Úsvit planety opic / Dawn of the Planet of the Apes (2014/130/USA/Sci-Fi, Akční, Drama, Thriller) 74% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Poslední šance na mír.“

OBSAH
Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca. Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar. Síla a schopnosti Ceasarova království narůstají, postupně vzniká nová civilizace řídící se novými zákony a pravidly; civilizace, která si dokáže představit Zemi bez lidí. Planetu opic. Lidé, kteří přežili, se snaží narůstající opičí dominanci narušit a vrátit se na vrchol evolučního žebříčku. Začíná boj o moc, boj o to, kdo bude vládnoucím živočišným druhem na Zemi. Obě strany sice dosáhnou křehkého příměří, ale jen nakrátko. Napětí mezi lidskou a lidoopí komunitou narůstá, sílí i boj o moc uvnitř obou skupin. Tohle napětí může vyřešit jen fatální střet, po němž bude zcela nezpochybnitelné, kdo se stal vládcem planety Země.(CinemArt)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Zjednoduším to, po vynikajícím prvním díle remakujícím slavnou Planetu opic do moderního a realističtějšího hávu, přišlo pokračování, které je od první do poslední minuty jen intermezzo mezi dvěma zásadními částmi (první díl a třetí, kde bude gradace sporu). Bohužel na 130 minutách nedochází k ničemu, co nejde zkrátit na jednu větu a film se tak v mých očích i přes svou vysokou technickou kvalitu a výjimečné triky stává jen ukázkou současných možností digitálních mistrů v tvorbě skutečných postav. A možná ta zásadní tíha celého filmu ležící na těchto postavách prostě nestačí pro záruku vysoce kvalitního pokračování. (Djkoma) 3*

Čekal bych všechno, ale že dám pět hvězd americkýmu letnímu blockbusteru a ještě ke všemu pokračování, to bych do sebe nikdy neřek, leč, člověk míní a filmečky mění. První část je naprosto grandiozní, čekání na to, kdo a jak udělá první jiskru je napínavější než drtivá většina současných napínáků a aby se diváček nenudil, tvůrci mu to čekání zkracují skvěle propracovaným rodícím se vztahem lidí k opicím a opic k lidem a aby toho ještě nebylo málo, nechávají nám nahlédnout do opičího společenství. Tahle seznamka se ukáže pro druhou část příběhu jako velmi vydařený nápad. Do svých chvalozpěvů zahrnu i kameramana, protože opičí "promenáda" v korunách stromů je fakt luxusní. A proč trhat partu a nepochválit i hudbu, zejména když Michael s notama vysloveně čaruje. Trošku jsem se bál, že druhá část bude plná digitální akce, aby si americká mládež přišla na svý, ale byl jsem z druhý půlky zbytečně zesrabenej. Dala mě skvělou, dynamickou jízdu, která neurážela mou inteligenci a přitom zůstala zábavná a vydržela bavit až uplnýho konce. (Enšpígl) 5*

Z prvního dílu jsem byl nadšený - možná až nezdravě, takže budu zřejmě trochu nespravedlivý. Nechci říct, že by Úsvit nebyl dobrý film. Naopak, obsahuje velmi působivé scény, vizuálně je to celé naprosto neskutečné, mluva opic kombinující řeč těla, znaky a slova je neustále zajímavá, ale scénář se příliš nevydařil. Opice nemůže zabít opici, a když pak Koba toto svaté pravidlo poruší, začne internovat svoje "politické odpůrce" (BTW Koba byla přezdívka jistého historického hybatele a megalomanského sociopata jménem Džugašvili;)) a masově dávat lidstvu okusit svoje vlastní osobní utrpení, nic se nestane až do doby, než povstane On, tlupy skutečný šampión. Který nepochopitelně Kobu nezlikviduje s tím, že sám zabil, ale proto, že "není opice". To je trochu velký skok od myšlenky, že se opice jako "národ" příliš připodobnily lidem, a vůbec celá tahle ideová rovina mi příliš neseděla. Nejlépe se na Úsvit dívá jako na osobní drama vůdce, Cézara, který je vzletně řečeno semlet koly dějin, a může se jen snažit zachránit, co se dá. A to, co se dá zachránit, uvidíme zřejmě ve třetím pokračování. Doufejme, že v něm se budou lidští válečníci chovat inteligentněji než tady, kde se zabarikádovali v prvních patrech jediné budovy, aby na koních cválající opice náhodou nerozstříleli z mrakodrapů lemujících ulice dříve než by se na cokoliv zmohly - což se dělo zjevně proto, že jinak by zazvonil zvonec a pohádky by byl konec ještě před naprosto zbytečným explozivním hopsahejsa zúčtováním;) Styl Matta Reevese mi jednoduše nevyhovoval, scény z Cézarova "rodného domu" byly ohavně laciné a především zbytečné, práce s postavami po celý film téměř nulová (ne, první a poslední záběr to opravdu nezachrání), emoce nefungovaly, takže tím pádem musím dát míň než prvnímu dílu. A skutečně váhám, jestli to má být osmdesátka... ale bude muset, kvůli první třetině filmu. (Gemini) 4*

VELKÁ RECENZE
Já tomuhle reastartování série už od začátku nevěřil. A od začátku se fatálně pletl! Protože Foxové své rodinné sci-fi stříbro oživili nesmírně šikovně a zvládli ho ještě přeleštit v prostředním díle plánované (minimálně) trilogie. Přitom tak trochu za pochodu měnili režiséra a místo Ruperta Wyatta, jenž tak mile překvapil převážně konverzační a celkově neokázalou jedničkou, angažovali Matta Reevese. A před ním teda nebyl snadný úkol, to si přiznejme.
Režisér Monstra a (většinou českých diváků neviděného) hororového remaku Let Me In ovšem potvrdil podezření, že talentu i reálných schopností má za dva. A ne za dva Magnusky – je to pašák. Úsvit planety opic je pod jeho dohledem ještě o fous poutavější podívanou než povedená jednotka. Od jejích událostí uplynula dekáda, během níž lidstvo bezmála vymřelo, civilizace zkolabovala. Ulice zarostly mechem a kapradím, benzín i miňonky došly a pár imunních zoufalců přežívá na různých místech světa. My se samozřejmě vracíme do San Francisca, tak aby poblíž lidské osádky, která zoufale touží po přísunu elektřiny, mohla pohodlně bivakovat kolonie inteligentních opic.
Drzý bílý muž jí leze domů, což se opičákům samozřejmě nemůže zamlouvat, a tak dochází k licitaci mezi Cézarem a samozvaným mluvčím lidského rodu (hraje ho nepříliš slavný Jason Clarke, což je s ohledem na to, že film primárně patří opicím, nejspíš jen dobře). Scénář pak nastolenou situaci postupně vyhrocuje a metodou „pozvolna budeme utahovat šrouby, ono to tím střetem přeci jen skončí“ směřuje k nevyhnutelné srážce dvou světů. Pisatelům předlohy je třeba přiznat odvahu i grácii, s jakou zvládli upozadit člověka a poutavě vyprávět z perspektivy chlupatého mocipána Cézara. Temnější vizuální ladění, „dialogová“ úspornost a úsečná mluva hlavního hrdiny, která svým obsahem i dikcí odkazuje k postřelenému kmotrovi Marlona Branda (když byl Don Corleone zraněn a taky nechtěl válku), jen pomáhají nad dějem rozvinout znepokojivý příkrov blížícího se osudového střetu.
Tenhle plynulý, leč trvalý tlak možná nebude každému připadat vyloženě strhující. Je to trochu monotónní postup vstříc válce, kde se pracuje s možná trochu alibistickou tezí, že svině i dobráci jsou mezi lidmi i mezi opičáky – stejně tak ale můžeme děj Úsvitu vnímat jako vcelku trefné a „realistické“ podchycení toho, že některé konflikty jsou za daného rozložení sil nevyhnutelné, že příroda v nerovnováze si cestu ke krvi vždycky najde a že „politika násilí“ nemusí být prvoplánově poháněna jen agresivitou, výbojností a touhou dát tomu druhému do čenichu. Z tohohle pohledu se daří moc pěkně nakročit i vstříc třetímu dílu, v němž si výborně zahrané, resp. vyrenderované postavy jistě užijí další kolo fatálních činů, jež prostě nemůžou skončit dobře…
Než se tak ovšem stane, spustí Matt Reeves impozantní řež, která se rozhodně bude počítat k tomu vůbec nejpůsobivějšímu, co letos v kinech uvidíte. Trailery to nejzajímavější tají (díky!), protože z ozbrojeného střetu, v němž procesory makají na maximum a pečlivě schroustávají každý dolar z nabobtnalého rozpočtu, vzejde parádní podívaná, tak akorát dynamická, adrenalinová i prošpikovaná režijními nápady, aby se mohlo o druhých Opicích mluvit jako o temnějším i velkolepějším upgradeu jedničky. Reeves vědomě machruje a vedle válečné rutiny servíruje i několik delších záběrů, vtahujících doprostřed akce; hlavně během scény s tankem však tohle frajeření získá jasné opodstatnění – tahle videoherní pasáž je impozantní po trikové i inscenační stránce a rozhodně si zaslouží kopírování v jakékoliv adaptaci úspěšné akční gamesy. Paráda.
Úsvit planety opic je ovšem celkově řemeslně perfektním, atmosféricky výživným a technicky naprosto fantasticky řešeným projektem, v němž má každá scéna kýžený vnitřní náboj. Nebýt toho až-příliš-hollywoodského finále, které tuhé vyznění tří čtvrtin filmu přeci jen trochu popcornově rozmělní, mohlo být hodnocení ještě vyšší… a hledání paralel s božími dvojkami typu Temný rytíř, druhý Kmotr nebo Impérium vrací úder ještě opodstatněnější.

O FILMU
V Úsvitu planety opic je rozrůstající se smečka geneticky pozměněných opů, vedených šimpanzem Caesarem, ohrožována skupinou lidí, kteří přežili účinky devastujícího viru, jenž se rozšířil před deseti lety. Nejprve se jim sice podaří dosáhnout křehkého příměří, ovšem jenom na krátkou dobu, po které se obě strany ocitnou na pokraji války, která určí, kdo se stane vládcem planety Země.
Zdálo se, že úspěšně rebootovat původní Planetu opic do nové, životaschopné série je v podstatě nemožné. Ale Zrození planety opic z roku 2011 díky skvělému výkonu Andyho Serkise a průkopnickým vizuálním efektům od společnosti Weta Digital ukázalo, že to možné je. Film se stal celosvětovým hitem, který utržil téměř půl miliardy dolarů a který si získal uznání ze strany kritiků i diváků. Šlo o první hraný film vyprávěný z pohledu mimořádně vnímavého zvířete s lidskými vlastnostmi, se kterým tak diváky pojilo jisté citové pouto.
Zrození planety opic nabídlo poutavý a emotivní příběh, což chtěli tvůrci zachovat i pro Úsvit planety opic. V závěru Zrození planety opic se opice dokázaly vymanit z lidské nadvlády poté, co se smrtící virus rozšířil po celém světě. Caesar, jejich mírumilovný vůdce, zavedl opice do hlubokých lesů nedaleko San Francisca, tedy právě tam, kam jej jako mládě přivedl jeho přítel Will, aby unikl všemožným omezením ve městě.
Právě na to chtěl režisér Úsvitu planety opic Matt Reeves se svým filmem navázat: „Příběh, který vyprávíme, vede ke vzniku Planety opic, nikoliv Planety lidí a opic.“ V tomto novém příběhu opice nadále udržují svou komunitu v lesích národního parku Muir Woods. Mimo tuto enklávu však řádil zmíněný virus, který vyhubil většinu lidské populace. Jakékoliv známky civilizace se postupně ztrácely, až zmizely úplně. Lidská rasa prakticky vyhynula.
Producent Dylan Clark k tomu říká: „Lidstvo zasáhla virová apokalypsa a po deseti letech zbývá jen hrstka přeživších. Oproti tomu opicím se daří celkem dobře. Caesar je dovedl ke svobodě a zařídil jim nový domov. Počet opic stoupá a počet lidí klesá. A nyní nastal čas k tomu, aby se střetli.“
Přesto není Úsvit planety opic film o vyhynutí, ale o přežití. „Na začátku toho příběhu se objevuje myšlenka, že opice Zemi zdědily. Malá skupinka přeživších lidí se snaží získat zpět ztracenou pozici, zatímco opice bojují jen o přežití. Je to opí svět a my zkoumáme, jestli mohou opice a lidé najít způsob, jak žít společně bez použití násilí,“ říká Reeves.
Středobodem těchto událostí je znovu Caesar, kterého Andy Serkis přivedl k životu díky svému oceňovanému a úchvatnému výkonu ve filmu Zrození planety opic. Jakožto vůdce dokázal Caesar zajistit své opičí smečce v prvních letech po osvobození bohatý život. Teď, o deset let později, se potýká s výzvami v podobě udržení si pozice mírumilovného vůdce, a také musí chránit svou družku a dvě děti před lidmi.
Podle Andyho Serkise se ty výzvy, které pomáhaly formovat Caesarův charakter v prvním filmu, během těch deseti let nadále vyvíjely: „Pořád se snaží rozvíjet své „vnitřní já“, tentokrát burcováním té smečky šimpanzů a orangutanů a goril, přičemž zároveň zůstává otevřeným a vnímavým vůdcem. Caesar je alfa op. Je to přirozený vůdce a ostatní opové jej respektují, protože má vrozený smysl pro spravedlnost, naslouchá názorům ostatních a tvoří s nimi důležitá rozhodnutí.“
Ve světě lidí, kteří jej vychovali, byl Caesar outsiderem, byť se učil lidským hodnotám a Willa bral ve filmu Zrození planety opic v podstatě jako svého otce. Protože nyní je Caesar vůdce a rodič, poskytl tím svému představiteli Andymu Serkisovi větší možnosti při ztvárnění této postavy. „Caesar je nyní otec. Má svou družku, syna a ještě jedno právě narozené mládě. Je zodpovědný za to, aby jeho komunita přežila. Ale na druhé straně je empatický vůči lidem a hluboko uvnitř cítí, že je zapotřebí s nimi komunikovat.“
V Úsvitu planety opic se Caesarovým hlavním kontaktem stává Malcolm, kterého hraje Jason Clarke. Malcolm je bývalý architekt, jehož ženu také zabil opičí virus. Malcolm dychtí po uchování si naděje a stability, které spolu se svým náctiletým synem Alexandrem našel v San Francisku uvnitř malé kolonie přeživších.
„Malcolm je v podstatě Caesarův odraz. Také se snaží na ruinách světa, který je navždy pryč, znovu vybudovat silné společenství,“ říká Reeves. „Mezi oběma stranami panuje velká nedůvěra a každá svaluje vinu na tu druhou. Lidé jsou kvůli tomu, co opičí virus způsobil, velice naštvaní a neprávem obviňují opice z jeho vytvoření, protože ve skutečnosti jej před deseti lety vytvořili v laboratoři právě lidé,“ dodává Clarke.
Caesar a Malcolm musí dělat rozhodnutí a kompromisy, které ne všichni respektují. Oba mají takové postavení, že nemohou chránit jen sebe, ale i celá jejich společenstva. Z tohoto pohledu film zachycuje příběh dvou rodin - lidské a opí. Malcolm je sice v lidské kolonii klíčovou postavou, ovšem jejím vůdcem je Dreyfus s tváří Garyho Oldmana. Před pádem společnosti byl Dreyfus mužem zákona. Nyní se zasazuje nejen o záchranu toho, co z ní zbylo, ale současně hodlá vše pokud možno znovu vystavět. „Ten virus zabil miliony a miliony lidí a my v kolonii jsme tou hrstkou přeživších, která vůči němu byla díky svým genetickým predispozicím imunní. Jako komunita jsme se semkli a snažíme se nejen přežít, ale zároveň i obnovit náš svět,“ popisuje Oldman.
Kdo se o tuto obnovu snaží obzvláště, je Ellie, která v době, kdy se virus rozšířil, pracovala v centru, které mělo za úkol jej eliminovat. „Ellie je silná a neústupná žena, která se snaží v tomto světě přežít. A přesně takovou Malcolm potřebuje,“ říká její představitelka Keri Russell. Vztah Ellie a Malcolma má vliv i na Alexandra, který si toho ze starého světa už příliš nepamatuje a každý den se spolu se svým otcem a ostatními zbývajícími lidmi snaží přežívat na ruinách někdejší civilizace. Smith-McPhee říká, že je to příběh o přežití, ale zároveň „jde o důvěru a lásku mezi otcem a synem.“ Přestože Alexander i ostatní jsou neustále v ohrožení, Smit-McPhee poznamenává, že „je to jediný svět, který kdy Alexander poznal, čili je na takový život zvyklý a navíc tímto způsobem získává další sílu potřebnou k přežití.“
Hlavní hrozbu pro lidi představuje Koba, kterého hraje Toby Kebbell. Jde o šimpanze druhu bonobo, který se objevil už ve Zrození planety opic. Koba strávil prakticky celé mládí v laboratořích, kde byl podrobován všemožným pokusům ve jménu vědy. V oné desetiletce po osvobození opic se Koba proměnil v bojovníka, jenž si uchoval silnou nenávist vůči lidské rase. Kebbell, který byl nedávno obsazen do role ikonického záporáka Victora Von Dooma v remaku Fantastické čtyřky, říká, že Koba a Caesar jsou „jako syn a otec, nebo možná ještě lépe jako mladší a starší bratr. Caesar má ve všem hlavní slovo, a vypadá to, že Koba s tím souhlasí.“
Mnohem něžnější opičí postavou je Cornelia, mladá šimpanzice, která byla ve Zrození planety opic držena v útulku San Bruno Primate Center a kterou v Úsvitu planety opic ztvárňuje Judy Greer. Deset let po Caesarově povstání proti lidské rase se jejich vztah ještě více vyvinul. Cornelia je nyní Caesarovou družkou, královnou a matkou jeho dvou ratolestí - netrpělivého a občas i vzpurného dospívajícího opa, který dostal jméno „Modroočko“ a kterého hraje Nick Thurston, a také právě narozeného šimpanzího mláděte.
Po premiéře Zrození planety opic fanoušci okamžitě rozpoznali, že Cornelia dostala své jméno na počest šimpanze Cornelia, kterého v  původní Planetě opic z roku 1968 hrál Roddy McDowell. V tomto případě jde navíc i o historickou spojitost s Cornelií Zinnou, první ženou římského generála a státníka Julia Caesara.
Dalším opem, se kterým jsme se mohli setkat už ve Zrození planety opic, byl Rocket, kterého ztvárnil Terry Notary. Rocket je zkušený bojovník a jeden z Caesarových nejbližších spojenců. Jeho představitel se na Zrození planety opic podílel i jako koordinátor kaskadérů, a zároveň učil herce správnému opičímu pohybu. Vrací se též Karin Konoval coby orangutan Maurice, který dříve vystupoval v cirkusu, a poté jej lidé v zajetí nutili, aby je bavil svými kousky. Nyní zastává pozici Caesarova poradce, a zároveň vzdělává mladé opy v jeho království.
Natáčení ve 3D
Režisér Matt Reeves, který v roce 2008 zaujal napínavým thrillerem Monstrum, říká: „Doufám, že si diváci, přestože vědí, že využíváme vizuální efekty, řeknou ‚Počkat, v tom filmu nebyly žádné skutečné opice?‘. Pro mě je tohle velmi vzrušující nápad, protože vytváří emotivní realitu. Pokud uvěříte tomu, že ty opice jsou skutečné a že jsou schopné emocí, pak budete postupně stále více vtaženi do děje. Myslím, že tohle je jeden ze zázraků, kterých společnost Weta dosáhla.“
Producent Dylan Clark k tomu přidává: „Všechno to má kořeny v Mattově vizi. Co se mu nejvíce líbilo na Zrození planety opic, bylo to, jakým způsobem se opice vypořádávaly s nejrůznějšími nástrahami a jak využívali svou inteligenci v náročných situacích. My jsme chtěli zachytit opice přímo v tom prostředí, které pro ně Caesar vytvořil.“
Reeves tvrdí, že Úsvit planety opic nespadá vyloženě do žánru fantasy: „Důležité je představit si určitou realitu a do té reality zasadit pouze jeden fantasy prvek. V tomto filmu se jedná o to, že opice jsou velice inteligentní. Všechno ostatní je absolutně reálné.“
Na věrohodnosti dodává filmu i ta skutečnost, že tvůrci natáčeli v exteriérech. Více než 85 procent Úsvitu planety opic se natáčelo ve vancouverských lesích a nedaleko New Orleans. Serkis to nazval „obrovským technickým skokem, díky kterému můžete neustále být v kontaktu s ostatními herci.“
Natáčení filmu takového rozsahu ve 3D a na nádherných, ale složitě dostupných exteriérových lokacích, navíc s použitím technologie performance capture, bylo ještě mnohem složitější, než tomu bylo v případě Zrození planety opic. V něm se natáčelo převážně v interiérech, kdežto Úsvit planety opic zobrazuje na 2 000 opic, které žijí v divočině ve vlhkém prostředí deštného lesa.
„Ať už jsme natáčeli kdekoliv, všechno, co se kolem nás vyskytovalo, představovalo pro využití technologie performance capture obrovskou výzvu. Ještě nikdy se nikdo nepokusil natáčet v exteriérech ve 3D, tedy alespoň co se takového rozsahu týče. Důležité však je mít neustále na paměti ten samotný příběh, takže jsem se ani tak nezabýval tím, že natáčíme ve 3D, ale vždy jsem si na prvním místě kladl otázku ‚O čem je tahle scéna a tenhle daný okamžik?‘“.
Využití krás matky přírody v kombinaci s hollywoodskými technologiemi bylo nesmírně poutavé. „Je to prostě úžasné - vysoké staré stromy, 3D kamery, motion capture kamery, lana všude kolem, stroje na výrobu kouře, mlhy, deště a bláta, několikasetčlenný štáb, a do toho ještě 50 herců, kteří představují opice, jak chodí po lese. Vždycky raději natáčím přímo na dané lokaci v exteriéru, než v ateliéru. Vše pak vypadá mnohem realističtěji. Rozhodně je to lepší jak pro herce, kteří hrají lidské postavy, tak pro ty, kteří představují opice. Ti díky tomu musí přímo reagovat na les, bláto, skály, kameny, déšť a další věci,“ prohlásil Jason Clarke poté, co přišel poprvé na plac v jednom z deštných lesů Britské Kolumbie.
Keri Russell k tomu dodává: „Byli jsme naprosto odříznuti od civilizace. V lese bylo sice krásně a byl tam klid, ale zároveň nás tam bylo opravdu hodně. Říkala jsem si, že je to naprosto neuvěřitelné, když ještě ke všemu natáčíme těmi obrovskými 3D kamerami na těch malých lesních cestách.“
Kvůli technologii performance capture bylo v každém štábu 35 lidí ze společnosti Weta Digital, kteří obsluhovali na padesát motion capture kamer a k tomu dalších osm kamer, které byly zapnuté v případě, když se v dané scéně vyskytovaly opice.
Supervizor vizuálních efektů Joe Letteri však poznamenává: „Tato průkopnická technologie musí pokaždé sloužit jen příběhu a předvedeným hereckým výkonům. „Je vždycky mnohem lepší, když můžeme pracovat s herci a zaznamenávat jejich pohyb na konkrétní exteriérové lokaci, protože jsou všichni v ten daný okamžik spolu. Právě kvůli tomu jsme tu technologii vyvinuli.“
Jak uvedeno, veškerá kouzla a zázraky spojené s vizuálními efekty musí vždy sloužit příběhu. Režisérovu vizi nového opího světa dostal za úkol přetavit ve skutečnost architekt James Chinlund. „Příroda je tu znovu dominantní. Strávili jsme spoustu času průzkumy, abychom zjistili, jak by k něčemu takovému mohlo dojít, a také nás zajímal vývoj prvobytně pospolných společností,“ říká a zároveň dodává: „Už na samém začátku se Matt vyjádřil v tom smyslu, že chce, aby šlo o víc než jen post-apokalyptický svět. Jde o příběh zrození nové civilizace, jakýsi restart planety Země. Představa, že by k něčemu takovému mohlo skutečně dojít, byla velmi vzrušující. Stejně jako sledování toho, jak se nějaká nová společnost snaží vystavět svůj svět. Připadalo mi, že opice vyrážejí na stejnou evoluční cestu plnou nástrah, jako kdysi my. Bylo opravdu nesmírně zábavné přemýšlet jako opice a pomoci tak vystavět jejich společnost.“
Caesar mluví!
Úsvit planety opic zároveň zkoumá, jak se mohli z němých, ale inteligentních zvířat ve Zrození planety opic stát mluvící, civilizované bytosti, které se na planetě Zemi stali dominantním druhem. „Ve Zrození planety opic řekly opice jen několik slov. V Úsvitu planety opic ukazujeme opice na úsvitu jejich vznikající společnosti, kdy se zároveň učí mluvit. Samozřejmě, že pro mladší generaci je to mnohem snadnější, než pro tu starší, což taky vede k zobrazení jejich velmi komplikovaného společenského řádu. Tahle opí společnost se v podstatě vyvíjí v tu, kterou jsme viděli v původní Planetě opic z roku 1968, tedy v organizovanou společnost s vládou, armádou a vědci,“ vysvětluje Reeves.
Spoluautor scénáře Mark Bomback říká, že pro něho největší výzvou bylo popsat, jak spolu opice komunikují a určit, nakolik jsou schopní se vyjadřovat slovně. „Bylo naprosto šokující, když Caesar v závěru Zrození planety opic řekl jednu celou větu. V Úsvitu planety opic proto také zkoumáme, nakolik se schopnost opic mluvit zdokonalila. Rozhodně to nebylo nic jednoduchého, protože vás to neustále svádí k tomu, že jim prostě napíšete několikastránkové dialogy jako lidským postavám. Vycházeli jsme tedy z otázky, že když v prvním filmu byl Caesar schopný říct jednu celou větu, jak dobře bude asi umět mluvit deset let poté?“ říká Bomback a dodává: „Zároveň tu však byla i druhá otázka - proč by vůbec opice potřebovali mluvit? Vždyť přeci dokonale ovládají znakovou řeč, takže proč by měli mít potřebu mluvit jako lidé? Znakovou řečí se ale přece nedají dostatečně vyjádřit emoce, takže proto se opice musely naučit mluvit, ne?
Matt Reeves k tomu dodává: „Pro mě bylo nejdůležitější, aby se ten příběh a s ním spojené prvky jako vývoj řeči opic, až příliš nevyvinuly od doby, kdy Caesar řekl ‚Ne!‘ ve Zrození planety opic. To je totiž moment, který na mě nejvíce zapůsobil.“
Pokusy, které byly na Caesarovi a ostatních opech prováděny a které je pak přinutily k útěku, z nich dělají stále inteligentnější tvory, což má pochopitelně za následek rozvinutí schopnosti komunikovat verbálně. „Tentokrát jde o jazykovou evoluci. A my jsme se velmi pečlivě zabývali vytvořením té hranice mezi znalostí řeči a jejím dalším objevováním. Caesar komunikuje s ostatními opicemi prostřednictvím znakové řeči, což se ukázalo být tou nejlepší volbou. Současně s tím však i více používá slova.“

Ocenění:
Academy Awards
2015 - Vizuální efekty (nominace)

BAFTA
2015 - Vizuální efekty (nominace)

AACTA International Awards
2015 - Andy Serkis (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)

DABING
V českém znění: Zdeněk Maryška - Andy Serkis (Caesar), Dalibor Gondík - Jason Clarke (Malcolm), Jiří Štěpnička - Gary Oldman (Dreyfus), Miroslava Součková - Keri Russell (Ellie), Pavel Šrom - Toby Kebbell (Koba), Libor Terš - Kirk Acevedo (Carver), Petr Neskusil - Kodi Smit-McPhee (Alex), Martin Kubačák - Terry Notary (Rocket), Bohuslav Kalva - Karin Konoval (Maurice), Petr Gelnar - Enrique Murciano (Kemp), Petr Pospíchal - Jon Eyez (Foster), Josef Carda - Lombardo Boyar (Terry), Zdeněk Podhůrský - Kevin Rankin (McVeigh), Bohdan Tůma - Jocko Sims (Werner), Vojtěch Hájek, Petra Hobzová, Ivo Hrbáč, Radoslava Stupková
Překlad: Anna Polanská
Produkce: Pavla Draxlerová
Zvuk: Petr Posolda
Dialogy a režie: Michal Pavlík
Natočilo Barrandov Studio a.s. 2014

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.7.2014 CinemArt
Premiéra USA: 11.7.2014 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 26.11.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 26.11.2014 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 11 205 166
Tržby celkem - $ 710 644 566
Návštěvnost v ČR 77 291
Náklady (Rozpočet) - $ 170 000 000

 

Tvůrci a herci

Matt Reeves (Režie), Peter Chernin (Produkce), Dylan Clark (Produkce), Rick Jaffa (Produkce), Amanda Silver (Produkce), Michael Giacchino (Hudba), Michael Seresin (Kamera), William Hoy (Střih), Stan Salfas (Střih), Debra Zane (Casting), James Chinlund (Scénografie), Melissa Bruning (Kostýmy), Douglas Murray (Zvuk), - (Masky), Mark Bomback (Scénář), Rick Jaffa (Scénář), Amanda Silver (Scénář), Pierre Boulle (kniha) (Předloha), Jason Clarke (Herec), Andy Serkis (Herec), Gary Oldman (Herec), Keri Russell (Herec), Toby Kebbell (Herec), Judy Greer (Herec), Kodi Smit-McPhee (Herec), Kirk Acevedo (Herec), Keir O'Donnell (Herec), Enrique Murciano (Herec), Larramie Doc Shaw (Herec), Karin Konoval (Herec), Steven Wiig (Herec), Michelle DeVito (Herec), Lucky Johnson (Herec), Matthew James (Herec), Nick Thurston (Herec), Jon Eyez (Herec), Kevin Rankin (Herec), Jocko Sims (Herec), Christopher Berry (Herec)

 

2014/130/USA/Sci-Fi, Akční, Drama, Thriller