Šílený Max / Mad Max (1979/93/Austrálie/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Thriller) 65%

29.07.2018 13:11
JEDNOU VĚTOU
„Kultovní akční film z Austrálie blízké budoucnosti."

OBSAH
Ve zpustošené zemi blízké budoucnosti vládne silnicím divoký motorkářský gang. Řádí v ulicích, terorizuje nevinné civilisty a strážcům zákona se jen směje do očí. Jednoho policistu ale podcení. Když motorkáři brutálně napadnou nejlepšího přítele a rodinu Maxe Rockatanskyho (Mel Gibson), změní se Max v běsnícího šílence, který žije jen pro jediné - pro pomstu.(Magic Box)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Devadesátiminutový revenge movie s více než hodinovým prologem je bohužel výsledkem režijní nevyrovnanosti snímku, která se o prostinký scénář nemůže opřít ani omylem, ale spíše se soustředí na aranžmá honiček mezi gangem motorkářů a policií. Těch je ve filmu požehnaně, ale jejich kvalita je značně rozporuplná. Některé záběry s jasně odhadnutelným kameramanským postupem dnes přece jenom působí trochu kostrbatě. Přesto klobouk dolů před profesionálními řidiči a kaskadéry, kteří odvedli výborný kus práce. Lacinost je zde přiznaná a tak se na snímek nelze hněvat, ale spíše vzhledem k rozpočtu uznale pokývat hlavou. Ale ten soundtrack je otravný jako nikdy. (Isherwood) 3*

Zatímco Max Rockatansky není zas až tak šílený, aktivity Kawasakiho bandy připomenou, že ústavy pro chorobomyslné by měly zvažovat, komu dají na víkend propustku. Otřesná hudba rve uši z kořenů, pro někoho možná rozkošnou neučesanost scén připisuji tomu, že za scénářem nejspíš stál sjetý Prstořez. Sice to lákavě smrdí spálenou gumou či motorovým olejem a záběry z úrovně asfaltu jsou nejen pro silničáře děsně cool, ale nač se klanět kultu, když za něco stojí jen jeho poslední revenge čtvrtina, v níž si v kůži zapařený Mel i tak trochu zahraje na Jigsawa. No nic, brzy se dozvím, jestli Miller po 35 letech pochopil, kde nechal mlynář díru.. (Gilmour93) 3*

Je mi líto, ale pozice Šíleného Maxe v historii australské kinematografie mě ani o jediný stupeň neuhnula z kurzu nastoleného prvním záběrem na hlavního záporáka a jeho bandu, která má představovat ultimativní zlo ekvivalentní čtyřem vyšinutým smažkám v čele s tím blonďákem v Carpenterově Okrsku 13 (1976). Psychopatičtí motorkáři totiž víc než co jiného vypadají a chovají se jako teplí šerifovi pomocníci ve Vůni Cibule (1975). Nemá smysl tu řešit nějaké herectví, ve filmu jde hlavně o honičky a bouračky, a až v poslední čtvrthodině dojde na Maxovu pomstu. Té předchází záběr na Gibsona opřeného o futra nemocničního pokoje, s vyvrácenou hlavou a nepřítomným pohledem - toť vše k přerodu policajta s obavami, aby se nestal takovým "jako oni". Uznávám, že první scéna se zapalovačem, stejně jako první scéna v nemocnici, jsou působivé a nepříjemné, ale do očí bijící celková lacinost snímku, ve spojení s extrémně chabým scénářem respektive jeho režijní realizací, které nesahají legendárním revenge movies jako Přání Smrti (1974) ani po kolena, zabíjejí celého Mad Maxe tak dokonale jako Pokémon, Beyblade, DigiMon a spol. dětské mozkové buňky. Nedočkáte se tu ani vysvětlení, v jakém světě se vše odehrává - všechno vypadá celkem normálně, třeba nemocnice dokonale současně, jen je všude podezřele málo lidí, po silnicích jezdí krom policajtů a magorů asi dvě auta "civilů" a jedna cisterna, a toť vše. Čili varování pro ty, kdo se těší na postapo, které se stalo vzorem třeba i pro design zbrojí ve Falloutu a stovkách dalších děl - BORCE S BROKOVNICEMI A OŠTĚPY NAVLEČENÉ V KOŽENÝCH BUNDÁCH A KYRYSECH S OSTNATÝMI NÁRAMENÍKY UVIDÍTE AŽ VE DVOJCE:) Z toho vyplývá, že první příběh "Mad" Maxe Rockatanskyho je dobrý jen jako ukázka, co že se to vlastně hlavnímu hrdinovi přihodilo, než se z něj stal Road Warrior, který se pustil do křížku s pozdějším Bennettem z Komanda;) Odmítám se kdykoliv podívat ještě byť jen na kousek z tohohle těžce nepodařeného filmu, a odmítám i jeho kultovní status. Z dnešního pohledu jen upřímně doufám, že se George Miller od svých nezralých 34 let za těch v mezidobí uplynulých dalších 35 něčemu naučil, a nepromrhá účast Toma Hardyho na novém Šíleném Maxovi. Jelikož ale filmografii pana Millera "zdobí" po prvních dvou Maxech kromě výborných Čarodějek Z Eastwicku a zřejmě slušného dramatu Lék Pro Lorenza (neviděl jsem) jenom Happy Feet a Prasátko Babe, docela se výsledku obávám. Snad bude mít schopného aspoň druhého režiséra, a bude se krom Charlize Theronové s holou hlavou na co dívat:) Pro prvního Mad Maxe mám ale schovaných slabých 50%. (Gemini) 1*

V.I.M. FILMU
Šílený Max se řadí mezi absolutní špičku postapokalyptických scifi. Ale je trošku chyba takhle přistupovat k celé trilogii. Teprve ve druhém díle se z Austrálie stalo bojiště bez pravidel a motorizované gangy ovládly silnice, ale u první části je situace malinko jiná. Při sledování pokračování Šíleného Maxe má člověk pocit, že lidstvo prohrálo a že nová společnost už si vytvořila pravidla, podle kterých se musí její členové řídit, jinak zemřou. To ovšem pro prvního Šíleného Maxe neplatí.
Když Max Rockatansky v roce 1979 poprvé vyrazil na silnice, nebylo ještě úplně jisté, jak to se světem dopadne. Společnost tu stále do jisté míry funguje tak, jak má. Je tu policie, jsou tu zákony, je tu respekt k uniformě. Při sledování filmu ale na člověka dolehne pocit, že je jen otázkou času, kdy dojde k rozkladu civilizace a zvítězí anarchie. I když ve filmu není nic z toho vidět, vše je cítit v chování postav. Celý svět prvního Šíleného Maxe zdánlivě vypadá jako jen o něco tvrdší prostředí, než na jaké jsme zvyklí. Avšak při sledování jednoduchého příběhu o pomstě začne mít pozorný divák pocit, že je něco špatně. Všichni – a je jedno, jestli mluvíme o členech gangu nebo o bronzácích – se chovají jako zvířata. Lidský život tu pomalu ztrácí svou cenu a na silnici vítězí ten silnější. Ovšem George Miller nikdy nepřekročí hranici, kdy by si člověk řekl, že Šílený Max je doopravdy scifi. Jednoduše řečeno – divák tu není svědkem žádné katastrofy ani jejích následků. Nevybuchne tu atomová bomba, nenastane přírodní katastrofa. Lidstvo zkrátka jen pomalu přestává stíhat.
Příběh o pomstě by se klidně mohl odehrávat v současnosti, ale atmosféra vylidněné australské pustiny povyšuje Šíleného Maxe na něco víc, než jen na rutinní revenge thriller. Když se z hlavního hrdiny stává nelítostný stroj na zabíjení, který bez milosti nahání motorkáře po prázdných asfaltkách, není to zrovna příjemný divácký zážitek. Atmosféra beznaděje, všudypřítomného násilí a nejisté budoucnosti se člověku zkrátka zaryje pod kůži tak intenzivně, že slabší povahy film po půl hodině vypnou. K tomu si přičtěte kaskadérské kousky, u nichž se i po téměř třiceti letech tají dech, mrazivého Mela Gibsona a stylovou dvouhlavňovou brokovnici a máte tu kultovní film jak z učebnice. Na prvního Šíleného Maxe se nekouká příjemně, ale na druhou stranu ten nehezký a krutý zážitek si budete pamatovat zatraceně dlouho.

VELKÁ RECENZE
V Austrálii, vzdálené „pár let ode dneška", jak vysvětluje úvod filmu, dochází ke kolapsu civilizovanosti společnosti, očividně kvůli stále docházející ropě. Na silnicích vládnou nebezpečné silniční gangy, kterým se snaží v činnosti zamezit poslední zbytky vládní moci v podobě MFP (Main Force Patrol), jakési odnoži australské policie.
Člen motorkářského gangu Crawford „Noční jezdec" Montizano se pokouší ujet silniční policii MFP v jejím ukradeném výkonném automobilu Pursuit Special (Holden Monaro). Daří se mu unikat do chvíle, kdy se do pronásledování pustí Max Rockatansky, nejlepší řidič MFP. Noční jezdec umírá během vážné havárie.
Motorkářský gang vedený Prstořezem a Bubbou Zanettim si přijíždí do města pro tělo svého člena. Potom motorkáři kradou palivo, jinak vydávané na příděly, a terorizují občany. Max a jeho komplic Jim „Goose" Rains uvězní Johnnyho Boyla, mladého člena gangu, který zůstal u poničeného automobilu jednoho páru, který gang surově napadl. Dívka utrpěla značný šok. Jelikož se k soudu nedostavil žádný svědek, je policie nucena Boyla pustit, což rozzuří Jima. Toho musí ostatní držet, aby se na Boyla nevrhl. Jim i Boyle si vyhrožují navzájem odplatou. Když Bubba Zanetti odveze Boyla pryč, kapitán MFP Fred „Fifi" McPhee řekne svým hochům, ať si v případě gangu „dělají co chtějí, pokud se to nedostane do papírů“.
Replika Maxova automobilu Interceptor.
Krátce poté Johnny provede sabotáž na Gooseho policejním motocyklu, kterému se ve vysoké rychlosti zablokuje kolo. Jim skončí mimo silnici, ale nic vážného se mu nestane. Motocykl je ale poškozený. Od přítele si vypůjčí pick-up a odváží si motorku do garáží. Prstořez s Johnnym čekají v záloze a když Jim projíždí kolem, Johhny hodí na jeho automobil brzdový buben, následkem čehož Goose havaruje a obrátí vůz na střechu. Prstořez pak nutí Johnnyho, aby hodil hořící sirku na benzín vytékající z pick-upu (Jim Goose je bezmocný, uvězněn v popruzích). To Johnny odmítá, při následné strkanici s Prstořezem sirka odletí směrem k Jimovi a pick-up vzplane.
Těžce popálený Jim je převezen do nemocnice. Max se rozhodne skončit u policie, věci zašly příliš daleko. Kapitán McPhee se mu to snaží vymluvit, navrhuje mu vzít si dovolenou, než se definitivně rozhodne. Max souhlasí, ale je přesvědčený, že stejně skončí. Později je Max v autoservisu, zatímco jeho žena Jessie jede s malým synkem Sprogem na zmrzlinu. U obchodu narazí na členy gangu, kteří mají nekalé úmysly. Jessie nakopne Prstořeze do rozkroku a ujede (i se synem), nicméně banditi ji zanedlouho objeví u moře poblíž farmy, kde přebývá s Maxem. Cestou lesem jim ještě přepadení nevyjde, ale pomsta se jim vydaří na silnici, kde Jessii srazí i s dítětem. Malý Sprog zemře při převozu do nemocnice, Jessie je vážně zraněná a svým zraněním později podlehne. Max je zdrcený, rozhodne se smrt své rodiny pomstít.
Z policejních garáží si vezme vylepšený černý vůz Black Pursuit Special (Ford XB Falcon) a vyzpovídá automechanika ohledně členů gangu, přičemž se nezdráhá použít násilí. Postupně likviduje jednoho člena za druhým, několik z nich skončí v řece po pádu z mostu, když se na ně Max řítí vysokou rychlostí v protisměru. Bubbu zastřelí a Prstořeze štve po silnici, dokud ho nesrazí protijedoucí kamion. Nakonec najde i Johnnyho, který krade mrtvému muži boty (automobilová havárie). S chladným, potlačovaným hněvem připoutá Johnnyho za nohu k havarovanému vozu. Nehodlá jej jednoduše zastřelit, ale přichystá pro něj dilema. Polije okolí vozu benzínem a připraví roznětku. Johnnymu hodí pilku na železo a řekne mu, že si může vybrat. Buď přepiluje pouta (což mu zabere asi 10 minut), nebo si uřízne nohu (to může stihnout za 5 minut). Nedbá na jeho žadonění a odjíždí pryč. Když přejede most, automobil exploduje. Max pokračuje v jízdě. Zůstalo tajemstvím, jestli Johnny přežil.
Šílený Max (anglicky Mad Max) je první ze série australských postapokalyptických sci-fi filmů s hlavním hrdinou Maxem Rockatanskym, kterého hraje Mel Gibson. Natočen byl v roce 1979[1] s omezeným rozpočtem a 20 let držel rekord v Guinnessově knize rekordů jako film s největším poměrem tržby/náklady (po něm titul připadl filmu Záhada Blair Witch).[zdroj?] Byl uveden v Austrálii společností Roadshow Entertainment (nyní Village Roadshow Pictures) roku 1979.[2]
První díl se ještě neodehrává v postapokalyptické době, nýbrž těsně před ní, ale australské silnice terorizují zločinecké motorkářské gangy. Šílený Max obsahuje westernové motivy: klan vyvrhelů, odplatu, střet jedince hájícího právo s členy skupiny bez jakékoli morálky.
Původní třídílná série Šílený Max byla natočena v pouštích Austrálie v rozmezí let 1979–1985, a proslavila se mimo jiné netradičními kostýmy a tíživou atmosférou. V roce 2015 k ní přibyl film Šílený Max: Zběsilá cesta.

DABING
1. DABING (VHS, DVD, Blu-ray)
V českém znění: Josef Nedorost - Mel Gibson (Max), Daniela Bartáková, Jiří Zavřel, Jiří Prager, Jaroslav Kaňkovský, Jan Schánilec, Karel Chromík, Bohumil Švarc, Zuzana Schulzová, Miriam Kantorková
Zvuk: Václav Hálek
Produkce: Jaromír Šindelář
Překlad: Ivan Boukal
Režie: Tomáš Tintěra
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov dabing pro Warner Home Video 1991

2. DABING (Prima)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Mel Gibson (Max), Tomáš Juřička - Hugh Keays-Byrne (Prstořez), Martin Stránský - Steve Bisley (Jim Goose), Miroslava Součková - Joanne Samuel (Jessie), Jiří Schwarz - Roger Ward (Fifi Macaffee), Irena Hrubá, Bohdan Tůma - Steve Millichamp (Roop) , Pavel Vondra - Vince Gill (Noční jezdec) + Nick Lathouris (opravář), Vladimír Čech, Jan Šťastný - Phil Motherwell (mladší doktor), Filip Švarc - Geoff Parry (Bubba Zanetti), Martin Sobotka - Tim Burns (Johnny) + David Cameron (mechanik Barry), Martin Kolár, Jaroslav Kaňkovský, Bohuslav Kalva, Tereza Chudobová - Lisa Aldenhoven (sestra), Radka Malá - Sheila Florance (May), Libor Terš - John Ley (Charlie) a další
Překlad: Vladimír Fuksa
Produkce: Jana Prášilová a Jana Janoušková
Zvuk: Tomáš Čisárik - Studio ProTime
Dialogy a režie českého znění: Martin Těšitel
Vyrobila: TV Produkce a. s. pro FTV Prima spol. s r.o. 2006

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 1.2.1980
Premiéra Austrálie: 12.4.1979 Village Roadshow AU
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1991 (VHS) Warner Home Video, 17.9.2001 (DVD)
Poprvé na DVD: 17.9.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 11.3.2015 Magic Box

Tržby celkem - $ 100 000 000
Náklady (Rozpočet) - A$ 400 000

FILMY V SÉRII
Šílený Max gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a088/
Sci-Fi / Akční, Austrálie, 1979
Režie: George Miller, Hrají: Mel Gibson, Joanne Samuel

Šílený Max 2 - Bojovník silnic gastonrolinc.webnode.cz/news/a089/
Sci-Fi / Akční, Austrálie, 1981
Režie: George Miller, Hrají: Mel Gibson, Bruce Spence

Šílený Max a Dóm hromu gastonrolinc.webnode.cz/news/a090/
Sci-Fi / Akční, Austrálie, 1985
Režie: George Miller, George Ogilvie, Hrají: Mel Gibson, Tina Turner

Šílený Max: Zběsilá cesta gastonrolinc.webnode.cz/news/a091/
Sci-Fi / Akční, Austrálie / USA, 2015
Režie: George Miller, Hrají: Tom Hardy, Charlize Theron
 
Tvůrci a herci
George Miller (Režie), Byron Kennedy (Produkce), Brian May (Hudba), David Eggby (Kamera), Cliff Hayes, Tony Peterson (Střih), - (Casting), - (Scénografie), Clare Griffin (Kostýmy), Roger Savage (Zvuk), Gary Wilkins (Zvuk), Vivien Mepham (Masky), George Miller (Scénář), Mel Gibson (Herec), Joanne Samuel (Herec), Steve Bisley (Herec), Paul Johnstone (Herec), Nick Lathouris (Herec), Hugh Keays-Byrne (Herec)
 
1979/93/Austrálie/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Thriller
 
Zajímavost k filmu
- Mel Gibson se dostavil na konkurz v září 1977 spolu s Jamesem Healym. Tento irský herec byl původně Millerovým favoritem na roli Maxe, ale Healy nakonec odmítl, protože role měla málo dialogů. Později se prosadil v seriálech Dynastie (od r. 1981) a Santa Barbara (od r. 1984).
- Roop (Steve Millichamp) má ve filmu pušku Winchester Model 70 ráže .30-06.
- Ve filmu bylo celkem zničeno při automobilových honičkách 14 vozů. Všechny bouračky byly točeny na první záběr.
- Patolog z 19.století baron Carl von Rokitansky byl inspirací pro jméno hlavního hrdiny Mad Max Rokitansky (Mel Gibson). Baron Rokitansky se proslavil objevem tzv. Rokitanského metody spočívající v odebírání orgánů z těl zemřelých.
- Část peněz na film si režisér George Miller vydělal prací jako lékař na pohotovosti. Rozpočet byl kolem 350 000 dolarů a film byl natočen za 12 týdnů.
- Režisér George Miller se inspiroval filmem Chlapec a jeho pes (1975).
- Mel Gibson se původně konkurzu vůbec neúčastnil, doprovázel na něj svého kamaráda. Protože se předešlé noci porval v baru a jeho hlava vypadala jako „černá a modrá dýně“ (vlastní slova), byl požádán, jestli by se mohl vrátit za tři týdny, protože produkce potřebovala „šílence.“
- Auto které řídí Max je Forb „XB Falcon Coupe,“ prodávaný v Austrálii od prosince 1973 do srpna 1976. Původně to bylo policejní auto.
- Goosův motocykl je Kawasaki Z1000 z roku 1977.
- Jeden ze žlutých interceptorů, Ford Falcon XA GCL, byl vyřazený taxík.
- Některá policejní auta byla neustále opravovaná a používaná v dalších scénách, kde zastupovali jiná auta. Často se s nimi jezdilo, když měli ještě mokrý nátěr.
- Některé z hlášek, které Nightrider říká přes rádio jsou slova písně „Rocker“ skupiny AC/DC.
- Na začátku filmu si můžete všimnout dvou cedulí označujících ulice: "Anarchie" a „Bedlam.“ Tyto ulice skutečně v Austrálii existují.
- Kvůli nízkému rozpočtu byly použity vyřazené policejní auta; pouze Mel Gibson nosil koženou bundu, ostatní policisté měli kostýmy z vinylu; všechny starší motocykly do filmu věnovala firma Kawasaki, mnohé z nich si jejich jezdci po natáčení nechali.
- Modré dodávce na začátku filmu byl odstraněn motor a asistenti kamery ji poté přesunuli na cestu. Bez motoru se dodávka nekontrolovatelně točila, což dodalo na velkoleposti bouračky.
- Muž před restaurací u cesty je James McCausland, spoluautor scénáře.
- Automobilová nehoda byla natočena co nejrealističtěji díky zkušenostem režiséra George Millera, který pracoval jako zdravotník.
 
Odkazy