Hitman / Hitman (2007/89/Francie, USA/Akční, Krimi, Drama, Thriller) 61%

JEDNOU VĚTOU
„Nemá jméno, nemá minulost, nemá slitování..."

OBSAH
Svět není zrovna bezpečné místo pro život – po celém světě panuje násilí a v potemnělých uličkách se krade, přepadává a zabíjí. Hitman alias Agent 47 byl zrozen jako nástroj pro zabíjení těch, kteří to způsobují. Je přesný, důsledný, spolehlivý, nedá se vystopovat a nemá emoce. Hitmanovo úkolem je zavraždit jistého politika, kterého hledá Interpol i ruská armáda v celé východní Evropě. Něco se ale zvrtne a Agent 47 má v patách nejen armádu a Interpol, ale i ruskou mafii. Hitman se střetne s agentem Interpolu Mikem, který ho chce předat justici, i mafiánem Yurim, jehož jediným snem je mít v rukách moc a peníze, a je mu úplně jedno, jak toho docílí. Začíná vysoká politická hra a nekompromisní bitva o přežití, ve které musí Agent 47 čelit nejen přesile protivníků, ale i náhlému emočnímu vzplanutí, které má na svědomí půvabná ruská dívka lehčích mravů. Film vznikl jako adaptace stejnojmenné počítačové herní série, která už několik let trhá žebříčky prodejnosti. Agent 47 je produktem pokusu šíleného vědce, který spojil pět různých DNA, aby získal nezničitelného zabijáka, který by bojoval ve službách dobra. Hitman je v neustálém nebezpečí, které ještě víc vyniká v kontrastu s luxusem dnešního znovuzrozeného Ruska. I když film přímo nevychází z herních zápletek, zcela respektuje způsob, jakým se příběh vypráví. Temná atmosféra filmu odkazuje ke špionážním filmům z dob studené války; je plnokrevnou akční podívanou plnou přestřelek, honiček a fyzického vypjetí. Režisér Xaver Gens spolupracoval na filmech jako Ronin nebo Maximální riziko a jako autor krátkých filmů pronikl například do programu slavného filmového festivalu v Benátkách. V hlavní roli se představí Timothy Olyphant, který se letos v létě stal protivníkem Bruce Willise ve čtvrtém pokračování Smrtonosné pasti.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Měl jsem osobní čest a mnohahodinové potěšení se čtyřmi díly herní série od ne úplně normálních Dánů, a po zjištění, že se příhody nejostřejšího plešouna od dob Yula Brynnera (ne toho z Kokosů Na Sněhu) budou převádět na plátno, a že se prácičky zúčastní i dvorní skladatel Agentury, jeho ambientně-symfonické veličenstvo Jesper Kyd, jsem se nebývale obveselil. Naivně. Protože od té doby už to šlo jenom z kopce - kdysi rychlý a zběsilý TurboDiesel, o kterém se jeden čas říkalo, že by mohl navléct oblek a uvázat rudou kravatu (bože chraň), a který se nakonec chopil produkce, totiž jaksi nezaregistroval, že mít čárový kód na zátylku je něco jiného než VIN na ptáku, a výsledkem je tak něco, co obsahem připomíná poslední fázi každé mise prvního dílu Hitmana - tu, kde se vaše trpělivé úsilí s garotou, SOG Pentagonem a maximálně Berettou s tlumičem zvrhlo v prachsprostou rubanici - a navíc to nemá tu celkovou scénáristickou promyšlenost. Anebo lépe řečeno, abychom nazývali věci pravými jmény, to nemá smyslu o nic víc než politické mystifikační pohádky naší doby, jen se za sebe skládají scény drsných chlápků a ještě drsnějšího masakrování. Což mě přivádí k tomu, že kdybych nesledoval Unrated verzi, kde je vidět vcelku dost krve a vcelku dost málo tělesných půvabů Olgy Kurylenko (dělám si legraci, je tam toho z ní vidět...vlastně všechno, a ne jednou;)), byl bych asi ještě o něco naštvanější. Takový luxusní de facto hotový filmový materiál byl k dispozici, a výsledkem tvůrčí práce je něco mající intelektuální kvality Kurýra, a to ještě možná ani ne toho prvního. Pominu světelné roky za hranicemi uvažování tvůrců filmu vzduchoprázdnem plující otázku "Proč by se sakra ruský prezident choval jako takový život si zbytečně komplikující idiot, že spoiler spoiler a spoiler" a zeptám se "K čemu jako vůbec je bitka čtyř čísel ve vagónu, proč sakra všichni míří na všechny, aby se nakonec začali opižlávat dvojicemi tanto nožů, a odkud se hergot vzal ten černoch???" Abych to shrnul - tento filmový Hitman má blíž k tomu rovněž filmovému s Chuckem Norrisem než k tomu hernímu. Fanoušky předlohy to paradoxně může svým způsobem perverzně pobavit, normálního neinformovaného diváka to podle mě může jen a jen Nasralláht, pokud není příznivcem krvavé akce bez něčeho označitelného za příběh, a navíc s originalitou rovnocennou dosti zlodějské hudbě dalšího z Zimmerových fámulů. Vystrkovat v něčem takovémhle na odiv trademarky hitmanovské série je drzost adekvátní tvrzení, že Timothy Olyphant může svým - pro pana 47 nevhodným - hlasem deklamovat věci jako "Kéž bych mohl cítit aspoň to co ty." a neznít přitom jako dement. (Gemini) 2*

Původně jsem se těšil, pak jsem se nějak moc netěšil, ani jsem se na to nehrnul, čím to...když přitom tvrdím, že hry, podle kterých je točený tento film jsou dost možná jedním z mála toho nejlepšího co jsem kdy měl možnost hrát. Hlavně tedy mise v Moskvě mají šťávu a jasně že se i Moskva objeví v tomto filmu, ale já prostě z toho nemám vůbec dobrý pocit. Od začátku jsem z toho neměl dobrý pocit. Timothy Olyphant prostě není Hitman, ať se na mě nikdo nezlobí, když jsem to zjistil, že ho bude hrát, dost mě to štvalo, ale co jsem měl dělat. Od té doby jsem nějak neměl chuť vůbec samotný film vidět, až nakonec jsem se překonal a pustil si unrated verzi s krví stříkající kam lidské oko dohlédne. Čím krvavější, tím lepší Hitman, no ne? U hrách to vždycky platilo. Jenže prostě když si připomenu takovou Moskvu a pak jí vidím v tomto filmu, něco mi v tom chybí, něco co se nedá jen tak ztvárnit, ten osobitý pocit, z toho všeho, který tento film prostě nemá. Ani nemůžu říct, že by herec ztvárnil bůhví jak odzbrojující výkon. Ano, chápu, že se snažil být bez citů, ale mohl být trošku temnější, důkladnější...to všecko mi tam neskutečně chybí. A krom toho akce opravdu není to nejlepší, rozhodně není špatná, ale dost dobrá také ne, a koukat na digitální krev, v Unrated verzi bylo docela ubíjející. Hitman se dle mých slov nepodařil, ale vinu bych hledal ve tvůrcích než v samotných hercích, ti za nic nemůžou. Taková Olga Kurylenko, budoucí BondGirl zahrála svojí roli opravdu dobře a důkladně, ale příběh, Hitman, akce, to všechno mohlo být o stupeň lepší, a už bych mohl mít na všechno trošku rozdílný názor. Hitmana si tedy rozhodně zahraju spíše na počítači, než abych znovu koukal na tuto bezduchou akci, kterou by Hitman určitě bezespory byl i tak, ale veškeré aspekty tomu jen přikreslily podobu, s jakou se reprezentuje na obrazovkách a plátnech, a mě se to tak nelíbí. (Malarkey) 2*

Konečně se Hitman dočkal svého filmového zpracování. Tento muž se zrodil k zabíjení a je pravděpodobně nejchladnějším agentem mezi všemi těmi, které poznal filmový svět. Jeho dokonalé "zchlazení" nadržené Olgy Kurylenko opravdu stojí za to. To se povedlo, ale nepovedlo se toho dost. Chorály, které zní na začátku se vytratí s nimi velkolepost, kterou mohl Hitman obsahovat. Postupem času se z Timothyho Olyphanta stává dobrý zabiják, ale stále to není 100% Hitman, který nehne ani brvou při zabíjení (v těchto okamžicích mi trochu Olyphantova mimika vadila). Avšak ani on to nemá lehké, protože Xavier Gens si vybral celkem průměrný scénář, který spíše než k filmu je ke klipu, který má být roztažen na délku 100 minut. Věci se před divákem dějí, ale chybí jim toho dost. Ať je to alespoň špetka logiky nebo trocha reálnosti(viz závěr s helikoptérou, digitální a nehezké). Škoda, že to není takový krvák jak mohl být a že na studeného a chladného si nehraje hlavní postava tak jako celý film. Slabší průměr, který zůstal na půl cesty mezi kvalitním převodem hry na filmové plátno a všemi ostatními trapnými pokusy. Mimochodem 47 zvládá dost akrobacie na to, že pod zády dva velké nože/meče. (Djkoma) 3*

VELKÁ RECENZE
Adaptace počítačových her by to v kinech mohly mít velmi snadné. Potenciální publikum tu existuje, příběh je většinou mnohem „filmovější“ než v případě knih a není nutné vymýšlet kulisy a složité rekvizity, protože už to všechno dávno udělali herní designéři. Přesto to pořád nevychází. Silent Hill ale ukázal, že když se za kameru postaví ten správný člověk a scénář napíše někdo, kdo s hraním neskončil u automatové verze Pac-mana, může to fungovat. Hitman měl ambice dokázat, že Silent Hill nebyla náhoda a všichni tak nějak doufali, že po něm už se to všechno řádně rozjede. Bohužel Hitman zklamal. A to velmi.
Hitman je totiž nesmírně hloupý. Všichni už jsme si dávno zvykli na to, že produkční stáj Luca Bessona nevypouští do světa zrovna dvakrát inteligentní filmy, tentokrát však jde o opravdu veliký omyl. Skip Woods, zodpovědný za stejně hloupý, ale poměrně zábavný film Swordfish: Operace Hacker, totiž příběh pojal jako akční béčko z osmdesátých let. Bohužel v tom horším slova smyslu. Bezejmenný hrdina s kódovým označením 47 má za úkol zlikvidovat ruského prezidenta. Mise jako každá jiná a když hlava největšího státu světa leží na zemi s dírou v hlavě, vypadá to na další snadno vydělané peníze. A v ten moment se to začíná komplikovat. Prezident totiž podle všeho přežil, ale Čtyřicet sedmička chyby nedělá a začíná ve vzduchu cítit podraz obřích rozměrů. A navíc brzy zjišťuje, že po něm jde nejen ruská tajná služba a agent Interpolu Mike Whitter, ale i jeho bývalí zaměstnavatelé. Hrdina se však nevzdává a spolu s prostitutkou s dobrým srdcem Nikou se vydává zjistit, kdo a proč mu chce prohnat kulku lebkou.
Ať už počítačovou předlohu filmu znáte nebo neznáte, vězte, že jde o mnohem atmosféričtější zážitek, než je film. I když jsou herní příběhy velmi jednoduché, působí mnohem kompaktněji, inteligentněji a především víc dospěle, než scénář Skipa Woodse. Ten totiž asi nedostal jasné instrukce, jak má film vypadat. Hitman se ve své první polovině tváří až příliš vážně a snaží se neúspěšně zakrývat fakt, že jde v podstatě o absolutní béčko bez špetky originality. V polovině naštěstí tvůrcům došlo, že se vydali špatnou cestou a film obohatili o kapku nadhledu, ale tahle změna přišla bohužel příliš pozdě na to, aby mohla nějak významně ovlivnit výsledek. Woods se navíc uchyluje k laciným nápadům, které byly už před deseti lety považovány za směšné a dnes působí vyloženě zoufale. Záporáci, kteří se oslovují „soudruhu“ v současnosti nevyvolají strach, ale spíš cynický úšklebek.
Kdyby byl Hitman alespoň dobře natočený, dala by se příběhová tupost odpustit. Xavier Gens sice při akčních scénách není úplně mimo, avšak na víc než na klasický žánrový průměr nedosáhne. Na Hitmana se dá koukat, občas je to i docela zábava, ale většinou se režisér nedokáže vydrápat výš, než na obvyklý standard. Luis Leterrier dokázal z Kurýra, který měl stejně blbý scénář, vytáhnout mnohem více zábavy, Gens však většinou docela tápe a neví, jak z hloupoučkého příběhu se ctí vybruslit.
Gensův největší problém je však fakt, že neví, co dělat s herci. Timothy Olyphant, na kterého se snesla vlna kritiky dřív, než byl venku byť jediný trailer, překvapivě neuráží. Do role by se samozřejmě hodil někdo starší, ale záporák z poslední Smrtonosné pasti se snaží a s lepším a trochu temnějším scénářem by mohl být v roli nájemného zabijáka ještě zajímavější. Všichni ostatní jsou na tom bohužel mnohem hůř. Dougray Scott, proklínaný padouch z Mission: Impossible 2, nemá co hrát a seriálové hvězdy Robert Knepper (z Útěku z vězení) a Henry Ian Cusick (ze Ztracených) tu jsou jen proto, že je momentálně lidé znají z televize. Klidně by je ale mohl nahradit libovolný bezdomovec z pražského nádraží, kterého by režisér slušně oblékl. Největším omylem je však Olga Kurylenko. Ukrajinská modelka do filmu byla obsazena nejspíš jen proto, aby se mohla procházet po hotelovém pokoji bez podprsenky, rozhodně ale ne kvůli svému hereckému talentu.
Hitman se zkrátka moc nepovedl. I když fanouškům předlohy nabízí docela dost odkazů na jejich oblíbenou hru a ostatním divákům předvede režisér pár solidních akčních scén, ve výsledku je film docela smutný. Paradoxně by ale mohl dalším adaptacím počítačových her pomoci. V Hollywoodu by totiž mohli producenti díky Hitmanovi konečně pochopit, že hráči nejsou nemyslící blbci, kterým ke spokojenosti stačí, že se film jmenuje stejně jako jejich oblíbená hra a že hlavní hrdina je podobný té postavičce, kterou doma prohání po monitoru. Čím dřív si Hollywood uvědomí, že nemůže považovat potenciální publikum za bandu idiotů, tím dřív se dočkáme kvalitních adaptací.

O FILMU
Na cestu z herních konzolí na stříbrné plátno se Hitman vydal v okamžiku, kdy producenti Charles Gordon a Adrian Askarieh společně s koproducentem Danielem Alterem představili návrh na adaptaci této slavné herní série studiu Twentieth Century Fox. Později se k projektu připojila také společnost EuropaCorp, k jejímž partnerům patří například slavný filmař Luc Besson, a producent Pierre-Ange Le Pogam. Právě v té době pracovala EuropaCorp na postprodukci filmu Frontier(s) mladého francouzského režiséra Xaviera Gense. Bessona s Le Pogamem Gensův celovečerní debut natolik uchvátil, že lidem z Foxu doporučili, aby se na některé scény z jeho filmu podívali. „Na konci projekce nám řekli: ‚Dobře! Domluveno! Režírovat bude on‘,“ vzpomíná Le Pogam.
Kromě Gensovy práce na snímku Frontier(s), který měl severoamerickou premiéru na MFF v Torontu, producenty a studio zaujaly také jeho rozsáhlé zkušenosti s různými dalšími filmařskými posty - Gens v minulosti zastal různé pozice od runnera až po pomocného režiséra u několika velkých akčních filmů. Kromě toho nepostrádá opravdové a nakažlivé nadšení pro filmařské řemeslo a umění.
„Xavier je do filmů absolutní nadšenec,“ říká Le Pogam. „Miluje všechny prvky filmařiny a hrozně rád se snaží dostat z herců to nejlepší. Zajímá ho vývoj každé postavy od začátku až do konce. A stejně jako ostatní velmi talentovaní lidé má dar přitahovat neméně kreativní lidi, kteří pak tvoří jeho produkční tým.“
Timothy Olyphant označuje Gense za hlavní důvod, proč roli v tomto filmu přijal. „Xavier je opravdový kinofil,“ říká herec. „Sedět s ním a povídat si o jeho nápadech a představách o tom, jak by měl film vypadal, mi to rozhodnutí velice usnadnilo. Úplně mě pro ten projekt nadchl.“
Gens se vášnivě věnuje nejen filmům, ale také počítačovým hrám, proto jej nabídka režijní úlohy u adaptace jedné z jeho nejoblíbenějších her velice potěšila. Jako zapálený fanoušek série o Hitmanovi chtěl zůstat co nejvěrnější jejímu specifickému stylu a vyhnout se nástrahám, které se spoustě jiných videoherních adaptací staly osudnými. „Chtěli jsme, aby filmový Hitman vyprávěl originální a vzrušující příběh, nikoliv jen přenesl hru na plátno,“ říká Gens. „Chtěli jsme z toho imaginárního světa vytvořit něco ‚reálného‘ a zachovat při tom všechny ty oblíbené aspekty, které na té hře fanoušci zbožňují.“
Gens se proto se scénáristou Skipem Woodsem snažil zachovat co nejvíce reálií a rekvizit z herní předlohy včetně Hitmanova nevšedního arzenálu, oblečení a dobře známého symbolu lilie. „Skip napsal podle hry skvělý scénář,“ říká Le Pogam. „Zvolil úplně odlišný přístup, ale zachoval veškerý půvab a základní prvky hry, včetně stylové image hlavního hrdiny: černý oblek, bílá košile, červená kravata, vyholená hlava a čárový kód. Nechybí ani ta psychologická mnohoznačnost a tajemství, která Hitmana obestírají - odkud pochází a jak přišel k těm výjimečným schopnostem.“
„Agent 47 je zabiják, kterému ale zabíjení nečiní žádné zvláštní potěšení,“ říká Le Pogam. „Je to profesionál, dělá zkrátka svou práci. A díky tomu je tak tajemný. Pořád nás nutí k přemýšlení, proč vlastně dělá to, co dělá.“
Gens, vyzbrojený Woodsovým scénářem, špičkovým štábem a hvězdným mezinárodním obsazením, čerpal inspiraci i z různých filmů, které mají s počítačovým žánrem pramálo společného. „K Hitmanovi mě přitahovala originalita jednotlivých postav a atmosféra - ten obrazný svět, ve kterém se film odehrává,“ říká režisér. „Připadalo mi to jako možnost natočit něco opravdu temného, kombinaci thrilleru a akčního filmu.“
Při formování titulní postavy se Gens s Woodsem poohlíželi po samotářích, které jsou diváci zvyklí vídat spíše ve westernech nebo špionážních thrillerech z éry studené války. „Chtěl jsem, aby byl 47 takový ten věčný solitér,“ říká Gans. „Je velmi osamělý a působí téměř jako nějaký mýtus.“
Každý fanoušek herní předlohy má jistě svého vysněného představitele, který by měl podle něj do Hitmanova pečlivě střiženého obleku vklouznout. Poté, co zhlédli výkon Timothyho Olyphanta ve filmu Smrtonosná past 4.0, měli filmaři jasno v tom, koho si v roli představují oni.
„Když jsem se s Timem setkal, velmi příjemně mě překvapil,“ říká Gens. „Je určitým způsobem zajímavý - je velmi příjemný, hodně cool, ale zároveň dokáže působit tak nějak temně. Připadalo mi, že by se role Agenta 47 a jeho hledání vlastního nitra mohl zhostit.“
„Ideální herec musel být fyzicky zdatný a působit rázně, důstojně a elegantně,“ pokračuje Gens. „Když Tim první den dorazil na plac, vypadal v té roli přesně jak, jak jsme si vysnili.“
Předtím, než se Olyphant poprvé proměnil v Agenta 47, strávil se svým osobním trenérem šest týdnů v tělocvičně. Jeho krédo popisuje jako: „Vezměme Tima na hodinu a půl do tělocvičny a zkusme, jestli se nám podaří, aby se pozvracel.“ Absolvoval také výcvik s automatickými střelnými zbraněmi. Posledním detailem, který jej definitivně proměnil v Hitmana, bylo ostříhání dohola. Hranici, která by z něj udělala Hitmana natrvalo, však nepřekročil - imitace tetování na hlavě mu byla nanášena každý den před natáčením.
„Upřímně řečeno, ty kostýmy byly moc fajn, ale účes už poněkud méně. Když mi oholili hlavu, napadlo mě jako první: kéž bych to mohl hrát s kšticí. Ale pak mě ta rozmrzelost přešla, protože ta holá hlava a tetování vzadu na lebce má vlastně taky něco do sebe,“ říká herec.
„Agent 47 páchá násilné činy a je hodně chladnokrevný, ale v jádru je to jen člověk, který prostě dělá svou práci,“ pokračuje herec. „Je to docela osamělá existence a vůči své práci je citově otupělý - což je v případě tohoto povolání asi i nutné. To nicméně platí pro každého, kdo se pohybuje na hodně vysoké úrovni a pracuje sám. Snaží se dělat věci jednoduše, bez emocí a mít v nich pořádek, protože si tak může udržet čistou hlavu a všechno to zvládnout.“
Pak ale do Hitmanova hyperpečlivě uspořádaného života a jasné mysli vstoupí ruská prostitutka Nika, která začne probouzet jeho svědomí a nutit jej přemýšlet o tom, co vlastně dělá. „Mám ráda emoce. A tenhle film je mísí se skvělou akcí,“ vysvětluje její představitelka Olga Kurylenko. „Když jsem přišla na scénu a viděla, jak Xavier režíruje, pochopila jsem, že tenhle film je opravdu na míle vzdálen všem dosavadním videoherním adaptacím. Doufám, že bude lidem na těch postavách opravdu záležet.“
„Nika je katalyzátorem jeho vnitřního konfliktu,“ říká Le Pogam. „47 stojí uprostřed celého toho politického zmatku, zapletený do různých vnějších konfliktů, a stýká se pouze s lidmi, které má zabít nebo kteří mají zabít jeho. A uprostřed toho všeho se objeví Nika. Je krásná, drsná a šarmantní - a záleží jí na něm. Na to ovšem není vůbec zvyklý. Nikdo mu neřekl, že lidé mohou mít přirozené vztahy, a to jeho život obrátí úplně naruby.“
Jeho misi dále komplikuje neúnavný agent Interpolu Mike Whittier, který se jej už celá léta snaží najít a polapit. Stejně jako Agent 47 je i Mike mnohavrstevná postava, která podle jejího představitele Dougraye Scotta vnáší do filmu další rozměr. „Propracované postavy dokáží pomoci každému akčnímu filmu,“ říká Scott. „Díky nim se ten svět stává uvěřitelnějším. Cokoliv, co přidává filmu na realističnosti, aniž by kvůli tomu musel nějak vybočit z žánru, je bezva. Je velmi snadné na to kašlat a říct, že je to přece pouhý akční film, takže záleží jen a jen na akci. Jenže to tak není. Což Xavier i všichni herci pochopili.“
„Dougray je skutečně hodně působivý herec, má něco hluboko uvnitř,“ říká Gens. „Když jsme se poprvé setkali, bavili jsme se o Mikeově vztahu s jeho rodinou. Mike je rodinný typ, ale také je posedlý tím, aby konečně dopadl Agenta 47. Je to skoro jako nemoc, protože honí samotného ďábla.“
K Olyphantovi, Scottovi a Kurylenko se přidal Robert Knepper, kterého patrně nejvíce proslavila role padoucha Theodora Bagwella v seriálovém hitu Útěk z vězení. I jeho zaujala nejednoznačnost jednotlivých postav: „Když to čtete, říkáte si, že některé ty postavy - včetně mé - dělají opravdu příšerné věci,“ říká herec, který si zahrál ďábelského ruského agenta. „Buď jste Hitman a zabíjíte lidi nebo jste člověk, který jde po Hitmanovi a navíc je zkorumpovaný… a zabíjí lidi. A pak v těch postavách objevíte tu lidskost a uvědomíte si, že nikdo není úplně hodný a nikdo úplně zlý.“
Důležitou „roli“ hraje ve filmu také bulharské hlavní město Sofie, které zastoupilo ruské lokace. „Rozhodli jsme se natáčet v Bulharsku, protože ve filmu hodně využíváme studiových scén a Sofie nám nabídla lokace, pomocí nichž lze ten bohatý a nápaditý svět dokreslit,“ říká Gens. „Příběh se odehrává z větší části v a okolo Petrohradu. Chtěli jsme navodit atmosféru sovětských špionážních filmů z 50. a 60. let - chladnou a temnou.“ Aby filmový svět obohatila ještě více, poslala produkce druhý štáb (pod vedením Oliviera Megatona) natočit velkou akční scénu do jižní Afriky.
„Chtěli jsme zajímavým způsobem natočit temný, drsný film s dobře vykreslenými postavami a jedinečnou vizuální atmosférou,“ říká Le Pogam. „V Sofii jsou nádherné lokace včetně katedrály, soudních dvorů, univerzit a nádraží. Umístili jsme tyhle velmi moderní postavy do architektury z jiných století, čímž vznikla ta temná atmosféra, o kterou jsme se snažili.“
„Chtěl jsem, aby film potěšil hráče, ale také jsem chtěl publiku nabídnout něco jako moderní westernový zážitek - takový gotický, ale zároveň poetický snímek. Je v něm spousta emocí a hodně intenzivní akce. Agent 47 páchá hodně násilí, ale také hledá své svědomí. Je to příběh o vykoupení - o šanci objevit v sobě lidskost a začít nový život. A to, jestli se mu to podaří, je samozřejmě klíčová otázka tohoto příběhu,“ dodává režisér.

DABING
1. DABING (DVD)
V českém znění: Jan Vondráček - Timothy Olyphant (Agent 47), Marcel Vašinka - Dougray Scott (Mike Whittier), Dana Černá - Olga Kurylenko (Nika Boronina), Jaroslav Kaňkovský - Robert Knepper (Yuri Marklov), Ladislav Županič - Ulrich Thomsen (Mikhail Belicoff), Libor Hruška - Henry Ian Cusick (Udre Belicoff), Bohdan Tůma - Michael Offei (Jenkins), Zdeněk Hess - Joe Sheridan (kapitán Gudnayev), Václav Mareš - James Faulkner (Smith Jamison), Lucie Kožinová, Petr Oliva, Pavel Vondra, Jana Páleníčková, Bohuslav Kalva, Ladislav Novák
Překlad: Vojtěch Kostiha
Vyrobil: Studio Virtual pro Bonton 2008

2. DABING (Prima)
V českém znění: Jan Vondráček - Timothy Olyphant (Agent 47), Ivan Jiřík - Dougray Scott (Mike Whittier), Kristina Jelínková - Olga Kurylenko (Nika Boronina), Otakar Brousek ml. - Robert Knepper (Yuri Marklov), Martin Zahálka - Ulrich Thomsen (Mikhail Belicoff), Zbyšek Horák - Henry Ian Cusick (Udre Belicoff), Petr Gelnar - Michael Offei (Jenkins), Jan Szymik - Joe Sheridan (kapitán Gudnayev), Bohuslav Kalva - James Faulkner (Smith Jamison), Jitka Moučková, Jaroslav Horák, Filip Švarc, Klára Sochorová, Pavel Šrom, Lucie Svobodová, Jakub Nemčok, Michal Michálek (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Richard Tomíček
Produkce: Alena Kolerová, Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Lucie Donátová
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy: Anetta Hortvíková
Režie: Michal Michálek
Vyrobilo: Studio S Pro Alfa CZ a.s. pro FTV Prima spol. s.r.o. 2010

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.12.2007 Bontonfilm
Premiéra USA: 21.11.2007 20th Century Fox
Premiéra Francie: 26.12.2007
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 28.4.2008 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 16.6.2008 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 2 633 644
Tržby celkem - $ 101 300 000
Návštěvnost v ČR 27 540
Náklady (Rozpočet) - $ 24 000 000

REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Hitman gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1236/
Akční / Krimi, Francie / USA, 2007
Režie: Xavier Gens, Hrají: Timothy Olyphant, Robert Knepper

Hitman: Agent 47 gastonrolinc.webnode.cz/news/a1237/
Akční / Krimi, USA / Německo, 2015
Režie: Aleksander Bach, Hrají: Rupert Friend, Hannah Ware

 

Tvůrci a herci

Xavier Gens (Režie), Adrian Askarieh (Produkce), Charles Gordon (Produkce), Pierre-Ange Le Pogam (Produkce), Geoff Zanelli (Hudba), Laurent Bares (Kamera), Carlo Rizzo (Střih), Antoine Vareille (Střih), Bouchra Fakhri (Casting), Christian Kaplan (Casting), Debbie McWilliams (Casting), Jacques Bufnoir (Scénografie), Olivier Bériot (Kostýmy), Matthieu Dallaporta (Zvuk), Frederic Dubois (Zvuk), François Fayard (Zvuk), Didier Lozahic (Zvuk), Sabine Fevre (Masky), Skip Woods (Scénář), Timothy Olyphant (Herec), Robert Knepper (Herec), Dougray Scott (Herec), Olga Kurylenko (Herec), Ulrich Thomsen (Herec), Henry Ian Cusick (Herec), Patrick Ligardes (Herec), Eriq Ebouaney (Herec), James Faulkner (Herec), Peter Hudson (Herec), Sabine Crossen (Herec), Nicky Naudé (Herec), Patrick Albenque (Herec), Youssef Diawara (Herec), Paul Bandey (Herec), Cyril Guei (Herec), Joe Sheridan (Herec), Vladimir Kolev (Herec), Emile Abossolo M'bo (Herec), Assen Blatechki (Herec)