Amistad / Amistad (1997/152/USA/Drama, Historický, Mysteriózní) 76% -ED-

JEDNOU VĚTOU
„Na cestě do Ameriky proměnili své okovy za vysněnou svobodu.“

OBSAH
Psal se rok 1839 a u břehů Long Islandu přistála loď Amistad. Na její palubě bylo 53 černých otroků, kteří se vzbouřili na cestě z Afriky do Jižní Ameriky. Rekonstrukce skutečné události poskytla Spielbergovi silný dramatický příběh s výrazným etickým akcentem, neboť na vzbouřence čeká soud. Tehdejší prezident Van Buren, usilující o znovuzvolení a hlasy jižanských plantážníků, chce vězně obětovat, na stranu Afričanů se naopak staví bojovník proti otroctví Theodore Joadson, právník Roger Baldwin a bývalý prezident John Quincy Adams.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. (Matty)4*

Spielberg je frajer. O tom žádná. Ale někdy ty jeho vize předčí skutečnost. U Amistadu nemůžu říct, že bych se nudil. Také ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bavil. Tenhle příběh je vyprávěn tak poctivě, že mu chybí jakýkoliv pud sebezáchovy, který by mě upozornil na to, že během dvou a půl hodin se nestane prakticky nic natolik zajímavého, co by mě donutil se vzbudit. Největší problém nicméně vnímám v samotných hercích. Ne, že by byli špatní. Oni ale filmem prostě jenom prochází. Chvíli se nadechnou a jakmile se vydechnou, už je na scéně někdo jiný. Nikdo tady nemá výslovné slovo, které by mě donutilo jeho životní příběh sledovat dál. Po shlédnutí jsem ale pochopil, že tohle není příběh lidí, ale lodi, která měla tu smůlu, že cestovala na Ameriku. Halt, škoda dřeva na to prkno. (Malarkey) 3*

Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. (Radyo) 3*

VELKÁ RECENZE
Při vzpouře povraždí bílou posádku lodi - a přesto jim nakonec senilní stařík v podání famózního Anthonyho Hopkinse vybojuje u Nejvyššího soudu verdikt „nevinní“. Máme fandit „divochům“ jen proto, že bránili svou svobodu?
Leckdo se asi nelibě zavrtí v křesle. Milostná zápletka? Veškerá žádná. Romantický hrdina? Kde by se vzal; vždyť i exotický vůdce Afričanů budí spíš hrůzu než sympatie. Co s tak odpornou kocábkou, když kiny zároveň pluje Titanic plný bohatých rób, šampaňského a polibků za zvuků tklivých smyčců? (Ostatně právě takovou přízračnou „loď snů“ nechá hračička Spielberg proplout za noci v těsné blízkosti otrokářského škuneru - a z paluby na palubu na sebe nevěřícně zírají dva světy.)
Amistad přesto zasluhuje pozornost - vzdor tomu, že Spielberg už rozhodně natočil lepší filmy. Možná míval dramaticky slabší látky než tenhle „pravdivý příběh“ z nelichotivé americké historie, zato však lepší scénáře.
Amistad totiž přejímá model takzvaných justičních dramat, jejichž hrdinové postupně putují od nejnižších soudních instancí k nejvyšším. To není zrovna pastva pro oči - zvláště když autoři navíc zahltili dialog vysvětlivkami mocenských intrik a kazatelským moralizováním, v tak doslovné naléhavosti u Spielberga nevídaným. Dáli se přesto na Amistad dívat bez újmy a někdy dokonce bez dechu, mohou se za to vzájemně plácat po ramenou hlavně Hopkins se Spielbergem.
Hopkinsův portrét „starého kecky“ exprezidenta Adamse, jenž dříme mezi kongresmany a hopkavě ožívá jen u květináčů ve svém skleníku, získal právem oscarovou nominaci: divák se vyloženě těší, až to podceňovaný děda před Nejvyšším soudem pořádně rozpálí. A režisér? Jednak skvěle vystavěl hrozivou zeď mezi amerikanizovanými černochy a jejich bratry, živočišně autentickými „barbary“ z Afriky. Zdaleka mezi nimi neleží jen jazyková bariéra, z níž Spielberg vytěžil jiskřivý humor.
Amistad je totiž hlavně příběhem o komunikaci beze slov, počínaje kreslením map v písku a konče svérázným výkladem bible, jak si jej zajatí vzbouřenci odvodí jen z ilustrací. Pak je tu ještě Spielberg coby inscenátor skvělých „jemnůstek“, v nichž znovu dává Titaniku lekci.
Obraz krvavé vzpoury, s nímž by si jiný tvůrce dlouze hrál „v masových“ výjevech, odvypráví v úderných detailech během úvodní čtvrthodinky - a sotva divák propadne iluzi, že to nejtvrdší má už za sebou, vrátí se k hrůzné plavbě ve vzpomínkách vzbouřeneckého vůdce. Tam, kde Cameron nechává z Titaniku padat desítky a stovky ječících statistů, zachytí Spielbergův hrdina pohled černošky s nemluvnětem, která usedá na zábradlí zkrvavené paluby - a v příštím záběru už je její místo prázdné. Tenhle mistrný filmařský okamžik, podobně jako třeba legendární červený kabátek v Schindlerově seznamu, jasně slibuje, že u Jurských parků Spielbergova dráha neskončila.

PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek)
Škuner La Amistad přepravuje černé otroky u pobřeží španělské kolonie Kuby v roce 1839. Zajatec Cinqué vede povstání proti posádce, z níž je většina zabita. Dva navigátoři, Pedro Montes a José Ruiz, jsou ušetřeni pod podmínkou, že pomohou loď doplout do Afriky. Španělé je zradí a místo toho vplují do amerických vod, kde loď zastaví americký lodní terminál Washington a vzbouřenci jsou zatčeni.
Otroky se rozpoutá složitá právní bitva. Americký prokurátor William S. Holabird proti nim vznese obvinění z pirátství a vraždy. Tato obvinění jsou v trestním řízení zamítnuta, protože k vraždám došlo mimo teritoriální vody Spojených států.
Následuje občanskoprávní spor, v němž si Montes a Ruiz nárokují zajatce jako majetek a dva důstojníci z washingtonské lodi jako zachráněné . Španělská vláda královny Isabely II. zasáhne na podporu Montese a Ruize na základě smlouvy z roku 1795, známé také jako Pinckneyho smlouva. Aby se zabránilo diplomatickému incidentu, prezident Martin Van Buren nařídí svému ministrovi zahraničí Johnu Forsythovi , aby podpořil španělský nárok. Mezitím se abolicionista Lewis Tappan a jeho černošský spolupracovník Theodore Joadson (bývalý otrok) rozhodnou zajatcům pomoci. Osloví brilantního právníka, bývalého prezidenta USA a úřadujícího amerického kongresmana Johna Quincyho Adamse , ale ten se zdráhá zapojit. Místo toho si najmou mladého a excentrického právníka Rogera Shermana Baldwina .
Baldwin, který kvůli jazykové bariéře nemůže se svými klienty přímo hovořit, má podezření, že otroci nejsou Kubánci, ale Afričané, kteří byli uneseni a nelegálně přepraveni v rámci zakázaného transatlantického obchodu s otroky . Spolu s Joadsonem prohledávají La Amistad a nacházejí dokumenty, které dokazují, že zajatci byli uneseni ze Sierry Leone a přepraveni přes Atlantik na palubě portugalské otrokářské lodi Tecora, než byli převezeni do La Amistad v Havaně . Soudce je ohromen a signalizuje svůj úmysl zamítnout žalobu americké a španělské vlády a zajatce propustit.
Aby Van Buren tuto možnost vyloučil, nahradí soudce mladším mužem, Coglinem, o kterém se domnívá, že bude snazší s ním manipulovat. Joadson žádá o radu Adamse, který mu říká, že soudní případy obvykle vyhrává strana s nejlepším „příběhem“. Baldwin a Joadson najmou osvobozeného vojáka Jamese Coveyho jako tlumočníka, což Cinquému umožní svědčit přímo před soudem. Popisuje, jak byl unesen z domova a hrůzy Střední pasáže . Baldwin zavolá kapitána Charlese Fitzgeralda ze západoafrické eskadry Královského námořnictva, aby potvrdil Cinquého výpověď. Spekuluje, že zajatci byli odvezeni na palubu Tecory v nechvalně známé otrokářské pevnosti Lomboko . Při křížovém výslechu Fitzgerald připouští, že neexistují žádné přímé důkazy o existenci Lomboka. Jak napětí roste, Cinqué náhle vstává a požaduje: „Dejte nám, nám svobodu!“. Soudce Coglin, dojat Cinquéovými emocemi, rozhodl o propuštění Afričanů a o zatčení Montese a Ruize a obvinění z nelegálního obchodu s otroky.
Pod tlakem senátora Johna C. Calhouna z Jižní Karolíny , který zastupuje zájmy otrokářů na americkém Jihu , se Van Buren odvolává k Nejvyššímu soudu . Baldwin a Joadson Adamse znovu navštíví a po setkání s Cinquém souhlasí, že bude Afričany zastupovat před Nejvyšším soudem. Adamsův vášnivý a výmluvný projev přesvědčí soud, aby rozsudek potvrdil a Afričany propustil.
Lomboko je napadeno královskou námořní pěchotou vedenou Fitzgeraldem a otroci držení tam jsou osvobozeni. Fitzgerald nařizuje lodnímu kanónu zničit pevnost a diktuje Forsythovi sarkastický dopis, v němž říká, že měl pravdu – nechvalně známá otrokářská pevnost (nyní) neexistuje.
Van Buren je zdiskreditován svou neschopností zabránit propuštění Afričanů a prohrává volby v roce 1840 s Williamem Henrym Harrisonem . Španělská vláda pokračuje ve svém požadavku na odškodnění až do americké občanské války .
Titulky říkají, že se Cinqué vrací do Afriky, ale kvůli občanské válce v Sieře Leone se nemůže znovu setkat se svou rodinou.

VÝROBA
Při obsazování role Josepha Cinquého měl Spielberg přísné požadavky, aby herec měl působivý fyzický vzhled, byl schopen ovládat autoritu a byl západoafrického původu. Herec, který roli získal, se také musel naučit mendéský přízvuk, kterým Cinqué mluví. Role byla nabídnuta Cubovi Goodingovi Jr., ale odmítl ji a později toho litoval. Dustinovi Hoffmanovi byla role nabídnuta, ale odmítl ji, zatímco Will Smith a hudebník Seal se oba snažili roli získat. Navzdory otevřeným konkurzům, které se konaly v Londýně, Paříži a Sierra Leone, zůstala role neobsazena pouhých devět týdnů před začátkem natáčení. Spielberg byl připraven odložit produkci až o dva roky, pokud by nenašel vhodného herce. Poté, co Spielberg zvážil více než 150 herců, zhlédl záznam konkurzu relativně neznámého herce Djimona Hounsoua, jak čte projev ze scénáře filmu. Poté, co si Hounsou přečetl projev v angličtině a dále se ho naučil v mendéšti, byl Spielberg natolik ohromen, že ho obsadil do role Cinqué. Hounsou se zúčastnil konkurzu s nadějí, že získá jen malou roli, a uvedl, že předtím, než roli získal, o příběhu nevěděl. Přečetl si řadu knih o povstání a následném procesu, aby se seznámil s událostmi zobrazenými ve filmu.
Morgan Freeman byl vybrán pro roli Theodora Joadsona na základě principu „kdo dřív přijde“; Joadson byl ve filmu fiktivní postavou představující soubor afroamerických abolicionistů v 19. století. Herec a filmový režisér Spike Lee údajně dostal nabídku na roli, ale ten ji odmítl. Freemanovi byla nabídnuta role praporčíka Jamese Coveyho, ale on se rozhodl hrát Joadsona poté, co si uvědomil, že Covey je na něj příliš mladý. Chiwetel Ejiofor debutoval ve filmu jako Covey, když se na tuto roli zúčastnil konkurzu při hraní Othella v Královském národním divadle v Londýně, když ještě studoval na Londýnské akademii hudby a dramatického umění.
Soudce Nejvyššího soudu USA ve výslužbě Harry Blackmun se ve filmu objevil v epizodní roli soudce Josepha Storyho. Blackmun byl poctěn, že se ve filmu objevil, a uznal, že se jedná o „významný film o boji našeho národa s otroctvím“.
Djimon Hounsou měl pro svou roli Josepha Cinquého pouhých 10 dní na to, aby se naučil jazyk Mende; přestože rodný jazyk Gun Mendeho i Hounsoua pochází ze západní Afriky, bylo mezi nimi jen málo podobností. Hounsou se trápil s naučením všech replik v mende a některé z nich se uchýlil k fonetickému recitaci, s výjimkou nejdůležitějších scén, kde se ujistil, že rozumí každému pronesenému slovu. Hounsou uvedl, že spoutání skutečnými řetězy a pouty během natáčení patřilo k nejnáročnějším aspektům filmu, což ho vedlo k úvahám, že by hned první den z natáčení odstoupil.
Mezi místy natáčení patřil Mystic Seaport, který zároveň sloužil jako New Haven. Filmové štáby tam strávily čtyři dny a zaměstnávaly přibližně 300 komparzistů. Řada scén se natáčela v Newportu na Rhode Islandu. Mnoho scén u soudní budovy se natáčelo ve Old Colony House, zatímco scény z vězení se natáčely ve Fort Adams.
Během scény, kde se postavy Josepha Cinquého a Johna Quincyho Adamse poprvé setkávají, se herci Hounsou a Anthony Hopkins „prodírali záběr za záběrem a snažili se neplakat“ a Steven Spielberg jim musel neustále říkat, aby zadržovali slzy, protože to pro daný okamžik scény nebylo vhodné. Hopkins údajně plakal i po dokončení scény.
Celý film byl dokončen za 51 dní a stál přibližně 39 milionů dolarů (v roce 2024 to bylo přibližně 85,6 milionů dolarů).
Před uvedením filmu do kin proběhla právní bitva mezi Spielbergovou společností DreamWorks Pictures a spisovatelkou Barbarou Chase-Riboud; ta tvrdila, že pro scénář byly vyňaty určité detaily z jejího románu Echo of Lions z roku 1989. Chase-Riboud podala žalobu na porušení autorských práv ve výši 10 milionů dolarů.

SKUTEČNOST
Vzpoura na lodi Amistad byla vzpoura černých otroků proti posádce lodi španělského škuneru Amistad. Loď vyplula roku 1839 z Havany a mířila do jiného kubánského přístavu. Otroci se pod vedením muže Josepha Cinquea (1813? – 1880) vzbouřili a zavraždili kapitána s lodním kuchařem. Protože neovládali umění navigace, nechali naživu dva bílé muže a dali jim za úkol dopravit škuner do Afriky. Navigátoři ale loď nepozorovaně navedli severním směrem a po 50 dnech přistáli u pobřeží Long Islandu, byli zajati americkou válečnou lodí a transportováni do města New London v Connecticutu, kde byli Cinque a jeho druzi obviněni z pirátství a vraždy. Nejvyšší soud Spojených států, po výmluvné obhajobě bývalého prezidenta Johna Q. Adamse, je roku 1841 osvobodil s argumentem, že obchod s otroky je nelegální a vzpoura proti otrokářům tak byla legitimní. Černoši pak byli na vlastní žádost odvezeni do Afriky.

Postavy a obsazení
• Morgan Freeman - Theodore Joadson
• Nigel Hawthorne - Martin Van Buren
• Anthony Hopkins - John Quincy Adams
• Djimon Hounsou - Sengbe Pieh/Joseph Cinqué
• Matthew McConaughey - Roger Sherman Baldwin
• David Paymer - John Forsyth
• Pete Postlethwaite - William S. Holabird
• Stellan Skarsgard - Lewis Tappan
• Anna Paquin - královna Isabella II.
• Chiwetel Ejiofor - James Covey
• Paul Guilfoyle - Attorney
• Xander Berkeley - Ledger Hammond
• Jeremy Northam - soudce Coglin 

Ocenění
*Academy Awards (1998)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - Janusz Kaminski (Nejlepší kamera) (nominace)
1998 - Ruth E. Carter (Nejlepší kostýmy) (nominace)
1998 - John Williams (Nejlepší původní dramatická hudba) (nominace)

*American Society of Cinematographers (1998)
1998 - Janusz Kaminski (Mimořádný přínos v kameře pro celovečerní film) (nominace)

*Critics Choice Awards (1998)
1998 - Amistad (Nejlepší film) (nominace)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli)

*Chicago Film Critics Association Awards (1998)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - Djimon Hounsou (Nejnadějnější herec) (nominace)

*David di Donatello Awards (1998)
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší zahraniční film) (nominace)

*Directors Guild of America (1998)
1998 - Steven Spielberg (Výjimečné režijní dílo ve filmu) (nominace)

*European Film Awards (1998)
1998 - Stellan Skarsgard (Výjimečný evropský přínos ve světové kinematografii)

*Golden Globes (1998)
1998 - Amistad (Nejlepší film - drama) (nominace)
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - Djimon Hounsou (Nejlepší herec v hlavní roli - drama) (nominace)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)

*Satellite Awards (1998)
1998 - Steven Spielberg, Debbie Allen, Colin Wilson (Nejlepší film - drama) (nominace)
1998 - Djimon Hounsou (Nejlepší herec v hlavní roli - drama) (nominace)
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - David Franzoni (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
1998 - Janusz Kaminski (Nejlepší kamera)
1998 - Michael Kahn (Nejlepší střih) (nominace)
1998 - Rick Carter (Nejlepší výprava) (nominace)
1998 - Ruth E. Carter (Nejlepší kostýmy) (nominace)
1998 - John Williams (Nejlepší původní hudba) (nominace)

*Grammy Awards (1999)
1999 - John Williams (Nejlepší instrumentální skladba napsaná pro film nebo televizi) (nominace)

*Image Awards (1998)
1998 - Djimon Hounsou (Vynikající herec v hlavní roli)
1998 - Morgan Freeman (Vynikající herec ve vedlejší roli)
1998 - Amistad (Vynikající film) (nominace)

*Online Film Critics Society Awards (1998)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - Amistad (Top Ten Filmů Roku, 5. místo)

*PGA Awards (1998)
1998 - Steven Spielberg, Debbie Allen, Colin Wilson (Výjimečný producent filmového díla) (nominace)
1998 - Steven Spielberg, Debbie Allen, Colin Wilson (Vision Award – filmová díla)

*Political Film Society (1998)
1998 - Amistad (Exposé) (nominace)

*Actor Awards (1998)
1998 - Anthony Hopkins (Vynikající výkon herce ve vedlejší roli) (nominace)

*Art Directors Guild (1998)
1998 - Rick Carter, Tony Fanning, Christopher Burian-Mohr, William James Teegarden, Lauren E. Polizzi, John Berger, Paul Sonski, Nicholas Lundy, Hugh Landwehr (Vynikající výprava – celovečerní film) (nominace)
1998 - Easton Smith (Vynikající výprava – historický film) (nominace)

*Southeastern Film Critics Association Awards (1998)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - Amistad (Nejlepší film, 7. místo) (nominace)

*MovieGuide Awards (1998)
1998 - Amistad (Cena Epiphany – nejinspirativnější film)
1998 - Amistad (Nejlepší film pro dospělé publikum)

*International Film Music Critics Award (2023)
2023 - John Williams, Mike Matessino, Jeff Bond, Jim Titus (Nejlepší archivní vydání) (nominace)

*Online Film & Television Association (1998)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - Djimon Hounsou (Nejlepší průlomový herecký výkon - muž)
1998 - Djimon Hounsou (Nejlepší herec v dramatu) (nominace)
1998 - John Williams (Nejlepší původní dramatická hudba) (nominace)
1998 - Michael Kahn (Nejlepší střih) (nominace)
1998 - Janusz Kaminski (Nejlepší kamera) (nominace)
1998 - Rick Carter, Tony Fanning, Christopher Burian-Mohr, William James Teegarden, Rosemary Brandenburg (Nejlepší výprava) (nominace)

*Heartland Film (1997)
1997 - Steven Spielberg (Truly Moving Picture Award)

*Awards Circuit Community Awards (1997)
1997 - Janusz Kaminski (Nejlepší kamera) (nominace)
1997 - Ruth E. Carter (Nejlepší kostýmy) (nominace)
1997 - John Williams (Nejlepší původní hudba) (nominace)
1997 - Amistad (Čestné uznání – další nejlepší filmy) (nominace)

*20/20 Awards (2018)
2018 - Ruth E. Carter (Nejlepší kostýmy) (nominace)

DABING
1.DABING (HBO)
V českém znění: Pavel Rímský - Morgan Freeman (Theodore Joadson), Vladimír Brabec - Nigel Hawthorne (Martin Van Buren), Josef Vinklář - Anthony Hopkins (John Quincy Adams), Tomáš Juřička - Djimon Hounsou (Cinque), Lumír Olšovský - Matthew McConaughey (Roger Sherman Baldwin), Jiří Prager - David Paymer (tajemník John Forsyth), Zdeněk Maryška - Pete Postlethwaite (Holabird), Jiří Plachý - Stellan Skarsgard (Lewis Tappan), Klára Jandová - Anna Paquin (královna Isabella II.), Jan Šťastný - Chiwetel Ejiofor (Covey), Jiří Čapka - Paul Guilfoyle (advokát), Oldřich Vlach - Peter Firth (kapitán Fitzgerald), Lukáš Hlavica - Xander Berkeley (Hammond), Zdeněk Mahdal - Jeremy Northam (soudce Coglin), Jaromír Meduna - Arliss Howard (John C. Calhoun), Petr Meissel - Austin Pendleton (profesor Gibbs), Dalimil Klapka - Daniel von Bargen (dozorce Pendleton), Jiří Zavřel - Pedro Armendáriz Jr. (generál Espatero), Martin Velda - Michael Massee (vězeňský dozorce), Mário Kubec - Jake Weber (pan Wright), Václav Knop (Titulky), Jan Hanžlík, Jiří Klem a další
Překlad: Petra Valentinová
Zvuk: Petr Mandák
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a Režie: Václav Knop
Vyrobilo: AW Studio Praha pro HBO v roce 2000

2.DABING (Filmbox)
V českém znění: Pavel Rímský - Morgan Freeman (Theodore Joadson), Ladislav Županič - Nigel Hawthorne (Martin Van Buren), Jiří Plachý - Anthony Hopkins (John Quincy Adams), Ivo Hrbáč - Djimon Hounsou (Cinque), Filip Jančík - Matthew McConaughey (Roger Sherman Baldwin), Martin Zahálka - David Paymer (tajemník John Forsyth), Tomáš Juřička - Pete Postlethwaite (Holabird), Ladislav Cigánek - Stellan Skarsgard (Lewis Tappan), Viktorie Taberyová - Anna Paquin (královna Isabella II.), Filip Švarc - Chiwetel Ejiofor (Covey), Bohdan Tůma - Paul Guilfoyle (advokát + Titulky), Pavel Vondra - Peter Firth (kapitán Fitzgerald), Marek Libert - Xander Berkeley (Hammond), Petr Gelnar - Jeremy Northam (soudce Coglin), Abu Bakaar Fofanah (Fala), Petr Svoboda - Arliss Howard (John C. Calhoun), Ralph Brown (plukovník Gedney), Ludvík Král - Austin Pendleton (profesor Gibbs), Razaaq Adoti (Yamba), Jiří Valšuba - Daniel von Bargen (dozorce Pendleton), Geno Silva (Ruiz), Zdeněk Maryška - Pedro Armendáriz Jr. (generál Espatero), Tomas Milian (Calderon) , Radek Hoppe - Michael Massee (vězeňský dozorce), Derrick N. Ashong (Buakei), Ivo Novák - Jake Weber (pan Wright), John Ortiz (Montes), Jan Škvor - Darren R. Burrows (plukovník Meade), Bohuslav Kalva - Allan Rich (soudce Juttson) a další
Preklad: Renáta Mlíkovská
Zvuk: Ladislav Hrádek
Produkce: Monika Ejdrnová
Vedoucí výrobního štábu: Leoš Lanči
Dialogy: Luděk Koutný
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group pro SPI International v roce 2019

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.2.1998 Bontonfilm
Premiéra USA: 4.12.1997 DreamWorks 
Premiéra v půjčovnách VHS: 9.09.1998 Hollywood Classic Entertainment
Poprvé na DVD: 24.5.2004 Universal 
Poprvé na Blu-ray: 7.5.2014 Magic Box
 

Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/amistad

Tržby v ČR - Kč 1 102 041
Tržby celkem - $ 58 300 000
Návštěvnost v ČR 18 097
Náklady (Rozpočet) - $ 36 000 000 Zajímavost k filmu
- Natočení celého filmu zabralo 31 dní.
- Producent Debbie Allen obcházel filmová studia 14 let, aby dostal film do oběhu.
- Snímek byl natočen na motivy skutečného příběhu o povstání otroků roku 1830, které se odehrálo na palubě lodi La Amistad u pobřeží Kuby.
- Jazyk mende ve skutečnosti není jazykem ani jednoho z hlavních představitelů. Pro Chiwetele Ejiofora (Ensiign Covey), jehož rodiče pocházejí z východu Nigérie, by to byl jazyk igbo, a pro Benince Djimona Hounsou (Cinque) a Nigerijce ze západu Razaaqa Adotiho (Yamba) jazyk yoruba.
- Herci Denzel Washington i Cuba Gooding Jr. odmítli roli Cinquea (Djimon Hounsou). Sean Connery zase odmítl roli Johna Quincyho Adamse (Anthony Hopkins).
- Slovo "Amistad" znamená ve španělštině přátelství.

 

Odkazy

https://www.csfd.cz/film/8627-amistad/komentare/

 https://www.imdb.com/title/tt0118607/combined

 

Hrají:

Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti, Anna Paquin, Tomas Milian, Chiwetel Ejiofor, Paul Guilfoyle, Xander Berkeley, Jeremy Northam, Arliss Howard, Peter Firth, Daniel von Bargen, Austin Pendleton, Rusty Schwimmer, Pedro Armendáriz Jr., Michael Massee, Jake Weber, Roy Cooper, Kevin J. O'Connor, Michael Riley, Harry Groener, John Ortiz, Ralph Brown, Castulo Guerra, Darren E. Burrows, Victor Rivers, Allan Rich, Hawthorne James, Gerald R. Molen, Geno Silva, León Singer, Sean McGuirk, George Gerdes, Ingrid Walters, Robert Walsh