Milionář z chatrče / Slumdog Millionaire (2008/115/Velká Británie/Drama, Romantický) 83%

JEDNOU VĚTOU
„Ze slamu do paláce.“

OBSAH
Hlavní hrdina, mladík Jamal Malik (Dev Patel), sedí v televizním studiu naproti moderátorovi indické verze soutěže Chcete být milionářem a čeká na poslední otázku, která jej dělí od pohádkové výhry 20 miliónů rupií. Ještě před nedávnou chvílí byl chlapcem z bombajského slumu, chlapcem, který se narodil do světa bez budoucnosti, do světa nám nepředstavitelné bídy.Jak se kluk z ulice dokázal dostat tam, kam se nedostali ani hoši z lepších rodin ani učenci s několika tituly v kapse? Odpovědi na tyto otázky bude z Jamala tahat někdo mnohem méně příjemný než televizní moderátor. Před poslední otázkou má Jamal pouze jeden den na to, aby se připravil. Bohužel mu tuto přípravu ztrpčují policejní vyšetřovatelé, kteří ctí presumpci viny a snaží se i s použitím brutální síly získat od Jamala odpověď na klíčovou otázku: Jakým podvodem se dostal krůček od pohádkového bohatství. Jamal vypráví svůj životní příběh, ze kterého vyšetřující policisté pochopí, proč zná odpovědi na všechny ty záludné soutěžní otázky. A také se dozvědí, že Jamal má i další důvody k účasti ve slavné televizní soutěži než je jen pouhá vidina hromady peněz: například snaha nalézt ztracenou lásku.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Lidský život přece nemá cenu 20 milionů rupií! Tento rozpor mi s mnoha dalšími brání přijmout Milionáře z chatrče s entuziasmem jeho i jeho tvůrců. Ač bych rád předstíral, že mi párkrát do roku (kdy se z toho díky mediální masáži stává móda) není stydno oslavovat zástupce jindy opovrhované sorty „naivních filmů s dobrým koncem“. (Když si ovšem zkusím představit Jamalovu nejpravděpodobnější budoucnost, je to vlastně konec ultratemný a spíš bych mu přál, aby dopadl jako hrdina indického Amala.) Zrežírován je Milionář bravurně a třebaže neustále opakuje skoro totéž – někdo před někým/za někým utíká – atraktivní (byť nevábné) reálie, dynamická kamera a výrazný soundtrack nás udržují v neustálé pozornosti. Dívá se něj dobře hlavně proto, že nám neklade žádné složité otázky a na těch pár naťuknutých si pro jistotu odpovídá sám. Je to prostě film, který zná odpovědi. Správné? Ano, akorát ne mimo diskurz filmu. Odpověď na otázku „Z čeho budeme žít?“ je tedy OK, ke konfliktu dochází mezi snahou pravdivě vypovědět o životě v bombajském slumu a současně nebýt filmem bolestivým či jakkoli nepříjemným. A když už, tak jenom chvilku. Zvolené míšení jistých faktů s čirou fikcí ne náhodou v lecčems odráží styl, jakým Alexader Dumas psal své romány, konkrétně Třem mušketýrům připadla speciální, až po zralejší úvaze vlastně notně nedomyšlená role. Krom sveřepě zlých arcizlosynů, kteří do pohádek holt patří, pro mne zůstává nepochopitelným především chování Jamalova staršího bratra, který je chvíli za největšího bastarda a hned na to prostě za staršího bratra, přičemž Jamal tuto amébovitost nijak neřeší. „Neřešení“ je vhodným přístupem k průběhu celé soutěže, která by v reálu samozřejmě takto nikdy nemohla probíhat (čurpauza PO zadání otázky – tss, tss). Za největší Milionářovu chybu, za chybu, která mu a priori znemožňuje členství v klubu Jednoduše pěkných filmů (Frajer Luke, Papírový měsíc, Život je krásný - 1946), považuji úpornost, s níž se stylizuje do posla dobrých zpráv. Ale ten nadpozemsky odlehčený tanec mě stejně nutí jít nad tři. (Matty) 4*

Adept na Oscara a další práce Danny Boylea mě hodně překvapila. Na první zkouknutí hrubého seznámení s příběhem mě totiž udivoval fakt, že se to odehrává kolem indické adaptace Chcete být milionářem, no a po samotném shlédnutí jsem měl oči dokořán s tím, co právě režisér dokázal provést s tak nenápadným přesto originálním námětem a hlavně co se samotnými indickými herci dokázal za zázraky. Milionář z chatrče je totiž příběh kluka, který ke štěstí přišel, od začátku až do konce a opravdu hezky se na to kouká celé dvě hodiny a to se nestává často. Celý film totiž plyne neskutečným tempem a Danny Boyle po Sunshine dokazuje, že je režisér číslo jedna ve Velké Británii, protože tohle by opravdu jen tak někdo nedokázal. Ta práce s tím něco takového v Indii natočit musela být totiž opravdu náročná. Když totiž sleduji v jakém prostředí se film odehrává nestačím se divit, a to je také jeden z důležitých aspektů filmu, prostředí. Dále to jsou herci, muzika, která přesně vystihuje děj, práce s kamerou, prakticky všecko co vás v tuhle chvíli dokáže napadnout. Já v tom nevidim ani jednu chybu. Ani na začátku, ani v průběhu ani na samotném konci filmu. Ten film je dokonalý jak je slunce na nebi žluté. Milionáře z chatrče jsem si na první shlédnutí okamžitě zamiloval a věřím, že nebudu sám. Tentokrát adepti na Oscara budou mít co dělat, jelikož rozhodnout se mezi tímto filmem a Wrestlerem by pro mě bylo více než obtížné. (Malarkey) 5*

Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. (Isherwood) 3*

VELKÁ RECENZE
Koňskou dávku kreativity už jsme si letos v zimě vybrali u improvizovaného interview nad Duelem Frost/Nixon, takže jsem chtě nechtě musel odolávat nápadům jak pojmout recenzi Milionáře z chatrče. Soubor kvízových otázek by sice vypadal hezky, ale snímek, který před několika desítkami hodin vyhrál neuvěřitelných osm Oscarů si pravděpodobně zaslouží tradiční rozbor. Český distributor si jeho premiéru nemohl naplánovat příhodněji. Přebarvičkované plakáty a neznámé obličeje do kin nepřitáhnou, oscarová žeň by však mohla. Uvidíme. Hlavní hrdina, Jamal K. Malik, stojí v první scéně filmu před zásadní otázkou. Paradoxně ji neklade indická obdoba Vladimíra Čecha, ale policejní vyšetřovatel. "Seš podvodník nebo ne?" Závažnost dotazu rámuje pěst do břicha a facka do zátylku. Chudý kluk s nulovým vzděláním zodpověděl správně většinu otázek v nejsledovanějším televizním pořadu všech dob. Zbývá mu poslední otázka za dvacet milionů rupií. Nejdřív však musí projít výslechem, jenž je odrazovým můstkem k sérii flashbacků a velkému životnímu příběhu. I my na začátku stojíme před zásadní otázkou "Je Danny Boyle génius nebo ne?". Případně ještě lépe:
imf nedal devadesát, protože...
a) čekal další Sunshine
b) chtěl rychlejší tempo a víc explozí
c) nemá rád Bollywood
d) příliš patosu
Propálení samotného hodnocení takhle na úvod nevěstí nic dobrého, ale všichni v redakci víme, že jste nejdřív nascrollovali dolů a teď jen čekáte, že dojem z textu bude odpovídat počtu hvězdiček. Čtyři naznačené možnosti plus mínus vyjadřují případný postoj diváků před samotným filmem, bráno optikou člověka, který si o filmu něco přečetl, viděl ukázku a nebo (přinejhorším) zaslechl nějakou tu dezinformaci z českých médií. Milionář z chatrče není indický film, ale komplet celý se odehrává v Indii a hrají v něm indičtí herci (i když se Dev Patel narodil v Londýně a Boyle ho našel náhodou, po extensivních konkurzech, které předtím páchal po celé Indii). Chvíli se tu mluví nesrozumitelně, chvíli anglicky, ale dohromady vám absence známých tváří a talentů rozhodně nebude překážet. Boyle má totiž šťastnou ruku. Měl ji při Sunshine, když vybíral mezinárodní vesmírné záchranáře, esoterický soundtrack i mimořádně zajímavý žánrový mix sci-fi, hororu a vztahového filmu. Stačí vyměnit plátno a vodovky a totéž můžete říct i o Milionáři. Při Malikových vysvětlovačkách vám proběhně před očima dvacetiletá historie natlačená do pytlíku instantních nudlí. Komprese je neuvěřitelná a v kombinaci s instrumentálním a písničkovým (tančí se jen úplně na závěr) soundtrackem dělá z filmu frenetickou kroniku několika osudů. Ačkoliv se scénář v sešněrovávání jednotlivých historek nevyhne generalizacím a zjednodušování (všichni jsou moc dobří a moc zlí, šedé přechody z černé do bílé pak hodně skřípou), Boyle tu stejně jako u svých starších filmů operuje s žánrem po svém.
Když z komorně odstartované filozofické sci-fi Sunshine udělal v závěru masakr ve stylu Vetřelce, někteří mumlali o nezvládnuté koncovce. Pár lidí šílelo ze střídání nálad v Trainspottingu a mnozí dodnes Boyleovi vyčítají, že nenatočil ani jeden film podle mustru. Tak jak se má. Poctivě. Obávám se, že něčeho takového se jeho odpůrci dočkají stěží. Boyleova hravost a chameleónství spočívají právě v tom, že rýpe do škatulek a boří přehrady. Milionář z chatrče je pro jeho styl práce ideální látkou. Už v premise tu na sebe doráží americká pohádkovost o chudém Indovi, který přes všechny útrapy ke štěstí, slávě a bohatství přišel, britská pečlivost, jež se nikde moc nezdržuje, dbá na to, aby měl každý herec tak akorát prostoru a nebojí se udělat velkou scénu z nevinného dialogu a pro změnu s nezájmem proplout turistickou koláží v Tadžmahálu. Všichni jsou si rovni. Zatímco Michael Bay by nechal něco vybuchnout, Boyle zatlačí na pilu tam, kde to nečekáte. A přes všechny drasťáky, zvlášť v dětské části, kde není o hromadné a osobní masakry nouze, se film pořád tváří vesele. Jako zmlácený boxer, který se už podvacáté zvedá ze země, s vytlučeným, ale přesto úsměvem.
Do tohohle bublajícího kontrastu přidejte indické kulisy, jež Danny snímá urputností archeologa ze všech možných úhlů, přičemž neváhá použít ruční kameru, aby mohl za hrdiny i do toho nejzapadlejšího rohu. Nikdy se tu neodvrací zrak, nikdy se tu nezastavuje a neodpočívá. Zapomeňte na učesaný Bollywood plný tanečních úletů, napomádovaných hrdinů a pestrých tunik. Boyle možná ždíme barevnou paletu v oblasti teplých barev, ale britský look filmu neodpáře ani v jediném záběru. Přesný střih, dokonale padnoucí hudba a ladné kamerové rakursy v kombinaci s otřískanými slumy a neradostnými osudy jejich obyvatel. Oslněni dalším kontrastem možná přehlédnete další scenáristické zkratky, které raší v mezerách mezi jednotlivými vzpomínkami. Jak jinak odvyprávět film za pouhé dvě hodiny a stihnout dějový oblouk i s neprůstřelnou pointou? Boyle nemá připravené alibi. Vypráví dojemný příběh o lásce, která zvítězila nad nenávistí. Exkurze do indických poměrů je nástrojem a oslím můstkem, historky o potápění v septiku a autogramu od největší indické celebrity pouhou třešničkou na dortu. Jádrem zůstává příběh tak prostý, že by fungoval stejně dobře i na newyorském předměstí nebo v romském ghettu. K zaseknutí háčku do srdce diváka není potřeba zneužívat turistické kulisy staré i moderní Indie a dramatické záběry na baráčky z vlnitého plechu. Po třetím flashbacku vás má Boyle na lopatě a může za to děkovat nejen dravé režii, ale především až bezelstným hercům a kvalitnímu scénáři.
Jenže si díky té britské pečlivosti budete připadat jako Jeníček, vědomi si toho, že vás chce někdo strčit do pece. Ve filmu se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Lesk i špína Indie jsou až příliš intenzivní, jako by je někdo prohnal romantizujícím filtrem. Takovým tím co hledáme ve Photoshopu při tvorbě pohlednic a Valentýnek. Ano, Milionář z chatrče si dost často nebere servítky a s hrdiny nekompromisně zametá. Tam vespod je to však pořád kalkul, který hraje spíš na slzné kanálky než vaši neuronovou výbavu. Srovnání s podobně precizním, a přesto viditelně vlezlým Benjaminem Buttonem se přímo nabízí. Těžko říct, který z těch dvou filmů je k divákovi upřímnější (rezervy mají oba), ale Milionář působí bezprostředněji a hravěji. Fincherova bravurně zvládnutá emocionální plochost tak prohrává s předvídatelným, ale o poznání hrbolatějším dějem Milionáře. Tam kde Button pomalu pluje vstříc rozuzlení, tam Milionář exploduje pod neustálým tlakem již zmíněných kontrastů. To z něj také dělá mnohem zajímavějšího kandidáta pro následnou debatu a dumání nad dílem. Ale stejně je to pořád jenom osm. A ani o Oscara víc. Možná bych měl zavolat přítele na telefonu, abych si to konečně utřídil.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Mladý Jamal Malik z chudinské čtvrti v Bombaji se takřka bez vzdělání přihlašuje do indické adaptace soutěže Chcete být milionářem? a navzdory všem očekáváním se dostává až do finále, kde má možnost odpovědět otázku za 20 milionů rupií. Finále má však proběhnout až druhého dne a mezi tím jej zadrží nelítostná indická policie a mučením se z něj snaží dostat, jak podváděl, jak je možné, že zná odpovědi na otázky.
Jamal začíná vyprávět svůj příběh plný životních ztrát a těžkých období, kterými prošel spolu se svým bratrem Salimem a kamarádkou Latikou. Policistům je nakonec zřejmé, že Jamal otázky nikde nestudoval, ale sám se s odpověďmi na ně setkal ve svém životě; jsou jeho osudem.
Děj začíná, když je Jamalovi přibližně 9 let a při nepokojích zahyne jeho matka. On prchá spolu se svým méně poctivým bratrem a záhy se hlavní hrdina setkává se stejně starou Latikou. Na útěku jim pomůže dobrý muž, který je vezme do svého tábora pro děti, kde jim dá jídlo a vše potřebné. Záhy se však ukáže, že uvnitř není takový, jako vypadá navenek (pro vlastní profit mrzačí děti, které mu důvěřují), a Jamal chce se Salimem a Latikou uprchnout. Latice se to ale nepodaří.
Bratři se jistou dobu živí prodejem a drobnými krádežemi ve vlacích, poté se dostávají k Tádž Mahalu, kde kradou boty a předstírají, že jsou průvodci. Po nějaké době se vrací do Bombaje a vyhledají Latiku, která pracuje stále pro stejného muže jako tanečnice. Jamalův bratr tohoto zločince zastřelí a všichni tři společně prchají. Salima si však vyhlídne vlivnější konkurent zabitého a Salim pro něj začne spolu s Latikou (proti její vůli) pracovat.
Děj navazuje, jakmile má Jamal přibližně 18 let a pracuje pro telefonního operátora jako asistent. Setkává se se svým bratrem, který je nyní pravou rukou zločineckého šéfa města, a také s Latikou, která s ním musí žít. Pokusí se ji osvobodit, avšak zločinecká organizace mu v tom zabrání. Jamalovi se dostává příležitosti přihlásit se do soutěže Chcete být milionářem? a učiní tak. Doufá totiž, že jeho milovaná Latika se bude dívat, přestože má od svého pána zakázáno tento pořad sledovat.
Moderátor Jamalovi na sebevědomí moc nepřidává – naopak se jej snaží shodit, aby byl sám hvězdou č. 1. Jamalaovi se však v soutěži daří a moderátor se mu pokusí v reklamní pauze poradit špatnou odpověď. Jamal ho ale prokoukne a dostává se až k poslední otázce, která přichází až po mučení policií a postupném převyprávění celého svého životního příběhu.
Jakmile se Latika dozvídá, že je Jamal v soutěži, za pomoci jeho bratra uniká. Ten sám zastřelí svého šéfa, za což si vyslouží okamžitou smrt od jeho kumpánů. Latika se snaží dostat do studia. To se jí ale nepodaří kvůli zácpě způsobené tím, že celá Indie napjatě sleduje soutěž. Jamal si při poslední otázce neví rady, a tak použije poslední nápovědu a zavolá na mobil bratra. Ten však dal mobil Latice na útěku, takže se Jamal dovolá jí. Ačkoli mu nedokáže poradit, je Jamal rád, že to přežila a že slyší její hlas. Odpověď tipne a vyhrává 20 milionů rupií. Zanedlouho po soutěži se setkává se svou láskou na nádraží.

O FILMU
Moderátor soutěže Prem Kumar ale nadšení diváků z mladého, chudého soutěžícího nesdílí. I on si musel vyšlapat cestičku k úspěchu ze špinavých ulic a myšlenka, že by se měl o svoji slávu v soutěži dělit s někým podobným, mu je silně proti srsti. Odmítá věřit, že dítě se slumu může znát všechny odpovědi, a proto zavolá policii, která Jamala po skončení vysílání zatkne, aby ho usvědčila, že v soutěži podvádí. A přitom Jamala dělí jen jedna noc od možné výhry.
Místo klidného spánku však stráví noc na policii, kde je tvrdě vyslýchán. Vyšetřovatelé s údivem zjistí, že je Jamal stejně jako ostatní překvapen, že se v soutěži dostal tak daleko. Jednu po druhé musí znovu zodpovědět všechny otázky, při čemž vysvětluje, jak uhodl správnou odpověď. S přibývajícími odpověďmi se začíná spojovat jeho výjimečný život.
Jamalův příběh je vyprávění ze současné Indie. Poté, co byla jeho matka zabita při náboženském povstání, vyrůstal se svým starším bratrem Salimem na ulicích chudinského předměstí Bombaje. Zde potkal také osiřelou dívku Latiku, o kterou se staral a jak rostli, jejich přátelství se změnilo v lásku.
Složité dětství prožité na nejchudších okrajích velkoměsta nezakalilo Jamalovu dobrosrdečnou povahu. Ale jeho bratr Salim toužil po moci a bohatství. S přibývajícím věkem napětí a rivalita mezi bratry rostla, až vyústila ve zradu, která naše tři kamarády rozdělí a způsobí, že Jamal ztratí Latiku právě ve chvíli, kdy si uvědomí, že ji hluboce miluje.
Když ji znovu najde, vše je nezvratně změněno. Salim pracuje pro zlodějský gang, jehož vůdce se s Latikou oženil. Jamal dá všechno všanc, aby svoji životní lásku osvobodil, ale místo toho ji i svého bratra ztratí znovu.
I přes původní nevoli je vyšetřující inspektor pohlcen Jamalovým příběhem a pomalu začne věřit, že tohle “štěně z předměstí” říká pravdu. Na konci výslechu se všichni dozvíme pravý důvod, proč se Jamal do soutěže přihlásil. Inspektor, který Jamalovi jeho příběh uvěřil, ho pošle zpět, aby ve hře zodpověděl závěrečnou otázku...
Jeho neuvěřitelné vystoupení v soutěži a následné zatčení se přes noc stane mediální senzací. Díky tomu ho na druhé straně velkoměsta vidí v televizi bratr Salim a ztracená láska Latika. Salim, otřesen nečekaným objevem a vědom si svého podílu viny na celé situaci, osvobodí Latiku z područí jejího násilného manžela. Latika se vydá přes celé město, aby zastihla Jamala v televizním studiu, který se tam právě vrátil, aby dokončil soutěž. Osud tomu ale chce, že Latika uvízne v dopravní zácpě.
Celá India s napětím sleduje Jamalovo závěrečné vystoupení v soutěži. Ten požádá o pomoc přítele na telefonu a vytočí jediné číslo, které si z hlavy pamatuje - mobil svého bratra. Telefon, který dal Salim při útěku Latice, zvoní... A Latika ho zvedne. Konečně jsou milenci spolu....
Historie filmu Milionář z chatrče - Slumdog Millionaire začala telefonátem knižní vydavatelky Kate Sinclair ředitelce filmové sekce kanálu Channel 4 Tesse Ross, s tím, že právě přečetla výjimečný příběh. Ačkoliv kniha ještě nebyla vydaná, Tessa Ross po přečtení okamžitě koupila filmová práva. V mezidobí, než kniha vyšla, zorganizovala schůzku s několika filmovými tvůrci, včetně scénáristy Simona Beaufoye, který okamžitě souhlasil s nápadem natočit podle knihy film. Podle Beaufoye “západní” diváci ještě neviděli film, který by ukazoval Indie z daného úhlu pohledu. “Je to, jako když si rychle přetáčíte život velkoměsta,” říká. “Je to Londýn Charlese Dickense v 21. století. Všechno se neuvěřitelně zrychluje. Chudí jsou chudší a bohatí bohatší než kdy předtím. A mezi nimi je skupina lidí, kteří se snaží prošlapat svoji cestu nahoru.”
Jednoduchá premisa knihy umožnila scénáristovi soustředit se při adaptaci na dva základní body. Prvním byla zřejmá pohádka o chudém chlapci, který musí překonat těžké překážky, aby dosáhl šťastného konce (spojeného s nemalým bohatstvím). Druhým aspektem bylo neobvyklé prostředí, do kterého je děj zasazen. Sám scénárista říká, že největším problémem bylo, že původní kniha je koncipovaná jako 12 krátkých povídek, z nichž některé nebyly nikterak propojené nebo téměř vůbec nesouvisely s hlavními postavami. Beaufoy vlastní proces adaptace přirovnal vybalování cizího kufru. Je v něm spoustu věcí, některé se vám hodí a některé ne. Ale protože to není váš kufr, musíte s ním nakládat opatrně a se všemi věcmi si nějak poradit.”
Producent Colson vidí Milionáři z chatrče - Slumdog Millionaire především jako komedii, která popisuje vývoj od zmatku k harmonii. Na druhou stranu je to i horoucí drama s momenty velké bolesti a patosu. Je to pohádka a jako v každé pohádce i zde jsou okamžiky strachu a hrůzy. Je to skvělý mix událostí, které vás rozesmějí, rozpláčou, a při kterých bude vzdychat dojetím.
Spojovacím prvkem vyprávění jsou Jamalovy vzpomínky do vlastní minulosti během policejního výslechu. Díky tomu se před vámi chvíli odehrává milostný příběh, chvíli komedie nebo gangsterka.
Pří výběru režiséra padla volba jednoznačně na Dannyho Boyle (Trainspotting, Pláž), který po přečtení okamžitě souhlasil.
V dnešní době, kdy filmové projekty často bojují o svoji budoucnost, měl vznik filmu Milionář z chatrče - Slumdog Millionaire netypicky hladký průběh. “Bylo to jako sněhová koule, která se zvětšovala a nabalovala, jak se kutálela dolů z kopce,” říká Tessa Ross. “Vůbec nic ji nezastavilo. Koule měla vymezenou jasnou trasu a díky Dannymu se její rychlost zvyšovala. Podařilo se nám velmi rychle sehnat potřebné peníze, takže jsme všechna finanční a kreativní rozhodnutí mohli udělat společně a velmi rychle.”
Co ale může do ryze indického příběhu přinést západní produkce? Producent Colson říká, že je to přidání prvků ve vizuálním zpracování i ve způsobu vyprávění, které “domácí” autor bere jako samozřejmost nebo je naopak nevidí. “Je to pohled nezasvěcence podobný tomu, jaký ukázal Brit Sam Mendes v zachycení Ameriky v Americké kráse nebo tchajwanský režisér Ang Lee při zpracování anglické prózy Rozum a cit. “Někdy jsme vůči svému okolí tak otupělí, že nevidíme barevnost, jedinečnost a energii, které naše místo vyzařuje. Jako cizinci to vnímáme jinak.”
Přítomnost filmového štábu v Indii způsobila mezi místními pozdvižení, ale znamenala kulturní šok i pro členy štábu, kteří poprvé zažili neutuchající mumraj Bombaje. “Nikdy předtím jsem v Indii nebyl,” říká režisér Boyle. “Můj otec zde sloužil ve válce a později mi o tom dlouhé hodiny vyprávěl, díky čemuž jsem toužil se sem podívat. Představoval jsem si ji jako výjimečné místo, kde vás čekají nevídané věci. Nakonec ale všechno, co jsem zde zažil, dalece předčilo moje představy,” směje se Boyle.
Scénárista Beaufoy Indii procestoval, když mu bylo osmnáct. Nyní při návratu-o dvacet let později - zaznamenal velké změny. “Myslím, že když někde žijete, nepřijde vám to výjimečné. Musíte z toho koloběhu vystoupit a podívat se cizíma očima, abyste viděli něco mimořádného. Proto si myslím, že ani obyvatelé Bombaje nevidí svoje město jako výjimečné. Zato když jsme my přiletěli z Británie, přišlo nám to město neuvěřitelné. A mám radost, že se nám tenhle pocit podařil přenést do filmu.”
Produkce zvolila “přednatáčecí” strategii, tzn. hlavní členové štábu natáčeli zkušební záběry v okolí města ještě před oficiálním začátkem filmování, aby co nejlépe využili čas vyhrazený v Indii. Začali dva týdny dopředu, s tím, že některé zkušební záběry nakonec použili jako “ostré”. Kromě toho většina herců nějakou dobu před tím nestála před kamerou, takže měli díky natáčení “nanečisto” čas se “rozehrát”.
Dav Patel, představitel hlavní postavy Jamala, si zvolenou strategii také pochvaloval. Jednak mu umožnilo zdokonalit “bombajský” přízvuk a za druhé se díky několika návštěvám opravdových bombajských slumů dokázal do své postavy lépe vžít.
Boyla v Bombaji nejvíc fascinovalo propojení ohromné chudoby a mimořádné technické vyspělosti. “Už jsem ve slumech byl, například v Kibeře v Keně, ale tohle bylo jiné… první, co vás zarazí, je ten zápach… je to zvláštní mix výkalů a šafránu, něco jako vůně omáčky sweet & sour. Indie je jednou z předních světových nukleárních velmocí. Patří mezi šest nejvyspělejších zemí, co se nukleárních zbraní týče. Na druhou stranu nemají veřejné záchodky.”
Štáb natáčel v největším indickém slumu Dharavi a v Juhu, což je předměstí na západě města nedaleko letiště, které vidí každý, kdo do Bombaje přilétá letadlem. V této oblasti žije kolem miliónu lidí a celá Bombaj, včetně přilehlých předměstí, čítá 22 miliónů. Velkoměsto se děsivě rozrůstá, prognózy říkají, že do roku 2020 zde bude žít 20 miliónů obyvatel.
Filmaři se snažili udělat co nejvíce záběrů skutečných obyvatel slumů v jejich opravdových domovech. “Jsou to svým způsobem malá, samostatná města. Díky velkému počtu lidí, kteří zde žijí, začínají být slumy velmi silné politicky. Na malé ploše je koncentrovaný velký počet volebních hlasů. Proto roste počet lidí, kteří nechtějí, aby se slumy vyčistili. Existuje plán vyčistit Dharavi, ale místní obyvatelé o to příliš nestojí, mají strach, co by místo toho dostali,” říká Boyle. “Kvůli nedostatku půdy v Bombaji by pravděpodobně byli přestěhováni to tzv. Nové Bombaje, což je místo vzdálené od velkoměsta několik kilometrů. Důležitější než kvalita bydlení je pro ně komunita, ve které žijí a navzájem se podporují. Žijí zde ohromné rodiny, všichni mají několik vzdálených bratranců a strýců... Proto slumy zůstávají pro místní politiky velkým oříškem. Je obtížné zkombinovat zlepšení životní úrovně a požadavek na udržení místních komunit.”
Technickým specifikem natáčení bylo použití malých, ručních kamer. To umožnilo natočit záběry ze slumů, aniž by to místní obyvatelé zaregistrovali a začali se chovat nepřirozeně. Díky třesoucímu se obrazu působí některé scény velmi syrově až amatérsky, to ale bylo záměrem.
Typickým rysem Indie jsou vlaky a železnice. Každý den na kolejích zemře mnoho lidí. Žijí na nádražích, jezdí v přeplněných vagónech a pomocí horkého vzduchu projíždějícího vlaku suší mokré prádlo. Filmaři proto chtěli vlaky jako signifikantní rys Indie dostat do filmu. Jednou z nejtěžších vlakových scén bylo skákání dětí z jedoucího vlaku, kterou pro štáb připravil a zrealizoval místní “vlakový” kaskadér.
Ústřední píseň k filmu ‘Paper Planes’ nazpívala indická pop hvězda Mia Arulpragasam (MIA), kterou vytvořila spolu se známým indickým skladatelem A. R. Rahmanem.
Casting probíhal ve Spojených státech, Kanadě, Velké Británii a Indii. Důležitou úlohu při tom sehrála režisérka castingů Loveleen Tandan, která děti nejen našla, ale působila jako překladatelka mezi nimi a režisérem a příležitostně jako vedlejší režisérka.
Hlavním jazykem ve filmu je angličtina, ale malé děti ze slumu Juhu mluví místním hindským dialektem Maharati. Děti účastnící se castingu, které uměli anglicky, se podle produkce pro jejich film nehodily, protože díky tomu, že patřily ke střední třídě a chodily do “lepších” škol, se chovaly jinak než děti skutečně žijící ve slumech.
“Viděli jsme stovky děti, které předváděly svůj part v angličtině, a byli jsme z toho zoufalí. Prostě to neznělo autenticky," říká producent Colson. “Pak ale někdo navrhnul, aby mladší děti odříkaly svoje věty v jejich jazyce, s tím, že později se k angličtině nějak dostaneme.” Loveleen Tandan dětem v krátkosti přeložila zkoušené věty do hindštiny a rázem celý casting dostal jiný rozměr. Rázem filmaři našli tři mimořádné, mladé herce.
Azharuddin Mohammed Ismail hraje malého Salima a Rubina Ali představuje malou Latiku. Tyto děti pochází z opravdových slumů, ale filmová produkce zařídila, že po natáčení začaly chodit do školy, kde by měly mít šanci zůstat až do svých šestnácti let. Režisér Boyle zmiňuje, že při své poslední návštěvě Bombaje, s ním Rubina začala mluvit trochu anglicky a Azza prý má velký talent na malování.
Hlavním problémem při hledání představitele dospělého Jamala byl vzhled uchazečů. Ačkoliv se castingy konaly v Bombaji, Kalkatě, Dilí a Chennai většina kandidátů byla moc stará nebo byli, díky své touze hrát ve filmu a posilovnám, příliš dobře stavěni.
Nakonec hlavního představitele našla dcera režiséra Boyla. Jako velká milovnice seriálu Skins (kde Dev Patel hraje) dala svému otci tip. Tomu se to nejdřív nezdálo, i když seriál znal, ale když se podíval znovu, musel uznat, že to je dobrá volba. Patel byl jeden z mála, kdo byl angažován z Londýna, většina herců byla přímo z Bombaje.
“Dev má v sobě něco výjimečného,” říká producent Colson. “Je mimořádně sympatický. Kromě toho jsme nechtěli žádného namakance z posilovny. Postava Jamala v sobě má velkou dávku optimismu. Přese všechny hrůzy, které ho v životě postihly, nikdy neztratil svoji dobrotu a nevinnost.”
“Byl jsem na čtyřech kolech konkurzu, vlastně pěti a pokaždé jsem si říkal, ‘Sakra. Nedostal jsem to,’ vzpomíná Dev Patel na casting. “Bylo mi z toho do breku. A pak jednou, když jsem někde čekal na matku, přišla a skoro se rozbrečela. Řekla mi, že jí právě volali, že jsem tu roli dostal. Nemohl jsem tomu uvěřit, chtěl jsem zavolat režisérovi, jestli je to pravda nebo jestli si ze mne jenom někdo vystřelil.”
Herec přiznává, že byl velmi nervózní, neboť to byla jeho první role v celovečerním filmu a kromě toho vyrostla v severozápadním Londýně, takže s bombajskými slumy měl pramálo společného. Velké obavy měl ze svého přízvuku, proto do Bombaje dorazil dříve, aby načerpal místní atmosféru a pochytil místní zvyky a přízvuk.
Poznání indické kultury a pobyt v Indii byl pro Patela velkou zkušeností. Kdysi zde byl na rodinné svatbě, ale jediné co si pamatoval, byly strašlivé kousance od komárů. Nyní, vybaven repelentem, byl překvapen, jak je to úžasná země. “Našel jsem zde další kus svého já. Vyrostl jsem v Londýně, jsem britský Asiat a návštěva Indie pro mne znamenala objevení rodných kořenů. V Londýně sice pořádáme indické slavnosti a doma držíme indické zvyky, ale zažít to v reálu je něco naprosto jiného. Úžasného.”
Ačkoliv bratři, postavy Jamala a Salima jsou naprosto rozdílné, což režisérovi umožnilo ukázat, jak je jejich životní rozhodnutí postavilo na odlišné cesty. Oba jsou v raném dětství vystaveni násilí a oba se musí vyrovnat se smrtí matky, přesto Jamal zůstane nezlomitelně dobrý, zatímco jeho bratr Salim se rozhodne pro život zločince a násilníka.
Madhur Mittal byl na castingu vybrán, aby hrál “prostředního” Salima (pro tři ústřední role byli vybíráni herci ve věku 7, 13 a 18 let), ale po několika zkouškách se režisér rozhodl, že je dostatečně vyspělým, aby hrál “dospělého”. Mittalovu účast ve filmu dočasně ohrozila nehoda, při které ho srazila rikša z kola. On říká, že mu tato zkušenost pomohla lépe zahrát houževnatého Salima.
Salim je na první dojem agresivní, sobecký kluk, jehož dobré vlastnosti vyjdou na povrch až při rozluzlení na konci příběhu. “Je to postava, kterou všichni chtějí nenávidět, ale on má i dobré vlastnosti, jež však před lidmi ukrývá, neboť nechce, aby ho viděli jako slabocha,” říká Mittal. “Jeho vztah s mladším bratrem Jamalem je komplikovaný. Jsou naprosto jiní, přesto je spousta věcí spojuje. Přese všechno jsou to bratři, narodili se stejné matce, mají v žilách stejnou krev. Milují se, ale zároveň se nenávidí. Jamal je pro Salima příliš hodný a Salim je pro Jamala příliš zlý. Nesnáší se, ale přese všechno se mají rádi. Mají prostě normální sourozenecký vztah.”
Pro postavu Latiky, Jamalovy lásky, tvůrci hledali někoho, “kvůli komu byste se plazili přes celou zeměkouli.” Ideální představitelku našli v Freidě Pinto, “…ze které vyzařuje výjimečná, smutná krása.” V knižní předloze je Latika spíše pasivní postava, což scénárista Beaufoy pro film upravil. Ale ve skutečnosti je to v Indii stále tak, že ženy jsou stále v pozadí a vůdčí role zastávají muži.
Castingová režisérka Loveleen Tandan oslovila modelingového agenta, díky čemuž se mladá modelka zúčastnila konkurzu. Po čtyřech měsících přestala doufat, že by mohla casting vyhrát. Měla pocit, že ji pořád dokola zkoušejí, protože není dost dobrá. Trvalo celkem šest měsíců než se dozvěděla, že roli získala právě ona.
Zajímavostí z natáčení je, že dva “Jamalové” mají velké, odstávající uši. Ve filmu si můžete všimnout, že hodně záběrů je děláno zezadu, abyste si mysleli: - “Aha, to je ten samý kluk, má stejně odstávající uši.”
Důležitou součástí Milionáře z chatrče - Slumdog Millionaire je soutěž ‘Chcete být milionářem?’. V Indii se začala vysílat v květnu 2000, uváděla ji slavná bollywoodská hvězda Amitabh a později nejoblíbenější filmový herce Shah Rukh Khan. Nejvyšší možná výhra je 20 miliónů rupií, což je asi 9 miliónů korun. Moderátora soutěže hraje bollywoodský herec Anil Kapoor.

Ocenění:
Academy Awards
2009 - Christian Colson (Nejlepší film)
2009 - Danny Boyle (Režie)
2009 - Simon Beaufoy (Adaptovaný scénář)
2009 - Anthony Dod Mantle (Kamera)
2009 - Chris Dickens (Střih)
2009 - A.R. Rahman (Hudba)
2009 - A.R. Rahman (Píseň)
2009 - Mix zvuku
2009 - Píseň (nominace)
2009 - Střih zvuku (nominace)

Golden Globes
2009 - Nejlepší film - drama
2009 - Danny Boyle (Nejlepší režie)
2009 - Simon Beaufoy (Nejlepší scénář)
2009 - A.R. Rahman (Nejlepší hudba)

BAFTA
2009 - Nejlepší film
2009 - Danny Boyle (Nejlepší režie)
2009 - Simon Beaufoy (Adaptovaný scénář)
2009 - Anthony Dod Mantle (Nejlepší kamera)
2009 - Nejlepší střih
2009 - A.R. Rahman (Hudba)
2009 - Zvuk (nominace)
2009 - Dev Patel (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2009 - Freida Pinto (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2009 - Výprava (nominace)
2009 - Výjimečný britský film

British Independent Film Awards (BIFA)
2008 - Nejlepší britský nezávislý film
2008 - Danny Boyle (Nejlepší režisér)
2008 - Dev Patel (Nejslibnější nováček)
2008 - Ayush Mahesh Khedekar (Nejslibnější nováček) (nominace)
2008 - Simon Beaufoy (Nejlepší scénář) (nominace)
2008 - Úspěch po technické stránce (nominace)

European Film Awards
2009 - Anthony Dod Mantle (Nejlepší kamera - Cena Carlo di Palma)
2009 - Danny Boyle (Cena diváků)
2009 - Danny Boyle (Nejlepší film) (nominace)
2009 - Danny Boyle (Nejlepší režie) (nominace)
2009 - Dev Patel (Nejlepší herec) (nominace)
2009 - Simon Beaufoy (Nejlepší scénář) (nominace)

Toronto IFF
2008 - Danny Boyle (Cena diváků pro nejlepší film)

New York Film Critics Circle
2008 - Anthony Dod Mantle (Nejlepší kamera)
2008 - Nejlepší film (nominace)
2008 - Danny Boyle (Nejlepší režisér) (nominace)

Florida Film Critics Circle Awards
2008 - Nejlepší film
2008 - Danny Boyle (Nejlepší režisér)
2008 - Simon Beaufoy (Nejlepší scénář)

Los Angeles Film Critics Association
2008 - Danny Boyle (Nejlepší režisér)
2008 - A.R. Rahman (Nejlepší hudba)
2008 - Anthony Dod Mantle (Nejlepší kamera) (nominace)

Goya Awards
2010 - Danny Boyle (Nejlepší evropský film)

Robert Awards (Danish Film Awards)
2010 - Danny Boyle (Nejlepší neamerický film)

César Awards
2010 - Nejlepší zahraniční film (nominace)

Polskie Nagrody Filmowe: Orły
2010 - Danny Boyle (Nejlepší evropský film) (nominace)

The Saturn Awards
2009 - Nejlepší mezinárodní film (nominace)
2009 - Dev Patel (Nejlepší mladistvý herecký výkon) (nominace)

Toronto International Film Festival
2008 - Danny Boyle (Cena diváků pro nejlepší film)

DABING
V českém znění: Petr Neskusil - Dev Patel (Jamal K. Malik), Vladimír Čech - Anil Kapoor (moderátor), Lucie Vondráčková - Freida Pinto (Latika), Miroslav Táborský - Irrfan Khan (policejní Inspektor), Pavel Vondra - Mahesh Manjrekar (Javed), Bohdan Tůma - Ankur Vikal (Maman), Oldřich Hajlich - Madhur Mittal (Salím Málik), Libor Terš, Milan Slepička, Jaroslav Horák, Šárka Vondrová, Zuzana Schulzová, Jakub Saic, Milan Bouška, Radovan Vaculík a další
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Markéta Kratochvílová
Dialogy a režie: Jan Žáček
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové ve studiu Budíkov 2009

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.2.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 25.12.2008 Fox Searchlight Pictures US
Premiéra Velká Británie: 9.1.2009 Pathé Distribution UK
Premiéra Francie: 14.1.2009 Pathé Distribution
Premiéra Německo: 26.10.2009 PROKINO
Premiéra Indie: 23.1.2009
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 24.08.2009 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 10.8.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 3.8.2009 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 17 559 352
Tržby celkem - $ 378 100 000
Návštěvnost v ČR 177 237
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000

Zajímavost k filmu

- Moderátora soutěže "Chcete být milionářem" v české verzi dabuje Vladimír Čech, který byl dlouho dobu moderátorem stejnojmenné soutěže Chcete být milionářem (od r. 2000) v České republice.
- Pieseň, ktorú ma Salim (Madhur Mittal) ako tón zvonenia, je "Swades Theme" od indického skladateľa A.R. Rahmana.
- V době natáčení filmu byla hodnota 20 milionů rupií přibližně 411 600 dolarů.
- 20% dialogů ve filmu je v Hindštině.
- Píseň „Jai Ho“ (která nakonec vyhrála Oscara) byla původně zkomponována pro film Yuvvraaj (2008), ale producent Subhash Ghai usoudil, že se do snímku nehodí, proto svolil s použitím písně v Milionáři z chatrče.
- Milionář z chatrče je první film od Schindlerova seznamu (1993), který získal Zlatý glóbus, cenu Bafta a Oscara v kategoriích Nejlepší film, režie a scénář.
- První film, natáčený z velké části na digitální kamery, který vyhrál Oscara v kategorii Nejlepší kamera. Milionář z chatrče je rovněž prvním filmem od roku 1928, který vyhrál Oscara v kategorii Nejlepší film a nebyl přitom natočen na film Kodak. (HellFire)
- Scénárista Simon Beaufoy během sepisování scénáře celkem třikrát navštívil Indii.
- Danny Boyle chtěl původně do role moderátora indického herce Shahrukha Khana, který uváděl závěrečnou řadu soutěže „Chcete být milionářem?“ v Indii. Shahrukh byl však zaneprázdněn. Herec, který se nakonec zhostil role moderátora, Anil Kapoor, se jednou soutěže zúčastnil a vyhrál 5 milionů rupií.
- Indický diplomat Vikas Swarup napsal svůj knižní debut „Q and A“ poté, co jej inspiroval experiment profesora Sugata Mitry nazvaný „Hole in the Wall“. V tomto experimentu šlo o rozmístění kiosků do indických slumů, aby tak měl každý přístup k internetu. Experiment se setkal s obrovským úspěchem, přejmenoval se na Hole in the Wall Education Limited (HiWEL) a díky němu se do mnoha zemí v Indii a Africe podařilo nainstalovat přes 300 kiosků a zpřístupnit internet více než 300 000 dětem.
- Danny Boyle si prý přečetl scénář jen díky jménu Simon Beaufoy na jeho deskách, protože se mu námět nejprve vůbec nelíbil.
- Danny Boyle nebyl spokojen s klasickým formátem 35mm (materiál podle něj vypadal otřesně), proto byl použit úplně nový typ digitálních kamer.
- Film získal celkem 8 Oscarů - za scénář, kameru, střih, hudbu, píseň, zvuk, režii - a pochopitelně mu neunikla ani cena za nejlepší film.
- Film měl původně vyjít rovnou na DVD nosičích.
- A.R. Rahman, autor hudby, komponoval muziku 20 dní.
- Filmári používali malé ručné kamery, aby mohli nakrúcať v autentických slumoch.
- Podobná scéna, ako keď Jamal skáče do výkalov, bola použitá aj vo filme Trainspotting (1996), ktorý tiež režíroval Danny Boyle.
- V závěru filmu vidíme, že v domě ganstera, pro nějž pracuje Salím, běží v televizi film a přítomné dámy tančí na píseň, která se v něm ozývá. Oním filmem je bollywoodský Don (2006), remake stejnojmeného filmu s Amitabhem Bachchanem (herec, který se na začátku podepíše Jamalovi) a zmíněná píseň se jmenuje Aaj Ki Raat.
- V katastrofálních podmínkách chudinských čtvrtí Bombaje, kde se film natáčel, žije podle odhadů 10 milionů lidí z celkového počtu 18 milionů obyvatel Bombaje.

 

Odkazy

www.csfd.cz/film/234131-milionar-z-chatrce/

www.imdb.com/title/tt1010048/combined

www.fdb.cz/film/milionar-z-chatrce-slumdog-millionaire/49085

www.kfilmu.net/film/slumdog-millionaire/

 

Hrají:

Dev Patel, Saurabh Shukla, Freida Pinto, Anil Kapoor, Rajendranath Zutshi, Irrfan Khan, Azharuddin Mohammed Ismail, Ayush Mahesh Khedekar, Mahesh Manjrekar, Rubina Ali, Tanay Chheda, Ashutosh Lobo Gajiwala, Tanvi Ganesh Lonkar, Madhur Mittal, Anand Tiwari, Arfi Lamba, Mamta Sharma, Ankur Tewari, Faezeh Jalali, Anupam Shyam, Imran Hasnee, Sarfaraz Khan, Sharib Hashmi