Johanka z Arku / Jeanne d'Arc (1999/152/Francie/Drama, Válečný, Historický, Životopisný) 61%
17.07.2018 11:39
JEDNOU VĚTOU
„V sedmnácti zachránila Francii, v devatenácti ji Francie zradila.“
OBSAH
Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tak tohle pro mě bylo jedno z největších filmových zklamání, co jsem kdy viděla. Čekala jsem opravdu skvělý historický film a navíc od Bessona, který natočil předtím takovou genialitu, jakou pro mě je Pátý element. Celkově vzato to nebylo až zas tak hrozný, ale svůj podíl na mém hodnocení má určitě to, že jsem opravdu čekala víc, o hoooooooodně víc. Film místy strašně nudil, při dost vysoké stopáži prostě nedokázal udržet tempo a to neodčiní ani některá vydařená místa. (Galadriel) 3*
První dvě třetiny má film spád a Johančiny přestavy setkání s Bohem jsou brilantně výtvarně stylizovány. Mila Jovovich dokazuje, že není dobrá herečka a silně přehrává. Její pojetí Johanky - spíše než zbožná dívka vypadá jako hysterická kráva. Toho času zasnoubená s Bessonem, při výběru hlavní role chudák neměl asi na vybranou, jinak by mu svatá Johanka doma asi pěkně zatopila. Bitevní scény jsou zvládnuty slušně, ale poslední třetina se nechutně vleče. Celkově silnější trojka. (Lima) 3*
Luc Besson byl ve své době opravdu skvělý režisér, který svou rozlučkou, na dlouhých 6 let, uzavřel období svého vrcholu. Filmy jako Leon, Magická hlubina a Brutální Nikita jsou navždy zapsané minimálně ve francouzské kinematografii, ale Johance v Arku toto postavení pravděpodobně nebude dopřáno. Problematické téma, v kterém hraje prim manželka režiséra Milla Jovovich a celá její víra v Boha, je i pro Luca Bessona příliš. Jen několik akčních částí nutí režiséra ukázat svoje neakční já a to se mu daří slušně i přes fakt, že scénář mu nedává moc možností. Zbytek obsazení je překvapivě kvalitní, kdy třeba Dustin Hoffman je přímo famózní a jen škoda malého prostoru pro Johna Malkoviche a Faye Dunaway. Další skutečností je, že délka 160 minut je na historický velkofilm o Bohu a vyvolené služebnici opravdu moc. Ale aspoň si Besson pravděpodobně splnil jeden ze svých snů... (Djkoma) 3*
VELKÁ RECENZE
Hodnocení tohoto filmu místy více vypovídají o svých autorech než o tématu, ke kterému se vztahují. Mluvit o historickém filmu znamená vědět alespoň něco o době, tématu a postavě či postavách, které jsou předmětem jeho obsahu. Bessonova vůle držet jednotu reality i tradice a jejího francouzského osvojení je pozoruhodná. Mila (Milla) Jovovich, toto slovanské ztvárnění mýtické francouzské národní hrdinky srovnatelné snad jen se stejně legendárním Vercingetorixem, odvádí vynikající herecký výkon přesně odpovídající exaltovanosti středověkého mysticismu (odkazuji na MARTINA LUTHERA a Finniesovy srovnatelné stavy během jeho tápání a bloudění).
Že to budí dojem buď přibližování, nebo i přesahování mezí normální psychiky, je zřejmé. Méně zřejmé je se tomu divit, případně to zpochybňovat nebo dokonce podle toho usuzovat na kvalitu hereckého výkonu. V této rovině Bessonovy interpretace je pochopitelné i "černobílé" vidění anglických okupantů (srovnejme to s naším vztahem k Němcům). Za zvlášť zdařilé považuji psychologické scény prvních projevů Janiny-Johančiny rodící se "svatosti", jejích pověstných rozhovorů s "hlasy" podobně jako krajinné záběry kamery. Nepřerývaný, slabiny i stíny neskrývající obraz Johančiny osobnosti i zbabělost, projevená při jejím zajetí a následném křivém obvinění z kacířství, čarodějnictví ve stylu prvních KLADIV NA ČARODĚJNICE, politický proces se stejným zneužitím práva jako nedlouho předtím v Husově případě jsou jen epilogem jejího krátkého, zralého ženství se nedočkavšího života (úplná Johančina rehabilitace proběhla v katolické církvi podle dostupných informací relativně nedávno; jisté je, že z někdejší kacířky se stala v katolické věrouce dneška mučednice a Vatikánem svatořečená světice).
Díla, která vyžadují delší zamyšlení, jsou jako plody, které nepřinesou výnos bez náležité péče. Užitek je oboustranný: divák je obohacen nejen myšlenkově, ale i citově, dílo se šíří tam, kde by mohlo - a mělo - být. Čas prověří nejlépe, nakolik se jedná o nadčasový počin nebo naopak dočasný úspěch, jehož případné slabiny budou více patrny našim potomkům než divákům naší současnosti.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Mírová dohoda mezi Francií a Anglií předpokládala, že po smrti Karla VI připadne Francie anglickému králi Jindřichovi V. Oba králové však zemřeli krátce po sobě a Francouzský dauphin Karel VII. odmítne předat zemi malému dítěti a jeho poručníkovi. Angličané vtrhnou do Francie. Karel VII. by se rád nechal v Remeši korunovat francouzským králem, toto město je však v rukou Angličanů. O osudu Francie však nemá rozhodnout on, ale zatím zcela neznámá dívka žijící ve vesnici Domrémy. Je to pobožná, v té době osmiletá, Johanka, která už nějakou dobu tvrdí, že slyší hlas malého chlapce a má podivné vize. Při přepadení vesnice anglickými vojáky se šokovaná dívenka stane svědkem brutální vraždy své starší sestry a od té chvíle její vize sílí a stávají se naléhavějšími. <>Obrázek nenalezen<> O devět let později sedmnáctiletá Johanka požádá o slyšení u dauphina. Prohlédne lest se záměnou osob a obrátí se na pravého Karla VII., oznámí mu, že je pouze božím poslem, který ji vyvolil jako osvoboditelku Francie. Požádá ho o vojsko a v brnění se pak v jeho čele vydá do boje. Velitel francouzské armády Dunois nezkušenou dívce, která neumí psát a nerozumí strategickým plánům, nebere vážně a když Johanka dopisem žádá Angličany, aby bez boje opustili Francii, anglický velitel Talbot se jí vysměje. Ráno Johanka zjistí, že Dunois zahájil bitvu bez ní a prohrává. Vtrhne na bojiště a svým nadšením armádu strhne k novému útoku. Francouzi díky ní bitvu překvapivě vyhrají. V následující bitvě je sice zraněna, postaví se však do čela armády a opět má rozhodující zásluhu na tom, že Francouzi zvítězí.
Oslavovaná dívka v čele armády vjede do osvobozeného Orleansu. Karel VII. je díky ní v Remeši korunován. Johanka se marně pokouší se svými věrnými osvobodit Paříž. Nechce pochopit, že král ji už nepotřebuje a odmítá jeho tvrzení, že nastal čas pro nové vyjednávání. Podlý král uposlechne své rádce a Johanku zradí. Ta padne do rukou Angličanům. V zinscenovaném procesu je Johanka zkorumpovanými soudci odsouzena jako kacířka a upálena na hranici. Stejná církev, která ji zradila a zavraždila, ji o pět let později prohlásila za svatou.
O NATÁČENÍ
Ať už je pro nás válečnicí, světicí, čarodějnicí či mučednicí, dokázala toho víc než dost. Dívka, která se nedožila svých dvacátých narozenin a nikdy nechodila do školy, vedla svou armádu do vítězných bitev s Angličany. Byla však zajata, vydána svým úhlavním nepřátelům a upálena. O pětadvacet let později ji očistili a ve dvacátém století prohlásili za svatou. Dodnes je Johanka z Arcu předmětem vášnivých diskusí...
Nápad natočit o ní film se zrodil v hlavách herečky Milly Jovovichové a režiséra Luca Bessona. "Jednou jsme si s Lucem prohlíželi jednu z mých fotografii," vypráví Jovovichová. "Patří k mým oblíbeným. Mám na ní rozčepýřené vlasy a temný make-up. Dívám se na ni a v tom ze mě vypadne: ,To je přece Johanka!' Za všechno může jedna jediná fotka." Francouzský režisér Besson se tedy s chutí pustil do amerického filmu o francouzské národní hrdince. Jovovichová vysvětluje úhel pohledu: "Její příběh lidi stále čímsi oslovuje. Byla to žena, která chtěla něco dokázat. Tím se určitě podobá i mnoha dnešním dívkám."
O představitelce Johanky nebylo žádných pochyb a Besson se mohl pustit do obsazování dalších rolí. Pro roli Johančina svědomí hledal uznávaného amerického herce, který by na sebe zbytečně nestrhával pozornost. A našel Dustina Hoffmana. "Něco takového jsem nikdy nezažil," říká Hoffman. "Nehraji žádnou osobu. Jsem spíš jako kouř. Lákalo mě hrát někoho uvnitř někoho jiného," dodává s úsměvem. Francouzského krále Karla VII. ztělesnil další výrazný americký herec John Malkovich, v roli jeho macechy se ve velkém stylu vrací na plátna Faye Dunawayová. Když měl všechny postavy obsazené, zavřel se Besson s herci na malém zámečku a týden je připravoval na jejich role. Zároveň se mohl dozvědět, co si kdo vlastně o Johance a její legendě myslí. "Nikdy jsem tomu příběhu nevěřila," přiznává Jovovichová. "Je vlastně divné hrát někoho, koho neberete úplně vážně. Pro mě to není člověk. <>Obrázek nenalezen<> Jen symbol nebo pojem - cokoli jen ne lidská bytost." Zatímco dnešní katoličtí vědci vidí v jejích vizích boží zjevení, skeptici je přičítají dobové hysterii či nemoci. Bez ohledu na to je Johančin historický vliv nezanedbatelný. "S ní se daly věci do pohybu," tvrdí Dustin Hoffman. "Dvacet let po její smrti Francie zvítězila. O dalšího půlstoletí později byla země tak silná, že napadla Itálii. A Johanka to všechno začala." Její představitelka kladla po dohodě s Bessonem důraz především na její živočišnou, nevyzpytatelnou povahu. "Nikdy nevíte, čím vás překvapí. Je plná života," říká Jovovichová. Při přípravě na roli přečetla herečka několik knih, hodně ji také pomohlo natáčení bitevních scén. "Člověk nemůže projít válkou, aniž by ho to nějak nepoznamenalo," dodává. "Ona se změnila a já se změnila s ní. Nikdy jsem nezažila nic podobného. Vyděsilo mě to. Nejdřív musíme zažít, co to je za hrůzu, když se lidé navzájem zabíjejí. Až potom můžeme Johanku pochopit." Jovovichová většinu scén natáčela bez dublů, včetně té, kdy šípem postřelená Johanka padá na zem z výšky 10 metrů.
V polovině června 1998 se štáb, který čítal na 700 členů, usadil v České republice nedaleko města Bruntál. Besson po place pobíhal v uniformě francouzského válečníka - pro případ, že by ho náhodou zachytila jedna z kamer. Besson se totiž snažil při akci přiblížit hercům a kaskadérům co nejvíc. Koordinátor kaskadérů Philippe Guedan vzpomíná: "Se svou kamerou stál na krok od mečů, které na něj mířily z různých stran. Když jsme točili ve studené vodě, vlezl tam. Když jsme točili v prachu, šel tam s námi. A když někdo padal, nechal ho žuchnout kousek před sebou a ani se nepohnul." Bitevní scény hrají ve filmu rozhodující úlohu. Vypadají tak, jako v 15. století. Koordinátor kaskadérů a jeho asistenti dávat hercům a komparsu pokyny, jak vést válku. Guegan dodává: "Luc chtěl, aby byl mezi bojovníky minimální odstup. Být tak těsně při sobě je ale hodně nebezpečné. Na place se pohybovalo na 400 lidí. Ani ve Statečném srdci se nebojovalo tak na tělo." Besson vysvětluje: "V té době nebyly žádné kulky. Když jsi chtěl někoho zabít, musel si až k němu. Chtěl jsem ukázat, jak to tenkrát doopravdy vypadalo - jaké se z nás ve válce stávaly bestie." Bitevní scény natáčelo na dvanáct kamer - naštěstí se během natáčení vyskytlo jen pár seknutí a píchnutí. Zatímco zbraně, tedy meče a sekery, vyrobili speciálně pro film odborní řemeslníci, létající šípy se většinou doplnily digitálně. Aby se hercům práce ulehčila, výzbroj byla z lehčího hliníku, který se posléze natřel odpovídajícím odstínem. Pár set mečů se vyrobilo i z latexu. Ty ale kamery v detailu zabírat nemohly - experimenty s plastovými či gumovými náhražkami dopadly v minulosti bez výjimky neslavně. "Náhrada za skutečnou zbraň prostě neexistuje," tvrdí odborník na zbraně Terry English.
Natáčení skončilo v půli prosince ve francouzské Normandii - scénou upálení hrdinky. A co by Milla Jovovichová udělala, kdyby měla možnost se s Johankou setkat osobně? "Asi bych ji pořádně objala. Na dívku toho prožila až moc."
SKUTEČNOST
Johanka z Arku, též Jana z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc), přezdívaná Panna orléanská (La Pucelle d'Orléans), Panna Jana (Jeanne la Pucelle) Dobrá Lotrinka (La bonne Lorraine) či jenom Panna (La Pucelle), (6. ledna 1412 Domrémy-la-Pucelle – 30. května 1431 Rouen) byla francouzská hrdinka, která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války v boji proti Angličanům a posléze byla upálena za kacířství. Později byla po ospravedlnění prohlášena mučednicí, roku 1909 blahořečena a roku 1920 prohlášena za svatou. Je spolupatronkou Francie.
Johanka se narodila patrně roku 1412 v zámožné selské rodině v lotrinské vesnici Domrémy, dnes Domrémy-la-Pucelle. Krátce nato byla zahájena třetí etapa stoleté války. Angličané se vylodili na kontinentě a roku 1415 zvítězili u Azincourtu. Poté postupně ovládli severní Francii. Roku 1420 podepsali anglický král Jindřich V. a francouzský král Karel VI. smlouvu v Troyes, na jejímž základě získal dědický nárok na francouzskou korunu po Karlově smrti anglický panovnický rod Lancasterů. Tím byly opominuty dědické nároky dauphina Karla. Po brzké smrti Karla VI. († 1422) se dědicem trůnu stal nedávno narozený syn předčasně zesnulého Jindřicha V. a Karlovy dcery Kateřiny z Valois Jindřich VI. Dauphin Karel se stáhl na jih od Loiry a vzdal se aktivity. Tehdy se zrodil široký lidový odpor proti anglickým uchvatitelům.
Ocenění:
César Awards
2000 - Nejlepší zvuk
2000 - Nejlepší kostýmy
2000 - Nejlepší film (nominace)
2000 - Luc Besson (Nejlepší režie) (nominace)
2000 - Eric Serra (Nejlepší hudba) (nominace)
2000 - Thierry Arbogast (Nejlepší kamera) (nominace)
2000 - Nejlepší střih (nominace)
2000 - Nejlepší výprava (nominace)
Razzies
1999 - Milla Jovovich (Nejhorší herečka) (nominace)
DABING
1. DABING ( VHS )
V českém znění: Tatiana Vilhelmová - Milla Jovovich (Johanka z Arku), Vladislav Beneš - John Malkovich (Karel VII.), Sylva Turbová - Faye Dunaway (Jolanda z Aragonu), Jiří Prager - Dustin Hoffman (Svědomí), Filip Jančík - Desmond Harrington (Jean d'Aulon), Aleš Procházka - Vincent Cassel (Gilles de Rais), Miloslav Študent - Richard Ridings (La Hire), Jaromír Meduna - Tchéky Karyo (Dunois), Libor Terš - Christian Erickson (La Tremoille), Bohdan Tůma - Tonio Descanvelle (Xaintrailles), Pavel Šrom - Vincent Regan (Buck), Bohuslav Kalva - Carl McCrystal (Glasdale), Kateřina Lojdová - Joan Greenwood (Kateřina), Martina Holomčíková - Jane Valentine (osmiletá Johanka), Petr Oliva, Antonín Molčík, Lukáš Hlavica, Dalimil Klapka, Václav Knop, Martin Stránský, Jiří Čapka, Karel Richter, Jan Hanžlík, Pavel Tesař, Zbyšek Pantůček, Blanka Zdichyncová
Spolupracovaly: Radka Lehká, Milena Čapková, Jana Kovaříková
Překlad a dialogy: Lenka Štěpánková
Zvuk: Miloš Sommer, Roman Čapek
Režie českého znění: Karolína Průšová
Vyrobil: Bontonfilms 2000
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 24.02.2000 Falcon
Premiéra Francie: 27.10.1999
Premiéra USA: 12.11.1999
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.2000 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.11.2000 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.11.2000 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 15 842 212
Tržby celkem - $ 67 000 000
Návštěvnost v ČR 209 390
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
1999/152/Francie/Drama, Válečný, Historický, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Natáčanie trvalo 9 mesiacov.
- Keď bola Kathryn Bigelow oslovená režírovať film, jej zámerom bolo obsadiť Sinéad O'Connor do úlohy Johanky z Arku a Seana Conneryho ako svedomie.
- V scéne s dobíjaním hradu robia jazdci nájazd na koňoch po moste širokom iba 3 metre. Pre kameramana tam už miesto neostalo a letel štyri metre dole do bahna.
- Naturálny boj občas prerástol do skutočných bitiek medzi komparzistami a stávalo sa, že kaskadéri museli pred rozzúrenými komparzistami chrániť aj hercov. Nezaobišlo sa to bez zranení. Sanitky a vrtuľníky boli priamo na pľaci, zašívalo sa rovno na mieste.
- Luc Besson točil všetky bojové scény bez prípravy, nechcel vidieť žiadne choreografie ale naturálny boj. Predpísané choreografie mali iba herci.
- Z celkem osmi nominací na cenu César vyhrál snímek dvě, a to v kategoriích nejlepší kostýmy a nejlepší zvuk.
- Hned první den natáčení se smrtelně zranil osvětlovač Pierre Jouan Loyc. S motorovou šestikolkou narazil do stromu, přičemž utrpěl zranění, kterým následně v bruntálské nemocnici podlehl.
- Kathryn Bigelow odmítla snímek režírovat poté, co Luc Besson prosadil do hlavní role svou tehdejší manželku Millu Jovovich.
- Poslední film Josepha O'Conora (vrchní inkvizitor).
- Dalším místem, kde se film u nás natáčel, byla jihočeská ves Dobronice, kde je narozdíl od Slezké Harty opevnění stále k vidění.
- Film se mimo jiné natáčel i v okolí přehrady Slezká Harta, kde vyrostly kulisy Orleánu. Filmaři bohužel po natáčení všechny rozebrali a tak po nich dnes není ani stopy.
- Bojové scény z filmu sa natáčali na Bruntálsku, kde bola v tom čase najväčšia nezamestnanosť. Českí komparzisti tak presvedčivo bojovali, že každodenné natáčanie sa nezaobišlo bez veľa zranených komparzistov.
- Francúzska verzia filmu je dlhšia o niekoľko minút, niektoré surové scény boli pre americkú verziu vystrihnuté.
„V sedmnácti zachránila Francii, v devatenácti ji Francie zradila.“
OBSAH
Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tak tohle pro mě bylo jedno z největších filmových zklamání, co jsem kdy viděla. Čekala jsem opravdu skvělý historický film a navíc od Bessona, který natočil předtím takovou genialitu, jakou pro mě je Pátý element. Celkově vzato to nebylo až zas tak hrozný, ale svůj podíl na mém hodnocení má určitě to, že jsem opravdu čekala víc, o hoooooooodně víc. Film místy strašně nudil, při dost vysoké stopáži prostě nedokázal udržet tempo a to neodčiní ani některá vydařená místa. (Galadriel) 3*
První dvě třetiny má film spád a Johančiny přestavy setkání s Bohem jsou brilantně výtvarně stylizovány. Mila Jovovich dokazuje, že není dobrá herečka a silně přehrává. Její pojetí Johanky - spíše než zbožná dívka vypadá jako hysterická kráva. Toho času zasnoubená s Bessonem, při výběru hlavní role chudák neměl asi na vybranou, jinak by mu svatá Johanka doma asi pěkně zatopila. Bitevní scény jsou zvládnuty slušně, ale poslední třetina se nechutně vleče. Celkově silnější trojka. (Lima) 3*
Luc Besson byl ve své době opravdu skvělý režisér, který svou rozlučkou, na dlouhých 6 let, uzavřel období svého vrcholu. Filmy jako Leon, Magická hlubina a Brutální Nikita jsou navždy zapsané minimálně ve francouzské kinematografii, ale Johance v Arku toto postavení pravděpodobně nebude dopřáno. Problematické téma, v kterém hraje prim manželka režiséra Milla Jovovich a celá její víra v Boha, je i pro Luca Bessona příliš. Jen několik akčních částí nutí režiséra ukázat svoje neakční já a to se mu daří slušně i přes fakt, že scénář mu nedává moc možností. Zbytek obsazení je překvapivě kvalitní, kdy třeba Dustin Hoffman je přímo famózní a jen škoda malého prostoru pro Johna Malkoviche a Faye Dunaway. Další skutečností je, že délka 160 minut je na historický velkofilm o Bohu a vyvolené služebnici opravdu moc. Ale aspoň si Besson pravděpodobně splnil jeden ze svých snů... (Djkoma) 3*
VELKÁ RECENZE
Hodnocení tohoto filmu místy více vypovídají o svých autorech než o tématu, ke kterému se vztahují. Mluvit o historickém filmu znamená vědět alespoň něco o době, tématu a postavě či postavách, které jsou předmětem jeho obsahu. Bessonova vůle držet jednotu reality i tradice a jejího francouzského osvojení je pozoruhodná. Mila (Milla) Jovovich, toto slovanské ztvárnění mýtické francouzské národní hrdinky srovnatelné snad jen se stejně legendárním Vercingetorixem, odvádí vynikající herecký výkon přesně odpovídající exaltovanosti středověkého mysticismu (odkazuji na MARTINA LUTHERA a Finniesovy srovnatelné stavy během jeho tápání a bloudění).
Že to budí dojem buď přibližování, nebo i přesahování mezí normální psychiky, je zřejmé. Méně zřejmé je se tomu divit, případně to zpochybňovat nebo dokonce podle toho usuzovat na kvalitu hereckého výkonu. V této rovině Bessonovy interpretace je pochopitelné i "černobílé" vidění anglických okupantů (srovnejme to s naším vztahem k Němcům). Za zvlášť zdařilé považuji psychologické scény prvních projevů Janiny-Johančiny rodící se "svatosti", jejích pověstných rozhovorů s "hlasy" podobně jako krajinné záběry kamery. Nepřerývaný, slabiny i stíny neskrývající obraz Johančiny osobnosti i zbabělost, projevená při jejím zajetí a následném křivém obvinění z kacířství, čarodějnictví ve stylu prvních KLADIV NA ČARODĚJNICE, politický proces se stejným zneužitím práva jako nedlouho předtím v Husově případě jsou jen epilogem jejího krátkého, zralého ženství se nedočkavšího života (úplná Johančina rehabilitace proběhla v katolické církvi podle dostupných informací relativně nedávno; jisté je, že z někdejší kacířky se stala v katolické věrouce dneška mučednice a Vatikánem svatořečená světice).
Díla, která vyžadují delší zamyšlení, jsou jako plody, které nepřinesou výnos bez náležité péče. Užitek je oboustranný: divák je obohacen nejen myšlenkově, ale i citově, dílo se šíří tam, kde by mohlo - a mělo - být. Čas prověří nejlépe, nakolik se jedná o nadčasový počin nebo naopak dočasný úspěch, jehož případné slabiny budou více patrny našim potomkům než divákům naší současnosti.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Mírová dohoda mezi Francií a Anglií předpokládala, že po smrti Karla VI připadne Francie anglickému králi Jindřichovi V. Oba králové však zemřeli krátce po sobě a Francouzský dauphin Karel VII. odmítne předat zemi malému dítěti a jeho poručníkovi. Angličané vtrhnou do Francie. Karel VII. by se rád nechal v Remeši korunovat francouzským králem, toto město je však v rukou Angličanů. O osudu Francie však nemá rozhodnout on, ale zatím zcela neznámá dívka žijící ve vesnici Domrémy. Je to pobožná, v té době osmiletá, Johanka, která už nějakou dobu tvrdí, že slyší hlas malého chlapce a má podivné vize. Při přepadení vesnice anglickými vojáky se šokovaná dívenka stane svědkem brutální vraždy své starší sestry a od té chvíle její vize sílí a stávají se naléhavějšími. <>Obrázek nenalezen<> O devět let později sedmnáctiletá Johanka požádá o slyšení u dauphina. Prohlédne lest se záměnou osob a obrátí se na pravého Karla VII., oznámí mu, že je pouze božím poslem, který ji vyvolil jako osvoboditelku Francie. Požádá ho o vojsko a v brnění se pak v jeho čele vydá do boje. Velitel francouzské armády Dunois nezkušenou dívce, která neumí psát a nerozumí strategickým plánům, nebere vážně a když Johanka dopisem žádá Angličany, aby bez boje opustili Francii, anglický velitel Talbot se jí vysměje. Ráno Johanka zjistí, že Dunois zahájil bitvu bez ní a prohrává. Vtrhne na bojiště a svým nadšením armádu strhne k novému útoku. Francouzi díky ní bitvu překvapivě vyhrají. V následující bitvě je sice zraněna, postaví se však do čela armády a opět má rozhodující zásluhu na tom, že Francouzi zvítězí.
Oslavovaná dívka v čele armády vjede do osvobozeného Orleansu. Karel VII. je díky ní v Remeši korunován. Johanka se marně pokouší se svými věrnými osvobodit Paříž. Nechce pochopit, že král ji už nepotřebuje a odmítá jeho tvrzení, že nastal čas pro nové vyjednávání. Podlý král uposlechne své rádce a Johanku zradí. Ta padne do rukou Angličanům. V zinscenovaném procesu je Johanka zkorumpovanými soudci odsouzena jako kacířka a upálena na hranici. Stejná církev, která ji zradila a zavraždila, ji o pět let později prohlásila za svatou.
O NATÁČENÍ
Ať už je pro nás válečnicí, světicí, čarodějnicí či mučednicí, dokázala toho víc než dost. Dívka, která se nedožila svých dvacátých narozenin a nikdy nechodila do školy, vedla svou armádu do vítězných bitev s Angličany. Byla však zajata, vydána svým úhlavním nepřátelům a upálena. O pětadvacet let později ji očistili a ve dvacátém století prohlásili za svatou. Dodnes je Johanka z Arcu předmětem vášnivých diskusí...
Nápad natočit o ní film se zrodil v hlavách herečky Milly Jovovichové a režiséra Luca Bessona. "Jednou jsme si s Lucem prohlíželi jednu z mých fotografii," vypráví Jovovichová. "Patří k mým oblíbeným. Mám na ní rozčepýřené vlasy a temný make-up. Dívám se na ni a v tom ze mě vypadne: ,To je přece Johanka!' Za všechno může jedna jediná fotka." Francouzský režisér Besson se tedy s chutí pustil do amerického filmu o francouzské národní hrdince. Jovovichová vysvětluje úhel pohledu: "Její příběh lidi stále čímsi oslovuje. Byla to žena, která chtěla něco dokázat. Tím se určitě podobá i mnoha dnešním dívkám."
O představitelce Johanky nebylo žádných pochyb a Besson se mohl pustit do obsazování dalších rolí. Pro roli Johančina svědomí hledal uznávaného amerického herce, který by na sebe zbytečně nestrhával pozornost. A našel Dustina Hoffmana. "Něco takového jsem nikdy nezažil," říká Hoffman. "Nehraji žádnou osobu. Jsem spíš jako kouř. Lákalo mě hrát někoho uvnitř někoho jiného," dodává s úsměvem. Francouzského krále Karla VII. ztělesnil další výrazný americký herec John Malkovich, v roli jeho macechy se ve velkém stylu vrací na plátna Faye Dunawayová. Když měl všechny postavy obsazené, zavřel se Besson s herci na malém zámečku a týden je připravoval na jejich role. Zároveň se mohl dozvědět, co si kdo vlastně o Johance a její legendě myslí. "Nikdy jsem tomu příběhu nevěřila," přiznává Jovovichová. "Je vlastně divné hrát někoho, koho neberete úplně vážně. Pro mě to není člověk. <>Obrázek nenalezen<> Jen symbol nebo pojem - cokoli jen ne lidská bytost." Zatímco dnešní katoličtí vědci vidí v jejích vizích boží zjevení, skeptici je přičítají dobové hysterii či nemoci. Bez ohledu na to je Johančin historický vliv nezanedbatelný. "S ní se daly věci do pohybu," tvrdí Dustin Hoffman. "Dvacet let po její smrti Francie zvítězila. O dalšího půlstoletí později byla země tak silná, že napadla Itálii. A Johanka to všechno začala." Její představitelka kladla po dohodě s Bessonem důraz především na její živočišnou, nevyzpytatelnou povahu. "Nikdy nevíte, čím vás překvapí. Je plná života," říká Jovovichová. Při přípravě na roli přečetla herečka několik knih, hodně ji také pomohlo natáčení bitevních scén. "Člověk nemůže projít válkou, aniž by ho to nějak nepoznamenalo," dodává. "Ona se změnila a já se změnila s ní. Nikdy jsem nezažila nic podobného. Vyděsilo mě to. Nejdřív musíme zažít, co to je za hrůzu, když se lidé navzájem zabíjejí. Až potom můžeme Johanku pochopit." Jovovichová většinu scén natáčela bez dublů, včetně té, kdy šípem postřelená Johanka padá na zem z výšky 10 metrů.
V polovině června 1998 se štáb, který čítal na 700 členů, usadil v České republice nedaleko města Bruntál. Besson po place pobíhal v uniformě francouzského válečníka - pro případ, že by ho náhodou zachytila jedna z kamer. Besson se totiž snažil při akci přiblížit hercům a kaskadérům co nejvíc. Koordinátor kaskadérů Philippe Guedan vzpomíná: "Se svou kamerou stál na krok od mečů, které na něj mířily z různých stran. Když jsme točili ve studené vodě, vlezl tam. Když jsme točili v prachu, šel tam s námi. A když někdo padal, nechal ho žuchnout kousek před sebou a ani se nepohnul." Bitevní scény hrají ve filmu rozhodující úlohu. Vypadají tak, jako v 15. století. Koordinátor kaskadérů a jeho asistenti dávat hercům a komparsu pokyny, jak vést válku. Guegan dodává: "Luc chtěl, aby byl mezi bojovníky minimální odstup. Být tak těsně při sobě je ale hodně nebezpečné. Na place se pohybovalo na 400 lidí. Ani ve Statečném srdci se nebojovalo tak na tělo." Besson vysvětluje: "V té době nebyly žádné kulky. Když jsi chtěl někoho zabít, musel si až k němu. Chtěl jsem ukázat, jak to tenkrát doopravdy vypadalo - jaké se z nás ve válce stávaly bestie." Bitevní scény natáčelo na dvanáct kamer - naštěstí se během natáčení vyskytlo jen pár seknutí a píchnutí. Zatímco zbraně, tedy meče a sekery, vyrobili speciálně pro film odborní řemeslníci, létající šípy se většinou doplnily digitálně. Aby se hercům práce ulehčila, výzbroj byla z lehčího hliníku, který se posléze natřel odpovídajícím odstínem. Pár set mečů se vyrobilo i z latexu. Ty ale kamery v detailu zabírat nemohly - experimenty s plastovými či gumovými náhražkami dopadly v minulosti bez výjimky neslavně. "Náhrada za skutečnou zbraň prostě neexistuje," tvrdí odborník na zbraně Terry English.
Natáčení skončilo v půli prosince ve francouzské Normandii - scénou upálení hrdinky. A co by Milla Jovovichová udělala, kdyby měla možnost se s Johankou setkat osobně? "Asi bych ji pořádně objala. Na dívku toho prožila až moc."
SKUTEČNOST
Johanka z Arku, též Jana z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc), přezdívaná Panna orléanská (La Pucelle d'Orléans), Panna Jana (Jeanne la Pucelle) Dobrá Lotrinka (La bonne Lorraine) či jenom Panna (La Pucelle), (6. ledna 1412 Domrémy-la-Pucelle – 30. května 1431 Rouen) byla francouzská hrdinka, která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války v boji proti Angličanům a posléze byla upálena za kacířství. Později byla po ospravedlnění prohlášena mučednicí, roku 1909 blahořečena a roku 1920 prohlášena za svatou. Je spolupatronkou Francie.
Johanka se narodila patrně roku 1412 v zámožné selské rodině v lotrinské vesnici Domrémy, dnes Domrémy-la-Pucelle. Krátce nato byla zahájena třetí etapa stoleté války. Angličané se vylodili na kontinentě a roku 1415 zvítězili u Azincourtu. Poté postupně ovládli severní Francii. Roku 1420 podepsali anglický král Jindřich V. a francouzský král Karel VI. smlouvu v Troyes, na jejímž základě získal dědický nárok na francouzskou korunu po Karlově smrti anglický panovnický rod Lancasterů. Tím byly opominuty dědické nároky dauphina Karla. Po brzké smrti Karla VI. († 1422) se dědicem trůnu stal nedávno narozený syn předčasně zesnulého Jindřicha V. a Karlovy dcery Kateřiny z Valois Jindřich VI. Dauphin Karel se stáhl na jih od Loiry a vzdal se aktivity. Tehdy se zrodil široký lidový odpor proti anglickým uchvatitelům.
Ocenění:
César Awards
2000 - Nejlepší zvuk
2000 - Nejlepší kostýmy
2000 - Nejlepší film (nominace)
2000 - Luc Besson (Nejlepší režie) (nominace)
2000 - Eric Serra (Nejlepší hudba) (nominace)
2000 - Thierry Arbogast (Nejlepší kamera) (nominace)
2000 - Nejlepší střih (nominace)
2000 - Nejlepší výprava (nominace)
Razzies
1999 - Milla Jovovich (Nejhorší herečka) (nominace)
DABING
1. DABING ( VHS )
V českém znění: Tatiana Vilhelmová - Milla Jovovich (Johanka z Arku), Vladislav Beneš - John Malkovich (Karel VII.), Sylva Turbová - Faye Dunaway (Jolanda z Aragonu), Jiří Prager - Dustin Hoffman (Svědomí), Filip Jančík - Desmond Harrington (Jean d'Aulon), Aleš Procházka - Vincent Cassel (Gilles de Rais), Miloslav Študent - Richard Ridings (La Hire), Jaromír Meduna - Tchéky Karyo (Dunois), Libor Terš - Christian Erickson (La Tremoille), Bohdan Tůma - Tonio Descanvelle (Xaintrailles), Pavel Šrom - Vincent Regan (Buck), Bohuslav Kalva - Carl McCrystal (Glasdale), Kateřina Lojdová - Joan Greenwood (Kateřina), Martina Holomčíková - Jane Valentine (osmiletá Johanka), Petr Oliva, Antonín Molčík, Lukáš Hlavica, Dalimil Klapka, Václav Knop, Martin Stránský, Jiří Čapka, Karel Richter, Jan Hanžlík, Pavel Tesař, Zbyšek Pantůček, Blanka Zdichyncová
Spolupracovaly: Radka Lehká, Milena Čapková, Jana Kovaříková
Překlad a dialogy: Lenka Štěpánková
Zvuk: Miloš Sommer, Roman Čapek
Režie českého znění: Karolína Průšová
Vyrobil: Bontonfilms 2000
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 24.02.2000 Falcon
Premiéra Francie: 27.10.1999
Premiéra USA: 12.11.1999
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.2000 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.11.2000 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.11.2000 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 15 842 212
Tržby celkem - $ 67 000 000
Návštěvnost v ČR 209 390
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
Tvůrci a herci
Luc Besson (Režie), Patrice Ledoux (Produkce), Eric Serra (Hudba), Thierry Arbogast (Kamera), Sylvie Landra (Střih), Martina Kubesova (Casting), Lucinda Syson (Casting), Tomas Zelenka (Casting), Hugues Tissandier (Scénografie), Catherine Leterrier (Kostýmy), François Groult (Zvuk), Bruno Tarriere (Zvuk), Magali Ceyrat (Masky), Marianne Collette (Masky), Luc Besson (Scénář), Andrew Birkin (Scénář), Milla Jovovich (Herec), Dustin Hoffman (Herec), Faye Dunaway (Herec), John Malkovich (Herec), Tchéky Karyo (Herec), Vincent Cassel (Herec), Pascal Greggory (Herec), Desmond Harrington (Herec), Timothy Bateson (Herec), Andrew Birkin (Herec), Paul Brooke (Herec), David Bailie (Herec), Gérard Krawczyk (Herec), Gina McKee (Herec), Vincent Regan (Herec), Ralph Riach (Herec), Julie-Anne Roth (Herec), Toby Jones (Herec), Jacques Herlin (Herec), Petr Vágner (Herec), David Gant (Herec), Rab Affleck (Herec), Joseph O'Conor (Herec), Dominique Marcas (Herec), Jan Pavel Filipenský (Herec), Brian Pettifer (Herec), Timothy West (Herec), Brian Poyser (Herec), Charles Cork (Herec), Quentin Ogier (Herec), Philippe du Janerand (Herec), Mélanie Page (Herec), Malcolm Rogers (Herec), Frédéric Witta (Herec), Philip Philmar (Herec), Robert Goodman (Herec)
- Natáčanie trvalo 9 mesiacov.
- Keď bola Kathryn Bigelow oslovená režírovať film, jej zámerom bolo obsadiť Sinéad O'Connor do úlohy Johanky z Arku a Seana Conneryho ako svedomie.
- V scéne s dobíjaním hradu robia jazdci nájazd na koňoch po moste širokom iba 3 metre. Pre kameramana tam už miesto neostalo a letel štyri metre dole do bahna.
- Naturálny boj občas prerástol do skutočných bitiek medzi komparzistami a stávalo sa, že kaskadéri museli pred rozzúrenými komparzistami chrániť aj hercov. Nezaobišlo sa to bez zranení. Sanitky a vrtuľníky boli priamo na pľaci, zašívalo sa rovno na mieste.
- Luc Besson točil všetky bojové scény bez prípravy, nechcel vidieť žiadne choreografie ale naturálny boj. Predpísané choreografie mali iba herci.
- Z celkem osmi nominací na cenu César vyhrál snímek dvě, a to v kategoriích nejlepší kostýmy a nejlepší zvuk.
- Hned první den natáčení se smrtelně zranil osvětlovač Pierre Jouan Loyc. S motorovou šestikolkou narazil do stromu, přičemž utrpěl zranění, kterým následně v bruntálské nemocnici podlehl.
- Kathryn Bigelow odmítla snímek režírovat poté, co Luc Besson prosadil do hlavní role svou tehdejší manželku Millu Jovovich.
- Poslední film Josepha O'Conora (vrchní inkvizitor).
- Dalším místem, kde se film u nás natáčel, byla jihočeská ves Dobronice, kde je narozdíl od Slezké Harty opevnění stále k vidění.
- Film se mimo jiné natáčel i v okolí přehrady Slezká Harta, kde vyrostly kulisy Orleánu. Filmaři bohužel po natáčení všechny rozebrali a tak po nich dnes není ani stopy.
- Bojové scény z filmu sa natáčali na Bruntálsku, kde bola v tom čase najväčšia nezamestnanosť. Českí komparzisti tak presvedčivo bojovali, že každodenné natáčanie sa nezaobišlo bez veľa zranených komparzistov.
- Francúzska verzia filmu je dlhšia o niekoľko minút, niektoré surové scény boli pre americkú verziu vystrihnuté.
Odkazy
Hrají:
Milla Jovovich, Dustin Hoffman, Faye Dunaway, John Malkovich, Tchéky Karyo, Vincent Cassel, Pascal Greggory, Desmond Harrington, Timothy Bateson, Andrew Birkin, Paul Brooke, David Bailie, Gérard Krawczyk, Gina McKee, Vincent Regan, Ralph Riach, Julie-Anne Roth, Toby Jones, Jacques Herlin, Petr Vágner, David Gant, Rab Affleck, Joseph O'Conor, Dominique Marcas, Jan Pavel Filipenský, Brian Pettifer, Timothy West, Brian Poyser, Charles Cork, Quentin Ogier, Philippe du Janerand, Mélanie Page, Malcolm Rogers, Frédéric Witta, Philip Philmar, Robert Goodman, Joel Kirby, Richard Ridings, René Marquant, Bernard Grenet, Sissi Duparc, Vincent Tulli, Stéphane Algoud, René Remblier, Tony D'Amario, Richard Leaf, Romain Protat