Dahmer / Dahmer (2002/101/USA/Drama, Thriller, Horor, Životopisný) 74%
22.07.2018 12:47
2002/101/USA/Drama, Thriller, Horor, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Dahmerova prezývka bola "Milwaukee Canibal".
- Prediktory jeho činov sú inklinácia k rasizmu, v detstve bol znásilnený, alkoholizmus, hostilita k zvieratám, agresivita k vrstevníkom i dospelým, poruchy chovania, sexuálne aberácie a thanatofilná inklinácia. (Momo_desu)
- Dahmer svoju prvú vraždu spáchal vo veku 18 rokov.
- Sexuálnimi preferenciami Dahmera bol brutálny sadizmus, domosexualita, erotická asfyxia, orgánový fetišizmus, nekrosadizmus a nekrofília.
- Ve vězení Jeffrey Dahmer napsal: „Nikdy jsem ve svém životě nenašel žádný význam a vězení na tom nic nezměnilo. Můj život byl bezvýznamný a konec je ještě mnohem víc deprimující. Všechno se to dá shrnout do několika slov: nemocný, patetický a ubohý, to je vše. A nevím, jak by můj příběh mohl někomu pomoct."
- Pri policajnej prehliadke našli v byte Dahmera okrem množstva morbídnych fotografií i 11 lebiek, niekoľko ľudských kostí, sud s kyselinou, kusy ľudských orgánov v chladničke a ďalšie dôkazné materiály.
- Pri výsluchu Dahmer detailne popisoval svoje činy bez prestávky 6 hodín.
- 15. února 1992 byl Jeffrey Lionel Dahmer v Milwaukee ve Wisconsinu usvědčen z 15 vražd a odsouzen k 937 letům ve federální věznici.
- Poté, co si odseděl dva roky z doživotního trestu, byl Jeffrey Dahmer napaden a zabit jiným vězněm. Zemřel 28. listopadu 1994 ve věku 34 let.
- Film je inspirován událostmi z Dahmerova života, i když některé osoby a události jsou smyšlené.
JEDNOU VĚTOU
„15. února 1992 v Milwaukee, ve státě Visconsin, usvědčili Jeffreye Lionela Dahmera z patnácti vražd a odsoudili ho k 937 letům vězení. Tento příběh se inspiroval jeho životem."
OBSAH
Film vypráví strhující, fascinující a zoufale bezcitný příběh o muži, který svou nejtemnější fantazii proměnil v děsivou realitu.
Začalo to tím, že Jeffrey Dahmer sledoval mladíka v obchodě a slíbil, že mu koupí botasky, pokud půjde k němu domů a udělá s ním pár fotek. Vypadalo to nevinně, dokud ho neomámil a nevyvrtal mu elektrickou vrtačkou díru do hlavy. Jeffreyho babičku i otce Lionela znepokojí skutečnost, že syn má v bytě figurínu. Vzápětí však otec najde svou starou chemickou skříňku, která je zamčená. Babička potvrzuje, že vždy, když otec otevřel tuto skříňku, hrozilo jim neštěstí. Nikomu z nich však nenapadne, že hrozící neštěstí může přetrvávat i dál. Netuší, co Jeffrey vyvádí a že se vždy zaměří na nějakého mladého chlapce, kterého pak vezme do svého bytu. Jelikož je však jeho mysl opravdu nemocná a fantazie příliš bujará, jeho skutky se vymykají z normálu. Z normálu se dokonce vymyká i to, že dokáže sám o sobě říct, že je zvrhlík, exhibicionista, onanista a vrah.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeffrey Dahmer si opravdu zaslouží lepší filmové zpracování než je tato povrchní sonda do jeho mysli. Příběh je založený na několika událostech jeho života, ale téměř žádná scéna není dotažená do konce a divák je tak odkázán na svou fantazii, k čemuž mu jistě dopomůže nastudovaní některých faktů před samotnou projekcí. Především metody usmrcování obětí, pokusy s jejich těly a praktiky, které s nimi prováděl. Bez toho všeho by snad film působil ještě nudněji a až na krátkou informaci na na začátku a na konci filmu je velkým prohřeškem naprostá absence toho, jak byly oběti nalezeny a jak byl samotný Dahmer dopaden, či jak jeho případ skončil. Snímek navíc postrádá jakékoliv tempo a závěrem víceméně vyšumí. Ale nejen negativním byl tento film. Reputaci zachraňuje vynikajícně hrající Jerremy Renner, který má tak nevinně úchylný pohled, že bych k němu domu na pivko asi nezašel. (TheRaven) 2*
V tomto filmu mi chybělo více faktů a hlavně Jeffreyho zatčení. Jeremy Renner výborně padl do role Jeffreyho, ale tvůrci si zřejmě (ne)všimli jeho kvalit a vsadili na nudný scénář a práci si nedali ani s "pitváním" Jeffreyho duše. Se skvělým Rennerem by se z tohoto filmu v případě jiného režiséra a scénáristů mohl stát dost nadprůměrný a mrazivý film. Když jste předtím četli jeho životní příběh, co se svými oběťmi dělal, kam dával jejich pozůstatky, jaké měl dětství (už tehdy se projevila jeho záliba v mrzačení zvířat a jejich následné rozleptávání v kyselině), berete film zase trochu jinak. Dost slabá sonda do nemocné, zklamané, trpící a záhadné duše Jeffa Dahmera. (Aluska88) 3*
Dahmer by si určitě zasloužil lepší zpracování než je toto. Vždyť jeho příběh je plný zvráceností, vražd a hrůz, které se odehrály v jeho domě a na které neměli žaludek ani policejní složky jenž jeho dům prohledaly. Dokonce i soud měl problém sestavit porotu, protože nikdo do ní nechtěl jelikož s tímto případem nechtěl nic mít. Ještě dnes se v mnoha lidech zvedá hladina adrenalinu, když se vysloví jeho jméno. Tak proč se režisér Jacobson vytasil s takto ubohým zpracováním jenž je naprosto k smíchu? Nic víc než ostudu a veřejné zesměšnění by si tento amatér ani nezasloužil. Místo, pořádného díla natočil růžovoučký dokument, který patří do odpadních vod. Pokud jste tento film ještě neviděli, tak se na něj ani nedívejte, protože je to naprostá ztráta času. Tomuto filmu dávám jen 30%, přestože by si Jeffrey Dahmer zasloužil mnohem víc. (SOLOM.) 2*
VELKÁ RECENZE
Celou dobu přemýšlím, jestli je dobře nebo ne, že tvůrci film otvírají spoilerem. Reálně je asi nemožné zařídit si diváka, který by z novin a filmů a ázetkvízů a podobně nevěděl, kdo to je Dahmer a co udělal, ale coby kdyby. Skladebně a filosoficky: Bylo by od tvůrců více protřelé, kdyby někoho nejprve ukázali, jak balí čokoládové Santa Clause do staniolu, a potom pomalu odhalili, že je to sériový vrah, a nebo je rafinovanější, když prvně na rovinu řeknou, že je to sériový vrah, a úvodní sekvence, ve které je představen publiku, ho ukazuje zabalovat čokoládové Santa Clause do staniolu? Tuto větu jsem sestavovala posledních pět minut a popravdě si teď připadám jako Oscar Wilde. Většinou mám s filmy o skutečných vrazích morální problém, neboť z nich mám velmi nepříjemný pocit, že pomáhají vytvořit mystický opar fascinace kolem svých objektů (týká se to hlavně filmů o Mansonovi a Chapmanovi, kterých jsem viděla víc a snad všechny mě strašně znechucují přístupem tvůrců - s výjimkou rekonstrukce Helter Skelter z roku 76), ačkoliv reálným cílem by mělo být uvrhnout takové tvory do zapomnění bez slávy a pozornosti.
U tohohle filmu ten pocit "obdivné" fascinace nemám. Film zůstává tak low key, jak to jenom jde, hlavní hrdina není sebezvaný mesiáš, který by hledal skryté kódy a měl dojem, že hovoří s bohem a dělá svět lepším místem. Hlavní hrdina je netečný blbeček, co chodí po domě svojí babičky a v pracovních rukavicích vyhání ven vránu. Tvůrci se nesnaží příběhem manipulovat, aby vynikl nějaký message, ale soustředí se na zobrazení událostí jako takových. Při přemýšlení o své diplomce jsem dospěla k tomu, že existují dva druhy filmů: Ty, které používají emoce k tomu, aby diváka dotlačili tam, kde ho chtějí (a těm filmům dávám odpad, i kdyby byly oscarové). "Ty druhé" filmy, a mám za to, že mezi ně patří i Dahmer, se věnují emocím samotným, a výsledný smysl se individuálně skládá až v divákově hlavě. Díky tomu mi nevadí nic z toho, co ostatní komentující filmu vyčítají - absence kontextu, žádné snahy o "mapování života", "málo faktů", chladnokrevnost - naopak to považuji za výsostné kvality přístupu tvůrců. Co za kontext by si tak nespokojení diváci představovali? Mně stačí jedna scéna mezi synem, otcem a babičkou a hned vidím všechny spodní vody úplně jasně. Trochu se až stydím říct, že se mi zdá film o takovém člověku být dílem s přesahem, ale na druhou stranu, když to můžu říct i o snímcích o "fiktivních" hrůzách, měla bych toho být schopna i tady. Protože při dalším přemýšlení o své diplomce jsem dospěla také k tomu, že žádný film, ani z ranku "based on a true story", nikdy není pravda, všechno jsou to pouze možné světy, které jsou si při posuzování rovny. A abych nehovořila jen ve filosofických kategoriích, tak se mi hrozně chce pochválit casting - a nemám ani tak na mysli Rennera, ten je tak nějak implicitně dobrý a o jeho hereckých parametrech jsem se onehdy rozepisovala u filmu Zkřížené cesty, hlavně chci zmínit všechny ty více či méně důležité vedlejší role, protože mi všichni připadali neuvěřitelně přesní - od holek, co se hádají s policajty o život nahatého Asiata, přes nahatého Asiata s tak lákavým nitrem, přes roztomilého kolouška, co prodává nože, demonstruje jejich schopnosti na sobě a má rád ryby, po bělovlasého otce v obleku, který v Pandořině skříňce hledá prsten od svojí první lásky.
SKUTEČNOST
Jeffrey Dahmer (21. května 1960 – 28. listopadu 1994) byl americký sériový vrah, kanibal a nekrofil, který v letech 1978 až 1991 zavraždil sedmnáct mladých mužů.
Dahmer se narodil v Milwaukee ve Wisconsinu. Jako malý se zajímal o chemii. Ve věku osmi let ho měl údajně znásilnit starší chlapec.
V roce 1979 se přidal k americkým pozemním silám a byl odvelen na základnu v Německu. Zvláštností je, že v té době se poblíž základny staly tři nevyřešené vraždy. Případy však nemusí mít s Dahmerem spojitost. V roce 1981 byl Dahmer propuštěn, kvůli alkoholismu a násilnickému chování.
Předpokládá se, že svou první oběť zavraždil již v roce 1978. Další obětí se stal mladý homosexuál Steve Tuomi, kterého zabil v roce 1987. Jeho vražedné řádění však začalo, když se vrátil zpátky do Milwaukee, kde si pronajal později velice proslulou garsonku s číslem 213.
Přes den pracoval v čokoládovně. V noci obcházel černošské gay bary a náhodně si vybíral své oběti. Šlo o dobře vyhlížejícího a navíc nadprůměrně inteligentního muže. Jeho oběťmi byli mladí černošští a asijští homosexuální gigolové. Obvykle je opil a poté uškrtil. Na některých mrtvolách se nekrofilně ukojil, s jinými zvrhle experimentoval. Nechával si trofeje (uřezané penisy, hlavy).
Z tohoto období mu dokázali vraždu patnácti mužů a chlapců. Obětí však může být i víc.
22. července 1991 zastavil nahý Tracy Edwards policejní hlídku a uvedl, že byl v nedaleké garsonce číslo 213 napaden nožem. Policistům se po vstupu do bytu naskytl hrůzný pohled. Uprostřed pokoje byl sud se čtyřmi lidskými trupy. V ledničce našli dvě hlavy. Dalších sedm hlav bylo uvařených. Po bytě byly rozvěšeny mužské genitálie, lidské lebky a kosti.
Sousedi si již předtím stěžovali na nesnesitelný zápach. Dahmer jim vždy řekl, že jde o pokaženou chladničku. V květnu 1991 nalezla přivolaná policie přede dveřmi jeho bytu čtrnáctiletého Koneraka Sinthase. Krvácel z análního otvoru. Policie vše odložila s tím, že šlo o mileneckou hádku. Konerakovy ostatky našli mezi rozkládajícími se těly. Jeho hlavu Dahmer uvařil, během hodiny z ní prý opadalo všechno maso. Dahmer tak byl zatčen a poté podrobně vyprávěl vyšetřovatelům, co s mrtvolami dělal.
Souzen byl jako duševně způsobilý, ale ve státě Wisconsin je trest smrti zrušen. Proto jej odsoudili patnáctkrát na doživotí nebo na 936 let.
Dahmer byl obviněn i z vraždy Adama Walshe z roku 1981, k té se však Dahmer nikdy nepřiznal.
Dahmer byl ve věznici několikrát napaden spoluvězni. Dne 28. listopadu 1994 byl Dahmer napaden spoluvězněm Christopherem Scarverem, který ho zbil násadou od koštěte, když uklízeli toalety. Dahmer zemřel při převozu do nemocnice na mnohočetná poranění. Scarver odůvodnil Dahmerovu vraždu s tím, že chtěl pomstít všechny Dahmerovy oběti.
DABING
V českém znění: Roman Hájek – Jeremy Renner (Jeffrey Dahmer), Filip Švarc - Artel Great (Rodney), Jaroslav Horák – Sean Blakemore (Corliss), Jan Hanžlík - Bruce Davison (Lionel Dahmer), Jana Hermachová - Kate Williamson (babička), Marek Libert, Svatopluk Schuller, Ladislav Novák, Helena Dytrtová, Monika Schullerová, Ivana Rozumová, a další.
Překlad: Ludmila Klabačková
Zvuk: Jiří Peřina
Produkce: Milan Soták
Úprava dialogů a režie českého znění: Ivana Měřičková
Vyrobila: pro Intersonic Saga TV, s. r. o., 200x
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 21.6.2002
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: Michele Tyminski Schoenbach
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 144 008
Náklady (Rozpočet) - $ 250 000
FILMY V SÉRII
„15. února 1992 v Milwaukee, ve státě Visconsin, usvědčili Jeffreye Lionela Dahmera z patnácti vražd a odsoudili ho k 937 letům vězení. Tento příběh se inspiroval jeho životem."
OBSAH
Film vypráví strhující, fascinující a zoufale bezcitný příběh o muži, který svou nejtemnější fantazii proměnil v děsivou realitu.
Začalo to tím, že Jeffrey Dahmer sledoval mladíka v obchodě a slíbil, že mu koupí botasky, pokud půjde k němu domů a udělá s ním pár fotek. Vypadalo to nevinně, dokud ho neomámil a nevyvrtal mu elektrickou vrtačkou díru do hlavy. Jeffreyho babičku i otce Lionela znepokojí skutečnost, že syn má v bytě figurínu. Vzápětí však otec najde svou starou chemickou skříňku, která je zamčená. Babička potvrzuje, že vždy, když otec otevřel tuto skříňku, hrozilo jim neštěstí. Nikomu z nich však nenapadne, že hrozící neštěstí může přetrvávat i dál. Netuší, co Jeffrey vyvádí a že se vždy zaměří na nějakého mladého chlapce, kterého pak vezme do svého bytu. Jelikož je však jeho mysl opravdu nemocná a fantazie příliš bujará, jeho skutky se vymykají z normálu. Z normálu se dokonce vymyká i to, že dokáže sám o sobě říct, že je zvrhlík, exhibicionista, onanista a vrah.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeffrey Dahmer si opravdu zaslouží lepší filmové zpracování než je tato povrchní sonda do jeho mysli. Příběh je založený na několika událostech jeho života, ale téměř žádná scéna není dotažená do konce a divák je tak odkázán na svou fantazii, k čemuž mu jistě dopomůže nastudovaní některých faktů před samotnou projekcí. Především metody usmrcování obětí, pokusy s jejich těly a praktiky, které s nimi prováděl. Bez toho všeho by snad film působil ještě nudněji a až na krátkou informaci na na začátku a na konci filmu je velkým prohřeškem naprostá absence toho, jak byly oběti nalezeny a jak byl samotný Dahmer dopaden, či jak jeho případ skončil. Snímek navíc postrádá jakékoliv tempo a závěrem víceméně vyšumí. Ale nejen negativním byl tento film. Reputaci zachraňuje vynikajícně hrající Jerremy Renner, který má tak nevinně úchylný pohled, že bych k němu domu na pivko asi nezašel. (TheRaven) 2*
V tomto filmu mi chybělo více faktů a hlavně Jeffreyho zatčení. Jeremy Renner výborně padl do role Jeffreyho, ale tvůrci si zřejmě (ne)všimli jeho kvalit a vsadili na nudný scénář a práci si nedali ani s "pitváním" Jeffreyho duše. Se skvělým Rennerem by se z tohoto filmu v případě jiného režiséra a scénáristů mohl stát dost nadprůměrný a mrazivý film. Když jste předtím četli jeho životní příběh, co se svými oběťmi dělal, kam dával jejich pozůstatky, jaké měl dětství (už tehdy se projevila jeho záliba v mrzačení zvířat a jejich následné rozleptávání v kyselině), berete film zase trochu jinak. Dost slabá sonda do nemocné, zklamané, trpící a záhadné duše Jeffa Dahmera. (Aluska88) 3*
Dahmer by si určitě zasloužil lepší zpracování než je toto. Vždyť jeho příběh je plný zvráceností, vražd a hrůz, které se odehrály v jeho domě a na které neměli žaludek ani policejní složky jenž jeho dům prohledaly. Dokonce i soud měl problém sestavit porotu, protože nikdo do ní nechtěl jelikož s tímto případem nechtěl nic mít. Ještě dnes se v mnoha lidech zvedá hladina adrenalinu, když se vysloví jeho jméno. Tak proč se režisér Jacobson vytasil s takto ubohým zpracováním jenž je naprosto k smíchu? Nic víc než ostudu a veřejné zesměšnění by si tento amatér ani nezasloužil. Místo, pořádného díla natočil růžovoučký dokument, který patří do odpadních vod. Pokud jste tento film ještě neviděli, tak se na něj ani nedívejte, protože je to naprostá ztráta času. Tomuto filmu dávám jen 30%, přestože by si Jeffrey Dahmer zasloužil mnohem víc. (SOLOM.) 2*
VELKÁ RECENZE
Celou dobu přemýšlím, jestli je dobře nebo ne, že tvůrci film otvírají spoilerem. Reálně je asi nemožné zařídit si diváka, který by z novin a filmů a ázetkvízů a podobně nevěděl, kdo to je Dahmer a co udělal, ale coby kdyby. Skladebně a filosoficky: Bylo by od tvůrců více protřelé, kdyby někoho nejprve ukázali, jak balí čokoládové Santa Clause do staniolu, a potom pomalu odhalili, že je to sériový vrah, a nebo je rafinovanější, když prvně na rovinu řeknou, že je to sériový vrah, a úvodní sekvence, ve které je představen publiku, ho ukazuje zabalovat čokoládové Santa Clause do staniolu? Tuto větu jsem sestavovala posledních pět minut a popravdě si teď připadám jako Oscar Wilde. Většinou mám s filmy o skutečných vrazích morální problém, neboť z nich mám velmi nepříjemný pocit, že pomáhají vytvořit mystický opar fascinace kolem svých objektů (týká se to hlavně filmů o Mansonovi a Chapmanovi, kterých jsem viděla víc a snad všechny mě strašně znechucují přístupem tvůrců - s výjimkou rekonstrukce Helter Skelter z roku 76), ačkoliv reálným cílem by mělo být uvrhnout takové tvory do zapomnění bez slávy a pozornosti.
U tohohle filmu ten pocit "obdivné" fascinace nemám. Film zůstává tak low key, jak to jenom jde, hlavní hrdina není sebezvaný mesiáš, který by hledal skryté kódy a měl dojem, že hovoří s bohem a dělá svět lepším místem. Hlavní hrdina je netečný blbeček, co chodí po domě svojí babičky a v pracovních rukavicích vyhání ven vránu. Tvůrci se nesnaží příběhem manipulovat, aby vynikl nějaký message, ale soustředí se na zobrazení událostí jako takových. Při přemýšlení o své diplomce jsem dospěla k tomu, že existují dva druhy filmů: Ty, které používají emoce k tomu, aby diváka dotlačili tam, kde ho chtějí (a těm filmům dávám odpad, i kdyby byly oscarové). "Ty druhé" filmy, a mám za to, že mezi ně patří i Dahmer, se věnují emocím samotným, a výsledný smysl se individuálně skládá až v divákově hlavě. Díky tomu mi nevadí nic z toho, co ostatní komentující filmu vyčítají - absence kontextu, žádné snahy o "mapování života", "málo faktů", chladnokrevnost - naopak to považuji za výsostné kvality přístupu tvůrců. Co za kontext by si tak nespokojení diváci představovali? Mně stačí jedna scéna mezi synem, otcem a babičkou a hned vidím všechny spodní vody úplně jasně. Trochu se až stydím říct, že se mi zdá film o takovém člověku být dílem s přesahem, ale na druhou stranu, když to můžu říct i o snímcích o "fiktivních" hrůzách, měla bych toho být schopna i tady. Protože při dalším přemýšlení o své diplomce jsem dospěla také k tomu, že žádný film, ani z ranku "based on a true story", nikdy není pravda, všechno jsou to pouze možné světy, které jsou si při posuzování rovny. A abych nehovořila jen ve filosofických kategoriích, tak se mi hrozně chce pochválit casting - a nemám ani tak na mysli Rennera, ten je tak nějak implicitně dobrý a o jeho hereckých parametrech jsem se onehdy rozepisovala u filmu Zkřížené cesty, hlavně chci zmínit všechny ty více či méně důležité vedlejší role, protože mi všichni připadali neuvěřitelně přesní - od holek, co se hádají s policajty o život nahatého Asiata, přes nahatého Asiata s tak lákavým nitrem, přes roztomilého kolouška, co prodává nože, demonstruje jejich schopnosti na sobě a má rád ryby, po bělovlasého otce v obleku, který v Pandořině skříňce hledá prsten od svojí první lásky.
SKUTEČNOST
Jeffrey Dahmer (21. května 1960 – 28. listopadu 1994) byl americký sériový vrah, kanibal a nekrofil, který v letech 1978 až 1991 zavraždil sedmnáct mladých mužů.
Dahmer se narodil v Milwaukee ve Wisconsinu. Jako malý se zajímal o chemii. Ve věku osmi let ho měl údajně znásilnit starší chlapec.
V roce 1979 se přidal k americkým pozemním silám a byl odvelen na základnu v Německu. Zvláštností je, že v té době se poblíž základny staly tři nevyřešené vraždy. Případy však nemusí mít s Dahmerem spojitost. V roce 1981 byl Dahmer propuštěn, kvůli alkoholismu a násilnickému chování.
Předpokládá se, že svou první oběť zavraždil již v roce 1978. Další obětí se stal mladý homosexuál Steve Tuomi, kterého zabil v roce 1987. Jeho vražedné řádění však začalo, když se vrátil zpátky do Milwaukee, kde si pronajal později velice proslulou garsonku s číslem 213.
Přes den pracoval v čokoládovně. V noci obcházel černošské gay bary a náhodně si vybíral své oběti. Šlo o dobře vyhlížejícího a navíc nadprůměrně inteligentního muže. Jeho oběťmi byli mladí černošští a asijští homosexuální gigolové. Obvykle je opil a poté uškrtil. Na některých mrtvolách se nekrofilně ukojil, s jinými zvrhle experimentoval. Nechával si trofeje (uřezané penisy, hlavy).
Z tohoto období mu dokázali vraždu patnácti mužů a chlapců. Obětí však může být i víc.
22. července 1991 zastavil nahý Tracy Edwards policejní hlídku a uvedl, že byl v nedaleké garsonce číslo 213 napaden nožem. Policistům se po vstupu do bytu naskytl hrůzný pohled. Uprostřed pokoje byl sud se čtyřmi lidskými trupy. V ledničce našli dvě hlavy. Dalších sedm hlav bylo uvařených. Po bytě byly rozvěšeny mužské genitálie, lidské lebky a kosti.
Sousedi si již předtím stěžovali na nesnesitelný zápach. Dahmer jim vždy řekl, že jde o pokaženou chladničku. V květnu 1991 nalezla přivolaná policie přede dveřmi jeho bytu čtrnáctiletého Koneraka Sinthase. Krvácel z análního otvoru. Policie vše odložila s tím, že šlo o mileneckou hádku. Konerakovy ostatky našli mezi rozkládajícími se těly. Jeho hlavu Dahmer uvařil, během hodiny z ní prý opadalo všechno maso. Dahmer tak byl zatčen a poté podrobně vyprávěl vyšetřovatelům, co s mrtvolami dělal.
Souzen byl jako duševně způsobilý, ale ve státě Wisconsin je trest smrti zrušen. Proto jej odsoudili patnáctkrát na doživotí nebo na 936 let.
Dahmer byl obviněn i z vraždy Adama Walshe z roku 1981, k té se však Dahmer nikdy nepřiznal.
Dahmer byl ve věznici několikrát napaden spoluvězni. Dne 28. listopadu 1994 byl Dahmer napaden spoluvězněm Christopherem Scarverem, který ho zbil násadou od koštěte, když uklízeli toalety. Dahmer zemřel při převozu do nemocnice na mnohočetná poranění. Scarver odůvodnil Dahmerovu vraždu s tím, že chtěl pomstít všechny Dahmerovy oběti.
DABING
V českém znění: Roman Hájek – Jeremy Renner (Jeffrey Dahmer), Filip Švarc - Artel Great (Rodney), Jaroslav Horák – Sean Blakemore (Corliss), Jan Hanžlík - Bruce Davison (Lionel Dahmer), Jana Hermachová - Kate Williamson (babička), Marek Libert, Svatopluk Schuller, Ladislav Novák, Helena Dytrtová, Monika Schullerová, Ivana Rozumová, a další.
Překlad: Ludmila Klabačková
Zvuk: Jiří Peřina
Produkce: Milan Soták
Úprava dialogů a režie českého znění: Ivana Měřičková
Vyrobila: pro Intersonic Saga TV, s. r. o., 200x
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 21.6.2002
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: Michele Tyminski Schoenbach
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 144 008
Náklady (Rozpočet) - $ 250 000
FILMY V SÉRII
Ted Bundy (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/a033/
Drama / Thriller, Velká Británie / USA, 2002
Režie: Matthew Bright, Hrají: Michael Reilly Burke, Boti Bliss
Evilenko gastonrolinc.webnode.cz/news/a034/
Krimi / Drama / Horor / Thriller, Itálie, 2004
Režie: David Grieco, Hrají: Malcolm McDowell, Marton Csokas
Gacy (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/a035/
Krimi / Drama, USA, 2003
Režie: Clive Saunders, Hrají: Mark Holton, Matt Farnsworth
Dahmer (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a038/
Drama / Thriller, USA, 2002
Režie: David Jacobson, Hrají: Jeremy Renner, Bruce Davison
Režie: Matthew Bright, Hrají: Michael Reilly Burke, Boti Bliss
Evilenko gastonrolinc.webnode.cz/news/a034/
Krimi / Drama / Horor / Thriller, Itálie, 2004
Režie: David Grieco, Hrají: Malcolm McDowell, Marton Csokas
Gacy (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/a035/
Krimi / Drama, USA, 2003
Režie: Clive Saunders, Hrají: Mark Holton, Matt Farnsworth
Dahmer (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a038/
Drama / Thriller, USA, 2002
Režie: David Jacobson, Hrají: Jeremy Renner, Bruce Davison
Tvůrci a herci
David Jacobson (Režie), Larry Rattner (Produkce), Christina Agamanolis (Hudba), Mariana Bernoski (Hudba), Willow Williamson (Hudba), Chris Manley (Kamera), Bipasha Shom (Střih), Ricki Maslar (Casting), Eric Larson (Scénografie), Dana Kay Hart (Kostýmy), Phillip W. Palmer (Zvuk), Michele Tyminski Schoenbach (Masky), David Jacobson (Scénář), David Birke (Scénář), Jeremy Renner (Herec), Bruce Davison (Herec), Artel Great (Herec), Dion Basco (Herec), Archie Howard (Herec), Sean Blakemore (Herec), Beau Clark (Herec)
- Dahmerova prezývka bola "Milwaukee Canibal".
- Prediktory jeho činov sú inklinácia k rasizmu, v detstve bol znásilnený, alkoholizmus, hostilita k zvieratám, agresivita k vrstevníkom i dospelým, poruchy chovania, sexuálne aberácie a thanatofilná inklinácia. (Momo_desu)
- Dahmer svoju prvú vraždu spáchal vo veku 18 rokov.
- Sexuálnimi preferenciami Dahmera bol brutálny sadizmus, domosexualita, erotická asfyxia, orgánový fetišizmus, nekrosadizmus a nekrofília.
- Ve vězení Jeffrey Dahmer napsal: „Nikdy jsem ve svém životě nenašel žádný význam a vězení na tom nic nezměnilo. Můj život byl bezvýznamný a konec je ještě mnohem víc deprimující. Všechno se to dá shrnout do několika slov: nemocný, patetický a ubohý, to je vše. A nevím, jak by můj příběh mohl někomu pomoct."
- Pri policajnej prehliadke našli v byte Dahmera okrem množstva morbídnych fotografií i 11 lebiek, niekoľko ľudských kostí, sud s kyselinou, kusy ľudských orgánov v chladničke a ďalšie dôkazné materiály.
- Pri výsluchu Dahmer detailne popisoval svoje činy bez prestávky 6 hodín.
- 15. února 1992 byl Jeffrey Lionel Dahmer v Milwaukee ve Wisconsinu usvědčen z 15 vražd a odsouzen k 937 letům ve federální věznici.
- Poté, co si odseděl dva roky z doživotního trestu, byl Jeffrey Dahmer napaden a zabit jiným vězněm. Zemřel 28. listopadu 1994 ve věku 34 let.
- Film je inspirován událostmi z Dahmerova života, i když některé osoby a události jsou smyšlené.
Odkazy
Hrají:
Jeremy Renner, Bruce Davison, Artel Great, Dion Basco, Archie Howard, Sean Blakemore, Beau Clark, Lily Knight, Jeffrey Dahmer (a.z.), Christina Payano