Osm statečných / Eight Below (2006/120/USA/Dobrodružný, Drama, Rodinný, Romantický) 76% -Blu-ray-
17.07.2018 11:38
JEDNOU VĚTOU
„Jeden za všechny - všichni za jednoho."
OBSAH
Prudká sněhová bouře a nouzový stav donutí členy vědecké expedice společně s osmi tažnými psy opustit Antarktidu. Aby přečkali nejkrutější zimu na zemi, musí profesionální průvodce Jerry (Paul Walker) nakonec zanechat své milované čtyřnohé přátele v ledové divočině s příslibem, že se pro ně co nejdříve vrátí. Akční dobrodružství o cestě psů a člověka vedoucí ke shledání vydělalo loni v amerických kinech 81 milionů dolarů, což znamenalo 27.místo v žebříčku výnosů. Osm statečných tím předstihlo mimo jiné i filmový hit Eragon. Příběh Jerryho a psí smečky byl natočen podle skutečné události a poskytuje kromě napínavé podívané i poselství o věrnosti, odvaze a vzájemné důvěře.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Již asi po třech minutách, po zhlédnutí Disneyho loga a hrdě plápolající americké vlajky (a nezamrzne potvora a nezamrzne), jsem si říkal, že tenhle film to u mě má spočítané. Po obstojně zrežírované výpravě za šutrem z kosmu jsem se mu přeci jen rozhodl dát šanci. Nebudu vás napínat, když došlo na „psí“ scény bez přítomnosti živých (ba i mrtvých) lidí, film si mě zcela podmanil. Perfektně vycvičení, nepochybně dobře vyšlechtěni psíci „hráli“ dokonale. Každý z nich vypadal jinak, snadno jsem se mezi nimi zorientoval a věděl tak, kterému zrovna držím palce, nad kterým zrovna truchlím. Díky citlivé režii Franka Marshalla, který si jednou něco podobného vyzkoušel s lidmi (Přežít) scény se psy skutečně fungovaly. Byly dojemné i napínavé a přál jsem si, aby nikdy neskončily (aniž bych chtěl prodlužovat jejich utrpení). Ze zcela jiného soudku jsou scény lidské, nelidsky prosycené stupidními žvásty, které směřují jenom k tomu, co tušíte od samého začátku. Bez mučení přiznávám, že jsem většinu z nich přetáčel, dychtivě toužící zjistit, jakým směrem se vyvine dobrodružství ústřední osmičky. Přemýšlel jsem, jestli je v takovém případě fér celý film hodnotit, ale myslím, že pokud přidám větu „Hodnocení se vztahuje ke scénám se psy“, nikomu tím neublížím. Hodnocení se vztahuje ke scénám se psy. 80% (Matty) 4*
Moc hezký film, který v hodnocení trochu doplácí na předsudky vůči Walt Disney. To ale zde nemá cenu rozebírat. Mně se to líbilo, začátek byl docela akční a napínavý, střední pasáž poněkud zvolnila a závěr v podobě bitky o velrybí maso, dostal zase šmrnc. Příroda byla překrásná (natáčelo se např. v Grónsku a v Kanadě), hudba byla líbivá a herci mi nikterak nevadili. Trošku bych si možná představoval lepší scénář a tak o 15 minut kratší stopáž, ale jinak jsem velice spokojený. Jedná se fakt o povedený film a když to řeknu i já (kočkař, nikoli pejskař), tak na tom něco bude. Ti husky jsou prostě úžasní. (heyda) 4*
Kdo má doma pejsána, ví co je to psí láska, oddanost a psí věrnost. A je úplně jedno, zda se jedná o čivavu nebo vlkodava. Psí duše je obrovská a velikost vnější chlupaté schránky nehraje roli :-). Každý pejskař si tedy umí dobře představit tu bolest, kdyby svého miláčka, nebo miláčky musel nechat někde napospas živlům a s dost nejasnou budoucností. Samozřejmě opravdový páníček. Ne ti kreténi, kteří tak čas od času bohužel vědomě činí což můžeme občas vidět ve zprávách... (A je zatím velikou klikou mojí i těch kreténů, že jsme se při té jejich ,,činnosti'' někde nepotkali ! ) A opět nehraje roli zda jde o ,,gaučáka'' nebo pracanta z kotce. U tažných psů na jejichž výkonu závisí často osud páníčka je myslím pouto mezi smečkou a pánem jasné. Já mám psy moc rád a tak jsem tu bolest Jerryho cítil velmi intenzivně. Naprosto jsem jej chápal. Podle mne se tedy pejsáni do evakuačního letounu mohli vejít no ale... holt je tam nechali. Herecké výkony pejsanů byly skvělé a kdo se tu čílí, že občas nějaký ten husky koukl do kamery nebo jinam, protože jej z toho směru naváděl páníček ať se čílí... Já ten boj smečky o přežití sledoval se zatajeným dechem a i dojetím. Sice došlo na ztráty, ale bylo to uděláno s rozumem tak akorát aby film mohly sledovat i děti. A ztráty tomu celému daly punc uvěřitelnosti. Bohužel. Sedlo mi herecké obsazení. Walker jako oddaný pejskař, proč ne. Moon byla krásná pilotka a Greenwood mi tam také sedl. Já na rozdíl od některých zde bych si tu ,,komickou'' postavu odpustil, ale budiž. jedná se přeci o rodinný film. A kdo tvrdí, že na konci nebyl dojatý, tak lže jako když psí morda dobrou kostičku stiskne! Tohle byl nádherný film o touze přežít a o přátelství člověka a jeho čtyřnohého přítele. Za mně je to za 4 meteority. * * * * (Big Bear) 4*
VELKÁ RECENZE
Filmy o zvířátkách nemám příliš v lásce. Přijde mi, že všechny nedostatky a polovičatá práce, kterou filmaři občas odvádějí, je zčistajasna překryta nábojem plynoucím ze smutného pohledu psa nebo jiného zvířete, kterému se právě zlomila nožička. Točit takové filmy, je strašně vděčné a většinou to nevypovídá mnoho o schopnostech vyprávět příběh jako o schopnostech najmout dobré cvičitele a s nimi sžité zvířecí svěřence. Ano, můžete mě mít za hrubého cynika. Ale viděl jsem takových filmů pár a udělal si jasný obrázek. Mám rád, když se věci dělají pořádně a věřím, že i film o zvířatech může být pojat tak, aby nedělal berličku filmovému řemeslu, ale jeho efekt úspěšně násobil.
Disneymu je to tak nějak jedno. Hlavně, když ve filmu ony psí pohledy nechybí, závěrečné shledání živých s živými probíhá při západu slunce a děti dostanou svou porci sentimentálních poučení, že zvířátka jsou hodné. Z jistého pohledu mi přijde hodně vtipné, že tuto rodinnou látku dostal na starosti režisér Frank Marshall - tvůrce proslavené kultovky Přežít, v níž se partička ragbyových nabíječů ztroskotaných kdesi na ledu uprostřed země nikoho tak dlouho snaží v rámci druhové etiky odolávat nehostinným podmínkám, až je nucena sníst své mrtvé kamarády. Mňam. Jak cynicky proti tomu působí nasládlý příběh o pár horských psech, kteří přežili půl roku na Antarktidě a skoro celé to prozívali z nedostatku dobrodružství.
O čem tedy Marshall točí? O lidech. Psi tu hrají zcela podřadnou roli, přestože oni jsou ti, kteří trpí hlady a konfrontují se s nehostinnými podmínkami v třicetistupňových mrazech. Byl jsem z toho nedostatku akce docela zklamán, přestože k heroickým výkonům cvičených hafanů nijak zvláště netíhnu; A tady vidím zdaleka největší problém celého filmu. Která věková kategorie si jako první řekne „jů, támhle na plakátě jsou pejsci!“? Bude to ta samá skupina lidí, kterou budou zajímat psychologické existenciální rozbory stavu hrdinovy mysli? Nemyslím. Marshall divákovi trochu lže a láká ho na něco, co mu pak nedá; Přestože se v závěru snaží navodit pocit, že tomu tak bylo (už zmiňované srdceryvné shledání atp.).
Už je to pár let, co jsem viděl film Medvědi. Nadchl mě tím, jak mimochodem se v něm věci děly a jak málo bylo poznat, zda jde o medvědy cvičené či divoké. V 8 statečných poznáte už po minutě, že mezi ošlehaným průvodcem Walkerem a jeho věrným psím spřežením je ve skutečnosti jen pouto zvané scénář. Walker se snaží oslovovat své miláčky jménem - a to i opakovaně -, mazlí se s nimi co to dá, ale stejně naprosto přesně vidíte, kde stojí cvičitel, který psovi naznačuje, co má dělat právě teď. Můžete namítnout, že normální člověk si toho nevšimne, ale není to pravda – scén, kde se psi rozhlížejí mimo záběr na své opravdové lidské kolegy, je přehršel a kdo má nebo měl chvíli psa, prohlédne ty pohyby hlavou z minuty na minutu ;). Ale fajn, tyhle nedostatky beru – zvíře přece jen herecky nenaprogramujete tak, jako člověka a v rozhodující chvíli si prostě klidně poposedne, i když by nemělo. Mnohem horší pocit ve mně zanechala práce, za níž může už přímo Marshall. Totiž překotná snaha vyjádřit všemožnými verbálními prostředky a gesty emocionální pochody, které běžně přísluší lidem. Tou překotnou snahou myslím naprosto tupou doslovnost. Aby divák chápal, co asi psům zrovna běží hlavou, běžně se tu odehrává následující scénář: Sledujete detail na packu, kterak hladí tělo raněného soukmenovce a vyjadřuje tak lítost nad jeho bolestivými muky. No vážně.
Původně jsem při sledování filmu plánoval, že na těchto místech vypíchnu téměř nulové napětí, které v „přežívací“ linii lze zaznamenat, ale až později jsem pochopil, že o něj Marshallovi schválně nešlo. I ty tři adrenalinové sekvence jsou tu spíše z povinnosti než že by zásadně seděly do koncepce (naopak z ní těžce vybočují), v níž se režisér soustředí na homo sapiens. Je však s podivem, do jak hloupé zápletky je dokáže naroubovat. Představte si, že na Antarktidu spadne úlomek meteoritu. Přijede pro něj vědec a je zachráněn sněžnými psy. Po půl roce si prostřednictvím obrázku svého syna uvědomí pravé hodnoty a vydá se psy zachránit. No dobrá, přece v tom musí být něco víc, ne…? Ehm, ne ;). Ale aby se neřeklo, pobíhá tu pár postav navíc a řeší svá nepodstatná traumata a fobie. Tak se stalo, že Jason Biggs, který se kdysi zařekl, že už navždy praští se škatulkou nešikovného retarda, podává x-tou variaci právě na něj. Znamená to, že se neuvěřitelně pitvoří, nemá holku a občas téměř zvrací. Paul Walker bohužel nehraje více než svůj standard „mám svůj jeden pohled a hodlám ho použít“, ale je to snad poprvé, co se od něj ani nic jiného nečeká. Pokud se chcete přesvědčit, že své herectví skutečně dokáže vytáhnout výš, nezapomeňte v srpnu naklusat na Running Scared.
I přes vše vyřčené je však 8 statečných ve výsledku zdaleka nejideálnějším produktem pro naše nejmenší. I když má dvě hodiny a morální poselství jako z nosu. Je tu totiž možnost, že vše nad rámec psích miláčků budou malí caparti přes všechny předpoklady směle ignorovat. Předpokládám, že u zbytku osazenstva kinosálů tohle hrozit nebude.
P.S. Mimochodem, při souboji s digitálním lachtanem a v následujících dvaceti minutách mi trochu neseděly počty ohledně přeživších. Měl někdo podobný problém?
PODROBNÝ POPIS FILMU
Na výzkumnou stanici na Antarktidu přilétá Davis McClaren. Potřebuje provést výzkum na vzdálené hoře. Profesionální průvodce Jerry Shepard toto rozhodnutí neshledává jako příliš moudré, protože led je již na výpravu velmi tenký. Šéf základny Andy Harrison však rozhodne - a Jerry s McClarenem a psím spřežením se vydávají na cestu do ledové pustiny... Hned první den se pod saněmi s McClarenem propadne ledovec. Jerry ho se svými psy zachrání a muži přijíždějí na určené místo. Ze základny však přichází zpráva, že má brzy dojít ke sněhové bouři, a mají se proto vrátit. McClaren ale Jerryho umluví a zůstávají o něco déle. Společně hledají a nakonec i nalézají meteorit z planety Merkur. Poté muži vyrážejí zpět. Cestou zastaví kvůli jednomu psovi. McClaren se snaží vysílačkou spojit se základnou, spadne však z kopce - a navíc se propadá ledem. Jerry ho se psy opět zachrání a jedou domů. Dívka Katie ze základny se zatím marně snaží o spojení s Jerrym. Promrzlí muži se vracejí, mají nebezpečné omrzliny - a McClaren navíc zlomenou nohu. Celý tým proto odlétá, aby se oběma dostalo patřičné zdravotnické péče. Psy už ale letadlo nepobere. Katie Jerrymu slibuje, že se pro ně vrátí... Jerry se dozvídá, že pro psy už není možné letět, je to příliš nebezpečné. Marně se snaží o jejich záchranu. Psi se zatím skoro všichni po pár dnech dostanou ze svých sevřených obojků a shánějí si potravu. Zůstává jen starý Jack, který umírá. Jsou již padesát dnů sami. Jeden ze psů utrpí velmi těžká zranění - a také uhyne. Jerry si to stále vyčítá a navštíví muže jménem Mindo, který jeho psy vychoval. Po rozhovoru s ním se Jerry rozhodne a odjíždí za McClarenem. Psi jsou již 152 dní v ledové divočině sami. Ve smečce navíc chybí mladý Max, který se zatoulal. Smečka se dává po několika dnech dohromady, ale jeden pes je po boji o potravu vážně zraněný. Jerry se zatím snaží dostat zpět na základnu.
SKUTEČNOST
Příběh byl sepsán podle skutečné události z roku 1958, ve skutečnosti se ale odehrál se sachalinskými husky. Japonská expedice musela opustit 15 psů a když se po roce vrátila, dva psi (bratři Jiro a Taro) byli stále naživu. Dalších sedm bylo stále uvázáno a mrtvých a pět bylo pohřešováno a jeden zemřel přímo před polární stanicí Showa Station. Taro se vrátil do Sappora v Japonsku a žil na Universitě Hokkaidó až do své smrti v roce 1970. Po smrti byl vycpán a vystaven v universitním museu. Jiro zemřel v Antarktidě roku 1960 z přirozených příčin.
DABING
V českém znění: Michal Dlouhý - Paul Walker (Jerry Shepard), Lukáš Hlavica - Bruce Greenwood (Davis McClaren), Jitka Moučková - Moon Bloodgood (Katie), Hana Ševčíková - Wendy Crewson (Eve McClaren), Jaromír Meduna - Gerard Plunkett (Dr. Andy Harrison), August Schellenberg (Mindo), Filip Švarc - Jason Biggs (Charlie Cooper), Petr Burian, Bohdan Tůma, Tereza Chudobová, Luděk Čtvrtlík, Jaroslav Kaňkovský, Jana Mařasová, Svatopluk Schuller, Roman Hajlich
Překlad: Tereza Chvojková
Titulky: Petra Chalupová
Zvuk: Tomáš Říha
Výsledný mix: Shepperton Studios Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Jiří Kodeš
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Warner Home Video 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 6.4.2006
Premiéra USA: 17.2.2006 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 15.8.2007 Buena Vista CZ
Poprvé na Blu-ray: 7.9.2011 Magic Box
Tržby celkem - $ 120 500 000
Náklady (Rozpočet) - $ 40 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Dokument Nepoznaný svět
• GalerieBONUSY Blu-ray
• Dokument Nepoznaný svět
• GalerieBONUSY Blu-ray
• Dokument Nepoznaný svět
• Galerie
„Jeden za všechny - všichni za jednoho."
OBSAH
Prudká sněhová bouře a nouzový stav donutí členy vědecké expedice společně s osmi tažnými psy opustit Antarktidu. Aby přečkali nejkrutější zimu na zemi, musí profesionální průvodce Jerry (Paul Walker) nakonec zanechat své milované čtyřnohé přátele v ledové divočině s příslibem, že se pro ně co nejdříve vrátí. Akční dobrodružství o cestě psů a člověka vedoucí ke shledání vydělalo loni v amerických kinech 81 milionů dolarů, což znamenalo 27.místo v žebříčku výnosů. Osm statečných tím předstihlo mimo jiné i filmový hit Eragon. Příběh Jerryho a psí smečky byl natočen podle skutečné události a poskytuje kromě napínavé podívané i poselství o věrnosti, odvaze a vzájemné důvěře.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Již asi po třech minutách, po zhlédnutí Disneyho loga a hrdě plápolající americké vlajky (a nezamrzne potvora a nezamrzne), jsem si říkal, že tenhle film to u mě má spočítané. Po obstojně zrežírované výpravě za šutrem z kosmu jsem se mu přeci jen rozhodl dát šanci. Nebudu vás napínat, když došlo na „psí“ scény bez přítomnosti živých (ba i mrtvých) lidí, film si mě zcela podmanil. Perfektně vycvičení, nepochybně dobře vyšlechtěni psíci „hráli“ dokonale. Každý z nich vypadal jinak, snadno jsem se mezi nimi zorientoval a věděl tak, kterému zrovna držím palce, nad kterým zrovna truchlím. Díky citlivé režii Franka Marshalla, který si jednou něco podobného vyzkoušel s lidmi (Přežít) scény se psy skutečně fungovaly. Byly dojemné i napínavé a přál jsem si, aby nikdy neskončily (aniž bych chtěl prodlužovat jejich utrpení). Ze zcela jiného soudku jsou scény lidské, nelidsky prosycené stupidními žvásty, které směřují jenom k tomu, co tušíte od samého začátku. Bez mučení přiznávám, že jsem většinu z nich přetáčel, dychtivě toužící zjistit, jakým směrem se vyvine dobrodružství ústřední osmičky. Přemýšlel jsem, jestli je v takovém případě fér celý film hodnotit, ale myslím, že pokud přidám větu „Hodnocení se vztahuje ke scénám se psy“, nikomu tím neublížím. Hodnocení se vztahuje ke scénám se psy. 80% (Matty) 4*
Moc hezký film, který v hodnocení trochu doplácí na předsudky vůči Walt Disney. To ale zde nemá cenu rozebírat. Mně se to líbilo, začátek byl docela akční a napínavý, střední pasáž poněkud zvolnila a závěr v podobě bitky o velrybí maso, dostal zase šmrnc. Příroda byla překrásná (natáčelo se např. v Grónsku a v Kanadě), hudba byla líbivá a herci mi nikterak nevadili. Trošku bych si možná představoval lepší scénář a tak o 15 minut kratší stopáž, ale jinak jsem velice spokojený. Jedná se fakt o povedený film a když to řeknu i já (kočkař, nikoli pejskař), tak na tom něco bude. Ti husky jsou prostě úžasní. (heyda) 4*
Kdo má doma pejsána, ví co je to psí láska, oddanost a psí věrnost. A je úplně jedno, zda se jedná o čivavu nebo vlkodava. Psí duše je obrovská a velikost vnější chlupaté schránky nehraje roli :-). Každý pejskař si tedy umí dobře představit tu bolest, kdyby svého miláčka, nebo miláčky musel nechat někde napospas živlům a s dost nejasnou budoucností. Samozřejmě opravdový páníček. Ne ti kreténi, kteří tak čas od času bohužel vědomě činí což můžeme občas vidět ve zprávách... (A je zatím velikou klikou mojí i těch kreténů, že jsme se při té jejich ,,činnosti'' někde nepotkali ! ) A opět nehraje roli zda jde o ,,gaučáka'' nebo pracanta z kotce. U tažných psů na jejichž výkonu závisí často osud páníčka je myslím pouto mezi smečkou a pánem jasné. Já mám psy moc rád a tak jsem tu bolest Jerryho cítil velmi intenzivně. Naprosto jsem jej chápal. Podle mne se tedy pejsáni do evakuačního letounu mohli vejít no ale... holt je tam nechali. Herecké výkony pejsanů byly skvělé a kdo se tu čílí, že občas nějaký ten husky koukl do kamery nebo jinam, protože jej z toho směru naváděl páníček ať se čílí... Já ten boj smečky o přežití sledoval se zatajeným dechem a i dojetím. Sice došlo na ztráty, ale bylo to uděláno s rozumem tak akorát aby film mohly sledovat i děti. A ztráty tomu celému daly punc uvěřitelnosti. Bohužel. Sedlo mi herecké obsazení. Walker jako oddaný pejskař, proč ne. Moon byla krásná pilotka a Greenwood mi tam také sedl. Já na rozdíl od některých zde bych si tu ,,komickou'' postavu odpustil, ale budiž. jedná se přeci o rodinný film. A kdo tvrdí, že na konci nebyl dojatý, tak lže jako když psí morda dobrou kostičku stiskne! Tohle byl nádherný film o touze přežít a o přátelství člověka a jeho čtyřnohého přítele. Za mně je to za 4 meteority. * * * * (Big Bear) 4*
VELKÁ RECENZE
Filmy o zvířátkách nemám příliš v lásce. Přijde mi, že všechny nedostatky a polovičatá práce, kterou filmaři občas odvádějí, je zčistajasna překryta nábojem plynoucím ze smutného pohledu psa nebo jiného zvířete, kterému se právě zlomila nožička. Točit takové filmy, je strašně vděčné a většinou to nevypovídá mnoho o schopnostech vyprávět příběh jako o schopnostech najmout dobré cvičitele a s nimi sžité zvířecí svěřence. Ano, můžete mě mít za hrubého cynika. Ale viděl jsem takových filmů pár a udělal si jasný obrázek. Mám rád, když se věci dělají pořádně a věřím, že i film o zvířatech může být pojat tak, aby nedělal berličku filmovému řemeslu, ale jeho efekt úspěšně násobil.
Disneymu je to tak nějak jedno. Hlavně, když ve filmu ony psí pohledy nechybí, závěrečné shledání živých s živými probíhá při západu slunce a děti dostanou svou porci sentimentálních poučení, že zvířátka jsou hodné. Z jistého pohledu mi přijde hodně vtipné, že tuto rodinnou látku dostal na starosti režisér Frank Marshall - tvůrce proslavené kultovky Přežít, v níž se partička ragbyových nabíječů ztroskotaných kdesi na ledu uprostřed země nikoho tak dlouho snaží v rámci druhové etiky odolávat nehostinným podmínkám, až je nucena sníst své mrtvé kamarády. Mňam. Jak cynicky proti tomu působí nasládlý příběh o pár horských psech, kteří přežili půl roku na Antarktidě a skoro celé to prozívali z nedostatku dobrodružství.
O čem tedy Marshall točí? O lidech. Psi tu hrají zcela podřadnou roli, přestože oni jsou ti, kteří trpí hlady a konfrontují se s nehostinnými podmínkami v třicetistupňových mrazech. Byl jsem z toho nedostatku akce docela zklamán, přestože k heroickým výkonům cvičených hafanů nijak zvláště netíhnu; A tady vidím zdaleka největší problém celého filmu. Která věková kategorie si jako první řekne „jů, támhle na plakátě jsou pejsci!“? Bude to ta samá skupina lidí, kterou budou zajímat psychologické existenciální rozbory stavu hrdinovy mysli? Nemyslím. Marshall divákovi trochu lže a láká ho na něco, co mu pak nedá; Přestože se v závěru snaží navodit pocit, že tomu tak bylo (už zmiňované srdceryvné shledání atp.).
Už je to pár let, co jsem viděl film Medvědi. Nadchl mě tím, jak mimochodem se v něm věci děly a jak málo bylo poznat, zda jde o medvědy cvičené či divoké. V 8 statečných poznáte už po minutě, že mezi ošlehaným průvodcem Walkerem a jeho věrným psím spřežením je ve skutečnosti jen pouto zvané scénář. Walker se snaží oslovovat své miláčky jménem - a to i opakovaně -, mazlí se s nimi co to dá, ale stejně naprosto přesně vidíte, kde stojí cvičitel, který psovi naznačuje, co má dělat právě teď. Můžete namítnout, že normální člověk si toho nevšimne, ale není to pravda – scén, kde se psi rozhlížejí mimo záběr na své opravdové lidské kolegy, je přehršel a kdo má nebo měl chvíli psa, prohlédne ty pohyby hlavou z minuty na minutu ;). Ale fajn, tyhle nedostatky beru – zvíře přece jen herecky nenaprogramujete tak, jako člověka a v rozhodující chvíli si prostě klidně poposedne, i když by nemělo. Mnohem horší pocit ve mně zanechala práce, za níž může už přímo Marshall. Totiž překotná snaha vyjádřit všemožnými verbálními prostředky a gesty emocionální pochody, které běžně přísluší lidem. Tou překotnou snahou myslím naprosto tupou doslovnost. Aby divák chápal, co asi psům zrovna běží hlavou, běžně se tu odehrává následující scénář: Sledujete detail na packu, kterak hladí tělo raněného soukmenovce a vyjadřuje tak lítost nad jeho bolestivými muky. No vážně.
Původně jsem při sledování filmu plánoval, že na těchto místech vypíchnu téměř nulové napětí, které v „přežívací“ linii lze zaznamenat, ale až později jsem pochopil, že o něj Marshallovi schválně nešlo. I ty tři adrenalinové sekvence jsou tu spíše z povinnosti než že by zásadně seděly do koncepce (naopak z ní těžce vybočují), v níž se režisér soustředí na homo sapiens. Je však s podivem, do jak hloupé zápletky je dokáže naroubovat. Představte si, že na Antarktidu spadne úlomek meteoritu. Přijede pro něj vědec a je zachráněn sněžnými psy. Po půl roce si prostřednictvím obrázku svého syna uvědomí pravé hodnoty a vydá se psy zachránit. No dobrá, přece v tom musí být něco víc, ne…? Ehm, ne ;). Ale aby se neřeklo, pobíhá tu pár postav navíc a řeší svá nepodstatná traumata a fobie. Tak se stalo, že Jason Biggs, který se kdysi zařekl, že už navždy praští se škatulkou nešikovného retarda, podává x-tou variaci právě na něj. Znamená to, že se neuvěřitelně pitvoří, nemá holku a občas téměř zvrací. Paul Walker bohužel nehraje více než svůj standard „mám svůj jeden pohled a hodlám ho použít“, ale je to snad poprvé, co se od něj ani nic jiného nečeká. Pokud se chcete přesvědčit, že své herectví skutečně dokáže vytáhnout výš, nezapomeňte v srpnu naklusat na Running Scared.
I přes vše vyřčené je však 8 statečných ve výsledku zdaleka nejideálnějším produktem pro naše nejmenší. I když má dvě hodiny a morální poselství jako z nosu. Je tu totiž možnost, že vše nad rámec psích miláčků budou malí caparti přes všechny předpoklady směle ignorovat. Předpokládám, že u zbytku osazenstva kinosálů tohle hrozit nebude.
P.S. Mimochodem, při souboji s digitálním lachtanem a v následujících dvaceti minutách mi trochu neseděly počty ohledně přeživších. Měl někdo podobný problém?
PODROBNÝ POPIS FILMU
Na výzkumnou stanici na Antarktidu přilétá Davis McClaren. Potřebuje provést výzkum na vzdálené hoře. Profesionální průvodce Jerry Shepard toto rozhodnutí neshledává jako příliš moudré, protože led je již na výpravu velmi tenký. Šéf základny Andy Harrison však rozhodne - a Jerry s McClarenem a psím spřežením se vydávají na cestu do ledové pustiny... Hned první den se pod saněmi s McClarenem propadne ledovec. Jerry ho se svými psy zachrání a muži přijíždějí na určené místo. Ze základny však přichází zpráva, že má brzy dojít ke sněhové bouři, a mají se proto vrátit. McClaren ale Jerryho umluví a zůstávají o něco déle. Společně hledají a nakonec i nalézají meteorit z planety Merkur. Poté muži vyrážejí zpět. Cestou zastaví kvůli jednomu psovi. McClaren se snaží vysílačkou spojit se základnou, spadne však z kopce - a navíc se propadá ledem. Jerry ho se psy opět zachrání a jedou domů. Dívka Katie ze základny se zatím marně snaží o spojení s Jerrym. Promrzlí muži se vracejí, mají nebezpečné omrzliny - a McClaren navíc zlomenou nohu. Celý tým proto odlétá, aby se oběma dostalo patřičné zdravotnické péče. Psy už ale letadlo nepobere. Katie Jerrymu slibuje, že se pro ně vrátí... Jerry se dozvídá, že pro psy už není možné letět, je to příliš nebezpečné. Marně se snaží o jejich záchranu. Psi se zatím skoro všichni po pár dnech dostanou ze svých sevřených obojků a shánějí si potravu. Zůstává jen starý Jack, který umírá. Jsou již padesát dnů sami. Jeden ze psů utrpí velmi těžká zranění - a také uhyne. Jerry si to stále vyčítá a navštíví muže jménem Mindo, který jeho psy vychoval. Po rozhovoru s ním se Jerry rozhodne a odjíždí za McClarenem. Psi jsou již 152 dní v ledové divočině sami. Ve smečce navíc chybí mladý Max, který se zatoulal. Smečka se dává po několika dnech dohromady, ale jeden pes je po boji o potravu vážně zraněný. Jerry se zatím snaží dostat zpět na základnu.
SKUTEČNOST
Příběh byl sepsán podle skutečné události z roku 1958, ve skutečnosti se ale odehrál se sachalinskými husky. Japonská expedice musela opustit 15 psů a když se po roce vrátila, dva psi (bratři Jiro a Taro) byli stále naživu. Dalších sedm bylo stále uvázáno a mrtvých a pět bylo pohřešováno a jeden zemřel přímo před polární stanicí Showa Station. Taro se vrátil do Sappora v Japonsku a žil na Universitě Hokkaidó až do své smrti v roce 1970. Po smrti byl vycpán a vystaven v universitním museu. Jiro zemřel v Antarktidě roku 1960 z přirozených příčin.
DABING
V českém znění: Michal Dlouhý - Paul Walker (Jerry Shepard), Lukáš Hlavica - Bruce Greenwood (Davis McClaren), Jitka Moučková - Moon Bloodgood (Katie), Hana Ševčíková - Wendy Crewson (Eve McClaren), Jaromír Meduna - Gerard Plunkett (Dr. Andy Harrison), August Schellenberg (Mindo), Filip Švarc - Jason Biggs (Charlie Cooper), Petr Burian, Bohdan Tůma, Tereza Chudobová, Luděk Čtvrtlík, Jaroslav Kaňkovský, Jana Mařasová, Svatopluk Schuller, Roman Hajlich
Překlad: Tereza Chvojková
Titulky: Petra Chalupová
Zvuk: Tomáš Říha
Výsledný mix: Shepperton Studios Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Jiří Kodeš
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Warner Home Video 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 6.4.2006
Premiéra USA: 17.2.2006 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 15.8.2007 Buena Vista CZ
Poprvé na Blu-ray: 7.9.2011 Magic Box
Tržby celkem - $ 120 500 000
Náklady (Rozpočet) - $ 40 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Dokument Nepoznaný svět
• GalerieBONUSY Blu-ray
• Dokument Nepoznaný svět
• GalerieBONUSY Blu-ray
• Dokument Nepoznaný svět
• Galerie
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1
český Dolby Digital 5.1, anglický Dolby Digital 5.1, ruský Dolby Digital 5.1, polský Dolby Digital 5.1, maďarský Dolby Digital 5.1, turecký Dolby Digital 5.1
české, slovenské, anglické, ruské, polské, maďarské, řecké, turecké, bulharské, rumunské
Zajímavost k filmu
- Na konci závěrečných titulků je také věnování režiséru Koreyoshimu Kuraharovi, autorovi filmu o osmi psech zanechaných na Antarktické základně Antarctica (1983), který zemřel v roce 2002.
- Film je věnován všem antarktických výzkumníkům a jejich psům, jejichž odvaha a elán inspirovala k natočení tohoto příběhu.
- American Humane Association (AHA) tvrdí, že počas nakrúcania filmu mali doslova zbiť jedného z účinkujúcich psov.
- Tento film bol natočený podľa skutočnej udalosti. Prostredníctvom ôsmich ťažných psov (krásnych severských plemien), ktoré slúžia ako jediný spôsob prepravy členom vedeckej expedície naprieč ľadovou Antarktídou v čase núdzového stavu, sa snažili režisér i scenárista čo najvernejšie zobraziť práve v okamihoch ohrozenia životov rovnaké priateľstvo človeka so psom, vernosť, oddanosť a odvahu, aké vidíme u ľudí taktiež vo vyhrotených životných situáciach. Scenárista DiGilio, ako majiteľ psa, využil jedinečnú šancu preskúmať jazyk, sociálnu štruktúru a duševný svet týchto zvierat. Hoci sám vedel, aké radosti a zázraky prináša priateľstvo so psom, DiGilio podrobne študoval správanie psov a históriu ich spolužitia s človekom v nádeji, že sa mu podarí vytvoriť vzrušujúci pohľad do mysle psov bojujúcich o prežitie.
- Výcvik psů začal v Kalifornii a potom, tři měsíce před začátkem natáčením, se psi a jejich dvacet trenérů přemístili na zasneženou farmu nedaleko kanadského Smithers, aby se aklimatizovali na zimu a led.
- Základní výcvik se soustředil především na vyjadřování emocí psů - hlavně různé pohyby hlavou, vrčení a cenění zubů. Později se učili i chytat ptáky ze vzduchu nebo plazit po tenkém ledě... Každý pes měl dva trenéry, kteří byli neustále přítomni - bez ohledu na to, zda kamera běžela nebo ne. Občas bylo těžké postavy na širých pláních Kanady před kamerou schovat.
- Filmaři našli ideální místo "Antarktidy" v kanadském lyžařském městečku Smithers ležícím v Britské Kolumbii asi 750 mil severně od Vancouveru. Smithers je na planině, která je bez stromů a umožňuje 360-stupňový výhled na divočinu. Nejspektakulárnější záběry filmu byly točeny na severu Grónsk; dodatečné záběry byly natočeny ve Stewartu, v Britské Kolumbii, a scény s ledoborci byly snímány na Špicberkách. Při natáčení klesaly teploty až k mínus 30 stupňům.
- Protože se počasí v Kanadě mohlo dramaticky změnit každých několik minut, měli tvůrci na každý den připraveny tři různé scény, aby se mohla podle podmínek natáčet kterákoli z nich.
- Filmaři ve spolupráci s Birds & Animals vytvořili psí tým ve složení: sedmiletá Koda Bear, která hrála Mayu; šestiletý D.J., který hrál Maxe; tříletý Noble, který hrál šedého Shadowa; dvuletý Dino, který hrál Bucka, čtyřletý Floyd a tříletý Sitka, kteří ztvárnili dvojčata Deweyho a Trumana; tříletý Jasper, který hrál rebela Shortyho a čtyřletý Apache, který hrál veterána Old Jacka.
- Během natáčení bylo na place celou dobu několik tuctů psů, přičemž někteří hráli i více "rolí".
- Každý pes absolvoval speciální výcvik schopností, které předvádí ve filmu – od stáhnutí obojku, přes nošení ptáka v ústech až po souboj s animatronickým leopardím tuleněm, který v Antarktidě supluje žraloka.
- Dobrodružný snímek debutoval v amerických kinech (17. – 19.2.) s překvapivým obratem 24,9 mil. dolarů a celkový výdělek se vyšplhal na 81,5 milionu.
- Psi Dewey a Truman jsou pojmenovaní podle prezidentských kandidátů Thomase E. Deweye a Harryho S. Trumana, kteří soupeřili v amerických volbách v roce 1948.
- Frank Marshall je známý zejména jako producent filmových sérií o Indiana Jonesovi a Jasonu Bournovi, ale Osm statečných je už jeho čtvrtý samostatný počin.
- Spoiler: Příběh byl sepsán podle skutečné události z roku 1958, ve skutečnosti se ale odehrál se sachalinskými husky. Japonská expedice musela opustit 15 psů, a když se po roce vrátila, dva psi (bratři Jiro a Taro) byli stále naživu. Dalších sedm bylo stále uvázáno a mrtvých, pět bylo pohřešováno a jeden zemřel přímo před polární stanicí Showa Station. Taro se vrátil do Sappora v Japonsku a žil na Universitě Hokkaidó až do své smrti v roce 1970. Po smrti byl vycpán a vystaven v universitním museu. Jiro zemřel v Antarktidě roku 1960 z přirozených příčin.
Tvůrci a herci
Frank Marshall (Režie), Patrick Crowley (Produkce), David Hoberman (Produkce), Mark Isham (Hudba), Don Burgess (Kamera), Christopher Rouse (Střih), Deborah Aquila (Casting), Tricia Wood (Casting), John Willett (Scénografie), Jori Woodman (Kostýmy), Karen Baker Landers (Zvuk), Per Hallberg (Zvuk), Emanuela Daus (Masky), Toširó Išidó (původní scénář) (Scénář), Paul Walker (Herec), Bruce Greenwood (Herec), Moon Bloodgood (Herec), Jason Biggs (Herec), Panou (Herec), August Schellenberg (Herec), Wendy Crewson (Herec), Dexter Bell (Herec), Gary Chalk (Herec), Brenda Campbell (Herec), Gerard Plunkett (Herec), Duncan Fraser (Herec), Michael Adamthwaite (Herec), Dan Ziskie (Herec)
2006/120/USA/Dobrodružný, Drama, Rodinný, Romantický
- Na konci závěrečných titulků je také věnování režiséru Koreyoshimu Kuraharovi, autorovi filmu o osmi psech zanechaných na Antarktické základně Antarctica (1983), který zemřel v roce 2002.
- Film je věnován všem antarktických výzkumníkům a jejich psům, jejichž odvaha a elán inspirovala k natočení tohoto příběhu.
- American Humane Association (AHA) tvrdí, že počas nakrúcania filmu mali doslova zbiť jedného z účinkujúcich psov.
- Tento film bol natočený podľa skutočnej udalosti. Prostredníctvom ôsmich ťažných psov (krásnych severských plemien), ktoré slúžia ako jediný spôsob prepravy členom vedeckej expedície naprieč ľadovou Antarktídou v čase núdzového stavu, sa snažili režisér i scenárista čo najvernejšie zobraziť práve v okamihoch ohrozenia životov rovnaké priateľstvo človeka so psom, vernosť, oddanosť a odvahu, aké vidíme u ľudí taktiež vo vyhrotených životných situáciach. Scenárista DiGilio, ako majiteľ psa, využil jedinečnú šancu preskúmať jazyk, sociálnu štruktúru a duševný svet týchto zvierat. Hoci sám vedel, aké radosti a zázraky prináša priateľstvo so psom, DiGilio podrobne študoval správanie psov a históriu ich spolužitia s človekom v nádeji, že sa mu podarí vytvoriť vzrušujúci pohľad do mysle psov bojujúcich o prežitie.
- Výcvik psů začal v Kalifornii a potom, tři měsíce před začátkem natáčením, se psi a jejich dvacet trenérů přemístili na zasneženou farmu nedaleko kanadského Smithers, aby se aklimatizovali na zimu a led.
- Základní výcvik se soustředil především na vyjadřování emocí psů - hlavně různé pohyby hlavou, vrčení a cenění zubů. Později se učili i chytat ptáky ze vzduchu nebo plazit po tenkém ledě... Každý pes měl dva trenéry, kteří byli neustále přítomni - bez ohledu na to, zda kamera běžela nebo ne. Občas bylo těžké postavy na širých pláních Kanady před kamerou schovat.
- Filmaři našli ideální místo "Antarktidy" v kanadském lyžařském městečku Smithers ležícím v Britské Kolumbii asi 750 mil severně od Vancouveru. Smithers je na planině, která je bez stromů a umožňuje 360-stupňový výhled na divočinu. Nejspektakulárnější záběry filmu byly točeny na severu Grónsk; dodatečné záběry byly natočeny ve Stewartu, v Britské Kolumbii, a scény s ledoborci byly snímány na Špicberkách. Při natáčení klesaly teploty až k mínus 30 stupňům.
- Protože se počasí v Kanadě mohlo dramaticky změnit každých několik minut, měli tvůrci na každý den připraveny tři různé scény, aby se mohla podle podmínek natáčet kterákoli z nich.
- Filmaři ve spolupráci s Birds & Animals vytvořili psí tým ve složení: sedmiletá Koda Bear, která hrála Mayu; šestiletý D.J., který hrál Maxe; tříletý Noble, který hrál šedého Shadowa; dvuletý Dino, který hrál Bucka, čtyřletý Floyd a tříletý Sitka, kteří ztvárnili dvojčata Deweyho a Trumana; tříletý Jasper, který hrál rebela Shortyho a čtyřletý Apache, který hrál veterána Old Jacka.
- Během natáčení bylo na place celou dobu několik tuctů psů, přičemž někteří hráli i více "rolí".
- Každý pes absolvoval speciální výcvik schopností, které předvádí ve filmu – od stáhnutí obojku, přes nošení ptáka v ústech až po souboj s animatronickým leopardím tuleněm, který v Antarktidě supluje žraloka.
- Dobrodružný snímek debutoval v amerických kinech (17. – 19.2.) s překvapivým obratem 24,9 mil. dolarů a celkový výdělek se vyšplhal na 81,5 milionu.
- Psi Dewey a Truman jsou pojmenovaní podle prezidentských kandidátů Thomase E. Deweye a Harryho S. Trumana, kteří soupeřili v amerických volbách v roce 1948.
- Frank Marshall je známý zejména jako producent filmových sérií o Indiana Jonesovi a Jasonu Bournovi, ale Osm statečných je už jeho čtvrtý samostatný počin.
- Spoiler: Příběh byl sepsán podle skutečné události z roku 1958, ve skutečnosti se ale odehrál se sachalinskými husky. Japonská expedice musela opustit 15 psů, a když se po roce vrátila, dva psi (bratři Jiro a Taro) byli stále naživu. Dalších sedm bylo stále uvázáno a mrtvých, pět bylo pohřešováno a jeden zemřel přímo před polární stanicí Showa Station. Taro se vrátil do Sappora v Japonsku a žil na Universitě Hokkaidó až do své smrti v roce 1970. Po smrti byl vycpán a vystaven v universitním museu. Jiro zemřel v Antarktidě roku 1960 z přirozených příčin.
SKUTEČNOST
Příběh byl sepsán podle skutečné události z roku 1958, ve skutečnosti se ale odehrál se sachalinskými husky. Japonská expedice musela opustit 15 psů a když se po roce vrátila, dva psi (bratři Jiro a Taro) byli stále naživu. Dalších sedm bylo stále uvázáno a mrtvých a pět bylo pohřešováno a jeden zemřel přímo před polární stanicí Showa Station. Taro se vrátil do Sappora v Japonsku a žil na Universitě Hokkaidó až do své smrti v roce 1970. Po smrti byl vycpán a vystaven v universitním museu. Jiro zemřel v Antarktidě roku 1960 z přirozených příčin.
Odkazy