Iluzionista / The Illusionist ( 2006/110/USA, Česko/Drama, Romantický, Mysteriózní, Thriller) 76%
17.07.2018 11:15
JEDNOU VĚTOU
„Magie, která vás pohltí…“
OBSAH
Nadaný iluzionista Eisenheim (Edward Norton) ohromuje vídeňské publikum a o jeho výjimečnosti se dozvídá také princ Leopold (Rufus Sewell). Krutý následník trůnu se rozhodne navštívit Eisenheimovo vystoupení se svou krásnou snoubenkou Sofií (Jessica Biel). Ta si brzy uvědomuje, že zná mága z dětství. Téměř zapomenutý vztah znovu ožívá a tajní milenci se rozhodnou spolu uprchnout. Následujícího dne je však Sofie nalezena mrtvá. Zdrcený Eisenheim nedbá vyšetřujícího inspektora Uhla (Paul Giamatti) a bere spravedlnost do svých rukou. Musí dokázat Leopoldovu vinu na Sofiině smrti dříve, než bude sám zničen. Nikdo netuší, že se tajemný mág teprve chystá předvést největší iluzi své kariéry...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na co do kina? Blond jednadvacítka nebo mexická jízda s dvanácti opicemi? Nebo snad lehce mystický obstarožně laděný kousek s Edem Nortonem? Jak jsem zvolil, je už jasné, a z hodnocení plyne i to, že šlo o volbu nadmíru šťastnou. Kvalitativně a z hlediska prožitku bych Iluzionistu zařadil na úroveň Hallströmova loňského Casanovy. Oba snímky oplývají umně budovanou atmosférou, oba skvěle zachycují tu část ducha doby, která se jim hodí do krámu a oba mají silnou hereckou sestavu, která opět dostává své pověsti a plní plán na sto a více procent. Slizký Rufus Sewell a jeho takřka bezvýhradně oddaný nohsled Paul Giamatti (kterému odpustíte i ten plnovous a vepřovou se zelím), proti nim v červeném rohu tajemstvím zahalený a šarmem hýřící Edward Norton. A kdesi bokem, i když především o ni ve filmu jde, Jessica Bielová, která jediná kazí uvěřitelnost postav. Protože až tuto (dle osobního vkusu více či méně) sexy dejme tomu herečku uvidíte, řeknete si, že někdo unesl Catherine Janewayovou do Cirkusu Humberto. Předvídatelnost příběhu je záležitost subjektivní, záleží především na tom jak moc máte rádi Shakespearea, ale za sebe říkám, že i když jsem věděl jak celá věc skončí, už asi v polovině filmu, vychutnal jsem si tu show až do poslední minuty. Iluzionista mi dal příjemný zážitek a nelituju ani jediné koruny z té ne zrovna křesťanské ceny, kterou jsem za jeho zhlédnutí zaplatil. 80% a přes to vlak nejede. A to pod kotel ještě nakládá Philip Glass. (Gemini) 3*
Tam, kde nestačí charisma Paula Giamattiho, kouzla Eda Nortona, případně (dobře skrytý) půvab Jessicy Biel, nastupuje magie českých reálii, z nichž Neil Burger dokázal vymáčknout pár kbelíků mysteriózní atmosféry. Místy jsem se cítil jako při čtení Starých pověstí českých a jenom napjatě čekal, kdy vyjde najevo Eisenheimovo spolčení s ďáblem. V tomto ohledu mě zcela opačným směrem orientovaná pointa zklamala, jakkoli ji lze vykládat vícero různými způsoby, pojetí celého filmu na rozdíl od Dokonalého triku nepřevrací. Spíše všechno pěkně srozumitelně shrnuje. Ale jako konec svižné žánrové jednohubky je vlastně ideální – v rámci dobrého trávení nad ním nemusíte moc dlouho přemýšlet. 70% (Matty) 3*
Edward Norton už delší čas patří mezi hereckou špičku a svým nejnovějším snímkem částečně točeným u nás to jen potvrzuje. Film z velké části sází na jeho dokonalou schopnost okouzlit diváka a donutit ho, aby přistoupil na jeho kouzelnou hru, proti které je vyrůstání stromku s ovocem z květináče jen malý cirkusový žertík. Snímek nemůže sázet na herecké kvality Jessicy Biel, která stále spíše zůstává tou průměrnou herečkou s hezkou tvářičkou, ale za to Paul Giamatti pokračuje ve svých kvalitních hereckých výkonech. Neil Burger přesně odhadl jaká délka filmu naprosto odpovídá možnostem filmu a ani políčko Illusionisty není nudné ani nepůsobí zbytečně. Klidná atmosféra, která není mrazivá, ale zvládá vás dokonale vrátit do doby přelomu 19. a 20. století. Vizuální balení je příjemné a film celý působí jako výborně vymyšlený a propracovaný trik, který vás potěší a rozhodně neurazí. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Iluzionista se u nás natáčel před dobrým rokem a půl a pak se o něm dlouho nemluvilo. Tvůrci jakoby čekali, až to s kampaní rozbalí jejich přímý konkurent Christopher Nolan se svým Dokonalým trikem, aby bylo s kým soupeřit o diváckou přízeň. Jak dopadl Iluzionista už víme a nebudeme o tom mlčet.
Než se dostaneme k detailům, přijměte ochutnávku z distribučních materiálů, které ve většině případů chápu buď jako vyjádření snahy neúspěšných tvůrců, kam to chtěli dotáhnout - a nedotáhli -, a nebo těch úspěšných, kteří se zpětně pokoušejí racionalizovat, proč mají plnou kasičku. A pak se jim z úst derou slovní spojení typu „jen co jsem ten scénář dostal do ruky, hned mi bylo jasné, že to bude hit.“ Ale pojďme ke slíbeným citacím, převzatých z materiálů distribuční společnosti Bioscop: „...producenti znali příběh /Eisenheim the Illusionist - pozn. red./ velmi dobře, ale přiznali, že si nejsou zcela jistí, jak z něho vytvořit celovečerní film. Burger to však brzy vymyslel. Koppelman a Levien tedy získali práva na povídku, vše ale museli stihnout ve velmi krátké době. Scénář měl být hotov během šesti měsíců."
Obávám se, že Neil Burger vymyslel akorát to, jak z povídky udělat film hodný televizní obrazovky, na jehož dramatické kvality se zase až tak velké nároky nekladou. Sledovat Eisenheimův příběh v bedně, dám mu slušných šest sedm hvězdiček z deseti a všichni můžeme jít na pivo, povídat si o tom, jak nás Nolan (doufejme) ani napočtvrté nezklame a nebo vést slintavé debaty o přednostech Jessicy Biel (Iluzionista) versus Scarlett Johansson (Dokonalý trik). Jenže povídka s potenciálem na hodinu se roztáhla na 110 minut a je z toho pěkná polízanice. Americká kritika však opět pěje ódy. Jak jinak. Zřejmě jim to sépiově tónované staré c.k. mocnářství už z principu připadá hrozně cool. My – slovy Cimrmana - co jsme byli před Rakouskem, a jsme i po něm, jsme poněkud ostražitější...
Iluzionistu chápu jako pokus o racionalizaci pověsti o kabaretním kouzelníkovi, na kterého se v lidové slovesnosti s odstupem vždycky nabalují stále nové a nové mytologické vrstvy. Burger volí perspektivu vnímavého inspektora Uhla (Paul Giamatti), který si na popud svých nadřízených hledá záminku, jak mezi lidmi populárního Eisenheima (Edward Norton) dostat do šatlavy. Uhla, tohoto muže věku páry, prostě vídeňskou kávou neopijete. Tvůrci nám sice čas od času trošku poodhalí - k Uhlově radosti, že to tušil - jaké složité mechanismy Eisenheim k omráčení publika používá, ale ten nám jako každý správný iluzionista dá spatřit jen ty karty, které chce. Na filmu Iluzionista si cením, že s tajemstvím dokáže umně balancovat až do samého konce, dostáváme značně prosívané informace, a stále dokola se vkrádá, že Eisenheim přece jen zaprodal svou duši ďáblu a díky tomu dělá činy, na které rozum nestačí. Takže variace na princip nespolehlivého vypravěče. Nápad dobrý, jeho zpracování je místy ucházející, sám o sobě však příběh vrže jak husí brk, jemuž se v kalamáři nedostává dost inkoustu. Je to taková krotká vyprávěnka na nedělní čaj o páté.
Rozměr tajemství má i svou negativní složku. Stále totiž budete očekávat, že se z toho vyklube něco víc, než se vám nakonec dostane. Závěrečná vysvětlovačka, která má pokrýt vypravěčovy mezery, a u níž se má dostavit naše sborové „wow," je bohužel tak rychlá a odfláklá, že napoprvé ji zvládne pochytit jen absolvent Cambridge. Takže „to“ tam zřejmě někde bylo, ale na můj vkus to režisér mohl trochu vyšperkovat, případně se tohohle scenáristického klišé vyvarovat. Paul Giamatti alias Uhl s vědoucím úsměvem chápe všechny dílky mozaiky, u diváka se tahle reakce dostaví jen stěží. Možná i kvůli tomu, že příběh je rozehrán poněkud jednoznačněji a vysvětlování typu „od samého začátku jste v tom měli vidět tohle,“ tam působí jako pěst na oko. Právě nakonec se také odhalí, že příběh je zbytečně natahovaný a o Eisenheimovi a jeho vášni k Sofii, natož o Sofii jako takové, jsme se vlastně nedozvěděli nic. Pokud jej chtěl Burger nechat zahaleného, bez toho, aniž bychom k němu nějak pronikli, pak nějak nechápu důvod vzniku. Je to paradox, ale na blockbuster je Iluzionista v tom nejširším slova smyslu příliš intelektuálský, na krmi pro návštěvníky artfilmů zase čajíček.
Nepopírám, že Paul Giamatti hraje velmi slušně, ostatně jako vždy, ale tak nějak nechápu, proč se vlastně film jmenuje Iluzionista a ne Uhl. Norton, zdá se, prolomil pravidlo, že nebude hrát ve špatném filmu a tentokrát si na plátně vybírá dovolenou. A to nejen tím, že je na něm méně, než by se vzhledem k titulu očekávalo, ale i kvůli tomu, že ve většině scén vypadá velmi nesoustředěně a jakoby duchem nepřítomen (záměr?). Jeho výkon prostě nemá šťávu a osudovost bludného Holanďana/žida aby v ní pohledal (záměr?). Příjemným zjištěním je, že Rufus Sewell se pomalu ale jistě dere mezi herce, kteří film pozvedají o minimálně jednu kvalitativní úroveň. Škoda jen, že jeho korunní princ Leopold neměl víc prostoru a Burger ho po většinu stopáže maluje jen z černé a bílé. Monologů typu závěrečné “chtěl jsem zachránit mocnářství,” bych rád slyšel víc. No a Jessica Biel je... prostě Jessica Biel. Místy docela hezká, ale jako Sofie, která by hlavního hrdinu měla sexuálně i intelektuálně rozhicovat, docela bezkrevná až unylá.
Poznámka na okraj: upřímně se divím, že našemu postprodukčnímu trikovému studiu UPP někdo dává zakázky na hollywoodské filmy. Jejich portfolio absolvovaných projektů je slušné, ale většina triků Iluzionisty vypadá jak z Ječmínka ze Studia kamarád, a ne z filmu, ve kterém se rozpočet pohybuje v řádu miliónů. Dolarů. Pokud chcete abych byl konkrétnější – scény typu létající flétna, zmizení stromu, rychlorůst pomerančovníku – vypadají jako z troškovského Z pekla štěstí, které má UPP taky na pažbě. Koho zajímá, že na to v UPP měli jen 40 dnů? Obávám se, že evokace autochromu (raného proces barevné fotografie), který má přikrýt nedokonalosti a nížiny rozpočtu, to nezachrání. Právě tahle „udělávka“ se totiž přejí jako první. V UPP holt mají z pekla štěstí...
Jak vidno, během celého Iluzionisty jsem pořád něco nechápal. Jsem vlastně docela rád, že mám Iluzionistu v kolonce „viděno,“ splnil jsem svou redakční povinnost, a tuhle uspávající přehlídku promrhaných možností už podruhé vidět nemusím. A vůbec, jdu si raději pustit Dobrodružství kriminalistiky. Americkým kolegům přes oceán posílám dotaz: „Why, Mr. Andreson? Why?“
O FILMU
Když si režisér Neil Burger poprvé přečetl krátkou povídku „Eisenheim the Illusionist“, okamžitě si příběh zamiloval. Problém však byl, že si nebyl zcela jistý tím, jak rozřešit propletené vyprávění a udělat z něho plnohodnotný film.
Během příprav filmu Interview with the Assassin si Burger povídal s filmovými producenty Brianem Koppelmanem a Davidem Levienem o obtížnosti vykreslení magie na plátně. Oba producenti znali příběh velmi dobře, ale přiznali, že si nejsou zcela jistí, jak z něho vytvořit celovečerní film. Burger to však brzy vymyslel.
Koppelman a Levien tedy získali práva na povídku, vše ale museli stihnout ve velmi krátké době. Scénář měl být hotov během šesti měsíců...
Burger bral jako výzvu uchovat ve film krásu a tajemno příběhu a přidat dramatické souvislosti. Vymyslel nové postavy - korunního prince Leopolda a jeho snoubenku Sofii von Teschen - a skvěle rozvinul postavu inspektora Uhla, který má v originále pouze velmi malý prostor.
Základní otázka však stále byla, jak vyprávět příběh záhadného Eisenheima? Jak se dostat do jeho myšlenek a nevyzradit při tom jeho tajemství? Burger rozhodl, že nejlepší bude, když budou diváci sledovat iluzionistův život očima inspektora Uhla. Vše, co vidíme, jsou situace, kterých byl inspektor svědkem nebo o kterých mu řekl jeden z jeho podřízených.
Většina triků použitých ve filmu je založena na reálných iluzích a postavy byly vytvořeny na základě skutečných postav.
Když byl konečně scénář na světě, povolal Koppelman s Levienem dalšího producenta Michaela Londona, který je velmi umělecky vnímavý.
Přestože chtěl být Burger věrný danému časovému období, nechtěl být jeho otrokem. Snažil se tedy spíše vyzdvihnout témata moci, vnímání, pravdy a iluze.
Když došlo na obsazování hlavních rolí, měl režisér již od začátku vcelku jasno. Postavu Eisenheima musel hrát někdo, kdo dokáže ztělesnit nesmírné tajemno stejně dobře jako romantiku. Edward Norton ovládá vlivné vystupování, je velmi inteligentní a vášnivý pro své umění ... stejně jako Eisenheim. Všichni si byli jistí, že bude skvělou volbou - jako vždy. Do své role se téměř okamžitě naprosto ponořil. Mimo jiné se naučil, jak předvést všechny triky tak, aby opravdu vypadaly uvěřitelně. Pro Nortona, který je fanouškem magie a iluzí, bylo zajímavé zahrát si tuto roli, když se navíc jedná o muže tolika tváří.
Pro roli inspektora Uhla chtěl Burger někoho trochu jiného, nepředvídatelného. Myslel si při tom na Paula Giamattiho.
Kombinace Nortona a Giamattiho uchvátila zejména producenta Michaela Londona „Horliví herci takové kvality, kteří znají jeden druhého, kteří vyzývají jeden druhého, pracující na stejném projektu - to je nádherné.“
Herec ztvárňující prince musel být impozantním nepřítelem pro Nortonova iluzionistu. Leopold je striktně racionální a nesnášenlivý k pověrám nebo hovorům o kouzlech. Bylo velmi důležité aby bylo patrné, jak moc je inteligentní a vlivný, stejně jako bezcitný a nemilosrdný. Rufus Sewell je úžasně silný, vznešený a není pošetilý...
Pro vytvoření světa Iluzonisty - Vídeň 19. století - si vybrali filmaři Prahu. Podle režiséra je to vynikající místo a lokace v okolí města jsou také nádherné. Například pro sídlo korunního prince si vybral dům arcivévody Ferdinanda. Stavba by prý nemohla být lepší, už pro to, že byl Ferdinand velkým lovcem, který za svůj život zastřelil na 15 000 zvířat. Jeho trofeje jsou zde snad všude, což je postavě Leopolda také velmi blízké.
Další věcí, jak ozvláštnit atmosféru filmu bylo jeho barevné provedení. Filmaři se snažili napodobit autochrom, což je ranný proces barevné fotografie. Díky tomuto postupu je výsledný obraz ‚zrnitý‘ a se zvláštním zabarvením a kontrastem.
Této myšlence se však muselo přizpůsobit mnoho dalších věcí, jako jsou například kostýmy či masky. Bylo poměrně obtížné vše správně zkombinovat, aby to ve výsledku vypadalo podle Burgerových představ, vše se ale díky vynikajícímu štábu skvěle podařilo.
Veškeré vizuální efekty mělo na starost jedno z největších postprodukčních studií ve střední Evropě - Universal Production Partners (UPP). Toto české studio má za sebou více než desetiletou tradici a zkušenost se spoluprací s mnoha významnými režiséry a producenty.
Podílelo se např. na filmech Alien vs. Predator režiséra Paula Andersona, Tristan a Isolda režiséra Kevina Reynoldse, Talentovaný pan Ripley režiséra Anthony Mingella, z české produkce: Tmavomodrý svět Jana Svěráka, Pelíšky, Pupendo, Horem Pádem a Kráska v nesnázích Jana Hřebejka, Želary Ondřeje Trojana, Příběhy obyčejného šílenství Petra Zelenky, a mnoha dalších.
Jistě není bez zajímavosti, že všechny české snímky, které převzaly ceny České filmové akademie - Český lev za rok 2004 i 2005 prošly studiem UPP.
Studio je také držitelem řady ocenění. Za snímek Children of Dune převzal ředitel studia UPP cenu Emmy 2003, specialisté studia jsou nositeli dvou Českých lvů za výtvarný počin, práce na filmu Tmavomodrý svět byly mimo jiné oceněny jako Nejlepší produkt roku časopisu Computer Design.
Za vizuální efekty na filmu Z pekla štěstí obdrželo UPP cenu Alfréda Radoka. Společnost UPP velmi oceňuje spolupráci s režisérem Neil Burgerem na vizuálních efektech k filmu Iluzionista. Specialisté se účastnili příprav natáčení i celého procesu realizace. Ve studiu bylo vyrobeno více než 130 trikových záběrů, které museli stihnout v mimořádně krátkém čase - během čtyřiceti dnů.
Nejnáročnějším bylo beze sporu zpracování scén, ve kterých účinkuje duch. Připravili proto mnoho testovacích variant a dlouze diskutovali s režisérem o výsledné podobě. Všichni se shodli na efektu „Fata morgana“, jakéhosi zrcadlení v horkém vzduchu. Ovšem připravit tuto scénu s reálnou postavou, navíc v prostředí tmavého divadla vyžadovalo mnoho úsilí. Rovněž bylo nutné pro udržení kontinuity příběhu vytvářet postavu ducha vždy s mírně odlišným efektem zrcadlení.
Dalším záběrem, který znamenal obrovské množství testů a příprav byla kompozice rostoucího pomerančovníku. Museli najít cestu, jak ztvárnit růst nikoliv absolutně přirozeně, ale mechanicky, jak to mohli udělat v devatenáctém století. Při přípravě více než 20 různých testovacích animací si uvědomili, jak úzká hranice mezi přírodním a mechanickým může být. Tomuto záběru věnovali více než pět měsíců práce, protože byl jedním z mála, pro který nemuseli čekat na podklady z natáčení, ale mohli pracovat již ve stadiu příprav.
Zajímavou zkušeností byla i scéna s motýly na kapesníku. Původní záměr produkce - točit tuto scénu v reálu - nevyšel. Když totiž režisér hotové záběry viděl, rozhodl se pro trikové zpracování a 3D motýli se nakonec ukázali jako optimální.
Ve filmu dále naleznete řadu scén, kde byla využita triková vylepšení - kompozice, dokreslování, retuše.
Na projektu pracovalo v UPP více než 25 specialistů pod vedením Supervizora vizuálních efektů pana Viktora Mullera.
Postavy a obsazení
• Edward Norton - Eisenheim
• Jessica Biel - vévodkyně Sophie
• Paul Giamatti - vrchní inspektor Uhl
• Rufus Sewell - korunní princ Leopold
• Aaron Taylor-Johnson - mladý Eisenheim
• Edward Marsan - Josef Fischer
• Jake Wood - Jurka
• Ellen Savaria - paní Uhlová
• Eleanor Tomlinson - mladá Sophie
Ocenění
Academy Awards
2007 - Dick Pope (Kamera) (nominace)
Independent Spirit Awards
2007 - Neil Burger (Nejlepší scénář)
Critics Choice Awards
2007 - Philip Glass (Nejlepší hudební skladatel) (nominace)
DABING
V českém znění: Saša Rašilov - Edward Norton (Eisenheim), Jan Šťastný - Paul Giamatti (inspektor Uhl), Jitka Moučková - Jessica Biel (Sofie), Tomáš Racek - Rufus Sewell (korunní princ Leopold), Tomáš Juřička - Eddie Marsan (Josef Fischer), Václav Mareš - Karl Johnson (Lékař), Marek Libert - Jake Wood (Jurka), Filip Švarc, Jan Škvor, Rozita Erbanová, Ivo Novák, Lucie Svobodová, Zdeněk Mahdal, Ludvík Král, Jiří Hromada, Jan Rimbala, Michal Michálek, Libor Bouček, Jolana Smyčková, Ludmila Molínová, Veronika Veselá (jako Veronika Bandyová) (titulky) a další.
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Dušan Matuška, Jiří Peřina
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 9.11.2006
Premiéra USA: 1.9.2006 Yari Film Group Releasing
Premiéra Velká Británie: 2.3.2007
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 2.5.2007 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 5.2.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 747 261
Tržby celkem - $ 87 800 0
Návštěvnost v ČR 19 034
Náklady (Rozpočet) - $ 16 500 000
„Magie, která vás pohltí…“
OBSAH
Nadaný iluzionista Eisenheim (Edward Norton) ohromuje vídeňské publikum a o jeho výjimečnosti se dozvídá také princ Leopold (Rufus Sewell). Krutý následník trůnu se rozhodne navštívit Eisenheimovo vystoupení se svou krásnou snoubenkou Sofií (Jessica Biel). Ta si brzy uvědomuje, že zná mága z dětství. Téměř zapomenutý vztah znovu ožívá a tajní milenci se rozhodnou spolu uprchnout. Následujícího dne je však Sofie nalezena mrtvá. Zdrcený Eisenheim nedbá vyšetřujícího inspektora Uhla (Paul Giamatti) a bere spravedlnost do svých rukou. Musí dokázat Leopoldovu vinu na Sofiině smrti dříve, než bude sám zničen. Nikdo netuší, že se tajemný mág teprve chystá předvést největší iluzi své kariéry...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na co do kina? Blond jednadvacítka nebo mexická jízda s dvanácti opicemi? Nebo snad lehce mystický obstarožně laděný kousek s Edem Nortonem? Jak jsem zvolil, je už jasné, a z hodnocení plyne i to, že šlo o volbu nadmíru šťastnou. Kvalitativně a z hlediska prožitku bych Iluzionistu zařadil na úroveň Hallströmova loňského Casanovy. Oba snímky oplývají umně budovanou atmosférou, oba skvěle zachycují tu část ducha doby, která se jim hodí do krámu a oba mají silnou hereckou sestavu, která opět dostává své pověsti a plní plán na sto a více procent. Slizký Rufus Sewell a jeho takřka bezvýhradně oddaný nohsled Paul Giamatti (kterému odpustíte i ten plnovous a vepřovou se zelím), proti nim v červeném rohu tajemstvím zahalený a šarmem hýřící Edward Norton. A kdesi bokem, i když především o ni ve filmu jde, Jessica Bielová, která jediná kazí uvěřitelnost postav. Protože až tuto (dle osobního vkusu více či méně) sexy dejme tomu herečku uvidíte, řeknete si, že někdo unesl Catherine Janewayovou do Cirkusu Humberto. Předvídatelnost příběhu je záležitost subjektivní, záleží především na tom jak moc máte rádi Shakespearea, ale za sebe říkám, že i když jsem věděl jak celá věc skončí, už asi v polovině filmu, vychutnal jsem si tu show až do poslední minuty. Iluzionista mi dal příjemný zážitek a nelituju ani jediné koruny z té ne zrovna křesťanské ceny, kterou jsem za jeho zhlédnutí zaplatil. 80% a přes to vlak nejede. A to pod kotel ještě nakládá Philip Glass. (Gemini) 3*
Tam, kde nestačí charisma Paula Giamattiho, kouzla Eda Nortona, případně (dobře skrytý) půvab Jessicy Biel, nastupuje magie českých reálii, z nichž Neil Burger dokázal vymáčknout pár kbelíků mysteriózní atmosféry. Místy jsem se cítil jako při čtení Starých pověstí českých a jenom napjatě čekal, kdy vyjde najevo Eisenheimovo spolčení s ďáblem. V tomto ohledu mě zcela opačným směrem orientovaná pointa zklamala, jakkoli ji lze vykládat vícero různými způsoby, pojetí celého filmu na rozdíl od Dokonalého triku nepřevrací. Spíše všechno pěkně srozumitelně shrnuje. Ale jako konec svižné žánrové jednohubky je vlastně ideální – v rámci dobrého trávení nad ním nemusíte moc dlouho přemýšlet. 70% (Matty) 3*
Edward Norton už delší čas patří mezi hereckou špičku a svým nejnovějším snímkem částečně točeným u nás to jen potvrzuje. Film z velké části sází na jeho dokonalou schopnost okouzlit diváka a donutit ho, aby přistoupil na jeho kouzelnou hru, proti které je vyrůstání stromku s ovocem z květináče jen malý cirkusový žertík. Snímek nemůže sázet na herecké kvality Jessicy Biel, která stále spíše zůstává tou průměrnou herečkou s hezkou tvářičkou, ale za to Paul Giamatti pokračuje ve svých kvalitních hereckých výkonech. Neil Burger přesně odhadl jaká délka filmu naprosto odpovídá možnostem filmu a ani políčko Illusionisty není nudné ani nepůsobí zbytečně. Klidná atmosféra, která není mrazivá, ale zvládá vás dokonale vrátit do doby přelomu 19. a 20. století. Vizuální balení je příjemné a film celý působí jako výborně vymyšlený a propracovaný trik, který vás potěší a rozhodně neurazí. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Iluzionista se u nás natáčel před dobrým rokem a půl a pak se o něm dlouho nemluvilo. Tvůrci jakoby čekali, až to s kampaní rozbalí jejich přímý konkurent Christopher Nolan se svým Dokonalým trikem, aby bylo s kým soupeřit o diváckou přízeň. Jak dopadl Iluzionista už víme a nebudeme o tom mlčet.
Než se dostaneme k detailům, přijměte ochutnávku z distribučních materiálů, které ve většině případů chápu buď jako vyjádření snahy neúspěšných tvůrců, kam to chtěli dotáhnout - a nedotáhli -, a nebo těch úspěšných, kteří se zpětně pokoušejí racionalizovat, proč mají plnou kasičku. A pak se jim z úst derou slovní spojení typu „jen co jsem ten scénář dostal do ruky, hned mi bylo jasné, že to bude hit.“ Ale pojďme ke slíbeným citacím, převzatých z materiálů distribuční společnosti Bioscop: „...producenti znali příběh /Eisenheim the Illusionist - pozn. red./ velmi dobře, ale přiznali, že si nejsou zcela jistí, jak z něho vytvořit celovečerní film. Burger to však brzy vymyslel. Koppelman a Levien tedy získali práva na povídku, vše ale museli stihnout ve velmi krátké době. Scénář měl být hotov během šesti měsíců."
Obávám se, že Neil Burger vymyslel akorát to, jak z povídky udělat film hodný televizní obrazovky, na jehož dramatické kvality se zase až tak velké nároky nekladou. Sledovat Eisenheimův příběh v bedně, dám mu slušných šest sedm hvězdiček z deseti a všichni můžeme jít na pivo, povídat si o tom, jak nás Nolan (doufejme) ani napočtvrté nezklame a nebo vést slintavé debaty o přednostech Jessicy Biel (Iluzionista) versus Scarlett Johansson (Dokonalý trik). Jenže povídka s potenciálem na hodinu se roztáhla na 110 minut a je z toho pěkná polízanice. Americká kritika však opět pěje ódy. Jak jinak. Zřejmě jim to sépiově tónované staré c.k. mocnářství už z principu připadá hrozně cool. My – slovy Cimrmana - co jsme byli před Rakouskem, a jsme i po něm, jsme poněkud ostražitější...
Iluzionistu chápu jako pokus o racionalizaci pověsti o kabaretním kouzelníkovi, na kterého se v lidové slovesnosti s odstupem vždycky nabalují stále nové a nové mytologické vrstvy. Burger volí perspektivu vnímavého inspektora Uhla (Paul Giamatti), který si na popud svých nadřízených hledá záminku, jak mezi lidmi populárního Eisenheima (Edward Norton) dostat do šatlavy. Uhla, tohoto muže věku páry, prostě vídeňskou kávou neopijete. Tvůrci nám sice čas od času trošku poodhalí - k Uhlově radosti, že to tušil - jaké složité mechanismy Eisenheim k omráčení publika používá, ale ten nám jako každý správný iluzionista dá spatřit jen ty karty, které chce. Na filmu Iluzionista si cením, že s tajemstvím dokáže umně balancovat až do samého konce, dostáváme značně prosívané informace, a stále dokola se vkrádá, že Eisenheim přece jen zaprodal svou duši ďáblu a díky tomu dělá činy, na které rozum nestačí. Takže variace na princip nespolehlivého vypravěče. Nápad dobrý, jeho zpracování je místy ucházející, sám o sobě však příběh vrže jak husí brk, jemuž se v kalamáři nedostává dost inkoustu. Je to taková krotká vyprávěnka na nedělní čaj o páté.
Rozměr tajemství má i svou negativní složku. Stále totiž budete očekávat, že se z toho vyklube něco víc, než se vám nakonec dostane. Závěrečná vysvětlovačka, která má pokrýt vypravěčovy mezery, a u níž se má dostavit naše sborové „wow," je bohužel tak rychlá a odfláklá, že napoprvé ji zvládne pochytit jen absolvent Cambridge. Takže „to“ tam zřejmě někde bylo, ale na můj vkus to režisér mohl trochu vyšperkovat, případně se tohohle scenáristického klišé vyvarovat. Paul Giamatti alias Uhl s vědoucím úsměvem chápe všechny dílky mozaiky, u diváka se tahle reakce dostaví jen stěží. Možná i kvůli tomu, že příběh je rozehrán poněkud jednoznačněji a vysvětlování typu „od samého začátku jste v tom měli vidět tohle,“ tam působí jako pěst na oko. Právě nakonec se také odhalí, že příběh je zbytečně natahovaný a o Eisenheimovi a jeho vášni k Sofii, natož o Sofii jako takové, jsme se vlastně nedozvěděli nic. Pokud jej chtěl Burger nechat zahaleného, bez toho, aniž bychom k němu nějak pronikli, pak nějak nechápu důvod vzniku. Je to paradox, ale na blockbuster je Iluzionista v tom nejširším slova smyslu příliš intelektuálský, na krmi pro návštěvníky artfilmů zase čajíček.
Nepopírám, že Paul Giamatti hraje velmi slušně, ostatně jako vždy, ale tak nějak nechápu, proč se vlastně film jmenuje Iluzionista a ne Uhl. Norton, zdá se, prolomil pravidlo, že nebude hrát ve špatném filmu a tentokrát si na plátně vybírá dovolenou. A to nejen tím, že je na něm méně, než by se vzhledem k titulu očekávalo, ale i kvůli tomu, že ve většině scén vypadá velmi nesoustředěně a jakoby duchem nepřítomen (záměr?). Jeho výkon prostě nemá šťávu a osudovost bludného Holanďana/žida aby v ní pohledal (záměr?). Příjemným zjištěním je, že Rufus Sewell se pomalu ale jistě dere mezi herce, kteří film pozvedají o minimálně jednu kvalitativní úroveň. Škoda jen, že jeho korunní princ Leopold neměl víc prostoru a Burger ho po většinu stopáže maluje jen z černé a bílé. Monologů typu závěrečné “chtěl jsem zachránit mocnářství,” bych rád slyšel víc. No a Jessica Biel je... prostě Jessica Biel. Místy docela hezká, ale jako Sofie, která by hlavního hrdinu měla sexuálně i intelektuálně rozhicovat, docela bezkrevná až unylá.
Poznámka na okraj: upřímně se divím, že našemu postprodukčnímu trikovému studiu UPP někdo dává zakázky na hollywoodské filmy. Jejich portfolio absolvovaných projektů je slušné, ale většina triků Iluzionisty vypadá jak z Ječmínka ze Studia kamarád, a ne z filmu, ve kterém se rozpočet pohybuje v řádu miliónů. Dolarů. Pokud chcete abych byl konkrétnější – scény typu létající flétna, zmizení stromu, rychlorůst pomerančovníku – vypadají jako z troškovského Z pekla štěstí, které má UPP taky na pažbě. Koho zajímá, že na to v UPP měli jen 40 dnů? Obávám se, že evokace autochromu (raného proces barevné fotografie), který má přikrýt nedokonalosti a nížiny rozpočtu, to nezachrání. Právě tahle „udělávka“ se totiž přejí jako první. V UPP holt mají z pekla štěstí...
Jak vidno, během celého Iluzionisty jsem pořád něco nechápal. Jsem vlastně docela rád, že mám Iluzionistu v kolonce „viděno,“ splnil jsem svou redakční povinnost, a tuhle uspávající přehlídku promrhaných možností už podruhé vidět nemusím. A vůbec, jdu si raději pustit Dobrodružství kriminalistiky. Americkým kolegům přes oceán posílám dotaz: „Why, Mr. Andreson? Why?“
O FILMU
Když si režisér Neil Burger poprvé přečetl krátkou povídku „Eisenheim the Illusionist“, okamžitě si příběh zamiloval. Problém však byl, že si nebyl zcela jistý tím, jak rozřešit propletené vyprávění a udělat z něho plnohodnotný film.
Během příprav filmu Interview with the Assassin si Burger povídal s filmovými producenty Brianem Koppelmanem a Davidem Levienem o obtížnosti vykreslení magie na plátně. Oba producenti znali příběh velmi dobře, ale přiznali, že si nejsou zcela jistí, jak z něho vytvořit celovečerní film. Burger to však brzy vymyslel.
Koppelman a Levien tedy získali práva na povídku, vše ale museli stihnout ve velmi krátké době. Scénář měl být hotov během šesti měsíců...
Burger bral jako výzvu uchovat ve film krásu a tajemno příběhu a přidat dramatické souvislosti. Vymyslel nové postavy - korunního prince Leopolda a jeho snoubenku Sofii von Teschen - a skvěle rozvinul postavu inspektora Uhla, který má v originále pouze velmi malý prostor.
Základní otázka však stále byla, jak vyprávět příběh záhadného Eisenheima? Jak se dostat do jeho myšlenek a nevyzradit při tom jeho tajemství? Burger rozhodl, že nejlepší bude, když budou diváci sledovat iluzionistův život očima inspektora Uhla. Vše, co vidíme, jsou situace, kterých byl inspektor svědkem nebo o kterých mu řekl jeden z jeho podřízených.
Většina triků použitých ve filmu je založena na reálných iluzích a postavy byly vytvořeny na základě skutečných postav.
Když byl konečně scénář na světě, povolal Koppelman s Levienem dalšího producenta Michaela Londona, který je velmi umělecky vnímavý.
Přestože chtěl být Burger věrný danému časovému období, nechtěl být jeho otrokem. Snažil se tedy spíše vyzdvihnout témata moci, vnímání, pravdy a iluze.
Když došlo na obsazování hlavních rolí, měl režisér již od začátku vcelku jasno. Postavu Eisenheima musel hrát někdo, kdo dokáže ztělesnit nesmírné tajemno stejně dobře jako romantiku. Edward Norton ovládá vlivné vystupování, je velmi inteligentní a vášnivý pro své umění ... stejně jako Eisenheim. Všichni si byli jistí, že bude skvělou volbou - jako vždy. Do své role se téměř okamžitě naprosto ponořil. Mimo jiné se naučil, jak předvést všechny triky tak, aby opravdu vypadaly uvěřitelně. Pro Nortona, který je fanouškem magie a iluzí, bylo zajímavé zahrát si tuto roli, když se navíc jedná o muže tolika tváří.
Pro roli inspektora Uhla chtěl Burger někoho trochu jiného, nepředvídatelného. Myslel si při tom na Paula Giamattiho.
Kombinace Nortona a Giamattiho uchvátila zejména producenta Michaela Londona „Horliví herci takové kvality, kteří znají jeden druhého, kteří vyzývají jeden druhého, pracující na stejném projektu - to je nádherné.“
Herec ztvárňující prince musel být impozantním nepřítelem pro Nortonova iluzionistu. Leopold je striktně racionální a nesnášenlivý k pověrám nebo hovorům o kouzlech. Bylo velmi důležité aby bylo patrné, jak moc je inteligentní a vlivný, stejně jako bezcitný a nemilosrdný. Rufus Sewell je úžasně silný, vznešený a není pošetilý...
Pro vytvoření světa Iluzonisty - Vídeň 19. století - si vybrali filmaři Prahu. Podle režiséra je to vynikající místo a lokace v okolí města jsou také nádherné. Například pro sídlo korunního prince si vybral dům arcivévody Ferdinanda. Stavba by prý nemohla být lepší, už pro to, že byl Ferdinand velkým lovcem, který za svůj život zastřelil na 15 000 zvířat. Jeho trofeje jsou zde snad všude, což je postavě Leopolda také velmi blízké.
Další věcí, jak ozvláštnit atmosféru filmu bylo jeho barevné provedení. Filmaři se snažili napodobit autochrom, což je ranný proces barevné fotografie. Díky tomuto postupu je výsledný obraz ‚zrnitý‘ a se zvláštním zabarvením a kontrastem.
Této myšlence se však muselo přizpůsobit mnoho dalších věcí, jako jsou například kostýmy či masky. Bylo poměrně obtížné vše správně zkombinovat, aby to ve výsledku vypadalo podle Burgerových představ, vše se ale díky vynikajícímu štábu skvěle podařilo.
Veškeré vizuální efekty mělo na starost jedno z největších postprodukčních studií ve střední Evropě - Universal Production Partners (UPP). Toto české studio má za sebou více než desetiletou tradici a zkušenost se spoluprací s mnoha významnými režiséry a producenty.
Podílelo se např. na filmech Alien vs. Predator režiséra Paula Andersona, Tristan a Isolda režiséra Kevina Reynoldse, Talentovaný pan Ripley režiséra Anthony Mingella, z české produkce: Tmavomodrý svět Jana Svěráka, Pelíšky, Pupendo, Horem Pádem a Kráska v nesnázích Jana Hřebejka, Želary Ondřeje Trojana, Příběhy obyčejného šílenství Petra Zelenky, a mnoha dalších.
Jistě není bez zajímavosti, že všechny české snímky, které převzaly ceny České filmové akademie - Český lev za rok 2004 i 2005 prošly studiem UPP.
Studio je také držitelem řady ocenění. Za snímek Children of Dune převzal ředitel studia UPP cenu Emmy 2003, specialisté studia jsou nositeli dvou Českých lvů za výtvarný počin, práce na filmu Tmavomodrý svět byly mimo jiné oceněny jako Nejlepší produkt roku časopisu Computer Design.
Za vizuální efekty na filmu Z pekla štěstí obdrželo UPP cenu Alfréda Radoka. Společnost UPP velmi oceňuje spolupráci s režisérem Neil Burgerem na vizuálních efektech k filmu Iluzionista. Specialisté se účastnili příprav natáčení i celého procesu realizace. Ve studiu bylo vyrobeno více než 130 trikových záběrů, které museli stihnout v mimořádně krátkém čase - během čtyřiceti dnů.
Nejnáročnějším bylo beze sporu zpracování scén, ve kterých účinkuje duch. Připravili proto mnoho testovacích variant a dlouze diskutovali s režisérem o výsledné podobě. Všichni se shodli na efektu „Fata morgana“, jakéhosi zrcadlení v horkém vzduchu. Ovšem připravit tuto scénu s reálnou postavou, navíc v prostředí tmavého divadla vyžadovalo mnoho úsilí. Rovněž bylo nutné pro udržení kontinuity příběhu vytvářet postavu ducha vždy s mírně odlišným efektem zrcadlení.
Dalším záběrem, který znamenal obrovské množství testů a příprav byla kompozice rostoucího pomerančovníku. Museli najít cestu, jak ztvárnit růst nikoliv absolutně přirozeně, ale mechanicky, jak to mohli udělat v devatenáctém století. Při přípravě více než 20 různých testovacích animací si uvědomili, jak úzká hranice mezi přírodním a mechanickým může být. Tomuto záběru věnovali více než pět měsíců práce, protože byl jedním z mála, pro který nemuseli čekat na podklady z natáčení, ale mohli pracovat již ve stadiu příprav.
Zajímavou zkušeností byla i scéna s motýly na kapesníku. Původní záměr produkce - točit tuto scénu v reálu - nevyšel. Když totiž režisér hotové záběry viděl, rozhodl se pro trikové zpracování a 3D motýli se nakonec ukázali jako optimální.
Ve filmu dále naleznete řadu scén, kde byla využita triková vylepšení - kompozice, dokreslování, retuše.
Na projektu pracovalo v UPP více než 25 specialistů pod vedením Supervizora vizuálních efektů pana Viktora Mullera.
Postavy a obsazení
• Edward Norton - Eisenheim
• Jessica Biel - vévodkyně Sophie
• Paul Giamatti - vrchní inspektor Uhl
• Rufus Sewell - korunní princ Leopold
• Aaron Taylor-Johnson - mladý Eisenheim
• Edward Marsan - Josef Fischer
• Jake Wood - Jurka
• Ellen Savaria - paní Uhlová
• Eleanor Tomlinson - mladá Sophie
Ocenění
Academy Awards
2007 - Dick Pope (Kamera) (nominace)
Independent Spirit Awards
2007 - Neil Burger (Nejlepší scénář)
Critics Choice Awards
2007 - Philip Glass (Nejlepší hudební skladatel) (nominace)
DABING
V českém znění: Saša Rašilov - Edward Norton (Eisenheim), Jan Šťastný - Paul Giamatti (inspektor Uhl), Jitka Moučková - Jessica Biel (Sofie), Tomáš Racek - Rufus Sewell (korunní princ Leopold), Tomáš Juřička - Eddie Marsan (Josef Fischer), Václav Mareš - Karl Johnson (Lékař), Marek Libert - Jake Wood (Jurka), Filip Švarc, Jan Škvor, Rozita Erbanová, Ivo Novák, Lucie Svobodová, Zdeněk Mahdal, Ludvík Král, Jiří Hromada, Jan Rimbala, Michal Michálek, Libor Bouček, Jolana Smyčková, Ludmila Molínová, Veronika Veselá (jako Veronika Bandyová) (titulky) a další.
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Dušan Matuška, Jiří Peřina
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 9.11.2006
Premiéra USA: 1.9.2006 Yari Film Group Releasing
Premiéra Velká Británie: 2.3.2007
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 2.5.2007 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 5.2.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 747 261
Tržby celkem - $ 87 800 0
Návštěvnost v ČR 19 034
Náklady (Rozpočet) - $ 16 500 000
Tvůrci a herci
Neil Burger (Režie), Brian Koppelman (Produkce), David Levien (Produkce), Michael London (Produkce), Cathy Schulman (Produkce), Bob Yari (Produkce), Philip Glass (Hudba), Dick Pope (Kamera), Naomi Geraghty (Střih), Deborah Aquila (Casting), Nina Gold (Casting), Tricia Wood (Casting), Ondrej Nekvasil (Scénografie), Ngila Dickson (Kostýmy), J. Paul Huntsman (Zvuk), Ivo Strangmüller (Masky), Neil Burger (Scénář), Steven Millhauser (kniha) (Předloha), Edward Norton (Herec), Paul Giamatti (Herec), Jessica Biel (Herec), Rufus Sewell (Herec), Eddie Marsan (Herec), Tom Fisher (Herec), Aaron Taylor-Johnson (Herec), Brian Caspe (Herec), Karl Johnson (Herec), Vítězslav Bouchner (Herec), Alfred Strejček (Herec), Eva Kelemenová-Ziliziová (Herec), Jan Nemejovský (Herec), Vladimír Kulhavý (Herec), Petr Meissel (Herec), Ivan Urbánek (Herec), Jaroslav Vízner (Herec), Pavel Kryl (Herec), James Babson (Herec), Ivo Novák (Herec), Oliver Bláha (Herec), Eleanor Tomlinson (Herec), Vincent Franklin (Herec), Nicholas Blane (Herec), Michael Carter (Herec)
2006/110/USA, Česko/Drama, Romantický, Mysteriózní, Thriller
Zajímavost k filmu
- Divadlo, ve kterém Eisenheim předváděl trik s duchem, je Divadlo Oskara Nedbala v Táboře sídlící na rohu ulice Palackého a Divadelní. Použity jsou i exteriéry divadla, kde bylo značné množství kulis, které musely překrýt sídlo Policie ČR hned naproti. Mimo jiné se v tomto divadle natáčel i pořad Možná přijde i kouzelník (1982).
- Jeden z "poskokov" detetíva Uhla, ktorého meno sa vo filme nevyskytuje, sa volá Tom Fisher. Tento herec si zahral rolu Sherlocka Holmesa vo filme Šhangajskí rytieri (2003).
- V 18. minutě se schází inspektor Uhl a Eisenheim v luxusní restauraci Café Imperial, nám známou z pořadu Ano, šéfe!, kterou v současnosti provozuje Zdeněk Pohlreich.
- Scény odehrávající se na nádraží byly natočeny na pražském hlavním nádraží (ŽST Praha hlavní nádraží) na původních nástupištích. V letech 1871 až 1919 nádraží neslo jméno Františka Josefa I. Císař František Josef I. je ve filmu otcem postavy korunního prince Leopolda, ve skutečnosti se císařův syn jmenoval Rudolf.
- Záběry na konci filmu, kde se inspektor Uhl (Paul Giamatti) snaží dohonit Eisenheima před jeho odjezdem z Vídně, jsou natočeny v pražské ulici Prvního pluku pod Negrelliho viaduktem.
- Sídlo policejního inspektoriátu je ve skutečnosti budova Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) v ulici Politických vězňů 7 v Praze. Natáčelo se i na romantickém místě soutoku Sázavy a Želivky.
- Místo, kde lidé na ulici údajně spatří ducha z Eisenheimova (Edward Norton) představení, je křižovatka ulic Bílkova a Kozí v pražském Josefově.
- Divadlo, ve kterém Eisenheim předvádí trik s citrusovníkem je Divadlo na Vinohradech v Praze na náměstí Míru 7. (navabaca)
- Dívka, která hrála mladou Sophii měla 13 let když natáčela scény, při které políbí Eisenheima. Byl to její první a druhý polibek v životě.
- Režisér Neil Burger se při natáčení snímku inspirovával prací Derrena Browna.
- Představitel policejního inspektora Paul Giamatti tvrdí, že klíčem k jeho postavě byl německý přízvuk, který pečlivě piloval.
- Za Vídeň konce 19. století zaskočila Praha a Tábor, dále se film natáčel v Českém Krumlově a na Konopišti.
- 16,5-milionový snímek vydělal po prvních třech dnech (18. – 20. 8. 2006) 927 956 dolarů v padesáti kinech. Po expanzi se obrat nezávislého distributora Yari Film Group zastavil na konečných 39,8 milionů.
- Snímek měl světovou premiéru na festivalu v Sundance.
- Ačkoli je příběh fiktivní, některé detaily ze života rakouského korunního prince Rudolfa jsou pravdivé. Mrtvoly Rudolfa a vychovatelky baronky Mary Vesterové byly nalezeny v jeho lovecké chatě Mayerling 30. ledna 1889. Dodnes se záhadná událost nazývá Mayerlingský incident.
- Příběh se sice odehrává v Rakousku, ale většina exteriérů byla natočena v Česku.
- Když se inspektor Uhl ptá prince Leopolda, co viděl dělat Eisenheima a Sophiu, odpoví: „Smilnit.“ Ve skutečnosti však herec podle scénáře řekl mnohem vulgárnější slovo, ale aby mohl být film přístupný už od 13 let, musela být jeho věta předabovaná a zjemněná.
- Edward Norton zvládl většinu magických triků sám, protože měl za učitele jednoho z nejlepších kouzelníků na světě – Jamese Freedmana. Ten například „trénoval“ kapsáře v Oliverovi Twistovi (2005), ale pracoval i pro Davida Copperfielda.
- Freedman naučil Nortona klasické triky jako vytahování mincí za uchem. Náročnější triky nechal Norton ale na Freedmanovi, který mu dělal doublera rukou.
- V roce 2006 se v amerických kinech objevily tři filmy o kouzelnících: Iluzionista, Dokonalý trik (r. Christopher Nolan) a Sólokapr (r. Woody Allen).
- Divadlo, ve kterém Eisenheim předváděl trik s duchem, je Divadlo Oskara Nedbala v Táboře sídlící na rohu ulice Palackého a Divadelní. Použity jsou i exteriéry divadla, kde bylo značné množství kulis, které musely překrýt sídlo Policie ČR hned naproti. Mimo jiné se v tomto divadle natáčel i pořad Možná přijde i kouzelník (1982).
- Jeden z "poskokov" detetíva Uhla, ktorého meno sa vo filme nevyskytuje, sa volá Tom Fisher. Tento herec si zahral rolu Sherlocka Holmesa vo filme Šhangajskí rytieri (2003).
- V 18. minutě se schází inspektor Uhl a Eisenheim v luxusní restauraci Café Imperial, nám známou z pořadu Ano, šéfe!, kterou v současnosti provozuje Zdeněk Pohlreich.
- Scény odehrávající se na nádraží byly natočeny na pražském hlavním nádraží (ŽST Praha hlavní nádraží) na původních nástupištích. V letech 1871 až 1919 nádraží neslo jméno Františka Josefa I. Císař František Josef I. je ve filmu otcem postavy korunního prince Leopolda, ve skutečnosti se císařův syn jmenoval Rudolf.
- Záběry na konci filmu, kde se inspektor Uhl (Paul Giamatti) snaží dohonit Eisenheima před jeho odjezdem z Vídně, jsou natočeny v pražské ulici Prvního pluku pod Negrelliho viaduktem.
- Sídlo policejního inspektoriátu je ve skutečnosti budova Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) v ulici Politických vězňů 7 v Praze. Natáčelo se i na romantickém místě soutoku Sázavy a Želivky.
- Místo, kde lidé na ulici údajně spatří ducha z Eisenheimova (Edward Norton) představení, je křižovatka ulic Bílkova a Kozí v pražském Josefově.
- Divadlo, ve kterém Eisenheim předvádí trik s citrusovníkem je Divadlo na Vinohradech v Praze na náměstí Míru 7. (navabaca)
- Dívka, která hrála mladou Sophii měla 13 let když natáčela scény, při které políbí Eisenheima. Byl to její první a druhý polibek v životě.
- Režisér Neil Burger se při natáčení snímku inspirovával prací Derrena Browna.
- Představitel policejního inspektora Paul Giamatti tvrdí, že klíčem k jeho postavě byl německý přízvuk, který pečlivě piloval.
- Za Vídeň konce 19. století zaskočila Praha a Tábor, dále se film natáčel v Českém Krumlově a na Konopišti.
- 16,5-milionový snímek vydělal po prvních třech dnech (18. – 20. 8. 2006) 927 956 dolarů v padesáti kinech. Po expanzi se obrat nezávislého distributora Yari Film Group zastavil na konečných 39,8 milionů.
- Snímek měl světovou premiéru na festivalu v Sundance.
- Ačkoli je příběh fiktivní, některé detaily ze života rakouského korunního prince Rudolfa jsou pravdivé. Mrtvoly Rudolfa a vychovatelky baronky Mary Vesterové byly nalezeny v jeho lovecké chatě Mayerling 30. ledna 1889. Dodnes se záhadná událost nazývá Mayerlingský incident.
- Příběh se sice odehrává v Rakousku, ale většina exteriérů byla natočena v Česku.
- Když se inspektor Uhl ptá prince Leopolda, co viděl dělat Eisenheima a Sophiu, odpoví: „Smilnit.“ Ve skutečnosti však herec podle scénáře řekl mnohem vulgárnější slovo, ale aby mohl být film přístupný už od 13 let, musela být jeho věta předabovaná a zjemněná.
- Edward Norton zvládl většinu magických triků sám, protože měl za učitele jednoho z nejlepších kouzelníků na světě – Jamese Freedmana. Ten například „trénoval“ kapsáře v Oliverovi Twistovi (2005), ale pracoval i pro Davida Copperfielda.
- Freedman naučil Nortona klasické triky jako vytahování mincí za uchem. Náročnější triky nechal Norton ale na Freedmanovi, který mu dělal doublera rukou.
- V roce 2006 se v amerických kinech objevily tři filmy o kouzelnících: Iluzionista, Dokonalý trik (r. Christopher Nolan) a Sólokapr (r. Woody Allen).
Odkazy
Hrají:
Edward Norton, Paul Giamatti, Jessica Biel, Rufus Sewell, Eddie Marsan, Tom Fisher, Aaron Taylor-Johnson, Brian Caspe, Karl Johnson, Vítězslav Bouchner, Alfred Strejček, Eva Kelemenová-Ziliziová, Jan Nemejovský, Vladimír Kulhavý, Petr Meissel, Ivan Urbánek, Jaroslav Vízner, Pavel Kryl, James Babson, Ivo Novák, Oliver Bláha, Eleanor Tomlinson, Vincent Franklin, Nicholas Blane, Michael Carter, Andreas Grothusen, Jake Wood, John Early