Atomic Blonde: Bez lítosti / Atomic Blonde (2017/115/USA/Akční, Mysteriózní, Thriller) 69%

18.07.2018 12:38
JEDNOU VĚTOU
„Během studené války je tajný agent MI6 vyslán do Berlína, aby vyšetřil vraždu jiného agenta a získal zpět seznam dvojitých agentů."

OBSAH
Nelítostnou špionku Lorraine Broughton (Charlize Theron) vyšle MI6 do rozděleného Berlína, těsně před pádem zdi, aby odhalila, kdo zavraždil agenta v utajení. Musí se dát dohromady s místní spojkou Percivalem (James McAvoy) a využít všechny své schopnosti dřív, než bude v ohrožení celá síť západních agentů.(Magic Box)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mám rád režiséry co mají svůj vlastní styl, ale to tady byl právě problém. Místy dokonalý špionážní retro, místy cool akční kousky, no ale co já jako divák s tím ? Jak mám vnímat hlavní hrdiny, jako nesmrtelný komiksy a nebo jako skutečný špiony ? Dialogy i dobový exteriéry i interiéry směřují k druhému, akce k prvnímu. Určitě oceňuji akční scény ať už bitky nebo auto honičky, ta se zakončením nárazu náklaďáku do osobáku luxusní, ovšem samozřejmě nejluxusnější scénka je ta, když se Charlize se Sofií ocitnou na nejmenované části nábytku, patřící většinou do ložnice a začnou se "kamarádit" v tu chvíli jsem zapoměl na cenu vstupnýho. (Enšpígl) 3*

„It's a double pleasure to deceive the deceiver..“ Wick-princip zůstal zachován. Elitní stroj na výrobu ruských vdov podstupuje živočišné souboje tělo na tělo a mezi tím je omáčka, která má za úkol posunout děj a hlavně nevybočit z nastolené stylovosti. Rozdíl je v tom, že na C.Theron se kouká mnohem lépe než na vypelichanou Babu Jagu (a teď nemyslím jen navazování kontaktů s francouzskou tajnou službou), pomáhá i machiavelista McAvoy v de facto kopii Sviňáka (nechybí ani maskot Eddie Marsan) a soundtrack dokonale podkresluje místo (99 Luftballons), dobu (Fight the Power) i náladu (Behind the Wheel, Under Pressure). Nejchladnější město, studená válka, ledová Spréva a Stoličnaja s ledem přinášejí v kombinaci se žhavou akcí tu správnou brakovou teplotu a právě působivě nasnímaný tanec na schodišti nakonec vyřešil mou nerozhodnost mezi třemi a čtyřmi bodnutími vývrtkou do krční tepny. Nechtěl bych mít ten týden úklid na patře.. (Gilmour93) 4*

Dvouhvězdičkový brak s jednou pětihvězdičkovou akční scénou. Na akčně-špionážní film, který by měl být nabitý akcí a informacemi a neustále podněcovat naši zvědavost, je Atomic Blonde nezvykle utahaná. Na vině je nevyrovnaný rytmus, daný množstvím zpomalovacích scén, které děj nijak neposunují a neobohacují, v nichž postavy vedou plytké dialogy o pravdě, lži a politice, a záběrů, ve kterých Charlize Theron pózuje v hotelovém pokoji nasvíceném modrými a červenými neony (fanoušci Refnových filmů nepřijdou zkrátka). Hrdinka připomíná pěkně oblečenou figurínu či robota, který plní zadané instrukce (a ve výsledku vážně nesejde na tom, kdo je zadává) a občas zregeneruje své síly ve vaně s ledovou vodou nebo s pomocí panáka vodky (její varianta „Martini, protřepat, nemíchat“ proto zní „Stoličnaja na ledu“). OK, jde o ledově chladný stroj na zabíjení, decentněji by to sdělit nešlo? Pár náznaků její lidskosti a toho, že má vůbec nějakou individualitu, vyznívá do ztracena (vztah s Delphine, zabitý milenec, jehož fotku v úvodu spálí zřejmě jen proto, aby režisér mohl film odpálit skladbou Putting out the Fire od Bowieho). Vyprávění zpomaluje také nadbytečný rámec s výslechem v Londýně, vizuálně připomínajícím výslechovou scénu ze Základního instinktu (přehazování nohy přes nohu se ovšem nekoná), který nevytváří žádné napětí, nevzbuzuje zvědavost, nevyvolává nové otázky. Toby Jones a John Goodman jen zastupují pomaleji chápající diváky, kteří občas potřebují pauzu a shrnutí toho, co jsme doposud slyšeli. Film se nadto navzdory retrospektivnímu vyprávění v berlínských scénách nedrží hlediska Lorraine. Zcela nesmyslně jsme zpravováni také o aktivitách Percivala, takže s předstihem před ostatními postavami víme o jeho pravých záměrech a film nás již v tomto ohledu nedokáže zaskočit. Nejlepší akční scéna filmu je paradoxně ta stylisticky nejodměřenější, která se nesnaží být cool za výpomoci zpomaleného pohybu nebo osmdesátkových songů, které zabírají vždy a všude. Teprve (a pouze) během několikaminutové a několikaúrovňové rvačky (nejen) na schodišti se z filmu konečně alespoň na chvíli stává nekompromisní brutální akční nářez s přehlednou akcí, který sliboval trailer. Úrovní kaskadérských kousků, choreografie, práce kameramana nebo zapojením mizanscény (když je nejhůř, přijde vhod i elektrický vařič) jde o nadstandardní kus filmařiny. Natolik nadstandardní, že zřejmě nebudete řešit syrovější, méně stylizované pojetí akce (oproti zbytku filmu) nebo mizivý přínos dané sekvence pro vyprávění. David Leitch má tudíž skvělý materiál, pokud by někoho někdy potřeboval přesvědčit, že umí zrežírovat parádní akční scénu, ale celá ta příběhová nadstavba kolem je tak utahaná, pitomá, ledabyle poslepovaná a nevyrovnaná, že doporučuji přijít do kina až zhruba půl hodiny před koncem. 50% (Matty) 2*

VELKÁ RECENZE
Charlize Theron je jednou z mála hereček, kterým se dá uvěřit plnokrevná akční hrdinka. Jihoafrická rodačka má obrovský herecký talent, nepostrádá charisma a je na tom dobře i fyzicky, takže jí vždycky stačí trochu potrénovat a může se vrhnout do akce. Charlize předloni zaválela v Šíleném Maxovi a docela jí to seklo i v Rychle a zběsile 8, kde si však zahrála hackerku. Pořádné bitky si tak užila až v Atomic Blonde, a asi vás nepřekvapí, že to vážně stojí za to.
Jak už jste se mohli dočíst v první dojmech, zhruba ve dvou třetinách Atomic Blonde je nejlepší akční scéna roku. Agentka Lorraine Broughton v ní musí vyčistit barák plný německých špiónů, o což se snaží v neuvěřitelné desetiminutové sekvenci. Charlize tu předvádí věci, za které by se nestyděl ani John Wick, zároveň ale není chladným strojem na zabíjení. Každá rána tu totiž zatraceně bolí a každý chvat si bere akurátní množství energie. V rámci filmové reality je to zkrátka ohromně vypiplaný a vtahující triumf, na který jen tak nezapomenete.
Proč vám ho servíruju hned na začátku? Protože bych rád zdůraznil, že se jedná o alfu a omegu celého filmu. Režisér David Leitch (John Wick, Deadpool 2) jako by si vysnil jednu akční scénu s Charlize Theron a pak se kolem ní zoufale snažil naroubovat nějaký film. Atomic Blonde má ještě pár dalších fajnových bitek a přestřelek, v nichž poznáte schopnou kaskadérskou práci. Jinak se ale jedná o jeden velký zmatek, na kterém vlastně není moc co obdivovat.
V první řadě si doteď nejsem jistý, o co přesně komu šlo a proč se postavy chovaly tak, jak se chovaly. Film samozřejmě zatajuje jisté věci, aby mohl vytasit pár velmi důležitých zvratů. Hlavně ke konci se ale příběh začne převracet tak nárazově, že si po chvíli vůbec nejste jistí, kdo je vlastně s kým a co se sakra děje. Všechno je tu navíc zarámováno do "brífinku" po celé misi v Berlíně, na kterém všichni nemusí říkat úplnou pravdu. Ani přes tenhle "bonus" jsem ale nikdy neměl pocit, že tahle berlička funguje tak dobře, jak by asi měla.
Největší problém nicméně spočívá v tom, že je Atomic Blonde v první řadě špiónský film a až ve druhé akčňák. Leitch by určitě zvládnul natočit to druhé, to první však vyžaduje jistější vedení herců i scén a hlavně jasnější scenáristické kličky. Jasně, zamotat divákovi hlavu je super věc. Když ale film začne dávat smysl až po druhém zhlédnutí (anebo taky nikdy... zatím to testovat nechci), nespasí to ani boží hlavní hrdinka, která by se pod jiným vedením klidně mohla vrátit na scénu.
Na Atomic Blonde se tak za pár let bude vzpomínat jako na zcela průměrnou žánrovku, která má neselhávající Charlize, žhavou lesbickou scénu se Sofií Boutellou a excelentní řežbu napříč několika patry. Nic dalšího si asi pamatovat nebudete, což značí promarněný potenciál a vlastně si nejsem jistý, jestli bych vás kvůli té jedné scéně nějak nutil navštívit kino.

O FILMU
Berlín roku 1989, předvečer zbourání Berlínské zdi a výbušná restrukturalizace velmocenských aliancí. Pokud je těžké rozhodnout se komu věřit v běžné špionážní hře, je naprosto nemožné v nejchladnějším městě připomínajícím sud s prachem. Lorraine Broughtonová, tvrdá a svůdná špičková agentka MI6, byla vyslána do Německa, aby tam zlikvidovala nemilosrdnou špionážní skupinu, která právě z neznámých důvodů zabila spojeneckého tajného agenta.
Lorraine Broughtonová se pár minut po svém příjezdu stává terčem určeným k eliminaci, ale podaří se jí přežít a musí spolupracovat s bezohledným šéfem berlínské základny Davidem Percivalem. Na oba agenty ostražitě dohlíží vyšetřovatel MI6 Eric Gray a vysoce postavený agent CIA Emmett Kurzfeld, který byl vyslán z USA, aby monitoroval misi Lorraine Broughtonové. Broughtonová také zjišťuje, že má v patách agentku francouzské zpravodajské služby Delphine Lasalleovou, jejíž osobní zájem o její osobu graduje a přerůstá ve vášnivý poměr.
Všichni tito agenti, včetně dalších kolem nich, se snaží eliminovat hrozbu, která ohrožuje operativnost celé západní zpravodajské služby: seznam identit a osobních údajů všech západních agentů operujících na území Berlína, který sestavil důstojník východoněmecké tajné služby Stasi. Mikrofilm se seznamem měl podle předpokladů vlastnit muž s krycím jménem Spyglass. Přestože spojenectví Broughtonové a Percivala je napjaté, jsou odhodláni vyslechnout Spyglasse a zmocnit se vzácného seznamu… pokud je dokáží najít. V chladném předvečeru před rozebráním Zdi dosahuje napětí vrcholu. S krátícím se časem Broughtonová využívá plný arzenál svých schopností k překonání všech překážek, poražení všech protivníků a pomstě za každou zradu - jak profesionální, tak i osobní.

O PRODUKCI
Děj filmu Atomic Blonde: Bez lítosti je zasazen do jedinečné doby a místa v historii: do Berlína, těsně před pádem Zdi postavené před 28 lety. Zeď nechala v roce 1961 postavit komunistická vláda ve východním Berlíně, aby oddělila své obyvatele od sektorů města pod americkou, britskou a francouzskou správou ustanovenou po druhé světové válce v Postupimské dohodě z roku 1945 - za Zdí vznikla skrytá aréna oddělená od zbytku světa, ve které špióni, agenti a hráči studené války sváděli oficiální i nikým neposvěcené boje.
„Bylo to jako na divokém západě.“, říká s úžasem Charlize Theronová, která téměř před pěti lety začala pracovat na scénáři s úmyslem zahrát si v akčním thrilleru. „Sovětská KGB a východoněmecká Stasi tam stála proti americké CIA, britské MI6 a francouzské DGSE. Korupce na nejvyšších místech, úplatkářství, vydírání, násilí - to vše byl tehdy pro tyto agenty každodenní chléb.“
Producent Kelly McCormick poukazuje na další aspekty stavby: „Berlínská zeď nezadržovala pouze lidi uvnitř - udržovala také tajemství, která by mohla ohrozit agenty zpravodajských služeb, zničit kariéry a ukončit životy.“
Zeď vlastně tvořily dvě samostatné bariéry: vnější zeď na hranici západního Berlína a ostře střežená vnitřní zeď asi 30 metrů od té vnější. Mezi nimi, na „pásu smrti“, uprostřed různých ocelových a betonových zábran, hlídkovali silně vyzbrojení vojáci se psy a na písku zůstávaly stopy po každém, kdo se příliš přiblížil. Zeď byla obehnána 70 kilometry ostnatého drátu, hlídána z 310 strážných věží, bylo u ní vykopáno 65 zákopů bránících vjezdu vozidel a sloužilo na ní 40 000 sověty vycvičených pohraničníků.
Produkční tým inspirovala k natočení filmu Atomic Blonde: Bez lítosti série komiksových románů vydavatelství Oni Press z roku 2012 „The Coldest City“, kterou napsal Antony Johnston a ilustroval Sam Hart. Ve stylu, zvucích a designu díla se odráží Berlín roku 1989. Umění, hudba a emoce explodovaly, když svět sledoval, jak se Berlín stává pořadatelem konce studené války.
Johnston se s osobním zaujetím do projektu pustil v létě 2008 na základě tvůrčího impulzu a dlouhodobého zájmu o špionáž v období studené války. V té době nebyly špionážní thrillery běžným tématem komiksových románů a nedělal si naděje, že příběh bude vůbec vydán, a už vůbec ne, že by měl tak velkou odezvu u čtenářů.
Spisovatel se svěřuje se svou inspirací: „Špionážní žánr se mi vždycky líbil, hodně jsem toho přečetl od Johna le Carré, líbily se mi filmy s Jamesem Bondem a filmy Harryho Palmera jako Pohřeb v Berlíně. Nikdy jsem nezapomněl na pád berlínské zdi. Vzpomínám si, jak jsem to celé sledoval živě v televizi a cítil jsem, že je to významná historická událost - něco, co by mohlo vyústit v celosvětový mír a světlejší budoucnost. Napadlo mě, že takové očekávání by mohlo být základem napínavého rámce špionážního příběhu.“
Ústřední postavou série je Lorraine Broughtonová, žena, která přežije za každou cenu. Jako tajná agentka MI6 je Broughtonová je nejdokonalejší, nelítostná bojovnice. Je to skvěle vycvičená, smyslná a otrlá elitní špiónka, nejen nějaká bezduchá vymyšlená superhrdinka. V nejchladnějším městě má jen nepatrnou a možná také žádnou šanci na úspěch a od okamžiku, kdy přistane v Berlíně, je odkázána jen a jen na sebe. Na tuto misi ji nemohlo připravit nic z toho, co kdy zažila v MI6. Musí se spolehnout na svou kuráž, důvtip a houževnatost… aby se z toho dostala živá, musí naplno využít svůj trénink, intelekt, šarm a instinkty.
Vzhledem ke svému podílu ve vydavatelství Oni Press si producent Eric Gitter mohl mezi prvními prohlédnout komiksový román „The Coldest City“ a zamiloval se do tvůrčího světa. On a jeho produkční partner Peter Schwerin již měli zkušenosti s adaptací komiksových románů pro film a televizní pořady. Přesto Gitter připouští: „Nikdy dřív jsme nečetli žádný komiksový román, který byl tak podobný filmovému scénáři jako ‚The Coldest City‘. Byl nádherně strukturovaný a komplexní s úžasně vykreslenou hlavní postavou. Příběh se odehrává ve městě bujícím prosperujícími kluby, s hojnou undergroundovou punkovou komunitou a promiskuitní sexualitou. Antony je rocková hvězda ve svém světě a toto dílo je ideální pro filmové zpracování.“
„Na tomto komiksovém románu bylo pozoruhodné to, že přestože byl kreslen pouze černobíle, podařilo se mu město zbavit zažité letité nálepky nudného prohibičního města se spoustou zákazů.“, dodává Schwerin. „Byli jsme si jistí, že filmová verze zachytí barvitou a živou atmosféru doby a místa, které je často považováno za bezútěšné a skličující. Nenajdete tu obvyklou londýnskou atmosféru města zahaleného do závoje mlhy; je to úplně jiný svět s rozmanitými vjemy a překypující životem.“
Scénárista Kurt Johnstad byl nadšený, když byl požádán, aby podle původní série komiksových románů napsal scénář. Jeho nadšení prameni z jeho osobních vazeb na Berlín. Scénárista filmu 300: Bitva u Thermopyl vzpomíná: „Můj otec byl pilotem společnosti Pan Am a během šedesátých let a potom opět v osmdesátých letech sídlil v západním Berlíně. Takže ještě před pádem Zdi jsem tam musel trávit hodně času. Moje sestra tam dodnes bydlí se svou rodinou.“
Autor strávil léta dospívání v sektorech západního Berlína, ale přecházel také do východní části města. „Západní a východní část města spojovala pouze jedna linka metra a jedna silnice.“, vzpomíná. Johnstad si uvědomil, jak neuvěřitelně barvitý Berlín tehdy byl. Přitahoval umělce, hudebníky a anarchisty… pulzující destinace v porovnání s útiskem pod palcem komunismu. „Z tvůrčího hlediska to bylo skvělé místo pro život; umělecké a hudební scény překypovaly životem. Ale kromě toho jsem si také všiml, že to bylo jako předsunutá výspa, kde číhalo nebezpeční. Chtěl jsem se pokusit zachytit i tento neodbytný pocit zvýšeného ohrožení.“
„Cestoval jsem také po jiných zemích sovětského bloku a viděl jsem, jak lidé snášeli každodenní život za železnou oponou.“, pokračuje Johnstad. „Mnozí lidé přišli o život při pokusu o útěk a při psaní tohoto příběhu jsem si na ně vždy vzpomněl. V historii sehráli vždy důležitou roli jedinci, zejména během takové události, jako byl ohromující konec takové geopolitické šachové partie, jakou byla studená válka.“
Týmu vydavatelství Oni Press se podařilo najít v osobě Charlize Theronové zanícenou šampiónku, která se se svou produkční společností Denver & Delilah připojila jako producentka k A. J. Dixovi a Beth Kono k zajištění práv na tento podnětný materiál. Tým Charlize Theronové viděl skvělou příležitost ke zpracování příběhu s přetrvávající platností, který je zároveň silný, zábavný a sexy, a směle ho přivést na plátna kin. V komiksovém románu „The Coldest City“ spatřovali cosi výbušného, divokého a neuvěřitelné zábavného.
Přední produkční společnost Sierra/Affinity financující nezávislé filmy, v jejímž čele stojí výkonní producenti filmu Nick Meyer a Marc Schaberg, film financovala a produkovala a udělila licenční práva pro většinu světa a pro výběr renomovaných nezávislých distributorů společnostem Focus Features a Universal. Bývalá výkonná ředitelka společnosti Sierra Kelly McCormicková, která nyní pracuje jako producentka ve společnosti 87Eleven Action Design, vysvětluje: „Film Atomic Blonde: Bez lítosti velmi působivý díky silné ženské postavě v podání držitelky Oscara Charlize Theronové, úžasnému příběhu a atraktivnímu prostředí světa špionáže - to vše vytvořilo neodolatelný film.“
Členové filmového štábu si byli jistí, že výkon Charlize Theronové je stejně vražedný jako vášnivý a přesvědčivý. Herečka dává na plátně pořádnou nakládačku a postava Broughtonové je smyslná, fyzicky zdatná a oslnivá. Kromě hlavní role se Charlize Theronová od začátku podílela na filmu Atomic Blonde: Bez lítosti jako autorka a producentka. „Charlize při natáčení neprosazovala své ego.“, prozrazuje McCormick. „Je velmi disciplinovaná, pracovitá a nedělá jí problémy řešit problémy společně. Spolupracovat s ní byl pro každého jedinečný zážitek.“
Produkční tým nabídl režii filmu Atomic Blonde: Bez lítosti režiséru Davidu Leitchovi, který právě dokončil úspěšný hit John Wick, který Leitch režíroval společně s Chadem Stahelskim. Jako spoluzakladatel společnosti 87Eleven Leitch působil jako pomocný režisér takových úspěšných hitů jako Jurský svět, Captain America: Občanská válka a Logan: Wolverine. Leitch se ve svých filmech nezaměřuje jen na kaskadérské kousky. Vynikajícím a osobitým způsobem zvládá prolínání velkolepé akce a intimního příběhu… a přispěl k vytvoření naprosto nového stylu filmové tvorby.
Pro svůj další film Leitch hledal postavu, která by byla pro diváky překvapením; nový pohled na filmovou akci a dobrodružství. V postavě agentky MI6’s Broughtonové viděl jedinečnou ženskou postavu vhodnou pro ucelený pohled. Vedle vyprávění emočně působivých příběhů režisér sází na akci tam, kde by ji divák ani ve snu nečekal, a využívá exteriéry a postavy k vytvoření těch nejzvláštnějších akcí na světě. Jeho úkolem je přimět diváky položit si otázku: „Sakra, jak to jen udělali?“
Leitch se ale stejnou měrou zaměřuje na emoční stránku Lorraine. Pohlíží na ni jako na špiónku, která viděla ty nejhorší lidské stránky, ale která nečekaně pozná, jak znovu získat svou lidskost. „Broughtonová je nesmírně komplikovaná postava a tento příběh nabízí jejím prostřednictvím moderní pojetí špionážního žánru.“, zamýšlí se režisér. „Jako špiónka As má v sobě nemilosrdné odhodlání a disciplínu, ale také sklony a vlastnosti, které by většina z nás jen těžko dokázala pochopit. Je dokonalá a stylová a udržuje si určitý emocionální odstup nezbytný pro její nebezpečnou práci, ale v nitru se skrývá laskavá a sklíčená lidskost … a ta prosakuje na povrch.“
Leitch, dlouholetý Johnstadův přítel, ocenil na scénáři vyváženost historického dramatu, špionážního napětí a akce. Režisér se nám svěřuje se svým zájmem: „Vyrůstal jsem v osmdesátých letech a poměrně jasně si vybavuji pád Zdi a jeho význam, takže mi to připadalo jako velmi zajímavé téma a okamžitě mě to zaujalo… hlavně proto, že je to aktuální i pro současné politické dění. Reagoval jsem nejen na příběh samotný, ale i na možnosti vizuálního zpracování.“
Leitch spolupracoval na scénáři s Johnstadem a producenty filmu. Scénárista popisuje tento proces jako „naprosto pohodový, jeden z nejlepších v mém životě. Dave a já jsme přátelé a dobře si rozumíme a respektujeme se. Líbilo se mi, jak chtěl z klasického noir špionážního thrilleru udělat něco nového, překročit hranice žánru a trochu zariskovat.“

Postavy a obsazení
• Charlize Theron - Lorraine Broughton
• James McAvoy - David Percival
• John Goodman - agent CIA
• Eddie Marsan - Spyglass
• Sofia Boutella - Sandrine
• Toby Jones - Gray
• Bill Skarsgard - Merkel
• James Faulkner - C
• Jóhannes Haukur Jóhannesson - Yuri Bakhtin
• Roland Moller - Beckmentov
• Lili Gesler - Helena
• Til Schweiger - hodinář
• Barbara Sukowa - koroner
• Sam Hargrave - Gascoine

DABING
V českém znění: René Slováčková - Charlize Theron (Lorraine Broughtonová), Martin Sobotka - James McAvoy (David Percival), Igor Bareš - Toby Jones (Eric Gray), Jana Stryková - Sofia Boutella (Delphine Lasallová), Rudolf Kubík - Roland Moller (Aleksander Bremovych), Tomáš Juřička - Eddie Marsan (Spyglass), Pavel Rímský - John Goodman (Emmett Kurzfeld), Ladislav Županič - James Faulkner (šéf 'C'), Pavel Vondra - Til Schweiger (hodinář), Petr Neskusil - Bill Skarsgard (Merkel), Zbyšek Horák, Zdeněk Mahdal, Jakub Saic - Jóhannes Haukur Jóhannesson (Yuri Bakhtin), Zuzana Slavíková
Překlad: Ondřej Novák
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Zdeněk Mahdal ml.
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Martin Kot
České znění ve studiu Pro-Time vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska. 2017

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.8.2017 Vertical Ent.
Premiéra USA: 28.7.2017 Focus Features
Premiéra Německo: 24.8.2017 Universal Pictures Germany
Premiéra Švédsko: 28.7.2017 Noble Entertainment Swe.
Premiéra Maďarsko: 27.7.2017 Freeman Film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: 13.12.2017 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 13.12.2017 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 2 667 051
Tržby celkem - $ 100 000 000
Návštěvnost v ČR 18 450
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
 
Tvůrci a herci
David Leitch (Režie), Beth Kono (Produkce), Kelly McCormick (Produkce), Peter Schwerin (Produkce), Charlize Theron (Produkce), Tyler Bates (Hudba), Jonathan Sela (Kamera), Elísabet Ronaldsdóttir (Střih), Zsolt Csutak (Casting), Marisol Roncali (Casting), Mary Vernieu (Casting), David Scheunemann (Scénografie), Cindy Evans (Kostýmy), Nicklas Lindh (Zvuk), Thomas Huhn (Zvuk), Paul Pattison (Masky), David Leitch (Scénář), Thomas Huhn (Zvuk), Nicklas Lindh (Zvuk), Paul Pattison (Masky), Charlize Theron (Herec), James McAvoy (Herec), John Goodman (Herec), Sofia Boutella (Herec), Toby Jones (Herec), Eddie Marsan (Herec), Roland Moller (Herec), Jóhannes Haukur Jóhannesson (Herec), Attila Árpa (Herec), Daniel Bernhardt (Herec), James Faulkner (Herec), Declan Hannigan (Herec), Lili Gesler (Herec), Bill Skarsgard (Herec)
 
2017/115/USA/Akční, Mysteriózní, Thriller
 
Zajímavost k filmu- Vo filme okrem iných piesní zaznie aj skladba "Behind on Wheel" od synthpopovej skupiny Depeche Mode.
- Ve scéně, kdy se Lorraine Broughton (Charlize Theron) snaží ukrýt v kině, je promítán film Stalker (1979).
- Premiéra Davida Leitcha ako sólového režiséra. Na predošlom projekte John Wick (2014) ešte spolupracoval s Chadom Stahelskim.
- James McAvoy (David Percival) si tesne pred štartom produkcie zlomil ruku ešte nakrúcaní snímku Split (2016). Všetky svoje  bojové scény teda pretrpel v bolestiach.
- Charlize Theron (Lorraine Broughton) sa pripravovala na svoje akčné scény až s ôsmimi osobnými trénermi. Počas prípravy si dokonca zlomila dva zuby. Cvičila aj spoločne s hercom Keanu Reevesom, ktorý sa vtedy pripravoval na akčný film John Wick 2 (2017).
- Názov grafickej novely "The Coldest City" a predlohy filmu od britského autora Antonyho Johnstona, je totožný s prvotným názvom filmu.
 
Odkazy