Fargo / Fargo (1996/98/USA, Velká /Británie/Drama, Krimi, Thriller) 84%
10.07.2018 15:30
Zajímavost k filmu
- Carter Burwell pro hlavní hudební téma filmu přepracoval melodii norské lidové písně "Den Bortkomne Sauen", v překladu "Ztracená ovce".
- Únosci Gaear (Peter Stormare) a Carl (Steve Buscemi) používají poloautomatickou pistoli SIG-Sauer P226 ráže 9 mm. Wade Gustafson (Harve Presnell) postřelí Carla do tváře revolverem Smith & Wesson Model 28 ráže .357 Magnum. Policistka Marge (Frances McDormand) postřelí Gaeara do nohy revolverem Smith & Wesson Model 36 ráže .38 Special.
- Ve snímku se objevují převážně americké vozy značky Oldsmobile, konkrétně Cutlass Calais, Cutlass Ciera, Cutlass Cruiser, Cutlass Supreme, Delta 88 Royale, Ninety-Eight Regency. Značka Oldsmobile patřila k nejstarším, vznikla v r. 1897 a v roce 2004 skončila produkce automobilů pod touto značkou v rámci General Motors.
- Přestože bratři Cohenové na režii spolupracovali společně, v závěrečných titulcích je jako režisér uveřejněn jen Joel.
- Obrazy kachen, které jsou krátce vidět v domě Gundersonových, jsou malby bratrů Hauptamnových, o kterých je ve filmu zmínka jako o konkurentech Norma pro výběr motivu na poštovní známky. Jejich malby se skutečně často objevují na poštovních známkách v Americe.
- Sněžný pluh, který projede kolem motelu na konci filmu, nebyl součástí scénáře, do záběru se dostal jelikož státní zaměstnanci ignorovali varování o probíhajícím natáčení.
- Fuck a jeho odvozeniny se ve filmu objevují 75x, nejčastěji v podání Carla.
- Jméno zákazníka, který si kupuje auto, je Bucky (jeho jméno je slyšet když ho osloví jeho žena). V titulcích je uveden jako "rozlobený zákazník".
- Jedním z časopisů na polici na WC v domě Lundegaarda je Playboy. Je vidět když Jerry přijde domů po únosu jeho ženy a prohlíží byt.
- Letadlo, které přistává když Carl přijiždí na letiště, je Northwest DC-9.
- Krátce po svém zastřelení říká Steve Buscemi větu: "You fuckin' shot me!". Je to stejná věta, kterou za podobných okolností vyřkl ve filmu Mystery Train (1989).
- Film ve skutečnosti není založen na skutečené události.
- Při vjezdu do Brainerd z jihu můžeme vidět sochu Paula Bunyana, která "vítá v Brainerd". Ve skutečnosti tam žádná není.
- Tvůrci často odkazují na Kubricka - Mechanický poměranč či Olověná vesta.
- Role Carla Showaltera byla napsána speciálně pro Steva Buscemiho.
- Autoři upadli v nemilost u mnoha svých konzervativnějších krajanů z Minnesoty, kteří jim nemohou odpustit, že typický minnesoťan je ve filmu vyobrazen jako "nepříliš inteligentní buran s divným a směšným nářečím, kterému nikdo moc nerozumí."
- Silnější výrazivo: Jazyk, kterým si pod vousy mumlá postava Grimsruda ve scéně automobilové honičky, je Stormarova rodná švédština. Konkrétně pronese slova: "Zkurvená píča."
JEDNOU VĚTOU
„Svoji cestu za vysokým výkupným promění dvojice zabijáků v děsivou noční můru. Film byl inspirován skutečnými událostmi.
OBSAH
Cynický thriller FARGO hvězd amerického nezávislého filmu, bratrů Joela a Ethana Coenových je dalším inteligentním diváckým filmem vzniklým mimo Hollywood. Strohá režie ozvláštněná černým humorem a vynikající scénář vycházející ze skutečné události (ta se odehrála v Minnesotě v roce 1987) ukazují, že bratři Coenovi jsou stále schopni bravurně střídat styly. Výtvarně příběhu dominují nekonečně bílé, zasněžené plochy bez obzoru. Vyprávění se odvíjí ve třech propojených liniích, sledujících počínání všech hlavních postav. Soustřeďuje se na pečlivé vykreslení jednotlivých charakterů a na specifickou atmosféru snímku, ve kterém všichni mimo jiné neustále jedí a dívají se v televizi na hokej. Příběh se povětšinou odehrává "na cestě" a jeho ozvláštněním jsou i severská příjmení téměř všech postav (dle bratrů Coenových, pocházejících právě ze státu Minnesota, je zde silná skandinávská přistěhovalecká menšina).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bratří Coenové natočili naprosto dokonalou antidetektivku, plnou groteskních motivů, pitoreskních vražd a komických detektivů, k čemuž si symbolicky vypůjčili Minnesotu, ukázkový zapadákov, zemi buranů, obskurních vrahů i primitivních policistů... Naivně roztomilá policistka vyřeší jaksi mimochodem sedminásobnou vraždu s úsměvem na rtech a v sedmém měsíci těhotenství, načež cynickému pětinásobnému vrahovi udělí výchovnou lekci slušného chování a večer se nenechá připravit o pravidelné chvíle televizní pohody, aniž by po vyřešení nejzávažnějšího kriminálního případu v dějinách Minnesoty opomněla svému muži pogratulovat k úspěchu v jakési marginální výtvarné soutěži. Fargo je vlastně ironická kritika současné Ameriky, satirický šleh, zesměšnění amerického snu, chladný klenot, který nás zavede na nehostinný americký sever, do říše temnoty skryté pod tím světem sněhově bílé. Geniální film. Oh, Jes PS: O dva roky později natočil Sam Raimi kongeniální nápodobu Jednoduchý plán ... (Radek99) 5*
Vynikající thriller v coenovsky nezaměnitelném stylu. Coenům vše hrálo do karet - 1.skvostně pochmurná nálada zimní Minnesoty, 2.jednoduchý, ale přitom působivý soundtrack, 3.Macey jako charakterově podlý ňouma a smolař, tak jak to umí zahrát jenom on, 4. dvojice zločinných packalů v neodolatelném podání Buscemiho a Stormareho. Když si k tomu připočtete coenovsky absurdní humor (např. scéna, kdy Buscemi zahrabává peníze do sněhu), pak je výsledné hodnocení snadné. Jenom ten Oscar pro McDormand je mi tak trochu záhadou. (Lima) 5*
Bratři Coeni a jejich epos, který už asi nikdy nepřekonají. Jejich styl mám docela rád. Hlavně díky jejich humoru a stylu, kterým film natočili. Svižně, rychle, ale jen ve chvíli, kdy se má něco dít. Když je klídek, tak hlavně zábavně a originálně. A to je dobrá kombinace. U Farga hlavně převládá násilí, což je docela problém, ale na černý humor si určitě čas také udělají. Občas tam někdo s nějakou pekelnou hláškou zaperlí, což určitě potěší, protože jinak je tohle psychotickej film jak poleno. Například dva hlavní nepřátelé. Steve Buscemi a Peter Stormare nemohli bejt vybráni lépe. U nich je to lotrovství vidět na očích, proto se na to tak hezky kouká. Popravdě díky tomu, že v tom oni dva jsou, jsem vydržel Fargo zkouknout až do konce. Díky ním to má neskutečný náboj. Jinak by to dle mého zas tak velké hodnocení mít nemuselo. Divák v dnešní době řeší ve filmu násilí. Ať se podívá na Fargo, řek bych, že si to asi rozmyslí a bude mlčet. Pro diváky, kteří násilím opovrhují, nechť okusí Fargo. Násilí by bylo, ale tak trošku netradiční formou. No a ten závěr, ten v každým asi trošek citu, jestli ještě nějakej během sledování má, kompletně zlomí a ten osamocen odplave do širého oceánu, protože to z Vás vyvaří mozek. (Malarkey) 4*
V.I.M. FILMU
Bratři Coenové nebývali odjakživa posedlí uhlazenými komediemi s bílými chrupy Toma Hankse či George Clooneyho. Tak, jak si je pamatuji já z raných počátků, byli krvaví, cyničtí a ke všemu zázračně dobře vyprávěli. Tenhle příběh oldschoolového losera Jerryho, kterému se skvěle vymyšlený únos manželky vinou drobných okolností a velkého břicha Frances McDormand mění v hotové peklo, nepostrádá onu vražedně jednoduchou poetiku, v níž se pokazí, co může a pro jistotu ještě několikrát. Všichni jsou za drsňáky, všichni mají pod čepicí. Ale stejně je sejme jedna neškodná těhotná policistka, která proleží večery u televize – pokud se právě nezřízeně necpe.
Černohumornou absurditou prodchnutá zima ve Fargu v sobě mísí všemožně myslitelné žánry, aby je vyplivla v úhledném noir balíčku a podávala s extra porcí krve zdarma. Pod citlivou scenáristicko-režijní taktovkou Coenovic se navíc mění v osobitou podívanou obsahující tolik bizarních výjevů, že by to vydalo na menší statistickou ročenku; Pokud jste jednou viděli Petera Stormarea, kterak čtvrtí svého kolegu v drtičce na dřevo, sami dobře víte, že od té doby už nikdy nebylo nic jako dřív ;). Vedle Zbytečné krutosti je pro mě Fargo esencí všeho, co pro mě Coenovic dvojka na poli filmu znamená: Efektní hru s kontrasty, budování hutně upocené atmosféry, brilantní scénář, skvělé hlášky a nezapomenutelné herecké výkony.
Ponurý filmový výlet do opuštěného městečka uprostřed země nikoho to kloubí v mrazivě bílém balení, kontrastujícím se sténajícími houslemi a červeným kečupem proudícím z rozmašírované tváře Stevea Buscemiho. No neberte to.
OLDIES FILMU
Pokud si myslíte, že těhotná policistka toho moc nezmůže, jste na velkém omylu! Frances McDormand vám v rychlosti ukáže, že i u sebevětší šichty není břicho žádná překážka. Trailer rekapituluje většinu lepších momentů a pod rouškou „rozverné divnoty“ je lepí do sestřihu, který výsledný filmový produkt zdánlivě vůbec nepřipomíná. Ovšem jen do čtyřicáté vteřiny, v níž se odkryjí scénáristické karty a Jerry vyrukuje se svým plánem - s roztříštěním skla ukázka přitvrdí a atmosféra se změní výrazně k lepšímu. V jednu chvíli dokonce podvědomě připomíná Pulp Fiction (úsek 0:59 až 1:02)! Humorně absurdní nota se mění v tragickou, zakoktaného Macyho střídají krvavé výjevy a Steve Buscemi si uloží ukradený lup na horší časy. Navlečte si rukavice, nasaďte kulichy, vyštrachejte ze skříně lopatky a vyražte do terénu – třeba tam ten kufr peněz ve sněhu ještě čeká. Neříkejte, že vás to nikdy nenapadlo ;). A pokud se vám do té zimy nechce, určitě alespoň stahujte. Trailer sice nepatří mezi úplné „masterpieces“, ale za své silné osobité kouzlo si vaši pozornost určitě zaslouží.
VELKÁ RECENZE
Černohumorným thrillerem Fotografie z filmu / FargoFargo, za které získali Oscara za scénář, se Joel a Ethan Coenovi zapsali do širšího diváckého povědomí. Přispěla k tomu i kontroverze ohledně toho, že zcela vyfabulovaný příběh byl prezentován jako ten, který je natočen podle skutečné události. Některé scény, jako je ta se zbavováním se těla za pomocí řezačky dříví, se staly součástí popkultury, protože byly přebírány, parafrázovány i parodovány v jiných filmech.
Obavy, že televizní předělávka se ani zdaleka nemůže originálu přiblížit, byly na místě. A to i přesto, že oba bratři stojící za původním snímkem na desetidílný seriál dohlíží z pozice výkonných producentů. Ani obsazení Billyho Boba Thorntona, který si u Coenů zahrál ve screwball komedii Nesnesitelná krutost a v neonoiru Muž, který nebyl, fanoušky neuklidnilo. Až první upoutávka vzbudila naději, že nepůjde o pouhé parazitování na značce, nýbrž o vystižení absurdní poetiky původního díla, akorát uzpůsobené desetihodinovému seriálovému formátu.
FargoNasvědčoval tomu i dlouhodobější trend, kdy nejenom kabelové stanice se snaží diváka oslovit tzv. "quality TV" seriály, které můžou přebíráním postupů z uměleckých počinů (nejednoznačnost ve vyústění, morální ambivalence) a svou vypravěčskou komplexností a psychologickou drobnokresbou postav čelit kinofilmům. A prequely/remaky/sequely/spin-off jsou poslední dobou v oblibě, stačí jako příklad zmínit Hannibala a Bates Motel (oba jsou v druhé polovině druhé sezóny), Od soumraku do úsvitu (po třetí epizodě ohlášena druhá série) a připravované Rosemary má děťátko... a plánuje se i Truman Show a 12 opic.
Jak si v této konkurenci stojí Fargo? A nebudou tzv. "fargovci" (tj. fandové preferující z celé filmografie bří Coenů právě tuto vyprávěnku o ne zcela povedeném únosu) po zhlédnutí pilotu hromadně skákat do drtiček na dřevo? Na první otázku je snadná odpověď: lépe než zmíněné, pouze s výjimkou Hannibala (na obou je obdivuhodná odvaha odchýlit se od kánonu daného "předlohou", ale kulinářské psychologické drama je lepší svým příklonem k vyprávění uměleckého filmu). U druhé otázky je to s jejím zodpovězením horší, protože alespoň pilotní díl koresponduje s coenovskou poetikou, ovšem...
FargoCo je míněno "coenovskou poetikou"? Lidé, kteří od dvou rodáků z Minnesoty zhlédli téměř vše s výjimkou několika Akademií ceněných titulů (Muž, který nebyl, Tahle země není pro starý, Seriózní muž, Opravdová kuráž, V nitru Llewyna Davise), by ji mohli shrnout nějak takto: "Intelektuálně introvertní jedinci přichází do styku s mentálně mrzkými individui a celé je to ohromná zábava, protože se v rychlém tempu rozjede příčinně provázaná série souhry nešťastných událostí, jimž na vtipnosti přidává i zdánlivě vážnější žánr (neonoir, útěkářské drama, gangsterka, thriller)." Naopak ti, kteří viděli pouze v závorce uvedené, převážně melancholické snímky, by nesouhlasili a nejspíš by zmiňovali pomalejší tempo, velkou roli náhod, výskyt obtížně definovatelné ústřední postavy (je tragická?, je komická?, je tragikomická?) a nejednoznačnost.
Pilot seriálového Farga je právě ozvláštňující tím, že oba coenovské přístupy spojuje do jednoho soudržného celku, jenž nejvíc potěší ty, kteří mají filmografii bratří nakoukanou horem spodem. U ostatních to bude obtížnější, protože kdo preferuje onu odlehčenější linii, ten/ta bude mít problém s vážnějšími - téměř existenciálními - pasážemi. A kdo dává přednost právě těm, nejspíš si bude oprávněně stěžovat na potřebu souhru zdánlivě nešťastných události příčinně provázat (za vším stojí nájemný zabiják!) a vše dovysvětlit (závěrečný monolog je výborně napsaný i zahraný, scéna má díky zvolené velikosti rámování i svícení nemalou atmosféru, ale zneklidňuje existencí dané postavy, nikoliv existenciální nejednoznačností okamžiku).
FargoPo pilotu je navíc velmi těžké soudit, protože nám prozatím uniká celek. Vraťme se na chvíli ke srovnání se seriály z nedávné doby, které také vycházely ze známé filmové předlohy. U Hannibala či Od soumraku do úsvitu víme (za předpokladu, že jsme viděli filmy, případně četli knihy), že bude universum pouze rozšířeno, ale nedojde k zásadnímu odchýlení se od tzv. "uzlových bodů" (bratři musí jako rukojmí vzít pámbíčkářskou rodinu a dorazit do upírského baru - bordelu; musí se přijít na to, že elegán s kulinářskými schopnostmi je psychopatickým kanibalem).
U Farga nám koncept zůstává prozatím utajen, protože netušíme, jestli se k dobře obsazeným a výborně zahraným postavám ještě vrátíme, nebo se s každým dalším dílem přesuneme do jiného Ubožákova, do kterého zavítá Thorntonův démonický anděl strážný spojující jednotlivé epizody. V případě příklonu k druhé variantě by hrozilo, že by se narativní model, odlišný od celovečerního snímku, mohl záhy vyčerpat, protože vyprávění s paralelními protagonisty by vzhledem k jejich typizaci bylo příliš předvídatelné a divácky nezáživné.
FargoNa definitivní zhodnocení si víc než u kteréhokoliv jiného pořadu z poslední doby bude třeba počkat po odvysílání celého seriálu/série. Co se u pilotu jeví jako ozvláštňující (střet dvou různých poetik), se může příště přiklonit k jedné z nich a tím vyselektovat diváky. Stanici FX ale patří uznání za to, že v rámci quality TV pouze neexpanduje již existující fikci, ale že se odvážně drží poetiky spojované s nezávislou scénou kinematografie a dovoluje se odklonit od kánonu. Jestli mají pravdu a druzí se mýlí (jak stojí na plakátu ve sklepení), se ukáže již zítra, kdy má premiéru epizoda s pořadovým číslem dvě.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Během zimy 1987 se minneapoliský prodejce automobilů Jerry Lundegaard (William H. Macy) dostane do finančních problémů. Vymyslí proto plán únosu vlastní manželky Jean (Kristin Rudrüd), jejíž otec Wade Gustafson (Harve Presnell) je bohatý obchodník. Ten by měl poskytnout výkupné a žena se vrátit domů. Celý plán se uskuteční bez policie. Osloví proto automechanika Shepa Proudfoota (Steeve Reevis) s kriminální minulostí, aby sehnal kumpána na akci.
Na dohodnuté schůzce v severodakotském Fargu prodejce aut zjišťuje, že se budou na plánu podílet dva únosci. Za Carla Showaltera (Steve Buscemi) automechanik ručí, druhého hromotluka Gaeara Grimsruda (Peter Stormare) nezná. Dohodnou se, že si rovným dílem rozdělí požadovanou částku 80 tisíc dolarů. Únoscům kromě 40 tisíc připadne ještě nové auto z jeho prodejny.
Jerry však zamýšlí sehrát dvojí hru a tchánu Wadeovi oznámit, že požadavek na vykoupení manželky činí 1 000 000 dolarů. Dvěma únoscům by pak předal dohodnutou částku a zbytek si ponechal. Mezitím představuje tchánovi podnikatelský záměr na výstavbu velkého parkoviště, na nějž bude potřebovat půjčit 750 tisíc dolarů. Po analýze se Gustafson tento projekt rozhoduje zrealizovat sám a Jerrymu nabízí pouze provizi, která nebude stačit na splacení jeho dluhů.
Na noční cestě u minnesotského Brainerd, kudy zločinci převáží unesenou ženu, je staví policista. Důvodem je absence registrační značky. Když selže Carlův pokus o uplacení policisty, mohutný Gaear situaci vyřeší zkratkovitě jeho zastřelením. Carl nakládá policistovo tělo do vozu, přičemž jej zahlédne muž a žena v projíždějícím automobilu. Automobilová honička skončí vybočením stíhaného vozidla ze silnice, čehož využije Grimsrud a oba pasažéry zastřelí.
Vyšetřování trojnásobné vraždy spadá do okrsku místní policejní šerifky Marge Gundersonové (Frances McDormandová), která je v sedmém měsíci těhotenství. Dedukuje předchozí události. Ze záznamu zastřeleného policisty lze vyčíst, že posledním kontrolovaným vozem byl hnědý Ford Sierra s označením prodejce. Ve městě se setkává se dvěma prostitutkami, které s únosci spaly. Získává tak popisy mužů a informaci, že měli namířeno do Twin Cities. Poté, co získává zprávu, že v noci z hostelu telefonovali jistému Shepu Proudfootovi, vydává se za ním do Minneapolis. Automechanik si však na žádný telefonát nevzpomíná.
Jerry informuje o únosu manželky Wadea a požadavcích zločinců. Jednat prý chtějí jen s ním. Tchána odrazuje od myšlenky do případu zapojit policii. Wade však odmítne, aby milión dolarů předal Jerry a vypravuje se na setkání s únosci sám. Čekající Carl na parkovišti je překvapený, že na schůzku přijel otec ženy a postřelí jej. Bere kufřík peněz, Wade mu v sebeobraně prostřelí tvář, přesto obchodník umírá. Jerry na místo přijíždí těsně po odjezdu únosce. Carl zjišťuje skutečnou výši částky a kufřík zahrabává u kůlu plotu jedné z širých plání. Vrací se do chaty na břehu Losího jezera, kde skrývají Jean. Tu se však v době, kdy byl pryč, Gaear rozhodl zavraždit. Hromotluk bere sekeru a odcházejícího Carla také zabije.
Před odjezdem z Minneapolis se Marge zastavuje u prodejce Jerryho v práci a vyptává se na hnědou sierru. Obchodník zareaguje podrážděně a přislíbí, že zjistí co nejvíce informací o zmizelém autu. Po jeho odchodu kanceláře však ujíždí pryč. Policistka volá na velitelství, aby byl vypátrán a zadržen. Od majitele baru mezitím policie získala zajímavý tip. Jeden z hostů měl divné řeči o tom, že prožívá depresi v chatě u Losího jezera a zmiňoval se také o tuhém chlápkovi. Toho Marge využívá k obhlídce jezerní cesty na zpáteční cestě domů. Ačkoli si od toho nic neslibuje, u jednoho z domků zahlédne hledanou hnědou sierru. Vystupuje a zastihuje Gaeara ve chvíli, kdy se snaží rozemlít Carlovo tělo v drtičce na dřevo. Poté, co ji spatří, utíká na zamrzlé jezero, ale je zasažen kulkou do stehna a zadržen. Jerry je následně dopaden v motelu blízko Bismarcku v Severní Dakotě. Peníze za výkupné nakonec nikdo nezíská.
Marge leží s manželem Normem (John Carroll Lynch) v posteli a chválí ho za uměleckou práci. Normův návrh zvítězil v soutěži na podobu třícentové poštovní známky.
Ocenění:
Academy Awards
1997 - Frances McDormand (Hlavní herečka)
1997 - Ethan Coen, Joel Coen (Původní scénář)
1997 - Nejlepší film (nominace)
1997 - Joel Coen (Režie) (nominace)
1997 - William H. Macy (Vedlejší herec) (nominace)
1997 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
1997 - Střih (nominace)
Golden Globes
1997 - Nejlepší film - muzikál nebo komedie (nominace)
1997 - Frances McDormand (Nejlepší herečka - komedie nebo muzikál) (nominace)
1997 - Joel Coen (Nejlepší režie) (nominace)
1997 - Ethan Coen (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
1997 - Joel Coen (Nejlepší režie)
1997 - Nejlepší film (nominace)
1997 - Frances McDormand (Nejlepší herečka v hlavní roli) (nominace)
1997 - Ethan Coen, Joel Coen (Původní scénář) (nominace)
1997 - Roger Deakins (Nejlepší kamera) (nominace)
1997 - Nejlepší střih (nominace)
Cannes IFF
1996 - Joel Coen (Nejlepší režie)
1996 - Joel Coen (Zlatá palma) (nominace)
New York Film Critics Circle
1996 - Nejlepší film
1996 - Frances McDormand (Nejlepší herečka) (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
1996 - Nejlepší film
1996 - Joel Coen (Nejlepší režisér)
1996 - Frances McDormand (Nejlepší herečka)
1996 - Ethan Coen, Joel Coen (Nejlepší scénář)
1996 - William H. Macy (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1996 - Ethan Coen, Joel Coen (Nejlepší scénář)
1996 - Nejlepší film (nominace)
1996 - Joel Coen (Nejlepší režisér) (nominace)
1996 - Frances McDormand (Nejlepší herečka) (nominace)
César Awards
1997 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Guldbaggen
1996 - Joel Coen (Zahraniční film) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, HBO)
V českém znění: Jiří Prager - William H. Macy (Jerry Lundegaard), Zdeněk Mahdal - Steve Buscemi (Carl Showalter), Vlasta Žehrová - Frances McDormand (Marge Gundersonová), Michal Pavlata - Peter Stormare (Gaear Grimsrud), Helena Friedrichová - Kristin Rudrüd (Jean Lundegaardová), Vladimír Brabec - Harve Presnell (Wade Gustafson), Jan Maxián - Tony Denman (Scotty Lundegaard), Ivan Vyskočil - Steve Reevis (Shep Proudfoot, více rolí), Roman Hájek - Warren Keith (Reilly Diefenbach), Antonín Molčík - Larry Brandenburg (Stan Grossman), Jiří Ptáčník - John Carroll Lynch (Norm Gunderson, více rolí), Miroslav Středa - Bruce Bohne (Lou, více rolí), Josef Carda - Steve Park (Mike Yanagita), Jiří Kodeš, Kateřina Pindejová, Zdeněk Dušek - Bain Boehlke (pan Mohra), Jana Scheubová, Petr Pospíchal (titulky)
Překlad: Daniela Margoliusová
Zvuk: Václav Hálek
Produkce: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: Petr Pospíchal
Vyrobilo: Barrandov Studio Dabing v roce 1997
2.DABING (ČT)
V českém znění: Igor Bareš - William H. Macy (Jerry Lundegaard), Miroslav Táborský - Steve Buscemi (Carl Showalter), Zuzana Slavíková - Frances McDormand (Marge Gundersonová), Pavel Šrom - Peter Stormare (Gaear Grimsrud), Miroslava Pleštilová - Kristin Rudrüd (Jean Lundegaardová), Vladimír Brabec - Harve Presnell (Wade Gustafson), David Štěpán - Tony Denman (Scotty Lundegaard), Tomáš Bartůněk - Steve Reevis (Shep Proudfoot), Zdeněk Dolanský - Warren Keith (Reilly Diefenbach), Jiří Hromada - Larry Brandenburg (Stan Grossman), Miroslav Hanuš - John Carroll Lynch (Norm Gunderson), Jan Novotný - Bruce Bohne (Lou), Jan Vondráček - Steve Park (Mike Yanagita), Jan Vágner - Bain Boehlke (pan Mohra), Martina Šťastná - Larissa Kokernot (šlapka 1), Zuzana Hykyšová - Melissa Peterman (šlapka 2), Milan Bouška, Otmar Brancuzský, Ivanka Drozdová - Rose Stockton (Valerie), Michal Gulyáš, Jakub Hejdánek, Zbyšek Horák, Martin Janouš, Stanislav Lehký, Luděk Nešleha, Jiří Ptáčník, Jana Stryková, Lucie Štěpánková, Petra Tišnovská, Jaroslav Vlach, David Voráček, Jana Zenáhlíková
Překlad: Michaela Ebrová
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Mistr zvuku: Jozef Kušnír
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňaková
Vedoucí realizace: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie českého znění: Vladimír Žďánský
Vyrobila: Česká televize v roce 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.7.1997 AB Barrandov
Premiéra USA: 5.4.1996 Gramercy Pictures
Premiéra Velká Británie: 8.12.1997 (VHS) Warner Home Video
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 31.5.1996
Poprvé na DVD: 1.7.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 16.4.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 1 275 754
Tržby celkem - $ 60 600 000
Návštěvnost v ČR 26 746
Náklady (Rozpočet) - $ 7 000 000
FILMY V SÉRII
Fargo gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1115/
USA / Velká Británie, Drama / Krimi / Thriller, 1996
Režie: Joel Coen, Hrají: Frances McDormand, William H. Macy
SERIÁLY V SÉRII
Fargo (seriál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/fargo-tv-serial-fargo-krimi-drama-komedie-usa-2014-2022-37-h-15-min-minutaz-39-69-min-90/
USA, Krimi / Drama / Komedie, 2014
Režie: Adam Bernstein, Hrají: Allison Tolman, Billy Bob Thornton
„Svoji cestu za vysokým výkupným promění dvojice zabijáků v děsivou noční můru. Film byl inspirován skutečnými událostmi.
OBSAH
Cynický thriller FARGO hvězd amerického nezávislého filmu, bratrů Joela a Ethana Coenových je dalším inteligentním diváckým filmem vzniklým mimo Hollywood. Strohá režie ozvláštněná černým humorem a vynikající scénář vycházející ze skutečné události (ta se odehrála v Minnesotě v roce 1987) ukazují, že bratři Coenovi jsou stále schopni bravurně střídat styly. Výtvarně příběhu dominují nekonečně bílé, zasněžené plochy bez obzoru. Vyprávění se odvíjí ve třech propojených liniích, sledujících počínání všech hlavních postav. Soustřeďuje se na pečlivé vykreslení jednotlivých charakterů a na specifickou atmosféru snímku, ve kterém všichni mimo jiné neustále jedí a dívají se v televizi na hokej. Příběh se povětšinou odehrává "na cestě" a jeho ozvláštněním jsou i severská příjmení téměř všech postav (dle bratrů Coenových, pocházejících právě ze státu Minnesota, je zde silná skandinávská přistěhovalecká menšina).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bratří Coenové natočili naprosto dokonalou antidetektivku, plnou groteskních motivů, pitoreskních vražd a komických detektivů, k čemuž si symbolicky vypůjčili Minnesotu, ukázkový zapadákov, zemi buranů, obskurních vrahů i primitivních policistů... Naivně roztomilá policistka vyřeší jaksi mimochodem sedminásobnou vraždu s úsměvem na rtech a v sedmém měsíci těhotenství, načež cynickému pětinásobnému vrahovi udělí výchovnou lekci slušného chování a večer se nenechá připravit o pravidelné chvíle televizní pohody, aniž by po vyřešení nejzávažnějšího kriminálního případu v dějinách Minnesoty opomněla svému muži pogratulovat k úspěchu v jakési marginální výtvarné soutěži. Fargo je vlastně ironická kritika současné Ameriky, satirický šleh, zesměšnění amerického snu, chladný klenot, který nás zavede na nehostinný americký sever, do říše temnoty skryté pod tím světem sněhově bílé. Geniální film. Oh, Jes PS: O dva roky později natočil Sam Raimi kongeniální nápodobu Jednoduchý plán ... (Radek99) 5*
Vynikající thriller v coenovsky nezaměnitelném stylu. Coenům vše hrálo do karet - 1.skvostně pochmurná nálada zimní Minnesoty, 2.jednoduchý, ale přitom působivý soundtrack, 3.Macey jako charakterově podlý ňouma a smolař, tak jak to umí zahrát jenom on, 4. dvojice zločinných packalů v neodolatelném podání Buscemiho a Stormareho. Když si k tomu připočtete coenovsky absurdní humor (např. scéna, kdy Buscemi zahrabává peníze do sněhu), pak je výsledné hodnocení snadné. Jenom ten Oscar pro McDormand je mi tak trochu záhadou. (Lima) 5*
Bratři Coeni a jejich epos, který už asi nikdy nepřekonají. Jejich styl mám docela rád. Hlavně díky jejich humoru a stylu, kterým film natočili. Svižně, rychle, ale jen ve chvíli, kdy se má něco dít. Když je klídek, tak hlavně zábavně a originálně. A to je dobrá kombinace. U Farga hlavně převládá násilí, což je docela problém, ale na černý humor si určitě čas také udělají. Občas tam někdo s nějakou pekelnou hláškou zaperlí, což určitě potěší, protože jinak je tohle psychotickej film jak poleno. Například dva hlavní nepřátelé. Steve Buscemi a Peter Stormare nemohli bejt vybráni lépe. U nich je to lotrovství vidět na očích, proto se na to tak hezky kouká. Popravdě díky tomu, že v tom oni dva jsou, jsem vydržel Fargo zkouknout až do konce. Díky ním to má neskutečný náboj. Jinak by to dle mého zas tak velké hodnocení mít nemuselo. Divák v dnešní době řeší ve filmu násilí. Ať se podívá na Fargo, řek bych, že si to asi rozmyslí a bude mlčet. Pro diváky, kteří násilím opovrhují, nechť okusí Fargo. Násilí by bylo, ale tak trošku netradiční formou. No a ten závěr, ten v každým asi trošek citu, jestli ještě nějakej během sledování má, kompletně zlomí a ten osamocen odplave do širého oceánu, protože to z Vás vyvaří mozek. (Malarkey) 4*
V.I.M. FILMU
Bratři Coenové nebývali odjakživa posedlí uhlazenými komediemi s bílými chrupy Toma Hankse či George Clooneyho. Tak, jak si je pamatuji já z raných počátků, byli krvaví, cyničtí a ke všemu zázračně dobře vyprávěli. Tenhle příběh oldschoolového losera Jerryho, kterému se skvěle vymyšlený únos manželky vinou drobných okolností a velkého břicha Frances McDormand mění v hotové peklo, nepostrádá onu vražedně jednoduchou poetiku, v níž se pokazí, co může a pro jistotu ještě několikrát. Všichni jsou za drsňáky, všichni mají pod čepicí. Ale stejně je sejme jedna neškodná těhotná policistka, která proleží večery u televize – pokud se právě nezřízeně necpe.
Černohumornou absurditou prodchnutá zima ve Fargu v sobě mísí všemožně myslitelné žánry, aby je vyplivla v úhledném noir balíčku a podávala s extra porcí krve zdarma. Pod citlivou scenáristicko-režijní taktovkou Coenovic se navíc mění v osobitou podívanou obsahující tolik bizarních výjevů, že by to vydalo na menší statistickou ročenku; Pokud jste jednou viděli Petera Stormarea, kterak čtvrtí svého kolegu v drtičce na dřevo, sami dobře víte, že od té doby už nikdy nebylo nic jako dřív ;). Vedle Zbytečné krutosti je pro mě Fargo esencí všeho, co pro mě Coenovic dvojka na poli filmu znamená: Efektní hru s kontrasty, budování hutně upocené atmosféry, brilantní scénář, skvělé hlášky a nezapomenutelné herecké výkony.
Ponurý filmový výlet do opuštěného městečka uprostřed země nikoho to kloubí v mrazivě bílém balení, kontrastujícím se sténajícími houslemi a červeným kečupem proudícím z rozmašírované tváře Stevea Buscemiho. No neberte to.
OLDIES FILMU
Pokud si myslíte, že těhotná policistka toho moc nezmůže, jste na velkém omylu! Frances McDormand vám v rychlosti ukáže, že i u sebevětší šichty není břicho žádná překážka. Trailer rekapituluje většinu lepších momentů a pod rouškou „rozverné divnoty“ je lepí do sestřihu, který výsledný filmový produkt zdánlivě vůbec nepřipomíná. Ovšem jen do čtyřicáté vteřiny, v níž se odkryjí scénáristické karty a Jerry vyrukuje se svým plánem - s roztříštěním skla ukázka přitvrdí a atmosféra se změní výrazně k lepšímu. V jednu chvíli dokonce podvědomě připomíná Pulp Fiction (úsek 0:59 až 1:02)! Humorně absurdní nota se mění v tragickou, zakoktaného Macyho střídají krvavé výjevy a Steve Buscemi si uloží ukradený lup na horší časy. Navlečte si rukavice, nasaďte kulichy, vyštrachejte ze skříně lopatky a vyražte do terénu – třeba tam ten kufr peněz ve sněhu ještě čeká. Neříkejte, že vás to nikdy nenapadlo ;). A pokud se vám do té zimy nechce, určitě alespoň stahujte. Trailer sice nepatří mezi úplné „masterpieces“, ale za své silné osobité kouzlo si vaši pozornost určitě zaslouží.
VELKÁ RECENZE
Černohumorným thrillerem Fotografie z filmu / FargoFargo, za které získali Oscara za scénář, se Joel a Ethan Coenovi zapsali do širšího diváckého povědomí. Přispěla k tomu i kontroverze ohledně toho, že zcela vyfabulovaný příběh byl prezentován jako ten, který je natočen podle skutečné události. Některé scény, jako je ta se zbavováním se těla za pomocí řezačky dříví, se staly součástí popkultury, protože byly přebírány, parafrázovány i parodovány v jiných filmech.
Obavy, že televizní předělávka se ani zdaleka nemůže originálu přiblížit, byly na místě. A to i přesto, že oba bratři stojící za původním snímkem na desetidílný seriál dohlíží z pozice výkonných producentů. Ani obsazení Billyho Boba Thorntona, který si u Coenů zahrál ve screwball komedii Nesnesitelná krutost a v neonoiru Muž, který nebyl, fanoušky neuklidnilo. Až první upoutávka vzbudila naději, že nepůjde o pouhé parazitování na značce, nýbrž o vystižení absurdní poetiky původního díla, akorát uzpůsobené desetihodinovému seriálovému formátu.
FargoNasvědčoval tomu i dlouhodobější trend, kdy nejenom kabelové stanice se snaží diváka oslovit tzv. "quality TV" seriály, které můžou přebíráním postupů z uměleckých počinů (nejednoznačnost ve vyústění, morální ambivalence) a svou vypravěčskou komplexností a psychologickou drobnokresbou postav čelit kinofilmům. A prequely/remaky/sequely/spin-off jsou poslední dobou v oblibě, stačí jako příklad zmínit Hannibala a Bates Motel (oba jsou v druhé polovině druhé sezóny), Od soumraku do úsvitu (po třetí epizodě ohlášena druhá série) a připravované Rosemary má děťátko... a plánuje se i Truman Show a 12 opic.
Jak si v této konkurenci stojí Fargo? A nebudou tzv. "fargovci" (tj. fandové preferující z celé filmografie bří Coenů právě tuto vyprávěnku o ne zcela povedeném únosu) po zhlédnutí pilotu hromadně skákat do drtiček na dřevo? Na první otázku je snadná odpověď: lépe než zmíněné, pouze s výjimkou Hannibala (na obou je obdivuhodná odvaha odchýlit se od kánonu daného "předlohou", ale kulinářské psychologické drama je lepší svým příklonem k vyprávění uměleckého filmu). U druhé otázky je to s jejím zodpovězením horší, protože alespoň pilotní díl koresponduje s coenovskou poetikou, ovšem...
FargoCo je míněno "coenovskou poetikou"? Lidé, kteří od dvou rodáků z Minnesoty zhlédli téměř vše s výjimkou několika Akademií ceněných titulů (Muž, který nebyl, Tahle země není pro starý, Seriózní muž, Opravdová kuráž, V nitru Llewyna Davise), by ji mohli shrnout nějak takto: "Intelektuálně introvertní jedinci přichází do styku s mentálně mrzkými individui a celé je to ohromná zábava, protože se v rychlém tempu rozjede příčinně provázaná série souhry nešťastných událostí, jimž na vtipnosti přidává i zdánlivě vážnější žánr (neonoir, útěkářské drama, gangsterka, thriller)." Naopak ti, kteří viděli pouze v závorce uvedené, převážně melancholické snímky, by nesouhlasili a nejspíš by zmiňovali pomalejší tempo, velkou roli náhod, výskyt obtížně definovatelné ústřední postavy (je tragická?, je komická?, je tragikomická?) a nejednoznačnost.
Pilot seriálového Farga je právě ozvláštňující tím, že oba coenovské přístupy spojuje do jednoho soudržného celku, jenž nejvíc potěší ty, kteří mají filmografii bratří nakoukanou horem spodem. U ostatních to bude obtížnější, protože kdo preferuje onu odlehčenější linii, ten/ta bude mít problém s vážnějšími - téměř existenciálními - pasážemi. A kdo dává přednost právě těm, nejspíš si bude oprávněně stěžovat na potřebu souhru zdánlivě nešťastných události příčinně provázat (za vším stojí nájemný zabiják!) a vše dovysvětlit (závěrečný monolog je výborně napsaný i zahraný, scéna má díky zvolené velikosti rámování i svícení nemalou atmosféru, ale zneklidňuje existencí dané postavy, nikoliv existenciální nejednoznačností okamžiku).
FargoPo pilotu je navíc velmi těžké soudit, protože nám prozatím uniká celek. Vraťme se na chvíli ke srovnání se seriály z nedávné doby, které také vycházely ze známé filmové předlohy. U Hannibala či Od soumraku do úsvitu víme (za předpokladu, že jsme viděli filmy, případně četli knihy), že bude universum pouze rozšířeno, ale nedojde k zásadnímu odchýlení se od tzv. "uzlových bodů" (bratři musí jako rukojmí vzít pámbíčkářskou rodinu a dorazit do upírského baru - bordelu; musí se přijít na to, že elegán s kulinářskými schopnostmi je psychopatickým kanibalem).
U Farga nám koncept zůstává prozatím utajen, protože netušíme, jestli se k dobře obsazeným a výborně zahraným postavám ještě vrátíme, nebo se s každým dalším dílem přesuneme do jiného Ubožákova, do kterého zavítá Thorntonův démonický anděl strážný spojující jednotlivé epizody. V případě příklonu k druhé variantě by hrozilo, že by se narativní model, odlišný od celovečerního snímku, mohl záhy vyčerpat, protože vyprávění s paralelními protagonisty by vzhledem k jejich typizaci bylo příliš předvídatelné a divácky nezáživné.
FargoNa definitivní zhodnocení si víc než u kteréhokoliv jiného pořadu z poslední doby bude třeba počkat po odvysílání celého seriálu/série. Co se u pilotu jeví jako ozvláštňující (střet dvou různých poetik), se může příště přiklonit k jedné z nich a tím vyselektovat diváky. Stanici FX ale patří uznání za to, že v rámci quality TV pouze neexpanduje již existující fikci, ale že se odvážně drží poetiky spojované s nezávislou scénou kinematografie a dovoluje se odklonit od kánonu. Jestli mají pravdu a druzí se mýlí (jak stojí na plakátu ve sklepení), se ukáže již zítra, kdy má premiéru epizoda s pořadovým číslem dvě.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Během zimy 1987 se minneapoliský prodejce automobilů Jerry Lundegaard (William H. Macy) dostane do finančních problémů. Vymyslí proto plán únosu vlastní manželky Jean (Kristin Rudrüd), jejíž otec Wade Gustafson (Harve Presnell) je bohatý obchodník. Ten by měl poskytnout výkupné a žena se vrátit domů. Celý plán se uskuteční bez policie. Osloví proto automechanika Shepa Proudfoota (Steeve Reevis) s kriminální minulostí, aby sehnal kumpána na akci.
Na dohodnuté schůzce v severodakotském Fargu prodejce aut zjišťuje, že se budou na plánu podílet dva únosci. Za Carla Showaltera (Steve Buscemi) automechanik ručí, druhého hromotluka Gaeara Grimsruda (Peter Stormare) nezná. Dohodnou se, že si rovným dílem rozdělí požadovanou částku 80 tisíc dolarů. Únoscům kromě 40 tisíc připadne ještě nové auto z jeho prodejny.
Jerry však zamýšlí sehrát dvojí hru a tchánu Wadeovi oznámit, že požadavek na vykoupení manželky činí 1 000 000 dolarů. Dvěma únoscům by pak předal dohodnutou částku a zbytek si ponechal. Mezitím představuje tchánovi podnikatelský záměr na výstavbu velkého parkoviště, na nějž bude potřebovat půjčit 750 tisíc dolarů. Po analýze se Gustafson tento projekt rozhoduje zrealizovat sám a Jerrymu nabízí pouze provizi, která nebude stačit na splacení jeho dluhů.
Na noční cestě u minnesotského Brainerd, kudy zločinci převáží unesenou ženu, je staví policista. Důvodem je absence registrační značky. Když selže Carlův pokus o uplacení policisty, mohutný Gaear situaci vyřeší zkratkovitě jeho zastřelením. Carl nakládá policistovo tělo do vozu, přičemž jej zahlédne muž a žena v projíždějícím automobilu. Automobilová honička skončí vybočením stíhaného vozidla ze silnice, čehož využije Grimsrud a oba pasažéry zastřelí.
Vyšetřování trojnásobné vraždy spadá do okrsku místní policejní šerifky Marge Gundersonové (Frances McDormandová), která je v sedmém měsíci těhotenství. Dedukuje předchozí události. Ze záznamu zastřeleného policisty lze vyčíst, že posledním kontrolovaným vozem byl hnědý Ford Sierra s označením prodejce. Ve městě se setkává se dvěma prostitutkami, které s únosci spaly. Získává tak popisy mužů a informaci, že měli namířeno do Twin Cities. Poté, co získává zprávu, že v noci z hostelu telefonovali jistému Shepu Proudfootovi, vydává se za ním do Minneapolis. Automechanik si však na žádný telefonát nevzpomíná.
Jerry informuje o únosu manželky Wadea a požadavcích zločinců. Jednat prý chtějí jen s ním. Tchána odrazuje od myšlenky do případu zapojit policii. Wade však odmítne, aby milión dolarů předal Jerry a vypravuje se na setkání s únosci sám. Čekající Carl na parkovišti je překvapený, že na schůzku přijel otec ženy a postřelí jej. Bere kufřík peněz, Wade mu v sebeobraně prostřelí tvář, přesto obchodník umírá. Jerry na místo přijíždí těsně po odjezdu únosce. Carl zjišťuje skutečnou výši částky a kufřík zahrabává u kůlu plotu jedné z širých plání. Vrací se do chaty na břehu Losího jezera, kde skrývají Jean. Tu se však v době, kdy byl pryč, Gaear rozhodl zavraždit. Hromotluk bere sekeru a odcházejícího Carla také zabije.
Před odjezdem z Minneapolis se Marge zastavuje u prodejce Jerryho v práci a vyptává se na hnědou sierru. Obchodník zareaguje podrážděně a přislíbí, že zjistí co nejvíce informací o zmizelém autu. Po jeho odchodu kanceláře však ujíždí pryč. Policistka volá na velitelství, aby byl vypátrán a zadržen. Od majitele baru mezitím policie získala zajímavý tip. Jeden z hostů měl divné řeči o tom, že prožívá depresi v chatě u Losího jezera a zmiňoval se také o tuhém chlápkovi. Toho Marge využívá k obhlídce jezerní cesty na zpáteční cestě domů. Ačkoli si od toho nic neslibuje, u jednoho z domků zahlédne hledanou hnědou sierru. Vystupuje a zastihuje Gaeara ve chvíli, kdy se snaží rozemlít Carlovo tělo v drtičce na dřevo. Poté, co ji spatří, utíká na zamrzlé jezero, ale je zasažen kulkou do stehna a zadržen. Jerry je následně dopaden v motelu blízko Bismarcku v Severní Dakotě. Peníze za výkupné nakonec nikdo nezíská.
Marge leží s manželem Normem (John Carroll Lynch) v posteli a chválí ho za uměleckou práci. Normův návrh zvítězil v soutěži na podobu třícentové poštovní známky.
Ocenění:
Academy Awards
1997 - Frances McDormand (Hlavní herečka)
1997 - Ethan Coen, Joel Coen (Původní scénář)
1997 - Nejlepší film (nominace)
1997 - Joel Coen (Režie) (nominace)
1997 - William H. Macy (Vedlejší herec) (nominace)
1997 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
1997 - Střih (nominace)
Golden Globes
1997 - Nejlepší film - muzikál nebo komedie (nominace)
1997 - Frances McDormand (Nejlepší herečka - komedie nebo muzikál) (nominace)
1997 - Joel Coen (Nejlepší režie) (nominace)
1997 - Ethan Coen (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
1997 - Joel Coen (Nejlepší režie)
1997 - Nejlepší film (nominace)
1997 - Frances McDormand (Nejlepší herečka v hlavní roli) (nominace)
1997 - Ethan Coen, Joel Coen (Původní scénář) (nominace)
1997 - Roger Deakins (Nejlepší kamera) (nominace)
1997 - Nejlepší střih (nominace)
Cannes IFF
1996 - Joel Coen (Nejlepší režie)
1996 - Joel Coen (Zlatá palma) (nominace)
New York Film Critics Circle
1996 - Nejlepší film
1996 - Frances McDormand (Nejlepší herečka) (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
1996 - Nejlepší film
1996 - Joel Coen (Nejlepší režisér)
1996 - Frances McDormand (Nejlepší herečka)
1996 - Ethan Coen, Joel Coen (Nejlepší scénář)
1996 - William H. Macy (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1996 - Ethan Coen, Joel Coen (Nejlepší scénář)
1996 - Nejlepší film (nominace)
1996 - Joel Coen (Nejlepší režisér) (nominace)
1996 - Frances McDormand (Nejlepší herečka) (nominace)
César Awards
1997 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Guldbaggen
1996 - Joel Coen (Zahraniční film) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, HBO)
V českém znění: Jiří Prager - William H. Macy (Jerry Lundegaard), Zdeněk Mahdal - Steve Buscemi (Carl Showalter), Vlasta Žehrová - Frances McDormand (Marge Gundersonová), Michal Pavlata - Peter Stormare (Gaear Grimsrud), Helena Friedrichová - Kristin Rudrüd (Jean Lundegaardová), Vladimír Brabec - Harve Presnell (Wade Gustafson), Jan Maxián - Tony Denman (Scotty Lundegaard), Ivan Vyskočil - Steve Reevis (Shep Proudfoot, více rolí), Roman Hájek - Warren Keith (Reilly Diefenbach), Antonín Molčík - Larry Brandenburg (Stan Grossman), Jiří Ptáčník - John Carroll Lynch (Norm Gunderson, více rolí), Miroslav Středa - Bruce Bohne (Lou, více rolí), Josef Carda - Steve Park (Mike Yanagita), Jiří Kodeš, Kateřina Pindejová, Zdeněk Dušek - Bain Boehlke (pan Mohra), Jana Scheubová, Petr Pospíchal (titulky)
Překlad: Daniela Margoliusová
Zvuk: Václav Hálek
Produkce: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: Petr Pospíchal
Vyrobilo: Barrandov Studio Dabing v roce 1997
2.DABING (ČT)
V českém znění: Igor Bareš - William H. Macy (Jerry Lundegaard), Miroslav Táborský - Steve Buscemi (Carl Showalter), Zuzana Slavíková - Frances McDormand (Marge Gundersonová), Pavel Šrom - Peter Stormare (Gaear Grimsrud), Miroslava Pleštilová - Kristin Rudrüd (Jean Lundegaardová), Vladimír Brabec - Harve Presnell (Wade Gustafson), David Štěpán - Tony Denman (Scotty Lundegaard), Tomáš Bartůněk - Steve Reevis (Shep Proudfoot), Zdeněk Dolanský - Warren Keith (Reilly Diefenbach), Jiří Hromada - Larry Brandenburg (Stan Grossman), Miroslav Hanuš - John Carroll Lynch (Norm Gunderson), Jan Novotný - Bruce Bohne (Lou), Jan Vondráček - Steve Park (Mike Yanagita), Jan Vágner - Bain Boehlke (pan Mohra), Martina Šťastná - Larissa Kokernot (šlapka 1), Zuzana Hykyšová - Melissa Peterman (šlapka 2), Milan Bouška, Otmar Brancuzský, Ivanka Drozdová - Rose Stockton (Valerie), Michal Gulyáš, Jakub Hejdánek, Zbyšek Horák, Martin Janouš, Stanislav Lehký, Luděk Nešleha, Jiří Ptáčník, Jana Stryková, Lucie Štěpánková, Petra Tišnovská, Jaroslav Vlach, David Voráček, Jana Zenáhlíková
Překlad: Michaela Ebrová
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Mistr zvuku: Jozef Kušnír
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňaková
Vedoucí realizace: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie českého znění: Vladimír Žďánský
Vyrobila: Česká televize v roce 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.7.1997 AB Barrandov
Premiéra USA: 5.4.1996 Gramercy Pictures
Premiéra Velká Británie: 8.12.1997 (VHS) Warner Home Video
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 31.5.1996
Poprvé na DVD: 1.7.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 16.4.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 1 275 754
Tržby celkem - $ 60 600 000
Návštěvnost v ČR 26 746
Náklady (Rozpočet) - $ 7 000 000
FILMY V SÉRII
Fargo gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1115/
USA / Velká Británie, Drama / Krimi / Thriller, 1996
Režie: Joel Coen, Hrají: Frances McDormand, William H. Macy
SERIÁLY V SÉRII
Fargo (seriál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/fargo-tv-serial-fargo-krimi-drama-komedie-usa-2014-2022-37-h-15-min-minutaz-39-69-min-90/
USA, Krimi / Drama / Komedie, 2014
Režie: Adam Bernstein, Hrají: Allison Tolman, Billy Bob Thornton
Tvůrci a herci
Joel Coen (Režie), Ethan Coen (Režie), Ethan Coen (Produkce), Carter Burwell (Hudba), Roger Deakins (Kamera), Joel Coen (Střih), Ethan Coen (Střih), John S. Lyons (Casting), Rick Heinrichs (Scénografie), Mary Zophres (Kostýmy), Skip Lievsay (Zvuk), John Blake (Masky), Ethan Coen (Scénář), Joel Coen (Scénář), Frances McDormand (Herec), William H. Macy (Herec), Steve Buscemi (Herec), Harve Presnell (Herec), Peter Stormare (Herec), Melissa Peterman (Herec), Warren Keith (Herec), Larry Brandenburg (Herec), J. Todd Anderson (Herec), John Carroll Lynch (Herec), Bix Skahill (Herec), Bruce Campbell (Herec), Tony Denman (Herec), Steve Reevis (Herec), Michelle Hutchison (Herec)
1996/98/USA, Velká /Británie/Drama, Krimi, Thriller
- Carter Burwell pro hlavní hudební téma filmu přepracoval melodii norské lidové písně "Den Bortkomne Sauen", v překladu "Ztracená ovce".
- Únosci Gaear (Peter Stormare) a Carl (Steve Buscemi) používají poloautomatickou pistoli SIG-Sauer P226 ráže 9 mm. Wade Gustafson (Harve Presnell) postřelí Carla do tváře revolverem Smith & Wesson Model 28 ráže .357 Magnum. Policistka Marge (Frances McDormand) postřelí Gaeara do nohy revolverem Smith & Wesson Model 36 ráže .38 Special.
- Ve snímku se objevují převážně americké vozy značky Oldsmobile, konkrétně Cutlass Calais, Cutlass Ciera, Cutlass Cruiser, Cutlass Supreme, Delta 88 Royale, Ninety-Eight Regency. Značka Oldsmobile patřila k nejstarším, vznikla v r. 1897 a v roce 2004 skončila produkce automobilů pod touto značkou v rámci General Motors.
- Přestože bratři Cohenové na režii spolupracovali společně, v závěrečných titulcích je jako režisér uveřejněn jen Joel.
- Obrazy kachen, které jsou krátce vidět v domě Gundersonových, jsou malby bratrů Hauptamnových, o kterých je ve filmu zmínka jako o konkurentech Norma pro výběr motivu na poštovní známky. Jejich malby se skutečně často objevují na poštovních známkách v Americe.
- Sněžný pluh, který projede kolem motelu na konci filmu, nebyl součástí scénáře, do záběru se dostal jelikož státní zaměstnanci ignorovali varování o probíhajícím natáčení.
- Fuck a jeho odvozeniny se ve filmu objevují 75x, nejčastěji v podání Carla.
- Jméno zákazníka, který si kupuje auto, je Bucky (jeho jméno je slyšet když ho osloví jeho žena). V titulcích je uveden jako "rozlobený zákazník".
- Jedním z časopisů na polici na WC v domě Lundegaarda je Playboy. Je vidět když Jerry přijde domů po únosu jeho ženy a prohlíží byt.
- Letadlo, které přistává když Carl přijiždí na letiště, je Northwest DC-9.
- Krátce po svém zastřelení říká Steve Buscemi větu: "You fuckin' shot me!". Je to stejná věta, kterou za podobných okolností vyřkl ve filmu Mystery Train (1989).
- Film ve skutečnosti není založen na skutečené události.
- Při vjezdu do Brainerd z jihu můžeme vidět sochu Paula Bunyana, která "vítá v Brainerd". Ve skutečnosti tam žádná není.
- Tvůrci často odkazují na Kubricka - Mechanický poměranč či Olověná vesta.
- Role Carla Showaltera byla napsána speciálně pro Steva Buscemiho.
- Autoři upadli v nemilost u mnoha svých konzervativnějších krajanů z Minnesoty, kteří jim nemohou odpustit, že typický minnesoťan je ve filmu vyobrazen jako "nepříliš inteligentní buran s divným a směšným nářečím, kterému nikdo moc nerozumí."
- Silnější výrazivo: Jazyk, kterým si pod vousy mumlá postava Grimsruda ve scéně automobilové honičky, je Stormarova rodná švédština. Konkrétně pronese slova: "Zkurvená píča."
Odkazy