Totem vlka / Lang tchu tcheng (2015/121/Čína, Francie/Dobrodružný, Thriller) 71%
18.07.2018 08:58
JEDNOU VĚTOU
„Velkolepé drama z mongolské divočiny, kterou si nepodrobili ani čínští komunisté."
OBSAH
Mladý Číňan Chen Zhen se za dob tzv. kulturní revoluce ocitá v oblasti Vnitřního Mongolska, kde se seznamuje s nomádským způsobem života. Mongolské stepi symbolicky vévodí vlk, který je člověku nejnebezpečnějším nepřítelem, ale rovněž dobrodincem. Právě v odvěkém zápasu s vlkem ohrožujícím stáda ovcí a koní byl člověk posílen. Chen Zhen je natolik okouzlen místním smýšlením, že se rozhodne odchytit a vychovat vlčí mládě.(Bohemia MP)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Annaud tentokrát nejde do hloubky, pouze líbezně krouží na povrchu dosti nepůvodní a jednoduché pohádkové rozprávky, která navzdory velké řemeslné profesionalitě a dobrému člověčímu srdíčku nemá čím překvapit a vlastně ani dojmout. Vyprávění je svěží jako jarní vítr na majestátních mongolských stepích a technicky náročné scény s divokými zvířaty opět berou dech, ale scénář poněkud selhává v přirozením propojení všech dějových motivů a především v oblasti přátelství a porozumění dvou živočišných druhů nedosahuje zdaleka takové intenzity jako například dnes takřka zapomenuté VOLÁNÍ VLKŮ. Od filmaře Annaudova formátu tedy zklamání, jako věrný náhled do čarokrásné přírody s její specifickou mytologií a životním řádem ale velmi příjemné a autentické dílo... (lamps) 3*
Sledovat a poslouchat bělovlasého kudrnáče Annauda, kterak si uvádí svůj nejnovější počin, byl velký zážitek. Tak velký, že předčil samotný film. Ten svou první vlčí scénou vykročil na lákavou stezku, ze které bohužel postupně zabloudil kamsi mezi šutry a mně tak zbyla jen rozvleklá povídka o Číňánkovi, který měl něco, co mít neměl. Krásy přírody a hudby u mě sice dokážou zachránit hodně, ale i tak se ke mně z vedlejší sedačky párkrát ozvalo "Hele, ty taky zíváš?" (Febiofest 2015) (Pepinec) 3*
Po skončení filmu mám hrozně smíšené pocity. Viděl jsem skvělý film? A nebo nudný prázdný film plný mých oblíbených zvířátek? Někdy mám pocit, jakoby některé filmy byly natáčené jenom pro mě. A Totem Vlka je přesně takový film! Kdybych bral pouze vizuální stránku filmu, tak jistě neodolám a filmu dám plnou palbu. Vše je totiž nádherné. Pole, řeky, obloha, hory a skály a hlavně koně a vlci. Nádherná příroda a vlk je alfou a omegou filmu. Což je samozřejmě pro mě zcela ideální, protože já jsem schopný zůstat v zoologické u jejich výběhu klidně hodinu. Navíc se po krásných mongolských pastvinách prohánějí koně. Vizualizace a kamera filmu je prostě úchvatná. Ten, kdo to natočil, ukázal všem dokumentárním filmům o přírodě, jak se to má dělat. Pak ovšem přichází na řadu scénář a příběh. A hle, to bude ten kámen úrazu. Scénář je absolutně strašný, a tak se z pohádky pro dospělé stává pouze nudnou ukázkou člověk versus příroda. Přitom by se dal natočit tak hezký příběh člověka, co vychovává vlče. Ne, raději z toho uděláme nezáživnou směsici scén s rychlým střihem v příběhu. Divák stejně bude koukat pouze na Vlky a koně. Omyl, kdyby byl příběh kvalitní, tak bych považoval Totem Vlka za jednoho z nejlepších filmů za poslední roky. Emoce v závěru jsou natolik prázdné, že stěží někoho dojmou. Ano, morální a naturalistické scény tu najdeme a dokonce za doprovodu krásné hudby z pera mistra Hornera příroda ožívá. Pořád se ale nemohu zbavit pocitu, že bez hudby a toho vizuálu by byl film naprosto nudný. Takhle je snímek nádhernou ukázkou přírody a úkazu, že největší zvíře je člověk. Nakonec po dlouhém přemýšlení dám hodnocení takové, jaké dávám. S tím, že si film někdy pustím znovu a uvidím, jak se mi film bude zamlouvat podruhé. [Viděno v originálním. (Lucasion) 4*
VELKÁ RECENZE
Jean-Jacques Annaud se po osmnácti letech vrací do Číny. Tentokrát ale nemusí asijské exteriéry pouze předstírat. Čínský bolševik mu odpustil a on tak může poutavě vyprávět o vlcích, co berou lov jako poctu. O vlcích bojovnících, dávajících na obdiv svoji hrdost, kterou se jim snaží vzít nepřítel největší. Člověk.
Píše se rok 1967 a v Číně probíhá Velká proletářská kulturní revoluce. Stejně jako ostatní děti z měst vyráží člen Rudé gardy, Chen Zhen, bojovat proti starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. Přijíždí mezi pastýře v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko, kde má pracovat a zároveň učit. Postupně zjišťuje, že se od těchto údajných primitivů může lecčemu přiučit on sám. Je doslova fascinován vazbami, které pojí pastýře a vlky. Na vlastní kůži pak pociťuje nebezpečí, které do jejich soužití přináší nařízení vlády, podle kterého mají být v oblasti vlci zlikvidováni, protože znamenají nebezpečí pro koně. Chen Zhen zachrání vlčí mládě, které se snaží ochočit. To však v této době přináší nemalé problémy. Mohlo by se zdát, že jde o rodinný film, ale děti by zřejmě neocenili drsné vlčí scény nebo necitlivé zacházení se zvířátky.
Ve stejnojmenném autobiografickém románu sepsal své zážitky čínský spisovatel a kritický levicový myslitel Lü Jiamin. Netají se s tím, že jeho práci ovlivnili Balzac, Tolstoj, Jack London či Jane Austenová. Jejich vliv pocítíte i z filmu, který ke všeobecnému překvapení režíroval Jean-Jacques Annaud. Když totiž naposledy točil o Číně (Sedm let v Tibetu – 1997), byl z toho doživotní zákaz vstupu do země nejen pro něho, ale i pro Brada Pitta. Pro jeho angažmá rozhodla nutnost točit se skutečnou, živou vlčí smečkou (a odmítnutí Petera Jacksona). Annaud oprášil vzpomínky na filmy Medvěd (1988) a Dva bratři (2004), sehnal tucet vlků, o které se víc jak čtyři roky staral zvířecí trenér Andrew Simpson, kývnul na rozpočet 40 milionů dolarů a (samozřejmě) souhlasil se zrušením zákazu ke vstupu do Čínské lidové republiky. Na scénáři začal pracovat jeho dvorní scénárista Alain Godard (například Jméno růže – 1986;Nepřítel před branami -2001), který bohužel před jeho dokončením zemřel. Víc práce tak zbylo na proslulého čínského scénáristu Lua Weie (Sbohem, má konkubíno – 1993). Taktéž hodně zajímavě se na této čínsko – francouzské koprodukci hudebně vyřádil James
Talisman vlků je přesně ten typ příběhu, pro který se Jean-Jacques Annaud narodil. Vzhledem k tomu, že zakázka přišla z komunistické Číny, dalo se předpokládat, že politická poselství ustoupí těm ekologickým a že zvířata dostanou víc prostoru než lidé. Nejsem žádný aktivista za práva zvířat, ale z předvedeného narušování přírodní rovnováhy lidskou namyšleností a hloupostí mám nepříjemné pocity. Zvířecím protagonistům nemůže konkurovat žádný z herců. Díky Annaudově citu budu dlouho vzpomínat nejen na dramatickou scénu při setkání Chen Zhena s vlčí smečkou, ale hlavně na předvedenou a poučnou akční podívanou, ve které pomstychtivé psovité šelmy zničí socialistický majetek, jenž zde představuje stádo koní. Autentický lov ve sněhové bouři je pastvou pro oči (i uši), stejně jako nenapodobitelné prostředí plání středního Mongolska, kde se natáčení odehrávalo a filmaři museli čelit extrémně špatnému počasí nebo útokům rojů komárů. Díky záběrům, které by byly ozdobou nejednoho přírodopisného žurnálu, se dá zapomenout na chybějící provokativní kulturně-politický podtext. Možná si vzpomenete na Bílou ponožku, vlka, se kterým tančil Kevin Costner (Tanec s vlky – 1990). Historické drama Talisman vlků to má s politikou a s přírodou přesně naopak. Hvězdami jsou prostě vlci a příroda.
Čínská kulturní revoluce je v současnosti považována za jedno z nejnešťastnějších období moderních čínských dějin. Určitě ne kvůli „válce s vlky“. J.J.Annaud se této stinné stránky ČLR dotýká jen okrajově a předkládá ekologickou, politicky nezávadnou agitku, které bez mrknutí uvěříte, že vlk byl (a možná stále je) víc než člověk. Nebo zde sedí spíš trefná a uštěpačná poznámka, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti?
Ocenění:
Hong Kong Film Awards
2015 - Nejlepší film z východní Ásie (nominace)
DABING
V českém znění: Robert Hájek - Feng Šao-feng (Čchen Čen), Oldřich Hajlich - Shawn Tou (Jang Kche), Anna Suchánková - Ankhnyam Ragchaa (Gasma), Jiří Plachý - Pa-sen Ča-pu (Bilig), Martin Preiss - Jin Ču-šeng (Bao), Marek Holý - Tchu-men-pa-ja-er (Shartseren), Petr Lněnička - Pao-jin-ke-si-ke (Batu), Filip Čapka - Chaj-Lung Pao (Lamjav), Mikuláš Převrátil - Si-lin-tu-le (Bayar), Karel Richter, Milan Slepička, Pavel Rímský, Jan Szymik, Lukáš Hlavica, Zbyšek Horák, Zdeněk Hruška, Monika Krátká, Michal Gulyáš, Martin Janouš, Pavlína Kročová, David Voráček, Veronika Bajerová, Jiří Krejčí, Milada Vaňkátová, Jakub Hejdánek, Vít Říha, Dominik Říha, Vojtěch Jan Podrazil
Překlad: Lucie Olivová
Dialogy: Alena Fišerová
Dramaturgie: Zuzana Kopečková
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Asistentka režie: Eva Maxová
Vedoucí produkce: Miloš Kostner
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Režie: Jiří Kodeš
Vyrobila Česká televize 2016
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.3.2016 Bohemia MP
Premiéra USA: 11.9.2015
Premiéra Francie: 25.2.2015 Mars Distribution
Premiéra Čína: 19.2.2015 China Film Group Corporation
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.6.2016 Bohemia MP
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 125 700 000
Náklady (Rozpočet) - $ 38 000 000
Zajímavost k filmu
- Počas natáčania filmu vo vnútrozemí Mongolska prekvapila tvorcov zima, počas ktorej nenapadal takmer žiaden sneh. Aj preto bolo potrebné priviezť tisíce ton snehu z pohoria Paektu (Päktusan), ktoré sa nachádza až na hraniciach Číny s KĽDR.
- Čínski predstavitelia filmového priemyslu pôvodne chceli, aby sa réžie filmu ujal niektorý z čínskych režisérov. Keďže však sami usúdili, že natáčanie so živými zvieratami, v tomto prípade vlkmi, je viac než náročné, zvolili osvedčeného zahraničného režiséra.
- K spolupráci na tvorbe filmu bol oslovený aj novozélandský režisér a scenárista, Peter Jackson.
- Film bol vydaný aj pod názvom The Last Wolf.
- Film byl natočen se skutečnými vlky. Jedná se o euroasijského vlka Canis lupus lupus. Celkem se natáčení zúčastnilo 35 vlků z různých zoologockých zahrad v Číně. Po dokončení filmu se vlci vrátili do zoo nebo byli puštěni do přírody.
- Režisér Jean-Jacques Annaud měl po natočení snímku Sedm let v Tibetu (1997) zákaz vstupu do Číny. Jeho údiv byl tedy obrovský, když za ním přišli čínští producenti, zda by natočil snímek podle knihy Lu Jiamina. Když jim řekl, že má Čínu zakázanou, odpověděli, že Čína už je jiná, pragmatická.
- Film měl premiéru na Berlínském filmovém festivalu 7. února 2015.
- Natáčelo se v Číně a Mongolsku.
„Velkolepé drama z mongolské divočiny, kterou si nepodrobili ani čínští komunisté."
OBSAH
Mladý Číňan Chen Zhen se za dob tzv. kulturní revoluce ocitá v oblasti Vnitřního Mongolska, kde se seznamuje s nomádským způsobem života. Mongolské stepi symbolicky vévodí vlk, který je člověku nejnebezpečnějším nepřítelem, ale rovněž dobrodincem. Právě v odvěkém zápasu s vlkem ohrožujícím stáda ovcí a koní byl člověk posílen. Chen Zhen je natolik okouzlen místním smýšlením, že se rozhodne odchytit a vychovat vlčí mládě.(Bohemia MP)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Annaud tentokrát nejde do hloubky, pouze líbezně krouží na povrchu dosti nepůvodní a jednoduché pohádkové rozprávky, která navzdory velké řemeslné profesionalitě a dobrému člověčímu srdíčku nemá čím překvapit a vlastně ani dojmout. Vyprávění je svěží jako jarní vítr na majestátních mongolských stepích a technicky náročné scény s divokými zvířaty opět berou dech, ale scénář poněkud selhává v přirozením propojení všech dějových motivů a především v oblasti přátelství a porozumění dvou živočišných druhů nedosahuje zdaleka takové intenzity jako například dnes takřka zapomenuté VOLÁNÍ VLKŮ. Od filmaře Annaudova formátu tedy zklamání, jako věrný náhled do čarokrásné přírody s její specifickou mytologií a životním řádem ale velmi příjemné a autentické dílo... (lamps) 3*
Sledovat a poslouchat bělovlasého kudrnáče Annauda, kterak si uvádí svůj nejnovější počin, byl velký zážitek. Tak velký, že předčil samotný film. Ten svou první vlčí scénou vykročil na lákavou stezku, ze které bohužel postupně zabloudil kamsi mezi šutry a mně tak zbyla jen rozvleklá povídka o Číňánkovi, který měl něco, co mít neměl. Krásy přírody a hudby u mě sice dokážou zachránit hodně, ale i tak se ke mně z vedlejší sedačky párkrát ozvalo "Hele, ty taky zíváš?" (Febiofest 2015) (Pepinec) 3*
Po skončení filmu mám hrozně smíšené pocity. Viděl jsem skvělý film? A nebo nudný prázdný film plný mých oblíbených zvířátek? Někdy mám pocit, jakoby některé filmy byly natáčené jenom pro mě. A Totem Vlka je přesně takový film! Kdybych bral pouze vizuální stránku filmu, tak jistě neodolám a filmu dám plnou palbu. Vše je totiž nádherné. Pole, řeky, obloha, hory a skály a hlavně koně a vlci. Nádherná příroda a vlk je alfou a omegou filmu. Což je samozřejmě pro mě zcela ideální, protože já jsem schopný zůstat v zoologické u jejich výběhu klidně hodinu. Navíc se po krásných mongolských pastvinách prohánějí koně. Vizualizace a kamera filmu je prostě úchvatná. Ten, kdo to natočil, ukázal všem dokumentárním filmům o přírodě, jak se to má dělat. Pak ovšem přichází na řadu scénář a příběh. A hle, to bude ten kámen úrazu. Scénář je absolutně strašný, a tak se z pohádky pro dospělé stává pouze nudnou ukázkou člověk versus příroda. Přitom by se dal natočit tak hezký příběh člověka, co vychovává vlče. Ne, raději z toho uděláme nezáživnou směsici scén s rychlým střihem v příběhu. Divák stejně bude koukat pouze na Vlky a koně. Omyl, kdyby byl příběh kvalitní, tak bych považoval Totem Vlka za jednoho z nejlepších filmů za poslední roky. Emoce v závěru jsou natolik prázdné, že stěží někoho dojmou. Ano, morální a naturalistické scény tu najdeme a dokonce za doprovodu krásné hudby z pera mistra Hornera příroda ožívá. Pořád se ale nemohu zbavit pocitu, že bez hudby a toho vizuálu by byl film naprosto nudný. Takhle je snímek nádhernou ukázkou přírody a úkazu, že největší zvíře je člověk. Nakonec po dlouhém přemýšlení dám hodnocení takové, jaké dávám. S tím, že si film někdy pustím znovu a uvidím, jak se mi film bude zamlouvat podruhé. [Viděno v originálním. (Lucasion) 4*
VELKÁ RECENZE
Jean-Jacques Annaud se po osmnácti letech vrací do Číny. Tentokrát ale nemusí asijské exteriéry pouze předstírat. Čínský bolševik mu odpustil a on tak může poutavě vyprávět o vlcích, co berou lov jako poctu. O vlcích bojovnících, dávajících na obdiv svoji hrdost, kterou se jim snaží vzít nepřítel největší. Člověk.
Píše se rok 1967 a v Číně probíhá Velká proletářská kulturní revoluce. Stejně jako ostatní děti z měst vyráží člen Rudé gardy, Chen Zhen, bojovat proti starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. Přijíždí mezi pastýře v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko, kde má pracovat a zároveň učit. Postupně zjišťuje, že se od těchto údajných primitivů může lecčemu přiučit on sám. Je doslova fascinován vazbami, které pojí pastýře a vlky. Na vlastní kůži pak pociťuje nebezpečí, které do jejich soužití přináší nařízení vlády, podle kterého mají být v oblasti vlci zlikvidováni, protože znamenají nebezpečí pro koně. Chen Zhen zachrání vlčí mládě, které se snaží ochočit. To však v této době přináší nemalé problémy. Mohlo by se zdát, že jde o rodinný film, ale děti by zřejmě neocenili drsné vlčí scény nebo necitlivé zacházení se zvířátky.
Ve stejnojmenném autobiografickém románu sepsal své zážitky čínský spisovatel a kritický levicový myslitel Lü Jiamin. Netají se s tím, že jeho práci ovlivnili Balzac, Tolstoj, Jack London či Jane Austenová. Jejich vliv pocítíte i z filmu, který ke všeobecnému překvapení režíroval Jean-Jacques Annaud. Když totiž naposledy točil o Číně (Sedm let v Tibetu – 1997), byl z toho doživotní zákaz vstupu do země nejen pro něho, ale i pro Brada Pitta. Pro jeho angažmá rozhodla nutnost točit se skutečnou, živou vlčí smečkou (a odmítnutí Petera Jacksona). Annaud oprášil vzpomínky na filmy Medvěd (1988) a Dva bratři (2004), sehnal tucet vlků, o které se víc jak čtyři roky staral zvířecí trenér Andrew Simpson, kývnul na rozpočet 40 milionů dolarů a (samozřejmě) souhlasil se zrušením zákazu ke vstupu do Čínské lidové republiky. Na scénáři začal pracovat jeho dvorní scénárista Alain Godard (například Jméno růže – 1986;Nepřítel před branami -2001), který bohužel před jeho dokončením zemřel. Víc práce tak zbylo na proslulého čínského scénáristu Lua Weie (Sbohem, má konkubíno – 1993). Taktéž hodně zajímavě se na této čínsko – francouzské koprodukci hudebně vyřádil James
Talisman vlků je přesně ten typ příběhu, pro který se Jean-Jacques Annaud narodil. Vzhledem k tomu, že zakázka přišla z komunistické Číny, dalo se předpokládat, že politická poselství ustoupí těm ekologickým a že zvířata dostanou víc prostoru než lidé. Nejsem žádný aktivista za práva zvířat, ale z předvedeného narušování přírodní rovnováhy lidskou namyšleností a hloupostí mám nepříjemné pocity. Zvířecím protagonistům nemůže konkurovat žádný z herců. Díky Annaudově citu budu dlouho vzpomínat nejen na dramatickou scénu při setkání Chen Zhena s vlčí smečkou, ale hlavně na předvedenou a poučnou akční podívanou, ve které pomstychtivé psovité šelmy zničí socialistický majetek, jenž zde představuje stádo koní. Autentický lov ve sněhové bouři je pastvou pro oči (i uši), stejně jako nenapodobitelné prostředí plání středního Mongolska, kde se natáčení odehrávalo a filmaři museli čelit extrémně špatnému počasí nebo útokům rojů komárů. Díky záběrům, které by byly ozdobou nejednoho přírodopisného žurnálu, se dá zapomenout na chybějící provokativní kulturně-politický podtext. Možná si vzpomenete na Bílou ponožku, vlka, se kterým tančil Kevin Costner (Tanec s vlky – 1990). Historické drama Talisman vlků to má s politikou a s přírodou přesně naopak. Hvězdami jsou prostě vlci a příroda.
Čínská kulturní revoluce je v současnosti považována za jedno z nejnešťastnějších období moderních čínských dějin. Určitě ne kvůli „válce s vlky“. J.J.Annaud se této stinné stránky ČLR dotýká jen okrajově a předkládá ekologickou, politicky nezávadnou agitku, které bez mrknutí uvěříte, že vlk byl (a možná stále je) víc než člověk. Nebo zde sedí spíš trefná a uštěpačná poznámka, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti?
Ocenění:
Hong Kong Film Awards
2015 - Nejlepší film z východní Ásie (nominace)
DABING
V českém znění: Robert Hájek - Feng Šao-feng (Čchen Čen), Oldřich Hajlich - Shawn Tou (Jang Kche), Anna Suchánková - Ankhnyam Ragchaa (Gasma), Jiří Plachý - Pa-sen Ča-pu (Bilig), Martin Preiss - Jin Ču-šeng (Bao), Marek Holý - Tchu-men-pa-ja-er (Shartseren), Petr Lněnička - Pao-jin-ke-si-ke (Batu), Filip Čapka - Chaj-Lung Pao (Lamjav), Mikuláš Převrátil - Si-lin-tu-le (Bayar), Karel Richter, Milan Slepička, Pavel Rímský, Jan Szymik, Lukáš Hlavica, Zbyšek Horák, Zdeněk Hruška, Monika Krátká, Michal Gulyáš, Martin Janouš, Pavlína Kročová, David Voráček, Veronika Bajerová, Jiří Krejčí, Milada Vaňkátová, Jakub Hejdánek, Vít Říha, Dominik Říha, Vojtěch Jan Podrazil
Překlad: Lucie Olivová
Dialogy: Alena Fišerová
Dramaturgie: Zuzana Kopečková
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Asistentka režie: Eva Maxová
Vedoucí produkce: Miloš Kostner
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Režie: Jiří Kodeš
Vyrobila Česká televize 2016
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.3.2016 Bohemia MP
Premiéra USA: 11.9.2015
Premiéra Francie: 25.2.2015 Mars Distribution
Premiéra Čína: 19.2.2015 China Film Group Corporation
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.6.2016 Bohemia MP
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 125 700 000
Náklady (Rozpočet) - $ 38 000 000
Tvůrci a herci
Jean-Jacques Annaud (Režie), Yin Cao (Produkce), Xavier Castano (Produkce), William Kong (Produkce), La Peikang (Produkce), Jianshai Xu (Produkce), Duojia Zhao (Produkce), James Horner (Hudba), Jean-Marie Dreujou (Kamera), Reynald Bertrand (Střih), - (Casting), Xavier Castano (Scénografie), William Kong (Scénografie), La Peikang (Scénografie), Jean-JacquesAnnaud (Scénografie), - (Kostýmy), Gang Wang (Zvuk), - (Masky), Jean-Jacques Annaud (Scénář), John Collee (Scénář), Alain Godard (Scénář), Wei Lu (Scénář), Shaofeng Feng (Herec), Shawn Dou (Herec), Ankhnyam Ragchaa (Herec), Basen Zhabu (Herec), Zhusheng Yin (Herec), Baoyingexige (Herec)
2015/121/Čína, Francie/Dobrodružný, Thriller
- Počas natáčania filmu vo vnútrozemí Mongolska prekvapila tvorcov zima, počas ktorej nenapadal takmer žiaden sneh. Aj preto bolo potrebné priviezť tisíce ton snehu z pohoria Paektu (Päktusan), ktoré sa nachádza až na hraniciach Číny s KĽDR.
- Čínski predstavitelia filmového priemyslu pôvodne chceli, aby sa réžie filmu ujal niektorý z čínskych režisérov. Keďže však sami usúdili, že natáčanie so živými zvieratami, v tomto prípade vlkmi, je viac než náročné, zvolili osvedčeného zahraničného režiséra.
- K spolupráci na tvorbe filmu bol oslovený aj novozélandský režisér a scenárista, Peter Jackson.
- Film bol vydaný aj pod názvom The Last Wolf.
- Film byl natočen se skutečnými vlky. Jedná se o euroasijského vlka Canis lupus lupus. Celkem se natáčení zúčastnilo 35 vlků z různých zoologockých zahrad v Číně. Po dokončení filmu se vlci vrátili do zoo nebo byli puštěni do přírody.
- Režisér Jean-Jacques Annaud měl po natočení snímku Sedm let v Tibetu (1997) zákaz vstupu do Číny. Jeho údiv byl tedy obrovský, když za ním přišli čínští producenti, zda by natočil snímek podle knihy Lu Jiamina. Když jim řekl, že má Čínu zakázanou, odpověděli, že Čína už je jiná, pragmatická.
- Film měl premiéru na Berlínském filmovém festivalu 7. února 2015.
- Natáčelo se v Číně a Mongolsku.
Odkazy