Muži jsou vyčerpaní. Ve druhé světové válce se bojovalo tak dlouho, dokud jste buď nezvítězili, nebo nezemřeli, nebo jste nebyli hrůzně zraněni a posláni domů. Fanatický režim kolabuje, jde o matoucí prostředí, ve kterém může být nepřítelem každý - to je pro duši vojáka nepředstavitelně vyčerpávající.“
Právě toto prostředí dalo vzniknout postavě Dona „Wardaddyho“ Colliera, kterého ztvárnil Brad Pitt. Do Wardaddyho čety přichází Norman Ellison, mladý muž, který je na válku zoufale nepřipravený. „Výcvik absolvoval jako písař, ale nakonec je odvelen na frontu do 2. obrněné divize, aby zde zastával funkci náhradního řidiče. Je šokovaný a vyvedený z míry - je přesvědčený, že muselo dojít k nějakému omylu,“ vysvětluje Lerman. „Norman se tam ocitá proto, aby nahradil mrtvého Reda, který s ostatními čtyřmi členy posádky sloužil víceméně od samého počátku války. Je to mladý a nevinný chlapec - takový, kterého by každý chtěl za syna či mladšího bratra - ale ve válce není pro takové chlapce místo. Pokud chce přežít, bude se muset změnit, a Wardaddy mu ukáže, co musí udělat.“
V průběhu těchto osudových 24 hodin vyjde najevo, zda se mu podařilo uspět, protože se pětice tankistů - velitel Wardaddy, střelec Boyd Swan, nabíječ Grady Travis, řidič Trini Garcia a záložní řidič Norman - musí postavit třem stovkám nepřátelských německých vojáků v zoufalém souboji o přežití.
Drama, které se na plátně odehrává, je pro Ayerovy scénáře charakteristické, ale stejně jako v případě filmů Training Day či Rychle a zběsile, ale i dalších filmů, je zde mezi postavami viditelné silné pouto. „Davidovy filmy jsou syrové a realistické, ale současně jsou nemalou měrou o bratrské lásce a přátelství za těch nejextrémnějších podmínek,“ říká Block.
V tomto filmu Ayer divákovi předkládá podobně komplexní vztahy, protože pouto mezi mladým Normanem a veteránem Wardaddym tvoří jádro celého filmu. „Norman je mladý a svěží a nevinný, a proto je pozoruhodný, ale současně jsou tyto vlastnosti jeho hlavním problémem, který je tedy nucen překonat,“ popisuje Ayer. „Wardaddy ho musí zbavit nevinnosti.“
„Ve spoustě ohledů je Norman synem, kterého Wardaddy nikdy neměl,“ pokračuje. „Učí Normana, je mu otcem, vede ho k tomu, aby z něj byl skutečný voják.“ Ayer tento příběh vypráví neobvykle prostými prostředky. „Celý film se odehrává v průběhu 24 hodin, od úsvitu jednoho dne do úsvitu dne příštího,“ upozorňuje producent Ethan Smith. „Je ve své stavbě velice přímočarý, ale současně velmi výmluvný a s komplikovaným přístupem k vyprávění.“
Za svůj film Patrola z roku 2012 sklidil Ayer úspěchy kritiky, která chválila jeho ojedinělý a provokativní režijní styl. Film Železná srdce představuje podle producenta Billa Blocka další krok v jeho kariéře. „David Ayer tímto filmem svůj styl dále rozvíjí a předkládá nám formálnější a úžasně natočený film,“ míní. „Zatímco Patrola byla natáčena spíše dokumentaristickým stylem, tento snímek je historickým filmem, který si uchovává jeho charakteristické dramatizující ztvárnění reality.“
„Zcela jednoznačně se jedná o typický film Davida Ayera v tom smyslu, že působí jako velice autentický válečný film,“ soudí producent Ethan Smith. „David se zcela ponořil do studia nejrůznějších podkladových materiálů a úzce spolupracoval s taktickými a vojenskými poradci, aby dokonale vystihl všechny drobnosti. V rámci svého režijního procesu se obklopuje nejlepšími odborníky z nejrůznějších oborů, aby dosáhl maximální věrohodnosti.“
Producent John Lesher říká, že se tyto přípravy vyplácejí, neboť postavy na plátně a jejich zážitky díky tomu působí velice realisticky. „Opravdu mě to fascinovalo,“ říká Lesher. „A on na to opáčil, že bych se měl zastavit u něj v kanceláři. Viděl jsem to ohromné množství knih a podkladů a přemýšlení, které do tohoto příběhu investoval. Opravdu to na mě udělalo dojem.“
Současně ale podle něj Ayer napsal scénář, který dokáže oslovit jakoukoliv generaci diváků. „Podle mne na tom bylo velice zajímavé a poutavé to, že celý film působí velmi moderně,“ říká Lesher. „Ano, je o druhé světové válce, a všechny ty přípravy a studium historických materiálů a podkladů, které David podstoupil, ve scénáři skutečně ožívají. Ale ve své podstatě je to o lidech, obklopených válkou.“
Kevin Vance, jeden z vojenských technických poradců filmu, říká, že oddanost realističnosti dala vzniknout zběsilému a syrovému filmu, který se nepodobá žádnému válečnému filmu o druhé světové válce, jaké byly dosud natočeny. „Ve většině filmů o druhé světové válce máme jakousi iluzi 'boje za dobrou věc' - a o tu nepochybně jde,“ potvrzuje. „Ale ve druhé světové válce zemřelo přes 60 milionů lidí. To je věc, nad kterou se zatím nikdo ve větší míře nezamýšlel, a právě toho chtěl David tímto filmem dosáhnout.“
Jedním ze způsobů, jak tvůrci filmu dokázali zaručit, že bude působit tak, jak má, bylo oslovení veteránů z 2. obrněné divize, kteří ve druhé světové válce sloužili. Block, QED a Pitt uspořádali setkání představitelů hlavních rolí s válečnými veterány, včetně těch, kteří byli schopni poskytnout přímé výpovědi o tom, jaké bylo obsluhovat tank během jedněch z nejkrvavějších bitev války. Své zkušenosti a vzpomínky jim předala zejména jedna čtveřice válečných veteránů.
Donald Evans, který sloužil ve výzvědné jednotce 66. obrněného regimentu 2. obrněné divize, říká: „Když jsem byl ke 2. obrněné přidělen, nic moc jsem o ní nevěděl. Dokonce si ani nejsem jistý, jestli jsem věděl, že jsou v Africe.“
Paul Andert v roce 1940 lhal o svém věku, aby mohl ve svých 17. letech narukovat do armády, a za války byl seržantem 41. pěchotní jednotky 2. obrněné divize. „Našim divizním velitelem se stal Patton - učil nás opravdu intenzivně,“ říká. Vzpomíná na Pattonova památná slova o důležitosti toho, když se všichni snažíme být pro druhé dobrými vůdci. „Patton říkal, že špagetu nemůžete tlačit před sebou, ale můžete ji za sebou táhnout“ - tedy že pokud jako velitel půjdete příkladem, vaši muži vás budou následovat. S každou další bitvou si Andert jeho slova připomínal. „Naučil nás bojovat - naučil nás pustit se do boje a být neustále v pohybu, nestát na místě.“
George Smilanich byl v průběhu války řidičem a říká, že ačkoliv každý měl své povinnosti, „kdokoliv z posádky byl schopen zastat práci kohokoliv jiného. Pokud bychom k tomu byli přinuceni, mohli bychom se střídat - pokud bychom v průběhu bitvy o někoho přišli, jiný člen posádky mohl jeho roli převzít, ať byla jakákoliv. Dokázali jsme jezdit s džípem, s polopásem nebo s tankem. Byli jsme jako velká, šťastná rodina - pokud jsem chtěl, aby za mě zaskočil záložní řidič, prostě jsme se prohodili. Pokud chtěl někam odejít střelec, záložní řidič ho nahradil. Velitel nám dával rozkazy a říkal nám, co máme a co nemáme dělat, ale tak to chodilo. A když jsme o někoho přišli a dostali za něj náhradu, okamžitě mezi nás zapadla.“
Rayovi Stewartovi bylo na jaře 1945 teprve 21 let - byl tedy v podobném věku jako ve filmu postava mladého Normana Ellisona. K tanku byl přidělen jako přední střelec. „Byli tam čtyři chlapi, které vycvičil Patton, a já byl nováček,“ vzpomíná. „Chtěl jsem být co nejlepší. Můj tehdejší velitel tanku mě zkoušel. Později po něm jeho funkci převzal hlavní střelec a on se stal velitelem čety. Samozřejmě se na jeho postu vystřídalo lidí víc.“
Jaké to je, sedět v tanku, když na vás střílí nepřítel? Navzdory tomu, že vás chrání centimetry oceli, to je přesně tak děsivé, jak byste očekávali. „Když na vás střílejí z kulometů a kulky se od pancíře odrážejí jedna za druhou, tak to v obrněném vozidle nebo tanku cítíte - už jen ten zvuk vás dokáže pěkně potrápit,“ říká Evans. „Nemůžete se před tím nikam schovat.“ Pokud je tank v boji vyřazen, dostane posádka přidělený nový. Kolik odvahy je třeba na to, abyste do něj vlezli? „Prostě jdete a nastoupíte,“ krčí rameny Stewart.
Ve filmu Železná srdce vzpomínky tankistů ožívají - například to, že každá pátá střela z kulometu je stopovka, a že těch stopovek je tolik, že by jejich žár mohl roztavit hlaveň; že blížící se střela se od té vzdalující se liší svým charakteristickým hvízdnutím; že tanky Sherman dokázaly proti převaze německých Tigerů využívat svou výjimečnou pohyblivost. Právě díky takovým drobnostem film působí věrohodně.
„Výpovědi veteránů jsou velice důležité, protože filmu vdechují život,“ míní David Rae, jeden z vojenských technických konzultantů filmu. „Poskytují vám pravdivý základ pro zpracování toho, jak posádky tanků na různých bojištích skutečně bojovaly - v Normandii, v severní Africe, v Nizozemí a nakonec i v Německu během oné poslední ofenzívy. Poskytnou vám zajímavé příhody, kterých se můžete chopit a citově se k nim vázat.“
Hlavní postavou snímku Železná srdce je Don Collier - známý spíše pod svou bojovou přezdívkou Wardaddy. Jeho roli ztvárnil Brad Pitt. „Wardaddy je mužem, na kterých armáda stojí - kteří ji drží pohromadě,“ říká Ayer. „Je velice pragmatický a praktický - zajímá se jen o splnění mise.“
Ayer ale připomíná, že Wardaddy je současně člověkem s tajemnou minulostí. „Pyká za hříchy minulosti neuvěřitelným pokáním, při kterém bojuje ve válce a osvobozuje Evropu. Má své vlastní morální zásady, ale ty se nepodobají těm, jaké by měl civilista - vypovídají v mnoha ohledech o době, ve které žije. Je velice stoický, ale užívá si života, má smysl pro humor a miluje své muže a opravdu silně nenávidí nepřítele.“
„Když jsme si poprvé přečetli scénář, okamžitě mě zaujal neobvyklý vývoj postavy Wardaddyho,“ říká producent Bill Block. „Když se s ním setkáváme po třech letech války, je to odhodlaný a zdatný zabiják - a to, co se mu přihodí, se odehraje způsobem, jaký jsme dosud neviděli. Stává se z něj citlivý hrdina, oddaný svým mužům, který chce splnit své poslání.“
„Wardaddy je neuvěřitelně zajímavá postava,“ míní producent John Lesher. „Tahle parta spolu pod jeho velením slouží od začátku války. Je to komplikovaná a ublížená duše a je rozhodnutý předat veškerou svou moudrost Normanovi. David tu vytvořil originální postavu a myslím, že i velice poutavou - takovou, jakých jsme zatím mnoho neviděli.“
Shia LaBeouf se ujímá postavy Boyda Swana. „Je to střelec a víceméně zástupce velitele,“ popisuje herec. „Obsluhuje hlavní zbraň tanku, 76 mm dělo. Je to chladnokrevný zabiják, ale současně je to i věřící člověk - je pro mě zajímavé prozkoumávat to, jak se člověk, který čte Bibli a věří - tedy konkrétně je křesťan - vypořádává s válečným nasazením.“
Aby tento vnitřní rozpor LaBeouf prozkoumal, čerpal ze svých zkušeností ze setkání s vojáky, kteří měli podobné osudy. Například strávil nějaký čas s Donem Evansem, veteránem 2. obrněné divize za 2. světové války. „Je to také křesťan, spravedlivý člověk, který vám vysvětlí rozdíl mezi zabitím a vraždou - a ten je nemalý. Don mi ve všem udělal jasno,“ říká herec. „Žije svým životem v souladu s Biblí, ale pokud se ocitnete na druhé straně, klidně vás zabije - a nebude kvůli tomu v noci špatně spát. Bůh se zřejmě rozhodl, že někteří z nás budou pro něj sbírat duše druhých.“
LaBeouf čerpal také z rozhovorů s mladšími veterány. „Setkal jsem se s kapitánem jménem Shane Yates - je to kapitán, ale současně také armádní duchovní, kazatel a kaplan pro 42. jednotku,“ popisuje LaBeouf. „Dostal jsem od nich a od Davida svolení navštívit jejich předsunutou základnu uprostřed vojenského nasazení. Strávil jsem asi měsíc a půl s Národní gardou, pak jsem se připojil k ostatním hercům a společně jsme se vypravili na další menší výcvikový tábor ve Fort Irwin.“
Na LaBeoufa také velice zapůsobila spolupráce s Davidem Ayerem. „David má sám velice pestrou minulost a podělí se o ni s vámi, ale také naslouchá druhým. Je to náš Patton - je tak trochu cvok, což je naprosto dokonalé,“ říká.
„Ve filmech z druhé světové války často vídáte velice stereotypní postavy - ale David s těmi stereotypy pracuje a používá je jako zdroje inspirace pro vznik skutečných, věrohodných postav,“ podotýká John Lesher. „Shiova postava by v souladu se stereotypem byla někým, kdo navštěvoval církevní školu - takové postavy už známe. Ale v Davidových rukách se jedná o muže, který věří v Boha, ale současně zbožňuje zabíjení. Shia tu podává velice citlivý a hluboký výkon. Dal do té role opravdu vše a udělal na nás ostatní velký dojem.“
Klíčovou postavou celého filmu je podle Leshera postava Normana Ellisona, představovaného Loganem Lermanem. „Norman představuje diváky filmu,“ říká. „Je to nováček takřka bez výcviku, a právě jeho očima vnímáme příběh samotný. Jedná se o příběh jeho smíření se s realitou. Jeho pouť tvoří jádro celého filmu.“
Ayer prohlašuje, že na konci druhé světové války nebylo ničím výjimečným, že se velice mladí a velice nezkušení muži zničehonic ocitli v první linii. „Po bitvě v Ardenách měla americká armáda nedostatek vojáků, takže ti, kteří byli k dispozici, se dočkali třeba jen tří nebo čtyř týdnů výcviku a poté byli posláni na frontu,“ připomíná. „Norman je na to, co se kolem něj odehrává, opravdu velmi nepřipravený, a právě Wardaddyho úkolem je ho vycvičit a naučit ho překonat civilní vnímání dobra a zla.“
Mladého vojáka si zahrál Logan Lerman. Říká, že ho tato role přitahovala svou obtížností. „Pro herce mého věku je k dispozici celá řada jednodušších rolí,“ přitaká. „Norman je naopak velice komplikovanou a náročnou postavou. Zdálo se to jako výzva - je to skvělá role, úžasný příběh, a měl bych šanci spolupracovat se spoustou těch, které obdivuji.“
Jedním z nich je i Ayer. Lerman byl na Ayerův neústupný styl režie dobře připraven a následoval jeho pokynů - tak jako vojín následuje svého generála. „David vás vezme na neuvěřitelnou a úžasnou pouť,“ popisuje. „Pro nás herce naplánoval spoustu času na přípravu. Představil nám svět, ve kterém budeme žít - nebyla to snadná cesta, ale byl jsem ochoten se po ní vydat, těšil jsem se na to. Mám výzvy rád. Pustil jsem se do toho naplno a šlo o jednu z kreativně nejvíce uspokojujících rolí, na kterých jsem kdy měl to štěstí se podílet.“
Díky všem přípravám neměl podle Lermanových slov Ayer nic proti tomu, aby svým hercům poskytl volnost ztvárnit své postavy tak, jak uznají za vhodné. „Strávili jsme nejméně měsíc a půl každodenními schůzkami - ale vlastně ještě déle, vídali jsme se neustále - a pokaždé jsme řešili něco ve scénáři,“ vzpomíná Lerman. „Dostali jsme se do stavu, kdy jsme scénář znali natolik dobře - každou drobnost, každou scénu - že jsme se cítili velice sebevědomě. Mohli jsme zkoušet různé alternativy, vydávat se odlišnými cestami - trochu se od scénáře odpoutat.“
Po spolupráci s hercem Michaelem Penou na filmu Patrola napsal Ayer postavu řidiče tanku Trini Garcii přímo pro Penu. „Pokud vím, sloužilo ve druhé světové válce asi 350 tisíc mexických Američanů a řada z nich právě jako řidiči obrněnců,“ poznamenává Ayer. „Je to kultivovaný muž a za jiných okolností by měl vše zcela pod kontrolou - ale v této situaci udělaly vyčerpání a nervozita své a on hledá řešení své situace v alkoholu. V armádě se tehdy pilo hodně a rozhodně by nebyl prvním řidičem tanku, který řídil podnapilý.“
„Navzdory všem svým nešvarům je poctou všem Mexičanům, kteří bojovali ve druhé světové válce a nevědělo se o nich,“ říká Pena. „Smekám před Davidem Ayerem - nejeden americký Mexičan šel do války bojovat za svou zem a nechalo to na něm následky, psychologické i fyzické.“
Posádku tanku uzavírá Jon Bernthal v roli Gradyho Davise. „Vyhrabal se z bahna,“ říká Ayer. „Je to člověk, který se narodil v době hospodářské krize, v dětství neměl ani boty, od osmi let pracoval na farmách - není prostě vůbec připravený na dobrodružství, do kterého ho okolnosti vyslaly.“
„Pokud bychom Wardaddyho označili za mozek celé operace, pak Grady představuje její ruce,“ pokračuje Ayer. Podle něj má Grady jakožto nabíječ se střelcem specifický vztah. „Je to člověk, který zatápí pod kotlem, láduje do děla náboje, a proto k sobě mají oba velice blízko.“
Jde ale o vztah, který přesahuje jejich povinnosti. „Grady Boyda považuje za jakousi 'matku' celé skupiny,“ říká Bernthal. „Neuvěřitelně ho respektuje, co se duchovního a etického vedení celé skupiny týče. Díky Boydovi je ve spojení s čímsi tam nahoře a také s Bohem. Vztah nabíječe a střelce je velice pozoruhodný, protože na sobě oba naprosto bezvýhradně závisejí. Čekali byste, že budou mít spory - jeden z nich je kazatel, který hovoří o Kristovi a Bibli, a druhému jde jen o zabíjení a dívky. Ale obě ty postavy se prolínají v jedinou. Jsme jen dvě stránky takřka stejné osoby.“
Při natáčení bylo primárně využito pěti tanků, ve všech případech různé modely tanku M4 Sherman: ve filmu mají tanky přezdívky Fury, Matador, Lucy Sue, Old Phyllis a Murder Inc. Pro Iana Clarka, zodpovědného za vozidla, a Jima Dowdalla, vedoucího týmu řidičů tanků, začalo úsilí najít pět původních tanků z druhé světové války naprosto stejně, jako kterákoliv jiná zakázka: prostě zavolali svým známým. „Komunita kolem vojenských vozidel je ve Velké Británii poměrně malá a většinou se všichni známe,“ říká Dowdall. „Nakonec jsme objevili lidi, kteří nám byli schopni tanky poskytnout a byli ochotni našemu filmu věnovat tři měsíce svého života.“
Co se obsluhy tanků týče, měl Dowdall specifickou představu. „Říkali jsme si, že by bylo nejlepší použít trénované posádky tanků - ne sběratele, ale vojáky, kteří byli před nedávnem v Afghánistánu a v dalších bojích. Byli nejen schopni si s těmi tanky poradit, ale dokázali improvizovat, pokud se na těch sedmdesát let starých strojích něco pokazilo.“
Pokud jde o tank hlavních hrdinů filmu, bylo při natáčení použito tří různých vozidel. V první řadě tu byl samozřejmě skutečný tank, který poskytlo bovingtonské tankové muzeum, Sherman z konce války se 76 mm kanónem.
Kromě toho vytvořil štáb dekorace pro specifické záběry a filmařské potřeby: jednalo se o vozidlo, postavené na tankovém základu, na který byla připevněna plošina tak, aby štáb a kameramani mohli natáčet přímo na tanku.
Scény z interiéru tanku byly natáčeny v dekoracích, které vytvořil výtvarník filmu Andrew Menzies. „To byla asi největší technická výzva,“ říká. „Jsou to velice stísněné dekorace a každá stěna musela být odnímatelná, aby mohl David natáčet ze kteréhokoliv úhlu. Současně byly připevněny na ramenu a pohybovaly se, aby vznikal dojem jedoucího tanku - a při těch všech otřesech samozřejmě nesmělo nic upadnout nebo drnčet.“
Gary Jopling, zástupce tvůrčího vedoucího filmu, vytvořil dekorace interiéru tanku pomocí náčrtků a modelů, aby následně vše postavil. „Chovají se přesně tak, jak by se choval opravdový tank,“ říká. „Rameno s dekoracemi pohybuje a věž se otáčí plných 360 stupňů. Dělo může měnit záměrný úhel a lze z něj střílet.“
Pro vytvoření interiéru výtvarné oddělení nascanovalo interiér skutečného tanku a poté ho zvětšili o 10 procent. Podle scanu vytvořili dekorace z laminátu na kovové kostře. Aby bylo možné vytvořit odnímatelné stěny, které byly pro natáčení třeba, je možno volně odstranit celkem 42 různých částí dekorací.
Jopling s rekvizitáři poté interiér doplnili výbavou ze skutečných tanků. „Nashromáždili jsme nejrůznější předměty a součásti od tankových nadšenců z celé země, abychom měli jistotu, že je interiér autentický,“ říká. „Všechno funguje jako ve skutečném tanku. Zejména místo, na kterém sedí Bible, je poměrně komplikované. Například tu má k dispozici dalekohled, kterým musí být schopen se dívat ven a ten má ještě jemné nastavení.“
Tvůrci filmu také přišli na tvůrčí způsob, jak zajistit, aby kanón tanku bylo možné nabít, vypálit z něj a poté vyhodit prázdnou nábojnici. „Tým speciálních efektů vytvořil systém s beranidlem, které narazí do nábojnice, a pak ji s obláčkem kouře vyhodí z hlavně ven, takže to vypadá jako výstřel a vyhození prázdné nábojnice.“
Tank - který bylo třeba denně udržovat a pečovat o něj - se také stal jistým druhým domovem pro herce, kteří představují posádku. „Když podstoupili výcvik, učili se, jak žít mimo tank. Později, když tank dostali k dispozici, jsme je z něj nemohli skoro dostat,“ svěřuje se Jim Dowdall. „Do jisté míry si ten tank přivlastnili. Začal v něm žít a jíst. Mezi zkouškami z něj nevystupovali, ale prostě v něm žili a povídali si, tak jako by to dělala skutečná posádka. Myslím, že to je ve filmu poznat - vnímáte v něm jistou familiárnost.“
Jon Bernthal se - stejně jako všichni ostatní herci - na tank velice upjal. „Říká se, že v boji nezáleží na tom, jak velkého psa máte, ale kolik bojovnosti je ve vašem psovi. Je to pekelně dobrý tank,“ říká o tanku. „Není ani největší, ani nejodolnější - měli byste vidět Tigery! - ale musíte si ho zamilovat.“
„Vidět tyhle sedmdesát let staré tanky v provozu - to byl nádherný pohled,“ dodává Logan Lerman. Michaelovi Penovi život v tanku a jeho obsluha pomáhali dostat se do role. „Museli jsme hodně trénovat mimo tank, abychom do něj uměli nastupovat a vystupovat z něj tak jako skuteční vojáci. Nejprve je poměrně náročné i jen se protáhnout průlezem, který je jen o něco širší než vaše tělo,“ říká Pena. „Pak, když už jste to dělali stokrát, si najdete ten správný grif, jak na to. Jde o svalovou paměť.“
Vzhledem k vysokému množství scén v tanku a v jeho blízkosti vyžadovalo také nahrávání dialogů specifický přístup. Stejně jako v případě ostatních oddělení, i zvukařce Lise Pinero Ayer zdůrazňoval, že klíčem k úspěchu je realističnost - takže se snažili nahrávat vše tak realisticky, jak to jen bylo možné, a za využití podoby a zvuků původního vybavení. V cestě jim ale stály dvě překážky. Tou první bylo, že v případě scén z interiéru tanku měli co do činění s komunikačními zařízeními, která nejenže byla 70 let stará, ale ani tehdy, když byla zcela nová, nebyla vyrobena s cílem zaznamenat zvuk ve vysoké kvalitě. Druhou pak bylo to, že v případě scén v blízkosti tanků byly skutečné tanky tak hlasité, že přehlušily všechny ostatní zvuky.
Pinero se svým týmem problém vyřešila dvěma tvůrčími způsoby. Zaprvé, aby vše působilo věrohodně, upravila původní hrdelní mikrofony T-30 a ruční mikrofony T-17 - autentické válečné kusy - instalováním nových konektorů, a upravila interní komunikační systémy tanku tak, aby do nich bylo možné zapojit signál z mixážních zařízení. Nyní tedy bylo možné autentické rekvizity používat jako skutečná zařízení pro záznam zvuku.
V případě externích záběrů v blízkosti tanku zvukoví kouzelníci nejprve experimentovali s umístěním mikrofonů, aby zjistili, které mikrofony a jaké umístění mají nejlepší výsledky. Jakmile bylo zahájeno natáčení, obsahovala celá řada scén záběry na jedoucí tank, který poté zastavil, aby scéna pokračovala dialogem nebo bojovou sekvencí. V případě těchto scén tým zvukařů natáhl hlubokým a jílovitým bahnem desítky metrů mikrofonních kabelů. A aby se ujistili, že jim neunikne žádný z dialogů v blízkosti hlučných tanků, používali zvukaři a herci speciální vůz s odhlučněným interiérem, ve kterém měli možnost natáčet dialogy postsynchronně.
Ve filmu čelí americké tanky té nejničivější hrozbě: německému tanku Tiger. „Je to dokonalý válečný stroj,“ míní Menzies. „Sherman měl proti Tigeru opravdu velice malou šanci - je to smrtící zbraň.“
Z onoho období už existuje pouze šest zbývajících Tigerů, a tankové muzeum v Bovingtonu má k dispozici pouze jediný, který je schopen provozu. „Tiger 131 je velice důležitý tank,“ říká David Willey, kurátor tohoto muzea. „Tank, který používáme, byl odstaven na kopci v Tunisku a útočily na něj britské tanky 48. královského tankového regimentu. Zlikvidoval přinejmenším dva tyto tanky Churchill, ale další ho zasáhly - je na něm vidět poškození. Německá posádka tank opustila a po válce ho získalo tankové muzeum.“
„Od té doby, co se tento tank v roce 1943 podařilo ukořistit, byl několikrát používán, ale nikdy ne takovým způsobem, jakým jsme ho chtěli využít my,“ popisuje Jim Dowdall, který měl tanky pro film na starosti. „Musíte o něj pečovat, protože jeho kov je starý - je třeba zajistit naprosto dokonalé podmínky, abyste k tomu vozidlu byli tak ohleduplní, jak je to jen možné.“
Tvůrci filmu samozřejmě ani v nejmenším nehodlali riskovat, že skutečný Tiger nějakým způsobem poškodí - takže pro záběry, kde k jeho poškození dochází, vytvořili duplikát. Původní tank byl pečlivě přeměřen a muzeum mělo k dispozici veškeré původní nákresy. „Vyrobili jsme ho ze šestimilimetrové oceli - má samonosnou konstrukci,“ vysvětluje výtvarník Andrew Menzies. „Poté jsme ho usadili na menší tankovou základnu, a kola mu dodělali pomocí vizuálních efektů během postprodukce. Pro všechny z nás bylo opravdu důležité, aby naše kopie vypadala naprosto dokonale, do posledních šroubů a nýtů, které tank držely pohromadě.“
DABING
1.DABING (DVD, Blu-ray)
V českém znění: Pavel Vondra - Brad Pitt (Don 'Wardaddy' Collier), Ivan Jiřík - Jon Bernthal (Grady „Coon-Ass“ Travis), Michal Holán - Shia LaBeouf (Boyd 'Bible' Swan), Vojtěch Hájek - Logan Lerman (Norman Ellison), Ivo Novák, Ludvík Král, Jakub Saic, Roman Novotný, Marek Libert, Zbyšek Horák, Antonín Navrátil, Zdeněk Mahdal - Jason Isaacs (Kapitán Waggoner), Radovan Vaculík, Ladislav Novák, Petr Burian - Michael Pena (Trini „Gordo“ Garcia) a další
Překlad: Petr Zenkl
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy: Lenka Benešová
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve Studiu Pro-Time 2015
2.DABING (Prima)
V českém znění: Michal Dlouhý - Brad Pitt (Don 'Wardaddy' Collier), Martin Písařík - Shia LaBeouf (Boyd 'Bible' Swan), Radek Kuchař - Michael Pena (Trini „Gordo“ Garcia), Jan Kolařík - Jon Bernthal (Grady „Coon-Ass“ Travis), Petr Neskusil - Logan Lerman (Norman Ellison), Bohdan Tůma - Brad William Henke (seržant Davis, titulky), Petr Gelnar, Jiří Dvořák - Jason Isaacs (kapitán Waggoner), Ludvík Král, Radovan Vaculík, Michal Holán, Vojtěch Hájek, Svatopluk Schuller, Ivo Novák - Scott Eastwood (seržant Miles), Jakub Saic a další
Překlad: Petr Zenkl
Dialogy: Lenka Benešová
Zvuk: Jiří Bartoš
Produkce: Kristýna Smetanová
Vedoucí výroby: Marie Přívratská
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group pro FTV Prima s.r.o. 2015
3.DABING (Filmbox)
V českém znění: Pavel Vondra - Brad Pitt (Don 'Wardaddy' Collier), Libor Bouček - Shia LaBeouf (Boyd 'Bible' Swan), Filip Švarc - Jon Bernthal (Grady „Coon-Ass“ Travis), Zdeněk Mahdal - Jason Isaacs (kapitán Waggoner), Jan Battěk - Logan Lerman (Norman Ellison), Martin Sobotka - Michael Pena (Trini „Gordo“ Garcia), Radek Hoppe, Nina Horáková, Kristina Jelínková, Jana Páleníčková, Bohdan Tůma, Jiří Valšuba, Oldřich Hajlich, Jiří Krejčí, Ivo Novák, Ivan Jiřík, Rudolf Kubík, Petr Gelnar, Anna Suchánková
Překlad: Petr Zenkl
Dialogy: Lenka Benešová
Zvuk: Daniel Němec
Produkce: Tereza Houžvicová, Leoš Lanči
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: pro SPI International Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.11.2014 Falcon
Premiéra USA: 17.10.2014 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 15.4.2015 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 15.4.2015 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 10 992 523
Tržby celkem - $ 211 800 000
Návštěvnost v ČR 83 432
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Ne
„Válka nikdy nekončí tiše."
OBSAH
Duben 1945. Zatímco se spojenecká armáda pokouší o finální ofenzívu na evropské frontě, ujímá se válečný veterán, armádní seržant Wardaddy (Brad Pitt), velení tanku Sherman a vydává se s jeho pětičlennou posádkou na vražednou misi v týlu nepřítele. Tváří v tvář přesile početní i palebné a v doprovodu naprostého zelenáče, který se v jejich četě souhrou okolností ocitl, je Wardaddy se svými muži nucen získat navzdory veškeré pravděpodobnosti štěstí na svou stranu a dovést do úspěšného konce své hrdinské pokusy zaútočit na samotné srdce nacistického Německa.(Falcon)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Díky CSFD, která zpunktovala promítání v městě měst jménem Hradec Králové, můžu říct následující: Nekompromisní druhoválečný nátěr a - alespoň pro mě, který neokusil nic ze sovětské kinematografie - nejvíc pohlcující a tudíž fascinující "tankový" film v historii. Ale... ani jedno z toho není tak úplně pravda, protože za a) těch 129 minut čistého dějového času obsahuje všeho všudy jeden útok pěchoty ze zálohy na tankovou kolonu (za pár sekund vyřízeno, ale nezapomenete na to...), jednu komplexní scénu útoku tanků a pěchoty na zakopanou pěchotu a protitanková děla v poli, jednu takovou poloscénu obsazení menšího města pěchotou a tanky (snipeři na věžích, mašinkvéry ve sklepních oknech a protitanková děla ve výlohách obchodů included... tedy, všechno zmíněné po jednom kusu;)), celou jednu scénu skutečného tankového boje (4 ks Shermanů proti 1 ks PzKpfw VI aka Tiger s momentem překvapení na straně Waffen SS) a Call Of Duty střílečkovitě naivní finále v podobě útoku pěchoty na nepojízdný tank. No a za b) ta nekompromisnost spočívá v tom JAK Fury ukazuje to co ukazuje (co se týká krve, orgánů, končetin resp. jejich absence se nikdo opravdu nežinýruje) - jenže TO, co Fury ukazuje, už je podstatně méně nekompromisní, protože díky snaze zobrazit dopad šílenství války na jednotlivé vojáky, a v případě Brada Pitta i jeho boje s tím, působí souhrn jednotlivých scén docela nesourodě a některé jsou poněkud WTF. A když je řeč o WTF, Shia LaNěco by měl opravdu pohnout s tou svojí terapií, protože celý film evidentně jede na spoustě matroše pochybné kvality - jak jinak si chcete vysvětlit, že hraje pravověrného křesťana a vzhledově silně připomíná Groucha Marxe bez brýlí?:) Ale abych nebyl špatně pochopen - po Johnu Wickovi je to letos moje druhá nejspokojenější návštěva kina. Bojové scény jsou dokonalost sama, viděl jsem válečných filmů dost a zíral jsem s otevřenou - jak by neřekl pan prezident, neb je to na něj příliš slušné - hubou. A tím nemyslím zírání na to, že to díky barevnému odlišení trasovaček (červené pro US Army, zelená pro Wehrmacht/SS... zrovna jako ve Star Wars, mrk mrk) vypadá místy trochu jako Star Wars;) František Fuka vytýká hudbě její nesoulad s obrazem resp. zasazením děje, ale mně její spojení s děním na plátně přišlo vynikající. A pokud jde o zvuk, ten je nepopsatelný. Atmosféru má i díky němu Fury perfektní - čert vem kecací scény, kde si posádka tanku léčí své pochopitelné psychické problémy z toho, co viděla, nebo si v nich vyznává chlapácké přátelství a radost z toho, že dneska to ještě přežila - jakmile zaduní motory nebo zarachotí střelba, jedete v tom zas. Bohužel ten závěr to zase nepřehlédnutelně shazuje (pokud to nebyla parodie na Vojína Ryana). Můj závěr zní: že jsou tu klišé? Ano, pár jich tu je. Že je to nevyrovnané? Ano, je. Ale vrcholy ční hodně výš než kam se propadají slabší místa. 80% a nikdy jinak. Jen si nedovedu představit, že bych to měl někdy vidět jinde než v kině. PS: Fakt by mě zajímalo, kde Pitt pořád bral náboje do toho Sturmgewehru... který ovšem díky němu aspiruje na nejvíc cool útočnou pušku (nebo dědečka útočných pušek), která se v téhle dekádě objevila na plátně:) (Gemini) 4*
Na Fury jsem se dlouho těšil. Těšil jsem se na to stejně tak, jako na nový film Davida Ayera, který mě film od filmu potvrzuje, že je skvělý režisér a jednou na něj budeme ještě vzpomínat. K druhé světové se dlouho nikdo nevyjádřil a tak jsem neváhal a na film vyrazil do kina. Celou hodinu a půl jsem si pak užíval jeden z nejsyrovějších filmů z druhé světové války za posledních dvacet let. Líbily se mi především nápady s jednotlivými záběry, které mě překvapily například u Bratrstva neohrožených a nebo u pradávného ruského filmu Jdi a dívej se. Stačil prostě jeden záběr, aby se Vám udělalo blbě. A to se nejednalo o nic krvavého. No a z tohoto pohledu to tenhle film zvládal na jedničku s hvězdičkou. Jenže ke konci nastane problém, kterej Brad Pitt vyřeší po svým - blbě, nelogicky a tak, že to skončí přesně tak, jak jsem si myslel. Heroicky po Americku, čímž mě nasral celej film a z pěti hvězdičkovýho rajónu jsem spadnul na čtyři. A nebejt tak dobré první půlky, šel bych i níž. Zkrátit film o 35 minut, udělal by režisér líp. (Malarkey) 4*
Po dlouhé době pořádný válečný film, který se nebojí ukázat trochu reálnější (čti odpornější) tvář války bez spousty rádostylizovaných záběrů s hromadou efektů. Chvílemi totiž Fury působí jako zfilmovaná verze World of tanks, což je velice příjemné. Nepamatuji film, v kterém by tank působil tak silnou aurou, jako zde. Divák si konečně dokáže představit, jaké to pro vojáky muselo být bojovat po boku (nebo spíše ve skrytu) technologické kolosu. Tanky ve Fury nejsou jako v Bitvě v Ardenách a jiných dávkovány po desítkách jako nadbytečný produkt válečné mašinérie, ale jsou jasným rozhodujícím faktorem v boji i v morálce. Škoda délky filmu a závěru, který v mých očích mohl být trochu ... nebudu spoilerovat. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Mám takové příjemné podezření, že David Ayer chtěl tenhle film natočit už dávno. Ve svých předchozích počinech si sice hrál na policajta, ale blbnout s tanky za druhé světové je přece mnohem větší, i když také nepoměrně dražší zábava, no ne? A s Fury se Ayer konečně dostal tam, kam směřuje každý hračička s nosem zabořeným do učebnic dějepisu, případně brakových story z fronty. Ayerův spektákl si z obojího půjčuje zhruba nastejno. Chvíli se tváří jako temné drama poukazující na hluboké válečné jizvy, chvíli zas máte pocit, že za vás někdo hraje nejnovější díl Wolfensteina. A abych pravdu řekl, Brad Pitt se chová i vypadá jako B.J. Blazkowicz, i když nacisty většinou kropí z bezpečí svého tanku a snaží se novopečeného tankistu Logana Lermana protáhnout válečným peklem.
Zápletka není nikterak komplikovaná. Lerman hraje utřinosa, kterého od psacího stroje převeleli na post řidiče tanku, protože... no protože střílet slova a střílet olovo je v zásadě to samé, zvlášť když je cíl nedaleko (píše se duben 1945) a je potřeba do masomlýnku cpát, co zrovna přijde pod ruku. Lerman se dostává do Pittovy jednotky, která brázdí válečnou zónu už tři roky, přičemž každý tankový nerd vám řekne, že průměrná doba přežití tanku v bitvě se počítá na minuty. Ale nechme to být, protože přece jen koukáme na hollywoodský slaďák, kde se chlapi neholí a nemejou a jejich holky se jmenují Sherman a Garand nebo Browning. Lerman dostává od ostřílených kolegů čočku a Pitt se ho snaží otrkat mimořádně hustým způsobem. A totéž dělá Ayer s divákem, když mu ukazuje unavené a prázdné pohledy vojáků, kteří se od mrtvol na korbách náklaďáků liší jen tím, že občas trhnou hlavou a opětují nepřátelskou palbu.
Ani na chvilku nepřestanete věřit, že tenhle film brousí hranice eRkového ratingu. Je špinavý, hlasitý, ulepený krví a potem, a když v něm někdo někoho trefí, většinou dotyčnému upadne hlava nebo nějaká ta důležitá končetina. Od čtvrtého Ramba jste pravděpodobně takový masakr neviděli. Intenzitu Spielbergova vylodění v Normandii už sice nikdo nikdy netrumfne, ale Ayer ladí na podobnou notu a je moc dobře vidět, kde bral v mládí inspiraci. Zároveň tváří v tvář nefiltrovaným válečným útrapám ale prosvítají scenáristické berličky, které umožňují naší superjednotce přežít. Hned v úvodu je zmíněno, že americké tanky jsou proti těm německým druhá liga, v pozadí minimálně jednou vidíme bombardéry, ale naše jednotka má štěstí a střely jí doslova magicky míjejí. Dokonce i přímý střet s nepřátelským Tigerem, který působí opravdu nedobytně, je nakonec vyhrán "na penalty".
Jasně, dramatická licence, abychom si mohli užít Pittovu velitelskou image a mohli se o kluky v plechu patřičně bát. Ayerův příběh je ale až příliš schématický. Jako by nás provázel po válečném muzeu a ukazoval jednotlivé rekvizity jednu po druhé. Tady vlevo máte ukázku toho, jak se věšeli zrádci, tady napravo máme znásilňování a v další místnosti si ukážeme, co s vašimi vnitřnostmi udělá zásah fosforem. Jenže Ayera jako obvykle zachraňuje solidní casting a dialogy, které se postavám trefují do huby. Nečekejte tu nějaký přesah, dokonce ani melancholický spielbergovský podtext. Fury je echt chlapský film, dokonce natolik, že z něj budou křehké dívky padat do mdlob a feministky se možná rovnou samovznítí. Ayerovi totiž umí črtat charaktery jen kladivem, štětec je pro něj příliš sofistikované náčiní. Takže opět můžete čekat jen černobílé drsňáky, co jsou buď příliš zadumaní do sebe, nebo jsou to rovnou nesympatičtí kriplové, které omlouváte jen proto, že zrovna kopou za váš tým. Díky bohu za Pitta, který si svou šéfovskou roli užívá a občas se tváří alespoň dvojsmyslně.
Tím nechci říct, že by ostatní hráli špatně - Shia potěšil a Lerman překvapil, ale právě v jeho případě je vidět, jak občas herecky předbíhá omezenou roli. Jeho přerod z pisálka do válečné mašiny je kostrbatý a třeba scéna s vajíčky působí až nechtěně komicky, jasná ukázka toho, jak chce zkratkovitě Ayer předat divákovi nějaké poselství, ale zvrhne se to v tanečky mezi ohranými klišé. Na dialogy naštěstí film ani při dvouhodinové stopáži moc neužije. Když tu někdo mluví, tak většinou křičí hlášky "došlo mi střelivo", "nepřítel na čtyřech hodinách" nebo "dopr... to bylo o fous!".
Herci v těch mírně rozpačitých dialogových scénách brání film vlastním tělem a moc dobře vědí proč. Jeho opravdovým masem jsou totiž scény akční. A tady mne film položil na lopatky. Omlouvám se, ale banální děj pro tentokrát odhazuji v dál. Tohle není dětská fascinace jako u prvních Transformerů, kde člověk s čelistí na zemi čuměl na nádherné roboty. Ne, tady umírají lidi stylem, nad kterým se nervózně otřepou i fanoušci Noční můry v Elm Street. Jenže když parta zarostlých chlapů brázdí v tanku pole a dělá z nepřátel kulhající ementály, vypadá to přesně tak, jak to znáte z Battlefieldu nebo Call of Duty, aniž by to ovšem mělo tu povrchní patinu. Posádka tanku vám po první bitvě chtě nechtě zaleze pod nehty a masakrální střety pěchoty s tankovou divizí jsou špičkovým řemeslem, které vás zarazí do sedaček.
Tady Ayer jako režisér definitivně postupuje do vyšší ligy a hlavně divákovi nemaže CGI med kolem huby. Nepochybuji, že v sedmdesátimilionovém filmu nějaké ty peníze na triky zbyly, ale výbuchy i průstřely vypadají čvachtavě a přesvědčivě. Dokonce i stohlavá palba se značkovacími náboji má blíž k realitě než ke Star Wars a hezky vtáhne do děje. Jestli to samo o sobě stojí za návštěvu kina? Možná i za dvě. Tohle je film, který chcete vidět na velkém plátně. Tohle je film, na který chcete vzít svého tátu, protože nemáte pochyb o tom, že si ho užije.
A to užívání myslím v dobrém i ve zlém. Pittův tank lze snadno rozstřílet, když začnete řešit morální rozměr scénáře, jeho chabou gradaci a vlastně i pochybný směr, kterým se snaží obhájit neobhajitelné, ale stejně tak ho lze adorovat jako zmíněné brakové komiksy s válečnou tématikou. Jsem si jist, že někdo v tom skrytou agitku najde, stejně jako to někoho donutí se konečně zaregistrovat do World of Tanks nebo si přečíst nějakou hezkou válečnou literaturu. Třeba o tom fosforovém svinstvu, co dělá z lidí olympijské pochodně.
Vysoké hodnocení ze mne automaticky udělá sadistu, nevyblbnutého puberťáka, co si virtuálně i reálně hraje s vojáčky, ale faktem zůstává, že se mi Ayer trefil do noty a natočil nekompromisní chlapáckou týmovku. Objevuje se v předvečer oscarové sezóny, ale po soškách nebaží ani náhodou. To by Ayer opravdu musel vyměnit kladivo za štětec. A možná by to byla škoda, protože právě Fury dokazuje, že kladiv je občas potřeba.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Železná srdce nejsou válečným filmem, na který by s vámi koukala vaše babička,“ míní producent Bill Block, který film chystal pro společnost QED předtím, než distribuční práva převzala společnost Columbia Pictures. „Myslím, že jsme ještě neměli možnost spatřit hrůzy, kterým byly obrněné jednotky nuceny čelit. Tváří v tvář početní i palebné přesile zvítězili jen díky svým skutečným a nemilosrdným bojovým schopnostem.“
„Nikdo nedokáže napsat scénář o lidech v těch nejzranitelnějších situacích tak jako David,“ říká producent John Lesher, který v minulosti s Ayerem spolupracoval na jeho kritikou velice ceněném snímku Patrola. „Ve všech jeho filmech vidíme společná témata: jsou o bratrské lásce, přátelství, otcích a synech, a některá z těchto témat jsou v tomto scénáři zastoupena poměrně intenzivně.“
Snímek Železná srdce se odehrává v Německu na konci války v roce 1945. „Válka je už skoro u konce a umírajícímu gigantovi - nacistické říši - už velice výrazně dochází dech,“ vysvětluje Ayer. „Je to jiný svět, než jaký obvykle vídáme v klasických válečných filmech, ve kterých oslavujeme vítězná válečná tažení jako invazi do Evropy, den D či bitvu v Ardenách, zkrátka slavné bitvy, na kterých se americká armáda podílela. Jedním z opomíjených období jsou právě tyto poslední křeče nacistické říše, čelící americké armádě, která již má za sebou několik let bojů a docházejí jí zálohy. Muži jsou vyčerpaní. Ve druhé světové válce se bojovalo tak dlouho, dokud jste buď nezvítězili, nebo nezemřeli, nebo jste nebyli hrůzně zraněni a posláni domů. Fanatický režim kolabuje, jde o matoucí prostředí, ve kterém může být nepřítelem každý - to je pro duši vojáka nepředstavitelně vyčerpávající.“
Právě toto prostředí dalo vzniknout postavě Dona „Wardaddyho“ Colliera, kterého ztvárnil Brad Pitt. Do Wardaddyho čety přichází Norman Ellison, mladý muž, který je na válku zoufale nepřipravený. „Výcvik absolvoval jako písař, ale nakonec je odvelen na frontu do 2. obrněné divize, aby zde zastával funkci náhradního řidiče. Je šokovaný a vyvedený z míry - je přesvědčený, že muselo dojít k nějakému omylu,“ vysvětluje Lerman. „Norman se tam ocitá proto, aby nahradil mrtvého Reda, který s ostatními čtyřmi členy posádky sloužil víceméně od samého počátku války. Je to mladý a nevinný chlapec - takový, kterého by každý chtěl za syna či mladšího bratra - ale ve válce není pro takové chlapce místo. Pokud chce přežít, bude se muset změnit, a Wardaddy mu ukáže, co musí udělat.“
V průběhu těchto osudových 24 hodin vyjde najevo, zda se mu podařilo uspět, protože se pětice tankistů - velitel Wardaddy, střelec Boyd Swan, nabíječ Grady Travis, řidič Trini Garcia a záložní řidič Norman - musí postavit třem stovkám nepřátelských německých vojáků v zoufalém souboji o přežití.
Drama, které se na plátně odehrává, je pro Ayerovy scénáře charakteristické, ale stejně jako v případě filmů Training Day či Rychle a zběsile, ale i dalších filmů, je zde mezi postavami viditelné silné pouto. „Davidovy filmy jsou syrové a realistické, ale současně jsou nemalou měrou o bratrské lásce a přátelství za těch nejextrémnějších podmínek,“ říká Block.
V tomto filmu Ayer divákovi předkládá podobně komplexní vztahy, protože pouto mezi mladým Normanem a veteránem Wardaddym tvoří jádro celého filmu. „Norman je mladý a svěží a nevinný, a proto je pozoruhodný, ale současně jsou tyto vlastnosti jeho hlavním problémem, který je tedy nucen překonat,“ popisuje Ayer. „Wardaddy ho musí zbavit nevinnosti.“
„Ve spoustě ohledů je Norman synem, kterého Wardaddy nikdy neměl,“ pokračuje. „Učí Normana, je mu otcem, vede ho k tomu, aby z něj byl skutečný voják.“ Ayer tento příběh vypráví neobvykle prostými prostředky. „Celý film se odehrává v průběhu 24 hodin, od úsvitu jednoho dne do úsvitu dne příštího,“ upozorňuje producent Ethan Smith. „Je ve své stavbě velice přímočarý, ale současně velmi výmluvný a s komplikovaným přístupem k vyprávění.“
Za svůj film Patrola z roku 2012 sklidil Ayer úspěchy kritiky, která chválila jeho ojedinělý a provokativní režijní styl. Film Železná srdce představuje podle producenta Billa Blocka další krok v jeho kariéře. „David Ayer tímto filmem svůj styl dále rozvíjí a předkládá nám formálnější a úžasně natočený film,“ míní. „Zatímco Patrola byla natáčena spíše dokumentaristickým stylem, tento snímek je historickým filmem, který si uchovává jeho charakteristické dramatizující ztvárnění reality.“
„Zcela jednoznačně se jedná o typický film Davida Ayera v tom smyslu, že působí jako velice autentický válečný film,“ soudí producent Ethan Smith. „David se zcela ponořil do studia nejrůznějších podkladových materiálů a úzce spolupracoval s taktickými a vojenskými poradci, aby dokonale vystihl všechny drobnosti. V rámci svého režijního procesu se obklopuje nejlepšími odborníky z nejrůznějších oborů, aby dosáhl maximální věrohodnosti.“
Producent John Lesher říká, že se tyto přípravy vyplácejí, neboť postavy na plátně a jejich zážitky díky tomu působí velice realisticky. „Opravdu mě to fascinovalo,“ říká Lesher. „A on na to opáčil, že bych se měl zastavit u něj v kanceláři. Viděl jsem to ohromné množství knih a podkladů a přemýšlení, které do tohoto příběhu investoval. Opravdu to na mě udělalo dojem.“
Současně ale podle něj Ayer napsal scénář, který dokáže oslovit jakoukoliv generaci diváků. „Podle mne na tom bylo velice zajímavé a poutavé to, že celý film působí velmi moderně,“ říká Lesher. „Ano, je o druhé světové válce, a všechny ty přípravy a studium historických materiálů a podkladů, které David podstoupil, ve scénáři skutečně ožívají. Ale ve své podstatě je to o lidech, obklopených válkou.“
Kevin Vance, jeden z vojenských technických poradců filmu, říká, že oddanost realističnosti dala vzniknout zběsilému a syrovému filmu, který se nepodobá žádnému válečnému filmu o druhé světové válce, jaké byly dosud natočeny. „Ve většině filmů o druhé světové válce máme jakousi iluzi 'boje za dobrou věc' - a o tu nepochybně jde,“ potvrzuje. „Ale ve druhé světové válce zemřelo přes 60 milionů lidí. To je věc, nad kterou se zatím nikdo ve větší míře nezamýšlel, a právě toho chtěl David tímto filmem dosáhnout.“
Jedním ze způsobů, jak tvůrci filmu dokázali zaručit, že bude působit tak, jak má, bylo oslovení veteránů z 2. obrněné divize, kteří ve druhé světové válce sloužili. Block, QED a Pitt uspořádali setkání představitelů hlavních rolí s válečnými veterány, včetně těch, kteří byli schopni poskytnout přímé výpovědi o tom, jaké bylo obsluhovat tank během jedněch z nejkrvavějších bitev války. Své zkušenosti a vzpomínky jim předala zejména jedna čtveřice válečných veteránů.
Donald Evans, který sloužil ve výzvědné jednotce 66. obrněného regimentu 2. obrněné divize, říká: „Když jsem byl ke 2. obrněné přidělen, nic moc jsem o ní nevěděl. Dokonce si ani nejsem jistý, jestli jsem věděl, že jsou v Africe.“
Paul Andert v roce 1940 lhal o svém věku, aby mohl ve svých 17. letech narukovat do armády, a za války byl seržantem 41. pěchotní jednotky 2. obrněné divize. „Našim divizním velitelem se stal Patton - učil nás opravdu intenzivně,“ říká. Vzpomíná na Pattonova památná slova o důležitosti toho, když se všichni snažíme být pro druhé dobrými vůdci. „Patton říkal, že špagetu nemůžete tlačit před sebou, ale můžete ji za sebou táhnout“ - tedy že pokud jako velitel půjdete příkladem, vaši muži vás budou následovat. S každou další bitvou si Andert jeho slova připomínal. „Naučil nás bojovat - naučil nás pustit se do boje a být neustále v pohybu, nestát na místě.“
George Smilanich byl v průběhu války řidičem a říká, že ačkoliv každý měl své povinnosti, „kdokoliv z posádky byl schopen zastat práci kohokoliv jiného. Pokud bychom k tomu byli přinuceni, mohli bychom se střídat - pokud bychom v průběhu bitvy o někoho přišli, jiný člen posádky mohl jeho roli převzít, ať byla jakákoliv. Dokázali jsme jezdit s džípem, s polopásem nebo s tankem. Byli jsme jako velká, šťastná rodina - pokud jsem chtěl, aby za mě zaskočil záložní řidič, prostě jsme se prohodili. Pokud chtěl někam odejít střelec, záložní řidič ho nahradil. Velitel nám dával rozkazy a říkal nám, co máme a co nemáme dělat, ale tak to chodilo. A když jsme o někoho přišli a dostali za něj náhradu, okamžitě mezi nás zapadla.“
Rayovi Stewartovi bylo na jaře 1945 teprve 21 let - byl tedy v podobném věku jako ve filmu postava mladého Normana Ellisona. K tanku byl přidělen jako přední střelec. „Byli tam čtyři chlapi, které vycvičil Patton, a já byl nováček,“ vzpomíná. „Chtěl jsem být co nejlepší. Můj tehdejší velitel tanku mě zkoušel. Později po něm jeho funkci převzal hlavní střelec a on se stal velitelem čety. Samozřejmě se na jeho postu vystřídalo lidí víc.“
Jaké to je, sedět v tanku, když na vás střílí nepřítel? Navzdory tomu, že vás chrání centimetry oceli, to je přesně tak děsivé, jak byste očekávali. „Když na vás střílejí z kulometů a kulky se od pancíře odrážejí jedna za druhou, tak to v obrněném vozidle nebo tanku cítíte - už jen ten zvuk vás dokáže pěkně potrápit,“ říká Evans. „Nemůžete se před tím nikam schovat.“ Pokud je tank v boji vyřazen, dostane posádka přidělený nový. Kolik odvahy je třeba na to, abyste do něj vlezli? „Prostě jdete a nastoupíte,“ krčí rameny Stewart.
Ve filmu Železná srdce vzpomínky tankistů ožívají - například to, že každá pátá střela z kulometu je stopovka, a že těch stopovek je tolik, že by jejich žár mohl roztavit hlaveň; že blížící se střela se od té vzdalující se liší svým charakteristickým hvízdnutím; že tanky Sherman dokázaly proti převaze německých Tigerů využívat svou výjimečnou pohyblivost. Právě díky takovým drobnostem film působí věrohodně.
„Výpovědi veteránů jsou velice důležité, protože filmu vdechují život,“ míní David Rae, jeden z vojenských technických konzultantů filmu. „Poskytují vám pravdivý základ pro zpracování toho, jak posádky tanků na různých bojištích skutečně bojovaly - v Normandii, v severní Africe, v Nizozemí a nakonec i v Německu během oné poslední ofenzívy. Poskytnou vám zajímavé příhody, kterých se můžete chopit a citově se k nim vázat.“
Hlavní postavou snímku Železná srdce je Don Collier - známý spíše pod svou bojovou přezdívkou Wardaddy. Jeho roli ztvárnil Brad Pitt. „Wardaddy je mužem, na kterých armáda stojí - kteří ji drží pohromadě,“ říká Ayer. „Je velice pragmatický a praktický - zajímá se jen o splnění mise.“
Ayer ale připomíná, že Wardaddy je současně člověkem s tajemnou minulostí. „Pyká za hříchy minulosti neuvěřitelným pokáním, při kterém bojuje ve válce a osvobozuje Evropu. Má své vlastní morální zásady, ale ty se nepodobají těm, jaké by měl civilista - vypovídají v mnoha ohledech o době, ve které žije. Je velice stoický, ale užívá si života, má smysl pro humor a miluje své muže a opravdu silně nenávidí nepřítele.“
„Když jsme si poprvé přečetli scénář, okamžitě mě zaujal neobvyklý vývoj postavy Wardaddyho,“ říká producent Bill Block. „Když se s ním setkáváme po třech letech války, je to odhodlaný a zdatný zabiják - a to, co se mu přihodí, se odehraje způsobem, jaký jsme dosud neviděli. Stává se z něj citlivý hrdina, oddaný svým mužům, který chce splnit své poslání.“
„Wardaddy je neuvěřitelně zajímavá postava,“ míní producent John Lesher. „Tahle parta spolu pod jeho velením slouží od začátku války. Je to komplikovaná a ublížená duše a je rozhodnutý předat veškerou svou moudrost Normanovi. David tu vytvořil originální postavu a myslím, že i velice poutavou - takovou, jakých jsme zatím mnoho neviděli.“
Shia LaBeouf se ujímá postavy Boyda Swana. „Je to střelec a víceméně zástupce velitele,“ popisuje herec. „Obsluhuje hlavní zbraň tanku, 76 mm dělo. Je to chladnokrevný zabiják, ale současně je to i věřící člověk - je pro mě zajímavé prozkoumávat to, jak se člověk, který čte Bibli a věří - tedy konkrétně je křesťan - vypořádává s válečným nasazením.“
Aby tento vnitřní rozpor LaBeouf prozkoumal, čerpal ze svých zkušeností ze setkání s vojáky, kteří měli podobné osudy. Například strávil nějaký čas s Donem Evansem, veteránem 2. obrněné divize za 2. světové války. „Je to také křesťan, spravedlivý člověk, který vám vysvětlí rozdíl mezi zabitím a vraždou - a ten je nemalý. Don mi ve všem udělal jasno,“ říká herec. „Žije svým životem v souladu s Biblí, ale pokud se ocitnete na druhé straně, klidně vás zabije - a nebude kvůli tomu v noci špatně spát. Bůh se zřejmě rozhodl, že někteří z nás budou pro něj sbírat duše druhých.“
LaBeouf čerpal také z rozhovorů s mladšími veterány. „Setkal jsem se s kapitánem jménem Shane Yates - je to kapitán, ale současně také armádní duchovní, kazatel a kaplan pro 42. jednotku,“ popisuje LaBeouf. „Dostal jsem od nich a od Davida svolení navštívit jejich předsunutou základnu uprostřed vojenského nasazení. Strávil jsem asi měsíc a půl s Národní gardou, pak jsem se připojil k ostatním hercům a společně jsme se vypravili na další menší výcvikový tábor ve Fort Irwin.“
Na LaBeoufa také velice zapůsobila spolupráce s Davidem Ayerem. „David má sám velice pestrou minulost a podělí se o ni s vámi, ale také naslouchá druhým. Je to náš Patton - je tak trochu cvok, což je naprosto dokonalé,“ říká.
„Ve filmech z druhé světové války často vídáte velice stereotypní postavy - ale David s těmi stereotypy pracuje a používá je jako zdroje inspirace pro vznik skutečných, věrohodných postav,“ podotýká John Lesher. „Shiova postava by v souladu se stereotypem byla někým, kdo navštěvoval církevní školu - takové postavy už známe. Ale v Davidových rukách se jedná o muže, který věří v Boha, ale současně zbožňuje zabíjení. Shia tu podává velice citlivý a hluboký výkon. Dal do té role opravdu vše a udělal na nás ostatní velký dojem.“
Klíčovou postavou celého filmu je podle Leshera postava Normana Ellisona, představovaného Loganem Lermanem. „Norman představuje diváky filmu,“ říká. „Je to nováček takřka bez výcviku, a právě jeho očima vnímáme příběh samotný. Jedná se o příběh jeho smíření se s realitou. Jeho pouť tvoří jádro celého filmu.“
Ayer prohlašuje, že na konci druhé světové války nebylo ničím výjimečným, že se velice mladí a velice nezkušení muži zničehonic ocitli v první linii. „Po bitvě v Ardenách měla americká armáda nedostatek vojáků, takže ti, kteří byli k dispozici, se dočkali třeba jen tří nebo čtyř týdnů výcviku a poté byli posláni na frontu,“ připomíná. „Norman je na to, co se kolem něj odehrává, opravdu velmi nepřipravený, a právě Wardaddyho úkolem je ho vycvičit a naučit ho překonat civilní vnímání dobra a zla.“
Mladého vojáka si zahrál Logan Lerman. Říká, že ho tato role přitahovala svou obtížností. „Pro herce mého věku je k dispozici celá řada jednodušších rolí,“ přitaká. „Norman je naopak velice komplikovanou a náročnou postavou. Zdálo se to jako výzva - je to skvělá role, úžasný příběh, a měl bych šanci spolupracovat se spoustou těch, které obdivuji.“
Jedním z nich je i Ayer. Lerman byl na Ayerův neústupný styl režie dobře připraven a následoval jeho pokynů - tak jako vojín následuje svého generála. „David vás vezme na neuvěřitelnou a úžasnou pouť,“ popisuje. „Pro nás herce naplánoval spoustu času na přípravu. Představil nám svět, ve kterém budeme žít - nebyla to snadná cesta, ale byl jsem ochoten se po ní vydat, těšil jsem se na to. Mám výzvy rád. Pustil jsem se do toho naplno a šlo o jednu z kreativně nejvíce uspokojujících rolí, na kterých jsem kdy měl to štěstí se podílet.“
Díky všem přípravám neměl podle Lermanových slov Ayer nic proti tomu, aby svým hercům poskytl volnost ztvárnit své postavy tak, jak uznají za vhodné. „Strávili jsme nejméně měsíc a půl každodenními schůzkami - ale vlastně ještě déle, vídali jsme se neustále - a pokaždé jsme řešili něco ve scénáři,“ vzpomíná Lerman. „Dostali jsme se do stavu, kdy jsme scénář znali natolik dobře - každou drobnost, každou scénu - že jsme se cítili velice sebevědomě. Mohli jsme zkoušet různé alternativy, vydávat se odlišnými cestami - trochu se od scénáře odpoutat.“
Po spolupráci s hercem Michaelem Penou na filmu Patrola napsal Ayer postavu řidiče tanku Trini Garcii přímo pro Penu. „Pokud vím, sloužilo ve druhé světové válce asi 350 tisíc mexických Američanů a řada z nich právě jako řidiči obrněnců,“ poznamenává Ayer. „Je to kultivovaný muž a za jiných okolností by měl vše zcela pod kontrolou - ale v této situaci udělaly vyčerpání a nervozita své a on hledá řešení své situace v alkoholu. V armádě se tehdy pilo hodně a rozhodně by nebyl prvním řidičem tanku, který řídil podnapilý.“
„Navzdory všem svým nešvarům je poctou všem Mexičanům, kteří bojovali ve druhé světové válce a nevědělo se o nich,“ říká Pena. „Smekám před Davidem Ayerem - nejeden americký Mexičan šel do války bojovat za svou zem a nechalo to na něm následky, psychologické i fyzické.“
Posádku tanku uzavírá Jon Bernthal v roli Gradyho Davise. „Vyhrabal se z bahna,“ říká Ayer. „Je to člověk, který se narodil v době hospodářské krize, v dětství neměl ani boty, od osmi let pracoval na farmách - není prostě vůbec připravený na dobrodružství, do kterého ho okolnosti vyslaly.“
„Pokud bychom Wardaddyho označili za mozek celé operace, pak Grady představuje její ruce,“ pokračuje Ayer. Podle něj má Grady jakožto nabíječ se střelcem specifický vztah. „Je to člověk, který zatápí pod kotlem, láduje do děla náboje, a proto k sobě mají oba velice blízko.“
Jde ale o vztah, který přesahuje jejich povinnosti. „Grady Boyda považuje za jakousi 'matku' celé skupiny,“ říká Bernthal. „Neuvěřitelně ho respektuje, co se duchovního a etického vedení celé skupiny týče. Díky Boydovi je ve spojení s čímsi tam nahoře a také s Bohem. Vztah nabíječe a střelce je velice pozoruhodný, protože na sobě oba naprosto bezvýhradně závisejí. Čekali byste, že budou mít spory - jeden z nich je kazatel, který hovoří o Kristovi a Bibli, a druhému jde jen o zabíjení a dívky. Ale obě ty postavy se prolínají v jedinou. Jsme jen dvě stránky takřka stejné osoby.“
Při natáčení bylo primárně využito pěti tanků, ve všech případech různé modely tanku M4 Sherman: ve filmu mají tanky přezdívky Fury, Matador, Lucy Sue, Old Phyllis a Murder Inc. Pro Iana Clarka, zodpovědného za vozidla, a Jima Dowdalla, vedoucího týmu řidičů tanků, začalo úsilí najít pět původních tanků z druhé světové války naprosto stejně, jako kterákoliv jiná zakázka: prostě zavolali svým známým. „Komunita kolem vojenských vozidel je ve Velké Británii poměrně malá a většinou se všichni známe,“ říká Dowdall. „Nakonec jsme objevili lidi, kteří nám byli schopni tanky poskytnout a byli ochotni našemu filmu věnovat tři měsíce svého života.“
Co se obsluhy tanků týče, měl Dowdall specifickou představu. „Říkali jsme si, že by bylo nejlepší použít trénované posádky tanků - ne sběratele, ale vojáky, kteří byli před nedávnem v Afghánistánu a v dalších bojích. Byli nejen schopni si s těmi tanky poradit, ale dokázali improvizovat, pokud se na těch sedmdesát let starých strojích něco pokazilo.“
Pokud jde o tank hlavních hrdinů filmu, bylo při natáčení použito tří různých vozidel. V první řadě tu byl samozřejmě skutečný tank, který poskytlo bovingtonské tankové muzeum, Sherman z konce války se 76 mm kanónem.
Kromě toho vytvořil štáb dekorace pro specifické záběry a filmařské potřeby: jednalo se o vozidlo, postavené na tankovém základu, na který byla připevněna plošina tak, aby štáb a kameramani mohli natáčet přímo na tanku.
Scény z interiéru tanku byly natáčeny v dekoracích, které vytvořil výtvarník filmu Andrew Menzies. „To byla asi největší technická výzva,“ říká. „Jsou to velice stísněné dekorace a každá stěna musela být odnímatelná, aby mohl David natáčet ze kteréhokoliv úhlu. Současně byly připevněny na ramenu a pohybovaly se, aby vznikal dojem jedoucího tanku - a při těch všech otřesech samozřejmě nesmělo nic upadnout nebo drnčet.“
Gary Jopling, zástupce tvůrčího vedoucího filmu, vytvořil dekorace interiéru tanku pomocí náčrtků a modelů, aby následně vše postavil. „Chovají se přesně tak, jak by se choval opravdový tank,“ říká. „Rameno s dekoracemi pohybuje a věž se otáčí plných 360 stupňů. Dělo může měnit záměrný úhel a lze z něj střílet.“
Pro vytvoření interiéru výtvarné oddělení nascanovalo interiér skutečného tanku a poté ho zvětšili o 10 procent. Podle scanu vytvořili dekorace z laminátu na kovové kostře. Aby bylo možné vytvořit odnímatelné stěny, které byly pro natáčení třeba, je možno volně odstranit celkem 42 různých částí dekorací.
Jopling s rekvizitáři poté interiér doplnili výbavou ze skutečných tanků. „Nashromáždili jsme nejrůznější předměty a součásti od tankových nadšenců z celé země, abychom měli jistotu, že je interiér autentický,“ říká. „Všechno funguje jako ve skutečném tanku. Zejména místo, na kterém sedí Bible, je poměrně komplikované. Například tu má k dispozici dalekohled, kterým musí být schopen se dívat ven a ten má ještě jemné nastavení.“
Tvůrci filmu také přišli na tvůrčí způsob, jak zajistit, aby kanón tanku bylo možné nabít, vypálit z něj a poté vyhodit prázdnou nábojnici. „Tým speciálních efektů vytvořil systém s beranidlem, které narazí do nábojnice, a pak ji s obláčkem kouře vyhodí z hlavně ven, takže to vypadá jako výstřel a vyhození prázdné nábojnice.“
Tank - který bylo třeba denně udržovat a pečovat o něj - se také stal jistým druhým domovem pro herce, kteří představují posádku. „Když podstoupili výcvik, učili se, jak žít mimo tank. Později, když tank dostali k dispozici, jsme je z něj nemohli skoro dostat,“ svěřuje se Jim Dowdall. „Do jisté míry si ten tank přivlastnili. Začal v něm žít a jíst. Mezi zkouškami z něj nevystupovali, ale prostě v něm žili a povídali si, tak jako by to dělala skutečná posádka. Myslím, že to je ve filmu poznat - vnímáte v něm jistou familiárnost.“
Jon Bernthal se - stejně jako všichni ostatní herci - na tank velice upjal. „Říká se, že v boji nezáleží na tom, jak velkého psa máte, ale kolik bojovnosti je ve vašem psovi. Je to pekelně dobrý tank,“ říká o tanku. „Není ani největší, ani nejodolnější - měli byste vidět Tigery! - ale musíte si ho zamilovat.“
„Vidět tyhle sedmdesát let staré tanky v provozu - to byl nádherný pohled,“ dodává Logan Lerman. Michaelovi Penovi život v tanku a jeho obsluha pomáhali dostat se do role. „Museli jsme hodně trénovat mimo tank, abychom do něj uměli nastupovat a vystupovat z něj tak jako skuteční vojáci. Nejprve je poměrně náročné i jen se protáhnout průlezem, který je jen o něco širší než vaše tělo,“ říká Pena. „Pak, když už jste to dělali stokrát, si najdete ten správný grif, jak na to. Jde o svalovou paměť.“
Vzhledem k vysokému množství scén v tanku a v jeho blízkosti vyžadovalo také nahrávání dialogů specifický přístup. Stejně jako v případě ostatních oddělení, i zvukařce Lise Pinero Ayer zdůrazňoval, že klíčem k úspěchu je realističnost - takže se snažili nahrávat vše tak realisticky, jak to jen bylo možné, a za využití podoby a zvuků původního vybavení. V cestě jim ale stály dvě překážky. Tou první bylo, že v případě scén z interiéru tanku měli co do činění s komunikačními zařízeními, která nejenže byla 70 let stará, ale ani tehdy, když byla zcela nová, nebyla vyrobena s cílem zaznamenat zvuk ve vysoké kvalitě. Druhou pak bylo to, že v případě scén v blízkosti tanků byly skutečné tanky tak hlasité, že přehlušily všechny ostatní zvuky.
Pinero se svým týmem problém vyřešila dvěma tvůrčími způsoby. Zaprvé, aby vše působilo věrohodně, upravila původní hrdelní mikrofony T-30 a ruční mikrofony T-17 - autentické válečné kusy - instalováním nových konektorů, a upravila interní komunikační systémy tanku tak, aby do nich bylo možné zapojit signál z mixážních zařízení. Nyní tedy bylo možné autentické rekvizity používat jako skutečná zařízení pro záznam zvuku.
V případě externích záběrů v blízkosti tanku zvukoví kouzelníci nejprve experimentovali s umístěním mikrofonů, aby zjistili, které mikrofony a jaké umístění mají nejlepší výsledky. Jakmile bylo zahájeno natáčení, obsahovala celá řada scén záběry na jedoucí tank, který poté zastavil, aby scéna pokračovala dialogem nebo bojovou sekvencí. V případě těchto scén tým zvukařů natáhl hlubokým a jílovitým bahnem desítky metrů mikrofonních kabelů. A aby se ujistili, že jim neunikne žádný z dialogů v blízkosti hlučných tanků, používali zvukaři a herci speciální vůz s odhlučněným interiérem, ve kterém měli možnost natáčet dialogy postsynchronně.
Ve filmu čelí americké tanky té nejničivější hrozbě: německému tanku Tiger. „Je to dokonalý válečný stroj,“ míní Menzies. „Sherman měl proti Tigeru opravdu velice malou šanci - je to smrtící zbraň.“
Z onoho období už existuje pouze šest zbývajících Tigerů, a tankové muzeum v Bovingtonu má k dispozici pouze jediný, který je schopen provozu. „Tiger 131 je velice důležitý tank,“ říká David Willey, kurátor tohoto muzea. „Tank, který používáme, byl odstaven na kopci v Tunisku a útočily na něj britské tanky 48. královského tankového regimentu. Zlikvidoval přinejmenším dva tyto tanky Churchill, ale další ho zasáhly - je na něm vidět poškození. Německá posádka tank opustila a po válce ho získalo tankové muzeum.“
„Od té doby, co se tento tank v roce 1943 podařilo ukořistit, byl několikrát používán, ale nikdy ne takovým způsobem, jakým jsme ho chtěli využít my,“ popisuje Jim Dowdall, který měl tanky pro film na starosti. „Musíte o něj pečovat, protože jeho kov je starý - je třeba zajistit naprosto dokonalé podmínky, abyste k tomu vozidlu byli tak ohleduplní, jak je to jen možné.“
Tvůrci filmu samozřejmě ani v nejmenším nehodlali riskovat, že skutečný Tiger nějakým způsobem poškodí - takže pro záběry, kde k jeho poškození dochází, vytvořili duplikát. Původní tank byl pečlivě přeměřen a muzeum mělo k dispozici veškeré původní nákresy. „Vyrobili jsme ho ze šestimilimetrové oceli - má samonosnou konstrukci,“ vysvětluje výtvarník Andrew Menzies. „Poté jsme ho usadili na menší tankovou základnu, a kola mu dodělali pomocí vizuálních efektů během postprodukce. Pro všechny z nás bylo opravdu důležité, aby naše kopie vypadala naprosto dokonale, do posledních šroubů a nýtů, které tank držely pohromadě.“
DABING
1.DABING (DVD, Blu-ray)
V českém znění: Pavel Vondra - Brad Pitt (Don 'Wardaddy' Collier), Ivan Jiřík - Jon Bernthal (Grady „Coon-Ass“ Travis), Michal Holán - Shia LaBeouf (Boyd 'Bible' Swan), Vojtěch Hájek - Logan Lerman (Norman Ellison), Ivo Novák, Ludvík Král, Jakub Saic, Roman Novotný, Marek Libert, Zbyšek Horák, Antonín Navrátil, Zdeněk Mahdal - Jason Isaacs (Kapitán Waggoner), Radovan Vaculík, Ladislav Novák, Petr Burian - Michael Pena (Trini „Gordo“ Garcia) a další
Překlad: Petr Zenkl
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy: Lenka Benešová
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve Studiu Pro-Time 2015
2.DABING (Prima)
V českém znění: Michal Dlouhý - Brad Pitt (Don 'Wardaddy' Collier), Martin Písařík - Shia LaBeouf (Boyd 'Bible' Swan), Radek Kuchař - Michael Pena (Trini „Gordo“ Garcia), Jan Kolařík - Jon Bernthal (Grady „Coon-Ass“ Travis), Petr Neskusil - Logan Lerman (Norman Ellison), Bohdan Tůma - Brad William Henke (seržant Davis, titulky), Petr Gelnar, Jiří Dvořák - Jason Isaacs (kapitán Waggoner), Ludvík Král, Radovan Vaculík, Michal Holán, Vojtěch Hájek, Svatopluk Schuller, Ivo Novák - Scott Eastwood (seržant Miles), Jakub Saic a další
Překlad: Petr Zenkl
Dialogy: Lenka Benešová
Zvuk: Jiří Bartoš
Produkce: Kristýna Smetanová
Vedoucí výroby: Marie Přívratská
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group pro FTV Prima s.r.o. 2015
3.DABING (Filmbox)
V českém znění: Pavel Vondra - Brad Pitt (Don 'Wardaddy' Collier), Libor Bouček - Shia LaBeouf (Boyd 'Bible' Swan), Filip Švarc - Jon Bernthal (Grady „Coon-Ass“ Travis), Zdeněk Mahdal - Jason Isaacs (kapitán Waggoner), Jan Battěk - Logan Lerman (Norman Ellison), Martin Sobotka - Michael Pena (Trini „Gordo“ Garcia), Radek Hoppe, Nina Horáková, Kristina Jelínková, Jana Páleníčková, Bohdan Tůma, Jiří Valšuba, Oldřich Hajlich, Jiří Krejčí, Ivo Novák, Ivan Jiřík, Rudolf Kubík, Petr Gelnar, Anna Suchánková
Překlad: Petr Zenkl
Dialogy: Lenka Benešová
Zvuk: Daniel Němec
Produkce: Tereza Houžvicová, Leoš Lanči
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: pro SPI International Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.11.2014 Falcon
Premiéra USA: 17.10.2014 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 15.4.2015 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 15.4.2015 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 10 992 523
Tržby celkem - $ 211 800 000
Návštěvnost v ČR 83 432
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Ne
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1
5.1 DTS-HD Master Audio
český DTS-HD Master Audio 5.1, anglický DTS-HD Master Audio 5.1
Tvůrci a herci
David Ayer (Režie), David Ayer (Produkce), Bill Block (Produkce), John Lesher (Produkce), Ethan Smith (Produkce), Steven Price (Hudba), Roman Vasyanov (Kamera), Jay Cassidy (Střih), Dody Dorn (Střih), Lindsay Graham (Casting), Mary Vernieu (Casting), Andrew Menzies (Scénografie), Maja Meschede (Kostýmy), Anna B. Sheppard (Kostýmy), Paul N.J. Ottosson (Zvuk), Pascale Recher (Masky), David Ayer (Scénář), Brad Pitt (Herec), Logan Lerman (Herec), Shia LaBeouf (Herec), Michael Pena (Herec), Jon Bernthal (Herec), Jim Parrack (Herec), Brad William Henke (Herec), Kevin Vance (Herec), Xavier Samuel (Herec), Jason Isaacs (Herec), Anamaria Marinca (Herec), Alicia von Rittberg (Herec), Scott Eastwood (Herec), Lee Asquith-Coe (Herec), Mark Badham (Herec), Christina Ulfsparre (Herec), Eugenia Kuzmina (Herec)
2014/135/USA/Akční, Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Po 2. sv. vojne sa veľa členov SS a Wehrmachtu schovalo v radoch cudzineckej légie a pieseň, ktorú spievajú vojaci SS pri pochode ku križovatke, je oficiálnou hymnou 2. parašutistického regimentu cudzineckej légie, ale samozrejme vo francúzštine. V preklade sa volá "La Legion Marché".
Posádka se před natáčením zúčastnila čtyřměsíčního přípravného procesu, do kterého patřila návštěva a trénink s tankem M1 Abrams ve Fort Irwin National Training Center či týdenní pochodový tábor s jednotkou Navy SEALs. Ayer také na herce naléhal, aby spolu "sparingovali", což mělo za následek mnoho podlitých očí a krvavých nosů. Na vrchol k tomu všemu museli herci nějakou dobu společně žít v tanku, kde jedli i spali. Přípravu Ayer okomentoval slovy: "Já jsem jako režisér nemilosrdný. Udělám to, co si myslím, že je nutné k tomu, abych dosáhl toho, co chci."
- Ayer se inspiroval skutečnými událostmi. Například poslední bitva "o křižovatku" námětem připomíná události před obcí Holtzwihr ve Francii. Inspiroval se také u postav, například předlohou pro Dona "Wardaddy" Colliera (Brad Pitt) byl Lafayette G. Pool, tankové eso es z americké 3. obrněné divize přezdívané "Spearhead", tedy "špička".
- Trini Garcia (Michael Pena) je přezdíván "Gordo", což lze přeložit jako "tlustý".
- Ve filmu lze spatřit standardní zbraně druhé světové války. U spojenců to je poloautomatická pistole Colt M1911A1 ráže .45ACP (11,43 mm), samopal M1A1 Thompson ráže .45ACP, samopal M3A1 "Grease Gun" ráže .45ACP, samonabíjecí puška M1 Garand ráže .30-06 Springfield (7,62x51 mm), samonabíjecí karabina M1 Carbine ráže .30 Carbine (7,62x33 mm), lehký kulomet M1918A2 Browning Automatic Rifle (BAR) ráže .30-06 Springfield, těžký kulomet Browning M1919A4 (ve filmu tzv. "třicítka") ráže .30-06 Springfield, těžký kulomet Browning M2HB (ve filmu tzv. "padesátka") ráže .50BMG (12.7x99 mm) a ruční obranný granát MK II. Na německé straně můžeme spatřit poloautomatickou pistoli Walther P38 ráže 9mm Luger, samopal MP40 ráže 9x19mm Parabellum, opakovací pušku Karabiner 98k ráže 7,92x57 mm Mauser, útočnou pušku Sturmgewehr 44 ráže 7,92x33 mm, kulomet MG42 ráže 7,92x57mm Mauser, ruční granát model 24 a protitankovou střelu - pancéřovou pěst Panzerfaust.
- Don "Wardaddy" Collier (Brad Pitt) používá jako osobní zbraň revolver Smith & Wesson M1917 ráže .45ACP (11,43 mm). Jedná se o revolver z roku 1917, tedy zbraň z první světové války, která byla pro svou oblibu používána i v dalších válečných konfliktech. Norman (Logan Lerman) používá ve filmu samopal M3A1 zvaný pro svůj tvar "olejnička", kterou připomínal. Jednalo se o jednoduchý samopal vyráběný od roku 1943, který měl nahradit složitý a drahý samopal Thompson M1A1.
- M4 sice nebyly nejlepší tanky druhé světové války, ale jen verze M4A3E8 bylo vyrobeno 4 542 kusů a všech verzí M4 bylo dohromady vyrobeno přes 50 000. Pro srovnání tanků - Tiger I bylo vyrobeno 1 354 kusů a tanků Tiger II celkem 489.
- Jednou z velkých nevýhod tanků M4 byl benzínový pohon, díky tomu byli velice náchylné na vzplanutí.
- M4A3E8 je střední tank s velmi slabým pancéřováním, čelní pancíř má 63 mm a postranní 38 mm. Pro srovnání Tiger I, který byl použit ve filmu, má čelní pancíř silný 100 mm a postranní 80 mm, Tiger II má čelní pancíř silný 150 mm a postranní 80 mm a těžší verze Shermenu M4A3E2 má čelní 101 mm a postranní 76 mm. Drtivá většina děl, kterými se osazovaly tanky Tiger I/II, měla průraznost 132 mm až 225 mm dle konkrétního typu děla. Šance na to, že by M4A3E8 odrazil nebo snad pohltil přímý zásah, byly proto naprosto mizivé, ale ne nereálné.
- Pochodová píseň, kterou zpívají vojáci SS při pochodu ke křižovatce, je "SS marschiert in Feindesland", oficiální pochodová píseň Waffen SS.
- Když se "Bible" (Shia LaBeouf) baví s Donem (Brad Pitt) o "Bibli", knize "Izajáš", citují kapitolu 6, verš 8. "Potom jsem uslyšel hlas Panovníka, jak říká: Koho pošlu a kdo nám půjde? Řekl jsem: Zde jsem, pošli mne!"
- Don Collier (Brad Pitt) má kořistní Sturmgewehr 44. Stg44 byla první útočná puška na světě, zavedená do výzbroje německou armádou před koncem druhé světové války.
- Českou verzi anglického titulu Fury zvolil distributor filmu v ČR Falcon. Obecně proces výběru lokálního názvu podléhá poměrně náročnému schvalovacímu procesu a zároveň možnostem, které zahraniční držitel práv filmu nabídl anebo umožnil i v jiných zemích po světě. Z těchto možností vyplynuly v podstatě jen tři cesty. První byla variace na doslovný překlad slova "Fury", tedy "Zuřivost", "Odhodlání", popřípadě "Zuřivec", "Odhodlaný" v jednotném či množném čísle, nebo slovní spojení jako "Banda odhodlaných" apod. Další možností bylo ponechat titul v původním originálním názvu i pro českou distribuci. Poslední možností bylo vybrat z odlišných titulů, které již zahraniční partner schválil v jiných zemích, v tomto případě mimo jiné Ocelová srdce nebo Železná srdce. Nutno podotknout, že jednou z důležitých součástí volby lokálního titulu zahraničního filmu je i komerční hledisko. Společností proto byla zvolena 3. varianta.
- V jedné z nejpopulárnějších počítačových her v době uvedení filmu "World of Tanks" byla spuštěna masivní kampaň na film. Hráči si během ní mohli koupit prémiový tank "Fury", tedy M4A3E8 "Easy Eight" s 76mm kanónem, který byl upraven tak, aby do nejmenších detailů odpovídal exempláři ve filmu. Hráči během kampaně také mohli plnit několik úkolů, tématicky postavených na námětu filmu.
- Z anglických veřejných chodníků bylo na natáčení dobře vidět, a tak produkce používala ochranku s rotvajlery k zastrašování veřejnosti, aby nefotografovala a nefilmovala kulisy a průběh natáčení.
- Ve věku 50 let je věk Dona Colliera (Brad Pitt) mnohem vyšší než průměrný věk poddůstojníků ve druhé světové válce. Vzhledem k jeho věku, výběru pistole Smith & Wesson M1917 používané především v první světové válce a dlouhou historii služby uvedenou ve filmu, je docela možné, že jeho postava je také veterán z první světové války.
- Shia LaBeouf, který ztvárnil hluboce věřícího Boyda Swana, se stal během filmování křesťanem.
Posádka se před natáčením zúčastnila čtyřměsíčního přípravného procesu, do kterého patřila návštěva a trénink s tankem M1 Abrams ve Fort Irwin National Training Center či týdenní pochodový tábor s jednotkou Navy SEALs. Ayer také na herce naléhal, aby spolu "sparingovali", což mělo za následek mnoho podlitých očí a krvavých nosů. Na vrchol k tomu všemu museli herci nějakou dobu společně žít v tanku, kde jedli i spali. Přípravu Ayer okomentoval slovy: "Já jsem jako režisér nemilosrdný. Udělám to, co si myslím, že je nutné k tomu, abych dosáhl toho, co chci."
- Ayer se inspiroval skutečnými událostmi. Například poslední bitva "o křižovatku" námětem připomíná události před obcí Holtzwihr ve Francii. Inspiroval se také u postav, například předlohou pro Dona "Wardaddy" Colliera (Brad Pitt) byl Lafayette G. Pool, tankové eso es z americké 3. obrněné divize přezdívané "Spearhead", tedy "špička".
- Trini Garcia (Michael Pena) je přezdíván "Gordo", což lze přeložit jako "tlustý".
- Ve filmu lze spatřit standardní zbraně druhé světové války. U spojenců to je poloautomatická pistole Colt M1911A1 ráže .45ACP (11,43 mm), samopal M1A1 Thompson ráže .45ACP, samopal M3A1 "Grease Gun" ráže .45ACP, samonabíjecí puška M1 Garand ráže .30-06 Springfield (7,62x51 mm), samonabíjecí karabina M1 Carbine ráže .30 Carbine (7,62x33 mm), lehký kulomet M1918A2 Browning Automatic Rifle (BAR) ráže .30-06 Springfield, těžký kulomet Browning M1919A4 (ve filmu tzv. "třicítka") ráže .30-06 Springfield, těžký kulomet Browning M2HB (ve filmu tzv. "padesátka") ráže .50BMG (12.7x99 mm) a ruční obranný granát MK II. Na německé straně můžeme spatřit poloautomatickou pistoli Walther P38 ráže 9mm Luger, samopal MP40 ráže 9x19mm Parabellum, opakovací pušku Karabiner 98k ráže 7,92x57 mm Mauser, útočnou pušku Sturmgewehr 44 ráže 7,92x33 mm, kulomet MG42 ráže 7,92x57mm Mauser, ruční granát model 24 a protitankovou střelu - pancéřovou pěst Panzerfaust.
- Don "Wardaddy" Collier (Brad Pitt) používá jako osobní zbraň revolver Smith & Wesson M1917 ráže .45ACP (11,43 mm). Jedná se o revolver z roku 1917, tedy zbraň z první světové války, která byla pro svou oblibu používána i v dalších válečných konfliktech. Norman (Logan Lerman) používá ve filmu samopal M3A1 zvaný pro svůj tvar "olejnička", kterou připomínal. Jednalo se o jednoduchý samopal vyráběný od roku 1943, který měl nahradit složitý a drahý samopal Thompson M1A1.
- M4 sice nebyly nejlepší tanky druhé světové války, ale jen verze M4A3E8 bylo vyrobeno 4 542 kusů a všech verzí M4 bylo dohromady vyrobeno přes 50 000. Pro srovnání tanků - Tiger I bylo vyrobeno 1 354 kusů a tanků Tiger II celkem 489.
- Jednou z velkých nevýhod tanků M4 byl benzínový pohon, díky tomu byli velice náchylné na vzplanutí.
- M4A3E8 je střední tank s velmi slabým pancéřováním, čelní pancíř má 63 mm a postranní 38 mm. Pro srovnání Tiger I, který byl použit ve filmu, má čelní pancíř silný 100 mm a postranní 80 mm, Tiger II má čelní pancíř silný 150 mm a postranní 80 mm a těžší verze Shermenu M4A3E2 má čelní 101 mm a postranní 76 mm. Drtivá většina děl, kterými se osazovaly tanky Tiger I/II, měla průraznost 132 mm až 225 mm dle konkrétního typu děla. Šance na to, že by M4A3E8 odrazil nebo snad pohltil přímý zásah, byly proto naprosto mizivé, ale ne nereálné.
- Pochodová píseň, kterou zpívají vojáci SS při pochodu ke křižovatce, je "SS marschiert in Feindesland", oficiální pochodová píseň Waffen SS.
- Když se "Bible" (Shia LaBeouf) baví s Donem (Brad Pitt) o "Bibli", knize "Izajáš", citují kapitolu 6, verš 8. "Potom jsem uslyšel hlas Panovníka, jak říká: Koho pošlu a kdo nám půjde? Řekl jsem: Zde jsem, pošli mne!"
- Don Collier (Brad Pitt) má kořistní Sturmgewehr 44. Stg44 byla první útočná puška na světě, zavedená do výzbroje německou armádou před koncem druhé světové války.
- Českou verzi anglického titulu Fury zvolil distributor filmu v ČR Falcon. Obecně proces výběru lokálního názvu podléhá poměrně náročnému schvalovacímu procesu a zároveň možnostem, které zahraniční držitel práv filmu nabídl anebo umožnil i v jiných zemích po světě. Z těchto možností vyplynuly v podstatě jen tři cesty. První byla variace na doslovný překlad slova "Fury", tedy "Zuřivost", "Odhodlání", popřípadě "Zuřivec", "Odhodlaný" v jednotném či množném čísle, nebo slovní spojení jako "Banda odhodlaných" apod. Další možností bylo ponechat titul v původním originálním názvu i pro českou distribuci. Poslední možností bylo vybrat z odlišných titulů, které již zahraniční partner schválil v jiných zemích, v tomto případě mimo jiné Ocelová srdce nebo Železná srdce. Nutno podotknout, že jednou z důležitých součástí volby lokálního titulu zahraničního filmu je i komerční hledisko. Společností proto byla zvolena 3. varianta.
- V jedné z nejpopulárnějších počítačových her v době uvedení filmu "World of Tanks" byla spuštěna masivní kampaň na film. Hráči si během ní mohli koupit prémiový tank "Fury", tedy M4A3E8 "Easy Eight" s 76mm kanónem, který byl upraven tak, aby do nejmenších detailů odpovídal exempláři ve filmu. Hráči během kampaně také mohli plnit několik úkolů, tématicky postavených na námětu filmu.
- Z anglických veřejných chodníků bylo na natáčení dobře vidět, a tak produkce používala ochranku s rotvajlery k zastrašování veřejnosti, aby nefotografovala a nefilmovala kulisy a průběh natáčení.
- Ve věku 50 let je věk Dona Colliera (Brad Pitt) mnohem vyšší než průměrný věk poddůstojníků ve druhé světové válce. Vzhledem k jeho věku, výběru pistole Smith & Wesson M1917 používané především v první světové válce a dlouhou historii služby uvedenou ve filmu, je docela možné, že jeho postava je také veterán z první světové války.
- Shia LaBeouf, který ztvárnil hluboce věřícího Boyda Swana, se stal během filmování křesťanem.
Odkazy
Hrají:
Brad Pitt, Logan Lerman, Shia LaBeouf, Michael Peña, Jon Bernthal, Jim Parrack, Brad William Henke, Kevin Vance, Xavier Samuel, Jason Isaacs, Anamaria Marinca, Alicia von Rittberg, Scott Eastwood, Lee Asquith-Coe, Mark Badham, Christina Wolfe, Eugenia Kuzmina, Kyle Soller, Marek Oravec, John Macmillan, Stella Stocker, Branko Tomović, Bernhard Forcher, Brian Woodward, Phil Hodges, Heiko Obermöller, Mario Babic, Edin Gali, Anthony Milton, Laurence Spellman, Chris Wilson, Christopher Maleki, Eric Kofi Abrefa, Jack Bannon, Orion Lee, J.R. Howell, Zach Avery