Velká čínská zeď / Čchang čcheng (2016/104/Čína, USA/Fantasy / Dobrodružný / Akční / Thriller) 58%
17.07.2018 11:38
JEDNOU VĚTOU
„Je jedním z největších zázraků lidstva. Stavěli ji 1700 let, je dlouhá 5500 mil. Co chtěli za ní ukrýt před světem?"
OBSAH
Její tvůrci museli mít dobrý důvod, proč z ní udělali největší stavbu na světě. Velká čínská zeď je opředena mnoha mýty. Jednoho z nich se chopil legendární režisér Čang Yimou, který s pomocí Matta Damona natočil velkolepé dobrodružné fantasy, v němž nepůjde o nic menšího než o záchranu lidské civilizace. Hollywoodská superstar hraje ve Velké čínské zdi mnoha bitvami zoceleného žoldáka Williama Garina, který přijel na Dálný východ získat tajemství střelného prachu. Mimořádně nebezpečná mise v exotickém prostředí nemohla dopadnout dobře, a ani tak výjimečný lukostřelec, jakým je Garin, se nedokázal ubránit obrovské přesile bojovníků tajného seskupení, zvaného Bezejmenný řád. Jejich prvotním úkolem je ochrana masivní a zdánlivě nekonečné zdi, při pohledu na níž by Garinovi i jeho příteli Pero Tovarovi (Pedro Pascal) spadla čelist, kdyby jim nehrozila poprava. Na tu však nedojde, na zeď zaútočí armáda monster a pomoc skvělých vojáků se jejich věznitelům hodí. Těžko ale říct, jestli si tváří v tvář valícím se nemilosrdným hordám neměli raději vybrat tu popravu.(CinemArt)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
K Velké čínské zdi se váže několik legend. Pro středoevropana je zřejmě jedno, zda měla takovou nebo onakou roli, zvlášť když ví, že z režisérského ostrůvku vše řídí zkušený Zhang Yimou. Toho máme spojeného třeba s poetickým Hrdinou, tady ovšem tušíme, že půjde o obyčejnou dobrodružnou řežbu. Navrch hodně digitální. Nic víc, nic míň. Nyní na legendární zeď narazili dva žoldáci, jeden má pro zaoceánského diváka zatraceně profláklou tvář, záhy jsou zajati těmi, kteří zeď střeží, aby se přidali na čínskou stranu před dotírajícími monstry. Zdá se, že pro různé „strany“ natáčí i režisér, protože jde o štědrou koprodukci. Možná se mu z toho trochu rozklepala kolena, ač jsou některé scény skutečně dechberoucí a kostýmy nebo hudba jsou na jedničku, neubráníme se místy pitomým dialogům, kecům o smyslu života, představením všech vznešených klišé a několika dlouhých pohledů do očí v platonické rovině. Naštěstí je to celé poměrně krátké, takže na další nadávky už tak nějak nezbývá čas. (castor) 3*
Čínský miliardář dal chechtáky, Hollywood největší hvězdu, Říše středu kdysi skvělého režiséra a div světa. Výsledek? Bezpohlavní, kulturně indiferentní a ušmudlaná prasoryba, která největší naděje budí v prvních dvaceti minutách. Jenže ten výtvarně vymazlenější Warcraft se nakonec stejně utopí v polívce plné nedovařených postav, vypravěčských neobratností a úsměvné ideologie, která se zoufale snaží konvenovat zcela rozdílným typům publika. Správný kritik prý nepoužívá slovo nuda. Jenže tady je bezradnost kastrovanost až fyzicky citelná. Takže sorry, NUDA. (Marigold) 2*
U Hrdiny se mi ideologický podtext těžko trávil, u Květů války mě podlézání západnímu publiku štvalo, ve Velké čínské zdi je naopak prezentace západo-čínských vztahů celkem zábava: Když západní hrdinové neustále obdivují vymakanou čínskou armádu a její cool vynálezy, nejde si nevzpomenout, že ve skutečnosti byla Čína několikrát ovládnuta vojensky zdatnějšími turko-mongolskými kočovníky, kteří jsou zde ovšem prezentovaní jako naprostí primitivové a tupci. Že jsou bílí žoldáci zprvu jen lidmi bažícími po penězích, zatímco Číňané bojují za vznešené hodnoty, to je zase slušný OLOL ve světle současného politického působení ČLR. A vlastně je to paradox i vzhledem ke způsobu, jakým je zpracován film samotný. Není to odpad, jak sugerují některé přiostřené recenze (zvlášť pokud budeme srovnávat s běžným standardem velkolepých blockbusterů čínské produkce), spíš generická CGI jednohubka, která se z mysli vytratí dřív, než stihnou pozametat všechen rozházený popcorn v kinosále. Zhanga poznáte díky oku lahodící výtvarnosti a práci s barvami, ale jinak je jeho nejdražší snímek spíše výrobkem, co sjel z továrního pásu, nežli nějakým osobitým dílem. (Niktorius) 3*
VELKÁ RECENZE
Mohl z toho být velkolepý spektákl. Výpravná freska, která líčí setkání Západu s Východem a stavbu velké čínské zdi vysvětluje trochu jinak, než se obvykle říká v dějepise. Jenže výsledná zpotvořenina, co z filmu vznikla, všechny natěšené reakce vrací hezky zpátky na zem. Nejde jen o to, že se nepovedla, to se občas stává i ambicióznějším filmům. Horší je, že Velká čínská zeď je prostě hloupá.
Ani by nešlo o základní premisu, tedy že velká čínská zeď vznikla na obranu před armádou monster, ani takové "historické" nesmysly, jako že jednou z velitelek obří čínské armády je neohrožená generálka (když je poměr orientálních zemí k ženám dodnes poměrně přísný), nakonec ve fikčním světě, kde na čínské impérium útočí hromady příšer, žena klidně velet může. Průšvih je hlavně v mizerném scénáři, místy až strašných dialozích a černobílých klišé skoro ve všem, co se týká postav.
Do Číny přijíždějí dva vojáci ze Západu, William Garrin (Matt Damon) a Pero Tovar (Pedro Pascal), jejichž cílem je ukrást největší vynález v dějinách válčení - střelný prach. Děj se tak odehrává někdy před osmi sty a více lety, což není nijak specifikováno, ale vzhledem k tomu, že se do Evropy střelný prach dostal ve 13. století, muselo to být předtím. Zmiňuji to tu, protože vizuál nejen v případě evropských žoldáků ani zdaleka neodpovídá vrcholnému středověku, natož době předcházející, spíš to bylo takové "fantasy bezčasí". Garrin i Tovar jsou ohromeni obří stavbou - ale mají úplně jiné starosti než obdivovat gigantickou architekturu.
Jsou totiž zajati Bezejmenným řádem, jehož úkolem je střežit zeď, a hrozí jim poprava, protože jsou považováni za špiony. Než k tomu dojde, zeď je napadena monstry, a tak se z vězňů rychle stávají spolubojovníci, kteří se v bitvě vyznají. Zvlášť William je famózní lukostřelec, před jehož uměním by závistí zbledli Robin Hood s elfem Legolasem dohromady. Domorodci pochopí, jaké výhody jim spojenectví s dvěma drsnými vojáky přináší, a začnou s nimi spolupracovat při obraně stále odvážnějších atacích příšer. Do toho můžeme sledovat vyvíjející se vztah mezi Williamem a velitelkou Lin Mei (Tian Jing), který ovšem zůstává v platonické rovině dlouhých pohledů do očí, a zjistit, jestli se náhodou mezi obránci nenajde i zrádce...
Jedno se Velké čínské zdi upřít nedá - a tím je výtvarné pojetí filmu. Na film se opravdu dobře kouká, všechno je plastické, barevné, byť vymydlené, jak se na pořádný blockbuster sluší, žádnou středověkou špínu nečekejte, a to ani když je v úvodu z Damona vlasatý vousáč s vizáží bezdomovce z hlaváku. Na plátně se představí samozřejmě jenom hezcí lidé, prim v tom hraje čínská krasavice Tian Jing s krásným úsměvem, jež je v brnění docela hodně sexy. Jen akce - a to nejen ta s monstry - je hodně digitální, až z toho přecházejí oči. Pokud vám to nevadí, všechno v pořádku; jestli s tím ale máte problém, něco bude špatně, protože digitál, ač působí velkolepě, je až do očí bijící.
Mnohem horší to je s hloupým příběhem s naprosto strašnými dialogy. Třeba ty na téma důsledně kladných Číňanů, vždy bojujících nezištně a ve jménu správné věci, versus do té doby prohnilí zápaďáci, kteří se dosud bili jen pro prachy, ale až teď pochopili, že válka pro ideály může mít i smysl, který celý život postrádali. A tak podobně. Jeden by si myslel, že poté, co se takové věci řekly ve stovkách filmů snad tisíckrát a každý včetně tvůrců je už v televizi musel slyšet, scenáristé už je psát nebudou, ale stejně tyto plky znovu a opět zazní.
A platí to nejen v případě postav, ale i děje. Tak například hradební obránci mají k dispozici celou řadu zajímavé bojové techniky včetně střelného prachu. A co myslíte, používají je? Kdepak, při jednom útoku se brání jedním způsobem, při druhém zase jiným, vybuchující katapulty se jednou použijí, podruhé ne; efektní, a dokonce i celkem efektivní bungee jumping obránců ze zdi mezi nepřátele se pro ohromení použije poprvé, ale potom zase ne... Asi aby mohli příšery pokaždé něčím překvapit. Anebo spíš diváky. Na úkor logiky.
Ve výsledku je celý film vlastně strašně únavný. A je to škoda, protože se u něj sešla slušná sestava tvůrců - Matt Damon nebo Willem Dafoe jsou vynikající herci, režisér Yimou Zhang má za sebou výborné filmy jako Hrdina, Klan létajících dýk nebo Květy války, opravdu umí dobře točit, a to i velkolepé bitevní scény. Ale tady jako kdyby dostal strach z americké koprodukce, chtěl natočit biják, který by oslovil Číňany i Američany (a potažmo s nimi Evropu), a tak ve výsledku neoslovil nikoho. Korektní postoj k Číně se dá docela pochopit, pokud tvůrci chtějí oslovit tamní trh, ale může se snadno stát, že odradí ty ostatní.
Je proto škoda, že Velká čínská zeď takhle dopadla. První čínský blockbuster se zkrátka moc nepovedl, výsledkem je vizuálně opulentní klišovitá nuda, kterou nevytrhne ani pár dobrých herců. Damon by si v tomto roce měl spravit chuť hned ve dvou zajímavějších snímcích, jednak krimikomedii podle bratří Coenů v režii George Clooneyho Suburbicon, možná se to povede i v satirické sci-fi o zmenšování Downsizing, a na Velkou čínskou zeď snad zapomene. Jako většina diváků.
SKUTEČNOST
Velká čínská zeď (čínsky v českém přepisu Čchang-čcheng, pchin-jinem Chángchéng, znaky zjednodušené ??, tradiční ??; česky „Dlouhá zeď“) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 15. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.
Zeď se táhne v délce cca 2000 km (se všemi odbočkami 8758,8 km), východní počátek má v Šan-chaj-kuan při Pochajském zálivu v provincii Che-pej na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 21 196 km.
Číňané zeď nazývají Wan-li čchang-čcheng (ZZ: ????, pinyin: Wanli Chángchéng), což znamená doslova „Zeď dlouhá deset tisíc li“. Li je čínská jednotka délky, kolem půl kilometru; výraz „deset tisíc“ je tradičně synonymem nezměrného množství, proto se nabízí výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď.“ Poprvé tento termín použil ve svých zápiscích z 1. století př. n. l. čínský historik S’-ma Čchien. Zdi se také někdy přezdívá "Kamenný had" nebo "Dračí hřbet".
První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře (Čchin Š'-chuang-ti), zakladatele epizodické dynastie Čchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Obvykle se uvádí, že v této první fázi při stavbě 300 000 z nich zahynulo, přičemž řada mrtvých těl prý byla do zdi zazděna. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených v období válčících států v 5. - 3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masívní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale měla znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria. Nicméně svou funkci rychle ztratila. Roku 1644 totiž do Číny vpadli Mandžuové a vytvořili mohutnou říši Čching, jejíž rozloha byla dvakrát větší než mingské říše a hranice se nacházely daleko za linií Velké čínské zdi. Ta se tak náhle ocitla ve vnitrozemí a přestala dávat vojenský smysl. Uvažovalo se i o zbourání, ale to nedovolil císař Kchang-si. V 18. století Číňané o zeď, k překvapení Evropanů, nejevili žádný zájem. Až později se stala národním symbolem, velkou roli v tom sehrál komunistický vůdce Mao Ce-tung, který nabádal své spolustraníky, že každý správný soudruh se musí aspoň jednou za život na zeď jet podívat.[2] Poté, co se Čína po Teng Siao-pchingových reformách otevřela světu, se zeď stala jedním z hlavních turistických taháků moderní Číny.
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Matt Damon (William Garin), Marek Holý - Pedro Pascal (Pero Tovar), Anna Brousková - Tian Jing (Lin Mei), Filip Švarc - Johnny Cicco (Rizzetti), Marek Libert - Andy Lau (Stratég Wang), Ladislav Cigánek - Willem Dafoe (Ballard), Tomáš Gibiš (komentář)
Překlad: Ivan Hanuš
Produkce: Evelyna Vrbová
Zvuk: Filip Mošner
Výsledný mix: Deluxe London
Dialogy a režie: Petr Sitár
Vyrobilo studio LS Productions - 2016
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 5.1.2017 CinemArt
Premiéra Čína: 16.12.2016 China Film Group Corporation
Premiéra USA: 17.2.2017 Universal Pictures US
Premiéra Velká Británie: 17.2.2017
Premiéra Kanada: 17.2.2017 Universal Pictures CA
Premiéra Austrália: 16.2.2017 Universal Pictures International (UPI)
Premiéra Hong Kong: 29.12.2016
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 17.5.2017 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 17.5.2017 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 10 134 793
Tržby celkem - $ 334 900 000
Návštěvnost v ČR 65 229
Náklady (Rozpočet) - $ 150 000 000
Zajímavost k filmu
- S rozpočtom 135 miliónov dolárov ide o najdrahší čínsky film do roku 2016. Kvôli obrovskému množstvu príslušnej posádky pracovalo na produkcii viac ako sto prekladateľov.
- James Horner měl původně složit hudbu k filmu, ale kvůli jeho tragické smrtelné nehodě musel jeho místo zaujmout Ramin Djawadi.
- Většina filmu se natáčela v Číně, zbylé scény na Novém Zélandě.
- Bryan Cranston měl původně dostat ve filmu roli, tu nakonec získal Willem Dafoe. Film měl původně natočit režisér Edward Zwick, nakone se režie ujal Zhang Yimou. Hlavního hrdinu Williama Garina (Matt Damon) měl ztvárnit Henry Cavill.
- Do role Benjamina Walkera byl zvažován Alexander Skarsgard.
„Je jedním z největších zázraků lidstva. Stavěli ji 1700 let, je dlouhá 5500 mil. Co chtěli za ní ukrýt před světem?"
OBSAH
Její tvůrci museli mít dobrý důvod, proč z ní udělali největší stavbu na světě. Velká čínská zeď je opředena mnoha mýty. Jednoho z nich se chopil legendární režisér Čang Yimou, který s pomocí Matta Damona natočil velkolepé dobrodružné fantasy, v němž nepůjde o nic menšího než o záchranu lidské civilizace. Hollywoodská superstar hraje ve Velké čínské zdi mnoha bitvami zoceleného žoldáka Williama Garina, který přijel na Dálný východ získat tajemství střelného prachu. Mimořádně nebezpečná mise v exotickém prostředí nemohla dopadnout dobře, a ani tak výjimečný lukostřelec, jakým je Garin, se nedokázal ubránit obrovské přesile bojovníků tajného seskupení, zvaného Bezejmenný řád. Jejich prvotním úkolem je ochrana masivní a zdánlivě nekonečné zdi, při pohledu na níž by Garinovi i jeho příteli Pero Tovarovi (Pedro Pascal) spadla čelist, kdyby jim nehrozila poprava. Na tu však nedojde, na zeď zaútočí armáda monster a pomoc skvělých vojáků se jejich věznitelům hodí. Těžko ale říct, jestli si tváří v tvář valícím se nemilosrdným hordám neměli raději vybrat tu popravu.(CinemArt)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
K Velké čínské zdi se váže několik legend. Pro středoevropana je zřejmě jedno, zda měla takovou nebo onakou roli, zvlášť když ví, že z režisérského ostrůvku vše řídí zkušený Zhang Yimou. Toho máme spojeného třeba s poetickým Hrdinou, tady ovšem tušíme, že půjde o obyčejnou dobrodružnou řežbu. Navrch hodně digitální. Nic víc, nic míň. Nyní na legendární zeď narazili dva žoldáci, jeden má pro zaoceánského diváka zatraceně profláklou tvář, záhy jsou zajati těmi, kteří zeď střeží, aby se přidali na čínskou stranu před dotírajícími monstry. Zdá se, že pro různé „strany“ natáčí i režisér, protože jde o štědrou koprodukci. Možná se mu z toho trochu rozklepala kolena, ač jsou některé scény skutečně dechberoucí a kostýmy nebo hudba jsou na jedničku, neubráníme se místy pitomým dialogům, kecům o smyslu života, představením všech vznešených klišé a několika dlouhých pohledů do očí v platonické rovině. Naštěstí je to celé poměrně krátké, takže na další nadávky už tak nějak nezbývá čas. (castor) 3*
Čínský miliardář dal chechtáky, Hollywood největší hvězdu, Říše středu kdysi skvělého režiséra a div světa. Výsledek? Bezpohlavní, kulturně indiferentní a ušmudlaná prasoryba, která největší naděje budí v prvních dvaceti minutách. Jenže ten výtvarně vymazlenější Warcraft se nakonec stejně utopí v polívce plné nedovařených postav, vypravěčských neobratností a úsměvné ideologie, která se zoufale snaží konvenovat zcela rozdílným typům publika. Správný kritik prý nepoužívá slovo nuda. Jenže tady je bezradnost kastrovanost až fyzicky citelná. Takže sorry, NUDA. (Marigold) 2*
U Hrdiny se mi ideologický podtext těžko trávil, u Květů války mě podlézání západnímu publiku štvalo, ve Velké čínské zdi je naopak prezentace západo-čínských vztahů celkem zábava: Když západní hrdinové neustále obdivují vymakanou čínskou armádu a její cool vynálezy, nejde si nevzpomenout, že ve skutečnosti byla Čína několikrát ovládnuta vojensky zdatnějšími turko-mongolskými kočovníky, kteří jsou zde ovšem prezentovaní jako naprostí primitivové a tupci. Že jsou bílí žoldáci zprvu jen lidmi bažícími po penězích, zatímco Číňané bojují za vznešené hodnoty, to je zase slušný OLOL ve světle současného politického působení ČLR. A vlastně je to paradox i vzhledem ke způsobu, jakým je zpracován film samotný. Není to odpad, jak sugerují některé přiostřené recenze (zvlášť pokud budeme srovnávat s běžným standardem velkolepých blockbusterů čínské produkce), spíš generická CGI jednohubka, která se z mysli vytratí dřív, než stihnou pozametat všechen rozházený popcorn v kinosále. Zhanga poznáte díky oku lahodící výtvarnosti a práci s barvami, ale jinak je jeho nejdražší snímek spíše výrobkem, co sjel z továrního pásu, nežli nějakým osobitým dílem. (Niktorius) 3*
VELKÁ RECENZE
Mohl z toho být velkolepý spektákl. Výpravná freska, která líčí setkání Západu s Východem a stavbu velké čínské zdi vysvětluje trochu jinak, než se obvykle říká v dějepise. Jenže výsledná zpotvořenina, co z filmu vznikla, všechny natěšené reakce vrací hezky zpátky na zem. Nejde jen o to, že se nepovedla, to se občas stává i ambicióznějším filmům. Horší je, že Velká čínská zeď je prostě hloupá.
Ani by nešlo o základní premisu, tedy že velká čínská zeď vznikla na obranu před armádou monster, ani takové "historické" nesmysly, jako že jednou z velitelek obří čínské armády je neohrožená generálka (když je poměr orientálních zemí k ženám dodnes poměrně přísný), nakonec ve fikčním světě, kde na čínské impérium útočí hromady příšer, žena klidně velet může. Průšvih je hlavně v mizerném scénáři, místy až strašných dialozích a černobílých klišé skoro ve všem, co se týká postav.
Do Číny přijíždějí dva vojáci ze Západu, William Garrin (Matt Damon) a Pero Tovar (Pedro Pascal), jejichž cílem je ukrást největší vynález v dějinách válčení - střelný prach. Děj se tak odehrává někdy před osmi sty a více lety, což není nijak specifikováno, ale vzhledem k tomu, že se do Evropy střelný prach dostal ve 13. století, muselo to být předtím. Zmiňuji to tu, protože vizuál nejen v případě evropských žoldáků ani zdaleka neodpovídá vrcholnému středověku, natož době předcházející, spíš to bylo takové "fantasy bezčasí". Garrin i Tovar jsou ohromeni obří stavbou - ale mají úplně jiné starosti než obdivovat gigantickou architekturu.
Jsou totiž zajati Bezejmenným řádem, jehož úkolem je střežit zeď, a hrozí jim poprava, protože jsou považováni za špiony. Než k tomu dojde, zeď je napadena monstry, a tak se z vězňů rychle stávají spolubojovníci, kteří se v bitvě vyznají. Zvlášť William je famózní lukostřelec, před jehož uměním by závistí zbledli Robin Hood s elfem Legolasem dohromady. Domorodci pochopí, jaké výhody jim spojenectví s dvěma drsnými vojáky přináší, a začnou s nimi spolupracovat při obraně stále odvážnějších atacích příšer. Do toho můžeme sledovat vyvíjející se vztah mezi Williamem a velitelkou Lin Mei (Tian Jing), který ovšem zůstává v platonické rovině dlouhých pohledů do očí, a zjistit, jestli se náhodou mezi obránci nenajde i zrádce...
Jedno se Velké čínské zdi upřít nedá - a tím je výtvarné pojetí filmu. Na film se opravdu dobře kouká, všechno je plastické, barevné, byť vymydlené, jak se na pořádný blockbuster sluší, žádnou středověkou špínu nečekejte, a to ani když je v úvodu z Damona vlasatý vousáč s vizáží bezdomovce z hlaváku. Na plátně se představí samozřejmě jenom hezcí lidé, prim v tom hraje čínská krasavice Tian Jing s krásným úsměvem, jež je v brnění docela hodně sexy. Jen akce - a to nejen ta s monstry - je hodně digitální, až z toho přecházejí oči. Pokud vám to nevadí, všechno v pořádku; jestli s tím ale máte problém, něco bude špatně, protože digitál, ač působí velkolepě, je až do očí bijící.
Mnohem horší to je s hloupým příběhem s naprosto strašnými dialogy. Třeba ty na téma důsledně kladných Číňanů, vždy bojujících nezištně a ve jménu správné věci, versus do té doby prohnilí zápaďáci, kteří se dosud bili jen pro prachy, ale až teď pochopili, že válka pro ideály může mít i smysl, který celý život postrádali. A tak podobně. Jeden by si myslel, že poté, co se takové věci řekly ve stovkách filmů snad tisíckrát a každý včetně tvůrců je už v televizi musel slyšet, scenáristé už je psát nebudou, ale stejně tyto plky znovu a opět zazní.
A platí to nejen v případě postav, ale i děje. Tak například hradební obránci mají k dispozici celou řadu zajímavé bojové techniky včetně střelného prachu. A co myslíte, používají je? Kdepak, při jednom útoku se brání jedním způsobem, při druhém zase jiným, vybuchující katapulty se jednou použijí, podruhé ne; efektní, a dokonce i celkem efektivní bungee jumping obránců ze zdi mezi nepřátele se pro ohromení použije poprvé, ale potom zase ne... Asi aby mohli příšery pokaždé něčím překvapit. Anebo spíš diváky. Na úkor logiky.
Ve výsledku je celý film vlastně strašně únavný. A je to škoda, protože se u něj sešla slušná sestava tvůrců - Matt Damon nebo Willem Dafoe jsou vynikající herci, režisér Yimou Zhang má za sebou výborné filmy jako Hrdina, Klan létajících dýk nebo Květy války, opravdu umí dobře točit, a to i velkolepé bitevní scény. Ale tady jako kdyby dostal strach z americké koprodukce, chtěl natočit biják, který by oslovil Číňany i Američany (a potažmo s nimi Evropu), a tak ve výsledku neoslovil nikoho. Korektní postoj k Číně se dá docela pochopit, pokud tvůrci chtějí oslovit tamní trh, ale může se snadno stát, že odradí ty ostatní.
Je proto škoda, že Velká čínská zeď takhle dopadla. První čínský blockbuster se zkrátka moc nepovedl, výsledkem je vizuálně opulentní klišovitá nuda, kterou nevytrhne ani pár dobrých herců. Damon by si v tomto roce měl spravit chuť hned ve dvou zajímavějších snímcích, jednak krimikomedii podle bratří Coenů v režii George Clooneyho Suburbicon, možná se to povede i v satirické sci-fi o zmenšování Downsizing, a na Velkou čínskou zeď snad zapomene. Jako většina diváků.
SKUTEČNOST
Velká čínská zeď (čínsky v českém přepisu Čchang-čcheng, pchin-jinem Chángchéng, znaky zjednodušené ??, tradiční ??; česky „Dlouhá zeď“) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 15. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.
Zeď se táhne v délce cca 2000 km (se všemi odbočkami 8758,8 km), východní počátek má v Šan-chaj-kuan při Pochajském zálivu v provincii Che-pej na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 21 196 km.
Číňané zeď nazývají Wan-li čchang-čcheng (ZZ: ????, pinyin: Wanli Chángchéng), což znamená doslova „Zeď dlouhá deset tisíc li“. Li je čínská jednotka délky, kolem půl kilometru; výraz „deset tisíc“ je tradičně synonymem nezměrného množství, proto se nabízí výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď.“ Poprvé tento termín použil ve svých zápiscích z 1. století př. n. l. čínský historik S’-ma Čchien. Zdi se také někdy přezdívá "Kamenný had" nebo "Dračí hřbet".
První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře (Čchin Š'-chuang-ti), zakladatele epizodické dynastie Čchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Obvykle se uvádí, že v této první fázi při stavbě 300 000 z nich zahynulo, přičemž řada mrtvých těl prý byla do zdi zazděna. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených v období válčících států v 5. - 3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masívní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale měla znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria. Nicméně svou funkci rychle ztratila. Roku 1644 totiž do Číny vpadli Mandžuové a vytvořili mohutnou říši Čching, jejíž rozloha byla dvakrát větší než mingské říše a hranice se nacházely daleko za linií Velké čínské zdi. Ta se tak náhle ocitla ve vnitrozemí a přestala dávat vojenský smysl. Uvažovalo se i o zbourání, ale to nedovolil císař Kchang-si. V 18. století Číňané o zeď, k překvapení Evropanů, nejevili žádný zájem. Až později se stala národním symbolem, velkou roli v tom sehrál komunistický vůdce Mao Ce-tung, který nabádal své spolustraníky, že každý správný soudruh se musí aspoň jednou za život na zeď jet podívat.[2] Poté, co se Čína po Teng Siao-pchingových reformách otevřela světu, se zeď stala jedním z hlavních turistických taháků moderní Číny.
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Matt Damon (William Garin), Marek Holý - Pedro Pascal (Pero Tovar), Anna Brousková - Tian Jing (Lin Mei), Filip Švarc - Johnny Cicco (Rizzetti), Marek Libert - Andy Lau (Stratég Wang), Ladislav Cigánek - Willem Dafoe (Ballard), Tomáš Gibiš (komentář)
Překlad: Ivan Hanuš
Produkce: Evelyna Vrbová
Zvuk: Filip Mošner
Výsledný mix: Deluxe London
Dialogy a režie: Petr Sitár
Vyrobilo studio LS Productions - 2016
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 5.1.2017 CinemArt
Premiéra Čína: 16.12.2016 China Film Group Corporation
Premiéra USA: 17.2.2017 Universal Pictures US
Premiéra Velká Británie: 17.2.2017
Premiéra Kanada: 17.2.2017 Universal Pictures CA
Premiéra Austrália: 16.2.2017 Universal Pictures International (UPI)
Premiéra Hong Kong: 29.12.2016
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 17.5.2017 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 17.5.2017 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 10 134 793
Tržby celkem - $ 334 900 000
Návštěvnost v ČR 65 229
Náklady (Rozpočet) - $ 150 000 000
Tvůrci a herci
Yimou Zhang (Režie), Jon Jashni (Produkce), Peter Loehr (Produkce), Charles Roven (Produkce), Thomas Tull (Produkce), Ramin Djawadi (Hudba), Stuart Dryburgh (Kamera), Xiaoding Zhao (Kamera), Mary Jo Markey (Střih), Craig Wood (Střih), John Papsidera (Casting), Victoria Thomas (Casting), John Myhre (Scénografie), Mayes C. Rubeo (Kostýmy), Gwendolyn Yates Whittle (Zvuk), Xiaohai Yang (Masky), Carlo Bernard (Scénář), Doug Miro (Scénář), Tony Gilroy (Scénář), Matt Damon (Herec), Pedro Pascal (Herec), Willem Dafoe (Herec), Tian Jing (Herec), Andy Lau (Herec), Numan Acar (Herec), Eddie Peng (Herec), Han Lu (Herec), Hanyu Zhang (Herec), Kenny Lin (Herec), Xuan Huang (Herec), Ryan Zheng (Herec)
2016/104/Čína, USA/Fantasy / Dobrodružný / Akční / Thriller
- S rozpočtom 135 miliónov dolárov ide o najdrahší čínsky film do roku 2016. Kvôli obrovskému množstvu príslušnej posádky pracovalo na produkcii viac ako sto prekladateľov.
- James Horner měl původně složit hudbu k filmu, ale kvůli jeho tragické smrtelné nehodě musel jeho místo zaujmout Ramin Djawadi.
- Většina filmu se natáčela v Číně, zbylé scény na Novém Zélandě.
- Bryan Cranston měl původně dostat ve filmu roli, tu nakonec získal Willem Dafoe. Film měl původně natočit režisér Edward Zwick, nakone se režie ujal Zhang Yimou. Hlavního hrdinu Williama Garina (Matt Damon) měl ztvárnit Henry Cavill.
- Do role Benjamina Walkera byl zvažován Alexander Skarsgard.
Odkazy