Pravdivá romance / True Romance (1993/121/USA/Thriller, Romantický, Krimi) 81%

18.07.2018 12:38
JEDNOU VĚTOU
„Dramatická cesta za štěstím s policií a s nebezpečnou mafií v patách“

OBSAH
Gangsterská romance režiséra Tonyho Scotta o zamilované dvojici Clarencovi a Alabamě vznikla podle scénáře Quentina Tarantina. Když nesmělý Clarence pozná v kině blonďatou krásku, kterou očividně zajímá, je z toho víc než zmatený. Romance nezačíná zase tak romanticky, jak by se zdálo. Alabama je totiž tak trochu "call girl" a plní jistý úkol. Když se ale naplno zamiluje do upřímného a bezelstného mladíka, její láska nezná hranic. I Clarence je ochoten pro svou vyvolenou udělat cokoliv. Když ji jde vykoupit k jejímu pasákovi, odnese si od něj nečekané věno. V zápětí však má zamilovaný pár v patách celé drogové podsvětí, které se neštítí ničeho, aby získalo zpátky své miliony v podobě bílého prášku.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Quentinův zvrácený smysl pro humor a mladá léta Tonyho Scotta? Těžko se téhle jízdě odolává i přes její stárnoucí vizáž. Je to asi podruhé co vidím Christiana Slatera hrát zajímavě a dokonce mě nenudí (poprvé to byla Woo-ova Operace zlomený šíp). Patricia Arquette není podle mě zrovna modelka ani krasavice, takže radší bych vynechal její call girl(holku na zavolanou :D). Dennis Hoppera je ve filmu stejně jako Gary Oldman "velmi dlouho dobu", takže jejich cameo potěší. Musím přiznat, že Gary ze své role dostal všechno co mohl jeho pasák je naprosto skvělý!Takový Brad Pitt také stojí za zmínku. Jeho hulič ležící spící na gauči je opravdu rolička pro jeho obdivovatelky jako stvořená. Film opravdu velmi hodně těží ze scénáře a obsazení, které je velmi kvalitní a rychle se mění(no jo kulky jsou rychlí potvory). Tony Scott na svá nejlepší léta v této době ještě čekal a jeho styl je v půlce cesty k dnešní slasti vizuální krásy. (Djkoma) 4*

„It ain´t white boy day, is it?“ Troufám si tvrdit, že kdyby pan Quentin Tarantino nebyl ošklivě bohatý filmař s neomezenou tvůrčí svobodou, byl by Clarencem Worleyem.. Těžko říct, jestli by scénářem původně zamyšlené nechronologické řadění scén a absence happy endu provedly s True Romance nějaké zásadní zemětřesení, protože Scott stejně válí se svým filmem jen v jednotlivostech (scéna "Maurské geny dona Coccottiho", detektiv T.Sizemore, či ústřední melodie hodící se do dokumentu z africké savany), ale prý existuje fanouškovský sestřih, kde si to lze částečně ověřit. No nic, zůstávají mi dva důležité poznatky - za všechno to násilí může našeptávač Elvis Presley a kdykoliv se objeví S.L.Jackson ve spojitosti s Quintem, stočí se řeč na lízání.. (Gilmour93) 4*

Naprosto skvělá, pekelně černá komedie se dvěma děsivými momenty, výbornými hereckými výkony a hlavně s šíleným "kouzlem osobnosti". Jako už bývá u Tarantina zvykem, podivný mix dryjáku zvaného "kult Elvise Presleyho" s koktejlem postaviček ze kterých máte pocit, že vypadly z Lynchova filmu a prodělaly intenzivní marihuanovou terapii, takže působí nehorázně šťastným dojmem, doprovází výborné optimistické téma od Hanse Zimmera, a všechno to dohromady funguje tak, že si to chcete dát zas a znova. I když vám řeknu, že je to film jehož hlavní hrdinka se jmenuje Alabama, hlavní hrdina prodává comicsy a jeho mentorem (mimo jiné nabádajícím ho k vraždě, což je fakt cool;)) je Elvis Presley, Siciliáni jsou tu označeni za poloviční negry a závěr vám ze všeho nejvíc připomene Hooka, nedejte se odradit, opravdu to stojí za to. (Gemini) 4*

V.I.M. FILMU
Pravdivá romance je dílo, pod kterým jsou podepsáni rovnou dva mistři svých oborů, ale i přesto v jejich filmografii většinou nebývá jmenována na prvním místě. Tony Scott ve třiadevadesátém ještě nezkoušel, co s lidským organismem udělá jeho epileptická kamera a Quentin Tarantino si pověst úchyla z videopůjčovny ještě vybudovat nestačil (Pulp Fiction přišlo až o rok později). Sledovat spolupráci téhle dvojice je ale jednoznačně radost. Scott krotí Tarantinovy scénáristické šílenosti a dělá z nich v rámci možností normální film. Normální film plný krve, násilí, smrtelně vtipných dialogů a křehké lásky. Christian Slater a Patricia Arquette od Pravdivé romance neměli lepší roli a u svých postav se vybičovali k životnímu hereckému výkonu. Krom toho snad každý, kdo se ve filmu objeví, má hvězdu na chodníku slávy. Pravdivá romance je film, který v polovině devadesátých let přišel s něčím novým a odvážným. Zdánlivě obyčejná romantická podívaná, kterou se ale tvůrci nebáli řádně opepřit o desítky originálních režijních a scénáristických nápadů, nezapomenutelných scén a bourání zavedených klišé. Scott teď točí vizuální úlety, které často příběhově hodně váznou, a Tarantino si užívá postavení živé legendy a dělá si v podstatě co chce. Před třinácti lety se ale společně doplazili k obdivuhodnému výkonu a natočili film, který jednu část publika dojme k slzám, další donutí řvát smíchy a jinou maximálním způsobem znechutí. Atmosféra Pravdivé romance je naprosto specifická a osobitá a pokud během první půlhodiny film znechuceně nevypnete, připravte se na podívanou, která se i přes stovky vystřílených nábojů, kila kokainu a litry krve přece jenom řadí do žánru romance. A pokud si myslíte, že člověka nemůže dojmout film, ve kterém se lidské nohy probodávají vývrtkou na víno, Pravdivá romance vás přesvědčí, že se mýlíte. Strašně moc.

GOLDIE FILMU
Dnes jsou to dva dny od doby, kdy zemřel režisér Tony Scott. Jeho dobrovolná smrt zasáhla nejednoho filmového fanouška i filmovou veřejnost. Ač žil a tvořil ve stínu svého staršího bratra Ridleyho, autora hitů jako Vetřelec, Blade Runner, Thelma a Louise nebo Gladiátor, není jeho filmografie zanedbatelná. Navíc mu nelze upřít technická zdatnost, finanční úspěšnost a vlastně ani oblíbenost u mnohých diváků. Dnešní goldie tak bude poctou filmaři, který, i když nikdy nepatřil do první ligy, stopu v kinematografii přece jenom zanechal. Pravdivá romance z roku 1993 snad bude ideální volbou.
Tony Scott občasně tvořil od konce 60. let, jeho kariéra se však plně nastartovala až v letech osmdesátých. V té době natočil několik celkem úspěšných a dodnes oblíbených filmů (Top Gun, Policajt v Beverly Hills 2 ad.), ty pravé hity a umělecky hodnotnější snímky ale přišly až v 90. letech. Pravdivá romance je jedním z nich. Tony Scott sice příběh zjednodušil a trochu „zhollywoodštil“, ovšem rukopis scenáristy a pozdějšího úspěšného režiséra Quentina Tarantina je stále jasně patrný. Především díky němu na Pravdivou romanci docela sedí přívlastek, který sedí skoro na všechny Tarantinovy filmy (ať už na nich pracoval jakkoliv): cool. Jestli si pod tímto pojmem něco z filmové branže představit, pak dílo neotřelé, zajímavé, originální a svým způsobem a v dobrém slova smyslu trhlé. Vtip, romantika a jistá dávka dojemnosti jsou pak vítaným bonusem.
Děj Pravdivé romance měl být původně více spletitý a jinak seskládaný, zhruba podobně, jako to známe například z Tarantinova filmu Pulp Fiction. Nakonec je ale příběh v podstatě pěkně přímočarý. Rozhodně to není na škodu. Ihned po úvodní scéně se seznámíme s vypravěčem filmu. Je jím žena, jejíž hlas děj otevírá i uzavírá. Za malou chvíli se sama objevuje na plátně. Jsme svědky jejího osudového setkání s Clarencem i počátku netradiční romantické story. No, romantické. To slovo není úplně vhodné, protože většinou evokuje naprosto jiný druh filmů, než jaký nám naservírují Tarantino se Scottem. A také je potřeba říci, že jejich láska není středobodem snímku. Pořád je to více drsná krimi komedie s patřičnou dávkou ironie a nadsázky.
Clarence je prodavač komiksů, který se tři roky neviděl s vlastním otcem a jehož milostný život nestojí za nic. Alabama je roztomilá blondýnka, jež zrovna začala pracovat jako call girl. Osud tomu chtěl a byla to právě ona, která měla v den Clarencových narozenin tohoto bezelstného mladíka rozveselit. Už v úvodní scéně, odehrávající se v kině, je jasné, že ti dva jsou si souzeni. Chemie funguje na plné obrátky. Naši dva hrdinové před sebou mohli mít vcelku nudný život, to by jim ale v cestě nesměl stát právě Tarantino. Clarence se rozhodne vypořádat se s Alabaminým pasákem. Z návštěvy si však neodnese její osobní věci, ale kufr, jehož obsah oba příjemně překvapí. A to je ta pravá rozbuška, jež dává věci do pohybu. V kufru se totiž nachází nemalé množství kvalitního kokainu, který budou chtít jeho praví majitelé zpět za každou cenu. Začíná bláznivá a mnohdy absurdní jízda, která vás stihne bavit i dojímat.
Pravdivá romance jako by střídala dvě polohy. Přes všechnu svou drsnost umí být tenhle film tak dokonale, čistě, průzračně a upřímně romantický, že nestačíte valit oči. Prostě to nečekáte. Užíváte si akční i humornou jízdu, přijde střih a jako byste najednou sledovali jiný film. Navíc to vůbec nepůsobí jako pěst na oko. Cítíte, že tak to má být. Přitom pořád cítíte Tarantinovu ironii. Stejně rozporuplná je i hudba. Slyšet ji samostatně, zjeví se vám scény kypící pohodou. Čiší z ní nezávislost, ležérnost. Jenže Zimmerova hudba funguje i s akčním dějem Pravdivé romance. Ten kontrast je vynikající a trefný. Až se vám vybavují válečné scény z Apokalypsy, které doprovázela vážná hudba a kde to také sedělo jako p.del na hrnec.
Nalezneme zde však i jiné atributy, které se později staly pro Tarantina typickými. Jistá nadsázka a absurdnost situací už byla zmíněná. Spousta popkulturních odkazů potěší nejednoho vnímavějšího diváka a filmu dodá další rozměr. Dávka klišé a kýče je dalším poznávacím znamením Tarantina a Pravdivé romance jako takové. Mnoho postav se stalo legendárními. Hlavní hrdinové jsou správně ujetí, tím však výčet roztodivných charakterů zdaleka nekončí. Elvisův duch radí Clarencovi, co má dělat dál, Brad Pitt jako zhulený Floyd leží na pohovce, Gary Oldmana coby pasáka Drexela zdobí dredy a zkažené zuby, Christopher Walken je však snad nejúžasnější ze všech. Jeho mafián se sicilskými kořeny Vincenzo Coccotti má uhrančivé oči a jde si tvrdě za svým, přesto se na chvíli nechá pobavit otcem Clarence, který mu vysvětluje, že Sicilané jsou vlastně poloviční negři. Výčet by mohl pokračovat...
Pravdivá romance zasahuje hned do několika žánrů a neplave ani v jednom z nich. Tarantino napsal třeskutě dobrý scénář a Tony Scott jej dokázal ukočírovat, tudíž vzniklo dílo, které je dodnes vyhledávané a oblíbené. Ten mix romantiky, nadsázky, černého humoru, akce a napětí zkrátka zdařile funguje. Pravdivou romanci lze vnímat také jako předvoj dalších Tarantinových filmů. A pro mnohé je právě tento předvoj o to sympatičtější, protože v něm Tarantino ještě nesklouzl k takové sebestřednosti.

VELKÁ RECENZE
Clarence je docela obyčejný kluk z Detroitu,   který tráví každý své narozeniny osamocenou   návštěvou kina. Tentokrát je však všechno   trochu jinak – v tomhle kulturním zařízení   totiž potká Alabamu, hezkou holku, která o něj   překvapivě jeví velký zájem a nejen to –   líbí se jí stejný pochybný kung-fu filmy a   taktéž miluje Elvise Presleyho. Ti dva se do   sebe zamilují a nakonec spolu skončí v posteli.   Vše se zdá být takřka dokonalý. Až na to,   že Alabama je štětka pracující pro pasáka   Drexla…Clarence se proto rozhodne za ním zajít   a svojí lásku vyplatit. Vše se mu trošku   vymkne z rukou a tak nakonec odchází bohatší o   nějaký zkušenosti a hlavně kufrem narvaným   koksem. Novomanželé se rozhodnou nečekaný dar   udat v Los Angeles a urychleně se uklidit ze   Států. Ovšem Drexlerovi společníci tohle   velkodušný pasákovo gesto odmítnou akceptovat   a tak má zamilovaná dvojka o pořádně akční   líbánky postaráno…
Tohle dílko pod   režijní taktovkou Tonyho Scotta je prostě   romantika…Ovšem romantika v čistě   tarantinovským duchu, takže se nekoná žádný   příběh z červený knihovny. Naproti tomu   gangsterů, policajtů, drog, zbraní, krve a   mrtvol si užijeme víc než dost. Kdo jiný mohl   totiž k tomuhle napsat scénář než   Tarantino…Slyšel jsem názory, že on by z   filmu vytřískal víc.
Už se nedozvíme co je na   tom pravdy, ale za sebe říkám, že jsem rád,   že to dopadlo, jak to dopadlo – díky dialogům   a vůbec celému tomu dění je Tarantinův   rukopis znát, a přeci je film díky Tonymu   Scottovi zpracován trochu jiným způsobem, což   jsem jednoznačně přivítal. Povedla se hudba,   zaznělo pár výborných hlášek a tvůrcům se   navíc podařilo získat opravdu velký množství   známých jmen.
V hlavních úlohách se tak   objevují Patricia Arquette (fakt jí to sluší)   a Christian Slater (kterého nemám příliš v   oblibě, ale tady s nim nemám jediný problém) a   přestože hrají dobře, já měl největší   radost z Garyho Oldmana, Brada Pitta (věčně vyhulenej zevl   Floyd) a Jamese Gandolfiniho (tehdy ještě tak o   30 – 40 kilo lehčího než dnes) a to není   rozhodně všechno – mihnou se tu také Saul   Rubinek, Dennis Hopper, Michael Rapaport,   Christopher Walken nebo Tom Sizemore. A taky Val   Kilmer a Samuel L. Jackson, ale u nich se musím   přiznat, že jsem měl velký problém je vůbec   postřehnout. Jinak ke zpracování – nejlepší   scény jsou zřejmě ty tři konfrontace –   Clarence – Drexl, Alabama – Virgil a ono   velkolepý finále. Byl jsem fakt spokojený,   takže jsem tuhle věc určitě neviděl   naposled…

PODROBNÝ POPIS FILMU
Osamělý mladík Clarence Worley tráví osamělé narozeniny v baru, kde se marně pokouší navázat nějakou známost. Později toho večera se však seznámí s dívkou jménem Alabama, a protože v sobě velmi rychle najdou zalíbení, skončí večer milováním v tiskárně comicsů, kde mladík pracuje. Dívka se mu však ráno přizná, že je začínající prostitutka, kterou mu koupil jeho šéf k narozeninám. Současně mu však řekne, že se do něj zamilovala. A protože vzplanutí je vzájemné, koná se skromná svatba. Alabama má strach ze svého brutálního pasáka Drexela, ale zhmotnělá představa Elvise Presleyho, který je Clarencovým idolem, mladíkovi poradí, aby Drexela zabil. Ten ovšem právě v tu chvíli sám zabil dva muže, kteří mu prodali kufr plný drog. Clarence se vydá na předměstí, aby z Drexelova podniku odnesl kufr s věcmi své manželky. Je tu brutálně zbit, ale pak zastřelí Drexela i jeho komplice.
Teprve doma zjistí, že si spletl kufry a ten, co přivezl, není plný oblečení, ale kokainu. Od svého otce, bývalého poldy Clifforda, se Clarence dozví, že Drexelova vražda je připisována jeho šéfovi Blue Lou Boylovi. Manželé se vydají na cestu do Hollywoodu, aby tu s pomocí Clarencova přítele Dicka Ritchieho prodali kokain a začali nový život. V patách však mají sicilského mafiána Vincenza Coccottiho. Ten nejprve zabije Clifforda a poté se vydá po stopách Clarence a Alabamy. Jeho zabiják Virgil překvapí Alabamu v hotelovém pokoji, kde ji fyzicky i psychicky týrá a nakonec objeví kufr s drogami. Dívka ho však v záchvatu zoufalé zuřivosti napadne a zabije. Policie přinutí ke spolupráci Elliota, který má zprostředkovat prodej drog. Vybaví ho odposlechem a pošlou na schůzku. Přes jisté komplikace se podaří dohodu o prodeji drog uzavřít.
V tu chvíli tam vtrhnou policisté. Do situace, kdy na sebe míří s obchodníky, kteří koupili Clarencův kokain nečekaně vtrhne také Vincenzo se svými zabijáky. Rozpoutá se nepřehledný masakr, ve kterém téměř všichni přijdou o život.

Ocenění:
The Saturn Awards
1994 - Quentin Tarantino (Nejlepší scénář) (nominace)
1994 - Christian Slater (Nejlepší herec) (nominace)
1994 - Patricia Arquette (Nejlepší herečka) (nominace)

DABING
1. DABING (VHS, Markíza)
V českém znění: Tomáš Čisárik - Christian Slater (Clarence Worley), Radka Přibyslavská - Patricia Arquette (Alabama Whitmanová), Jan Grygar - Dennis Hopper, Chris Penn (Clifford Worley, Nicky Dimes), Monika Kobrová - Maria Pitillo, Anna Levine, Conchata Ferrell (Kandi, Lucy, Mary Louise Ravencroftová), Milan Horský - Saul Rubinek (Lee Donowitz), Jiří Balcárek - Michael Rapaport (Dick Ritchie), Viktor Skála - Brad Pitt, Laurence Mason (Floyd - Dickův spolubydlící, Floyd 'D'), Vladimír Krátký - Ed Lauter, Frank Adonis (kapitán Quiggle, Frankie), Josef Vrtal - Samuel L. Jackson, Christopher Walken, Eric Allan Kramer (Big Don, Vincenzo Coccotti, Boris, titulky), Tomáš Sagher - Michael Beach, Paul Ben-Victor, Paul Bates (Wurlitzer, Luca, Marty), Ilja Kreslík - James Gandolfini (Virgil), Aleš Jarý - Tom Sizemore, Val Kilmer, Patrick John Hurley (Cody Nicholson, Mentor, Monty), Petr Jančařík - Bronson Pinchot (Elliot Blitzer), Aleš Zbořil - Gary Oldman (Drexl Spivey)
Spolupracovali: Petr Vlach, Rudolf Mihálik, Petra Hronová
Překlad a Dialogy: Mirka Brezovská
Produkce: Pavel Gubčo
Režie: Bohumil Martinák
Vyrobilo: Studio Dimas Dabing pro Intersonic v roce 1994

2. DABING (ČT na cenzurovanou verzi)
V českém znění: Ondřej Vetchý - Christian Slater (Clarence Worley), Michaela Kuklová - Patricia Arquette (Alabama Whitmanová), Petr Oliva - Dennis Hopper (Clifford Worley), Filip Čáp - Val Kilmer (Mentor), Alexej Pyško - Gary Oldman (Drexl Spivey), Michal Dlouhý - Brad Pitt (Floyd - Dickův spolubydlící), Ladislav Frej - Christopher Walken (Vincenzo Coccotti), Saša Rašilov - Bronson Pinchot (Elliot Blitzer), David Novotný - Michael Rapaport (Dick Ritchie), Jiří Prager - Saul Rubinek (Lee Donowitz), Vladislav Beneš - James Gandolfini (Virgil), Pavel Šrom - Chris Penn (Nicky Dimes), Rostislav Čtvrtlík - Tom Sizemore (Cody Nicholson), Marcela Kyselová - Anna Levine (Lucy), Marcel Rošetzký, Svatopluk Schuller, Jan Szymik, Milada Čechová, Milan Slepička, Ivo Novák, Vladimír Fišer (titulky) a další
Překlad: Michael Kňažko
Zvuk: Zdeněk Dušek
Produkce: Jiřina Finková
Dialogy: Eva Štorková
Režie: Vladimír Blažek
Vyrobila: Česká televize v roce 2002

3. DABING (Nova)
V českém znění: Filip Jančík - Christian Slater (Clarence Worley), Jitka Ježková - Patricia Arquette (Alabama Whitmanová), Petr Oliva - Dennis Hopper (Clifford Worley), Zbyšek Pantůček - Val Kilmer (Mentor), Alexej Pyško - Gary Oldman, Patrick John Hurley (Drexl Spivey, Monty), Filip Švarc - Brad Pitt (Floyd - Dickův spolubydlící), Ladislav Županič - Christopher Walken (Vincenzo Coccotti), Tomáš Juřička - Bronson Pinchot (Elliot Blitzer), Libor Hruška - Samuel L. Jackson, Tom Sizemore (Big Don, Cody Nicholson), Martin Sobotka - Michael Rapaport (Dick Ritchie), Pavel Šrom - Saul Rubinek (Lee Donowitz), Jiří Hromada - James Gandolfini, Eric Allan Kramer (Virgil, Boris), Libor Terš - Chris Penn, Paul Bates (Nicky Dimes, Marty), David Suchařípa - Michael Beach, Laurence Mason (Wurlitzer, Floyd 'D'), Jaroslav Kaňkovský - Frank Adonis (Frankie), Jiří Zavřel - Victor Argo (Lenny), Kateřina Petrová - Maria Pitillo, Anna Levine (Kandi, Lucy), Jiří Valšuba - Paul Ben-Victor (Luca), Ivana Měřičková - Conchata Ferrell (Mary Louise Ravencroftová), Milan Slepička - Ed Lauter (kapitán Quiggle) a další
Překlad: Lenka Pelcová
Zvuk: Tomáš Říha
Produkce: Martin Kot
Dialogy a režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Česká produkční 2000 a.s. pro CET 21 spol. s.r.o. v roce 2005

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.02.1994
Premiéra USA: 10.9.1993 Warner Bros. US
Premiéra Francie: 3.11.1993 Metropolitan FilmExport
Premiéra Velká Británie: 15.10.1993
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 406 673
Tržby celkem - $ 12 600 000
Návštěvnost v ČR 17 017
Náklady (Rozpočet) - $ 12 500 000

Tvůrci a herci
Tony Scott (Režie), Gary Barber (Produkce), Samuel Hadida (Produkce), Steve Perry (Produkce), Hans Zimmer (Hudba), Jeffrey L. Kimball (Kamera), Michael Tronick (Střih), Christian Wagner (Střih), Risa Bramon Garcia (Casting), Billy Hopkins (Casting), Benjamín Fernández (Scénografie), Susan Becker (Kostýmy), Robert G. Henderson (Zvuk), Ellen Wong (Masky), Quentin Tarantino (Scénář), Roger Avary (Scénář), Christian Slater (Herec),  Patricia Arquette (Herec),  Dennis Hopper (Herec),  Val Kilmer (Herec),  Gary Oldman (Herec),  Brad Pitt (Herec),  Christopher Walken (Herec),  Bronson Pinchot (Herec),  Samuel L. Jackson (Herec),  Michael Rapaport (Herec),  Saul Rubinek (Herec),  Conchata Ferrell (Herec),  James Gandolfini (Herec),  Anna Levine (Herec),  Victor Argo (Herec),  Paul Bates (Herec),  Chris Penn (Herec),  Tom Sizemore (Herec),  Said Faraj (Herec),  Gregory Sporleder (Herec),  Maria Pitillo (Herec),  Frank Adonis (Herec),  Kevin Corrigan (Herec),  Paul Ben-Victor (Herec),  Michael Beach (Herec),  Ed Lauter (Herec),  Laurence Mason (Herec),  Eric Allan Kramer (Herec),  Steve Gonzales (Herec),  John Cenatiempo (Herec)
 
1993/121/USA/Thriller, Romantický, Krimi
 
Zajímavost k filmu
- Věta „Nejsi slepý, jenom máš krev v očích,“ zazněla také v dřívějším Tarantinově snímku Gauneři (1992). Ve stejném filmu zazněla i další fráze „Asi si myslí, že je Charles Bronson,“ kterou ve filmu pronesl Drexl Spivey (Gary Oldman). Dále lze najít odkaz například na snímek Bullittův případ (1968).
- Film byl v roce 2012 britským časopisem Total Film zvolen jako nejlepší Scottův snímek.
- Virgil (James Galdolfini) se ptá Floyda (Brad Pitt), kam jeli Alabama Whitman (Patricia Arquette) a Clarence Worley (Christian Slater), přičemž Floyd se dívá na film Freejack (1992).
- Clarence (Christian Slater) hovorí Donowitzovi (Saul Rubinek) o kokaíne ako o "Dr. Živagovi". Dr. Živaga napísal Boris Pasternak a Boris je aj meno jedného z Donowitzových bodyguardov.
- Plakát k filmu, na nějž Tony Scott napsal: "Quentine, tohle je nejlepší scénář a nejlepší film, co jsem kdy dělal. Chci něco dalšího." vlastní Quentin Tarantino.
- Internetom koluje fanúšikom vytvorený zostrih filmu označený ako The Quentin Tarantino Cut. Jeho autor na základe Tarantinovho scenára obnovil nechronologický sled scén a z DVD bonusov pridal vystrihnuté scény na miesta, kde mali pôvodne patriť. Záver je navyše vymenený za pôvodný Tarantinov papierový koniec.
- Priezvisko Donowitz má aj ďalšia postava z Tarantinovho pera, volá sa tak Eli Roth v Nehanebných bastardoch.
- Úvodní proslov hlavní postavy o tom, že kdyby musel souložit s mužem, vybral by si Elvise Presleyho, byl scenáristou, Quentinem Tarantinem, už jednou použit v jeho prvním filmu My Best Friend's Birthday.
- Tarantino prodal svůj scénář filmaři Samuelu Hadidovi za přímou platbu 13 000$. Byla to nejmenší možná částka, kterou Tarantinovi mohl vyplatit a zároveň nejvyšší honorář, který do té doby dostal.
- Tarantino si původně v roli Clarence představoval někoho neznámého a ne až tak pohledného. Někoho jako Roberta Carrandina.
- Producenti nejdříve pro režii filmu vybrali Williama Lustiga - autora několika béčkových "exploitation" snímků jako Maniak nebo série Maniac Cop. Tarantino byl nejdříve rád, ale poté se začal obávat, že Lustig nezvládne přejít k více středoproudé filmařině.
- Tony Scott chtěl z počátku točit Gaunery, ale Tarantino mu vysvětlil, že ty chce realizovat on sám. Po přečtení scénářů k Pravdivé romanci a Takovým normálním zabijákům si Scott vybral právě Romanci, jelikož se mu zamlouvala ještě více než scénář Gaunerů.
- Původní verze scénáře byla strukturována nechronologicky stylem "nejdříve odpovědi, pak otázky", stejně jako u Gaunerů nebo Pulp Fiction. Režisér Scott příběh ale zjednodušil do lineárního sledu.
- Scénář True Romance byl původně polovinou velmi dlouhého scénáře napsaného Quentinem Tarantinem a Rogerem Avarym. Druhá polovina byla použita pro film Natural Born Killers (1994). V obou filmech hraje Tom Sizemore policistu.
- Film, který Alabama a Clarence sledují v Clarencově bytě je Lepší zítřek 2 od Johna Woo.
- Slovo "fuck" zazní 225x.
- Ve finální scéně se objeví čtyřletý syn Patricie Arquette.
- Scéna, v ktorej ide Clarence (Christian Slater) zabiť Drexla (Gary Oldman) odkazuje na takmer identickú scénu z filmu Taxikár (1976). Odkazujú na to tiež vojenská bunda a slnečné okuliare.
- Největší změnou, co Scott v Tarantinově scénáři udělal, je konec filmu. Původně měl být Clarence zabit a Alabama měla odjet sama a snažit se namluvit si, že "Clarance byl pěknej vůl". Tarantino se změnou ze začátku nesouhlasil, jelikož by poté šlo o klasický hollywoodský happy-end, ale po Scottově vysvětlení na to kývl. Scott nakonec natočil obě verze závěru, ale po sestříhání se mu ten jeho zamlouval více.
- Ve filmu vidíme 21 smrtí, všechno to jsou mu a všichni jsou zastřeleni.
 
Odkazy