Ex Machina / Ex Machina (2015/108/Velká Británie/Drama, Sci-Fi, Thriller) 75%

20.09.2018 11:11
JEDNOU VĚTOU
„Pud sebezáchovy je nejsilnější lidský instinkt."

OBSAH
Caleb (Domhnall Gleeson) měl neuvěřitelnou kliku. Ve firemní soutěži vyhrál hlavní cenu, týdenní pobyt na horské chatě svého zaměstnavatele, geniálního vědce Nathana (Oscar Isaac). V okamžiku kdy uprostřed pustiny vyskočí z vrtulníku, který ho na místo dopravil, dojde mu, že na tenhle týden jen tak nezapomene. Jenže ani nejbujnější fantazie by ho nedokázala připravit na to, co ho čeká v supermoderní stavbě připomínající protiatomový bunkr. Prvotní ostych zažene Nathanův přátelský přístup. Pak se však seznámí s Avou (Alicia Vickander). U přátelské dívky s krásnou tváří jen dráty vedoucí jejím průsvitným tělem prozrazují, že je ve skutečnosti unikátním technologickým experimentem. Jeho součástí se právě stal i Caleb. Jeho úkolem je prostá interakce s Avou, kterou Nathan pečlivě pozoruje a zaznamenává a testuje tak možnosti umělé inteligence. Dokáže být Ava natolik „lidská", že Caleb zapomene, že komunikuje s robotem? Dokáže v něm probudit nějaké city? Calebovi se však role pokusného morčete začne čím dál víc zajídat, zvlášť když s Avinou pomocí zjistí, že Nathan mu o svém výzkumu neřekl zdaleka všechno.(CinemArt)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kdyby Alex Garland věnoval tolik úsilí propracování psychologické i symbolické stránky, kolik ho věnoval designu prostředí a předstírání duchalpnosti, šlo by jistě o velmi komplexní film. Takhle se bohužel jedná o něco, co si pracovně nazývám hipster sci-fi - film soustředěný na to, aby dobře vypadal a budil výrazný první dojem. Jakmile vezmete jeho hru vážně a pustíte se s ním do diskuse, zjistíte, že mele polopatické a hezky formulované fáze, přičemž se tváří objevně. Jasně, před Pollockem zní každý rozhovor hned trochu inteligentněji a ženská krása v sousedství Klimta zraňuje ještě víc, ale Ex Machině jde mnohem líp tančit disco, sekat skvělé macho pózy Oscara Isaaca a předkládat vražedně křehký sex appeal Alicie Vikander (až se bude vyrávět sériově, ožením se s ní) než ohromovat trochu srandovními taktilními detaily a manýristickými protisvětly, která nám důležitě sdělují, že Ex Machina není jenom zábavná historka. Ale ona ve skutečnosti opravdu ničím víc není. Joseph Kosinski goes indie, for better or worse. (Marigold) 3*

Komorní, za v podstatě směšných patnáct milionů dolarů pořízený návrat do povídek Isaaca Asimova a jeho současníků. A také reklama na Norsko a Juvet Landscape Hotel;) To místo je úžasné, a propojení obrazu, děje a zvuku kromě výborně vybraných herců napomáhá i elektronická hudba a zvuky vůbec. Vyhledávač Blue Book (mrk mrk;)) a jeho tvůrce Nathan jsou téměř všemocní, a Ava s nevinnou tváří Alicie Vikander zažívá milostné vzplanutí umělé inteligence k člověku... nebo snad ne? Alex Garland psát rozhodně umí, ale režie Ex Machiny mu úplně nevyšla, protože film postrádá potřebné tempo, respektive potřebné zvládnutí nastaveného tempa pomalého. Nebo možná po-ma-lé-ho... Líbily se mi debaty Caleba s Nathanem, načrtnutí Nathanovy podiv(uhod)né osobnosti, vizuální ztvárnění Avy a její správně nepřirozené pohyby. A závěr mne díky své nelogičnosti sice nenadchl, ale jelikož měl více stránek (z nichž ta nejlepší sama o sobě logická byla), připomněl mi právě průkopníky sci-fi žánru a robotiky. Kdybych měl vybrat podobné řemeslně velmi precizně zvládnuté nízkorozpočtové sci-fi, asi bych zvolil Moon (však víte, tu one man show Sama Rockwella a hlasivek Kevina Spaceyho). Ten ode mě dostal osmdesátku, což je objektivně vzato pro Ex Machinu jako film trochu moc... ale když on je ten hotel tak úžasný:) Ale ne, budu se chovat racionálně. Takže 70%. PS: Oscar za zvláštní efekty? Why the hell not? (Gemini) 3*

Sofistikovaný Oscar mezi nohama Alicii Vikander. Mladý a velmi nadaný programátor Caleb je vylosován ve firemní soutěži, v níž je hlavní cenou týdenní pobyt v horském sídle jeho geniálního zaměstnavatele. Vědec mu až na místě sděluje, že se nejedná o žádný rekreační pobyt. Caleb má tu výsadu testovat A.I.s lidským vědomím, kterou vědec složitě vyvinul, ale u níž si není jistý, zda robot své vědomí jen nesimuluje. Posléze je jasné, že záhadný vědec nehraje s Calebem fér hru. Konečně dobře vymyšlené scifi, u kterého se dá přemýšlet i přemítat. Ač prosté akčnosti, s přemírou velice pozvolna plynoucích scén, rozhodně kvalitně natočené, technicky bravurní a úžasně zahrané. Jen co se na scéně zjeví Alicia Vikander, hned film dostane nejen dominantní herecký výkon, ale do celé struktury filmu začne pronikat napětí mezi trojicí ústředních postav. Film je komorně (vy)laděný, to ovšem není nic nepřekonatelného, má-li film specifickou atmosféru a dynamicky napsané dialogy, což samozřejmě u Alexe Garlanda nebyl problém. Jeho scénáře nesou většinou originálně osobitý rukopis, jenže do té doby to byl režijní paňour. A jak se ukázalo, jeho režie měla poměrně živočišný rozměr. Byl to pěkný kanec, když hlavní herečku komplet svlékl. Za mě tedy kvalitní deflorace. Vikander předvedla hodně moc ve své roli. Roztomilá, přitažlivá, nevyzpytatelná, výrazně přehrávající kohokoliv, kdo se na scéně zjevil, a to Domhnall Gleeson a Oscar Isaac nehráli nijak špatně. Herecky tedy zdatně vyvedeno. Speciální efekty byl další výrazný atribut filmu, rozhodně nepostradatelný. Nemělo hlavně být moc poznat, že tělo Vikander je trikově "robotizované", bylo nutné klást důraz na přirozenost. A i v tomhle ohledu visel sex s Oscarem za technické efekty ve vzduchu. A co vlastně chybělo tomuhle zvláštnímu scifi? Určitě pevnější zakončení. Je však velmi patrný rozdíl, s jakým konceptem britská produkce do filmu šla. Američtí kolegové by určitě udělali podobný film akčně nabušeným, i u nich lze ale najít podobně (jímavě) laděný snímek - A.I Umělá inteligence (2001), jenže tenhle byl scenáristicky vyzrálejší, zajímavěji režijně vedený a mnohem precizněji zahraný. 80% (kingik) 4*

VELKÁ RECENZE
Když se řekne sci-fi, většina lidí si představí osudový akčňák s vesmírnými koráby - prostě Star Wars nebo Cameronovy Vetřelce. Tenhle žánr je ale živ i z daleko menších příběhů. Z dramat ze zaniklých světů, z komedií o šílených vynálezech nebo, což je případ Ex Machiny, z dialogovek s roboty.
Ano, umělou inteligenci už Hollywood probral tisíckrát ze všech stran. Lidstvo je ale každým rokem technologicky vyspělejší, takže se dají vymýšlet stále přesnější vize toho, jak jednou vyrobíme život. Něco takové si pomyslel i Alex Garland, úspěšný scenárista 28 dní poté, Sunshine a Dredda, který se u Ex Machiny poprvé posadil i za kameru. Pisálci to obvykle dělají proto, aby svůj výtvor uchránili od cizí interpretace. A tady se dají krásně najít pozitiva i negativa toho, když se to některému z nich povede.
Ex Machina je jednoduchým příběhem mladého programátora (Domhnall Gleeson), který vyhraje firemní loterii a je vyslán do odlehlého sídla svého geniálního šéfa (Oscar Isaac). Neví přesně, co tam na něj čeká, ale ví, že nepůjde o nic obyčejného. Když tedy dorazí a je požádán, aby testoval novou, (snad) plně soběstačnou robotickou technologii, nevěří vlastnímu štěstí. Jak už to ale v podobných příbězích bývá, brzy ho začne nahlodávat pocit, že mu šéf neříká úplně všechno...
Komorní, působivé, inteligentní. To jsou tři slova, která Ex Machinu vystihují nejlépe. Na Garlandově filmu je dost vidět, že měl od začátku jasně nalajnované mantinely a že jeho tvůrce přesně věděl, co chce říct, jak to hodlá říct a že to tak také řekl. Film na vás tedy systematicky vybalí všechny Garlandovy poznatky a teorie, které jsou povětšinou hodně zajímavé a určitě o nich budete debatovat po cestě z kina. Vznik umělé inteligence je tu podložen solidními argumenty, ve kterých se zároveň skrývá sociální komentář dnešních internetových poměrů. Po scenáristické stránce tudíž jde o hodně vypiplanou práce, která nestojí na místě, ale posouvá žánr (nebo alespoň jeho filmovou odnož) zase o krůček dál.
Stejnou dávku chvály jako vytěžení tématu si zaslouží i herecké obsazení. Isaac s Gleesonem jsou tradičně vynikající, nejvíc ale zaujme švédská krasavice Alicia Vikander, jíž si možná pamatujete z Královské aféry nebo Anny Kareniny. Ústřední robotka, na níž Gleeson provádí Turingův test, je v jejím podání křehkou bytostí, do níž se zblázníte podobně jako do Rachael z Blade Runnera. Vůbec se tedy nedivíte tomu, když se Gleesonovi roztřesou kolena a začne maličko ztrácet objektivitu.
Ex Machina je tudíž tak trochu romance, především se ale jedná o atmosférické drama, u kterého analyzujete každé slovo a každou dějovou zákrutu. Garland vám ostentativně dává najevo, že se toho děje daleko víc, než se na první pohled zdá. Dvě třetiny filmu jste tak v dusném napětí a snažíte se rozklíčovat, která z vašich mnoha teorií je ta správná.
Tahle hra je samozřejmě velmi vítaná a značí dobře odvedenou práci, pak ale Ex Machinu zasáhne to, co mnoho filmů (ehm, Sunshine) před ní - problematické rozuzlení. V tomhle případě nejde o to, že by nebylo logické nebo pasující. Bohužel ale není tak přelomové, šokující a srdceryvné, jak jste si celý film přáli. Závěrečná pětiminutovka je navíc dost zbytečná a ukazuje vám věci, které klidně mohly být nechány na divácké představivosti. Garlandovo dítko tedy ve finále nešikovně klopýtne. Naštěstí ale ne tak moc, aby to rozbilo dojmy z celého předchozího dění.
I přes příliš doslovnou tečku tu tedy máme interesantní a technicky precizní dialogovku, která by měla Garlandovi otevřít vrátka k dalším projektům. Bránění vlastního materiálu mu jde na jedničku, na druhé straně by se ale měl naučit lépe "adaptovat" a nebát se místo vedení diváka za ručičku víc stříhat. Takhle se nelze zbavit dojmu, že mohla být Ex Machina o ještě o něco dráždivější, nekompromisnější a dotaženější. Třeba Aronofsky by se na ní vyloženě vyřádil. Holt ale není každý den posvícení, a i takhle se můžeme radovat z malé sci-fi, která je pro výlet do kina plně dostačující.

Postavy a obsazení
• Alicia Vikander - Ava
• Domhnall Gleeson - Caleb
• Oscar Isaac - Nathan
• Chelsea Li - dívka
• Evie Wray - sekretářka
• Sonoya Mizuno - Kyoko
• Corey Johnson - pilot helikoptéry, Jay
• Deborah Rosan - manažerka
• Symara A. Templeman - Jasmine
• Elina Alminas - Amber
• Ramzan Miah - sekretář
• Claire Selby - Lily
• Tiffany Pisani - Katya

Ocenění
Academy Awards
2016 - Vizuální efekty
2016 - Alex Garland (Původní scénář) (nominace)

Golden Globes
2016 - Alicia Vikander (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)

British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2016 - Alicia Vikander (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2016 - Alex Garland (Původní scénář) (nominace)
2016 - Vizuální efekty (nominace)
2016 - Výjimečný britský film (nominace)
2016 - Alex Garland (Výjimečný debut britského scénáristy, režiséra nebo producenta) (nominace)

European Film Awards
2015 - Alicia Vikander (Nejlepší herečka) (nominace)
2015 - Alex Garland (Nejlepší scénář) (nominace)

Florida Film Critics Circle Awards
2015 - Oscar Isaac (Nejlepší vedlejší herec)
2015 - Alicia Vikander (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2015 - Alex Garland (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2015 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)

Los Angeles Film Critics Association
2015 - Alicia Vikander (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)

AACTA International Awards
2016 - Alex Garland (Nejlepší scénář) (nominace)

British Independent Film Awards (BIFA)
2015 - Nejlepší britský nezávislý film
2015 - Alex Garland (Nejlepší režisér)
2015 - Alex Garland (Nejlepší scénář)
2015 - Výjimečně dobrá řemeslná stránka filmu
2015 - Výjimečně dobrá řemeslná stránka filmu (nominace)

Critics Choice Awards
2016 - Nejlepší sci-fi nebo horor
2016 - Alex Garland (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2016 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)

The Saturn Awards
2016 - Nejlepší sci-fi (nominace)
2016 - Alex Garland (Nejlepší režie) (nominace)
2016 - Alex Garland (Nejlepší scénář) (nominace)
2016 - Domhnall Gleeson (Nejlepší herec) (nominace)
2016 - Alicia Vikander (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2016 - Andrew Whitehurst, Mark Williams Ardington, Paul Norris, Sara Bennett (Nejlepší speciální / vizuální efekty) (nominace)

DABING
V českém znění: Radek Kuchař - Domhnall Gleeson (Caleb), Martin Sobotka - Oscar Isaac (Nathan), Klára Jandová - Alicia Vikander (Ava), Antonín Navrátil - Corey Johnson (Jay + titulky), Jitka Jirsová
Překlad: Milan Stejskal
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Luděk Koutný
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2015

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.4.2015 CinemArt
Premiéra Velká Británie: 21.1.2015 Universal Pictures UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 2.9.2015 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 2.9.2015 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 2 494 919
Tržby celkem - $ 36 869 414
Návštěvnost v ČR 19 070
Náklady (Rozpočet) - $ 16 000 000

FILMY V SÉRII
Stroj gastonrolinc.webnode.cz/news/stroj-the-machine-2013-90-velka-britanie-sci-fi-thriller-52/
Sci-Fi / Thriller, Velká Británie, 2013
Režie: Caradog W. James, Hrají: Toby Stephens, Sam Hazeldine

Ex Machina gastonrolinc.webnode.cz/news/a119/
Drama / Mysteriózní, Velká Británie, 2014
Režie: Alex Garland, Hrají: Domhnall Gleeson, Oscar Isaac

Automata gastonrolinc.webnode.cz/news/a109/
Sci-Fi / Thriller, Bulharsko / USA, 2014
Režie: Gabe Ibánez, Hrají: Antonio Banderas, Birgitte Hjort Sorensen

Morgan gastonrolinc.webnode.cz/news/a110/
Horor / Sci-Fi, USA, 2016
Režie: Luke Scott, Hrají: Kate Mara, Boyd Holbrook
 
Tvůrci a herci
Alex Garland (Režie), Andrew Macdonald (Produkce), Allon Reich (Produkce), Geoff Barrow (Hudba), Ben Salisbury (Hudba), Rob Hardy (Kamera), Mark Day (Střih), Francine Maisler (Casting), Mark Digby (Scénografie), Sammy Sheldon (Kostýmy), Niv Adiri (Zvuk), Glenn Freemantle (Zvuk), Alex Garland (Scénář), Domhnall Gleeson (Herec), Alicia Vikander (Herec), Oscar Isaac (Herec), Sonoja Mizuno (Herec), Corey Johnson (Herec), Chelsea Li (Herec), Deborah Rosan (Herec)
 
2015/108/Velká Británie/Drama, Sci-Fi, Thriller
 
Zajímavost k filmu
- Přibližně ve 12. minutě filmu, kdy se Caleb (Domhnall Gleeson) poprvé setkává s Avou (Alicia Vikander), lze zřetelně slyšet pozdrav: "Re, Mi, Do, Do, So" z filmu Blízká setkání třetího druhu (1977).
- Domhnall Gleeson (Caleb) ztvárnil umělou inteligenci  v epizodě  "Be Right Back" britského seriálu Black Mirror (od r. 2011).
- Caleb (Domhnall Gleeson) poslouchá píseň kapely OMD "Enola Gay" z roku 1980. Enola Gay byl letoun použitý ke shození atomové bomby na Hirošimu.  Později, v rozhovoru s Nathanem (Oscar Isaac) o tom, jak umělá inteligence změní svět, vyřkne Caleb citát Roberta Oppenheimera o vynálezu atomové bomby: "Stávám se smrtí, ničitelem světů."
- Caleb (Domhnall Gleeson) naráží na skutečnost, že jenom Bůh může vytvořit nový život.  Všechny tři hlavní postavy mají  biblická jména. Ava (Alicia Vikander) je pojmenována po Evě - první ženě, Nathan (Oscar Isaac) se jmenoval prorok u soudu s Davidem, a Caleb (Domhnall Gleeson) bylo jméno muže, kterého Mojžíš vyslal do Nové země jako špióna.
- Nathan (Oscar Isaac) říká, že Caleb (Domhnall Gleeson) by měl předstírat, že je jako kapitán Kirk.  Děj filmu se velmi podobá jednadvacátému dílu třetí řady seriálu Star Trek (od r. 1966) nazvanému "Rekviem za Metuzaléma" . V této epizodě totiž geniální vynálezce vytvoří ženského androida a přeje si u ní objevit emoce.  Vybere si pro svůj experiment kapitána Kirka, stejně tak jako Nathan využije Caleba.
- Režisér Alex Garland popsal budoucnost prezentovanou ve filmu jako: "Deset minut od teď." To znamená, že pokud někdo jako Google či Apple zítra oznámí, že vytvořil Avu, všichni bychom se divili, ale nebyli bychom překvapeni.
- Když si Caleb (Domhnall Gleeson) sedne k počítači, začne programovat algoritmus na vyhledávání prvočísel, známý pod názvem Eratosthenovo síto. Kód ve filmu by vyhledal kombinaci 9780199226559, což je ISBN kód pro knihu "Embodiment and the Inner Life: Cognition and Consciousness in the Space of Possible Minds" od Murray Shanahana o historii umělé inteligence.
- Většina záběrů na obytný interiér Nathanova (Oscar Isaac) sídla byla natáčena v norském hotelovém komplexu Juvet Landscape Hotel poblíž města Andalsnes.
- V momentě, kdy si Ava (Alicia Vikander) obleče bílé šaty, můžeme vidět, jak prochází okolo svatebního portrétu Margaret Stonborough-Wittgenstein od Gustava Klimta, na kterém má na sobě taktéž bílé šaty. Jde o sestru Ludwiga Wittgensteina, jednoho z nejvlivnějších filosofů 20. století a autora knihy „The Blue Book“, podle níž se jmenuje Nathanova společnost.
- Obraz, o kterém se zmíní Nathan (Oscar Isaac), je napodobeninou skutečné malby od Jacksona Pollocka, jež nese název „No. 5, 1948". V době premiéry filmu šlo o pátou nejdražší malbu všech dob, která byla v roce 2006 vydražena za 140 milionů dolarů, což je částka zhruba 8,5x větší než rozpočet snímku. Jackson Pollock ji v roce 1949 prodal za 1500 dolarů.
- Termín Deus ex machina byl používaný již v divadelních hrách ve starém Řecku. První, kdo tento termín použil, byl dramatik Sofoklés (497/6 př.n.l. - 406/5 př.n.l.).
 
Odkazy