12 let v řetězech / Twelve Years a Slave (2013/134/USA, Velká Británie/Drama, Životopisný, Historický) 79%
22.02.2018 20:25
JEDNOU VĚTOU
„Pravdivý příběh nezdolné touhy po svobodě.“
OBSAH
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc.(Bontonfilm CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Drama s dvěma dějovými liniemi, vševědoucím vypravěčem, jasně stanoveným cílem a pevně semknutou dramaturgií? Řešení dialogů převážně technikou záběr/protizáběr? Oslabení násilných momentů přesným střihem? Tentokrát ne. Ač je 12 letům v řetězech vyčítána staromilská klasičnost, z klasického hollywoodského stylu McQueen přejímá zejména zájem o lidské tělo, který bychom ovšem mohli označit také za projev autorského rukopisu. Věrnost původnímu textu i za cenu rozdrobení vyprávění do řady epizod, které do sebe nejsou pevně zaklesnuté, a kdy jedna nepodmiňuje druhou, bylo jedním z mnohých moudrých tvůrčích rozhodnutí, jež ve výsledku tvoří drásavé filmové svědectví o zvěrstvech, jichž se bílý muž dopustil na rase, kterou považoval za podřadnou. McQueenovo mistrovství spočívá ve způsobu, jakým se dokázal vyhnout pozohýbání historických faktů, aby mu pasovaly do velkého příběhu (jako Spielberg v Amistadu nebo Lincolnovi), a přitom nabídnout nesmírně intenzivní filmový zážitek. Díky potlačení dramatického napětí a mnohým statickým záběrům působí film jako série za sebe řazených obrazů, které se díky spirálovitému opakování některých situací a záběrových kompozic pomalu zarývají do paměti. McQueen, věrný své videoartové průpravě, o historii nevypráví, „nedělá“ z ní drama, nýbrž ji nechává oživnout, jako kdyby probíhala právě teď. Útrapy protagonisty proto nenahlíží zvenčí. Prožíváme je společně se Solomonem, skrze jeho tělo, zrak a sluch. Po celý film víme stejně málo jako on (například nikdy nevidíme v celku loď, kterou je dopraven do New Orleans) a máme tudíž, navzdory rekapitulujícímu názvu filmu, stejně málo důvodů věřit, že by z nerovného zápasu o vlastní identitu mohl vyjít jako vítěz. Redukování života na pouhé přežívání a proměna člověka ve zvíře (resp. majetek) jsou zvýznamněny ztrátou povědomí o časoprostorových souvislostech, neboť kromě úvodu nejsme informováni o čase a místě dění. Přemíra nepříjemných zvuků a obrazů, od kterých se kamera nikdy neodvrací (nejnepříjemnější záběry jsou tak zároveň těmi nejdelšími), v kombinaci s vyeliminováním momentů skýtajících úlevný efekt, dělají z 12 let v řetězech jeden z nejodvážnějších filmů loňského roku. (Matty) 5*
Docela rád bych věděl, co by asi tak řekl Tom Horn na to, že mu nějaký Kunta Kinte okopčil jméno, a pod heslem Štefan MekKrálovna najdeme ve filmových databázích mimo modrookého plejboje také připáleného ploskonose, který točí filmy velebící kapitána Hnědého Honzu. No, možná by emigroval na Aljašku, nicméně musím říct, že ač jeho jmenovec hrubě překročil povolenou dávku pigmentu, kupodivu se vyhnul obvyklé patetické tryzně za zfetovaného Rodnyho Kinga a bez příkras vytasil sice sýrovou, nicméně syrovou a surovou realitu doby, kdy se ještě Hnědoameričané měli pod bitchem otrokáře jako v bavlně a bavlnu česal výkonný, automatický kombajn BNVŘ (Banda negrů v řetězech). Velmi povedené. Nejeden rasista po tomhle zamáčkne slzu lítosti a půjde si vybít frustraci na pár ťamanech. (verbal) 4*
Tak nějak přemýšlím nad tou historií USA. Nebyla moc veselá. Pak přemýšlím nad tou naší. Vrátím se k té USA a napadá mě snad jenom to, že lidi v minulosti byli hrozný svině. Neříkám, že dneska nejsou, ale to co se na území USA od její kolonizace dělo, to nemá snad obdoby. Území vykoupené krví indiánů a následně krví Afričanů, co si tam bílá tvář dovezla, není zrovna něco, čím by se v současnosti dalo chlubit. A Anglický hodně zajímavý režisér Steve McQueen jednu takovou etapu převedl do takového příběhu, že mi po celou dobu filmu bylo hrozně zle. A samotného závěru jsem se málem ani nedožil. No a to si myslím, že s těmi filmy už něco vydržím. Holt nevydržím, takhle drsný film jsem dost dlouhou dobu neviděl. V některých scénách byl cítit totální zmar, totální prohra a smutek z každého dne stráveného na poli s bavlnou. Režisér to ale natočil hodně dobře. Některé scény nikdy z hlavy už nedostanu. A nejenom proto, že se v nich dějí šílené věci, ale i proto, že je režisér záměrně natočil dost zdlouhavě, místy i beze slov. Samotný záběr totiž mluví za vše. No a herci? O těch netřeba zdlouhavě mluvit. Ty všichni na mě totálně zapůsobili. Nejenom hlavní černošské role, ale i vedlejší, ve kterých se předvedla celá řádka známých jmen. (Malarkey) 5*
VELKÉ RECENZE
Etnicky zabarvený historický příběh podle skutečných událostí, adaptovaný na základě knižního bestselleru? Z knihy Solomona Northupa by musel někdo v uplynulých letech ještě udělat komiks, aby tahle freska vládla čistou hollywoodskou postupkou ideálního projektu, který producenti odfajfkují zlatou fixkou. Souběžný útok na černé svědomí Ameriky a vetchá srdce Akademiků se v minulosti bohatě vyplatil a nejinak tomu pravděpodobně bude i letos.
Přitom byla původní kniha z roku 1853 téměř sto roků zapomenuta, než ji v šedesátých letech 20. století objevili dva historici a rozhodli se vydat ověřenou a aktualizovanou verzi. Ta zasáhla nejdřív Johna Ridleyho, scenáristu seriálů Fresh Prince nebo Barbershop, případně filmů jako Bratrstvo černé pracky (Undercover Brother) nebo Red Tails. Proč to tak rozebírám? To abyste pochopili, že pro Ridleyho je tenhle projekt srdcovkou, považoval přímo za bytostně důležité, aby dal světu nahlédnout do utrpení černošských otroků. Stevea McQueena s adaptací oslovil už na premiéře Hladu a chvilku trvalo, než si dal režisér říct. Po přečtení knihy se z něj stal zapálený fanda a příprava filmu nabrala rychlé obrátky.
Projekt na sebe rychle nabaloval herce a valil se jako sněhová koule (to asi není nejšťastnější barevné přirovnání) Hollywoodem. Chiwetel Ejiofor, Brad Pitt, Michael Fassbender, Benedict Cumberbatch, Paul Giamatti... hvězdným práškem z tohohle filmu byste olajnovali několik fotbalových hřišť. Jenže je to všechno marné, protože 12 let v řetězech doplácí na svou přehnanou pokoru k předloze a umíněnou snahu diváka zašpinit pocitem viny a lítosti.
Do jisté míry se to samozřejmě daří, protože utrpení již zmíněného Solomona Northupa, který byl ze svobodného života v New Yorku doslova unesen do otroctví na té druhé, stále ještě poněkud zaostalé a zlé straně Ameriky, na bavlníkových plantážích v Louisianě, je místy hodně hmatatelné. Ať už jde o záda posetá šrámy od biče, duší zuboženou krutostmi bělochů nebo neustále udupávaný plamínek naděje, že hlavní hrdina ještě někdy uvidí svou rodinu. Steve McQueen provede ztrápeného Chiwetela Ejiofora všemi úskalími bez sebemenšího zaváhání, jako pravý hollywoodský matador. Kdyby jeho jméno nebylo vytapetováno přes půl stříbrného plátna, pravděpodobně byste si na místě režiséra tipnuli nějakou tu starou hollywoodskou ligu, která hraje na jistotu a jen jemně našlapuje kolem kontroverzního tématu.
Předchozím McQueenovým filmům se vskutku 12 let v řetězech nepodobá snad v ničem. Postavy jsou ploché, časová linie zahalená mlhou na první i druhý pohled nesouvisejících epizodek, poselství jsou školometsky neohrabaná a hrana dobrého vychování a vkusu, po které McQueen tak rád surfoval např. ve Studu, je vystřídána mainstreamovou zbabělostí, v jejímž jménu nechce 12 let v řetězech urazit a naštvat snad nikoho, od bigotních dědečků na břehu Missouri přes aktuální raperskou smetánku až po jedenáctileté děti z výběrové školy ve Vermontu. Northup tak ve filmu rychle přijme úlohu otroka, aniž by se snažil výrazněji bojovat o svou svobodu, a trpělivě snáší ústrky a krutosti ze strany svých nových pánů. Samozřejmě nejsou všichni stejní. Máme tu nemilosrdné obchodníky, bohémy s velkorysým srdcem, ale prázdnou kapsou, psychopaty s bičem a hned několika komplexy nebo dobráckého stavitele altánků, který všechno vyřeší mávnutí dřevěné střešní tašky.
Obsazení je parádní, výprava bezchybná (bavlna všude, kam se podíváš), ale k čemu to všechno, když je Ridleyho scénář tak zoufale banální? Všechno tohle už jsme viděli tolikrát - zlí otrokáři, hodní otroci, syndrom "já jsem nevinný/svobodný", syndrom "otrokyně se zlatým srdcem", dokonce i na to řešení shora v podobě Pitta pokrývače nakonec dojde. Jenže ono to má dvě a půl hodiny, během nichž se kudrnatý Ejiofor s kyselým výrazem plouží od scény ke scéně a doslova čeká, až se něco stane. A ono se to stane. Jenže kdyby se to nestalo, pravděpodobně žije nešťastně až dodnes, milé děti. Dějový oblouk byste tu hledali marně, stejně jako snahu jít pod povrch věcí. Předloha je ostatně jen svědectvím jednoho jediného muže a značnou její část zabírá detailní popis otrokářských aukcí či technik zpracování bavlny a cukrové třtiny. Tyhle jistě záživné pasáže samozřejmě ve filmu chybí, ale nejsou bohužel nahrazeny ničím životným.
Řada herců do filmu vstoupí a zase vystoupí, aniž by měla jejich přítomnost jakýkoliv význam. Tohle je opravdu jen velmi zdlouhavé, časově nepříliš konzistentní svědectví o tom, že být otrokem není žádný med, zvlášť když máte papíry na to, že jste svodobní. Z podobného důvodu jsem nedokoukal Amistad a Lincolna, Spielbergovy technicky sice brilantní, ale námětově zoufale konzervativní a nudné pokusy o historickou výpověď. 12 let otrokem se nesnaží být ničím jiným než hereckým obsazením glorifikovanou alternativou učebnice dějepisu. Stejně jako na české Lidice na ně jistě budou mířit celé zástupy školáků. Ale právě pro ně je film zbaven jakéhokoliv emočního zabarvení. Není tu typický patos, jehož absenci mnozí kolegové chválí. Není tu snaha o humornou bagatelizaci a exploitation jako u Tarantina. Není tu nic, je to zkrátka monotónně odvyprávěná kapitola ze stran 1841 - 1853. Je to jako ta písnička "Černý muž pod bičem otrokáře žil...". Jen se to nerýmuje a nemá to příliš tempo, takže vám při sledování nebude do zpěvu.
Ale Chiwetel ve filmu opakovaně zamyšleně hledí do prázdna, což je vždycky záruka skrytých intelektuálních pochodů, takže tomu při vší vůli nemůžu dát míň jak šest hvězdiček. Tyhle duševní masturbace, trvající dlouhé desítky vteřin, jsou zkrátka moje filmová slabina.
Ocenění:
Academy Awards
2014 - Nejlepší film
2014 - Lupita Nyong'o (Vedlejší herečka)
2014 - John Ridley (Adaptovaný scénář)
2014 - Steve McQueen (Režie) (nominace)
2014 - Chiwetel Ejiofor (Hlavní herec) (nominace)
2014 - Michael Fassbender (Vedlejší herec) (nominace)
2014 - Střih (nominace)
2014 - Výprava (nominace)
2014 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
2014 - Nejlepší film - drama
2014 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2014 - Steve McQueen (Nejlepší režie) (nominace)
2014 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Michael Fassbender (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - John Ridley (Nejlepší scénář) (nominace)
2014 - Hans Zimmer (Nejlepší hudba) (nominace)
Toronto IFF
2013 - Steve McQueen (Cena diváků pro nejlepší film)
BAFTA
2014 - Nejlepší film
2014 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec v hlavní roli)
2014 - Steve McQueen (Nejlepší režie) (nominace)
2014 - Michael Fassbender (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - John Ridley (Adaptovaný scénář) (nominace)
2014 - Sean Bobbitt (Nejlepší kamera) (nominace)
2014 - Nejlepší střih (nominace)
2014 - Hans Zimmer (Hudba) (nominace)
2014 - Výprava (nominace)
New York Film Critics Circle
2013 - Steve McQueen (Nejlepší režisér)
2013 - Nejlepší film (nominace)
2013 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec) (nominace)
2013 - Michael Fassbender (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2013 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
2013 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2013 - Zvláštní zmínka
2013 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec) (nominace)
AACTA International Awards
2014 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec)
2014 - Michael Fassbender (Nejlepší vedlejší herec)
2014 - Nejlepší film (nominace)
2014 - Steve McQueen (Nejlepší režie) (nominace)
2014 - Lupita Nyong'o (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2014 - John Ridley (Nejlepší scénář) (nominace)
César Awards
2015 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Guldbaggen
2013 - Steve McQueen (Zahraniční film) (nominace)
FF Stockholm
2013 - Hudba, Bronzový kůň (zvláštní uznání)
MFF Toronto
2013 - Cena diváků
DABING
V českém znění: Martin Stránský - Chiwetel Ejiofor (Solomon Northup), Aleš Procházka - Michael Fassbender (Edwin Epps), Jakub Saic - Benedict Cumberbatch (Ford), Terezie Taberyová - Lupita Nyong'o (Patsey), Kateřina Lojdová - Adepero Oduye (Eliza), Jaromír Meduna - Rob Steinberg (Parker), Jiří Prager - Paul Giamatti (Freeman), Martin Sobotka - Paul Dano (Tibeats), Filip Švarc - Brad Pitt (Bass), Jitka Moučková - Kelsey Scott (Anne Northupová), Petra Tišnovská - Sarah Paulson (paní Eppsová), Michal Jagelka - Scoot McNairy (Brown), Libor Hruška - J.D. Evermore (Chapin), Martin Zahálka - Garret Dillahunt (Armsby), Radek Kuchař - Taran Killam (Hamilton), Zuzana Schulzová - Alfre Woodard (paní Shawová), Tomáš Juřička, Zbyšek Pantůček, Ivo Novák, Anna Nemčoková, Jakub Nemčok, Bohdan Tůma (titulky)
Překlad: Jan Feldstein
Dialogy: Luděk Koutný
Zvuk: Josef Mašek
Finální mix: Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, studio Budíkov pro Bontonfilm 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.1.2014 Bontonfilm
Premiéra USA: 8.11.2013 Fox Searchlight Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 11.6.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 11.6.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 2 691 163
Tržby celkem - $ 187 733 202
Návštěvnost v ČR - 20 840
Náklady (Rozpočet) - $ 21 000 000
„Pravdivý příběh nezdolné touhy po svobodě.“
OBSAH
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc.(Bontonfilm CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Drama s dvěma dějovými liniemi, vševědoucím vypravěčem, jasně stanoveným cílem a pevně semknutou dramaturgií? Řešení dialogů převážně technikou záběr/protizáběr? Oslabení násilných momentů přesným střihem? Tentokrát ne. Ač je 12 letům v řetězech vyčítána staromilská klasičnost, z klasického hollywoodského stylu McQueen přejímá zejména zájem o lidské tělo, který bychom ovšem mohli označit také za projev autorského rukopisu. Věrnost původnímu textu i za cenu rozdrobení vyprávění do řady epizod, které do sebe nejsou pevně zaklesnuté, a kdy jedna nepodmiňuje druhou, bylo jedním z mnohých moudrých tvůrčích rozhodnutí, jež ve výsledku tvoří drásavé filmové svědectví o zvěrstvech, jichž se bílý muž dopustil na rase, kterou považoval za podřadnou. McQueenovo mistrovství spočívá ve způsobu, jakým se dokázal vyhnout pozohýbání historických faktů, aby mu pasovaly do velkého příběhu (jako Spielberg v Amistadu nebo Lincolnovi), a přitom nabídnout nesmírně intenzivní filmový zážitek. Díky potlačení dramatického napětí a mnohým statickým záběrům působí film jako série za sebe řazených obrazů, které se díky spirálovitému opakování některých situací a záběrových kompozic pomalu zarývají do paměti. McQueen, věrný své videoartové průpravě, o historii nevypráví, „nedělá“ z ní drama, nýbrž ji nechává oživnout, jako kdyby probíhala právě teď. Útrapy protagonisty proto nenahlíží zvenčí. Prožíváme je společně se Solomonem, skrze jeho tělo, zrak a sluch. Po celý film víme stejně málo jako on (například nikdy nevidíme v celku loď, kterou je dopraven do New Orleans) a máme tudíž, navzdory rekapitulujícímu názvu filmu, stejně málo důvodů věřit, že by z nerovného zápasu o vlastní identitu mohl vyjít jako vítěz. Redukování života na pouhé přežívání a proměna člověka ve zvíře (resp. majetek) jsou zvýznamněny ztrátou povědomí o časoprostorových souvislostech, neboť kromě úvodu nejsme informováni o čase a místě dění. Přemíra nepříjemných zvuků a obrazů, od kterých se kamera nikdy neodvrací (nejnepříjemnější záběry jsou tak zároveň těmi nejdelšími), v kombinaci s vyeliminováním momentů skýtajících úlevný efekt, dělají z 12 let v řetězech jeden z nejodvážnějších filmů loňského roku. (Matty) 5*
Docela rád bych věděl, co by asi tak řekl Tom Horn na to, že mu nějaký Kunta Kinte okopčil jméno, a pod heslem Štefan MekKrálovna najdeme ve filmových databázích mimo modrookého plejboje také připáleného ploskonose, který točí filmy velebící kapitána Hnědého Honzu. No, možná by emigroval na Aljašku, nicméně musím říct, že ač jeho jmenovec hrubě překročil povolenou dávku pigmentu, kupodivu se vyhnul obvyklé patetické tryzně za zfetovaného Rodnyho Kinga a bez příkras vytasil sice sýrovou, nicméně syrovou a surovou realitu doby, kdy se ještě Hnědoameričané měli pod bitchem otrokáře jako v bavlně a bavlnu česal výkonný, automatický kombajn BNVŘ (Banda negrů v řetězech). Velmi povedené. Nejeden rasista po tomhle zamáčkne slzu lítosti a půjde si vybít frustraci na pár ťamanech. (verbal) 4*
Tak nějak přemýšlím nad tou historií USA. Nebyla moc veselá. Pak přemýšlím nad tou naší. Vrátím se k té USA a napadá mě snad jenom to, že lidi v minulosti byli hrozný svině. Neříkám, že dneska nejsou, ale to co se na území USA od její kolonizace dělo, to nemá snad obdoby. Území vykoupené krví indiánů a následně krví Afričanů, co si tam bílá tvář dovezla, není zrovna něco, čím by se v současnosti dalo chlubit. A Anglický hodně zajímavý režisér Steve McQueen jednu takovou etapu převedl do takového příběhu, že mi po celou dobu filmu bylo hrozně zle. A samotného závěru jsem se málem ani nedožil. No a to si myslím, že s těmi filmy už něco vydržím. Holt nevydržím, takhle drsný film jsem dost dlouhou dobu neviděl. V některých scénách byl cítit totální zmar, totální prohra a smutek z každého dne stráveného na poli s bavlnou. Režisér to ale natočil hodně dobře. Některé scény nikdy z hlavy už nedostanu. A nejenom proto, že se v nich dějí šílené věci, ale i proto, že je režisér záměrně natočil dost zdlouhavě, místy i beze slov. Samotný záběr totiž mluví za vše. No a herci? O těch netřeba zdlouhavě mluvit. Ty všichni na mě totálně zapůsobili. Nejenom hlavní černošské role, ale i vedlejší, ve kterých se předvedla celá řádka známých jmen. (Malarkey) 5*
VELKÉ RECENZE
Etnicky zabarvený historický příběh podle skutečných událostí, adaptovaný na základě knižního bestselleru? Z knihy Solomona Northupa by musel někdo v uplynulých letech ještě udělat komiks, aby tahle freska vládla čistou hollywoodskou postupkou ideálního projektu, který producenti odfajfkují zlatou fixkou. Souběžný útok na černé svědomí Ameriky a vetchá srdce Akademiků se v minulosti bohatě vyplatil a nejinak tomu pravděpodobně bude i letos.
Přitom byla původní kniha z roku 1853 téměř sto roků zapomenuta, než ji v šedesátých letech 20. století objevili dva historici a rozhodli se vydat ověřenou a aktualizovanou verzi. Ta zasáhla nejdřív Johna Ridleyho, scenáristu seriálů Fresh Prince nebo Barbershop, případně filmů jako Bratrstvo černé pracky (Undercover Brother) nebo Red Tails. Proč to tak rozebírám? To abyste pochopili, že pro Ridleyho je tenhle projekt srdcovkou, považoval přímo za bytostně důležité, aby dal světu nahlédnout do utrpení černošských otroků. Stevea McQueena s adaptací oslovil už na premiéře Hladu a chvilku trvalo, než si dal režisér říct. Po přečtení knihy se z něj stal zapálený fanda a příprava filmu nabrala rychlé obrátky.
Projekt na sebe rychle nabaloval herce a valil se jako sněhová koule (to asi není nejšťastnější barevné přirovnání) Hollywoodem. Chiwetel Ejiofor, Brad Pitt, Michael Fassbender, Benedict Cumberbatch, Paul Giamatti... hvězdným práškem z tohohle filmu byste olajnovali několik fotbalových hřišť. Jenže je to všechno marné, protože 12 let v řetězech doplácí na svou přehnanou pokoru k předloze a umíněnou snahu diváka zašpinit pocitem viny a lítosti.
Do jisté míry se to samozřejmě daří, protože utrpení již zmíněného Solomona Northupa, který byl ze svobodného života v New Yorku doslova unesen do otroctví na té druhé, stále ještě poněkud zaostalé a zlé straně Ameriky, na bavlníkových plantážích v Louisianě, je místy hodně hmatatelné. Ať už jde o záda posetá šrámy od biče, duší zuboženou krutostmi bělochů nebo neustále udupávaný plamínek naděje, že hlavní hrdina ještě někdy uvidí svou rodinu. Steve McQueen provede ztrápeného Chiwetela Ejiofora všemi úskalími bez sebemenšího zaváhání, jako pravý hollywoodský matador. Kdyby jeho jméno nebylo vytapetováno přes půl stříbrného plátna, pravděpodobně byste si na místě režiséra tipnuli nějakou tu starou hollywoodskou ligu, která hraje na jistotu a jen jemně našlapuje kolem kontroverzního tématu.
Předchozím McQueenovým filmům se vskutku 12 let v řetězech nepodobá snad v ničem. Postavy jsou ploché, časová linie zahalená mlhou na první i druhý pohled nesouvisejících epizodek, poselství jsou školometsky neohrabaná a hrana dobrého vychování a vkusu, po které McQueen tak rád surfoval např. ve Studu, je vystřídána mainstreamovou zbabělostí, v jejímž jménu nechce 12 let v řetězech urazit a naštvat snad nikoho, od bigotních dědečků na břehu Missouri přes aktuální raperskou smetánku až po jedenáctileté děti z výběrové školy ve Vermontu. Northup tak ve filmu rychle přijme úlohu otroka, aniž by se snažil výrazněji bojovat o svou svobodu, a trpělivě snáší ústrky a krutosti ze strany svých nových pánů. Samozřejmě nejsou všichni stejní. Máme tu nemilosrdné obchodníky, bohémy s velkorysým srdcem, ale prázdnou kapsou, psychopaty s bičem a hned několika komplexy nebo dobráckého stavitele altánků, který všechno vyřeší mávnutí dřevěné střešní tašky.
Obsazení je parádní, výprava bezchybná (bavlna všude, kam se podíváš), ale k čemu to všechno, když je Ridleyho scénář tak zoufale banální? Všechno tohle už jsme viděli tolikrát - zlí otrokáři, hodní otroci, syndrom "já jsem nevinný/svobodný", syndrom "otrokyně se zlatým srdcem", dokonce i na to řešení shora v podobě Pitta pokrývače nakonec dojde. Jenže ono to má dvě a půl hodiny, během nichž se kudrnatý Ejiofor s kyselým výrazem plouží od scény ke scéně a doslova čeká, až se něco stane. A ono se to stane. Jenže kdyby se to nestalo, pravděpodobně žije nešťastně až dodnes, milé děti. Dějový oblouk byste tu hledali marně, stejně jako snahu jít pod povrch věcí. Předloha je ostatně jen svědectvím jednoho jediného muže a značnou její část zabírá detailní popis otrokářských aukcí či technik zpracování bavlny a cukrové třtiny. Tyhle jistě záživné pasáže samozřejmě ve filmu chybí, ale nejsou bohužel nahrazeny ničím životným.
Řada herců do filmu vstoupí a zase vystoupí, aniž by měla jejich přítomnost jakýkoliv význam. Tohle je opravdu jen velmi zdlouhavé, časově nepříliš konzistentní svědectví o tom, že být otrokem není žádný med, zvlášť když máte papíry na to, že jste svodobní. Z podobného důvodu jsem nedokoukal Amistad a Lincolna, Spielbergovy technicky sice brilantní, ale námětově zoufale konzervativní a nudné pokusy o historickou výpověď. 12 let otrokem se nesnaží být ničím jiným než hereckým obsazením glorifikovanou alternativou učebnice dějepisu. Stejně jako na české Lidice na ně jistě budou mířit celé zástupy školáků. Ale právě pro ně je film zbaven jakéhokoliv emočního zabarvení. Není tu typický patos, jehož absenci mnozí kolegové chválí. Není tu snaha o humornou bagatelizaci a exploitation jako u Tarantina. Není tu nic, je to zkrátka monotónně odvyprávěná kapitola ze stran 1841 - 1853. Je to jako ta písnička "Černý muž pod bičem otrokáře žil...". Jen se to nerýmuje a nemá to příliš tempo, takže vám při sledování nebude do zpěvu.
Ale Chiwetel ve filmu opakovaně zamyšleně hledí do prázdna, což je vždycky záruka skrytých intelektuálních pochodů, takže tomu při vší vůli nemůžu dát míň jak šest hvězdiček. Tyhle duševní masturbace, trvající dlouhé desítky vteřin, jsou zkrátka moje filmová slabina.
Ocenění:
Academy Awards
2014 - Nejlepší film
2014 - Lupita Nyong'o (Vedlejší herečka)
2014 - John Ridley (Adaptovaný scénář)
2014 - Steve McQueen (Režie) (nominace)
2014 - Chiwetel Ejiofor (Hlavní herec) (nominace)
2014 - Michael Fassbender (Vedlejší herec) (nominace)
2014 - Střih (nominace)
2014 - Výprava (nominace)
2014 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
2014 - Nejlepší film - drama
2014 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2014 - Steve McQueen (Nejlepší režie) (nominace)
2014 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Michael Fassbender (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - John Ridley (Nejlepší scénář) (nominace)
2014 - Hans Zimmer (Nejlepší hudba) (nominace)
Toronto IFF
2013 - Steve McQueen (Cena diváků pro nejlepší film)
BAFTA
2014 - Nejlepší film
2014 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec v hlavní roli)
2014 - Steve McQueen (Nejlepší režie) (nominace)
2014 - Michael Fassbender (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - John Ridley (Adaptovaný scénář) (nominace)
2014 - Sean Bobbitt (Nejlepší kamera) (nominace)
2014 - Nejlepší střih (nominace)
2014 - Hans Zimmer (Hudba) (nominace)
2014 - Výprava (nominace)
New York Film Critics Circle
2013 - Steve McQueen (Nejlepší režisér)
2013 - Nejlepší film (nominace)
2013 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec) (nominace)
2013 - Michael Fassbender (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2013 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
2013 - Lupita Nyong'o (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2013 - Zvláštní zmínka
2013 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec) (nominace)
AACTA International Awards
2014 - Chiwetel Ejiofor (Nejlepší herec)
2014 - Michael Fassbender (Nejlepší vedlejší herec)
2014 - Nejlepší film (nominace)
2014 - Steve McQueen (Nejlepší režie) (nominace)
2014 - Lupita Nyong'o (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2014 - John Ridley (Nejlepší scénář) (nominace)
César Awards
2015 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Guldbaggen
2013 - Steve McQueen (Zahraniční film) (nominace)
FF Stockholm
2013 - Hudba, Bronzový kůň (zvláštní uznání)
MFF Toronto
2013 - Cena diváků
DABING
V českém znění: Martin Stránský - Chiwetel Ejiofor (Solomon Northup), Aleš Procházka - Michael Fassbender (Edwin Epps), Jakub Saic - Benedict Cumberbatch (Ford), Terezie Taberyová - Lupita Nyong'o (Patsey), Kateřina Lojdová - Adepero Oduye (Eliza), Jaromír Meduna - Rob Steinberg (Parker), Jiří Prager - Paul Giamatti (Freeman), Martin Sobotka - Paul Dano (Tibeats), Filip Švarc - Brad Pitt (Bass), Jitka Moučková - Kelsey Scott (Anne Northupová), Petra Tišnovská - Sarah Paulson (paní Eppsová), Michal Jagelka - Scoot McNairy (Brown), Libor Hruška - J.D. Evermore (Chapin), Martin Zahálka - Garret Dillahunt (Armsby), Radek Kuchař - Taran Killam (Hamilton), Zuzana Schulzová - Alfre Woodard (paní Shawová), Tomáš Juřička, Zbyšek Pantůček, Ivo Novák, Anna Nemčoková, Jakub Nemčok, Bohdan Tůma (titulky)
Překlad: Jan Feldstein
Dialogy: Luděk Koutný
Zvuk: Josef Mašek
Finální mix: Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, studio Budíkov pro Bontonfilm 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.1.2014 Bontonfilm
Premiéra USA: 8.11.2013 Fox Searchlight Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 11.6.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 11.6.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 2 691 163
Tržby celkem - $ 187 733 202
Návštěvnost v ČR - 20 840
Náklady (Rozpočet) - $ 21 000 000
Tvůrci a herci
Steve McQueen (Režie), Dede Gardner (Produkce), Anthony Katagas (Produkce), Jeremy Kleiner (Produkce), Steve McQueen (Produkce), Arnon Milchan (Produkce), Brad Pitt (Produkce), Bill Pohlad (Produkce), Hans Zimmer (Hudba), Sean Bobbitt (Kamera), Joe Walker (Střih), Francine Maisler (Casting), Adam Stockhausen (Scénografie), Patricia Norris (Kostýmy), Kirk Francis (Zvuk), Leslie Shatz (Zvuk), Nick London (Masky), John Ridley (Scénář), Slomon Northup (kniha) (Předloha), Chiwetel Ejiofor (Herec), Dwight Henry (Herec), Bryan Batt (Herec), Michael Fassbender (Herec), Brad Pitt (Herec), Benedict Cumberbatch (Herec), Paul Dano (Herec), Taran Killam (Herec), Scoot McNairy (Herec), Ruth Negga (Herec), Garret Dillahunt (Herec), Paul Giamatti (Herec), Sarah Paulson (Herec), Michael Kenneth Williams (Herec), Alfre Woodard (Herec), Adepero Oduye (Herec), Quvenzhané Wallis (Herec), Lupita Nyong'o (Herec), Bill Camp (Herec), Chris Chalk (Herec), John McConnell (Herec), Jay Huguley (Herec), Christopher Berry (Herec), Ritchie Montgomery (Herec), Terrell Ransom Jr. (Herec)
2013/134/USA, Velká Británie/Drama, Životopisný, Historický
Zajímavost k filmu
- K lepšímu vystižení alkoholika si Michael Fassbender nechal svůj knír natírat alkoholem, aby na zápach herci reagovali stejně, jako by se setkali s mužem, co opravdu hodně pije.
- Lupita Nyong’o s Michaelem Fassbenderem vstoupila do partnerského vztahu právě díky tomuto filmu.
- Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu.
- 12 rokov otrokom je vôbec prvou snímkou od režiséra tmavej pleti, ktorá sa stala najlepším filmom roka v histórii cien akadémie.
- Strom, na němž otrokáři pověsí dva černochy, byl k těmto účelům skutečně používán a je obehnán mnoha hroby.
- „Solomon má silného ducha, všetky inštinkty na prežitie, ale úplne mu chýba nenávisť," povedal jeho predstaviteľ Chiwetel Ejiofor a ďalej dodal: „Uchoval si v sebe len to, čo mu pomáhalo zostať nažive. Na nenávisť v sebe nemal miesto, tá by ho zožierala."
- „Toto bol film, aký som túžil vidieť, ale nikto ho nenatočil. Bola to diera v kinematografii. Preto som sa rozhodol, že ho vyrozprávam sám," vysvetlil režisér Steve McQueen. (kacer4)
- Michael Fassbender na okamžik po dotočení scény se znásilněním omdlel.
- Režisér Steve McQueen byl nominován na Zlatý glóbus v kategorii v kategorii nejlepší scénář.
- Herečka Lupita Nyong'o byla nominována na Zlatý glóbus v kategorii v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli.
- K lepšímu vystižení alkoholika si Michael Fassbender nechal svůj knír natírat alkoholem, aby na zápach herci reagovali stejně, jako by se setkali s mužem, co opravdu hodně pije.
- Lupita Nyong’o s Michaelem Fassbenderem vstoupila do partnerského vztahu právě díky tomuto filmu.
- Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu.
- 12 rokov otrokom je vôbec prvou snímkou od režiséra tmavej pleti, ktorá sa stala najlepším filmom roka v histórii cien akadémie.
- Strom, na němž otrokáři pověsí dva černochy, byl k těmto účelům skutečně používán a je obehnán mnoha hroby.
- „Solomon má silného ducha, všetky inštinkty na prežitie, ale úplne mu chýba nenávisť," povedal jeho predstaviteľ Chiwetel Ejiofor a ďalej dodal: „Uchoval si v sebe len to, čo mu pomáhalo zostať nažive. Na nenávisť v sebe nemal miesto, tá by ho zožierala."
- „Toto bol film, aký som túžil vidieť, ale nikto ho nenatočil. Bola to diera v kinematografii. Preto som sa rozhodol, že ho vyrozprávam sám," vysvetlil režisér Steve McQueen. (kacer4)
- Michael Fassbender na okamžik po dotočení scény se znásilněním omdlel.
- Režisér Steve McQueen byl nominován na Zlatý glóbus v kategorii v kategorii nejlepší scénář.
- Herečka Lupita Nyong'o byla nominována na Zlatý glóbus v kategorii v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli.
Odkazy
Hrají:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams, Dwight Henry, Bryan Batt, Taran Killam, Scoot McNairy, Ruth Negga, Garret Dillahunt, Alfre Woodard, Adepero Oduye, Quvenzhané Wallis, Bill Camp, Chris Chalk, John McConnell, Jay Huguley, Christopher Berry, Ritchie Montgomery, Terrell Ransom Jr., Kelsey Scott, Marc Macaulay, Deneen Tyler, Jon Arthur, J.D. Evermore, Thomas Francis Murphy, Bob Walker, Douglas M. Griffin, Tre Tureaud, Shawn Parsons, Elton LeBlanc, Richard Holden, Liza J. Bennett, Kelvin Harrison Jr., Storm Reid, Marcus Lyle Brown, James C. Victor, Blake Burt, Andre Robinson, Devyn A. Tyler