Bourneovo ultimátum / The Bourne Ultimatum (2007/115/USA, Německo/Akční, Thriller, Krimi, Drama) 88% -Blu-ray-

JEDNOU VĚTOU
„Všechno si pamatuje. Nic neodpouští."

OBSAH
Vynořil se z vln Středozemního moře a neměl sebemenší tušení, kdo je. Tehdy se zrodil Agent bez minulosti. Postupně začal skládat střípky do své životní mozaiky, až zjistil, že jeho minulost skrývá řadu temných míst, kterými musí znovu projít, pokud chce o sobě něco zjistit. Tak vzniknul Bourneův mýtus. Teď stojí elitní tajný agent Jason Bourne (Matt Damon) na prahu řešení vlastní životní hádanky a chystá se vyhlásit Bourneovo ultimátum. Náročnou cestu za poznáním sebe sama mu prakticky od začátku komplikovala řada nájemných zabijáků, kteří na něm pracovali z pověření jeho bývalých zaměstnavatelů. Ti totiž usilují o pravý opak toho, po čem touží Bourne. Tedy aby si na všechno vzpomněl. Tím jak se víc a víc blíží k odhalení pravdy, zesilují se i jejich nervozita a aktivity jimi najatých vrahů. Agent Jason Bourne před nimi prchá přes Moskvu, Paříž, Londýn a marocký přístav Tanger až do New Yorku, kde se pokusí definitivně dohnat vlastní minulost, aby se mohl začít dívat do budoucnosti. Nebude to mít lehké, protože kromě ostrostřelců z podsvětí ho tu snad kromě armády pronásledují všechny ozbrojené americké složky.Úspěch akční špionážní série podle bestselleru Roberta Ludluma z velké míry souvisí s tím, že si udržuje kontakt s realitou, má velmi chytrou zápletku a charismatického hlavního hrdinu. Ani jeden z těchto důležitých faktorů nebude v Bourneově ultimátu chybět. Režie se znovu ujal uznávaný režisér Paul Greengrass, loni nominovaný na Oscara za režii strhujícího Letu číslo 93, o scénář se stejně jako u předchozích dvou dílů postaral Tony Gilroy, kterému pomáhal slavný britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard. A nechybí samozřejmě ani Matt Damon coby nepolapitelný tajný agent s amnézií. "Je hodně těžké se k té roli vrátit, protože všichni čekají, že přijdete s něčím novým, zároveň ale nechtějí, aby se Jason Bourne nějak zásadně změnil. Lavírovat mezi těmito dvěma nároky je hodně těžké. Zvlášť když je Bourne jednou z mých nejoblíbenějších postav a nechci jí ublížit," říká Matt Damon.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Začátek se rozjede tak, jak se od režiséra čekalo. Greengrass 'pouze' pokračuje v jízdě, nakopnuté druhým dílem, což si však všímavější divák nejpozději ve třetině uvědomí. Mix pocitů ohledně nějakého setrvačníku, který snad nemá co nabídnout, však rozmetá akce v Maroku, kterou se rychlost nakopne na 120%-ní výkon, jenž se zběsile žene napříč kontinenty, aby přikoval diváka do křesla v dechberoucí akci a dějových zlomech odkrývající Jasonovu minulost. Celý svět to čekal, ale výsledek odsouvá všechna očekávání mimo hranice představivosti a ač se všichni (zaslouženě) budeme klanět Greengrassovi za to, že akční thriller bude mít ještě pár let nejvýraznější synonymum v osobě Jasona Bournea, poklekněme nakonec před samotným Mattem Damonem, jelikož až napotřetí si můžeme plně uvědomit, že je to vlastně on, kdo tuhle roli 'udělal'. (Isherwood)

VELKÁ RECENZE
„Ty vole, to je zhurta,“ řekl Cival po mé pravici přibližně v páté vteřině filmu. Žádné zdržovačky, žádné únavné shrnování předchozího děje, s Bournem se setkáváme takřka v té samé chvíli, kde jsme jej na jeho misi za získáním informací o své minulosti a operaci Treadstone opustili minule. Chvílemi se ani nechce věřit, že už jsou to celé tři roky, respektive šest. Ano, na Douga Limana bychom zapomínat neměli, ačkoliv jej Paul Greengrass už samotným poměrem 2:1 nekompromisně zastínil. A nejen tím, ukázalo se, že jeho neučesané režijní postupy se k zachycení příběhu podobného typu hodí možná o trochu víc. Však on na to Liman v Pan a paní Smithovi nakonec přišel sám. Ale zpět. Šest let na cestě s rozervaným a všehoschopným hrdinou, který má i nemá co ztratit, jehož tepová frekvence je dokonale sladěná s beaty a riffy Johna Powella a krok s Greengrassovými vizuálními finesami, se uzavřelo. Byly to příjemné chvíle. Jason je v cíli a ví. My už víme taky: povedlo se.
Po pravdě: ne že by se ty roky nic nezměnilo. Je toho vcelku hodně – Greengrass svůj „rozhrkaný“ styl plný obletů, rakurzů, zoomů a těkavých vteřinových záběrů (ne náhodou už nějakou dobu nazývaný „greengrassovský“) od Letu číslo 93 zase o něco vypiloval, oproti Bournovu mýtu dokonce podstatně, a Matt Damon se snad poprvé ve své kariéře vymanil ze zaměnitelných rolí těch třetí vzadu a dokonale srostl s rolí. Pokud ne minule, teď už mu opravdu věříte, že vyrostl ze škamen dobrého matematika Willa a JE strojem jménem Jason Bourne. A v neposlední řadě jsme se změnili i my, neboť máme stále vyšší nároky na dokonalou akční podívanou a nesnesli bychom, kdyby se vyvrcholení série byť jen o chloupek odchýlilo od kurzu a superlativů opěvující minulý díl. Dát trojce šedesát nebo sedmdesát procent by pro mnohé diváky bylo opravdu velké zklamání, možná dokonce katastrofa. Jenže vy už jste se určitě podívali dolů. A tak víte: povedlo se. A nemůžete se dočkat premiéry.
Zahraniční recenze nelhaly. Třetí Bourne je zatím bezkonkurenčně nejlepší akční film roku, který – neodpustím si – čtvrtou Smrtonosnou past strčí do hodně malé kapsy. Jestli jste si u posledního dobrodružství Johna McClanea z čiré nostalgie namlouvali, že se vám vlastně líbí a ze staré známosti mu nasypali víc, než by si zasloužil, budete po Bourneovu ultimátu muset zavést nové tabulky. „Johne, sorry, ale dinosaurem, který jehož krok opravdu duní a i jen při letmém pohledu vyvolává pocit energie, síly, dynamiky a kinetiky, je tu někdo jiný. A obávám se, že už ti nepomůže ani director´s cut. Tvůj problém spočívá v tom, že jsi do toho nešel nadoraz. A to nějakým nastřižením fuckovací scény nespravíš. Vzpomínáš, jak si před léty tahal střepy z nohy?“ Zato Bourne je podstatně jiné kafe. Má sice moderní háv, ale to podstatné – akce – je v něm příjemně oldschoolová. Prostě kosti praští, úpony se napínají, pot se jen řine a motory burácí na plné obrátky. A Bourne nám v každé akční scéně předvede jiný typ připravenosti na nestandardní situace. V tomto smyslu jde opravdu o ultimátní akční jízdu, český název už potřetí mate, protože Bourne opravdu nikomu žádné ultimátum nedává.
Ačkoliv je v Bourneovu ultimátu asi pět špičkově natočených, dokonale rytmizovaných a choreograficky skvěle zvládnutých akčních scén, číslo samotné by z něj akční film v pravém slova smyslu neudělalo. Jeho akčnost totiž leží mnohem hlouběji a prostupuje nejen každý záběr, ale oproti jiným dílkům s nálepkou „akční“ zahrnuje i nejhlubší motivace všech postav. Každý se najednou musí setsakramentsky otáčet, žhavit závity (mimo jiné: každá podstatná informace se řekne pouze jednou), vymýšlet úhybné manévry a klamné operace, aby dosáhl svých cílů nebo naopak utekl hrobníkovi z neustále připravené lopaty. To ostatně souvisí i s lehkou proměnou samotného Bournea. Všimněte si, jak málo ve trojce mluví, vše podstatné už víme, a místo slov nastoupily činy a dokonale ovládnuté instinkty.
Greengrass se scenáristou Tony Gilroyem do systému šťastně umístili několik velkých ryb, o jejichž silných motivacích různého znaménka od první chvíle vůbec nepochybujete, a také pár dravých piraní, které zajišťují, že divákova pozornost nemá šanci klesnout. V okamžiku, kdy zjistíte, že „jednatel“ je tu eufemickým názvem pro nájemného vraha ve službách CIA, si žádná z postav, které fandíte nemůže být jistá. Sice podvědomě tak nějak tušíte, že tvůrci by Bournea nepřipravili o slast z cílové rovinky, kdy si proklestí cestu až na sám konec (a ve své podstatě na začátek), ale dopředu nedokážete odhadnout, jak na tom bude zbytek sestavy.
Když už jsem zmínil konec a začátek, nedá mi nenapsat, že Gilroy s Greengrassem chytře (a místy i úsměvně) prolinkovali trojku s oběma předchozími díly, což si samozřejmě užijete jen jako pozorní diváci. Někdy jim k vyvolání pocitu „mysleli opravdu na všechno“ stačí hláška (Jason však nikdy nebyl žádná veselá kopa), jindy záběr či scéna, ale každopádně potěší, že trilogie není trilogií jen díky tomu, že jednotlivými díly prostupují stejné postavy. Když už jsem zmínil konec a začátek (ano, tohle sousloví jste již jednou četli), jsem rád, že až na drobné zaváhání přibližně deset minut před koncem, film končí bez dlouhých sentimentálních řečí, vděčných pohledů, pevných stisků… prostě stejně rázně jako začal.
Jestli se mi něco nelíbilo? Rád bych něco zásadního uvedl, ale opravdu nedokážu posloužit. Možná jsem trochu chtěl, aby i Greengrass přišel s něčím naprosto jiným, dosud neviděným. Jenže to už by to holt nebyl Greengrass. Nechci to absolutizovat, ale je dobře, že studio Universal Greengrasse zahákovalo v jeho hvězdné chvíli, výměna režiséra by možná byla zajímavá, ale příliš velká sázka na nejistotu. A výsledek by byl možná stejně roztříštěný jako kvalita série Mission Impossible. Buďme tedy rádi, že je to tak jak to je. Michaela Baye také novým kouskům nenaučíš… a vadí to někomu? Mobyho song se u závěrečných titulků poslouchal obzvlášť příjemně.

O FILMU
Když se v roce 2002 objevil v kinech film Agent bez minulosti, byli filmoví fanoušci jeho originálním a moderním pojetím špionážního žánru uneseni. "Diváky překvapilo, jak je ten film svěží a neotřelý," říká producent Frank Marshall. "Nebyl to ten druh akčního filmu, který čekali. Myslím, že oproti jejich představám byl mnohem odvážnější - vyprávěním příběhu a způsobem, jakým byl natočen. A Matt Damon byl mnohem lepší, než předpokládali."
S nabídkou režie pokračování s názvem Bournův mýtus se producenti obrátili na britského filmaře Paula Greengrasse, který si vydobyl prestižní renomé svými polodokumentárními filmy jako Krvavá neděle nebo Omagh (k němuž napsal scénář). Přestože se při režii Bournova mýtu přesunul od nízkorozpočtových filmů k velké hollywoodské produkci, neopustil svůj charakteristický způsob práce a nadále využíval ručních kamer a frenetického střihu. Druhý díl bourneovské ságy přijali kritici s obrovským nadšením.
Filmem, který Greengrasse definitivně katapultoval do centra pozornosti, bylo drama Let číslo 93, které mu vyneslo první nominaci na Oscara v kategorii nejlepší režisér.
Nyní se Greengrass znovu vrací k úspěšné sérii o tajemném agentovi, aby našel odpovědi na dvě základní otázky: kým Bourne je a kdo z něj udělal člověka, kterým se stal. "Celou sérií se táhne ten pocit, že Bourne je jeden z nás a utíká před nimi'. Snaží se získat odpovědi na všechny otázky a nikomu nedůvěřuje. Všichni jsou špatní a celý systém je zkorumpovaný," popisuje režisér.
Film o Bourneovi by samozřejmě nemohl vzniknout bez představitele hlavní role Matta Damona, který byl Greengrassovou účastí na projektu velmi potěšen: "Je to opravdový vypravěč, jehož styl je pro tyhle filmy ideální - není totiž jinak strojený. Natáčí způsobem, ze kterého vyzařuje určitá tvůrčí poctivost."
Producent Marshall podotýká, že Damon má přesně takové vlastnosti jako protagonisté Ludlumových klasických špionážních románů. "Matt je dokonalým ztělesněním toho, co si pan Ludlum u té postavy představoval. Například vůbec nevypadá jako vrah, přestože má v tomto směru slušnou průpravu, působí jako moderní člověk a dokáže se stát ve světě neviditelným. Přesně takhle Ludlum tu postavu vykreslil." Scénář Tonyho Gilroye se podobně jako ostatní filmy z této série odchyluje od historického zasazení Ludlumových románů, které byly napsány v době studené války. Jeho motivy konspirací a vládních programů, které se vymknuly kontrole, jsou však univerzální a fungují v libovolném časovém období. Ludlumem popisované intriky působí natolik věrohodně, že byl dokonce dlouho podezříván z toho, že má úzké vazby na někoho z CIA, kdo mu pomáhá dodávat jeho knihám tak vysokou míru realismu.
Stejně jako Ludlum se i režisér v minulosti ponořil do temného světa profesionální špionáže. V roce 1987 se podílel jako spoluautor na knize Spycatcher - The Candid Autobiography of a Senior Intelligence Officer, který byla osobní zpovědí bývalého pomocného ředitele MI5 Petera Wrighta. Snaha britské vlády knihu zakázat jen podpořila její popularitu a nakonec jí zajistila status mezinárodního bestselleru. Detailní náhled do problematiky fungování tohoto skrytého světa dal Greengrassovi ideální dispozice k tomu, aby se Bourneova příběhu zhostil.
V předchozích pokračováních se Bourne dozvěděl střípky informací o tom, kým ve skutečnosti je. Vodítkem mu byly zejména nevšední schopnosti, kterých dokázal využívat na instinktivní úrovni - počínaje tichým zabitím člověka na veřejném prostranství a uměním přelstít kohokoliv, kdo se mu postaví do cesty, konče. V používání těchto technik mu mohlo zabránit jediné - jeho láska, kterou v průběhu prvního dílu našel a pak zase ztratil. "Marie byla zrcadlem jeho lidské stránky," říká Damon. "Má velmi temnou minulost, dělal hrozné věci, a je si toho vědom. Marie mu pomohla uvědomit si, co páchal a jaké je to být znovu člověkem. Bez ní už nemá co ztratit."
Ve chvíli, kdy na konci prvního dílu kulka sprovodila ze světa agenta CIA Conklina, se Bourne domníval, že udělal definitivní tečku za svou minulostí. "Treadstone byl projekt, o které už nikdy v životě nechtěl slyšet," říká Damon. "Na konci Agenta bez minulosti jim dal ultimátum: pokud někdy ucítí, že jsou mu opět v patách, udeří plnou silou."
Potřeba globálního dozoru a neutralizace hrozeb se však v ústředí CIA ještě zintenzivnila a projekt Treadstone byl nahrazen programem Blackbriar. "Poučili se ze svých chyb, které vyústily v to, že se několik agentů psychicky zhroutilo. Proto vylepšili tu tréninkovou proceduru a proces modifikace chování," vysvětluje Damon. Ve třetím dílu přijdou znovu ke slovu nejen supermoderní špionážní systémy a dechberoucí akce, ale také cestování po celém světě, které bude tentokrát ještě rozsáhlejší než kdy předtím - Bourne se vypraví do Londýna, Madridu, Tangeru, Paříže, Moskvy i New Yorku.
Jakmile se k projektu připojil Damon a vrátili se všichni klíčoví hráči na produkčních a režijních postech, přišel čas obsadit zbývající role.
Ve třetím dílu se vracejí na scénu dvě vyhledávané herečky, které v této trilogii sehrály velmi důležitou roli: Joan Allen, která ztvárnila lovkyni špionů a vyšetřovatelku interních záležitostí Pamelu Landy a Julia Stiles v roli Nicolette "Nicky" Parsons, která nyní pracuje v Madridu.
Landy se připojí k Blackbriaru proto, aby pomohla novému řediteli tajné sekce CIA Noahovi Vosenovi vystopovat znovu se objevivšího Bournea. Její pocity z toho, co Vosenova skupina v rámci programu Blackbriar podniká, se však příliš neslučují se snahou dodržovat všechny předpisy. "Je povolána zpátky do služby, aby jim pomohla s nalezením Bournea, protože je na něj de facto odbornicí. Má pro něj slitování a chce rozklíčovat všechny ty záhadné okolnosti, které jej obestírají. Přestože se pohybuje ve světě špehování, lhaní a tajemství, neopouští ji smysl pro etiku a korektní jednání." Neústupná snaha Landy odhalit pravdu o Treadstone - a její zuřivý konflikt s Vosenem - dodává příběhu zajímavý rozměr. "Chce Bourneovi alespoň dát možnost, aby svou situaci vysvětlil," říká producent Crowley. "Chce mu poskytnout příležitost bránit se před soudem, zatímco Vosen jej chce za každou cenu odstranit. Když se ti dva pustí do křížku, je to velice zajímavé."
Postava Nicky, která se poprvé objevila v prvním dílu, prošla v průběhu série zajímavým vývojem. "V Agentovi bez minulosti vůbec nevěděla, co vlastně dělá," říká Stiles. "A nyní je na další křižovatce - ví, že situace okolo Blackbriaru se hodně vyhrotila a už s tím nechce mít nic společného. Je mezi dvěma ohni, protože chce zůstat naživu, ale nemůže tu organizaci opustit, protože toho ví až příliš mnoho." "Blackbriar je název operace, jejímž hlavním účelem je shromažďovat informace a řešit hrozby, které nějak souvisí s programem," říká Strathairn. "Vosen je součástí - a možná i hnací silou - této operace, která má dokončit to, co uvedl do pohybu Treadstone."
Ústředním padouchem se po Cliveovi Owenovi v roli Profesora a Karla Urbana v úloze Kirilla stal venezuelský rodák Edgar Ramirez, jenž si zahrál zabijáka Blackbriaru Paze. "Hledali jsme někoho, kdo by působil dojmem, že dokáže splynout s jakýmkoliv prostředím třetího světa, ve kterém má pracovat," vzpomíná Crowley. K mezinárodnímu hereckému obsazení patří také Paddy Considine v roli britského reportéra Simona Rosse, který uvede celý příběh do pohybu v okamžiku, kdy získá tajné informace o Bourneovi, aktivitách CIA a především názvu Blackbriar. "Je Bournem - tou představou rebelujícího agenta - fascinován," říká Considine. "Ross objevil jen špičku obrovského ledovce, ale i to je mnohem víc, než měl. Ty informace, které získal, vážně ohrožují jeho život."
Jakmile Bourne spatří své jméno na stránkách Rossových novin, snaží se k Rossovi dostat dříve než si jej najdou lidé z Blackbriaru. "Je v jejich nejlepším zájmu, aby se ta věc neproflákla," říká Damon. Když nakonec najde Dr. Hirsche, může se superagent konečně vrátit domů - na místo, kde se David Webb stal Jasonem Bournem. "Dr. Hirsch zná všechna Bourneova tajemství - ví všechno o jeho tréninku, ví přesně, čím vším prošel," vysvětluje Damon. "Je tím, k čemu Bourne v průběhu celého filmu směřuje - vlastně v průběhu celé trilogie. Vrací se tam, kde to všechno začalo." "Návrat domů je základní téma tohoto filmu," souhlasí Greengrass. "Jason Bourne se musí vrátit zpátky do Ameriky."
Pro navození správné vizuální atmosféry bylo pro Greengrasse důležité přivést zpátky co nejvíc lidí z týmu, který stál u zrodu dvou předcházejících dílů. Mezi navrátivší se spolupracovníky patřil kameraman všech tří filmů Oliver Wood a střihač Christopher Rouse, který se podílel také na Bourneově mýtu. "Mezi jednotlivými díly je silná vizuální kontinuita," říká producent Crowley. "Chcete u diváků navodit pocit, že ta místa nikdy nevnímali takovým způsobem, jakým je ukazujete vy."
Při natáčení Bourneova ultimáta filmaři najezdili a nalétali více kilometrů než u dvou předchozích dílů dohromady. Stejně jako agenti Blackbriaru museli zůstat pohotoví a adaptabilní, aby se dokázali jednoduše začlenit do různých kultur a navyknout si na jiné klimatické podmínky - a to všechno aniž by na sebe upoutali příliš velkou pozornost. Štáb, který čítal přes 250 lidí, potřeboval podporu v podobě zkušeného týmu, jenž by dokázal zajistit jednotlivé lokace, potřebná zařízení, spolupráci s místními lidmi a překonávání jazykových bariér - bez jeho pomoci by nebylo možné natáčení v sedmi různých zemích na třech kontinentech organizačně zvládnout.
Hlavní část natáčení Bourneova ultimáta začala v marockém městě Tanger, které leží na severním pobřeží Afriky. Ve 40. a 50. letech se v tomto městě setkávali tajní agenti a různí konspirátoři z celého světa.
Rychlá a hektická akce, která provází Bourneův pohyb úzkými uličkami města, byla kreativně zachycena pomocí několika strategicky umístěných kamer. Kromě Greengrassových oblíbených handheldů využili filmaři také jeřáby, kolejnice a kabely, po nichž kamery klouzaly nad městskými střechami a následovaly Bournea během jeho infarktových honiček.
Koordinátor kaskadérských kousků a pomocný režisér Dan Bradley se po práci na druhém dílu vrací s novou várkou špičkově propracovaných a inovativních akčních sekvencí. Na nalezení lokace, která by byla vhodná pro honičku Bournea a Deshe po tangerských střechách, spolupracovali všichni tři klíčoví hráči - Wenham, Bradley a Greengrass. "Našel jsem řadu tří velkých domů v židovské čtvrti," vzpomíná Wenham, který si představoval "jak do těch domů Bourne skáče okny, probíhá životy cizích lidí a pak z balkónu přeskakuje do dalších."
V jedné obzvláště spektakulární sekvenci Bourne seskočí ze střechy a vpluje do okna na protější straně ulice, které je o 4,5 metru níže - to vše ve výšce 4 patra nad zemí. Kamera jej při skoku následuje. "Dan našel metodu, jak by kaskadéři mohli skočit s kamerou ze střechy," vysvětluje Damon. "Když sledujete film, vidíte, že po nich opravdu běhá. Je to zkrátka skvěle zachyceno chytrým režisérem s neuvěřitelným vizuálním citem a s pomocí atletů, kteří dělají jen to, co je v lidských silách."
Honička vrcholí brutálním pěstním soubojem. Damon, který má dřívější průpravu v boxu a několika dalších bojových stylech, na této sekvenci úzce spolupracoval s bojovým choreografem Jeffem Imadou, který mu asistoval rovněž u dvou předchozích dílů. "Připomínalo to spíš hodiny tance," říká Damon. "Musel jsem pochopit rovnováhu a vypilovat způsob pohybu. Nejtěžší je přijít na to, jak to zahrát co nejvěrohodněji."
K tomu, aby se ve filmu mohl Damon prohánět po desítkách střech a způsobit explozi v centru přelidněného města, musela produkce uzavřít kontrakty s více než 2 000 podniky. K lidem, kteří přijeli z Británie, se muselo přidat dalších 200 místních pracovníků, aby dokázali všechny logistické potíže vyřešit. Ke všemu se navíc přidaly komplikace související s Ramadánem - ten začal uprostřed natáčení a způsobil mnohahodinové prodlevy.
Po 13 dnech v Tangeru filmaři naložili všechno vybavení do ruské nákladní stíhačky ze sovětské éry a zamířili do Londýna. Tam poté ve známých Pinewood Studios vytvořili pod vedením hlavního výtvarníka Wenhama interiéry různých newyorských, pařížských, madridských, tangerských a berlínských (ve filmu moskevských) lokací. Jednou z nejdůležitějších byl The Hub - centrála vládou financované organizace CRI, odkud Vosen a Landy řídí celou operaci. "Odtud řídí agenty Blackbriaru," vysvětluje Wenham. "Na těch obrazovkách běžely záznamy z různých míst, které jsme natočili po celém světě. A na některých se zobrazovaly skutečné údaje."
Navrhnout největší a nejsložitější scénu filmu Wenhamovi zabralo dva měsíce, při nichž absolvoval bezpočet schůzek s Greengrassem a experty na špionážní systémy. Nakonec vytvořil labyrint chodeb, kterými pak Greengrass s kameramanem Woodem mohli procházet s ručními kamerami a zachycovat okolní dění. Ze základny v Pinewoodu se pak filmaři vydávali do okolního Londýna i mimo něj. Natáčeli v ulicích, uvnitř kancelářských budov, v hotelech a jedné z pěti nejfrekventovanějších stanic metra - Waterloo. Vyjednat možnost několikadenního natáčení ve stanici, kterou denně projde 380 000 lidí, trvalo pět měsíců, avšak úroveň reality, kterou skutečné prostředí scénám dodává, filmařům za toto úsilí stála.
Na místě byla britská dopravní policie, 20členná ochranka štábu a stovky bezpečnostních kamer, které sledovaly každý pohyb - celá situace působila dojmem, jako kdyby byl Bourne opravdu na útěku. Greengrassovi a jeho kolegům se podařilo záběry z bezpečnostních kamer získat a propůjčit jejich použitím filmu ještě větší věrohodnost.
Pak přišel čas vydat se do Paříže. Greengrass, Damon a zbytek štábu využili dokonce i chvil, kdy cestovali vlakem Eurostar 50 km dlouhým tunelem, který vede pod Lamanšským průplavem a spojuje Londýn s Paříží. Produkce si vystačila s minimálním vybavením a dvěma posledními vagóny vlaku. "Snažili jsme se co nejefektivněji využít všech prostředí a veškerého času," říká Marshall. "Ve vlaku jsme s sebou měli kameru, tak jsme tam něco natočili. A po cestě zpátky do Londýna zase."
V Paříži poté produkce natočila scény, v nichž Bourne dorazí do Gare du Nord, v Madridu využili železniční stanice Atocha a několika lokací v centru, kde pořídili scény související s Bourneovým hledáním Danielsovy kanceláře a setkání na Plaza Santa Cruz, a Berlín jim posloužil jako atrapa Moskvy, kterou potřebovali ve filmu vyobrazit kvůli návaznosti na poslední scény Bourneova mýtu.
Bourneova cesta tentokrát končí ve velkém stylu v New Yorku. "Jeden z důvodů, proč jsme se vydali do New Yorku, bylo to, že jsme potřebovali Jasona Bournea přivést domů," vysvětluje producent Crowley. "Myslím, že neexistuje město, kterým by šlo zřetelněji říci Je zpátky v Americe!'"
Natáčení v členité a rušné metropoli s sebou přinášelo spoustu komplikací. Bez jeřábů, kolejnic a světel, která obvykle doprovázejí filmové produkce, na sebe tým ale naštěstí strhával méně pozornosti. Greengrassův styl natáčení byl tak intimní, že se herci na ulici míjeli s lidmi, kteří šli do práce nebo domů a leckdy si vůbec nevšimli, že v jejich blízkosti vzniká velký hollywoodský film. To však v žádném případě neplatilo pro pomocný štáb, který v New Yorku paralelně natáčel automobilovou honičku. Tato závěrečná a náležitě velkolepá akční sekvence začíná na parkovišti newyorské přístavní správy, pokračuje po Sedmé avenue a končí obří bouračkou na South Street - ale to až o pár tun zmačkané oceli, rozbitého skla a zničených aut později.
Produkci se podařilo téměř nemožné - uzavřít kvůli natáčení části sekvence Sedmou avenue, která se táhne přímo středem Manhattanu. Při natáčení filmaři využili speciálně upravená auta, která byla připravována ve skladu v bývalém armádním areálu v Bayonne v New Jersey. Patřilo mezi ně 6 Volkswagen Touaregů pro Paze, 10 Chryslerů pro CRI a spousta dalších civilních a policejních aut, která si našla cestu do závěrečné vrcholné sekvence. Auta musela zůstat pro kaskadéry bezpečná a zároveň musela umět prorážet ostatní vozy jako beranidlo.
Zatímco závěrečné bouračky zakrýval okukujícím divákům nadjezd, honičky v ulicích si mohli užívat jako bezplatnou kaskadérskou show. O víkendu (kdy měla produkce jedinou možnost blokovat v rušných ulicích Manhattanu dopravu) přihlížely práci filmařů celé davy.

Ocenění:
Academy Awards
2008 - Střih
2008 - Mix zvuku
2008 - Střih zvuku

BAFTA
2008 - Nejlepší střih
2008 - Zvuk
2008 - Paul Greengrass (Nejlepší režie) (nominace)
2008 - Oliver Wood (Nejlepší kamera) (nominace)
2008 - Vizuální efekty (nominace)
2008 - Výjimečný britský film (nominace)

DABING
1. DABING (DVD)
V českém znění: Filip Jančík - Matt Damon (Jason Bourne), Jaromír Meduna - David Strathairn (Noah Vosen), Dana Syslová - Joan Allen (Pamela Landyová), Lukáš Hlavica - Paddy Considine (Simon Ross), Jiří Plachý - Scott Glenn (Ezra Kramer), Klára Jandová - Julia Stiles (Nicky Parsonsová), Bedřich Šetena - Albert Finney (Albert Hirsch), Bohdan Tůma - Tom Gallop (Tom Cronin), Antonín Navrátil - Brian Cox (Ward Abbott), Radek Hoppe - Daniel Brühl (Martin Kreutz), Libor Hruška - Corey Johnson (Wills), Lumír Olšovský, Igor Bareš, Martin Kolár, Vojtěch Hájek, Lucie Svobodová, Zdeněk Podhůrský, Daniela Bartáková, Zuzana Schulzová, Ludvík Král
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2007

2. DABING (Prima)
V českém znění: Filip Jančík - Matt Damon (Jason Bourne), Vladislav Beneš - David Strathairn (Noah Vosen), Dagmar Čárová - Joan Allen (Pamela Landyová), Pavel Tesař - Paddy Considine (Simon Ross), Bohuslav Kalva - Scott Glenn (Ezra Kramer), Jitka Moučková - Julia Stiles (Nicky Parsonsová), Jiří Plachý - Albert Finney (Albert Hirsch), Petr Oliva - Brian Cox (Ward Abbott), Michal Michálek - Daniel Brühl (Martin Kreutz), Jan Šťastný - Corey Johnson (Wills), Dana Černá, Jiří Kvasnička, Zdeněk Mahdal, Zdeněk Hruška, Filip Švarc, Daniel Dítě, Rudolf Kubík, Jitka Ježková, Vanda Hybnerová, Jolana Smyčková, Klára Sochorová, Zbyšek Pantůček, Lumír Olšovský, Svatopluk Schuller, Ivo Novák, Ludvík Král, Marek Libert, Zuzana Hykyšová, Jaromír Meduna (titulky)
Překlad: Jana Vlasáková
Zvuk: Jaroslav Kosán
Produkce: Markéta Stegbauerová, Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Lucie Donátová
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy: Luděk Koutný
Režie: Filip Jančík
Vyrobila: FTV Prima spol. s.r.o. ve studiu S Pro Alfa CZ a.s. 2010

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.8.2007 Bontonfilm
Premiéra USA: 3.8.2007 Universal Pictures US
Premiéra Německo: 21.8.2007
Premiéra Francie: 12.9.2007
Premiéra Španělsko: 17.8.2007 Universal Pictures Espana
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 16.3.2009 Bontonfilm
Poprvé na DVD: 10.12.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 11.2.2015 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 7 477 731
Tržby celkem - $ 227 471 070
Návštěvnost v ČR 66 474
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000

BONUSY (Blu-ray)
• Komentář režiséra Paula Greengrasse
• Vynechané scény
• Autoškola
• Muž v pohybu
• Plán úderu
• Pronásledování po střechách
• Honička v New Yorku
• Stát se Bournem – výcvik agentů

 

ROZLIŠENÍ Blu-ray

16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1

česky DTS Digital Surround 5.1, anglicky DTS-HD Master Audio 5.1, maďarsky DTS Digital Surround 5.1, polsky DTS Digital Surround 5.1, portugalsky DTS Digital Surround 5.1, rusky DTS Digital Surround 5.1, thajsky DTS Digital Surround 5.1, španělsky DTS Digital Surround 5.1

anglické, bulharské, české, hebrejské, chorvatské, islandské, maďarské, polské, portugalské, rumunské, řecké, španělské, thajské, turecké

 

FILMY V SÉRII
Agent bez minulosti gastonrolinc.webnode.cz/news/a096/
Akční / Mysteriózní, USA / Německo, 2002
Režie: Doug Liman, Hrají: Matt Damon, Franka Potente

Bournův mýtus gastonrolinc.webnode.cz/news/a097/
Akční / Thriller, USA / Německo, 2004
Režie: Paul Greengrass, Hrají: Matt Damon, Franka Potente

Bourneovo ultimátum gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/a098/
Akční / Thriller, USA / Německo, 2007
Režie: Paul Greengrass, Hrají: Matt Damon, Julia Stiles

Bourneův odkaz gastonrolinc.webnode.cz/news/a099/
Akční / Dobrodružný, USA, 2012
Režie: Tony Gilroy, Hrají: Jeremy Renner, Rachel Weisz

Jason Bourne gastonrolinc.webnode.cz/news/a94/
Akční / Thriller, USA / Čína, 2016
Režie: Paul Greengrass, Hrají: Matt Damon, Tommy Lee Jones

 

Tvůrci a herci

Paul Greengrass (Režie), Patrick Crowley (Produkce), Frank Marshall (Produkce), Paul Sandberg (Produkce), John Powell (Hudba), Oliver Wood (Kamera), Christopher Rouse (Střih), Daniel Hubbard (Casting), John Hubbard (Casting), Avy Kaufman (Casting), Peter Wenham (Scénografie), Shay Cunliffe (Kostýmy), Karen Baker Landers (Zvuk), Bob Beemer (Zvuk), Per Hallberg (Zvuk), Kirk Francis(Zvuk), Christine Beveridge (Masky), Tony Gilroy (Scénář), Scott Z. Burns (Scénář), George Nolfi (Scénář), Robert Ludlum (kniha) (Předloha), Matt Damon (Herec), Julia Stiles (Herec), David Strathairn (Herec), Scott Glenn (Herec), Paddy Considine (Herec), Édgar Ramírez (Herec), Albert Finney (Herec), Joan Allen (Herec), Corey Johnson (Herec), Daniel Brühl (Herec), Colin Stinton (Herec), Mark Bazeley (Herec), Scott Adkins (Herec), Michael Ahl (Herec), Brian Cox (Herec), Chris Mansfield (Herec), Franka Potente (Herec), James Schram (Herec), Arkie Reece (Herec), Joey Ansah (Herec), Dan (Herec)