Král Artuš / King Arthur (2004/126/USA, Velká Británie, Irsko/Akční, Válečný, Historický, Dobrodružný) 62%

JEDNOU VĚTOU
„Každý má právo zvolit si svůj osud. Příběh, který stál u zrodu legendy."

OBSAH
Historikové si po staletí mysleli, že je král Artuš pouze mýtem, avšak tato legenda byla založena na skutečném hrdinovi, jehož život byl rozvrácen vnitřním bojem mezi osobními ambicemi a smyslem pro zodpovědnost. Artuš (Clive Owen) si přeje opustit Británii a vrátit se do poklidného Říma. Ještě předtím však musí podstoupit poslední nebezpečný úkol, který jej spolu s jeho rytíři Kulatého stolu - Lancelotem, Galahadem, Borsem, Tristanem a Gawainem - přivádí ke zjištění, že po náhlém odchodu Římanů z Británie bude země potřebovat vůdce, který by vyplnil mezeru - někoho, kdo by nejen dokázal ochránit Británii před momentální hrozbou útoku Sasů, ale také přivedl ostrov do nové epochy. Pod vedením bývalého nepřítele Merlina a s krásnou a odvážnou Guinevere (Keira Knightley) po svém boku musí Artuš najít sílu k tomu, aby dokázal změnit vývoj dějin.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Viděl jsem director´s cut verzi, takže netuším, do jaké míry je kino verze odlišná, ať v tom negativním či naopak. Pro vyznavače např. Boormanovy klasiky ale tohle opravdu není. Tvůrci maximálním možným způsobem podupali zažitou mytologii, zcela vyškrtli její atraktivní mytické prvky a vznikl tak pseudohistorický patvar, který je historicky úplně out. Film by se mohl jmenovat třeba "Franta Procházka" a vyšlo by to nastejno. Ohlédnuto od této smutné skutečnosti, co zbylo po filmařské stránce? První půle je překvapivě stravitelná. Úvodní brutální a solidně krvavá bitka navnadí, zimní scény jsou krásně atmosférické, dialogy netahají za uši, Clive Owen je velmi charismatický chlapík a Stellanu Skarsgardovi ta dlouhá paruka a vousy opravdu sednou :o) Ale příchodem Saxonů k obrannému valu film sklouzává ke kýči a nesnesitelnému patosu a některé scény vzbuzují otázku, jestli to tvůrci opravdu mysleli vážně. Nebýt nepovedené poslední třetiny, byl bych ochoten jít i do tří*. Jinak výprava, základní to ingredience každého správného historického spektáklu, není nic moc, těch 120 milionů opravdu není vidět..... (Lima) 2*

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (Isherwood) 4*

Prosíme fanoušky "Modrých", aby nevhazovali dýmovnice, či světelnou pyrotechniku na hrací plochu… Legenda britské mytologie análně znásilněná hollywoodským dildem namočeným v Coca-Cole. Těžko říct, kolik procent viny leží na Fuquovi, ale ono se asi těžko pracuje s na zátylek dýchajícím Bruckheimerem, jenž hodlá počet svých vložených zelených papírků minimálně ztrojnásobit. A pak vznikne produkt, kde všude hoří ohně, herci pronáší tupé fráze o boji za svobodu a hraje patetická hudba, jako by se zrovna Bruce Willis chystal rozdrolit velký šutr hořící touhou rozpoutat na Zemi Armageddon. Vzhledem k oblíbenosti látky nakonec přimhuřuji své kritické oko, odpouštím C.Owenovi majestátnou prkennost a zvedám palec směrem k S.Skarsgardovi, který pojal svého saského lídra tak, jako by měl v krvi neustále 1,5 promile z domácí medoviny. A modrá Keira vyrážející na zteč s půlmetrem kobercové pásky obtočené kolem hrudníku, skrz něhož jde vidět Hadriánův val? Koneckonců, proč ne, vždyť to byla pohádka a Sasové se aspoň zasmáli.. (Gilmour93) 3*

VELKÁ RECENZE
Král Artuš (King Arthur) režiséra Antoina Fuquy a producenta Jerryho Bruckheimera poutal od počátku pozornost díky tomu, že se oprostil od kouzel a hlásil návrat k realitě. Může však na mýtu zbaveném magie zbýt ještě nějaké kouzlo?
Roku 452 n.l. se ocitáme na dnešním ukrajinském území, kde římští vojáci naverbují malého chlapce jménem Lancelot. Jednotka má namířeno do vzdálené Anglie.
Střihem překročíme 15 let římské služby. Artuš (Owen) a jeho sarmatská S.W.A.T. jednotka Rytířů kulatého stolu - Lancelot (Gruffudd), Tristan (Mikkelsen), Gawain (Edgerton), Galahad (Dancy), Bors (Winstone) a Dagonet (Stevenson) - mají dostat glejty o splnění služby a tradá domů. Proradný římský biskup Germanius však na rytíře líčí ještě jeden, zaručeně poslední úkol. Bezpečně odvézt VIP římskou rodinu Marca Honoria z jejich vily zpoza Hadriánova valu, kde je očekáván útok masivní saské přesily pod vedením nemilosrdného Cerdica (Skarsgard). Cerdic v Artušovi tuší protivníka hodného boje, a proto se s ním hodlá střetnout za každou cenu. V anglické divočině si na našich 7 statečných navíc brousí zuby zbojník a (prý) kouzelník Merlin. Artuše čeká doslovný sestup do jámy lvové.
V Honoriově vile Artuš objeví malé vězení a mučírnu pro pohany, jasné znamení, že řím hnije v základech. Z vězení je osvobozena i pohanka Guinevere (Knightley), která se zalíbí Artušovi, ale i Lancelotovi.
Jako akční letní (=jednoduchý) film funguje Fuquův Král Artuš rozhodně lépe, než Petersenova Troja (Troy). Příběh je vedený nejprověřenějšími z prověřených cest, přitom ale neztrácí spád a nabízí poměrně efektní atrakce: kamera Slawomira Idziaka je dostatečně velkolepá, hudba Hanse Zimmera dostatečně romantická, Artušovy proslovy dostatečně hrdinné, Borsův humor dostatečně vidlácký, Guineveverin půvab dostatečně současný a souboje dostatečně akční.
Král Artuš se však v úvodu holedbá tím, že následující podívaná je podložena vědeckými výzkumy.
Historické reálie jednoduše odpovídají spíše zhušťovací filozofii speciálních letních menu McDonalds, než obecně známým faktům. Ostatně podobně to probíhá u většiny velkofilmové produkce.
Krom Borse mají všechna rytířská jména francouzský základ. Skutečný Artuš žil zřejmě o 2 století později. Merlinovi Britové byli v Artušově době pokřesťanštění… Zbraně a vynálezy připomínají spíš on-line souboj hráčů Warcraftu, než reálnou Anglii 5.století. Spektrum sahá od dýk a mečů přes ultravýkonné luky, kuše, až po obří katapulty…
Divem světa by se pak mohla nazývat samozavírací brána římského opevnění. Ačkoli tedy Fuquův Král Artuš původní legendu popírá, nepřináší realitu, avšak vytváří legendu novou, bohužel nikoli lepší, než originál.
Scénář si z nejhoršího vypomáhá hojnými citacemi z Gibsonova Statečného srdce (Braveheart). Ke slovu se však dostane i taková klasika, jako Ejzenštejnův Alexander Něvský.
Owenův Artuš je ve tváři trošku ztuhlý, lze se však domnívat, že za to může hrdinova starost o soudruhy ve zbrani. Půvab Keiry Knightleyové prosvítá i pod válečným maskováním. Zcela suverénní je pak Stellan Skarsgard jako Cedric.
Se slabě rozvinutými charaktery Artušových rytířů si příliš nevěděli rady ani kostyméři a maskéři, a tak je obtížné jednotlivé borce rozlišit. Příště by mohli mít na brnění čísla.

O FILMU
"Film Král Artuš je příběhem bojovníka, který stanul v čele Britů v boji proti Sasům. Je to příběh muže, který se stal legendou," říká producent Jerry Bruckheimer. "Tento snímek nabízí úplně nový pohled na legendu, o které jsme si mysleli, že ji dobře známe. Pravda je však taková, že král Artuš žil již v Době temna, tedy mnohem dříve, než jak je ve většině filmů zobrazováno. David Franzoni vytvořil příběh, který k tomuto tématu přistupuje úplně novým způsobem a mnohem více se přibližuje skutečným historickým souvislostem."
"V historii je okamžik, kterého se můžeme chytit," říká autor námětu a scénáře David Franzoni. "Je tu jméno a bitva. To jméno je Lucius Artorius Castus a bitva proběhla na Mount Badon. Tento konflikt změnil tvář celé Británie a vytvořil legendu, která přežila mnoho generací a dočkala se mnoha různých obměn. Myslím si, že to byla skvělá příležitost vrátit se zpět, pokusit se zjistit, jací tito lidé byli, a odvyprávět jejich příběh s co největší realističností."
Bruckheimer potřeboval najít pro film režiséra, který by dokázal zachytit drsnou a nelítostnou podstatu příběhu. Nejvhodnějším kandidátem se ukázal být Antoine Fuqua, režisér filmu Training Day, jež s chladnou realističností zobrazuje dramatickou práci policie v ulicích Los Angeles. "Na velkolepých historických filmech, jako je Král Artuš, jsem vyrostl," říká Fuqua. "V průběhu let jsem se věnoval studiu mytologie a souvisejících témat, zejména pak příběhů o králi Artušovi. Jako dítě jsem si často s ostatními hrával na rytíře a když jsem se pak stal filmařem, chtěl jsem natočit film jako je tento. Potom jsem dostal příležitost od Jerryho Bruckheimera a neváhal jsem ani minutu."
"Jerry si zřejmě myslel, že jsem pro tento film vhodným režisérem, protože je to velmi drsný a realistický snímek - je z něj přímo cítit chuť a pach násilí a smrti," pokračuje Fuqua. "Je z něj cítit chlad a beznaděj. Je hodně apokalyptický. Tehdejší doba lidem nenabízela příliš naděje - ztělesněním naděje je Artuš."
"Tento příběh je založen mnohem více na realitě než na mýtech," říká Fuqua. "Přitahoval mě zejména fakt, že zobrazuje legendu o Artušovi tak, jak jsme ji dosud neměli možnost vidět. Také se mi líbilo, že má skutečné kořeny. Vzniku scénáře předcházel historický výzkum, během něhož vyplula na povrch různá fakta, která jsme do té doby nevěděli. Je vzrušující zjistit, že ten hrdina, kterého jste ve svých dětských letech zbožňovali, skutečně existoval."
"Artuš vnímá pocit nespravedlnosti a zároveň cítí určitou odpovědnost zasáhnout a učinit ze světa lepší místo k žití. Rytíři - přestože jsou mu oddáni - připomínají spíše válečnické stroje. Zkrátka chtějí odvést svůj kus práce a jít dál," vysvětluje představitel hlavního hrdiny Clive Owen. "Ale právě proto je Artuš vůdcem - všichni vědí, že se od nich něčím liší, a nemohou si pomoci, aby jej nenásledovali. Artuš ve filmu říká: 'Konáte hrdinské činy. Ale hrdinské činy jsou bezcenné, pokud neslouží vyššímu účelu.' A to je přesně to, co ovlivňuje Artušovo jednání: všechno, co dělá, má nějaký vyšší účel."
Příběh tohoto filmu začal již před mnoha lety, kdy se scénárista David Franzoni poprvé doslechl o římském vojevůdci jménem Lucius Artorius Castus. "Bylo to ještě předtím, než jsem se stal profesionálním scénáristou," říká Franzoni. "Tehdy jsem často vysedával v knihovně a jednou jsem tam narazil na práci nějakého studenta, který zmiňoval tohoto vojevůdce v souvislosti se vznikem legendy o Artušovi. Tato myšlenka mě velice zaujala."
Základ příběhu Franzoni vystavěl na historických faktech: v části východní Evropy, která se později stala Ruskem, existoval válečnický národ Sarmatů, obávaných nepřátel Římanů. Pohybovali se u hranic Římského impéria, avšak v roce 175 n.l. prohráli klíčovou bitvu s Marcusem Aureliem, která se odehrála v místech, kde se v současné době nachází Vídeň. Marcus Aurelius dal přeživším bojovníkům na výběr: buď budou bojovat za Řím nebo zemřou. Sarmati se rozhodli pro první možnost a byli začleněni do římské armády. Část z nich byla následně poslána do Egypta a část do Británie.
Okolo 5. století n.l. začala sláva Říma zvolna upadat. Na hranice obrovského impéria útočily hordy barbarů. V Británii se připravovali Sasové na útok ze severní a východní strany.
Vojenská jednotka Sarmatů pod vedením Lucia Artoria Casta dostala za úkol chránit Británii před nájezdy barbarských Sasů, kteří začínali podnikat své invazní vpády zpoza velkého Hadriánova valu. Lidé z Castovy jednotky, k níž patřili také Lancelot, Gawain, Galahad, Bors, Tristan a Dagonet, byli tvrdými a nemilosrdnými bojovníky, kteří vzbuzovali strach a nenávist ze strany domorodých válečníků pod vedením tajemného šamana a vojevůdce Merlina.
Do tohoto období Franzoni zasadil příběh posledního smrtelně nebezpečného úkolu, který Artuše a jeho družinu čeká předtím, než se budou moci vrátit do bezpečí Říma. Artuš se společně se svou jednotkou vydává na sever, hluboko do centra nepřátelského území. Jeho úkolem je zachránit římského šlechtice Mariuse a jeho rodinu dříve, než se k nim dostanou rychle postupující Sasové. Poté, co se jim podaří celou skupinu lidí, k níž patří také Guinevere a mnoho britských žen a dětí, osvobodit, se celý lidský konvoj kvapně vrací zpět k Hadriánovu valu, který je hranicí Římského impéria, to vše pouze jeden krok před vytrvalými Sasy, vedenými nemilosrdným velitelem Cerdicem. Po cestě Guinevere Artuše přesvědčí, že on a jeho rytíři jsou tím jediným, co může Sasům zabránit v masakru tisíců nevinných lidí.
Artuš a jeho rytíři nakonec stanou v klíčové bitvě, na níž závisí budoucí osud Británie. Bitva na Mount Badon byla krutým a krvavým střetem mezi hordami Sasů, proudících ze severu, a sdružením britských a sarmatských sil pod vedením Artuše. Výsledek této bitvy se ukázal být klíčovým pro budoucnost celé země. Byl to také okamžik, kdy si Artuš uvědomil, jaké je jeho skutečné poslání, a zrodila se nová legenda.

O OBSAZENÍ
Franzoni se velmi angažoval při natáčení filmu - každý den byl přítomen na place a ochotně zodpovídal všechny dotazy herců, kteří potřebovali zjistit nějaký detail o své postavě, či výtvarníků, jež si chtěli ověřit, zda jejich návrhy nevybočují z dobové reality.
Jerry Bruckheimer a Antoine Fuqua měli už od začátku v úmyslu sestavit mezinárodní herecké obsazení, které by filmu dodalo na věrnosti. "Cítil jsem, že vzhledem k povaze tohoto filmu bylo důležité pokusit se dodat co nejvíce autentičnosti všem jeho prvkům," říká Bruckheimer. "A hereckému obsazení jsme mohli dodat na realističnosti právě obsazením herců z různých zemí."
Sestavením hereckého obsazení byla pověřena zkušená Ronna Kress, která se podílela na filmech jako Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly nebo Vzpomínka na Titány.
Roli Artuše získal anglický herec Clive Owen. "Tento film ukazuje, jakými změnami Artuš prochází, jak se postupně stává vůdcem svého lidu," říká herec. "Jinými slovy, Artuš poznává, kým vlastně ve skutečnosti je. Vždycky mi připadalo, že tento film uzavírá epochu, po které začaly vznikat všechny mýty. V jeho závěru je obrovská bitva, během níž se Artuš stává skutečným vůdcem, a právě v tomto místě začínají všechny známé příběhy."
Do role tvrdé a neústupné Guinevere Bruckheimer ihned navrhnul herečku Keiru Knightley. "Není to žádná žena v nesnázích," říká Knightley. "Jediná Guinevere, kterou jsme zatím měli možnost vidět, byla dívka, která kolovala mezi muži a neměla žádné větší ambice na této situaci něco měnit. Naše Guinevere je mnohem více samostatná a rázná. Je to bojovnice a dokáže se bez problémů vyrovnat svým mužským protějškům - a má za co bojovat. I to je založeno na historických pramenech - ženy měly v boji stejnou pozici jako muži. Tuto skutečnost však člověk ve filmech také příliš často nevídá."

O NATÁČENÍ
Pro Bruckheimera, Fuquu i Franzoniho bylo velmi důležité, aby všechny filmové detaily odpovídaly době a místu, ve kterých se děj odehrává. Proto se při hledání vhodných míst pro natáčení zaměřili na Irsko a hrabství Kildare a Wicklow. Detaily hotových scén byly upraveny tak, aby odpovídaly prostředí Británie v 5. století.
Jedním ze základů výtvarné stránky filmu byl Hadriánův val - masivní, člověkem vytvořená dělící čára mezi římskou Británií a barbarským severem, která se táhne 73 mil napříč zemí.
V rámci příprav na výstavbu odcestovali Fuqua a hlavní výtvarník Dan Weil na server Anglie, aby se seznámili se skutečnou předlohou jejich stavby. Od začátku měli v úmyslu použít co nejméně počítačové grafiky. Jejich Hadriánův val, který je na plátně více než polovinu filmu, musel být skutečný. "V dnešní době se každý spoléhá na počítačové triky. Chtěli jsme udělat všechno pro to, aby herci v okamžiku, kdy vstoupí na scénu, cítili, že jsou v reálném prostředí. Chtěl jsem, aby se na zeď dalo normálně vylézt, a abychom tam mohli umístit kameru."
Model Hadriánova valu byl zkonstruován ve městě Ballymore Eustace v hrabství Kildare, a to v životní velikosti - jeho délka dosahovala 950 metrů a na nejvyšších místech se tyčil do desetimetrové výše. Bylo jej možné natáčet z obou stran a jeho horní část lemovala třímetrová cesta pro hlídkující bojovníky. Součástí stavby byly také pozorovací věže a velká vojenská pevnost, ve které se shromažďovali římští legionáři i Britové. Její obrovská hlavní brána byla široká 6 a vysoká 5 metrů. Během hlavní části prací se počet řemeslníků vyšplhal na 300. V polovině července 2003 byla stavba valu i pevnosti dokončena a na místo natáčení zamířily kamery.
Kromě Hadriánova valu byly zkonstruovány také dvě celé vesnice, které filmaři postavili ve městě Glenmalure v hrabství Wicklow - jedna stojí na vrcholku hory a druhá v údolí. Při výstavbě chatrčí výtvarníci použiti skutečné došky a jako stavební materiál při konstrukci sedláckých obydlí posloužil skutečný kámen. "Kdykoliv jsme měli možnost použít materiál, který existoval v tehdejší době, učinili jsme tak," říká Dan Weil.
Nedílnou součástí výtvarné stránky filmu byl také legendární kulatý stůl: symbol rovnosti. V průměru měl 8,5 metru a v jeho středu byl malý otvor pro koš na oheň. Povrch stolu, okolo něhož je rozestavěno 40 židlí, pokrývá lisovaná měď s propracovaným ozdobným vyřezáváním.
Film se pochopitelně neobešel ani bez důkladného vyzbrojení všech válčících stran - v praxi to znamenalo vybavit arzenálem přes 400 Sasů, 150 římských vojáků a 175 Piktů. Do bojů se zapojují dokonce i vesničané, kteří používají jako zbraně své zemědělské nářadí. Každá z těchto skupin bojuje určitým charakteristickým způsobem a s velmi rozličným arzenálem. "V Králi Artušovi není jediný člověk, který by nenesl v ruce zbraň," říká zbrojíř Tommy Dunne. "Dokonce i Guinevere je po zuby ozbrojená."
Zbraně Římanů jsou dobře známy z historických knih i současné kultury. "Víme, jak vypadají římské štíty, kopí a meče, a jakým způsobem je Římané nosili," vysvětluje Dunne. "Je to prostě výzbroj klasické vojenské jednotky."
Ze všech mužů disponují největším arzenálem Sarmatští rytíři, z nichž někteří používají až šedesát zbraní. Každý rytíř má navíc svou vlastní, jedinečnou výzbroj. "Rozhodli jsme se, že každý rytíř bude mít svůj dlouhý a krátký meč, malé a velké sekery, dýky, štíty a kopí. Charakter výzbroje odráží její komplikovaný vývoj - je ovlivněna římskými zbraněmi, ale nese východní prvky a keltské motivy. Ve filmu má každý rytíř k dispozici arzenál, čítající asi šedesát zbraní," říká Dunne.
Mezi ně patří i bájný Excalibur - nejslavnější meč v historii. Na jeho designu pracoval Dunne s výrobci zbraní, Fuquou a expertem na legendy o Artušovi Johnem Matthewsem několik týdnů. "Artušův meč Excalibur byl vyroben podle kreseb s keltskými motivy. Na jeho čepeli je nápis ve starověkém keltském písmu Ogham, který znamená ,Ochránce země.' Je to meč mečů," říká Dunne.
V rámci příprav na film strávili herci nějakou dobu v Anglii, kde se učili jezdit na koni, nacvičovali choreografii boje a osvojovali si zacházení s různými zbraněmi. Natáčení pak bezprostředně předcházel dvoutýdenní pobyt v irském vojenském výcvikovém táboře.
Na výcvik herců dohlížel koordinátor kaskadérských scén Steve Dent. "Rychle jsme zjistili, jak se který herec cítí v sedle a podle toho jsme jim přiřadili různé koně," vysvětluje Dent. "S dostatečným tréninkem dokáže jezdit na koni každý. Někteří herci samozřejmě potřebovali důkladnější průpravu než ostatní."
Jedním z nich byl i představitel Artuše Clive Owen, který musel začít od píky. "Neuměl jsem jezdit ani trochu," říká herec. "V několika filmech jsem na koni seděl, ale to byly pouze několikadenní záležitosti. Když se zeptáte herce, jestli umí jezdit na koni, řeknou vám všichni do jednoho, že ano. Jakmile jsem tu roli dostal, začal jsem se ihned učit - pět dní v týdnu po necelé dva měsíce. Artuš je dobrým jezdcem, proto tato role spočívala z velké části v umění působit v sedle přirozeně."
"Tento film má určité prvky, které činí jeho natáčení náročnějším, než je obvyklé," říká kameraman Slawomir Idziak (Černý jestřáb sestřelen). "Je to akční snímek, ale zároveň také historický film s velkým důrazem na kostýmy. Akce je však jeho hnací silou a Antoine měl velmi specifické představy, jak ji ve filmu zachytit. Byla to zajímavá zkušenost."
Žádná scéna nevyžadovala tak dokonalou souhru režiséra a kameramana jako velkolepé vyvrcholení filmu v podobě bitvy u Mount Badon. Tato bitva byla posledním a největším z Artušových 12 vítězství nad Sasy. Drtivá porážka útočníky rozehnala a na několik následujících let rozložila jejich armádu. Aby Fuqua co nejvěrněji zachytil zuřivost tohoto krutého a krvavého střetu, který se stal jednou z nejbrutálnějších bitev, jaká kdy byla zobrazena ve filmu, strávil jeho natáčením pět týdnů.
V některých chvílích bylo dění na bitevním poli natáčeno až 19 kamerami najednou. Někteří pomocní kameramani se oblékli jako komparzisté a natáčeli přímo uprostřed bitevní vřavy. "Měli jsme kamery úplně všude," říká Fuqua. "Byly připevněny na štítech, na mečích a dokonce i na koních. Chtěl jsem, aby bylo publikum vtaženo co nejhlouběji do bitvy, a to přirozeným způsobem, bez použití speciálních efektů. Snažili jsme vymyslet, jak tuto bitvu znázornit unikátním, zajímavým a zábavným způsobem. Proto jsme využili nápadu s více kamerami. Bylo to velice zábavné, ale také pekelně těžké."

Král Artuš: Historie legendy
Všechna data jsou přibližná a vycházejí z archeologických a písemných nálezů.
122 n.l. Stavba Hadriánova valu začíná
175 n.l. Lucius Artorius Castus stanul v čele sarmatských jednotek v Británii
364 n.l. Piktové a Skoti podnikají vpády skrze val; ze západu útočí irští piráti
410 n.l. Římské jednotky se stahují z Británie
425 n.l. Vortigern přivolává do Británie saské žoldáky
455 n.l. V čele Britů stanul Ambrosius Aurelianus
470 n.l. Artuš vede britské síly proti Sasům
480 n.l. Odehrává se bitva u Mount Badon, ve které Sasové utrpí těžkou porážku od armády vedené Artušem
518 n.l. Bitva u Camlan, Artuš umírá
529 n.l. Vychází spis velšského mnicha Gildase De Excidio Brittaniae (O zkáze Británie)
690 n.l. Vychází kniha Historia Brittonum (Dějiny Britů) historika Nenniuse
860 n.l. Sbírka Annales Cambriae je dokončena
1136 n.l. Geoffrey z Monmouthu dokončuje knihu Historia regum Britanniae (Dějiny králů Británie)
1170 - 1191 n.l. Objevuje se kniha Chrétiena de Troyese Arthurian Romances
1215 - 1235 n.l. Je dokončena sbírka Arthurian Vulgate Cycle
1484 Je vydána kniha Le Morte D' Arthur (Artušova smrt) sira Thomase Maloryho
1590 - 1595 Sir Edmund Spencer píše knihu Faerie Queene
1859 - 1891 Alfred Lord Tennyson vydává knihu The Idylls of the King (Idyly královské)
1938 Vychází kniha T.H. Whitea The Sword in the Stone
1981 Film Excalibur Johna Boormana se objevuje na plátnech kin
1982 Vychází kniha Mlhy Avalonu Mariona Zimmera Bradleyho
2004 Touchstone Pictures a Jerry Bruckheimer Films uvádějí do kin snímek Král Artuš

SKUTEČNOST
Král Artuš (anglicky Arthur) je legendární anglický panovník 5. a raného 6. století, který dle středověkých dějepisců a romancí vedl obranu Velké Británie proti Sasům na počátku 6. století. Detaily jeho života jsou převážně díly lidové a literární tvořivosti; současní historici zpochybňují samotnou existenci této postavy.Vzácné zmínky o něm nacházíme například v Annales Cambriae, Historia Brittonum a spisech sv. Gildy. Jeho jméno se objevuje také ve středověké poezii, například v básni Y Gododdin. Své sídlo měl podle legendy na hradě Kamelot.
Postava legendárního Artuše se dostala do mezinárodního povědomí především díky populárnímu dílu Geoffreyho z Monmouthu Historia Regum Britanniae (Historie britských králů) z 12. století. Objevuje se ovšem i v některých dřívějších velšských a bretaňských příbězích a básních; v těchto dílech je obvykle líčen jako mocný válečník bránící Británii před lidskými i nadpřirozenými nepřáteli, nebo jako kouzelná postava, někdy spojovaná s velšským zásvětím Annwn. Nakolik byla Monmouthova Historie (dokončená přibližně 1135) směsicí starších pramenů a nakolik plodem jeho představivosti, není známo.
Ačkoliv se náměty, události a postavy zachycené v jednotlivých zpracováních artušovské legendy často zásadně liší a neexistuje její kanonická verze, Monmouthův král Artuš často sloužil jako vzor pro pozdější příběhy. V jeho díle je Artuš vyobrazen jako král, který porazil Sasy a vytvořil impérium ovládající Velkou Británii, Irsko, Island, Norsko a Galii. Mnoho prvků a událostí, považovaných dnes za základní součásti artušovského příběhu, se objevuje právě v Historii, a to včetně Artušova otce Uthera Pendragona, čaroděje Merlina, Artušovy manželky Guinevery, meče Excaliburu, Artušova početí na Tintagelu, závěrečného boje s Mordredem u Camlanny a Artušova posledního odpočinku na Avalonu. Ve 12. století přidal francouzský básník Chrétien de Troyes k legendě postavu Lancelota a motiv putování za Svatým grálem; jeho dílo položilo základy žánru artušovské romance, který tvořil významný proud ve středověké literatuře. V těchto příbězích, pocházejících často z Francie, se vyprávění soustřeďuje nejen na postavu Artuše samotného, nýbrž i na jiné postavy, například rytíře Kulatého stolu. Artušovská literatura hrála důležitou roli ve středověkém umění, její význam však v následujících stoletích zanikal; znovuobnovení zájmu se dočkala až v 19. století. Ve 21. století legenda nadále přežívá nejen v adaptacích literárních, ale i divadelních, filmových, televizních či komiksových.

Ocenění:
The Saturn Awards
2005 - Nejlepší speciální DVD vydání

DABINGV českém znění: Aleš Procházka - Clive Owen (král Artuš), Martin Stránský - Ioan Gruffudd (Lancelot), Kateřina Lojdová - Keira Knightley (Guinevere), Jitka Moučková - Dawn Bradfield (Vanora), Jaromír Meduna - Ray Winstone (Bors), Ladislav Županič - Ivano Marescotti (biskup Germanius), Daniel Rous - Mads Mikkelsen (Tristan), Jakub Saic - Joel Edgerton (Gawain), Miroslav Táborský - Stellan Skarsgard (Cerdic), Stanislav Lehký - Ray Stevenson (Dagonet), Zdeněk Hruška - Hugh Dancy (Galahad), Zdeněk Podhůrský - Til Schweiger (Cynric), Otmar Brancuzský, Ernesto Čekan, Jan Vágner, Jindřich Hinke, Pavel Tesař, Jaroslav Horák, Jan Škvor, Jan Rimbala, Svatopluk Schuller (titulky)
Překlad: Petr Zenkl
Zvuk: Tomáš Říha
Výsledný mix: Anvil Post Production Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr, Lucie Donátová
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Vladimír Žďánský
Vyrobilo: AW studio Praha pro Warner Home Video 2004

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 19.8.2004
Premiéra USA: 7.7.2004 Buena Vista Pictures US
Premiéra Británie: 30.7.2004 Buena Vista Int. UK
Premiéra Irsko: 21.7.2004
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 26.10.2005 (DVD) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 19.1.2005 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 12 389 686
Tržby celkem - $ 203 567 857
Návštěvnost v ČR 129 678
Náklady (Rozpočet) - $ 120 000 000

FILMY V SÉRII

Král Artuš gastonrolinc.webnode.cz/news/a1278/
Akční / Válečný, USA / Velká Británie, 2004
Režie: Antoine Fuqua, Hrají: Clive Owen, Stephen Dillane

Král Artuš: Legenda o meči gastonrolinc.webnode.cz/news/a1279/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / Austrálie, 2017
Režie: Guy Ritchie, Hrají: Charlie Hunnam, Jude Law

Orel Deváté legie gastonrolinc.webnode.cz/news/orel-devate-legie-the-eagle-2011-114-velka-britanie-usa-drama-dobrodruzny-historicky-65/
Drama / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 2011
Režie: Kevin Macdonald, Hrají: Channing Tatum, Jamie Bell

 

Tvůrci a herci

Antoine Fuqua (Režie), Jerry Bruckheimer (Produkce), Hans Zimmer (Hudba), Slawomir Idziak (Kamera), Conrad Buff IV (Střih), Jamie Pearson (Střih), Michelle Guish (Casting), Ronna Kress (Casting), Paul Cross (Scénografie), Dan Weil (Scénografie), Penny Rose (Kostýmy), Louis Joon (Kostýmy),  Eddy Joseph (Zvuk), Neil Collymore (Zvuk), Ailbhe Lemass (Masky), Amy Byrne (Masky), David Franzoni (Scénář), Clive Owen (Herec), Stephen Dillane (Herec), Keira Knightley (Herec), Ioan Gruffudd (Herec), Joel Edgerton (Herec), Stellan Skarsgard (Herec), Ray Winstone (Herec), Hugh Dancy (Herec), Til Schweiger (Herec), Mads Mikkelsen (Herec), Ray Stevenson (Herec), Graham McTavish (Herec), Ken Stott (Herec), David Murray (Herec), Owen Teale (Herec), Clive Russell (Herec), Ivano Marescotti (Herec), Charlie Creed-Miles (Herec), Ned Dennehy (Herec), Lochlainn O'Mearain (Herec), Lorenzo De Angelis (Herec), Maria Gładkowska (Herec), Sean Gilder (Herec), Gerry O'Brien (Herec), Des Braiden (Herec), Stefania Orsola Garello (Herec)

 

2004/126/USA, Velká Británie, Irsko/Akční, Válečný, Historický, Dobrodružný