Vlkodlak / The Wolfman (2010/114/USA/Horor, Thriller, Drama) 61%
08.07.2018 11:46
JEDNOU VĚTOU
„Když je Měsíc v úplňku, legenda ožívá.“
OBSAH
Když je Měsíc v úplňku, legenda ožívá. Éra dětství skončila pro Lawrence Talbota (Del Toro) té noci, kdy mu zemřela matka. Ve snaze zapomenout opustil ospalé rodné panství Blackmoore a vydal se do světa. S rodinou se znovu spojil až díky snoubence svého bratra, Gwen Conliffeové (Emily Blunt), která ho poprosila o pomoc v pátrání po budoucím manželovi, jenž beze stopy zmizel. Lawrence jí vyhoví a vrátí se domů, kde na něj kromě sarkastického otce (Anthony Hopkins) čeká i hrůzostrašná legenda o krvelačném monstru s nadlidskou silou, které se po nocích toulá po okolí a vraždí vše živé. Lawrence je vůči těmto povídačkám zpočátku imunní, stejně jako inspektor Scotland Yardu Aberline (Hugo Weaving), jenž vede pátrání po zmizelém. Postupně ale začíná sestavovat děsivou skládanku, jejímž ústředním dílkem je starodávné prokletí, které ty, kdo jsou jím zasaženi, za úplňku proměňuje ve vlkodlaky. Aby prověřil míru pravdivosti této legendy a zároveň ochránil budoucí švagrovou, kterou začal bezmezně milovat, vydá se za plného měsíčního svitu na „procházku“ po blackmooreských lesích, aby ono nebezpečné monstrum vypátral a zabil. Pokud samozřejmě vůbec existuje. Když se Lawrence vydává na trestnou výpravu, zdaleka ještě netuší, jak moc ho tato noc změní…(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
I s naditou peněženkou, vracející se scénáristickou legendou a do posledního komparzisty perfektně obsazenými herci lze natočit průměrný film. Kulisy, a vůbec celá výprava, triky a technická stránka jsou dokonalé, jenže všechno je to vyprávěno tak nějak ledabyle. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu o ‚klouzání po povrchu‘, kdy všechno jede podle dokonale nařízeného plánu, který neumí překvapit a bohužel se o to vlastně ani nesnaží. Dvě hodiny předete blahem, jak se na to dobře kouká, pak se rozjedou titulky, chcete si na něco vzpomenout… a v mysli vám vytane akorát chlupáč, kolem něhož se povaluje spousta krvavé šlichty, nic víc. 3 a 1. (Isherwood) 3*
Na Vlkodlakovi mě strašně, ale uplně příšerně, vadí jedna věc, která celej ten film shazuje dost dolů, tedy především na tu hranici, kde to sundavaj zdejší všeználci. Tou věcí je totiž fakt, že na něm není vůbec nic zajímavého, neotřelého a jiného, než co by se od jiných vlkodlačích filmů vyjímalo. Pokud by takový sir Arthur Conan Doyle žil, tak by je možná i zažaloval, kdyby chtěl, protože ten film vůbec nic zajímavýho v sobě nemá. Jenže druhá věc je zpracování, a to se povedlo a to tak, že dost. Atmosféra je totiž perfektní, a když pominu fakt, že hlavní roli ztvárnil Benicio Del Toro, který se svým zjevem do Evropy 19. století určitě patří, tak jsem se vesměs dost bavil. Samotný hodnocení mě ve výsledku vůbec nepřekvapuje a to z více důvodů. Především je to remake, taky ten příběh ničím neoslní. Když si ale uvědomím filmy, které se v tomhle století odehrávají, tak s atmosférou nemůžu být jinak, než spokojený. Na film se má koukat, proto že má bavit a ne proto že v něm jiní hledají nesrovnalosti. Ve výsledku zdejší nedodělci napálej tři hvězdy, aby se neřeklo s tím, že někdo nemá koule. Pokud někdo nemá koule, tak především oni, jelikož si nedokážou přiznat, i že i přesto všechno takový film může mít svoje kvality a Vlkodlak je má. (Malarkey) 4*
To je ale malé hodnocení, asi někdo čekal něco trochu jiného. Mě naopak Vlkodlak příjemně překvapil, nejen objemem krve a záběry na rány, ale také atmosférou plnou mlhy, lesů, luceren a mužů v kabátech s pistolí (a bez nočního vidění a podpory satelitů, že). Nádech Viktoriánské Anglie na každém kroku, od oblečení až po architekturu, určitě potěší nejednoho obdivovatele tohoto období a universal hororů (na které film s úctou nejen odkazují). Je však škoda, že dobovou atmosféru a lesy nedoplnila také stará dobrá oldschool práce v podobě Benicia jako vlkodlaka bez počítačových efektů. Krom toho psychologie postav i větší hloubka příběhu se nějak nedostavuje, snad to byl účel a nebo zbytek problematických příprav. Slabší 4*. PS: 150 milionů do rozpočtu u hororu s vlkodlakem je čiré šílenství. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Vlkodlak to od začátku neměl snadné a v jednadvacátém století bychom našli jen málo filmů, které vznikaly v podobných porodních bolestech. U remaku hororové klasiky se střídali režiséři, přetáčelo se, dotáčelo se a kdy by měl mít film premiéru, netušili většinou ani sami tvůrci. Navíc se někomu podařilo utopit v téhle divácky nepříliš atraktivní látce opravdu obrovské peníze a zisk a úspěch by očekával snad jen ten nejnaivnější producent v Hollywoodu. Jednoduše řečeno – Vlkodlak mohl jen příjemně překvapit. Nepřekvapil.
Na druhou stranu se ale ani nedá říct, že by šlo o vyložený průšvih. Předělávka hororové legendy je jen a pouze předražená podívaná, jež se tváří jako něco významného, důležitého a někdy snad i umělecky hodnotného, avšak ve výsledku nenabídne nic, kvůli čemu by měl člověk vzpomínat na to, jak strávil necelé dvě hodiny v kině. Filmový Vlkodlak z roku 1941 patří mezi žánrovou klasiku a právem se řadí mezi nejlepší a nejdůležitější hororové filmy vůbec. O jeho mladším bratříčkovi můžeme říct maximálně to, že je přinejlepším průměrný. A zatraceně předražený.
Rozpočet je však to nejmenší, co by mělo diváka zajímat, konec konců to nejsou jeho peníze. Potíže by mohl mít s jinými věcmi. Vlkodlak člověka v podstatě nikdy nestrhne. Na to se v něm až příliš často přehazuje výhybka mezi seriózním dramatem a akčním béčkem. Dnes se můžeme jen dohadovat, jestli tvůrci chtěli spojit tyhle dva žánry a nepovedlo se jim to, nebo zda za to mohou problémy během vzniku filmu. Fakt je ale ten, že Vlkodlak nedrží pohromadě. V jednu chvíli se Joe Johnston pokouší odkazovat na Shakespeara a děsit diváky záběry na potemnělou oblohu (což fungovalo možná před sedmdesáti lety), o pár minut později bez okolků trhá lidem ruce a nechává Benicia Del Tora požírat jejich vnitřnosti. Díky téhle rozpolcenosti nefunguje film jako celek a za celých sto minut pořádně nepustí diváka dovnitř.
Jakoby náhodně se tu střídají dlouhé dialogové scény, jejichž cílem snad bylo donutit návštěvníka kina soucítit s hrdiny a prožívat s nimi jejich muka, s momenty, kdy se na veškerou snahu o umění z vysoka kašle. U Vlkodlaka se až podezřele často dostaví pocit, že jste v kině něco prospali. Jednu chvíli se režisér zabývá krutým dětstvím mladého Lawrence Talbota, jeho tajemnou minulostí, složitým vztahem s otcem a náklonností k (téměř) švagrové, o chvilku později už ale běhá ten samý Talbot po lesích a trhá lidem končetiny na potkání. Bohužel přechody mezi těmito dvěma styly jsou až příliš rychlé a násilné, jako kdyby zákeřný střihač ukradl každou pátou minutu z filmu. Prostě tam chybí něco, co by spojilo film A, tedy film, v němž se odkazuje na filmovou klasiku, kde se vedou dlouhé dialogy mezi oscarovými herci a kde se spoléhá na někdy možná až příliš extrémní (ale sympatickou) vizuální stylizaci, a film B, v němž jsou tak průhledné lekačky, že by nevyděsily ani děcko, jež si spletlo v kině sál, potrhaná lidská těla, urvané hlavy a dialogy jak z filmů s Casperem Van Dienem.
Ale popravdě – až taková hrůza Vlkodlak není a některé věci si pochvalu zaslouží. Joe Johnston rozhodně na jedničku zvládá akci a minimálně scéna, ve které se monstrum utrhne při předváděčce v blázinci a vyrazí na obchůzku po nočních londýnských ulicích, je hodně povedená. Johnston se nebojí krve, má nápady a když už ve Vlkodlakovi na akci dojde, většinou je na co koukat. Vše je přehledné, rychle to odsýpá a kašle to na logiku. Když se navíc zjeví na scéně zarostlý drsňák Hugo Weaving, začne si člověk přát, aby při natáčení někdo řekl „kašleme na umění, umíme akci a máme slušnou masku vlkodlaka, uděláme z toho stylovou našlapanou pecku.“ Potenciál tu byl.
Ale nedopadlo to. Krom zmíněných akčních scén, Weavinga a zábavné vizuální stylizace si pochvalu zaslouží snad už jen Benicio Del Toro, jehož charisma funguje bez problémů celý film a snadno díky němu člověk přehlédne, že Emily Blunt to hraní moc nejde a Anthony Hopkins nejspíš začal na stará kolena holdovat lehkým drogám. A taky že to celé nedává moc smysl. A že to není vůbec děsivé. A že dialogy jsou často až otravně zbytečné. A že to vlastně celé akorát docela hezky vypadá a v akčních scénách solidně šlape. A to je při pohledu na rozpočet, obsazení a čas, který byl Vlkodlakovi věnován, docela málo.
O FILMU
Ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století Universal Pictures natočily sérii hororových filmů, které daly vzniknout novému filmovému žánru, tzv. “monster movie” (filmy se zrůdami). Vznikly ikony jako Drákula, Frankenstein, Mumie a Neviditelný muž, které skvěle ztvárnili Bela Lugosi, Boris Karloff nebo Claude Rains.
Jedna z nejznámějších kreatur se k nám opakovaně vrací od roku 1941, kdy ji světu představil herec Lon Chaney, Jr. Diváci bez dechu sledovali osamělého muže, který se před jejich zraky měnil v nelidskou stvůru. Když byl měsíc v úplňku, z jeho nejhlubšího nitra vystoupila zuřivost a hněv. Napůl člověk, napůl démon… jeho prokletí bylo věčné.
Nový Vlkodlak, inspirovaný legendou o muži s prokletím, vrací tuto klasiku k jejím počátkům. Držitel Oscara Benicio Del Toro hraje Lawrence Talbota, osamělého šlechtice, který je nucen vrátit se ke své rodině poté, co zmizí jeho bratr. Opět se sblíží s otcem, kterému se dávno odcizil, pustí se do pátrání po svém bratru a přitom odhalí vlastní děsivý osud.
Dětství Lawrence Talbota skončila tu noc, kdy zemřela jeho matka. Poté opustil ospalé viktoriánské panství Blackmoor a strávil mnoho let snahou zapomenout. Když ho ale vyhledá snoubenka jeho bratra Gwen Conliffe, Talbot se vrátí domů, aby ji pomohl v pátrání po zmizelé lásce. Zjistí přitom, že místní vesničany zabíjí cosi s brutální silou a neukojitelnou krvelačností. Do hrabství přijíždí podezřelý a podezřívavý inspektor Scotland Yardu Aberline.
Talbot postupně dává dohromady krvavou skládanku, při čemž se dozví o prastaré kletbě, která během úplňku mění “vyvolené“ ve vlkodlaky. Pokud chce prolomit prokletí a ochránit ženu, do které se hluboce zamiloval, musí zastavit stvůru toulající se v blackmoorských lesích. Bohužel poté, co ho hrozivá bestie kousne, Talbot, obyčejný člověk s trýznivou minulostí objeví mučivou stránku vlastního já…tu, o které netušil, že vůbec existuje.
O NATÁČENÍ
Vlk znovu vyje: Oprášení klasiky
Různé kultury mu během tisíciletí daly různá jména. Lidé jsou člověkem, který se díky nadpřirozené schopnosti mění při úplňku ve vlkodlaka, fascinovaní po celém světě. Od pradávných řeckých bájí po dokument “Otia Imperialia” z 13. století, hororové příběhy o vlkodlacích se po staletí objevují ve všech společnostech.
Ale během posledních sedmdesáti let se tato zrůda stala téměř výhradně filmovou postavou. Jako předzvěst natočil v roce 1935 režisér Stuart Walker pro Universal film Vlkodlak v Londýně, ale až snímek Vlkodlak z roku 1941 znamenal skutečné zrození filmové mýtické legendy. Díky tomuto filmu vznikla nesmrtelná postava svéhlavého šlechtice Lawrence Talbota, kterého skvěle ztvárnil Lon Chaney, Jr. Talbot se objevil i v dalších filmech Universalu - Frankenstein a Vlkodlak, Frankensteinův hrad nebo Drákulův dům.
Herec a producent Benicio Del Toro je dlouholetým fanouškem hororového žánru a dlouho si pohrával s myšlenkou, že by právě tomuto filmu rád vzdal hold. Nakonec se na stejné myšlence shodl s dalším producentem Rickem Yornem. Nechtěli natočit identický remake, spíše film přiblížit soudobému publiku. Další producent Scott Stuber upřesňuje: “Vlkodlak je klasikou proto, že svým způsobem je v každém z nás. Každý v sobě cítí vztek. Každý jsme měli někdy pocit, že jsme zašli příliš daleko, příliš se rozezlili nebo udělali něco, co jsme dělat neměli. Uvnitř každého z nás jsou základní zvířecí instinkty, které musíme kontrolovat, protože jinak by nás zničily.”
O tom, že Del Toro je pro hlavní roli ten pravý, producenti nikdy nepochybovali. Oscarový herec s neuvěřitelně hlubokýma očima chvílemi působí jako skutečný vlkodlak. Režiséra Joa Johnstona, který se natáčení ujal poté, co během pre-produkce odešel Mark Romanek, zajímal pod notoricky známým příběhem o krvelačné nestvůře především milostný příběh Lawrence Talbota a snoubenky jeho mrtvého bratra, Gwen. Režisér chtěl, aby se jejich vztah stal ústředním prvkem příběhu, díky kterému diváci pochopí, v jak tíživé situaci se Lawrence ocitl.
Johnston se jako bývalý umělecký ředitel těšil na možnosti, které jim soudobá počítačová technika umožní při přeměně Talbota ve vlkodlaka. “Všechny transformace ve vlkodlaky vycházejí ze stejných základů, což je narovnání kostí a zvířecí chlupy na obličeji.”
Šlechtici, detektivové a mladí viktoriánci: casting
Zatímco v původní verzi z roku 1941 hrál Talbotův otec jen malou roli, v remaku roku 2010 hraje vztah otce a syna velkou roli. Kromě toho tvůrci dali důraz na vedlejší postavy Gwen Conliffe, komplikovaný objekt Talbotovy touhy a cikánku Malevu.
Mladý Talbot se vrací na rodné panství nejen proto, aby zjistil, co se stalo jeho milovanému bratrovi, ale také proto, aby se opět sblížil se svým otcem, který se ho před lety vzdal. Roli Talbotova excentrického otce přijal Anthony Hopkins. Vzhledem k tomu, že syn a otec se roky neviděli, je jejich počáteční vztah velmi napjatý. Del Toro k tomu s odstupem říká: “To pro mne vůbec nebylo těžké. Hrát s Anthony Hopkinsem pro mne bylo zpočátku kvůli trémě víc stresující než radostné. Ale postupně jsem se uvolnil, spolupráce s ním byla moc příjemná a motivující.”
Hopkins vysvětluje vztah mezi oběma muži: “Je plný odstupu a odmítání. Lawrence svého otce nikdy pořádně nepoznal, neboť kvůli děsivému zážitku, jehož byl jako dítě svědkem: smrti své matky, ho otec poslal daleko pryč od domova, z Anglie až do daleké Ameriky. Sir John je studený čumák, který nedává najevo žádnou lítost nebo smutek. Nenápadně svým synem manipuluje, vždy ale jen lehce v náznacích.”
Sir John se se svými špinavými nehty, roztrhaným oblečením a neupravenými vlasy toulá po svém opuštěném domě. Je to naprostý blázen, který svoji šílenost považuje za nejnormálnější věc na světě. Hopkins takové role hrál již v minulosti, ale v případě Vlkodlaka to, že je opravdu blázen, diváci pochopí až v polovině filmu.
Tragicky zamilovanou Gwen Conliffe, kterou v původní verzi hrála Evelyn Ankers, nyní ztvárnila Emily Blunt. Gwen, snoubenka Lawrencova bratra Bena, přijede do Londýna, aby požádala svého nastávajícího švagra o pomoc při pátrání po Benovi. Poté, co společně zjistí, že Ben je mrtev, začne se Gwen pomalu zamilovávat do Lawrence. Režisér říká o hereččině talentu: “Emily dokáže svým obličejem a výrazem vyprávět celé příběhy. Kdekoliv jsme měli možnost vypustit nějaký dialog její postavy, udělali jsme to. Dokázala by osud Gwen odvyprávět beze slov, jen emocemi.”
Gwen brzy pochopí, že Lawrence v sobě má temnou stránku a zuřivost, kterou dříve nepoznala. Uvědomuje si, že jeho nebezpečná přítomnost pro ni znamená skutečnou hrozbu. Přese všechen strach a vnitřní nepokoj ale věří, že existuje možnost, jak vše změnit. Je plná víry a naděje.
Vražda Lawrencova bratra přiláká pozornost inspektora Scotland Yardu Aberlina, kterého hraje proslulý Hugo Weaving. Postava je inspirovaná skutečným inspektorem Frederickem Georgem Aberlinem, který byl pověřený vyšetřováním vražd spáchaných Jackem Rozparovačem. Aberline je chytrý muž, který si při vyšetřování vražd Jacka Rozparovače užil své. Je neuvěřitelně skeptický a ani na minutu nezapochybuje o tom, že za vraždami na blackmoorském panství stojí člověk. Jeho hlavním podezřelým je mladý Tablot. Od začátku svého pobytu na panství se zde cítí jako outsider, neboť jako jediný nevěří ani slovo báchorkám o vlkodlakovi. Dokud se sám nestane svědkem Lawrencovy transformace…
Dalšími důležitými postavami filmu jsou Geraldine Chaplin jako cikánka Maleva, která předpoví budoucnost Lawrencova prokletí; Art Malik jako osobní sluha Sira Johna; Anthonz Sher jeho padoušský lékař z místního blázince Dr. Hoenneger a David Schofield jako zmatený blackmoorský konstábl Nye.
Vypusťte bestii: podoba nestvůr a potřebné efekty
Specialista na efekty, držitel šesti Oscarů, Rick Baker se proslavil především filmem Vlkodlak v Londýně . Jeho vize při tvorbě nového Vlkodlaka byla zůstat co nejvěrnější původní verzi. “Jack Pierce, který sestrojil Vlkodlaka v roce 1941, byl mým idolem,” říká Baker. “Chtěl jsem zachovat jeho podobu, ale přiměřeně ji modernizovat. Chtěl jsem, aby bylo zřejmé, že Vlkodlak je větší pruďas, který může udělat hodně škody, než ten, kterého hrál Lon Chaney, Jr.”
Nanést Del Torovi zvířecí make-up, který mu umožní dělat přirozené grimasy a pohybovat svaly, trvalo tři hodiny. Tým designérů vytvořil celkem šest “vlčích” obleků sešitých z chlupů yaků.
Z Londýna na hrad Coombe: lokace
Základní rozdíl mezi původní a novodobou verzí filmu je doba, kdy se děj odehrává. Původní film je zasazen do “své” doby, tj. počátku 40. let minulého století a odehrává se ve Walesu. Verze z roku 2010 je zasazena do viktoriánské Anglie roku 1890. Jedním z důvodů proto byl fakt, že špinavý, mlhavý a nepřívětivý Londýn 19. století navodil tu správnou hororovou atmosféru.
Jako sídlo rodiny Talbotových posloužil Chatsworth House v hrabství Derbyshire, který v současné době obývá vévoda z Devonshire se svojí ženou. Původní dům byl postaven na počátku 15. století a jeho současný obyvatel je 11. vévodou, který v těchto majestátných prostorech žije.
Film byl točen na 13 různých lokacích, celkem bylo postaveno přes 90 scén. Jako město Blackmoor posloužil téměř 900 let starý hrad Coombe a v okolí přilehlá vesnice. Vše, co připomínalo 21. století, muselo být odstraněno nebo přikryto. Oříškem byly poštovní schránky, které patří královně a proto nemohly být odstraněny. Byly proto ušity “oblečky”, do kterých byly schránky ukryty, a které mohly být odendány, když místní potřebovali poslat poštu.
Poté, co se Lawrence Talbot nedobrovolně promění ve Vlkodlaka, je podruhé v životě poslán do vyhnanství. Jeho cílem se stane Londýn. Nalézt dostatečně velký prostor pro tak rozsáhlou produkci v hlavním městě království nebylo jednoduché. Tvůrci si nakonec vybrali Námořní akademii (Old Royal Naval College) v Greenwichi, kterou navrhnul slavný architekt Christopher Wren.
Jeho osamělé vytí: vlkodlačí zvuk
Speciální efekty, masky nebo lokace nebyly podle režiséra Johnostona nic složitého ve srovnání s nalezením správného zvuku pro vlkodlačí vytí. “Zkoušeli jsme všechno, zvířecí imitátory, počítačové zvuky nebo dětský pláč. I s počítačovými úpravami jsme nemohli nalézt nic vhodného. Chtěli jsme typický zvuk, který ale diváci nikdy předtím neslyšeli.”
Zlom nastal, když jeden ze zvukařů přišel s unikátní myšlenkou. ‘Co je nejčistější a nejkontrolovatelnější možný zvuk? No přeci ten, který umí vyloudit jen operní pěvci.’ Režisér Johnston upřesňuje: ‘Takže jsme v Los Angeles oslovili několik operních zpěváků a z nich vybrali toho pravého - zpěváka s hlasem bass bariton.” Zvukaři nahráli celkem 12 druhů vytí, na mixážním pultě je o 40% ztlumili, čímž dosáhli mimořádně děsivého efektu.
Viktoriánské kostýmy
Trojnásobná držitelka Oscara, kostýmní výtvarnice Milena Canonero, jejíž práce zahrnuje mimojiné snímek Marie Antoinetta, má s dobovými filmy velkou zkušenost. Režisér Johnston chtěl, aby pro Vlkodlaka navrhla “gotické” kostýmy, což v praxi znamenalo hranaté a ostroúhlé tvary. Použila tmavé, husté barvy.
Například Gwen Conliffe je většinu filmu ve smutku, proto i její oblečení je převážně černé. Jako příslušnice vyšší šlechty oblékala tehdy velmi módní korzety. Emily Blunt se směje: “V té době to bylo hlavně o štíhlém pasu, takže moje vnitřní orgány mě teď nenávidí.”
Ocenění:
Academy Awards
2011 - Makeup
The Saturn Awards
2011 - Nejlepší masky
2011 - Nejlepší horor/thriller (nominace)
2011 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2011 - Nejlepší scénografie (nominace)
2011 - Nejlepší speciální DVD vydání (nominace)
DABING
V českém znění: Pavel Vondra - Benicio Del Toro (Lawrence Talbot), Jolana Smyčková - Emily Blunt (Gwen Conliffe), Jiří Plachý - Anthony Hopkins (Sir John Talbot), Libuše Švormová - Geraldine Chaplin (Maleva), Jaromír Meduna - David Schofield (konstábl Nye), Zdeněk Mahdal - Hugo Weaving (Abberline), Bohuslav Kalva - Max von Sydow (pasažér) + Nicholas Day (plukovník Montford), Otto Rošetzký - Art Malik (Singh), Václav Knop - Antony Sher (Dr. Hoenneger) + Malcolm Scates (řezník), Jiří Knot - Roger Frost (reverend Fisk), Milan Slepička - David Sterne (Kirk) + Michael Cronin (Dr. Lloyd), Filip Jančík - Clive Russell (MacQueen), Sabina Laurinová - Olga Fedori (dcera Malevy), Alena Procházková - Lorraine Hilton (paní Kirková), Zdeněk Podhůrský, Zbyšek Horák, Ivana Korolová, Eva Kodešová, Lucie Kožinová, Nikola Navrátil, Pavel Vondrák, Jan Rimbala, Jakub Nemčok, Anna Nemčoková a další
Překlad: Robert Hájek
Zvuk: Jiří Götz
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.2.2010 Bontonfilm
Premiéra USA: 12.2.2010 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 21.6.2010 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 21.6.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 19.07.2010 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 4 317 648
Tržby celkem - $ 142 600 000
Návštěvnost v ČR 33 524
Náklady (Rozpočet) - $ 150 000 000
„Když je Měsíc v úplňku, legenda ožívá.“
OBSAH
Když je Měsíc v úplňku, legenda ožívá. Éra dětství skončila pro Lawrence Talbota (Del Toro) té noci, kdy mu zemřela matka. Ve snaze zapomenout opustil ospalé rodné panství Blackmoore a vydal se do světa. S rodinou se znovu spojil až díky snoubence svého bratra, Gwen Conliffeové (Emily Blunt), která ho poprosila o pomoc v pátrání po budoucím manželovi, jenž beze stopy zmizel. Lawrence jí vyhoví a vrátí se domů, kde na něj kromě sarkastického otce (Anthony Hopkins) čeká i hrůzostrašná legenda o krvelačném monstru s nadlidskou silou, které se po nocích toulá po okolí a vraždí vše živé. Lawrence je vůči těmto povídačkám zpočátku imunní, stejně jako inspektor Scotland Yardu Aberline (Hugo Weaving), jenž vede pátrání po zmizelém. Postupně ale začíná sestavovat děsivou skládanku, jejímž ústředním dílkem je starodávné prokletí, které ty, kdo jsou jím zasaženi, za úplňku proměňuje ve vlkodlaky. Aby prověřil míru pravdivosti této legendy a zároveň ochránil budoucí švagrovou, kterou začal bezmezně milovat, vydá se za plného měsíčního svitu na „procházku“ po blackmooreských lesích, aby ono nebezpečné monstrum vypátral a zabil. Pokud samozřejmě vůbec existuje. Když se Lawrence vydává na trestnou výpravu, zdaleka ještě netuší, jak moc ho tato noc změní…(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
I s naditou peněženkou, vracející se scénáristickou legendou a do posledního komparzisty perfektně obsazenými herci lze natočit průměrný film. Kulisy, a vůbec celá výprava, triky a technická stránka jsou dokonalé, jenže všechno je to vyprávěno tak nějak ledabyle. Celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu o ‚klouzání po povrchu‘, kdy všechno jede podle dokonale nařízeného plánu, který neumí překvapit a bohužel se o to vlastně ani nesnaží. Dvě hodiny předete blahem, jak se na to dobře kouká, pak se rozjedou titulky, chcete si na něco vzpomenout… a v mysli vám vytane akorát chlupáč, kolem něhož se povaluje spousta krvavé šlichty, nic víc. 3 a 1. (Isherwood) 3*
Na Vlkodlakovi mě strašně, ale uplně příšerně, vadí jedna věc, která celej ten film shazuje dost dolů, tedy především na tu hranici, kde to sundavaj zdejší všeználci. Tou věcí je totiž fakt, že na něm není vůbec nic zajímavého, neotřelého a jiného, než co by se od jiných vlkodlačích filmů vyjímalo. Pokud by takový sir Arthur Conan Doyle žil, tak by je možná i zažaloval, kdyby chtěl, protože ten film vůbec nic zajímavýho v sobě nemá. Jenže druhá věc je zpracování, a to se povedlo a to tak, že dost. Atmosféra je totiž perfektní, a když pominu fakt, že hlavní roli ztvárnil Benicio Del Toro, který se svým zjevem do Evropy 19. století určitě patří, tak jsem se vesměs dost bavil. Samotný hodnocení mě ve výsledku vůbec nepřekvapuje a to z více důvodů. Především je to remake, taky ten příběh ničím neoslní. Když si ale uvědomím filmy, které se v tomhle století odehrávají, tak s atmosférou nemůžu být jinak, než spokojený. Na film se má koukat, proto že má bavit a ne proto že v něm jiní hledají nesrovnalosti. Ve výsledku zdejší nedodělci napálej tři hvězdy, aby se neřeklo s tím, že někdo nemá koule. Pokud někdo nemá koule, tak především oni, jelikož si nedokážou přiznat, i že i přesto všechno takový film může mít svoje kvality a Vlkodlak je má. (Malarkey) 4*
To je ale malé hodnocení, asi někdo čekal něco trochu jiného. Mě naopak Vlkodlak příjemně překvapil, nejen objemem krve a záběry na rány, ale také atmosférou plnou mlhy, lesů, luceren a mužů v kabátech s pistolí (a bez nočního vidění a podpory satelitů, že). Nádech Viktoriánské Anglie na každém kroku, od oblečení až po architekturu, určitě potěší nejednoho obdivovatele tohoto období a universal hororů (na které film s úctou nejen odkazují). Je však škoda, že dobovou atmosféru a lesy nedoplnila také stará dobrá oldschool práce v podobě Benicia jako vlkodlaka bez počítačových efektů. Krom toho psychologie postav i větší hloubka příběhu se nějak nedostavuje, snad to byl účel a nebo zbytek problematických příprav. Slabší 4*. PS: 150 milionů do rozpočtu u hororu s vlkodlakem je čiré šílenství. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Vlkodlak to od začátku neměl snadné a v jednadvacátém století bychom našli jen málo filmů, které vznikaly v podobných porodních bolestech. U remaku hororové klasiky se střídali režiséři, přetáčelo se, dotáčelo se a kdy by měl mít film premiéru, netušili většinou ani sami tvůrci. Navíc se někomu podařilo utopit v téhle divácky nepříliš atraktivní látce opravdu obrovské peníze a zisk a úspěch by očekával snad jen ten nejnaivnější producent v Hollywoodu. Jednoduše řečeno – Vlkodlak mohl jen příjemně překvapit. Nepřekvapil.
Na druhou stranu se ale ani nedá říct, že by šlo o vyložený průšvih. Předělávka hororové legendy je jen a pouze předražená podívaná, jež se tváří jako něco významného, důležitého a někdy snad i umělecky hodnotného, avšak ve výsledku nenabídne nic, kvůli čemu by měl člověk vzpomínat na to, jak strávil necelé dvě hodiny v kině. Filmový Vlkodlak z roku 1941 patří mezi žánrovou klasiku a právem se řadí mezi nejlepší a nejdůležitější hororové filmy vůbec. O jeho mladším bratříčkovi můžeme říct maximálně to, že je přinejlepším průměrný. A zatraceně předražený.
Rozpočet je však to nejmenší, co by mělo diváka zajímat, konec konců to nejsou jeho peníze. Potíže by mohl mít s jinými věcmi. Vlkodlak člověka v podstatě nikdy nestrhne. Na to se v něm až příliš často přehazuje výhybka mezi seriózním dramatem a akčním béčkem. Dnes se můžeme jen dohadovat, jestli tvůrci chtěli spojit tyhle dva žánry a nepovedlo se jim to, nebo zda za to mohou problémy během vzniku filmu. Fakt je ale ten, že Vlkodlak nedrží pohromadě. V jednu chvíli se Joe Johnston pokouší odkazovat na Shakespeara a děsit diváky záběry na potemnělou oblohu (což fungovalo možná před sedmdesáti lety), o pár minut později bez okolků trhá lidem ruce a nechává Benicia Del Tora požírat jejich vnitřnosti. Díky téhle rozpolcenosti nefunguje film jako celek a za celých sto minut pořádně nepustí diváka dovnitř.
Jakoby náhodně se tu střídají dlouhé dialogové scény, jejichž cílem snad bylo donutit návštěvníka kina soucítit s hrdiny a prožívat s nimi jejich muka, s momenty, kdy se na veškerou snahu o umění z vysoka kašle. U Vlkodlaka se až podezřele často dostaví pocit, že jste v kině něco prospali. Jednu chvíli se režisér zabývá krutým dětstvím mladého Lawrence Talbota, jeho tajemnou minulostí, složitým vztahem s otcem a náklonností k (téměř) švagrové, o chvilku později už ale běhá ten samý Talbot po lesích a trhá lidem končetiny na potkání. Bohužel přechody mezi těmito dvěma styly jsou až příliš rychlé a násilné, jako kdyby zákeřný střihač ukradl každou pátou minutu z filmu. Prostě tam chybí něco, co by spojilo film A, tedy film, v němž se odkazuje na filmovou klasiku, kde se vedou dlouhé dialogy mezi oscarovými herci a kde se spoléhá na někdy možná až příliš extrémní (ale sympatickou) vizuální stylizaci, a film B, v němž jsou tak průhledné lekačky, že by nevyděsily ani děcko, jež si spletlo v kině sál, potrhaná lidská těla, urvané hlavy a dialogy jak z filmů s Casperem Van Dienem.
Ale popravdě – až taková hrůza Vlkodlak není a některé věci si pochvalu zaslouží. Joe Johnston rozhodně na jedničku zvládá akci a minimálně scéna, ve které se monstrum utrhne při předváděčce v blázinci a vyrazí na obchůzku po nočních londýnských ulicích, je hodně povedená. Johnston se nebojí krve, má nápady a když už ve Vlkodlakovi na akci dojde, většinou je na co koukat. Vše je přehledné, rychle to odsýpá a kašle to na logiku. Když se navíc zjeví na scéně zarostlý drsňák Hugo Weaving, začne si člověk přát, aby při natáčení někdo řekl „kašleme na umění, umíme akci a máme slušnou masku vlkodlaka, uděláme z toho stylovou našlapanou pecku.“ Potenciál tu byl.
Ale nedopadlo to. Krom zmíněných akčních scén, Weavinga a zábavné vizuální stylizace si pochvalu zaslouží snad už jen Benicio Del Toro, jehož charisma funguje bez problémů celý film a snadno díky němu člověk přehlédne, že Emily Blunt to hraní moc nejde a Anthony Hopkins nejspíš začal na stará kolena holdovat lehkým drogám. A taky že to celé nedává moc smysl. A že to není vůbec děsivé. A že dialogy jsou často až otravně zbytečné. A že to vlastně celé akorát docela hezky vypadá a v akčních scénách solidně šlape. A to je při pohledu na rozpočet, obsazení a čas, který byl Vlkodlakovi věnován, docela málo.
O FILMU
Ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století Universal Pictures natočily sérii hororových filmů, které daly vzniknout novému filmovému žánru, tzv. “monster movie” (filmy se zrůdami). Vznikly ikony jako Drákula, Frankenstein, Mumie a Neviditelný muž, které skvěle ztvárnili Bela Lugosi, Boris Karloff nebo Claude Rains.
Jedna z nejznámějších kreatur se k nám opakovaně vrací od roku 1941, kdy ji světu představil herec Lon Chaney, Jr. Diváci bez dechu sledovali osamělého muže, který se před jejich zraky měnil v nelidskou stvůru. Když byl měsíc v úplňku, z jeho nejhlubšího nitra vystoupila zuřivost a hněv. Napůl člověk, napůl démon… jeho prokletí bylo věčné.
Nový Vlkodlak, inspirovaný legendou o muži s prokletím, vrací tuto klasiku k jejím počátkům. Držitel Oscara Benicio Del Toro hraje Lawrence Talbota, osamělého šlechtice, který je nucen vrátit se ke své rodině poté, co zmizí jeho bratr. Opět se sblíží s otcem, kterému se dávno odcizil, pustí se do pátrání po svém bratru a přitom odhalí vlastní děsivý osud.
Dětství Lawrence Talbota skončila tu noc, kdy zemřela jeho matka. Poté opustil ospalé viktoriánské panství Blackmoor a strávil mnoho let snahou zapomenout. Když ho ale vyhledá snoubenka jeho bratra Gwen Conliffe, Talbot se vrátí domů, aby ji pomohl v pátrání po zmizelé lásce. Zjistí přitom, že místní vesničany zabíjí cosi s brutální silou a neukojitelnou krvelačností. Do hrabství přijíždí podezřelý a podezřívavý inspektor Scotland Yardu Aberline.
Talbot postupně dává dohromady krvavou skládanku, při čemž se dozví o prastaré kletbě, která během úplňku mění “vyvolené“ ve vlkodlaky. Pokud chce prolomit prokletí a ochránit ženu, do které se hluboce zamiloval, musí zastavit stvůru toulající se v blackmoorských lesích. Bohužel poté, co ho hrozivá bestie kousne, Talbot, obyčejný člověk s trýznivou minulostí objeví mučivou stránku vlastního já…tu, o které netušil, že vůbec existuje.
O NATÁČENÍ
Vlk znovu vyje: Oprášení klasiky
Různé kultury mu během tisíciletí daly různá jména. Lidé jsou člověkem, který se díky nadpřirozené schopnosti mění při úplňku ve vlkodlaka, fascinovaní po celém světě. Od pradávných řeckých bájí po dokument “Otia Imperialia” z 13. století, hororové příběhy o vlkodlacích se po staletí objevují ve všech společnostech.
Ale během posledních sedmdesáti let se tato zrůda stala téměř výhradně filmovou postavou. Jako předzvěst natočil v roce 1935 režisér Stuart Walker pro Universal film Vlkodlak v Londýně, ale až snímek Vlkodlak z roku 1941 znamenal skutečné zrození filmové mýtické legendy. Díky tomuto filmu vznikla nesmrtelná postava svéhlavého šlechtice Lawrence Talbota, kterého skvěle ztvárnil Lon Chaney, Jr. Talbot se objevil i v dalších filmech Universalu - Frankenstein a Vlkodlak, Frankensteinův hrad nebo Drákulův dům.
Herec a producent Benicio Del Toro je dlouholetým fanouškem hororového žánru a dlouho si pohrával s myšlenkou, že by právě tomuto filmu rád vzdal hold. Nakonec se na stejné myšlence shodl s dalším producentem Rickem Yornem. Nechtěli natočit identický remake, spíše film přiblížit soudobému publiku. Další producent Scott Stuber upřesňuje: “Vlkodlak je klasikou proto, že svým způsobem je v každém z nás. Každý v sobě cítí vztek. Každý jsme měli někdy pocit, že jsme zašli příliš daleko, příliš se rozezlili nebo udělali něco, co jsme dělat neměli. Uvnitř každého z nás jsou základní zvířecí instinkty, které musíme kontrolovat, protože jinak by nás zničily.”
O tom, že Del Toro je pro hlavní roli ten pravý, producenti nikdy nepochybovali. Oscarový herec s neuvěřitelně hlubokýma očima chvílemi působí jako skutečný vlkodlak. Režiséra Joa Johnstona, který se natáčení ujal poté, co během pre-produkce odešel Mark Romanek, zajímal pod notoricky známým příběhem o krvelačné nestvůře především milostný příběh Lawrence Talbota a snoubenky jeho mrtvého bratra, Gwen. Režisér chtěl, aby se jejich vztah stal ústředním prvkem příběhu, díky kterému diváci pochopí, v jak tíživé situaci se Lawrence ocitl.
Johnston se jako bývalý umělecký ředitel těšil na možnosti, které jim soudobá počítačová technika umožní při přeměně Talbota ve vlkodlaka. “Všechny transformace ve vlkodlaky vycházejí ze stejných základů, což je narovnání kostí a zvířecí chlupy na obličeji.”
Šlechtici, detektivové a mladí viktoriánci: casting
Zatímco v původní verzi z roku 1941 hrál Talbotův otec jen malou roli, v remaku roku 2010 hraje vztah otce a syna velkou roli. Kromě toho tvůrci dali důraz na vedlejší postavy Gwen Conliffe, komplikovaný objekt Talbotovy touhy a cikánku Malevu.
Mladý Talbot se vrací na rodné panství nejen proto, aby zjistil, co se stalo jeho milovanému bratrovi, ale také proto, aby se opět sblížil se svým otcem, který se ho před lety vzdal. Roli Talbotova excentrického otce přijal Anthony Hopkins. Vzhledem k tomu, že syn a otec se roky neviděli, je jejich počáteční vztah velmi napjatý. Del Toro k tomu s odstupem říká: “To pro mne vůbec nebylo těžké. Hrát s Anthony Hopkinsem pro mne bylo zpočátku kvůli trémě víc stresující než radostné. Ale postupně jsem se uvolnil, spolupráce s ním byla moc příjemná a motivující.”
Hopkins vysvětluje vztah mezi oběma muži: “Je plný odstupu a odmítání. Lawrence svého otce nikdy pořádně nepoznal, neboť kvůli děsivému zážitku, jehož byl jako dítě svědkem: smrti své matky, ho otec poslal daleko pryč od domova, z Anglie až do daleké Ameriky. Sir John je studený čumák, který nedává najevo žádnou lítost nebo smutek. Nenápadně svým synem manipuluje, vždy ale jen lehce v náznacích.”
Sir John se se svými špinavými nehty, roztrhaným oblečením a neupravenými vlasy toulá po svém opuštěném domě. Je to naprostý blázen, který svoji šílenost považuje za nejnormálnější věc na světě. Hopkins takové role hrál již v minulosti, ale v případě Vlkodlaka to, že je opravdu blázen, diváci pochopí až v polovině filmu.
Tragicky zamilovanou Gwen Conliffe, kterou v původní verzi hrála Evelyn Ankers, nyní ztvárnila Emily Blunt. Gwen, snoubenka Lawrencova bratra Bena, přijede do Londýna, aby požádala svého nastávajícího švagra o pomoc při pátrání po Benovi. Poté, co společně zjistí, že Ben je mrtev, začne se Gwen pomalu zamilovávat do Lawrence. Režisér říká o hereččině talentu: “Emily dokáže svým obličejem a výrazem vyprávět celé příběhy. Kdekoliv jsme měli možnost vypustit nějaký dialog její postavy, udělali jsme to. Dokázala by osud Gwen odvyprávět beze slov, jen emocemi.”
Gwen brzy pochopí, že Lawrence v sobě má temnou stránku a zuřivost, kterou dříve nepoznala. Uvědomuje si, že jeho nebezpečná přítomnost pro ni znamená skutečnou hrozbu. Přese všechen strach a vnitřní nepokoj ale věří, že existuje možnost, jak vše změnit. Je plná víry a naděje.
Vražda Lawrencova bratra přiláká pozornost inspektora Scotland Yardu Aberlina, kterého hraje proslulý Hugo Weaving. Postava je inspirovaná skutečným inspektorem Frederickem Georgem Aberlinem, který byl pověřený vyšetřováním vražd spáchaných Jackem Rozparovačem. Aberline je chytrý muž, který si při vyšetřování vražd Jacka Rozparovače užil své. Je neuvěřitelně skeptický a ani na minutu nezapochybuje o tom, že za vraždami na blackmoorském panství stojí člověk. Jeho hlavním podezřelým je mladý Tablot. Od začátku svého pobytu na panství se zde cítí jako outsider, neboť jako jediný nevěří ani slovo báchorkám o vlkodlakovi. Dokud se sám nestane svědkem Lawrencovy transformace…
Dalšími důležitými postavami filmu jsou Geraldine Chaplin jako cikánka Maleva, která předpoví budoucnost Lawrencova prokletí; Art Malik jako osobní sluha Sira Johna; Anthonz Sher jeho padoušský lékař z místního blázince Dr. Hoenneger a David Schofield jako zmatený blackmoorský konstábl Nye.
Vypusťte bestii: podoba nestvůr a potřebné efekty
Specialista na efekty, držitel šesti Oscarů, Rick Baker se proslavil především filmem Vlkodlak v Londýně . Jeho vize při tvorbě nového Vlkodlaka byla zůstat co nejvěrnější původní verzi. “Jack Pierce, který sestrojil Vlkodlaka v roce 1941, byl mým idolem,” říká Baker. “Chtěl jsem zachovat jeho podobu, ale přiměřeně ji modernizovat. Chtěl jsem, aby bylo zřejmé, že Vlkodlak je větší pruďas, který může udělat hodně škody, než ten, kterého hrál Lon Chaney, Jr.”
Nanést Del Torovi zvířecí make-up, který mu umožní dělat přirozené grimasy a pohybovat svaly, trvalo tři hodiny. Tým designérů vytvořil celkem šest “vlčích” obleků sešitých z chlupů yaků.
Z Londýna na hrad Coombe: lokace
Základní rozdíl mezi původní a novodobou verzí filmu je doba, kdy se děj odehrává. Původní film je zasazen do “své” doby, tj. počátku 40. let minulého století a odehrává se ve Walesu. Verze z roku 2010 je zasazena do viktoriánské Anglie roku 1890. Jedním z důvodů proto byl fakt, že špinavý, mlhavý a nepřívětivý Londýn 19. století navodil tu správnou hororovou atmosféru.
Jako sídlo rodiny Talbotových posloužil Chatsworth House v hrabství Derbyshire, který v současné době obývá vévoda z Devonshire se svojí ženou. Původní dům byl postaven na počátku 15. století a jeho současný obyvatel je 11. vévodou, který v těchto majestátných prostorech žije.
Film byl točen na 13 různých lokacích, celkem bylo postaveno přes 90 scén. Jako město Blackmoor posloužil téměř 900 let starý hrad Coombe a v okolí přilehlá vesnice. Vše, co připomínalo 21. století, muselo být odstraněno nebo přikryto. Oříškem byly poštovní schránky, které patří královně a proto nemohly být odstraněny. Byly proto ušity “oblečky”, do kterých byly schránky ukryty, a které mohly být odendány, když místní potřebovali poslat poštu.
Poté, co se Lawrence Talbot nedobrovolně promění ve Vlkodlaka, je podruhé v životě poslán do vyhnanství. Jeho cílem se stane Londýn. Nalézt dostatečně velký prostor pro tak rozsáhlou produkci v hlavním městě království nebylo jednoduché. Tvůrci si nakonec vybrali Námořní akademii (Old Royal Naval College) v Greenwichi, kterou navrhnul slavný architekt Christopher Wren.
Jeho osamělé vytí: vlkodlačí zvuk
Speciální efekty, masky nebo lokace nebyly podle režiséra Johnostona nic složitého ve srovnání s nalezením správného zvuku pro vlkodlačí vytí. “Zkoušeli jsme všechno, zvířecí imitátory, počítačové zvuky nebo dětský pláč. I s počítačovými úpravami jsme nemohli nalézt nic vhodného. Chtěli jsme typický zvuk, který ale diváci nikdy předtím neslyšeli.”
Zlom nastal, když jeden ze zvukařů přišel s unikátní myšlenkou. ‘Co je nejčistější a nejkontrolovatelnější možný zvuk? No přeci ten, který umí vyloudit jen operní pěvci.’ Režisér Johnston upřesňuje: ‘Takže jsme v Los Angeles oslovili několik operních zpěváků a z nich vybrali toho pravého - zpěváka s hlasem bass bariton.” Zvukaři nahráli celkem 12 druhů vytí, na mixážním pultě je o 40% ztlumili, čímž dosáhli mimořádně děsivého efektu.
Viktoriánské kostýmy
Trojnásobná držitelka Oscara, kostýmní výtvarnice Milena Canonero, jejíž práce zahrnuje mimojiné snímek Marie Antoinetta, má s dobovými filmy velkou zkušenost. Režisér Johnston chtěl, aby pro Vlkodlaka navrhla “gotické” kostýmy, což v praxi znamenalo hranaté a ostroúhlé tvary. Použila tmavé, husté barvy.
Například Gwen Conliffe je většinu filmu ve smutku, proto i její oblečení je převážně černé. Jako příslušnice vyšší šlechty oblékala tehdy velmi módní korzety. Emily Blunt se směje: “V té době to bylo hlavně o štíhlém pasu, takže moje vnitřní orgány mě teď nenávidí.”
Ocenění:
Academy Awards
2011 - Makeup
The Saturn Awards
2011 - Nejlepší masky
2011 - Nejlepší horor/thriller (nominace)
2011 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2011 - Nejlepší scénografie (nominace)
2011 - Nejlepší speciální DVD vydání (nominace)
DABING
V českém znění: Pavel Vondra - Benicio Del Toro (Lawrence Talbot), Jolana Smyčková - Emily Blunt (Gwen Conliffe), Jiří Plachý - Anthony Hopkins (Sir John Talbot), Libuše Švormová - Geraldine Chaplin (Maleva), Jaromír Meduna - David Schofield (konstábl Nye), Zdeněk Mahdal - Hugo Weaving (Abberline), Bohuslav Kalva - Max von Sydow (pasažér) + Nicholas Day (plukovník Montford), Otto Rošetzký - Art Malik (Singh), Václav Knop - Antony Sher (Dr. Hoenneger) + Malcolm Scates (řezník), Jiří Knot - Roger Frost (reverend Fisk), Milan Slepička - David Sterne (Kirk) + Michael Cronin (Dr. Lloyd), Filip Jančík - Clive Russell (MacQueen), Sabina Laurinová - Olga Fedori (dcera Malevy), Alena Procházková - Lorraine Hilton (paní Kirková), Zdeněk Podhůrský, Zbyšek Horák, Ivana Korolová, Eva Kodešová, Lucie Kožinová, Nikola Navrátil, Pavel Vondrák, Jan Rimbala, Jakub Nemčok, Anna Nemčoková a další
Překlad: Robert Hájek
Zvuk: Jiří Götz
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.2.2010 Bontonfilm
Premiéra USA: 12.2.2010 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 21.6.2010 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 21.6.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 19.07.2010 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 4 317 648
Tržby celkem - $ 142 600 000
Návštěvnost v ČR 33 524
Náklady (Rozpočet) - $ 150 000 000
Tvůrci a herci
Joe Johnston (Režie), Sean Daniel (Produkce), Scott Stuber (Produkce), Benicio Del Toro (Produkce), Rick Yorn (Produkce), Danny Elfman (Hudba), Shelly Johnson (Kamera), Walter Murch (Střih), Dennis Virkler (Střih), Mark Goldblatt (Střih), Priscilla John (Casting), Rick Heinrichs (Scénografie), Milena Canonero (Kostýmy), Karen Baker Landers (Zvuk), Per Hallberg (Zvuk), Lisa Westcott (Masky), Andrew Kevin Walker (Scénář), Benicio Del Toro (Herec), Anthony Hopkins (Herec), Emily Blunt (Herec), Hugo Weaving (Herec), Geraldine Chaplin (Herec), Art Malik (Herec), Olga Fedori (Herec), Asa Butterfield (Herec), Elizabeth Croft (Herec), Max von Sydow (Herec), Antony Sher (Herec), David Schofield (Herec), Roger Frost (Herec), Emil Hostina (Herec), Lorraine Hilton (Herec), Rick Baker (Herec), Sam Hazeldine (Herec), Gemma Whelan (Herec), Clive Russell (Herec), Simon Merrells (Herec), Jessica Manley (Herec)
2010/114/USA/Horor, Thriller, Drama
Zajímavost k filmu
- Hůl, kterou dostal Lawrence (Benicio Del Toro) ve vlaku od starce, údajně pochází ze Gevaudanu, francouzském regionu, kde podle zdrojů v šedesátých letech 18. století řádil přerostlý vlk, udajně vlkodlak.
- Úvodní logo studia Universal Pictures se shoduje s logem, které bylo použito i v původním filmu z roku 1941.
- Ve filmu si zahrál i sám maskér Rick Baker, a to cikána, který písknutím varuje tábor, že začal útok vlkodlaka.
- Medvěd ve vlastnictví cikánů je ten samý, který byl použit i ve filmu Zlatý kompas (2007), kde byl pomocí animace přeměněn z ledního medvěda na grizzlyho.
- Snímek získal Oscara za Nejlepší makeup za rok 2010. Sošku si odnesli Dave Elsey a Rick Baker. Pro Bakera to byla sedmá proměněná soška a paradoxem je, že svého prvního Oscara získal také za "vlkodlačí film" Americký vlkodlak v Londýně (1981), a to v roce 1982, kdy byla vůbec poprvé vyhlašována kategorie Nejlepší makeup.
- Studio chtělo, aby se Anthony Hopkins oholil. Herci ovšem bezvousý muž v příběhu z Anglie v 19. století připadal divný, a tak řekl: "Vyberte si. Buď zůstane moje bradka, nebo já odejdu."
- Inspirací pro postavu inspektora Francise Abberlinea (Hugo Weaving) je skutečný detektiv téhož jména, který koncem 19. století vyšetřoval v Londýně vraždy Jacka Rozparovače.
- Třikrát museli producenti posunout plánovanou premiéru Vlkodlaka. Původně chtěli film nasadit do kin v roce 2007, ale kvůli problémům s rozpočtem a výběrem režiséra se termín premiéry změnil nejdřív na únor 2009, poté na listopad 2009 a nakonec šel film do kin v únoru 2010.
- Vytí vlkodlaka nahrál Gene Simmons z KISS.
- Vlčí design Benicia Del Tora vytvořil maskér Rick Baker, držitel Oscara za film Americký vlkodlak v Londýně. Baker má mimo jiné na svědomí přeměnu Michaela Jacksona v jeho filmu Thriller.
- Jména Ophelia, Horatio a Gertrude jsou převzata z Hamleta.
- Maskování vlkodlaka, Benicia Del Tora, trvalo přibližně 3 hodiny a odmaskování 1 hodinu.
- Jedná se o druhou roli, kdy Benicio Del Toro hraje vlkodlaka, poprvé to bylo v roce 1988 ve filmu Big Top Pee-wee.
- Film měl režírovat Mark Romanek, ale měl jinou představu o rozpočtu než producenti.
- Hůl, kterou dostal Lawrence (Benicio Del Toro) ve vlaku od starce, údajně pochází ze Gevaudanu, francouzském regionu, kde podle zdrojů v šedesátých letech 18. století řádil přerostlý vlk, udajně vlkodlak.
- Úvodní logo studia Universal Pictures se shoduje s logem, které bylo použito i v původním filmu z roku 1941.
- Ve filmu si zahrál i sám maskér Rick Baker, a to cikána, který písknutím varuje tábor, že začal útok vlkodlaka.
- Medvěd ve vlastnictví cikánů je ten samý, který byl použit i ve filmu Zlatý kompas (2007), kde byl pomocí animace přeměněn z ledního medvěda na grizzlyho.
- Snímek získal Oscara za Nejlepší makeup za rok 2010. Sošku si odnesli Dave Elsey a Rick Baker. Pro Bakera to byla sedmá proměněná soška a paradoxem je, že svého prvního Oscara získal také za "vlkodlačí film" Americký vlkodlak v Londýně (1981), a to v roce 1982, kdy byla vůbec poprvé vyhlašována kategorie Nejlepší makeup.
- Studio chtělo, aby se Anthony Hopkins oholil. Herci ovšem bezvousý muž v příběhu z Anglie v 19. století připadal divný, a tak řekl: "Vyberte si. Buď zůstane moje bradka, nebo já odejdu."
- Inspirací pro postavu inspektora Francise Abberlinea (Hugo Weaving) je skutečný detektiv téhož jména, který koncem 19. století vyšetřoval v Londýně vraždy Jacka Rozparovače.
- Třikrát museli producenti posunout plánovanou premiéru Vlkodlaka. Původně chtěli film nasadit do kin v roce 2007, ale kvůli problémům s rozpočtem a výběrem režiséra se termín premiéry změnil nejdřív na únor 2009, poté na listopad 2009 a nakonec šel film do kin v únoru 2010.
- Vytí vlkodlaka nahrál Gene Simmons z KISS.
- Vlčí design Benicia Del Tora vytvořil maskér Rick Baker, držitel Oscara za film Americký vlkodlak v Londýně. Baker má mimo jiné na svědomí přeměnu Michaela Jacksona v jeho filmu Thriller.
- Jména Ophelia, Horatio a Gertrude jsou převzata z Hamleta.
- Maskování vlkodlaka, Benicia Del Tora, trvalo přibližně 3 hodiny a odmaskování 1 hodinu.
- Jedná se o druhou roli, kdy Benicio Del Toro hraje vlkodlaka, poprvé to bylo v roce 1988 ve filmu Big Top Pee-wee.
- Film měl režírovat Mark Romanek, ale měl jinou představu o rozpočtu než producenti.
Odkazy
Hrají:
Benicio Del Toro, Anthony Hopkins, Emily Blunt, Hugo Weaving, Geraldine Chaplin, Art Malik, Olga Fedori, Asa Butterfield, Elizabeth Croft, Max von Sydow, Antony Sher, David Schofield, Roger Frost, Emil Hostina, Lorraine Hilton, Rick Baker, Sam Hazeldine, Gemma Whelan, Clive Russell, Simon Merrells, Jessica Manley, C.C. Smiff, Richard Hansell, Branko Tomović, Michael Cronin, Nicholas Day, Ian Peck, David Sterne, Jordan Coulson, Waseem Abbas