Amistad / Amistad (1997/152/USA/Drama, Historický, Mysteriózní) 76%
10.07.2018 15:27
JEDNOU VĚTOU
„Na cestě do Ameriky proměnili své okovy za vysněnou svobodu.“
OBSAH
Psal se rok 1839 a u břehů Long Islandu přistála loď Amistad. Na její palubě bylo 53 černých otroků, kteří se vzbouřili na cestě z Afriky do Jižní Ameriky. Rekonstrukce skutečné události poskytla Spielbergovi silný dramatický příběh s výrazným etickým akcentem, neboť na vzbouřence čeká soud. Tehdejší prezident Van Buren, usilující o znovuzvolení a hlasy jižanských plantážníků, chce vězně obětovat, na stranu Afričanů se naopak staví bojovník proti otroctví Theodore Joadson, právník Roger Baldwin a bývalý prezident John Quincy Adams.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. (Matty)4*
Spielberg je frajer. O tom žádná. Ale někdy ty jeho vize předčí skutečnost. U Amistadu nemůžu říct, že bych se nudil. Také ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bavil. Tenhle příběh je vyprávěn tak poctivě, že mu chybí jakýkoliv pud sebezáchovy, který by mě upozornil na to, že během dvou a půl hodin se nestane prakticky nic natolik zajímavého, co by mě donutil se vzbudit. Největší problém nicméně vnímám v samotných hercích. Ne, že by byli špatní. Oni ale filmem prostě jenom prochází. Chvíli se nadechnou a jakmile se vydechnou, už je na scéně někdo jiný. Nikdo tady nemá výslovné slovo, které by mě donutilo jeho životní příběh sledovat dál. Po shlédnutí jsem ale pochopil, že tohle není příběh lidí, ale lodi, která měla tu smůlu, že cestovala na Ameriku. Halt, škoda dřeva na to prkno. (Malarkey) 3*
Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. (Radyo) 3*
VELKÁ RECENZE
Při vzpouře povraždí bílou posádku lodi - a přesto jim nakonec senilní stařík v podání famózního Anthonyho Hopkinse vybojuje u Nejvyššího soudu verdikt „nevinní“. Máme fandit „divochům“ jen proto, že bránili svou svobodu?
Leckdo se asi nelibě zavrtí v křesle. Milostná zápletka? Veškerá žádná. Romantický hrdina? Kde by se vzal; vždyť i exotický vůdce Afričanů budí spíš hrůzu než sympatie. Co s tak odpornou kocábkou, když kiny zároveň pluje Titanic plný bohatých rób, šampaňského a polibků za zvuků tklivých smyčců? (Ostatně právě takovou přízračnou „loď snů“ nechá hračička Spielberg proplout za noci v těsné blízkosti otrokářského škuneru - a z paluby na palubu na sebe nevěřícně zírají dva světy.)
Amistad přesto zasluhuje pozornost - vzdor tomu, že Spielberg už rozhodně natočil lepší filmy. Možná míval dramaticky slabší látky než tenhle „pravdivý příběh“ z nelichotivé americké historie, zato však lepší scénáře.
Amistad totiž přejímá model takzvaných justičních dramat, jejichž hrdinové postupně putují od nejnižších soudních instancí k nejvyšším. To není zrovna pastva pro oči - zvláště když autoři navíc zahltili dialog vysvětlivkami mocenských intrik a kazatelským moralizováním, v tak doslovné naléhavosti u Spielberga nevídaným. Dáli se přesto na Amistad dívat bez újmy a někdy dokonce bez dechu, mohou se za to vzájemně plácat po ramenou hlavně Hopkins se Spielbergem.
Hopkinsův portrét „starého kecky“ exprezidenta Adamse, jenž dříme mezi kongresmany a hopkavě ožívá jen u květináčů ve svém skleníku, získal právem oscarovou nominaci: divák se vyloženě těší, až to podceňovaný děda před Nejvyšším soudem pořádně rozpálí. A režisér? Jednak skvěle vystavěl hrozivou zeď mezi amerikanizovanými černochy a jejich bratry, živočišně autentickými „barbary“ z Afriky. Zdaleka mezi nimi neleží jen jazyková bariéra, z níž Spielberg vytěžil jiskřivý humor.
Amistad je totiž hlavně příběhem o komunikaci beze slov, počínaje kreslením map v písku a konče svérázným výkladem bible, jak si jej zajatí vzbouřenci odvodí jen z ilustrací. Pak je tu ještě Spielberg coby inscenátor skvělých „jemnůstek“, v nichž znovu dává Titaniku lekci.
Obraz krvavé vzpoury, s nímž by si jiný tvůrce dlouze hrál „v masových“ výjevech, odvypráví v úderných detailech během úvodní čtvrthodinky - a sotva divák propadne iluzi, že to nejtvrdší má už za sebou, vrátí se k hrůzné plavbě ve vzpomínkách vzbouřeneckého vůdce. Tam, kde Cameron nechává z Titaniku padat desítky a stovky ječících statistů, zachytí Spielbergův hrdina pohled černošky s nemluvnětem, která usedá na zábradlí zkrvavené paluby - a v příštím záběru už je její místo prázdné. Tenhle mistrný filmařský okamžik, podobně jako třeba legendární červený kabátek v Schindlerově seznamu, jasně slibuje, že u Jurských parků Spielbergova dráha neskončila.
SKUTEČNOST
Vzpoura na lodi Amistad byla vzpoura černých otroků proti posádce lodi španělského škuneru Amistad. Loď vyplula roku 1839 z Havany a mířila do jiného kubánského přístavu. Otroci se pod vedením muže Josepha Cinquea (1813? – 1880) vzbouřili a zavraždili kapitána s lodním kuchařem. Protože neovládali umění navigace, nechali naživu dva bílé muže a dali jim za úkol dopravit škuner do Afriky. Navigátoři ale loď nepozorovaně navedli severním směrem a po 50 dnech přistáli u pobřeží Long Islandu, byli zajati americkou válečnou lodí a transportováni do města New London v Connecticutu, kde byli Cinque a jeho druzi obviněni z pirátství a vraždy. Nejvyšší soud Spojených států, po výmluvné obhajobě bývalého prezidenta Johna Q. Adamse, je roku 1841 osvobodil s argumentem, že obchod s otroky je nelegální a vzpoura proti otrokářům tak byla legitimní. Černoši pak byli na vlastní žádost odvezeni do Afriky.
Ocenění:
Academy Awards
1998 - Anthony Hopkins (Vedlejší herec) (nominace)
1998 - Janusz Kamiński (Kamera) (nominace)
1998 - John Williams (Dramatická hudba) (nominace)
1998 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1998 - Nejlepší film - drama (nominace)
1998 - Djimon Hounsou (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
European Film Awards
1998 - Stellan Skarsgard (Cena za výjimečný přínos světovému filmu)
DABING
1.DABING (HBO)
V českém znění: Pavel Rímský - Morgan Freeman (Theodore Joadson), Vladimír Brabec - Nigel Hawthorne (Martin Van Buren), Josef Vinklář - Anthony Hopkins (John Quincy Adams), Tomáš Juřička - Djimon Hounsou (Cinque), Lumír Olšovský - Matthew McConaughey (Roger Sherman Baldwin), Jiří Prager - David Paymer (tajemník John Forsyth), Zdeněk Maryška - Pete Postlethwaite (Holabird), Jiří Plachý - Stellan Skarsgard (Lewis Tappan), Klára Jandová - Anna Paquin (královna Isabella II.), Jan Šťastný - Chiwetel Ejiofor (Covey), Jiří Čapka - Paul Guilfoyle (advokát), Oldřich Vlach - Peter Firth (kapitán Fitzgerald), Lukáš Hlavica - Xander Berkeley (Hammond), Zdeněk Mahdal - Jeremy Northam (soudce Coglin), Jaromír Meduna - Arliss Howard (John C. Calhoun), Petr Meissel - Austin Pendleton (profesor Gibbs), Dalimil Klapka - Daniel von Bargen (dozorce Pendleton), Jiří Zavřel - Pedro Armendáriz Jr. (generál Espatero), Martin Velda - Michael Massee (vězeňský dozorce), Mário Kubec - Jake Weber (pan Wright), Václav Knop (Titulky), Jan Hanžlík, Jiří Klem a další
Překlad: Petra Valentinová
Zvuk: Petr Mandák
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a Režie: Václav Knop
Vyrobilo: AW Studio Praha pro HBO v roce 2000
2.DABING (Filmbox)
V českém znění: Pavel Rímský - Morgan Freeman (Theodore Joadson), Ladislav Županič - Nigel Hawthorne (Martin Van Buren), Jiří Plachý - Anthony Hopkins (John Quincy Adams), Ivo Hrbáč - Djimon Hounsou (Cinque), Filip Jančík - Matthew McConaughey (Roger Sherman Baldwin), Martin Zahálka - David Paymer (tajemník John Forsyth), Tomáš Juřička - Pete Postlethwaite (Holabird), Ladislav Cigánek - Stellan Skarsgard (Lewis Tappan), Viktorie Taberyová - Anna Paquin (královna Isabella II.), Filip Švarc - Chiwetel Ejiofor (Covey), Bohdan Tůma - Paul Guilfoyle (advokát + Titulky), Pavel Vondra - Peter Firth (kapitán Fitzgerald), Marek Libert - Xander Berkeley (Hammond), Petr Gelnar - Jeremy Northam (soudce Coglin), Abu Bakaar Fofanah (Fala), Petr Svoboda - Arliss Howard (John C. Calhoun), Ralph Brown (plukovník Gedney), Ludvík Král - Austin Pendleton (profesor Gibbs), Razaaq Adoti (Yamba), Jiří Valšuba - Daniel von Bargen (dozorce Pendleton), Geno Silva (Ruiz), Zdeněk Maryška - Pedro Armendáriz Jr. (generál Espatero), Tomas Milian (Calderon) , Radek Hoppe - Michael Massee (vězeňský dozorce), Derrick N. Ashong (Buakei), Ivo Novák - Jake Weber (pan Wright), John Ortiz (Montes), Jan Škvor - Darren R. Burrows (plukovník Meade), Bohuslav Kalva - Allan Rich (soudce Juttson) a další
Preklad: Renáta Mlíkovská
Zvuk: Ladislav Hrádek
Produkce: Monika Ejdrnová
Vedoucí výrobního štábu: Leoš Lanči
Dialogy: Luděk Koutný
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group pro SPI International v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.2.1998 Bontonfilm
Premiéra USA: 4.12.1997 DreamWorks
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.09.1998 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 24.5.2004 Universal
Poprvé na Blu-ray: 7.5.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 102 041
Tržby celkem - $ 58 300 000
Návštěvnost v ČR 18 097
Náklady (Rozpočet) - $ 36 000 000
Zajímavost k filmu
- Natočení celého filmu zabralo 31 dní.
- Producent Debbie Allen obcházel filmová studia 14 let, aby dostal film do oběhu.
- Snímek byl natočen na motivy skutečného příběhu o povstání otroků roku 1830, které se odehrálo na palubě lodi La Amistad u pobřeží Kuby.
- Jazyk mende ve skutečnosti není jazykem ani jednoho z hlavních představitelů. Pro Chiwetele Ejiofora (Ensiign Covey), jehož rodiče pocházejí z východu Nigérie, by to byl jazyk igbo, a pro Benince Djimona Hounsou (Cinque) a Nigerijce ze západu Razaaqa Adotiho (Yamba) jazyk yoruba.
- Herci Denzel Washington i Cuba Gooding Jr. odmítli roli Cinquea (Djimon Hounsou). Sean Connery zase odmítl roli Johna Quincyho Adamse (Anthony Hopkins).
- Slovo "Amistad" znamená ve španělštině přátelství.
„Na cestě do Ameriky proměnili své okovy za vysněnou svobodu.“
OBSAH
Psal se rok 1839 a u břehů Long Islandu přistála loď Amistad. Na její palubě bylo 53 černých otroků, kteří se vzbouřili na cestě z Afriky do Jižní Ameriky. Rekonstrukce skutečné události poskytla Spielbergovi silný dramatický příběh s výrazným etickým akcentem, neboť na vzbouřence čeká soud. Tehdejší prezident Van Buren, usilující o znovuzvolení a hlasy jižanských plantážníků, chce vězně obětovat, na stranu Afričanů se naopak staví bojovník proti otroctví Theodore Joadson, právník Roger Baldwin a bývalý prezident John Quincy Adams.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. (Matty)4*
Spielberg je frajer. O tom žádná. Ale někdy ty jeho vize předčí skutečnost. U Amistadu nemůžu říct, že bych se nudil. Také ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bavil. Tenhle příběh je vyprávěn tak poctivě, že mu chybí jakýkoliv pud sebezáchovy, který by mě upozornil na to, že během dvou a půl hodin se nestane prakticky nic natolik zajímavého, co by mě donutil se vzbudit. Největší problém nicméně vnímám v samotných hercích. Ne, že by byli špatní. Oni ale filmem prostě jenom prochází. Chvíli se nadechnou a jakmile se vydechnou, už je na scéně někdo jiný. Nikdo tady nemá výslovné slovo, které by mě donutilo jeho životní příběh sledovat dál. Po shlédnutí jsem ale pochopil, že tohle není příběh lidí, ale lodi, která měla tu smůlu, že cestovala na Ameriku. Halt, škoda dřeva na to prkno. (Malarkey) 3*
Tenhle pokus o historický přepis skutečných událostí působí docela monumentálním dojmem, ale zase tak pevné základy při bližším ohledání nemá. Některé scény jsou natočeny skutečně působivě (i díky skvělé práci s kamerou), ale většina filmu je tak nějak plochá a nevýrazná, jako by Spielberg nemohl chytit tu správnou formu a nedokázal vdechnout svému dílu kouzlo, které předtím vdechl spoustě jiných filmů. (Radyo) 3*
VELKÁ RECENZE
Při vzpouře povraždí bílou posádku lodi - a přesto jim nakonec senilní stařík v podání famózního Anthonyho Hopkinse vybojuje u Nejvyššího soudu verdikt „nevinní“. Máme fandit „divochům“ jen proto, že bránili svou svobodu?
Leckdo se asi nelibě zavrtí v křesle. Milostná zápletka? Veškerá žádná. Romantický hrdina? Kde by se vzal; vždyť i exotický vůdce Afričanů budí spíš hrůzu než sympatie. Co s tak odpornou kocábkou, když kiny zároveň pluje Titanic plný bohatých rób, šampaňského a polibků za zvuků tklivých smyčců? (Ostatně právě takovou přízračnou „loď snů“ nechá hračička Spielberg proplout za noci v těsné blízkosti otrokářského škuneru - a z paluby na palubu na sebe nevěřícně zírají dva světy.)
Amistad přesto zasluhuje pozornost - vzdor tomu, že Spielberg už rozhodně natočil lepší filmy. Možná míval dramaticky slabší látky než tenhle „pravdivý příběh“ z nelichotivé americké historie, zato však lepší scénáře.
Amistad totiž přejímá model takzvaných justičních dramat, jejichž hrdinové postupně putují od nejnižších soudních instancí k nejvyšším. To není zrovna pastva pro oči - zvláště když autoři navíc zahltili dialog vysvětlivkami mocenských intrik a kazatelským moralizováním, v tak doslovné naléhavosti u Spielberga nevídaným. Dáli se přesto na Amistad dívat bez újmy a někdy dokonce bez dechu, mohou se za to vzájemně plácat po ramenou hlavně Hopkins se Spielbergem.
Hopkinsův portrét „starého kecky“ exprezidenta Adamse, jenž dříme mezi kongresmany a hopkavě ožívá jen u květináčů ve svém skleníku, získal právem oscarovou nominaci: divák se vyloženě těší, až to podceňovaný děda před Nejvyšším soudem pořádně rozpálí. A režisér? Jednak skvěle vystavěl hrozivou zeď mezi amerikanizovanými černochy a jejich bratry, živočišně autentickými „barbary“ z Afriky. Zdaleka mezi nimi neleží jen jazyková bariéra, z níž Spielberg vytěžil jiskřivý humor.
Amistad je totiž hlavně příběhem o komunikaci beze slov, počínaje kreslením map v písku a konče svérázným výkladem bible, jak si jej zajatí vzbouřenci odvodí jen z ilustrací. Pak je tu ještě Spielberg coby inscenátor skvělých „jemnůstek“, v nichž znovu dává Titaniku lekci.
Obraz krvavé vzpoury, s nímž by si jiný tvůrce dlouze hrál „v masových“ výjevech, odvypráví v úderných detailech během úvodní čtvrthodinky - a sotva divák propadne iluzi, že to nejtvrdší má už za sebou, vrátí se k hrůzné plavbě ve vzpomínkách vzbouřeneckého vůdce. Tam, kde Cameron nechává z Titaniku padat desítky a stovky ječících statistů, zachytí Spielbergův hrdina pohled černošky s nemluvnětem, která usedá na zábradlí zkrvavené paluby - a v příštím záběru už je její místo prázdné. Tenhle mistrný filmařský okamžik, podobně jako třeba legendární červený kabátek v Schindlerově seznamu, jasně slibuje, že u Jurských parků Spielbergova dráha neskončila.
SKUTEČNOST
Vzpoura na lodi Amistad byla vzpoura černých otroků proti posádce lodi španělského škuneru Amistad. Loď vyplula roku 1839 z Havany a mířila do jiného kubánského přístavu. Otroci se pod vedením muže Josepha Cinquea (1813? – 1880) vzbouřili a zavraždili kapitána s lodním kuchařem. Protože neovládali umění navigace, nechali naživu dva bílé muže a dali jim za úkol dopravit škuner do Afriky. Navigátoři ale loď nepozorovaně navedli severním směrem a po 50 dnech přistáli u pobřeží Long Islandu, byli zajati americkou válečnou lodí a transportováni do města New London v Connecticutu, kde byli Cinque a jeho druzi obviněni z pirátství a vraždy. Nejvyšší soud Spojených států, po výmluvné obhajobě bývalého prezidenta Johna Q. Adamse, je roku 1841 osvobodil s argumentem, že obchod s otroky je nelegální a vzpoura proti otrokářům tak byla legitimní. Černoši pak byli na vlastní žádost odvezeni do Afriky.
Ocenění:
Academy Awards
1998 - Anthony Hopkins (Vedlejší herec) (nominace)
1998 - Janusz Kamiński (Kamera) (nominace)
1998 - John Williams (Dramatická hudba) (nominace)
1998 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1998 - Nejlepší film - drama (nominace)
1998 - Djimon Hounsou (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - Anthony Hopkins (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
European Film Awards
1998 - Stellan Skarsgard (Cena za výjimečný přínos světovému filmu)
DABING
1.DABING (HBO)
V českém znění: Pavel Rímský - Morgan Freeman (Theodore Joadson), Vladimír Brabec - Nigel Hawthorne (Martin Van Buren), Josef Vinklář - Anthony Hopkins (John Quincy Adams), Tomáš Juřička - Djimon Hounsou (Cinque), Lumír Olšovský - Matthew McConaughey (Roger Sherman Baldwin), Jiří Prager - David Paymer (tajemník John Forsyth), Zdeněk Maryška - Pete Postlethwaite (Holabird), Jiří Plachý - Stellan Skarsgard (Lewis Tappan), Klára Jandová - Anna Paquin (královna Isabella II.), Jan Šťastný - Chiwetel Ejiofor (Covey), Jiří Čapka - Paul Guilfoyle (advokát), Oldřich Vlach - Peter Firth (kapitán Fitzgerald), Lukáš Hlavica - Xander Berkeley (Hammond), Zdeněk Mahdal - Jeremy Northam (soudce Coglin), Jaromír Meduna - Arliss Howard (John C. Calhoun), Petr Meissel - Austin Pendleton (profesor Gibbs), Dalimil Klapka - Daniel von Bargen (dozorce Pendleton), Jiří Zavřel - Pedro Armendáriz Jr. (generál Espatero), Martin Velda - Michael Massee (vězeňský dozorce), Mário Kubec - Jake Weber (pan Wright), Václav Knop (Titulky), Jan Hanžlík, Jiří Klem a další
Překlad: Petra Valentinová
Zvuk: Petr Mandák
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a Režie: Václav Knop
Vyrobilo: AW Studio Praha pro HBO v roce 2000
2.DABING (Filmbox)
V českém znění: Pavel Rímský - Morgan Freeman (Theodore Joadson), Ladislav Županič - Nigel Hawthorne (Martin Van Buren), Jiří Plachý - Anthony Hopkins (John Quincy Adams), Ivo Hrbáč - Djimon Hounsou (Cinque), Filip Jančík - Matthew McConaughey (Roger Sherman Baldwin), Martin Zahálka - David Paymer (tajemník John Forsyth), Tomáš Juřička - Pete Postlethwaite (Holabird), Ladislav Cigánek - Stellan Skarsgard (Lewis Tappan), Viktorie Taberyová - Anna Paquin (královna Isabella II.), Filip Švarc - Chiwetel Ejiofor (Covey), Bohdan Tůma - Paul Guilfoyle (advokát + Titulky), Pavel Vondra - Peter Firth (kapitán Fitzgerald), Marek Libert - Xander Berkeley (Hammond), Petr Gelnar - Jeremy Northam (soudce Coglin), Abu Bakaar Fofanah (Fala), Petr Svoboda - Arliss Howard (John C. Calhoun), Ralph Brown (plukovník Gedney), Ludvík Král - Austin Pendleton (profesor Gibbs), Razaaq Adoti (Yamba), Jiří Valšuba - Daniel von Bargen (dozorce Pendleton), Geno Silva (Ruiz), Zdeněk Maryška - Pedro Armendáriz Jr. (generál Espatero), Tomas Milian (Calderon) , Radek Hoppe - Michael Massee (vězeňský dozorce), Derrick N. Ashong (Buakei), Ivo Novák - Jake Weber (pan Wright), John Ortiz (Montes), Jan Škvor - Darren R. Burrows (plukovník Meade), Bohuslav Kalva - Allan Rich (soudce Juttson) a další
Preklad: Renáta Mlíkovská
Zvuk: Ladislav Hrádek
Produkce: Monika Ejdrnová
Vedoucí výrobního štábu: Leoš Lanči
Dialogy: Luděk Koutný
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group pro SPI International v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.2.1998 Bontonfilm
Premiéra USA: 4.12.1997 DreamWorks
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.09.1998 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 24.5.2004 Universal
Poprvé na Blu-ray: 7.5.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 102 041
Tržby celkem - $ 58 300 000
Návštěvnost v ČR 18 097
Náklady (Rozpočet) - $ 36 000 000
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Debbie Allen (Produkce), Colin Wilson (Produkce), Steven Spielberg (Produkce), John Williams (Hudba), Janusz Kaminski (Kamera), Michael Kahn (Střih), Victoria Thomas (Casting), Rick Carter (Scénografie), Ruth E. Carter (Kostýmy), Louis L. Edemann (Zvuk), Ve Neill (Masky), David Franzoni (Scénář), Morgan Freeman (Herec), Nigel Hawthorne (Herec), Anthony Hopkins (Herec), Djimon Hounsou (Herec), Matthew McConaughey (Herec), David Paymer (Herec), Pete Postlethwaite (Herec), Stellan Skarsgard (Herec), Razaaq Adoti (Herec), Anna Paquin (Herec), Tomas Milian (Herec), Chiwetel Ejiofor (Herec), Paul Guilfoyle (Herec), Xander Berkeley (Herec), Jeremy Northam (Herec), Arliss Howard (Herec), Peter Firth (Herec), Daniel von Bargen (Herec), Austin Pendleton (Herec), Rusty Schwimmer (Herec), Pedro Armendáriz Jr. (Herec), Michael Massee (Herec), Jake Weber (Herec), Roy Cooper (Herec), Kevin J. O'Connor (Herec), Michael Riley (Herec), Harry Groener (Herec), John Ortiz (Herec), Ralph Brown (Herec), Castulo Guerra (Herec), Darren E. Burrows (Herec), Victor Rivers (Herec), Allan Rich (Herec), Hawthorne James (Herec), Gerald R. Molen (Herec), Geno Silva (Herec), León Singer (Herec)
1997/152/USA/Drama, Historický, Mysteriózní
- Natočení celého filmu zabralo 31 dní.
- Producent Debbie Allen obcházel filmová studia 14 let, aby dostal film do oběhu.
- Snímek byl natočen na motivy skutečného příběhu o povstání otroků roku 1830, které se odehrálo na palubě lodi La Amistad u pobřeží Kuby.
- Jazyk mende ve skutečnosti není jazykem ani jednoho z hlavních představitelů. Pro Chiwetele Ejiofora (Ensiign Covey), jehož rodiče pocházejí z východu Nigérie, by to byl jazyk igbo, a pro Benince Djimona Hounsou (Cinque) a Nigerijce ze západu Razaaqa Adotiho (Yamba) jazyk yoruba.
- Herci Denzel Washington i Cuba Gooding Jr. odmítli roli Cinquea (Djimon Hounsou). Sean Connery zase odmítl roli Johna Quincyho Adamse (Anthony Hopkins).
- Slovo "Amistad" znamená ve španělštině přátelství.
Odkazy
Hrají:
Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti, Anna Paquin, Tomas Milian, Chiwetel Ejiofor, Paul Guilfoyle, Xander Berkeley, Jeremy Northam, Arliss Howard, Peter Firth, Daniel von Bargen, Austin Pendleton, Rusty Schwimmer, Pedro Armendáriz Jr., Michael Massee, Jake Weber, Roy Cooper, Kevin J. O'Connor, Michael Riley, Harry Groener, John Ortiz, Ralph Brown, Castulo Guerra, Darren E. Burrows, Victor Rivers, Allan Rich, Hawthorne James, Gerald R. Molen, Geno Silva, León Singer, Sean McGuirk, George Gerdes, Ingrid Walters, Robert Walsh