Planeta opic / Planet of the Apes (1968/112/USA/Sci-Fi, Dobrodružný, Drama, Mysteriózní) 85%
24.07.2018 16:14
1968/112/USA/Sci-Fi, Dobrodružný, Drama, Mysteriózní
Zajímavost k filmu
- Masky opic stály 1 000 000 dolarů z celkového rozpočtu filmu, který činil 6 000 000 dolarů.
- Obľúbený film Brada Pitta.
- Taylorův (Charlton Heston) výrok: "Take your stinking paws off me, you damned dirty ape," v překladu "sundej ze mě ty pracky pryč, zatracená špinavá opice!" se umístil na 66. místě žebříčku největších filmových hlášek vydaném v roce 2005 Americkou filmovou institucí.
- Záverečná scénka s Georgom Taylorom (Charlton Heston) na pláži v pozostatkoch Sochy slobody bola natočená na pláži v Kalifornii.
- Během přestávek v natáčení se mezi sebou údajně bavili herci ve stejných maskách, tedy gorily s gorilami, orangutani s orangutany a šimpanzi se šimpanzi.
- Snímek přinesl jako jeden z prvních také velké množství reklamních předmětů. Prodávali se hračky, sběratelské předměty, akční figurky, obrázky a dětské knížky, karetní sady, knihy, hudba, komiksy či série kreslených románů od Marvel Comics.
- Snímek vychází z Boulleovy stejnojmenné knihy z roku 1963.
- V roce 1969 získal film čestného Oscara, protože kategorie make-up ještě neexistovala.
- Keď zasadá tribunál zložený z troch opíc, na chvíľu vidno, ako si jedna zakrýva oči, druhá uši a tretia ústa. Je to známe hlavne z rôznych obrázkov a učebníc o ľudských zmysloch.
- Charlton Heston řekl, že tento film byl po fyzické stránce jeho nejnáročnější. Navíc při natáčení bojoval s chřipkou.
- Na filmu se podílelo několik specialistů na masky, kvůli čemuž byla pozastavena řada dalších projektů.
- John Chambers, který dostal Oscara za nejlepší masky, vytvořil pro tento film novou technologii výroby latexových součástí masek i jejich nanášení na obličej.
- Prípravné práce pred začiatkom nakrúcania trvali 7 mesiacov.
- Keďže sa tvorcom zdalo, že by opice pre divákov mohli vyzerať smiešne, 8. marca 1966 nakrútili za 5 000 dolárov krátku scénu medzi Charltonom Hestonom a pôvodne plánovaným predstaviteľom Dr. Zaiusa Edwardom G. Robinsonom. Až po tomto sa utvrdili, že opičie masky spĺňajú všetky potrebné kritériá.
- Nakrúcať sa začalo 21. mája 1967 a posledná klapka padla 10. augusta 1967.
- V pôvodnej predlohe žili opice vo vyspelej spoločnosti obrích betónových miest a najnovších technológií. Pre obmedzený rozpočet preto prišiel vedúci výpravy William Creber s koncepciou primitívnejšej spoločnosti niekde na úrovni divokého západu. Inšpiroval sa pritom pravekými skalnými mestami v Turecku.
- Úvodné scény v púšti sa točili v údolí Colorado River, oblasti známej ako kulisa mnohých klasických westernov.
- Scény zo ,,zeleného raja“, kde opice lovia ľudí, sa nakrúcali neďaleko Los Angeles.
- Jazierko, v ktorom sa traja astronauti okúpu po vyčerpávajúcej ceste púšťou, je umelé a vzniklo pre potreby filmu Doktor Dolittle. Falošný je taktiež vodopád, ktorý vytvorili pomocou dvoch hasičských hadíc naplno chrliacich vodu.
- Rozpočet filmu bol 5,8 milióna dolárov, pričom na výrobu opičích masiek sa vyčlenil celý jeden milión.
JEDNOU VĚTOU
„Dobrodružství ze světa, kterému vládly inteligentní opice, zatímco člověk klesl na úroveň zvířete."
OBSAH
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (Djkoma) 5*
„Take your stinking paws off me, you damned dirty ape!“ Jak to říkal Einstein? Že se ve čtvrté světové válce bude bojovat jen klackama? A říkal taky, že všechny opice budou umět perfektně anglicky..? Jeden z možných směrů neodarwinismu v sci-fi klasice s nadčasovou hudbou mistra Goldsmitha, kastraci se vyhýbajícím kovbojem Hestonem, slabší prostřední pasáží z opičího města a nejen v období studené války nosnou myšlenkou hrozící sebedestruktivity lidstva, leč zub času už zapůsobil, jak tlupa hladových makaků na trs banánů. Vzhledem k poslednímu záběru je velká škoda, že Frank Sinatra nazpíval svůj hit "New York, New York" až o něco později, jinak by ho režisér Schaffner určitě použil.. (Gilmour93) 4*
"You Blew it up! Damn you! Damn you all to hell!" Klasické sci-fi, zaručující i po letech kvalitní zábavu „s přesahem“ (zkuste si místo opic představit lidi). Obzvlášť sugestivní jsou díky kameře a hudbě (Goldsmith) úvodní minuty – procházení zakázanou zónou. Zjev inteligentních primátů sice již nezvedá chlupy na zátylku, bránici na druhou stranu také ne. Ale stejně, nehledě na to, co si o mně pomyslíte, za jak velkého magora mě označíte, Burtonův remake mám radši (pro jistotu: kvůli Heleně Bonham Carterové pod opičí maskou vážně ne!). 75% (Matty) 4*
V.I.M. FILMU
Astronaut George Taylor byl vyslancem lidstva. Se svojí posádkou se měl vydat do hloubi vesmíru a najít v něm bytosti, které by velikostí svého ducha dalece převyšovaly lidstvo. Mise ale nedopadla podle plánů, které narýsovali hlavouni z Houstonu. Po několika měsících hibernace a havárii na tajemné planetě musí Taylor a jeho parťáci čelit prazvláštní situaci. Na vesmírném tělesu, které svým klimatem i přírodními podmínkami nápadně připomíná Zemi, žijí sice lidé, většina z nich je ale mentálně nepříliš vyvinutá a trpí pod bičem, skalpelem či obuškem opičáka. Že by příroda nepochopila, že člověk má být nadřazen primátovi? A má tomu tak vůbec být? Taylor se neptá, avšak i tak nevěří vlastním očím -snaží se však v nelítostné společnosti s přemýšlivými šimpanzy, moudrými orangutany a agresivními gorilami přežít a pochopit, proč jej scenáristé uvrhli do tak prekérní situace. Strhující sci-fi podle slavné knihy Pierra Boulleho patří mezi klasiky, které se vyplatí opakovaně probírat i čtyřicet let od premiéry.
GOLIDIE FILMU
Rok 1968 přinesl hned dvě nesmrtelné sci-fi klasiky. 2001: Vesmírnou odyseu a Planetu opic. Oba tyto filmy spojuje slovo evoluce. Nejen přirozená evoluce filmařských dovedností, ale evoluce světa se vším, co představuje. Kubrick se svou filmařskou a příběhovou evolucí dovedl opice z úsvitu lidstva až ke člověkovi kosmického věku, kterého skrze mrazivou prázdnotu vesmíru přivedl do jiné úrovně bytí. Franklin J. Schaffner zůstal na pevné zemi a obrátil ve své, pro nás nelíbivé budoucnosti, evoluci naruby. Nezapomněl přitom na kritiku lidského druhu, který postavil do role zvěře a tímto způsobem zdařile reflektoval soudobé i minulé chování člověka.
Planeta opic si nezasluhuje přehnanou chválu budící přehnaná očekávání. Zdaleka není a nepotřebuje být tak technicky brilantním kouskem plným obdivuhodných speciálních efektů nebo oslňujících akčních sekvencí. Během natáčení se naopak šetřilo a muselo se upustit od plánu původního scénáře, ve kterém byla opičí civilizace vybavena pokročilými technologiemi a obklopena futuristickým prostředím. Udělala se tudíž civilizace primitivnější, což přineslo řadu úspor a rozpočet se udržel pod částkou 6 milionů dolarů s tím, že film nakonec vydělal přibližně pětkrát víc. Herecky film taktéž nikterak nevyniká - hlavní postava George Taylora v podání Charltona Hestona nechává promlouvat hlavně své charisma a nedá se říct, že by to nestačilo pro to, abychom se s jeho postavou sžili a projevili o její osud nějaký širší zájem.
Čím teda konečně ten film vyniká? Hlavní síla tkví převážně v jeho originálním námětu, Goldsmithově osobité a napětí budící hudbě, která skutečně odvádí kus dobré práce a samozřejmě vůbec celé atmosféře světa, "který není tak úplně cizí". Výživný námět, který přinesl Pierre Boulle ve své knižní předloze, vzrušuje filmaře dodnes a jejich plány o remakeování neberou konce. Co do příběhu, Planeta opic je velmi jednoduchá a její dění můžeme shrnout v pár větách. Nenabízí nějaká hlubší sdělení, soustředí se spíše na přímočaré odvyprávění toho, co diváka spolehlivě zabaví, napne, donutí k zamyšlení nebo ho možná i překvapí a pobaví. A to se daří.
První hodina se zaměřuje na problém s dokázáním lidskosti. Tato část vrcholí památnou nadávkou na smradlavé opičáky, která je zároveň prvním mluveným projevem z důvodu zranění mluvy neschopného Taylora. I když jsou jeho snahy o prokázání svého intelektu mnohokrát nelogické a zbytečně krkolomné, daří se z této části těžit potřebné napětí a zaujetí, které divákům dává dost prostoru k vybudování náklonnosti k Taylorově osobě, jakožto jedinému lidskému zástupci svého druhu prokazujícího inteligenci. A i když k prokázání inteligence dojde, najde se jiná překážka, která hlavnímu hrdinovi ztíží cestu za znepokojivým zjištěním.
Svět Planety opic je, jak bylo již řečeno, podobný tomu lidskému. Opice mají různá stupně vzdělání, rasové nebo spíše odlišnostní předsudky, disponují rovněž jakousi Akademií, která je obdobou naší církve. Té se ve filmu věnuje podstatná část pozornosti. Jakási opičí církev má ve filmu roli hlavního nepřítele zajatého George Taylora, naopak věda má v tomto filmu roli pomocníka, který se snaží pochopit to, co se před ním odehrává a zároveň ochraňuje to, co zkoumá. Konflikt, který se odehrává již stovky let, má nakonec vždycky svého vítěze. Zde to ovšem není tak jednoznačné. Opičí církev se snaží držet svou populaci v nevědomí toho, z čeho se jejich druh vyvinul - tedy ze zvířecích lidí. K tomu dopomáhají takzvaní obránci víry, kteří se drží jakýchsi svatých listin pochybného původu. Překvapivý a netradiční je v tomto ohledu právě konec, který do jisté míry ospravedlňuje jednání této instituce, která je nám po celou dobu prezentována z té špatné stránky.
VELKÁ RECENZE
V roce 1963, tedy v době, kdy se začalo mimo jiné létat do vesmíru, napsal francouzský spisovatel Pierre Boulle knihu, která přišla s famózním námětem. Sám autor nevěřil, že by podle ní mohl být natočen dobrý, natož přímo kultovní film. Zájem nejprve projevili bratři Kingové, specializující se na nízkorozpočtové projekty. Jenže pak do hry vstoupil producent Arthur P. Jacobs a projekt se začal rozrůstat. Původně měli opi žít a hospodařit v supermoderní společnosti, kde by nechyběla ani létající vozítka. Nicméně když byli přizvání scenáristé Rod Serling a Michael Wilson, který předtím psal už Most přes řeku Kwai (rovněž podle Pierra Boullea), ledacos se změnilo.
Čtyřčlenná posádka raketoplánu cestuje nekonečným vesmírem, který potlačuje lidské ego. Dodge, Landon a Stewartová už se uložili ke cryospánku. Jenom Taylor nahrává poslední zprávu. Na Zemi se píše rok 1972. Po nehladkém přistání ve vodě na neznámé planetě bude samozřejmě zapotřebí prověřit atmosféru, a pak rychle pryč z potápějícího se vesmírného objektu, jehož měřič času ukazuje pozemské datum 25. 11. 3978! Bohužel už bez jediné ženy na palubě. Zbylá trojice se vydává nehostinnou krajinou až k místu, kde se nachází nejen voda a snad i nějaké to jídlo, ale zároveň také primitivní lidé. Brzy se však ukáže, že planetu obývají nebezpečnější bytosti. Taylor se tak po zběsilém honu dostane až do města, kterému vládnou mluvící opice s velice rozvinutou kulturou!
I kvalitní materiál se dá uchopit nedobrým způsobem. V případě Planety opic se nejen díky přínosu pánů Scenáristů stala vcelku výjimečná věc. A sice, že už tak silný námět se podařilo ještě vyšperkovat a dostat z něj naprosté maximum, čímž nenarážím jen na závěrečnou scénu, protože těch památných tu najdeme hned několik, včetně soudu za účasti Dr. Zaiuse, nebo té, kdy hlavní hrdina poprvé před opy promluví. Taylorova cesta za postupným poznáním přináší na jedné straně napětí a zábavu, ale současně s tím podobenství i satiru, hluboké myšlenky a témata pramenící z toho srozumitelného a snadno rozšifrovatelného alegorického přesahu, kde si snad každý divák a každá divačka najde něco, co zná sám/sama z vlastní zkušenosti. Přestože se jinak v příběhu nacházíme v bezmála 2 000 roků vzdálené budoucnosti, právě chytré zasazení aktuálních témat bývá mnohdy tím faktorem, který dělá z dobrých sci-fi vynikající.
Máme tu nespravedlnost, násilí, rasismus (rozdělení do kast), náboženství, narcismus, nadřazenost, cenzuru, (ne)pochopitelná dilemata, politiku, technologický i vědecký pokrok, práva zvířat a s přihlédnutím k událostem, jaké tehdy okolo roku 1968 (nebo nedlouho předtím či dokonce potom) hýbaly USA i celým světem, také obavy o to, jakým směrem se bude dále odvíjet budoucnost lidstva. Ostatně jak Pierre Boulle, tak Michael Wilson a Rod Serling, v té době už de facto zlomili nad lidstvem hůl. Opí společnost se nápadně podobá té lidské – mají muzea, soudy, psychology, archeology, ministry, … A i když na první pohled všechno vypadá utopicky, rozhodně se nejedná o demokracii. Film tedy důrazněji nastavuje zrcadlo a Taylor jakoby v podstatě prošel celou evolucí od pravěku až do novověku, ačkoliv – jak poznáme v závěru – neúrodnost Zakázané zóny má ještě jiný význam. A právě hon můžeme z jeho pohledu označit za ten vývojový bod, kdy se to poněkud zvrtlo.
Jasně, někteří se asi nepatrně podiví nad tím, jak to, že vzhledem k těm všem podobnostem a angličtině hlavní hrdina ani na chvíli nezauvažoval nad tím, kde by se mohl nacházet. Do značné míry ho však před takovýmto smýšlením omlouvá jeho charakter. Život na Modré planetě ho příliš nebavil, a tak se vydal do vesmíru hledat své přesvědčení, že musí existovat něco lepšího než člověk. Nátura dobrodruha a v jistém smyslu i conquistadora ho prostě nutí žít přítomností a budoucností, nikoliv minulostí. Charlton Heston měl v té době už na kontě velkofilmy Desatero přikázání, Velká země, Ben-Hur, Major Dundee, ... Díky svému vzhledu, výborné fyzické kondici a mimořádným hereckým kvalitám platil za neohroženého hrdinu, který dokáže nasměrovat věci k lepšímu, potažmo přímo spasit svět. To od něj obecenstvo očekávalo.
Kolegyně a kolegové rovněž předvádějí v Planetě opic výborné výkony (včetně Lindy Harrison v pro ni jistě vítané roli Novy), ačkoliv tvář většiny z nich zůstala ukryta pod maskou. Mimo jiné Maurice Evans, Kim Hunter a Roddy McDowell, který se stal skutečným srdcem celé franšízy, měli tu čest pocítit práci Johna Chamberse, jenž si za revoluční masky po zásluze odnesl čestného Oscara. Ano, nanést všechno správně trvalo pár hodin a herci museli obědvat před zrcadlem, ale nic to nemění na tom, že Planeta opic v tomto směru posunula hranici nemožného.
A co jiného napsat o hudbě Jerryho Goldsmithe, která se absolutně vymykala všem tehdejších standardům? V podstatě do dnešního dne nenašla ve filmu mnoho následovníků (napadá mě snad akorát Jonny Greenwood se svým soundtrackem k Až na krev), kteří by se nebáli experimentovat. Nakonec to dotáhla k nominaci na zlatou sošku. Ovšem více než o hudbu v tradičním slova smyslu se jedná spíše o soustavu zvuků a pazvuků. Sotva v ní hledat harmonii a tonalitu. Proto však působí tím dramatickým a zneklidňujícím dojmem, výrazným způsobem se podílí na vytváření napětí a už tak poutavému obrazu dodává další hloubku. Samostatně z pochopitelných důvodů příliš nefunguje – v přehrávači by si ji asi pouštěl málokdo.
Režisérem Planety opic se Franklin J. Schaffner stal na doporučení Charltona Hestona, který s ním zrovna dotočil výborné historické drama Válečník. V té době měl už bohaté zkušenosti s prací v televizi, nicméně svůj šestý celovečerák podal ryze filmově a nesmí se zapomínat na fakt, že měl k dispozici velice zručné a hlavně oddané spolupracováníky – od producenta přes kameramana až snad po asistenta asistenta. Technicky se jedná o dokonalé dílo a rovněž obsahově všechno funguje na výbornou. Včetně toho podtextu, který ani padesát roků poté neztratil na své působivosti a (v některých případech bohužel) aktuálnosti.
Planeta opic je nadčasový film, jakých se od vzniku kinematografie zase tolik neurodilo. Není divu, že byla natočena další čtyři pokračování (Do nitra, Útěk, Dobytí, Bitva), která mytologii pozoruhodným způsobem nadále rozvíjejí, třebaže se navzdory vzrůstající popularitě rozpočet paradoxně neustále snižoval. Došlo i na hraný a animovaný televizní seriál, tento svérázný remake, špičkovou počítačovou hru a samozřejmě novou trilogii – Zrození, Úsvit, Válka. I vzhledem k počtu prodaných akčních figurek a dalšího zboží se dá očekávat, že nějaká ta část do série ještě přibude. Opice jsou rozhodně víc cool než slepice. Vím, že jsem původní Planetu opic viděl zatím přesně patnáctkrát a už se těším na další lednové zhlédnutí, neboť tímto počinem vždy rituálně otevírám každý nový kalendářní rok. Stále se v něm dá objevovat něco nového a ona myšlenka, resp. ony mistrně zakomponované a přetlumočené myšlenky nepřestávají fascinovat. A tak bych jednoho dne rád toto dílo (ideálně asi ke stému výročí vzniku nebo možná o něco dříve) rozpitval ze všech možných úhlů pohledu. Pochybuju, že se do té doby objeví nějaké, které by ho sesadilo z pozice mého třetího nejvíc nejoblíbenějšího filmu.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V tomto filmu nejdříve vypustí lidstvo kosmickou loď, která po dlouhé cestě (z hlediska posádky 18 měsíců, ale díky relativistickým efektům na Zemi uplyne přes 2000 let) havaruje na neznámé planetě.
Brzy potkají skupinu němých lidí, nejevících známky vysoké inteligence, a skupinu mluvících goril na koních, které je chytají do sítí a zabíjejí střelnými zbraněmi. Člen posádky Taylor je následně zajat s prostřeleným hrdlem, takže nemůže mluvit. Z jeho kolegů přežil jen jediný, ale tomu opice vyoperovaly část mozku.
Nakonec se mu podaří přesvědčit šimpanzí samici, psycholožku Ziru, že je schopen komunikovat a myslet. To je pro opice neslýchané, protože lidi považují za nebezpečná zvířata, která je třeba vyhubit nebo používat k experimentům.
Taylor se pokusí o útěk a zjistí, že se mu vrací řeč. Je postaven před výzkumný tribunál, který se snaží zjistit, odkud Taylor pochází.
Zira a její snoubenec, šimpanzí archeolog Cornelius, Taylora unesou i s domorodou dívkou Novou, do které se zamiloval. Dojdou do tzv. Zakázané zóny, kam mají opice vstup zapovězen a kde před rokem Cornelius našel stopy dávné civilizace. Tam však výpravu dožene Corneliův nadřízený, Dr. Zaius se skupinou vojáků. V jeskyni mu Cornelius ukáže důkazy, že planetu dříve ovládali lidé, kteří byli vyspělejší, než nyní opice. To je v příkrém protikladu ke svaté víře opic, které věří, že bylo stvořeni jako vrchol tvorstva. Proto Zaius, který o těchto důkazech věděl již dříve, zničí jeskyni řízenou explozí, protože toto poznání by destabilizovalo opičí společnost.
Taylor s Novou dále putuje sám a na pobřeží nakonec nalezne napůl pohřbenou Sochu Svobody. Tak s hrůzou zjistí, že je ve skutečnosti na Zemi a že se lidstvo v minulosti téměř vyhubilo jadernou válkou.
Ocenění:
Academy Awards
1969 - Jerry Goldsmith (Hudba) (nominace)
1969 - Kostýmy (nominace)
DABING
1. DABING (Kino)
V českém znění: Josef Langmiler - Charlton Heston (George Taylor), Jan Víšek - Robert Gunner (Landon), Vladimír Brabec - Roddy McDowall (Cornelius), Jan Pohan - Jeff Burton (Dodge), Jiří Holý - Maurice Evans (Dr. Zaius - ministr vědy a šéf obrany víry), Karel Beníško - Paul Lambert (opičí duchovní), Jiřina Švorcová - Kim Hunter (Dr. Zirová), Ladislav Krečmer - Wright King (Dr. Galen), ? - Norman Burton (opičí vůdce), Čestmír Řanda - James Whitmore (předseda Akademického senátu), Soběslav Sejk - Buck Kartalian (Julius), Zdeněk Laušman - Felix Silla (malá opice), Miloš Zavřel - James Daly (zástupce státu Dr. Honorious - náměstek ministra spravedlnosti), František Derfler - Robert Lombardo (fotící gorila), Vladimír Stach - Woodrow Parfrey (Dr. Maximus - zmocneněc pro otázky zvířat), Jaroslav Kepka - Lou Wagner (Lucius) další
Zvuk: Václav Hálek
Střih: Josef Barták
České dialogy: Vincenc Novotný
Režie českého znění: Irena Skružná
Vyrobil:o Filmové studio Barrandov Dabing 1970
2. DABING (VHS, DVD)
V českém znění: Ladislav Županič - Charlton Heston (George Taylor), Miloš Vávra - Robert Gunner (Landon), Roddy McDowall (Cornelius), Karel Urbánek - Jeff Burton (Dodge), Maurice Evans (Dr. Zaius - ministr vědy a obhájce víry svaté), Paul Lambert (opičí duchovní), Miluše Dreiseitlová - Kim Hunter (Dr. Zirová), Karel Chromík - Wright King (Dr. Galen), Norman Burton (opičí vůdce), James Whitmore (předseda - prezident Akademie), Libor Hruška - Buck Kartalian (Julius), Felix Silla (malá opice), James Daly (státní zástupce Dr. Honorious - náměstek ministra spravedlnosti), Jana Gýrová - Linda Harrison (Nova) a Petr Skarke - Robert Lombardo (fotící gorila), Woodrow Parfrey (Dr. Maximus - komisař živočíšních záležitostí), Lou Wagner (Lucius) + (titulky)
Překlad: Nikolaj Šatochin
Zvuk: Petr Skalský
Produkce: Petr Skarke
Režie: Václav Matějka
Ve studiu Smart Video Film vyrobila pro Guild Home Video firma S Production 1992
3. DABING (Nova)
V českém znění: Pavel Šrom - Charlton Heston (George Taylor), Hana Ševčíková - Kim Hunter (Dr. Zirová), Martin Sobotka - Roddy McDowall (Cornelius), Jan Schánilec - Maurice Evans (Dr. Zaius - ministr pro vědu a hlavní ochránce víry), Jaromír Meduna - Robert Gunner (Landon), Woodrow Parfrey (Dr. Maximus - komisař pro záležitosti zvířat), Vladimír Čech - James Whitmore (předseda Akademického senátu), Jan Maxián - Wright King (Dr. Galen), Lou Wagner (Lucius), Zbyšek Pantůček - Jeff Burton (Dodge), Jiří Hromada - James Daly (zástupce státu Dr. Honorious - náměstek ministra spravedlnosti), Svatopluk Schuller - Paul Lambert (opičí duchovní), Tomáš Borůvka - Norman Burton (opičí vůdce), Otto Rošetzký - Buck Kartalian (Julius), Lucie Kožinová - Felix Silla (malá opice), Julie Alexandridisová - Linda Harrison (Nova) a Martin Velda (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Tomáš Říha
Produkce: Martin Odehnal
Dialogy a režie: Martin Velda
Českou verzi pořadu pro CET 21, spol. s r.o. v roce 2005 vyrobila Česká produkční 2000 a.s.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 14.9.2017 AČFK
Premiéra USA: 3.4.1968 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1992 (VHS) Guild Home Video, 6.2.2001 (DVD) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 1.2.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 33 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 5 800 000
FILMY V SÉRII
Planeta opic gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a066/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA, 1968
Režie: Franklin J. Schaffner, Hrají: Charlton Heston, Roddy McDowall
Do nitra Planety opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a067/
Sci-Fi / Dobrodružný, USA, 1970
Režie: Ted Post, Hrají: James Franciscus, Kim Hunter
Útěk z Planety opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a068/
Akční / Dobrodružný, USA, 1971
Režie: Don Taylor, Hrají: Roddy McDowall, Kim Hunter
Dobytí Planety opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a069/
Akční / Sci-Fi, USA, 1972
Režie: J. Lee Thompson, Hrají: Roddy McDowall, Don Murray
Bitva o Planetu opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a070/
Akční / Dobrodružný, USA, 1973
Režie: J. Lee Thompson, Hrají: Roddy McDowall, Claude Akins
Planeta opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a071/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA, 2001
Režie: Tim Burton, Hrají: Mark Wahlberg, Tim Roth
Zrození Planety opic (Blu-ray) gastonrolinc.webnode.cz/news/a072/
Akční / Dobrodružný, USA, 2011
Režie: Rupert Wyatt, Hrají: James Franco, Andy Serkis
Úsvit planety opic (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/a073/
Akční / Dobrodružný, USA, 2014
Režie: Matt Reeves, Hrají: Andy Serkis, Jason Clarke
Válka o planetu opic (Blu-ray) gastonrolinc.webnode.cz/news/a234/
Sci-Fi / Dobrodružný / Akční / Thriller / Drama, USA / Kanada / Nový Zéland 2017
Režie: Matt Reeves, Hrají: Andy Serkis, Woody Harrelson
„Dobrodružství ze světa, kterému vládly inteligentní opice, zatímco člověk klesl na úroveň zvířete."
OBSAH
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, který ukazuje svět, našemu podobný, ale přitom tolik vzdálený... Viděl jsem ho jako malý a do teď jsem pořádně nepřišel na to, v čem všem tkví jeho síla. Následující díly dokázaly pouze rozvinout myšlenku a kvalitou se snažit přiblížit prvnímu filmu, ale většinou se to nepovedlo. Velká síla tkví nejen v maskách, oceněných oscarem, ale také v Charletonu Hestonovi a Franklinu Shaffnerovi. Pointa desetiletí, která je extrémně důležitá pro vyznění filmu a dá se označit za předobraz filmů postavených na pointě jako Šestý smysl.... (Djkoma) 5*
„Take your stinking paws off me, you damned dirty ape!“ Jak to říkal Einstein? Že se ve čtvrté světové válce bude bojovat jen klackama? A říkal taky, že všechny opice budou umět perfektně anglicky..? Jeden z možných směrů neodarwinismu v sci-fi klasice s nadčasovou hudbou mistra Goldsmitha, kastraci se vyhýbajícím kovbojem Hestonem, slabší prostřední pasáží z opičího města a nejen v období studené války nosnou myšlenkou hrozící sebedestruktivity lidstva, leč zub času už zapůsobil, jak tlupa hladových makaků na trs banánů. Vzhledem k poslednímu záběru je velká škoda, že Frank Sinatra nazpíval svůj hit "New York, New York" až o něco později, jinak by ho režisér Schaffner určitě použil.. (Gilmour93) 4*
"You Blew it up! Damn you! Damn you all to hell!" Klasické sci-fi, zaručující i po letech kvalitní zábavu „s přesahem“ (zkuste si místo opic představit lidi). Obzvlášť sugestivní jsou díky kameře a hudbě (Goldsmith) úvodní minuty – procházení zakázanou zónou. Zjev inteligentních primátů sice již nezvedá chlupy na zátylku, bránici na druhou stranu také ne. Ale stejně, nehledě na to, co si o mně pomyslíte, za jak velkého magora mě označíte, Burtonův remake mám radši (pro jistotu: kvůli Heleně Bonham Carterové pod opičí maskou vážně ne!). 75% (Matty) 4*
V.I.M. FILMU
Astronaut George Taylor byl vyslancem lidstva. Se svojí posádkou se měl vydat do hloubi vesmíru a najít v něm bytosti, které by velikostí svého ducha dalece převyšovaly lidstvo. Mise ale nedopadla podle plánů, které narýsovali hlavouni z Houstonu. Po několika měsících hibernace a havárii na tajemné planetě musí Taylor a jeho parťáci čelit prazvláštní situaci. Na vesmírném tělesu, které svým klimatem i přírodními podmínkami nápadně připomíná Zemi, žijí sice lidé, většina z nich je ale mentálně nepříliš vyvinutá a trpí pod bičem, skalpelem či obuškem opičáka. Že by příroda nepochopila, že člověk má být nadřazen primátovi? A má tomu tak vůbec být? Taylor se neptá, avšak i tak nevěří vlastním očím -snaží se však v nelítostné společnosti s přemýšlivými šimpanzy, moudrými orangutany a agresivními gorilami přežít a pochopit, proč jej scenáristé uvrhli do tak prekérní situace. Strhující sci-fi podle slavné knihy Pierra Boulleho patří mezi klasiky, které se vyplatí opakovaně probírat i čtyřicet let od premiéry.
GOLIDIE FILMU
Rok 1968 přinesl hned dvě nesmrtelné sci-fi klasiky. 2001: Vesmírnou odyseu a Planetu opic. Oba tyto filmy spojuje slovo evoluce. Nejen přirozená evoluce filmařských dovedností, ale evoluce světa se vším, co představuje. Kubrick se svou filmařskou a příběhovou evolucí dovedl opice z úsvitu lidstva až ke člověkovi kosmického věku, kterého skrze mrazivou prázdnotu vesmíru přivedl do jiné úrovně bytí. Franklin J. Schaffner zůstal na pevné zemi a obrátil ve své, pro nás nelíbivé budoucnosti, evoluci naruby. Nezapomněl přitom na kritiku lidského druhu, který postavil do role zvěře a tímto způsobem zdařile reflektoval soudobé i minulé chování člověka.
Planeta opic si nezasluhuje přehnanou chválu budící přehnaná očekávání. Zdaleka není a nepotřebuje být tak technicky brilantním kouskem plným obdivuhodných speciálních efektů nebo oslňujících akčních sekvencí. Během natáčení se naopak šetřilo a muselo se upustit od plánu původního scénáře, ve kterém byla opičí civilizace vybavena pokročilými technologiemi a obklopena futuristickým prostředím. Udělala se tudíž civilizace primitivnější, což přineslo řadu úspor a rozpočet se udržel pod částkou 6 milionů dolarů s tím, že film nakonec vydělal přibližně pětkrát víc. Herecky film taktéž nikterak nevyniká - hlavní postava George Taylora v podání Charltona Hestona nechává promlouvat hlavně své charisma a nedá se říct, že by to nestačilo pro to, abychom se s jeho postavou sžili a projevili o její osud nějaký širší zájem.
Čím teda konečně ten film vyniká? Hlavní síla tkví převážně v jeho originálním námětu, Goldsmithově osobité a napětí budící hudbě, která skutečně odvádí kus dobré práce a samozřejmě vůbec celé atmosféře světa, "který není tak úplně cizí". Výživný námět, který přinesl Pierre Boulle ve své knižní předloze, vzrušuje filmaře dodnes a jejich plány o remakeování neberou konce. Co do příběhu, Planeta opic je velmi jednoduchá a její dění můžeme shrnout v pár větách. Nenabízí nějaká hlubší sdělení, soustředí se spíše na přímočaré odvyprávění toho, co diváka spolehlivě zabaví, napne, donutí k zamyšlení nebo ho možná i překvapí a pobaví. A to se daří.
První hodina se zaměřuje na problém s dokázáním lidskosti. Tato část vrcholí památnou nadávkou na smradlavé opičáky, která je zároveň prvním mluveným projevem z důvodu zranění mluvy neschopného Taylora. I když jsou jeho snahy o prokázání svého intelektu mnohokrát nelogické a zbytečně krkolomné, daří se z této části těžit potřebné napětí a zaujetí, které divákům dává dost prostoru k vybudování náklonnosti k Taylorově osobě, jakožto jedinému lidskému zástupci svého druhu prokazujícího inteligenci. A i když k prokázání inteligence dojde, najde se jiná překážka, která hlavnímu hrdinovi ztíží cestu za znepokojivým zjištěním.
Svět Planety opic je, jak bylo již řečeno, podobný tomu lidskému. Opice mají různá stupně vzdělání, rasové nebo spíše odlišnostní předsudky, disponují rovněž jakousi Akademií, která je obdobou naší církve. Té se ve filmu věnuje podstatná část pozornosti. Jakási opičí církev má ve filmu roli hlavního nepřítele zajatého George Taylora, naopak věda má v tomto filmu roli pomocníka, který se snaží pochopit to, co se před ním odehrává a zároveň ochraňuje to, co zkoumá. Konflikt, který se odehrává již stovky let, má nakonec vždycky svého vítěze. Zde to ovšem není tak jednoznačné. Opičí církev se snaží držet svou populaci v nevědomí toho, z čeho se jejich druh vyvinul - tedy ze zvířecích lidí. K tomu dopomáhají takzvaní obránci víry, kteří se drží jakýchsi svatých listin pochybného původu. Překvapivý a netradiční je v tomto ohledu právě konec, který do jisté míry ospravedlňuje jednání této instituce, která je nám po celou dobu prezentována z té špatné stránky.
VELKÁ RECENZE
V roce 1963, tedy v době, kdy se začalo mimo jiné létat do vesmíru, napsal francouzský spisovatel Pierre Boulle knihu, která přišla s famózním námětem. Sám autor nevěřil, že by podle ní mohl být natočen dobrý, natož přímo kultovní film. Zájem nejprve projevili bratři Kingové, specializující se na nízkorozpočtové projekty. Jenže pak do hry vstoupil producent Arthur P. Jacobs a projekt se začal rozrůstat. Původně měli opi žít a hospodařit v supermoderní společnosti, kde by nechyběla ani létající vozítka. Nicméně když byli přizvání scenáristé Rod Serling a Michael Wilson, který předtím psal už Most přes řeku Kwai (rovněž podle Pierra Boullea), ledacos se změnilo.
Čtyřčlenná posádka raketoplánu cestuje nekonečným vesmírem, který potlačuje lidské ego. Dodge, Landon a Stewartová už se uložili ke cryospánku. Jenom Taylor nahrává poslední zprávu. Na Zemi se píše rok 1972. Po nehladkém přistání ve vodě na neznámé planetě bude samozřejmě zapotřebí prověřit atmosféru, a pak rychle pryč z potápějícího se vesmírného objektu, jehož měřič času ukazuje pozemské datum 25. 11. 3978! Bohužel už bez jediné ženy na palubě. Zbylá trojice se vydává nehostinnou krajinou až k místu, kde se nachází nejen voda a snad i nějaké to jídlo, ale zároveň také primitivní lidé. Brzy se však ukáže, že planetu obývají nebezpečnější bytosti. Taylor se tak po zběsilém honu dostane až do města, kterému vládnou mluvící opice s velice rozvinutou kulturou!
I kvalitní materiál se dá uchopit nedobrým způsobem. V případě Planety opic se nejen díky přínosu pánů Scenáristů stala vcelku výjimečná věc. A sice, že už tak silný námět se podařilo ještě vyšperkovat a dostat z něj naprosté maximum, čímž nenarážím jen na závěrečnou scénu, protože těch památných tu najdeme hned několik, včetně soudu za účasti Dr. Zaiuse, nebo té, kdy hlavní hrdina poprvé před opy promluví. Taylorova cesta za postupným poznáním přináší na jedné straně napětí a zábavu, ale současně s tím podobenství i satiru, hluboké myšlenky a témata pramenící z toho srozumitelného a snadno rozšifrovatelného alegorického přesahu, kde si snad každý divák a každá divačka najde něco, co zná sám/sama z vlastní zkušenosti. Přestože se jinak v příběhu nacházíme v bezmála 2 000 roků vzdálené budoucnosti, právě chytré zasazení aktuálních témat bývá mnohdy tím faktorem, který dělá z dobrých sci-fi vynikající.
Máme tu nespravedlnost, násilí, rasismus (rozdělení do kast), náboženství, narcismus, nadřazenost, cenzuru, (ne)pochopitelná dilemata, politiku, technologický i vědecký pokrok, práva zvířat a s přihlédnutím k událostem, jaké tehdy okolo roku 1968 (nebo nedlouho předtím či dokonce potom) hýbaly USA i celým světem, také obavy o to, jakým směrem se bude dále odvíjet budoucnost lidstva. Ostatně jak Pierre Boulle, tak Michael Wilson a Rod Serling, v té době už de facto zlomili nad lidstvem hůl. Opí společnost se nápadně podobá té lidské – mají muzea, soudy, psychology, archeology, ministry, … A i když na první pohled všechno vypadá utopicky, rozhodně se nejedná o demokracii. Film tedy důrazněji nastavuje zrcadlo a Taylor jakoby v podstatě prošel celou evolucí od pravěku až do novověku, ačkoliv – jak poznáme v závěru – neúrodnost Zakázané zóny má ještě jiný význam. A právě hon můžeme z jeho pohledu označit za ten vývojový bod, kdy se to poněkud zvrtlo.
Jasně, někteří se asi nepatrně podiví nad tím, jak to, že vzhledem k těm všem podobnostem a angličtině hlavní hrdina ani na chvíli nezauvažoval nad tím, kde by se mohl nacházet. Do značné míry ho však před takovýmto smýšlením omlouvá jeho charakter. Život na Modré planetě ho příliš nebavil, a tak se vydal do vesmíru hledat své přesvědčení, že musí existovat něco lepšího než člověk. Nátura dobrodruha a v jistém smyslu i conquistadora ho prostě nutí žít přítomností a budoucností, nikoliv minulostí. Charlton Heston měl v té době už na kontě velkofilmy Desatero přikázání, Velká země, Ben-Hur, Major Dundee, ... Díky svému vzhledu, výborné fyzické kondici a mimořádným hereckým kvalitám platil za neohroženého hrdinu, který dokáže nasměrovat věci k lepšímu, potažmo přímo spasit svět. To od něj obecenstvo očekávalo.
Kolegyně a kolegové rovněž předvádějí v Planetě opic výborné výkony (včetně Lindy Harrison v pro ni jistě vítané roli Novy), ačkoliv tvář většiny z nich zůstala ukryta pod maskou. Mimo jiné Maurice Evans, Kim Hunter a Roddy McDowell, který se stal skutečným srdcem celé franšízy, měli tu čest pocítit práci Johna Chamberse, jenž si za revoluční masky po zásluze odnesl čestného Oscara. Ano, nanést všechno správně trvalo pár hodin a herci museli obědvat před zrcadlem, ale nic to nemění na tom, že Planeta opic v tomto směru posunula hranici nemožného.
A co jiného napsat o hudbě Jerryho Goldsmithe, která se absolutně vymykala všem tehdejších standardům? V podstatě do dnešního dne nenašla ve filmu mnoho následovníků (napadá mě snad akorát Jonny Greenwood se svým soundtrackem k Až na krev), kteří by se nebáli experimentovat. Nakonec to dotáhla k nominaci na zlatou sošku. Ovšem více než o hudbu v tradičním slova smyslu se jedná spíše o soustavu zvuků a pazvuků. Sotva v ní hledat harmonii a tonalitu. Proto však působí tím dramatickým a zneklidňujícím dojmem, výrazným způsobem se podílí na vytváření napětí a už tak poutavému obrazu dodává další hloubku. Samostatně z pochopitelných důvodů příliš nefunguje – v přehrávači by si ji asi pouštěl málokdo.
Režisérem Planety opic se Franklin J. Schaffner stal na doporučení Charltona Hestona, který s ním zrovna dotočil výborné historické drama Válečník. V té době měl už bohaté zkušenosti s prací v televizi, nicméně svůj šestý celovečerák podal ryze filmově a nesmí se zapomínat na fakt, že měl k dispozici velice zručné a hlavně oddané spolupracováníky – od producenta přes kameramana až snad po asistenta asistenta. Technicky se jedná o dokonalé dílo a rovněž obsahově všechno funguje na výbornou. Včetně toho podtextu, který ani padesát roků poté neztratil na své působivosti a (v některých případech bohužel) aktuálnosti.
Planeta opic je nadčasový film, jakých se od vzniku kinematografie zase tolik neurodilo. Není divu, že byla natočena další čtyři pokračování (Do nitra, Útěk, Dobytí, Bitva), která mytologii pozoruhodným způsobem nadále rozvíjejí, třebaže se navzdory vzrůstající popularitě rozpočet paradoxně neustále snižoval. Došlo i na hraný a animovaný televizní seriál, tento svérázný remake, špičkovou počítačovou hru a samozřejmě novou trilogii – Zrození, Úsvit, Válka. I vzhledem k počtu prodaných akčních figurek a dalšího zboží se dá očekávat, že nějaká ta část do série ještě přibude. Opice jsou rozhodně víc cool než slepice. Vím, že jsem původní Planetu opic viděl zatím přesně patnáctkrát a už se těším na další lednové zhlédnutí, neboť tímto počinem vždy rituálně otevírám každý nový kalendářní rok. Stále se v něm dá objevovat něco nového a ona myšlenka, resp. ony mistrně zakomponované a přetlumočené myšlenky nepřestávají fascinovat. A tak bych jednoho dne rád toto dílo (ideálně asi ke stému výročí vzniku nebo možná o něco dříve) rozpitval ze všech možných úhlů pohledu. Pochybuju, že se do té doby objeví nějaké, které by ho sesadilo z pozice mého třetího nejvíc nejoblíbenějšího filmu.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V tomto filmu nejdříve vypustí lidstvo kosmickou loď, která po dlouhé cestě (z hlediska posádky 18 měsíců, ale díky relativistickým efektům na Zemi uplyne přes 2000 let) havaruje na neznámé planetě.
Brzy potkají skupinu němých lidí, nejevících známky vysoké inteligence, a skupinu mluvících goril na koních, které je chytají do sítí a zabíjejí střelnými zbraněmi. Člen posádky Taylor je následně zajat s prostřeleným hrdlem, takže nemůže mluvit. Z jeho kolegů přežil jen jediný, ale tomu opice vyoperovaly část mozku.
Nakonec se mu podaří přesvědčit šimpanzí samici, psycholožku Ziru, že je schopen komunikovat a myslet. To je pro opice neslýchané, protože lidi považují za nebezpečná zvířata, která je třeba vyhubit nebo používat k experimentům.
Taylor se pokusí o útěk a zjistí, že se mu vrací řeč. Je postaven před výzkumný tribunál, který se snaží zjistit, odkud Taylor pochází.
Zira a její snoubenec, šimpanzí archeolog Cornelius, Taylora unesou i s domorodou dívkou Novou, do které se zamiloval. Dojdou do tzv. Zakázané zóny, kam mají opice vstup zapovězen a kde před rokem Cornelius našel stopy dávné civilizace. Tam však výpravu dožene Corneliův nadřízený, Dr. Zaius se skupinou vojáků. V jeskyni mu Cornelius ukáže důkazy, že planetu dříve ovládali lidé, kteří byli vyspělejší, než nyní opice. To je v příkrém protikladu ke svaté víře opic, které věří, že bylo stvořeni jako vrchol tvorstva. Proto Zaius, který o těchto důkazech věděl již dříve, zničí jeskyni řízenou explozí, protože toto poznání by destabilizovalo opičí společnost.
Taylor s Novou dále putuje sám a na pobřeží nakonec nalezne napůl pohřbenou Sochu Svobody. Tak s hrůzou zjistí, že je ve skutečnosti na Zemi a že se lidstvo v minulosti téměř vyhubilo jadernou válkou.
Ocenění:
Academy Awards
1969 - Jerry Goldsmith (Hudba) (nominace)
1969 - Kostýmy (nominace)
DABING
1. DABING (Kino)
V českém znění: Josef Langmiler - Charlton Heston (George Taylor), Jan Víšek - Robert Gunner (Landon), Vladimír Brabec - Roddy McDowall (Cornelius), Jan Pohan - Jeff Burton (Dodge), Jiří Holý - Maurice Evans (Dr. Zaius - ministr vědy a šéf obrany víry), Karel Beníško - Paul Lambert (opičí duchovní), Jiřina Švorcová - Kim Hunter (Dr. Zirová), Ladislav Krečmer - Wright King (Dr. Galen), ? - Norman Burton (opičí vůdce), Čestmír Řanda - James Whitmore (předseda Akademického senátu), Soběslav Sejk - Buck Kartalian (Julius), Zdeněk Laušman - Felix Silla (malá opice), Miloš Zavřel - James Daly (zástupce státu Dr. Honorious - náměstek ministra spravedlnosti), František Derfler - Robert Lombardo (fotící gorila), Vladimír Stach - Woodrow Parfrey (Dr. Maximus - zmocneněc pro otázky zvířat), Jaroslav Kepka - Lou Wagner (Lucius) další
Zvuk: Václav Hálek
Střih: Josef Barták
České dialogy: Vincenc Novotný
Režie českého znění: Irena Skružná
Vyrobil:o Filmové studio Barrandov Dabing 1970
2. DABING (VHS, DVD)
V českém znění: Ladislav Županič - Charlton Heston (George Taylor), Miloš Vávra - Robert Gunner (Landon), Roddy McDowall (Cornelius), Karel Urbánek - Jeff Burton (Dodge), Maurice Evans (Dr. Zaius - ministr vědy a obhájce víry svaté), Paul Lambert (opičí duchovní), Miluše Dreiseitlová - Kim Hunter (Dr. Zirová), Karel Chromík - Wright King (Dr. Galen), Norman Burton (opičí vůdce), James Whitmore (předseda - prezident Akademie), Libor Hruška - Buck Kartalian (Julius), Felix Silla (malá opice), James Daly (státní zástupce Dr. Honorious - náměstek ministra spravedlnosti), Jana Gýrová - Linda Harrison (Nova) a Petr Skarke - Robert Lombardo (fotící gorila), Woodrow Parfrey (Dr. Maximus - komisař živočíšních záležitostí), Lou Wagner (Lucius) + (titulky)
Překlad: Nikolaj Šatochin
Zvuk: Petr Skalský
Produkce: Petr Skarke
Režie: Václav Matějka
Ve studiu Smart Video Film vyrobila pro Guild Home Video firma S Production 1992
3. DABING (Nova)
V českém znění: Pavel Šrom - Charlton Heston (George Taylor), Hana Ševčíková - Kim Hunter (Dr. Zirová), Martin Sobotka - Roddy McDowall (Cornelius), Jan Schánilec - Maurice Evans (Dr. Zaius - ministr pro vědu a hlavní ochránce víry), Jaromír Meduna - Robert Gunner (Landon), Woodrow Parfrey (Dr. Maximus - komisař pro záležitosti zvířat), Vladimír Čech - James Whitmore (předseda Akademického senátu), Jan Maxián - Wright King (Dr. Galen), Lou Wagner (Lucius), Zbyšek Pantůček - Jeff Burton (Dodge), Jiří Hromada - James Daly (zástupce státu Dr. Honorious - náměstek ministra spravedlnosti), Svatopluk Schuller - Paul Lambert (opičí duchovní), Tomáš Borůvka - Norman Burton (opičí vůdce), Otto Rošetzký - Buck Kartalian (Julius), Lucie Kožinová - Felix Silla (malá opice), Julie Alexandridisová - Linda Harrison (Nova) a Martin Velda (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Tomáš Říha
Produkce: Martin Odehnal
Dialogy a režie: Martin Velda
Českou verzi pořadu pro CET 21, spol. s r.o. v roce 2005 vyrobila Česká produkční 2000 a.s.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 14.9.2017 AČFK
Premiéra USA: 3.4.1968 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1992 (VHS) Guild Home Video, 6.2.2001 (DVD) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 1.2.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 33 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 5 800 000
FILMY V SÉRII
Planeta opic gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a066/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA, 1968
Režie: Franklin J. Schaffner, Hrají: Charlton Heston, Roddy McDowall
Do nitra Planety opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a067/
Sci-Fi / Dobrodružný, USA, 1970
Režie: Ted Post, Hrají: James Franciscus, Kim Hunter
Útěk z Planety opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a068/
Akční / Dobrodružný, USA, 1971
Režie: Don Taylor, Hrají: Roddy McDowall, Kim Hunter
Dobytí Planety opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a069/
Akční / Sci-Fi, USA, 1972
Režie: J. Lee Thompson, Hrají: Roddy McDowall, Don Murray
Bitva o Planetu opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a070/
Akční / Dobrodružný, USA, 1973
Režie: J. Lee Thompson, Hrají: Roddy McDowall, Claude Akins
Planeta opic gastonrolinc.webnode.cz/news/a071/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA, 2001
Režie: Tim Burton, Hrají: Mark Wahlberg, Tim Roth
Zrození Planety opic (Blu-ray) gastonrolinc.webnode.cz/news/a072/
Akční / Dobrodružný, USA, 2011
Režie: Rupert Wyatt, Hrají: James Franco, Andy Serkis
Úsvit planety opic (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/a073/
Akční / Dobrodružný, USA, 2014
Režie: Matt Reeves, Hrají: Andy Serkis, Jason Clarke
Válka o planetu opic (Blu-ray) gastonrolinc.webnode.cz/news/a234/
Sci-Fi / Dobrodružný / Akční / Thriller / Drama, USA / Kanada / Nový Zéland 2017
Režie: Matt Reeves, Hrají: Andy Serkis, Woody Harrelson
Království Planeta opic gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbb100/
USA, Akční / Sci-Fi / Dobrodružný, 2024
Režie: Wes Ball, Hrají: Freya Allan, Owen Teague
USA, Akční / Sci-Fi / Dobrodružný, 2024
Režie: Wes Ball, Hrají: Freya Allan, Owen Teague
Tvůrci a herci
Franklin J. Schaffner (Režie), Arthur P. Jacobs (Produkce), Jerry Goldsmith (Hudba), Leon Shamroy (Kamera), Hugh S. Fowler (Střih), - (Casting), William J. Creber (Scénografie), Jack Martin Smith (Scénografie), Morton Haack (Kostýmy), David Dockendorf (Zvuk), Herman Lewis (Zvuk), Ben Nye (Masky), Ken Chase (Masky), John Chambers (Masky), Sharleen Rassi (Masky), Rod Serling (Scénář), Michael Wilson (Scénář), Pierre Boulle (kniha) (Předloha), Charlton Heston (Herec), Roddy McDowall (Herec), Kim Hunter (Herec), Maurice Evans (Herec), James Whitmore (Herec), Linda Harrison (Herec), Robert Gunner (Herec), Lou Wagner (Herec), Woodrow Parfrey (Herec), Jeff Burton (Herec), Buck Kartalian (Herec), Norman Burton (Herec), Felix Silla (Herec), James Daly (Herec), Wright King (Herec), Paul Lambert (Herec)
- Masky opic stály 1 000 000 dolarů z celkového rozpočtu filmu, který činil 6 000 000 dolarů.
- Obľúbený film Brada Pitta.
- Taylorův (Charlton Heston) výrok: "Take your stinking paws off me, you damned dirty ape," v překladu "sundej ze mě ty pracky pryč, zatracená špinavá opice!" se umístil na 66. místě žebříčku největších filmových hlášek vydaném v roce 2005 Americkou filmovou institucí.
- Záverečná scénka s Georgom Taylorom (Charlton Heston) na pláži v pozostatkoch Sochy slobody bola natočená na pláži v Kalifornii.
- Během přestávek v natáčení se mezi sebou údajně bavili herci ve stejných maskách, tedy gorily s gorilami, orangutani s orangutany a šimpanzi se šimpanzi.
- Snímek přinesl jako jeden z prvních také velké množství reklamních předmětů. Prodávali se hračky, sběratelské předměty, akční figurky, obrázky a dětské knížky, karetní sady, knihy, hudba, komiksy či série kreslených románů od Marvel Comics.
- Snímek vychází z Boulleovy stejnojmenné knihy z roku 1963.
- V roce 1969 získal film čestného Oscara, protože kategorie make-up ještě neexistovala.
- Keď zasadá tribunál zložený z troch opíc, na chvíľu vidno, ako si jedna zakrýva oči, druhá uši a tretia ústa. Je to známe hlavne z rôznych obrázkov a učebníc o ľudských zmysloch.
- Charlton Heston řekl, že tento film byl po fyzické stránce jeho nejnáročnější. Navíc při natáčení bojoval s chřipkou.
- Na filmu se podílelo několik specialistů na masky, kvůli čemuž byla pozastavena řada dalších projektů.
- John Chambers, který dostal Oscara za nejlepší masky, vytvořil pro tento film novou technologii výroby latexových součástí masek i jejich nanášení na obličej.
- Prípravné práce pred začiatkom nakrúcania trvali 7 mesiacov.
- Keďže sa tvorcom zdalo, že by opice pre divákov mohli vyzerať smiešne, 8. marca 1966 nakrútili za 5 000 dolárov krátku scénu medzi Charltonom Hestonom a pôvodne plánovaným predstaviteľom Dr. Zaiusa Edwardom G. Robinsonom. Až po tomto sa utvrdili, že opičie masky spĺňajú všetky potrebné kritériá.
- Nakrúcať sa začalo 21. mája 1967 a posledná klapka padla 10. augusta 1967.
- V pôvodnej predlohe žili opice vo vyspelej spoločnosti obrích betónových miest a najnovších technológií. Pre obmedzený rozpočet preto prišiel vedúci výpravy William Creber s koncepciou primitívnejšej spoločnosti niekde na úrovni divokého západu. Inšpiroval sa pritom pravekými skalnými mestami v Turecku.
- Úvodné scény v púšti sa točili v údolí Colorado River, oblasti známej ako kulisa mnohých klasických westernov.
- Scény zo ,,zeleného raja“, kde opice lovia ľudí, sa nakrúcali neďaleko Los Angeles.
- Jazierko, v ktorom sa traja astronauti okúpu po vyčerpávajúcej ceste púšťou, je umelé a vzniklo pre potreby filmu Doktor Dolittle. Falošný je taktiež vodopád, ktorý vytvorili pomocou dvoch hasičských hadíc naplno chrliacich vodu.
- Rozpočet filmu bol 5,8 milióna dolárov, pričom na výrobu opičích masiek sa vyčlenil celý jeden milión.
Odkazy
Hrají:
Charlton Heston, Roddy McDowall, Kim Hunter, Maurice Evans, James Whitmore, Linda Harrison, Robert Gunner, Lou Wagner, Woodrow Parfrey, Jeff Burton, Buck Kartalian, Norman Burton, Felix Silla, James Daly, Wright King, Paul Lambert, Billy Curtis, James Bacon, Lars Hensen, Joe Tornatore, Jerry Maren