Interstellar / Interstellar (2014/169/USA, Velká Británie/Sci-Fi, Dobrodružný, Mysteriózní) 84%

10.07.2018 15:30
JEDNOU VĚTOU
„Zánik Země nebude naším koncem“

OBSAH
Zbytky lidstva na zničené Zemi je potřeba zachránit. Existují dva způsoby, ale oba mají své nedostatky. Jednomu chybí důležitá kvantová rovnice a druhému vhodné exoplanety. Bývalý elitní pilot dostane podivnou cestou souřadnice tajné organizace, která mu nabídne spolupráci na projektu záchrany planety Země. Taková nabídka se neodmítá, i když je nutno opustit rodinu. Hlavně malá dcera nese tátovo rozhodnutí velmi těžce, ale pocity zodpovědnosti a touha po průzkumu neznámých vesmírných sil je silnější než rodinná pouta. A záchrana lidstva znamená přece i záchranu vlastních dětí.

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nolan je prostě jinde. A zase mě uchvátil tak jako letos žádný filmař. Jeho sci-fi Interstellar je mohutnou podívanou, a to jak co se týče vtahujícího audiovizuálu a perfektního trikového podání, tak i v rámci šíře svého vyprávění, kdy prolítáváme skrze dlouhé roky, neznámé galaxie i různé dimenze. Je to fascinující podívaná, která důmyslně pracuje s tím, co důvěrně známe a vynáší to do sfér za horizontem našeho každodenního uvažování tady dole, na Zemi. Na oko ne-až-tak-vděčná pozemská linie pracuje perfektně ve prospěch vyprávění, které je na Nolana nezvykle procítěné, emocionální a intimní, přestože jsou na plátně zároveň vidět monumentální věci a hrdinové se vydávají na výpravu jak ze Star Treku. Dokonalá vesmírná podívaná, která překvapuje i dojímá - nakonec ale strhe tím, jak komplexní obraz dokáže poskytnout o slabostech i síle člověka. Film roku. (Matty) 4*

Vždycky to tak bylo. Vždycky. U každého filmu, který (re)definoval sci-fi žánr, byly značně protichůdné reakce, teprve čas, ten nejspravedlivější soudce, pomohl rozřešit dilema o „nesmrtelnosti“ díla. To platilo i o Kubrickově ´Odysee´ samotné, kterou ve své době milovaly hippie kruhy, ale zámořští kritici a mainstreamové publikum jí odzívali. Přitom s Nolanem je to jako s drahým vínem. Když vám chutná a víte, že je vám po něm dobře, odpustíte mu i trocha té trpkosti a budete se k němu rádi vracet. Nolan není krabicový bílý, které pochlastávají bezdomovci u Hlaváku, ale opravdu prověřený archivní ročník odněkud z Bordeaux. Levný krabicový bílý je dnes většina dnešní kinematografie, zejména všechny ty komiksové přepisy na x-tý způsob, které už gurmány nudí. Ale Nolan umí pořád překvapit, a jak stárne, tím jsou jeho filmy epičtější, vypravěčsky rozmáchlejší, zkrátka filmařsky ambicioznější a přitom se zaměřují více na niterné pocity jedinců, do popředí spielbergovsky vystupuje prostý lidský rozměr (viz třetí Batman). Jenže stejně jsem nebyl připraven na to, co mě čeká. ´Interstellar´ je tak ambiciozní a odvážný ve svém sdělení, svojí málokdy vídanou vypravěčskou strukturou, že na vás buď dolehne jako obrovský balvan, nebo se naopak budete po něm cítit povzneseně. Záleží na vaší nátuře. A mohl bych v superlativech pokračovat, třeba originálním a ve filmu dosud neviděným pojetím postupné zkázy našeho ekosystému, to vše přitom z pohledu jedné rodiny (podobně jako ve Spielbergově ´Válce světů´, či ´Blízkých setkání třetího druhu´), dechberoucími vesmírnými kompozicemi, přitom zachovávající vážný vědecký rozměr a fyzikální zákony (i když – to je na delší diskuzi). A přitom všem dokáže být vyprávění niterné a myšlenkově podnětné. Nolan je člověk s velkým srdcem a kdo se bojí upřímně podaných emocí, myšlenek točících se kolem údělu rodiny a tíže odpovědnosti přinést na svět potomka, ten možná tohle neocení.  Ale bude ode mě odvážné tvrdit, že minimálně půlku pozitivního dojmu z filmu v mých očích udělal samotný Matthew McConaughey? Herec tak tvárný, s takovou šíří emocionálních poloh, až to bere dech. Matthewe, ještě jednou budeš ve společnosti nějaké druhořadé herecké pipky ukazovat svoje tricáky a přetáhnu tě tím surfovacím prknem z jedné z tvých bývalých zapomenutelných komedií, které si zahrabal (bohudík) již před lety někam do plážového písku. (Lima) 5*

Asi ne nejlepší, ale rozhodně pro mě nejpůsobivější film letošního roku. Víc nepotřebujete vědět, tak běžte do Imaxu, nikam jinam to nemá cenu, a pak si přečtetě zbytek. // Interstellar jsem očekával už od dob, kdy na něm pracoval Steven Spielberg. Je plný fantastických momentů, které berou dech (vlna, kolotoč, ...) a nebojí se jít ve stopách největšího příběhu o cestě vesmírem, filmu 2001: Vesmírná odysea. Je tu úmyslná a hlavně nezapíraná inspirace, ale podoba končí tématem cesty a vesmírem okolo, zbytek je velice odlišný. Snad nikde se tolik neprolínala hra s časem, jak filmovým (návaznost scén, přeskakování výcviku apod., vše, co působí zkratkovitě), tak příběhovými (dramatické scény jsou často spojením dvou liní, rodina na zemi a otec ve vesmíru, přestože je dělí dlouhá doba, objektivní vs. subjektivní pohled, třeba nevidíme umírající města, ale vidíme jedno městečko a farmu...). Nolan pracuje s mnoha motivy (rodina, mesiášství, odpovědnost), kontrasty (snílci vs. praktici, pud sebezáchovy vs. touha zachraňovat) a vše se ve finále propojuje. I po technické stránce je film brilantní, důraz na detaily (kamera zabírá ve vesmíru detaily oproti velkým záběrům ala 2001) a až dokumentární styl (záběry startu lodě srovnejte se záběry ze startů Apolla;-)). V závěru se ukazuje, že i nejlepší současný americký režisér je svým způsobem otrokem svých diváků a nemůže si dovolit utnout film dříve nebo ho nedovysvětlit do detailu, ne v tom případě. To společně s průhledným scénáristickým twistem zamrzí, ale rozhodně film nezkazí. Tak moc jak je tahle vesmírná cesta nedokonalá (a že samozřejmě je), tak o to je působivější a zůstává zahryznuta pod kůží. PS: doufám, že Nolan se Nolan naučí zabíjet důležité postavy ve svých filmech:). PPS: dojímá mě, jak si lidé myslí, že to je ekologický film, přitom to je naopak:)) (Djkoma) 5*

VELKÁ RECENZE
Je to tam. Znovu. Tentokrát bez netopýřích kostýmů a bez Christiana Balea, ale s větším rozmachem. Země totiž umírá a naděje lidské rasy se upírají ke hvězdám. A k vesmírné posádce Matthewa McConaugheyho, jež musí objevit nové obyvatelné světy.
S Nolanem můžete opravdu podstoupit vesmírnou odyseu v tom nejryzejším blockbusterovém smyslu. Sto šedesát minut velkého hollywoodského vyprávění je do mrtě využito, děj je tradičně nolanovsky nahuštěný, a když už se utrácí minuty něčím, co na první pohled nestrhne, je to důsledně využito v dalších kapitolách téhle kosmické kroniky.
Plynou v ní roky, vůkol se míhají planety, lítá se napříč galaxiemi a i skrze černé a červí díry. Nolan si sice neodpustil svou tradiční „vzletnou“ závěrečnou koláž, při níž by už klidně mohl hrát motiv ze Star Treku a hledělo by se vstříc dalším vesmírným dobrodružstvím, jeho novinka ale nikdy neztratí punc zemité a v rámci svých možností i realistické podívané, s visačkou „future is now“.
Všechno je krásně hmotné, kamera se mazlí s materiály, na něž si „můžete sáhnout“, díky čemuž má to objevování nových koutů vesmíru ten ryzí průzkumnický naturel, ten opravdový feeling malých krůčků pro člověka (i když leckdy bolestivých, riskantních a nebezpečných), ale velkých skoků pro lidstvo.
Nolan obdivuhodně pracuje s měřítkem vyprávění, když boj o přežití lidstva ilustruje na jedné rodině a apokalypsu vztahuje k jednomu maloměstu a kukuřičnému poli. Rozhodně to ale nepůsobí nějak nepatřičně (postavy Michaela Cainea navíc umí shrnout i globální průser do pár vět) a naopak se tahle subtilní linie velmi účinně propojuje s monumentálním kosmickým rozměrem. Interstellar se tady nepouští do kdovíjakých filozofických hlubin – překračuje spíš omezené vnímání času a prostorových dimenzí nás pozemšťanů, žijících ve 3D. V rámci dynamiky děje pak sází na krystalicky čistou víru v lásku, rodinu a odhodlání bojovat za bližního svého.
Nevidím v tom nic banálního. Je to spielbergovská sentimentalita v tom dobrém slova smyslu, navíc v mnohem působivějším podání, než jakého jsme se dočkali třeba v A.I. nebo ve Válce světů. Hlavně tím ale získává emocionální náboj rozmáchlá výprava, která to niterně lidské konfrontuje s neživými dálavami vesmíru – a je v podstatě jedno, jestli jde o slzy, stesk, lásku, nebo o výlevy sobectví a zkaženosti. Tak jako se špičkoví vědátoři nedokáží zbavit iracionální víry v Boha, tak se ani tahle space-tech podívaná nezřekla, ehm, srdíčka. A je to dobře, protože ve starosvětsky vypilovaném scénáři, kde jsou každá věta a každý motiv pečlivě užity, se mohl odvyprávět příběh velkolepý a komplexní, i intimní zároveň.
Technická stránka věci je samozřejmě famózní. Nolan s trikaři znovu maká na tom, aby žádné digitální triky vidět nebyly. Mohl by ukazovat víc, mohl by se pokoušet oslnit dalšími pompézními záběry na scenérie z jiných planet, ale tahle úspornost prostě pracuje ve prospěch filmu a postav. Přesto není divák ochuzen, protože jedna plavba okolo prstenců Saturnu vydá za celou procházku s trpaslíky po Středozemi.
Průlety dírami jsou pak neskutečným, hypnotickým zážitkem. Dokonalým souladem „plného“ IMAXovského obrazu s vtahujícím zvukem, jenž precizně dopují Zimmerovy varhany. Nic takového tu ještě nebylo. Což lze pochopitelně říct i o Babovřeskách 3... ale na tohle nevtíravě opulentní plachtění mezi světélky budete vzpomínat o něco raději.
Interstellar to nebude mít tak snadné jako Počátek nebo Temný rytíř, protože tak jako se nebojí sentimentu, neštítí se ani béčkových podzápletek (viz Sunshine) anebo logicky sporných odhalení. Navíc důsledně neplní fanboyovská přání, protože není sci-fi roller-coasterem, jenž by za každou cenu letěl dál a výš, ale místo toho se bez ustání vrací domů – to mu ale ve výsledku na působivosti neubírá, spíš naopak.
Nolan má situaci usnadněnou díky své absolutní řemeslné zručnosti: I obyčejná honička kukuřicí za dronem je v jeho podání nadupanější než celá pětka a šestka Rychle a zběsile. I strohé postávání u farmy je díky záběrování a zvukové stopě atmosféricky hutné. A průlety kosmickými zákoutími nebo nad zmrzlou vulkanickou krajinou řekl bych, samovolně spirituální (Zimmer fakt rulez!).
Nolanovi teď víc než kdy předtím pomáhají i herci: Jessica Chastain jako „poslední květ“ na hynoucí zaprášené Zemi, jemná Anne Hathaway plnící podobnou roli jako Sandra Bullock (v mnohem plytčí) Gravitaci a samozřejmě hlavně McConaughey, znovu maximálně zarputilý, uhrančivý, hrající naoko normálního chlápka, za jehož zorničkami neustále probleskuje cosi démonického. Právě McConaughey do těch strnulých kulis, se skutečnými skafandry, těžkou technikou a plechovými roboty, vnáší ohromnou dynamiku a živelnost. Chvála mu.
Interstellar je grandiózním sci-fi blockbusterem, jenž díky svému důvtipnému zpracování bude stárnout pomaleji než rozlítanější digi-konkurence. Pokud byste měli letos vidět jeden film, měl by to být právě nový Nolan. A určitě by to mělo být v pražském IMAXu.
P.S.: Postavy Michaela Cainea a Caseyho Afflecka by šlo zužitkovat ve dvojce. Škoda, že nebude.
P.P.S.: Kafralové a Matt Damon, ať si vzpomenou, jak dopadlo Elysium. Zde proveden aspoň částečný reparát, na více frontách... :)

PODROBNÝ POPIS FILMU
Děj filmu se odehrává v blízké budoucnosti. Koncentrace dusíku v atmosféře Země nezvratně roste, což vede ke zhoršování klimatu a hrozí zánik lidské civilizace. Bývalý pilot NASA a současný farmář Cooper žije s dcerou, synem a tchánem na farmě v americkém vnitrozemí, které trpí neúrodou a prachovými bouřemi. Desetiletá dcera Murph tvrdí, že její pokoj navštěvuje duch a shazuje knihy z police. Cooper jí ze začátku nevěří, ale po jedné silné prachové bouři si všimne pravidelných prachových obrazců na podlaze dětského pokoje. Zdá se, že je má na svědomí tentýž "duch" – Cooper však zjistí, že se jedná o gravitační anomálii, a vydedukuje z obrazců souřadnice. Jede spolu s Murph na místo určené souřadnicemi a objeví tajné středisko NASA.
Vedoucí střediska profesor Brand a jeho kolegové objevili před pár lety v oblasti orbity planety Saturn červí díru, která umožňuje rychlý přesun do jiné galaxie. NASA se domnívá, že tento průchod tam umístili "Oni" – neznámá vyspělá civilizace, aby umožnila lidstvu záchranu a nalezení nové obyvatelné planety. Přestože veškeré vesmírné výzkumy byly už před lety vládou zastaveny z důvodu nedostatku zdrojů, NASA byla tajně toutéž vládou povolána zpět a zahájila projekt Lazar, kdy vyslala červí dírou do vzdálené galaxie dvanáct jednočlenných výprav. Ty měly za úkol najít obyvatelnou exoplanetu, kterou však kvůli svým vzletu neschopným modulům opustit nemohly. Po objevení vhodné planety měly vyslat hlášení, uložit se do hibernace a čekat na případnou další výpravu ze Země; nebo, pokud jejich planeta obyvatelná nebyla, se smířit se svým osudem a čekat na smrt. Tři z nalezených planet jsou podle hlášení slibné ke kolonizaci, pojmenované podle svých objevitelů jako Miller, Edmunds a Mann. Cooper dostal nabídku, aby další výpravu vedl on a spolu se zbytkem elity astronautů NASA zjistil, která ze tří planet je nejslibnější. Profesor Brand má dva plány. Hlavní plán A spočívá v kontaktování výprav a prověření signálů, zatímco bude profesor na Zemi zkoumat možnost přesunu zbytku populace ze Země na vhodnou planetu. Plán B představuje zásoba genetického materiálu (oplodněná zmrazená vajíčka), kterou veze výprava s sebou a z níž může na příhodné planetě založit kolonii, zatímco zbytek obyvatel Země bude „obětován“ a ponechán k postupnému dožití.
Murph nesouhlasí s účastí svého otce v expedici z obavy, že se nikdy nevrátí, ale Cooper přesto odlétá. Dalšími členy výpravy jsou dcera profesora Branda Amelie, fyzik Romilly, geograf Doyle a víceúčeloví inteligentní roboti TARS a CASE. Po dvou letech cesty se výprava budí z umělého spánku na orbitě Saturnu a prochází červí dírou do jiné části vesmíru. Posádka řeší dilema, kterou ze tří vhodných planet navštívit, protože pro všechny nemají dostatek paliva. Nakonec se rozhodnou pro planetu Miller.
Planeta Miller se nachází v blízkosti černé díry, a díky časové dilataci jedna hodina na povrchu se rovná sedmi letům na Zemi. Výsadek tvoří Cooper, Amelie a Doyle, Romilly zůstává na oběžné dráze a provádí výzkumy tam. Trojice přistává na místě označeném bójemi v blízkosti trosek první expedice a zjišťuje, že celá planeta je pokrytá po kolena mělkým mořem. Při pohybu po hladině ale přichází obrovská vlna, Cooper a Amelie na poslední chvíli uniknou do modulu, ale Doyle zemře. Po návratu modulu zpět na kosmickou loď uplynulo pro Coopera a Amelii několik hodin, ale Romillyho nacházejí o dost staršího.
Mezitím na Zemi Murph vyrostla, stala se vědkyní a připojila se k týmu profesora Branda. Spolu zatím stále neúspěšně řeší problém masového posílání lidí prostřednictvím defektu časoprostoru. Na smrtelné posteli se profesor přiznává, že celý jeho plán A na spásu lidstva byla jen zástěrka, a že hlavním plánem je plán B. Murph se nechce smířit se zkázou zbytku lidstva. Tuší, že klíč k řešení se skrývá v hlubinách černých děr, kam se ale není možné dostat. Díky jednosměrnému signálu vidí astronauti z výpravy, co se na Zemi děje, ale opačně signál poslat nelze.
Zbytek výpravy Endurance se rozhoduje, na kterou planetu letět, jelikož palivo jim zbylo jen pro návštěvu jediné a potenciální návrat na Zemi. Amelie hlasuje pro planetu Edmund, jejíž objevitel byl na Zemi jejím milencem. Cooper její hlas shledá nekonstruktivním a rozhoduje pro planetu Mann. Po přistání zjišťují, že planeta je studená, nehostinná a pokrytá ledem a atmosféra obsahuje pouze amoniak a kyslík. Objeví základnu, ve které proberou z hibernace Dr. Manna. Ten jim oznamuje, že pod ledovým povrchem planety jsou místa, kde se, podle jeho průzkumu, dá žít a dýchat. Z jejich mateřské lodi jim TARS přehraje zprávu, kterou namluvila Murph – sděluje Amelii smrt jejího otce a poté jim odhalí profesorovo tajemství, že plán A nikdy neexistoval. Obviní výpravu z toho, že o tom věděli a nechali zbytek lidí na Zemi umřít. Cooper, Brandová a Romilly jsou v šoku. Mann přiznává, že on to celou dobu věděl.
Cooper se rozhoduje pro návrat domů, souhlasí ale s tím, že nejprve pomůže ukotvit modely potřebné k přežití a založení kolonie na Mannově planetě. Když spolu s Dr. Mannem hledají příslušné místo, Mann Coopera napadne – pokusí se ho shodit do propasti, aby nemohl s jejich jedinou lodí odletět zpět na Zemi a nechat ostatní zemřít na Mannově nehostinné planetě. Zatímco o osudu jich samých a o osudu lidstva rozhodují ve zdánlivě iracionálním pěstním souboji, Cooper se dozvídá, že Mann celou dobu lhal, a nazve ho zbabělcem. Mann nepopírá. Daří se mu rozbít průhled Cooperova skafandru a dovnitř tak začíná proudit amoniak. Mann zanechává dusícího se Coopera na ledové pláni a vrací se zpět do tábora.
Zatímco Brandová a oba roboti hledají Coopera, v modulu Dr. Manna dojde k explozi – jeho robot KIPP splnil úlohu nastražené pasti, když se Romilly pokoušel dostat k jeho datům (pravým, která by odhalila Mannovy machinace). Romilly při výbuchu zahyne a Mann, který explozi viděl, ví, že se smyčka kolem něj pomalu utahuje; nasedá do jednoho z Rangerů a míří s ním na orbitu, aby zakotvil v portu Endurance. Brandová s Cooperem, živým a schopným, jsou mu v patách. Pokud Mann úspěšně dokuje, bude se moci rozhodnout, jestli je nechá napospas osudu, nebo je vezme s sebou. A to pro přeživšího Coopera, který Mannovu zbabělost prokoukl, nejsou růžové vyhlídky.
Mann je při pokusu o ukotvení do vesmírné stanice příliš unáhlený a selhává – přechodová komora exploduje a Mann zahyne. Výbuch zničil jeden z modulů Endurance a ta začala šílenou rychlostí rotovat. Cooper se pokusí o nemožné a i za těchto podmínek úspěšně dokuje. Brandová zjišťuje, že plán B je stále proveditelný, protože výbuch nepoškodil zásobu vajíček pro kolonii. Zdá se ale, že nemají dostatek paliva ani na cestu k poslední planetě.
Cooper se rozhodne pro zoufalý krok – využije gravitace černé díry a pokusí se poslat kosmickou loď se zbytkem paliva na planetu Edmunds, "jako by střílel z praku". Pomocí trysek nákladní lodi řízené TARSem udělí mateřské lodi dodatečnou rychlost. Nákladní loď i s TARSem se pak odpojí, aby ubrala mateřské lodi přebytečnou hmotnost. Přestože Cooper Amelii tvrdil, že loď má dost zdrojů, aby je oba udržela naživu až do přistání na Edmundsově planetě, nečekaně se také nechává odpojit – obětuje se pádem do černé díry a Brandová tak pokračuje na lodi sama.
Cooper se katapultuje z kolabující lodi a padá do neznámého časoprostoru, který připomíná labyrint sestavený z různých okamžiků života jeho dcery v jejím dětském pokoji. Po chvíli naváže spojení s TARSem, který mu oznámí, že se nachází v pětidimenzním prostoru. Cooper se nachází v tzv. Tesseractu, vícerozměrné kostce vytvořené zřejmě neznámou supercivilizací, a vidí události z minulosti. Nachází se v prostoru za knihovnou mladé Murph, komunikuje s ní pomocí gravitace (shazuje knihy z police) a dochází mu, že on byl ten duch, který Murph "strašil".
Cooper nemůže komunikovat vizuálně nebo hlasem, ale s pomocí vteřinové ručičky na jeho starých hodinkách, které před odletem daroval Murph, je schopný jí v morseovce předat kvantová data, která v černé díře získal TARS a která mohou vyřešit problémovou rovnici plánu A. Murph nakonec pochopí, že tyto signály posílá její otec z budoucnosti, a přijme je. Cooperovi dochází, že ona neznámá supercivilizace jsou oni, lidé, jen z daleké budoucnosti. Jakmile Cooper předá celou zprávu, Tesseract se hroutí. Murph přepisuje profesorovu rovnici, úspěšně ji řeší a v laboratoři NASA oznamuje tento triumf.
Cooper při zhroucení Tesseractu ztratil vědomí, teď se však probouzí na nemocničním lůžku. Díky signálu ze skafandru byl nalezen sondou na oběžné dráze Saturnu mnoho let poté, co opustil Zemi. Od jeho narození již na Zemi uplynulo 124 let.
Kolem Saturnu mezitím lidstvo založilo oběžnou stanici pojmenovanou po Murph Cooperové, která díky duchovi z dětství zachránila lidstvo vyřešením gravitačního problému a zvedla ze Země velké množství vesmírných stanic, na kterých mohou obyvatelé lidstva cestovat vesmírem, zatímco umírající Zemi nechávají za sebou. Na jedné takové stanici se nachází Cooper a TARS. Cooper se zde setká se svojí dcerou. Z Murph už je stará, všemi vážená paní, a několikanásobná babička. Cooper ji nachází na její smrtelné posteli. Řekne jí, že on byl duch z jejího dětství a Murph odpoví, že to věděla. Poté Coopera, který je její o desítky let mladší otec, vyzve, aby letěl zpět do vesmíru hledat Amelii. Žádný rodič by neměl vidět své dítě umírat, řekne mu. Film končí pohledem na Coopera sedícího v lodi připravené ke startu a poslední záběr ukazuje Amelii na planetě Edmunds, kde je dýchatelná atmosféra a vzniká malá lidská kolonie.

Ocenění:
Academy Awards
2015 - Vizuální efekty
2015 - Hans Zimmer (Hudba) (nominace)
2015 - Nathan Crowley (Výprava) (nominace)
2015 - Mix zvuku (nominace)
2015 - Střih zvuku (nominace)

Golden Globes
2015 - Hans Zimmer (Nejlepší hudba) (nominace)

BAFTA
2015 - Vizuální efekty
2015 - Hoyte van Hoytema (Nejlepší kamera) (nominace)
2015 - Hans Zimmer (Hudba) (nominace)
2015 - Výprava (nominace)

Florida Film Critics Circle Awards
2014 - Hoyte van Hoytema (Nejlepší kamera)
2014 - Nejlepší vizuální efekty
2014 - Nejlepší výprava a dekorace (nominace)


The Saturn Awards
2015 - Nejlepší sci-fi
2015 - Christopher Nolan, Jonathan Nolan (Nejlepší scénář)
2015 - Mackenzie Foy (Nejlepší mladistvý herecký výkon)
2015 - Hans Zimmer (Nejlepší hudba)
2015 - Nathan Crowley (Nejlepší scénografie)
2015 - Andrew Lockley, Ian Hunter, Paul J. Franklin, Scott R. Fisher (Nejlepší speciální efekty)
2015 - Christopher Nolan (Nejlepší režie) (nominace)
2015 - Matthew McConaughey (Nejlepší herec) (nominace)
2015 - Anne Hathaway (Nejlepší herečka) (nominace)
2015 - Jessica Chastain (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2015 - Lee Smith (Nejlepší střih) (nominace)

Robert Awards (Danish Film Awards)
2015 - Christopher Nolan (Nejlepší americký film) (nominace)

DABING
V českém znění: Jakub Saic - Matthew McConaughey (Cooper), Jolana Smyčková - Anne Hathaway (Brand), Radka Přibyslavská - Jessica Chastain (Murph), Viktorie Taberyová - Mackenzie Foy (mladá Murph), Filip Jančík - Matt Damon (Mann), Ladislav Frej - Michael Caine (profesor Brand), Martin Sobotka - Casey Affleck (Tom), Bedřich Šetena - John Lithgow (Donald), Libor Terš - Bill Irwin (TARS), Ivo Hrbáč - Josh Stewart (CASE), Marek Libert - David Gyasi (Romilly), Bohdan Tůma - Wes Bentley (Doyle), Radek Kuchař - Topher Grace (Getty), Dana Syslová - Ellen Burstyn (stará Murph), Jitka Jirsová - Leah Cairns (Lois), Jan Rimbala - Timothée Chalamet (mladý Tom), Radka Malá, Hana Talpová, Karel Richter, Jaroslav Horák, Ludvík Král, Svatopluk Schuller, Šárka Vondrová, Vojtěch Hájek, Miroslav Mahdal
Překlad: Stanislav Jelínek
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Luděk Koutný
České znění ve studiu Pro-Time vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2015

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.11.2014 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 7.11.2014 Paramount Pictures
Premoéra Kanada: 5.11.2014 Paramount Pictures CA
Premiéra Velká Británie: 7.11.2014 Warner Bros. UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.4.2015 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 1.04.2015 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 33 259 129
Tržby celkem - $ 701 800 000
Návštěvnost v ČR 239 063
Náklady (Rozpočet) - $ 165 000 000
 
Tvůrci a herci
Christopher Nolan (Režie), Lynda Obs (Produkce), Christopher Nolan (Produkce), Emma Thomas (Produkce), Hans Zimmer (Hudba), Hoyte Van Hoytema (Kamera), Lee Smith (Střih), John Papsidera (Casting), Nathan Crowley (Scénografie), Mary Zophres (Kostýmy), Richard King (Zvuk), Jay Wejebe (Masky), Jonathan Nolan (Scénář), Christopher Nolan (Scénář), Matthew McConaughey (Herec),  Anne Hathaway (Herec),  Jessica Chastain (Herec),  Matt Damon (Herec),  Mackenzie Foy (Herec),  Wes Bentley (Herec),  David Gyasi (Herec),  Michael Caine (Herec),  Casey Affleck (Herec),  John Lithgow (Herec),  Ellen Burstyn (Herec),  Elyes Gabel (Herec),  Topher Grace (Herec),  Leah Cairns (Herec),  David Oyelowo (Herec),  Bill Irwin (Herec),  William Devane (Herec),  Liam Dickinson (Herec),  Timothée Chalamet (Herec),  Collette Wolfe (Herec),  Francis X. McCarthy (Herec),  Jeff Hephner (Herec),  Josh Stewart (Herec)
 
2014/169/USA, Velká Británie/Sci-Fi, Dobrodružný, Mysteriózní
 
Zajímavost k filmu
- Auto, ve kterém jezdí Cooper (Matthew McConaughey), je Dodge Ram 3500 SLT (2009).
- Roboti TARS a CASE boli reálni. Samotné zostrojenie TARS-a trvalo 6 týždňov a stálo 20 000 $.
- Chrisov brat, Jonathan Nolan, počas štvorročného písania scenára študoval relativitu, aby zákonom vesmíru lepšie porozumel.
- Meno Tomovho (Casey Affleck) syna, Jesseho, je odkazom na film Zabitie Jesseho Jamesa zbabelcom Robertom Fordom (2007), kde si Cassey Affleck zahral rolu Roberta Forda.
- Bunda, ktorú Cooper vo filme nosí, je Brown Lined Duck Detroit Jacket od značky Carhartt a na internete sa dá stále kúpiť od cca $70, zväčša v sekcii pracovných odevov. Veľa fanúšikov si myslí, že Murph neskôr počas filmu nosí tú istú bundu ako pamiatku na otca, ale v skutočnosti ide o iný model, a to Brown Quinwood Chore Jacket od tej istej značky.
- Ide o najsťahovanejší film roku 2015. Podľa spoločnosti Excipio bol Interstellar za časové obdobie od 1. januára do 25. decembra nelegálne stiahnutý 46 762 310-krát.
- Cestování vesmírem bylo především inspirováno Einsteinovou teorií relativity.
- Blu-ray verze Interstellaru vyšla s měnícím se poměrem stran obrazu. Scény natočené na 35mm film jsou ve formátu 2,39:1, zatímco záběry ze 70mm filmu jsou ve formátu 1,78:1 (16:9).
- Endurance - jmeno vesmírné lodi, kterou řídí Cooper (Matthew McConaughey) je odkazem na expedice do Antarktidy pod vedením Ernesta Shackletona. Název lodi znamená "vytrvalost".
- Hudba (Hans Zimmer) je inspirována dílem minimalisty Philipa Glasse.
- Režisér Christopher Nolan, je natolik velkým zastáncem 35mm analogového filmu oproti digitálu, že přijel do New Yorku navštívit kina jen proto, aby se ujistil, že Interstellar dokáží přehrát skutečně podle jeho představ.
- Jednou z knih v knihovně je "The Stand" od Stephena Kinga. V tomto postapokalyptickém románu téměř celé lidstvo podlehne zákeřné nemoci.
- V ani jedné scéně z téměř 3hodinového filmu Christopher Nolan nevyužil zeleného plátna, které se dnes při natáčení používá již v téměř všech filmech zahrnujících efekty počítačových animací.
- Christopher Nolan odmietol zhliadnuť film Gravitácia (2013), aby mu nepokazil správny smer, akým sa má Interstellar uberať.
- Celý film sa skladá z 800 terabajtov dát, predovšetkým kvôli veľkému množstvu špeciálnych efektov, z ktorých niektoré potrebovali až 100 hodín spracovávania počítačom (renderovania).
- Scenár bol vytlačený na lesklý červený papier, aby nemohol byť prefotený a skopírovaný.
- Kip Throne, jeden z najuznávanejších teoretických astrofyzikov, ktorý na filme pracoval ako hlavný konzultant a výkonný producent, súhlasil s touto spoluprácou iba pod podmienkou, že bude každý detail filmu založený na faktoch, respektíve súčasne známych teoretických vedomostiach vesmíru a času, a že scenáristi nebudú mať v tomto ohľade v žiadnom prípade voľnú ruku a priestor pre ich fantáziu. Kip v rozhovore neskôr potvrdil, že jedinou nerealistickou časťou filmu je krátka scéna s "ľadovými oblakmi".
- Jednoho astronauta ve filmu neuvidíme, i když je o něm několikrát řeč, a tím je Wilson. Jde o narážku na film Trosečník (2000), kde se postava Toma Hankse ocitne osamocena na ostrově a najde si kamaráda v podobě fotbalového míče - Wilsona.
- Matt Damon nebyl nikdy před premiérou s účastní na filmu spojován a neúčastnil se žádné premiéry. Jeho role tak vyšla najevo až po uvedení filmu do kin.
- Lodě Ranger, Endurance a Lander byly miniatury vytvořené společností New Deal Studios.
 
Odkazy