Vetřelci / Aliens (1986/113/USA, Velká Británie/Sci-Fi, Akční, Thriller, Horor) 90%

JEDNOU VĚTOU
„Ripley, jediná přeživší lodi Nostromo, je zachráněna, ale její verzi nikdo nevěří."

OBSAH
Důstojnice Ripleyová, která jako jediná přežila boj na život a na smrt v nákladní lodi Nostromo s vesmírným vetřelcem, je po několika letech nalezena záchrannou lodí a vrací se zpět na Zemi. Když už se zdá, že je po všem, začíná horror znova, tentokrát na vzdálené nedávno kolonizované planetě. Tentokrát nevšichni proti jednomu, ale Ripleyová se skupinou speciálně vycvičených vojáků proti tisícihlavé smrtící síle vetřelců.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
James Cameron a jeho varianta Vetřelce. Jak už jsem mnohokrát napsal, obdivuji celou ságu o vetřelci především díky různému přístupu tvůrců, kteří si sami látku využili podle sebe a docílili tak rozdílných filmových zážitků. Tento film od Camerona je akční peckou, která se nebojí atmosférou a dějem konkurovat i dnešní produkci (popravdě ji většinou silně překonává). Příjemně potěší i casting. Přesto film má mnoho silných elementů, jako tempo, atmosféru, akci a vše okolo. Jde o skvěle zvládnutý film ve všech detailech. Pro mě osobně asi nejzajímavější a z časového hlediska nejzábavnější film z celé ságy. O velkém finále a scéně ve výtahu ala klasické akční filmy "vezmu si vše a všechny vykosím" ani nemluvě. (Djkoma) 5*

James Cameron je velmi moudrý a chytrý muž. Způsob, jakým dokázal elegantně přemostit ze Scottova hororu (časový odstup 57 let, noční můry, kolonizace planety) na vlastní vizi setkání s mimozemšťany, je obdivuhodný. Impozantní akční jízda, která nemá široko-daleko konkurenci napříč všemi váhovými kategoriemi, postavená na důmyslné práci střihu, (dnes už legendárnímu) zvuku a samozřejmě partičce mariňáků, kteří mají po ruce krom úžasného arzenálu taktéž pořádný balík hlášek, které by se měli tesat do nejdražšího mramoru, prostě fascinuje i po více než dvaceti letech. Dodneška si říkám, jak je možné něco takového vůbec natočit… pro mě nejlepší film Jamese Camerona a myslete si o tom, co chcete, ale to je tak všechno, co zmůžete. (Isherwood) 5*

Musím začít jedním slovem - MARIŇÁCI !!!!!!!! S těmi totiž tahle řežba stojí a padá. Cameron se chopil díla s takovou vervou, až kyselina stříká proudem...z čehož je jasné, že jednoho jediného, v temnotách skrytého děsivého útočníka vystřídá tisícihlavé stádo agresivních monster, kterému tentokrát nebudou čelit takřka neozbrojení vesmírní špeditéři, ale špičkově trénovaná jednotka (taktéž vesmírných) Mariňáků, slint slint.... extáze....seržant Michael Biehn, OTZ Vasquezová, android Bishop, partička k nezaplacení. A jejich hlášky jsou nezapomenutelné. Smícháme to se skvělými efekty, prací se světlem, nádhernými zbraněmi a to vše štědře zalijeme krví a slizem, a zůstane nám božská adrenalinová podívaná. A poslyšená, protože i hudba je skvělá. A zvuk motion scanu vám snad ani nemusím připomínat.... Není to umění, ale i tak je to klasika;) 90% (Gemini) 5*

V.I.M. FILMU
Vetřelec byl skoro-geniální: Ve své době (1979!) se v režii Ridleyho Scotta proměnil v tajuplné monstrum, jehož síla tkví především v tom, jak málo o něm víte a jak málo ho vidíte. Netušené zlo proměnil James Cameron ve zlo tušené a viděné – a namísto dlouhých pasáží v tmavých chodbách (ani o ty samozřejmě nepřijdete – co by to bylo za Vetřelce!) vysmahl akční řežbu, v níž vypadá všechno přesně tak cool, jak to zní. Scenáristická proměna z psychologičtěji laděné vize do přímočařejší akční není vůbec na škodu, Cameron jen drží diváka v napětí jiným způsobem, stále však precizně fungujícím.
Vetřelci jsou dokonalým prototypem akčních „osmdesátek“ a jejich lehkosti a bezstarostnosti, s níž se žánrový film točil. K tomu navíc brilantní ukázka žánrového crossoveru, který kromě bezhlavé řežby funguje i jako skvělý horor (kdo z vás se nebál jít v sedmi letech na záchod? ;). Adrenalinem napěchovaná pecka, která dveře do mytologického vesmíru kolem zubatých zvířátek neotevřela, ale rovnou rozkopla. Film, který povýšil obyčejné pípání radaru na smrtonosnou srdeční hrozbu a zesílil povědomí o tom, že existují nějací androidi a že to umí zatraceně dobře s nožem (ehm ;). Film, kde jedna ženská nakopává zadky mnohem líp, než celá armáda cvičených vojáků.
Kdo jednou viděl otevírající se dveře výtahu a z nich vycházející Ripleyovou ověšenou granátometem a plamenometem (jedna z posledních scén, dokonale uvozující finále), asi nikdy nezapochyboval, s kým bude ve filmové síni slávy už navždy počítat. Ve vesmíru vás totiž nikdo křičet neuslyší. Tahle holka to ví a pere se s tím zodpovědně.

OLDIES FILMU
Lépe by se to najevo dát nedalo: "Jsem James Cameron a s Ridleym Scottem se srovnávat nebudu. Zapomeňte na hororovou atmosféru, já vám vytřu zraky hlavně osmdesátkovou akcí a tunou Vetřelců v plné parádě". Čím jiným to naznačit než trailerem, který místo hudby operuje skoro jen se zvukovými efekty a krom úvodu Ripleyové do toho po celou stopáž buší. Dobře, změny oproti jedničce trailer vystihuje šikovně, do kina by mě dneska ale nedostal ani s příslibem popcornu a koly zdarma. Ukázka totiž brutálně zestárla a působí spíš jako změť bezmyšlenkovitě splácaných klipů. Sdělení zůstává stále naprosto jasné, jen ta atraktivita klesla. Škoda, přihodit pár obrázků Vetřelců k dobru, trochu přehledněji prostřihat a trailer by se i dnes vyšplhal na příjemné čtyři hvězdičky.

GOLDIE FILMU
Vetřelčí série je zcela unikátní. Čtyři režiséři, čtyři přístupy, čtyři zásadně odlišné části a čtyři svého času hity. Zároveň velmi nekonzistentní sada v očích publika, alespoň co se Fincherova a Jeunetova svěřence týče. Dnes se mrkneme na druhý díl, z jistého úhlu pohledu ten nejzásadnější. Právě jeho odklonem od Scottovy jedničky bylo odvážně vyřčeno, že sequely nemusejí kráčet ve stejných šlépějích, ale naopak si razit cestu zcela jinudy.
V polovině osmdesátých let ještě James Cameron nebyl králem světa, ale pouze třicetiletým nadějným filmařem, který se svým nízkorozpočtovým debutem Terminátor právě očistil od spolupráce na brakové blbosti Piraňa 2. To z něj dělalo režiséra jen o něco zkušenějšího, než byl Ridley Scott během natáčení Větřelce šest let zpět.
Je vůbec zajímavé, že každého dílu tetralogie se chopil takřka začínající filmař, každý se ho rozhodl pojmout jinak a vždy to bylo přinejmenším zajímavé.
Cameron měl z celé čtveřice práci nejsnadnější, respektive nejméně se hádal se studiem. Největší konflikt měl s uraženým autorem podoby vetřelce, surrealistickým malířem H. G. Gigerem, jejž nepozval na konzultaci a vše udělal podle svého vědomí a svědomí. Není ale divu - měl po ruce kultovního trikaře Stana Winstona, kterého nechal nejen sestrojit vetřelčí královnu, ale i režírovat několik scén. Navíc o železném Jimovi bylo už tenkrát známo, že jen velmi nerad poslouchá cizí rady (výjimkou byl právě Winston), takže pro nějakého malíře opravdu nehledal uplatnění.
Vetřelci se každopádně stali velmi pokrokovým a chytrým akčňákem. Že by se s kulometem oháněla žena, totiž bylo zcela nezvyklé, stejně jako svižné, ale důsledné vykreslení jednotlivých postaviček. Když se poslední přeživší z lodi Nostromo postupně zabydluje v novém, násilnějším, testosteronovějším a v podstatě nebezpečnějším světě, v němž už lidská společnost nepůsobí tak čistě a racionálně jako v komorní jedničce, posun nabývá na intenzitě.
Ripleyová najednou musí čelit nejen jedné zrůdě, ale desítkám. Na své straně má jen skupinku macho bojovníků, s nimiž se vydala zkoumat obydlený měsíc velmi pravděpodobně zamořený svými nočními můrami.
Tito mariňáci neoplývají vysokým IQ, ale vojenský dril jim nelze upřít a rozhodně nejde o zmateně pobíhající skupinku á la Prometheus (kde má jít o špičkové vědce, ne primitivní vojáky).
Ripleyová navíc musí chránit ještě dívku, která stejně jako ona sama přežila masakr xenoformů. Tím se do popředí dostávají i mateřské pudy. Ty Cameron zkoumal už v Terminátorovi a bude je ještě víc zkoumat v jeho pokračování.
Téma ženskosti a mateřství se tak u Camerona opět dostává do popředí. Zde matka Ripleyová (vlastní dceru ztratila, tak se fixuje na Newt) bojuje proti matce - královně vetřelců. Není žádným tajemstvím, že okolo podobných motivů se režisér dvou nejvýdělečnějších filmů všech dob motá ve většině svých děl a ženy jsou u něj vždy silnější, chytřejší a kladnější postavy než muži.
Další změna, méně patrná a vzhledem k povaze režiséra pochopitelná, je role strojů. Zatímco v jedničce představovaly dalšího nepřítele, nyní jsou nepostradatelným spojencem a pomocníkem. Od androida Bishopa se přes automatické zbraně až po hydraulický oblek mechanismy prokazují veskrze kladně a užitečně. S tímto postojem zůstává Cameron v sérii osamocen - ostatní díly se na umělou inteligenci a stroje obecně dívají mnohem nedůtklivěji.
Ačkoliv triky zestárly, co si budeme nalhávat, ty zásadní jsou stále vydařené. Obzvlášť obří loutka vetřelčí královny, jež byla sestrojena a nasnímána tak kvalitně, že nebyla potřeba ani dodatečná úprava obrazu.
Cameron se na každý pád opět projevuje jako mistr funkčnosti, kdy limity svých možností dobře chápe, proto haprujících technologií využívá co nejméně. V některých scénách například upřednostnil "zastaralou" zadní projekci, známou nejlépe z Vesmírné odysey, před dnes běžným greenscreenem, protože měl pocit, že technologie ještě není dost vyspělá. Navíc se mu zdálo podivné, aby herci ve vypjatých momentech běhali před plátnem a nevěděli, na co reagují. Což už se dnes, kdy má za sebou Avatara, zdá spíš úsměvné.
Vetřelci byli svým způsobem revoluční film. Nejen technologií a využitím triků, ale i co do odvahy posunout sequel blockbusteru o dost dál oproti předchozímu dílu. O vydařenosti svědčí, že se dnes jednička i dvojka na různých databázích a žebříčcích přetahují o vyšší příčky seznamu toho nejlepšího, co nám nabídl nejen žánr sci-fi, ale celá kinematografie.
Těžko říct, jestli by se Vetřelci mohli líbit, kdyby předvedli totéž jako Scott. Možná mohli, nikdy by ale nedosáhli výsluní, protože by už šlo o ohranou písničku. Takhle ale tvoří svébytný film, který svého předchůdce využil pouze jako odrazový můstek k zobrazení vlastní vize. Ostatně od Camerona bychom ani nemohli čekat něco jiného...

VELKÁ RECENZE
Jako malý dospívající teeneger jsem se Toho monstra z břicha bál. Původní film Vetřelec (ještě v jednotném čísle) sem poprvé viděl v televizi někdy v 90. letech po půlnoci na Silvestra, kdy ve mně zanechal nesmazatelně děsivou stopu na duši. Už jenom úvodní scéna, průlet vesmírné lodi Nostromo hlubokým vesmírem a spící posádka v chladicích boxech, mi naháněla doslova mrazení v zádech, ale zároveň sem cítil nadšení z vidění něčeho nového a fascinujícího. Prozkoumával sem společně s posádkou neznámou planetu, pak mimozemskou loď s pozůstatky pilota (Space Jockey) a rozlehlé útroby s mnoha vejci. Napětí se dalo krájet! A pak tu byl ten parazit, který z ničeho nic vyskočil z rozevřeného vejce a přisál se jednomu z členů posádky na obličej. To už jsem měl srdce až v krku. Následující scény, kdy se z parazita nakonec skrz hrudní koš hostitele vyklube vetřelec, sem už nedokoukal a šel raději spát.
Po letech sem se k tomuto sci-fi hororu vrátil a konečně jej shlédl až do konce. Ocenil sem nejenom originalitu snímku, ale také dobře na tu dobu provedené vizuální efekty a hutnou gotickou atmosféru.
Netrvalo dlouho a do rukou se mi dostalo CD s dvojkou. Tentokrát film s plurálovým názvem Vetřelci, na který nyní píšu recenzi. Film byl natočen v roce 1986, tedy po sedmileté pauze od původního snímku. A jak už název napovídal, přibylo více monster, akce a zároveň i nových obětí. Hned na začátku v úvodních titulcích jsem si povšiml, že film má nového režiséra. Prověřeného Ridleyho Scotta vystřídal na režisérském trůnu Železný Jim, nebo-li James Cameron, který měl dosud za sebou jen horor Piraňa 2: Létající zabijáci a nízkorozpočtového Terminátora. A jak se později ukázalo, studio 20th century Fox vsadilo vše na správného koně.
Film začíná průletem záchranného modulu, v němž jsou již po dobu 57 let uloženi v hyperspánku přeživší Ellen Ripleyová a kocour Jones, a bloudí vesmírem. Jsou náhodně objeveni hlídkou a převezeni na ošetřovnu. Po zotavení je Ripleyová vyslýchána komisí společnosti Weyland-Yutani, která je velmi skeptická k jejímu výkladu o důvodech zničení kosmické nákladní lodi a v existenci vetřelce nevěří. Mimo jiné také z důvodu, že planeta LV-426 je již řadu let terraformována a žije tam několik desítek kolonistů. Ripleyová tak přijde o svou licenci a začne pracovat v docích jako nakladačka zboží. Později za ní přijde Burke, zástupce Weyland-Yutanmi, a oznámí ji, že společnost ztratila kontakt s kolonií na LV-426. Ripleyová je nakonec přemluvena a společně s koloniální pěchotou se jako poradce vrací zpět na planetu. Cestou ve vesmírně lodi Sulaco panuje mezi pěšáky dobrá nálada, ale Ripleyová je obezřetná obzvláště před androidem Bishopem. Konečně provedou výsadek na planetě a teror s vetřelci začíná…
Cameron oproti původnímu snímku vytvořil spíše akční film, v němž se řídí podle hesla: „Více teroru, méně hororu“. Ukázal v něm svoji oblibu k vojenské tématice a přímočarému příběhu. Dal Ripleyové a koloniální pěchotě do rukou ty nejmodernější zbraně, a předhodil je jako potravu zabijákům z vesmíru s kyselinou místo krve. Ať se prostě ukáže, kdo je tu lovec a kdo kořist. Lidé versus Vetřelci.
Nechává pěchotu procházet vyhlazenou kolonií a hledat známky po přeživších. Vše se odehrává ve stísněné atmosféře plné šachet, laboratoří a syčících trubek. Nechybí napětí provázané ponurou hudbou, jak se pěchota přesunuje z místa na místo. Ripleyová poznává povědomé díry od kyseliny a v jisté laboratoři dokonce objeví dva živé facehuggery ve skleněných lácích. Ve ventilaci nalezne jedinou přeživší z kolonie – malou holčičku Newt, ke které chová blízký až mateřský vztah. Vojáci pomocí lokátorů zaměří v podzemí signály zbylých kolonistů – ale jak se později ukáže, byli vlákaní do pasti přímo do líhně vetřelců.
Samotní vetřelci mají konečně kompletní figury (v jedničce byly jen záběry na hlavu), pohybují se rychle a útočí na pěšáky ze všech stran. Jejich útoky jsou agresivní a nečekané, přesto jejich pohyby působí někdy až kostrbatě. Akci zvyšuje roztřesená kamera, záblesky z hlavní samopalů, výbuchy a stříkající krev. Prostě děsivě akční scény tak jaké mají být, což se málo jiným režisérům povede.
Cameron nám ve finále představuje svůj výtvor – vetřelčí královnu v plné kráse, která v útrobách kolonie klade další a další vejce. Vypadá opravdu děsivě, ale také působí dosti neohrabaně. Za zmínění také stojí, že model královny měřil 6 metrů a muselo jej obsluhovat 16 lidí. K jejímu hnízdu se dostane silná Ripleyová hledající unesenou Newt a s plamenometem celé hnízdo vypálí. Rozzuřená královna se vydává po jejich stopách. Podaří se jim uniknout z kolonie na nestabilní plošinu, kde skočí do poletujícího modulu, jenž pilotuje android Bishop.
Po přistání Sulaca zjišťují, že královna byla s nimi jako černý pasažér na palubě. Následuje jeden z velkých soubojů v dějinách kinematografie, kdy se Ripleyová v nakládacím stroji postaví královně. Tu nakonec shodí do přetlakové komory a vypustí do vesmíru. Výše zmiňovaný nakládací, hydraulický stroj byl později dokonce inspirací pro další režiséry či spisovatele ve svých budoucích scifi projektech – naposledy byl třeba viděn jako válečný stroj, který používal plukovník Miles Quaritch ve filmu Avatar (2009).
Celkově se film Vetřelci povedl na jedničku s hvězdičkou. Cameron v něm předvedl lačnému divákovi adrenalinovou a děsivou akční jízdu, po které tak toužil. Ukázal svoji slabost pro silná ženská pohlaví a nechal hlavní představitelku Ripleyovou (Sigourney Weaver), z které se postupem času se stávala silnější a silnější osobnost, dominovat celému snímku. Zatímco v prvním filmu z roku 1979 pracoval režisér Ridley Scott spíše s napětím a ukazoval vetřelce co nejméně, tak Cameron nechává vypuknout rovnou celou bitevní vřavu - nabušení pěšáci s moderními zbraněmi proti vetřelcům, kterých se to ve filmu hemží po desítkách. Režisér to zvládl s plnou parádou a jeho film zaslouženě slavil komerční úspěch. Snímek jenom v USA vydělal 86 milionů, celosvětově se zisk vyšplhal až na 131 milionů dolarů. Film byl nominován na sedm cen Akademie, dvě proměnil za Nejlepší vizuální efekty a Střich zvukových efektů. Mimo jiné si ještě odnesl 8 cen Saturnu. Film má spoustu fanoušků po celém světě a stal se z něj doslova přes noc slavný kult v žánru scifi hororu.
Ve speciální edici filmu Vetřelci (první vydání z roku 1992) můžete navíc najít dalších sedmnáct minut původně vystřižených scén. Postupem času do rozšířené edice doplněna i nová digitální pozadí. Ve vystřižených scénách jsou například – rodiče Newt, kteří objeví ztroskotanou loď a otec je napaden facehuggerem, nebo jak Ripleyová zjišťuje, že její dcera zemřela věkem. Za zmínění stojí i vystřižená scéna, kde pěšáci používají k opevnění části kolonie automatické kulomety před útočícími hordami vetřelců

PODROBNÝ POPIS FILMU
Ellen Ripleyová (Sigourney Weaver), jediná přeživší z posádky kosmické lodi Nostromo, byla nalezena v hibernačním spánku ve svém únikovém modulu po 57 letech bloudění vesmírem a se smutkem se dozvídá, že její dcera Amanda zatím vyrostla, zestárla a zemřela (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici). Vyšetřovací komise společnosti Weyland-Yutani je velmi skeptická k jejímu výkladu o důvodech zničení kosmické nákladní lodi a v existenci vetřelce oficiálně nevěří. Mimo jiné také z důvodu, že planeta LV-426 je již řadu let terraformována a žije tam několik desítek rodin kolonistů. Ripleyová tak přijde o svou pilotní licenci a začne pracovat v docích jako řidička nakladačů zboží.
Mezitím na LV-426 rodina kolonistů se svými dětmi Timmym a Rebeccou, přezdívanou Newt, nalézají vrak ztroskotané lodi z původního filmu a oznamují tuto skutečnost správě kolonie Hadley's Hope, přičemž během průzkumu vraku je otec Newt napaden Facehuggerem (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici).
Později je Ripleyová navštívena zástupcem společnosti Weyland-Yutani, Carterem Burkem a důstojníkem USCM (US Colonial Marines) Gormanem. Oznámí jí, že společnost ztratila s kolonií na LV-426 jakýkoliv kontakt. Ripleyovou to moc nepřekvapí a spíše je udivená, že oba chtějí letět na planetu a ji vzít jako poradce. Ripleyová nejprve odmítne, ale když se stále probouzí s nočními můrami, rozhodne se překonat svůj strach a letět.
Na planetu LV-426 míří loď Sulaco. Je to nejvhodnější dosažitelná loď. Její posádku, kromě Ripleyové, Gormana a Burka, tvoří ještě seržant Apone (Al Matthews), desátník Hicks (Michael Biehn), vojíni Vasquezová (Jenette Goldstein), Hudson (Bill Paxton) a android Bishop (Lance Henriksen). K Bishopovi chová Ripleyová, po zkušenostech s androidem Ashem na Nostromu, značnou nedůvěru.
Skupina doráží do kolonie a zjišťuje, že je opuštěná a značně poškozená. Nikde nejsou známky života, ale ani žádná těla mrtvých nebo krev. Zato jsou v ní známky boje a vyleptané díry. Výprava se tedy opevní v jednom z řídicích komplexů, kde také nachází dvojici živých Facehuggerů, kteří byli podle záznamů odstraněni z hostitelů, kteří zákrok nepřežili. Týmu se podaří objevit traumatizovanou Newt, která tvrdí, že všichni z kolonie jsou mrtví. Při prozkoumávání dat v počítači zjišťují, že větší počet kolonistů je pohromadě v jiné části komplexu – v generátoru atmosféry terraformačního zařízení. Ozbrojená skupina koloniální pěchoty (USCM) se vydává na průzkum. Když objevují první lidi, zjišťují, že jsou obaleni v kokonech. V ten moment začínají vetřelci útočit ze všech stran a při ústupu zahyne více než polovina týmu. Při zuřivém boji dojde k poškození chladicího zařízení jaderného reaktoru generátoru atmosféry, což je ve filmu důležitá zápletka.
Celá skupina, až na Burkeho, je rozhodnuta opustit neprodleně LV-426 a zničit základnu z oběžné dráhy za pomoci atomové bomby. Když jsou však přivoláni zbylí dva členové s výsadkovým modulem, který přistál mimo komplex, je infiltrován vetřelcem, a tak při příletu havaruje. Případnou pomoc je možné očekávat až za několik dní nebo týdnů a kromě vetřelců se objevuje problém se stabilitou terraformačního zařízení, které nevyhnutelně musí explodovat. Protože je komunikační zařízení poničeno, vydává se Bishop k centrálnímu řídícímu panelu na střeše, odkud může navést druhý výsadkový modul z lodi Sulaco z oběžné dráhy ke stanici.
Mezitím se zbytek skupiny opevňuje v části komplexu a je vystaven neustálému náporu desítek vetřelců. Impresivní je pohled na počítadla střeliva automatických střílen (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici). Burke se pokusí infikovat Ripleyovou a Newt vetřelci a dá jim do místnosti, kde spí, dva facehuggery. Vyjde najevo, že Burke má podobné tajné poslání, jaké měl Ash v prvním dílu. A nejen to. Společnost o vetřelci nejspíš věděla a čekala, že jimi budou kolonisté napadeni. Sám Burke je však zabit jedním z vetřelců při pokusu uniknout. Nebezpečná monstra však nachází cestu mimo opevněné chodby i zavařené dveře a zbytek přeživších musí z komplexu utéci. Při útěku zahyne Vasquezová a Gorman. Ačkoliv se Ripleyová s Hicksem dostávají za Bishopem k modulu, Newt unesou vetřelci. Ripleyová věří, že Newt ihned nezabijí a chtějí ji využít pro další zárodek, a tak se nechá vysadit v jiné části kolonie a vydává se ji hledat.
Vybavena plamenometem, pulzní puškou M41A, nachází Newt v místnosti plné vajec. Při odchodu s Newt zahlédne královnu, která klade vejce. Protože velkou část vajec zničí, vydává se rozzuřená královna za ní. Ripleyová na poslední chvíli stihne naskočit do modulu, který nemohl zůstat na nestabilní plošině kolabujícího komplexu, a tak se vzdálil – Ellen se tak spolu s diváky chvíli domnívá, že ji zradil další android.
Při vystoupení na Sulacu se zdá být po všem, ale najednou se objevuje královna, která se musela zachytit za modul, když odlétal z LV-426. Roztrhne Bishopa, Ripleyová unikne do vedlejší nákladové místnosti a Newt se schová pod mříže. Ripleyová si bere na pomoc nakládací hydraulický exoskeleton, se kterým se může postavit obrovské královně. Souboj se stane kultovní scénou filmu. Královnu se jí nakonec podaří shodit do přetlakové komory a nechá ji v dramatické scéně vyfouknout do vesmíru. Poté se Ripleyová, Newt, Hicks i Bishop ukládají zpět do hibernačního spánku.

O PRODUKCI
Při kompletaci předprodukce filmu Terminátor roku 1983, režisér James Cameron diskutoval možnost tvorby dalšího dílu Vetřelce (1979) s produkčním Davidem Gilerem. Cameron, jakožto fanoušek filmu Vetřelec chtěl dát dohromady pokračování a tak po 4 dnech přeložil společnosti 20th Century Fox čtyřicetistránkový, první náčrt filmu Alien II, avšak schválení nedostal, protože první díl prý nevyprodukoval takový zisk, aby se natáčelo pokračování.
Díky 9měsíčnímu zpoždění Terminátora, které způsobilo Schwarzeneggerovo natáčení filmu Ničitel Conan, měl Cameron dostatek času na vypracování svého scénáře filmu Aliens. Během natáčení Terminátora dal Cameron dohromady cca devadesát stránek Vetřelců. Zástupci filmové společnosti byli překvapeni a slíbili mu, že pokud bude Terminátor úspěšný, bude moci režírovat Vetřelce.
Terminátor úspěšný byl a tak dostal Cameron spolu s Gale Anne Hurd povolení natočit pokračování filmu Vetřelec, které bylo plánováno na rok 1986. Camerona lákalo vytvořit trochu jiný svět vetřelce, který by se nedržel přesných konceptů prvního dílu a byl by více o boji: „Více teroru, méně hororu“.[6] Sigourney Weaver o celém projektu zpočátku pochybovala, ale setkání s Cameronem jí přesvědčilo. 20th Century Fox ovšem odmítla podepsat s herečkou smlouvu kvůli financím a obrátila se na Camerona, zdali nemůže sepsat scénář bez postavy Ripleyové. Cameron to odmítl a díky jeho vytrvalosti nakonec společnost smlouvu se Sigourney Weaver podepsala a získala odměnu 1 milion dolarů, což bylo 30x více oproti prvnímu filmu.
Speciální edice filmu Vetřelci byla vydána roku 1992 na laserdiscu a VHS. Šlo o verzi filmu, která obsahovala celých sedmnáct, původně vystřižených, minut. Kromě scén s dodatečnými dialogy mezi postavami, které více prohlubují jednotlivé charaktery a vztahy mezi nimi, tato verze obsahuje i několik významných vystřižených sekvencí.
V jedné z nich Ripleyová zjišťuje, že její dcera Amanda zemřela věkem, přičemž tato scéna lépe objasňuje motivaci Ripleyové se vrátit zpět na LV-426 poté, co během vyšetřování zničení lodi Nostromo vyjde najevo, že kolonie Hadley's Hope je složena z rodin a zároveň její "mateřský" vztah k Newt. Další sekvence popisuje život kolonistů v Hadley's Hope ještě před útokem vetřelců, objevení vraku ztroskotané lodi z prvního filmu rodinou kolonistů (kteří jsou rodiči Newt) a její napadení Facehuggerem. Tato scéna vysvětluje, proč k napadení Hadley's Hope došlo právě v době, kdy byla nalezena Ripleyová, přestože kolonie existovala již zhruba 20 let. Rodina kolonistů (rodiče Newt) je vyslána k vraku ztroskotané lodi z původního filmu na přímý příkaz společnosti Weyland-Yutani, prostřednictvím Burkeho, na základě výpovědi Ripleyové před vyšetřovací komisí. V neposlední řadě stojí za zmínku vystřižené scény, ve kterých mariňáci používají k opevnění se v části komplexu automatické střílny, které likvidují útočící vetřelce bez přítomnosti obsluhy. Tato sekvence ukazuje, proč se vetřelci, neúspěšně útočící na opevněné mariňáky, rozhodnou změnit taktiku a napadnout je skrze stropní tunely ventilace.
Scény byly původně vystřiženy na přání 20th Century Fox, protože podle společnosti ukazovaly „příliš mnoho ničeho“, zpomalovaly děj filmu a zároveň zbytečně prodlužovaly délku filmu (film se tak mohl v kinech promítat méně často).

Ocenění:
Academy Awards
1987 - Střih zvuku
1987 - Vizuální efekty
1987 - Sigourney Weaver (Hlavní herečka) (nominace)
1987 - Střih (nominace)
1987 - James Horner (Hudba) (nominace)
1987 - Výprava (nominace)
1987 - Mix zvuku (nominace)

Golden Globes
1987 - Sigourney Weaver (Nejlepší herečka - drama) (nominace)

BAFTA
1987 - Vizuální efekty
1987 - Zvuk (nominace)
1987 - Masky (nominace)
1987 - Výprava (nominace)

San Sebastián IFF
1986 - James Cameron (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)

DABING
V českém znění: Dagmar Čárová - Sigourney Weaver (Ripleyová), Pavel Soukup - Lance Henriksen (Bishop), Jaromír Meduna - Michael Biehn (Hicks), Klára Riedlová - Carrie Henn (Newt), Bohuslav Kalva - Bill Paxton (Hudson) + Paul Maxwell (Van Leuwen), Otakar Brousek ml. - William Hope (Gorman), Marcela Nohýnková - Jenette Goldstein (Vasquezová), Jiří Kvasnička - Paul Reiser (Burke) + Mark Rolston (Drake), Petr Svoboda - Ricco Ross (Frost), Miroslav Saic - Al Matthews (Apone), Lucie Svobodová - Colette Hiller (Ferrová) + Cynthia Dale Scott (Dietrichová)
Překlad: Zbyněk Skřivánek
Zvuk: Jiří Zelenka
Produkce: Aleš Nejedlý
Dialogy a režie: Petr Jan Svoboda
Vyrobila: TS Production ve studiu Interval dabing 1993

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.6.1991
                      1.9.2015 APK Cinema Service
Premiéra USA: 18.7.1986 20th Century Fox
Premiéra Velká Británie: 29.8.1986 20th Century Fox UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na VHS: 1.8.1995 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 8.11.2010 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 7 215 808
Tržby celkem - $ 131 060 248
Návštěvnost v ČR 599 676
Náklady (Rozpočet) - $ 18 500 000

 

FILMY V SÉRII
Vetřelec gastonrolinc.webnode.cz/news/a056/
Horor / Sci-Fi, USA / Velká Británie, 1979
Režie: Ridley Scott, Hrají: Sigourney Weaver, Tom Skerritt

Vetřelci gastonrolinc.webnode.cz/news/a057/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 1986
Režie: James Cameron, Hrají: Sigourney Weaver, Carrie Henn

Vetřelec 3 gastonrolinc.webnode.cz/news/a058/
Akční / Horor, USA, 1992
Režie: David Fincher, Hrají: Sigourney Weaver, Charles S. Dutton

Vetřelec: Vzkříšení gastonrolinc.webnode.cz/news/a059/
Akční / Horor, USA, 1997
Režie: Jean-Pierre Jeunet, Hrají: Sigourney Weaver, Winona Ryder

Prometheus gastonrolinc.webnode.cz/news/a240/
Dobrodružný / Mysteriózní / Sci-Fi, USA / Velká Británie, 2012, 124 min
Režie: Ridley Scott, Hrají: Noomi Rapace, Michael Fassbender

Vetřelec: Covenant gastonrolinc.webnode.cz/news/a241/
Sci-Fi / Thriller, USA / Velká Británie, 2017
Režie: Ridley Scott, Hrají: Michael Fassbender, Katherine Waterston

 

Tvůrci a herci

James Cameron (Režie), Gale Anne Hurd (Produkce), James Horner (Hudba), Adrian Biddle (Kamera), Ray Lovejoy (Střih), - (Casting), Peter Lamont (Scénografie), Emma Porteous (Kostýmy), Don Sharpe (Zvuk), Peter Robb-King (Masky), James Cameron (Scénář), Sigourney Weaver (Herec), Michael Biehn (Herec), Paul Reiser (Herec), Lance Henriksen (Herec), Carrie Henn (Herec), Bill Paxton (Herec), Jenette Goldstein (Herec), Mark Rolston (Herec), Daniel Kash (Herec), William Hope (Herec), Al Matthews (Herec), Mac McDonald (Herec)

 

 

Hrají:

Sigourney Weaver, Carrie Henn, Michael Biehn, Paul Reiser, Lance Henriksen, Bill Paxton, William Hope, Jenette Goldstein, Al Matthews, Mark Rolston, Ricco Ross, Colette Hiller, Daniel Kash, Jay Benedict, Holly De Jong, Mac McDonald, Tom Woodruff Jr., Tip Tipping, Stuart Milligan, Cynthia Dale Scott, Trevor Steedman