Okrsek 49 / Ladder 49 (2004/105/USA/Akční, Drama, Thriller) 71%

JEDNOU VĚTOU
„Oheň je jejich osud."

OBSAH
Vzrušující a působivý film Okrsek 49 vypráví příběh baltimorského požárníka Jacka Morrisona (JOAQUIN PHOENIX), který se stává z nezkušeného nováčka ostříleným bojovníkem s ohněm. Při namáhavé a riskantní práci, kvůli níž i přes veškerou snahu nezřídka zanedbává manželku a děti, často spoléhá na podporu svého rádce a šéfa Mikea Kennedyho (JOHN TRAVOLTA) a svou druhou rodinu - ostatní požárníky, které drží pohromadě téměř bratrské pouto. Když se ale ocitne uvězněn uprostřed nejhrozivějšího požáru své kariéry, jeho život a věci, které v něm považuje za podstatné - rodina, důstojnost, odvaha - se náhle stávají ještě důležitějšími než kdykoliv předtím. Zatímco se jeho kamarádi z hasičské jednotky snaží udělat vše pro jeho záchranu, Jackův život visí na vlásku.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jako by se kalendáře na chvíli vrátily na počátek 90. let, kdy se točily žánrové filmy „o chlapech pro chlapy“. Příběh šel mimo a důraz se kladl na patetické promluvy, pravé chlapácké přátelství až za hrob a pořádnou dávku adrenalinové, ale reálné akce. No a přesně do této kategorie Okrsek 49 spadá. Nechybí mu nic výše vypsaného. Jenomže o deset let později chtějí už i „retro“ vzpomínky něco víc. Absence příběhu, který byl nahrazen nijak působivými flashbacky z hasičova života, není hlavním chybějícím článkem. Filmu chybí pořádná struktura vyprávění, protože s přibývajícími minutami začnou stereotypní rodinné obrázky nudit stejně tak, jako hasičské akce, které i přes svou vybalancovanou dávku divácké atraktivnosti a realistického „dokumentarismu“ nedokáží pořádně upoutat. Hlavním divákovým nepřítelem se tak nakonec stává stopáž, která je vzhledem k tématu naprosto zbytečná a zasloužila by si prostříhat hlavně v „rodinných pasážích“. Joaqin Phoenix se snad své první pořádné hlavní role zalekl, protože v mnoha scénách působí vyjukaným dojmem kluka, kterého přistihli, jak si hraje se sirkami v seníku. O to víc si pak divák užije parádního Johna Travoltu, který je sympatický až do svého závěrečného megapatetického projevu, který musel rvát uši všem filmovým divákům, zatímco účastníkům pohřebního shromáždění balzámoval jejich smutnou duši, neboť Okrsek 49 je čistou oslavou heroického výkonu „svých amerických hochů“. Rád bych řekl (resp. napsal), že pokud divák nasadí tvrďácký úsměv a snímku se poddá, nesmírně si jej užije, jenomže na to je Okrsek 49 příliš roztěkaný mezi rodinnou soap operou a filmem „o chlapech pro chlapy“. Tak či onak na závěr smekám před filmovou partou pyrotechniků a kaskadérů, kteří se nakonec o ten adrenalin postarali, moc ho nebylo, ale stále lepší něco než nic. (Isherwood) 3*

Zaslouženě "velké" pojetí pro drama o těch, bez nichž by spousta lidí nikdy nevychovala svoje děti. Dobrý výběr herců, nijak nepřehnané hrdinské momenty, realisticky vypadající zásahy - prostě radost pohledět. Povedená je i doprovodná hudba od Williama Rosse, která svými irskými motivy projasňuje tu leckdy neveselou podívanou. Takže formálně není moc co vytknout. Problém je, že i přes zlidštění příběhu "bojovníků s ohněm" mimo jiné více či méně prokouknutelnými fórky a - přiznejme to 49. Okrsku k dobru - některé překvapivé okamžiky nemám z Joaquina Phoenixe pocit, že by ze sebe vydával víc, než je nutné. A to je docela problém, když je to celé především o něm. I když se Ladder 49 prezentuje jako poctivější řemeslo - netahá tu diváka za fusekli například honbou za psychopatickým žhářem, nejlépe z řad hasičů, není tu ani žádná rodinná tradice nebo tak něco - je to i u mě tak, jak to píše kleopatra: jako první se mi na dané téma vybaví Oheň od Howarda. A pak ten od Lucie, ale to už je jiný příběh;) 60% za dobře odvedenou práci. (Gemini) 3*

Tohle průměrné televizní dramátko, které se jen díky propožárnickým náladám ve Státech probojovalo na filmové plátno, kde rozhodně nemá co dělat, jsem sledoval asi na pětkrát, protože mě po každých patnácti minutách začínalo nudit k smrti. Proboha, vždyť to nudilo i mé rodiče a že ti skousnou lecjakou televizní slátaninu! Jedna věc je, že po vynikajícím a nepřekonatelném OHNI Rona Howarda nevidím důvod, proč točit další filmy o požárnících, protože každý další už může být jen slabší. Zápletka OKRSKU 49 je zcela triviální, přímočará a od začátku až do konce předvídatelná. Nedovíte se nic nového, nic vás nepřekvapí a až na pár úsměvných situací (nováčkova zpověď) ani nepobaví. Není to napínavé ani dojemné, i když snaha o patos tu rozhodně byla a díky použité hudbě vyznívá tak směšně, jak je to jen možné a ještě trochu víc. Obsazení se povedlo a Travolta si svou roli vyloženě užívá, ale můj oblíbenec Joaquin Phoenix mě svým nevýrazným výkonem hodně zklamal a můj další favorit Robert Patrick zase vyfasoval blbou roli mrzoutského mazáka. Před čím ale musím smeknout je, jak nudně a doslova anti-dramaticky dokázal režisér Jay Russell natočit veškeré akční scény. Je mi jasné, že tady nešlo o akci ani v třetí, natož v první řadě, ale takhle zabít veškeré napětí a drama, které poskytuje boj o záchranu člověka v hořící budově, to se opravdu hned tak nevidí. (choze) 2*

VELKÁ RECENZE
Jack Morrison je výborný a odhodlaný hasič v okrsku 49. Při požáru vysokopodlažní budovy hledá pohřešované osoby, které se mají nacházet ve 12. patře, Naleznou jednu osobu a pak se vydává hledat dalšího pohřešovaného. Po chvilce ho nachází živého, ale musí ho okamžitě evakuovat, v budově začínají mohutné výbuchy. V poslední chvíli spustí muže do hasičského koše, sám ale již nedokáže opustit nebezpečné místo a po výbuchu se zřítí do sutin budovy. Jack leží v bezvědomí a hlavou se mu začíná běžet příběh celého jeho života. Jack přichází jako nováček ke sboru, přijímá ho opilý a napůl svlečený kapitán Mike Kennedy. Ten ho pak pošle ke zpovědi a tam na něj čeká překvapení. Každý nováček musí tímto rituálem projít, za zpovědní plentou pak čekají jeho kolegové kapitán Kennedy, Tommy Drake, Dennis Gauquin, Frank Mckinny, Lenny Richter, Don Miller a Ray Gauquin, kteří tvoří jeho posádku. Jack tak začíná novou etapu svého života, v níž se odehrávají klasické příhody hasičského sboru - například první planý poplach či opravdový požár domu. Jack se probere z bezvědomí i svého snu. Leží zraněný o několik pater níže a nemůže se hýbat.
Na místo přijíždí i kapitán Kennedy a snaží se s Jackem navázat spojení.Ten se po chvilce hlásí a kapitán mu oznámí, že ho jdou všichni hledat. Jack upadá opět do bezvědomí a pokračuje ve snění svého příběhu. Jeho sen začíná seznámením s budoucí ženou Lindou a jeho nováčkovským životem na posádce včetně seznámení Lindy s ostatníma členy sboru a jejich prvním milováním. Jack se pak opět probere z krásného snu rovnou do neúprosné reality. Je zraněný a bezmocný, jeho kolegové a kamarádi mu sice jdou na pomoc, cesta k němu je však zavalená. Situace je velmi složitá, a tak se mu hlavou běží další obrazy příběhu, který ho udržuje naživu: vzpomínka na svatbu či přijímání dalšího nováčka do sboru Keitha Pereze. Také vzpomíná na smrt svého nejlepšího kamaráda Dennise Gauquina v době, kdy se svou ženou čekal prvního potomka. Bohužel je teď na jeho místě; není sice mrtvý, ale krůček od smrti, v hlavě se mu přehrává jeden příběh za druhým a jeho touha žít je tak stále větší. Tým záchranářů postupuje velmi pomalu, místo, kde leží Jack, je nestabilní a stále hoří.

O FILMU
V období po událostech z 11. září si americká veřejnost více než kdy předtím uvědomila, jak důležitou a náročnou záchranářskou roli plní muži a ženy z hasičských sborů. Přesto má jen málo lidí představu o jejich každodenním životě - hasičské zbrojnice jsou pro veřejnost uzavřeny a dovnitř zavítá jen hrstka návštěvníků. Stejně tak zůstává většině lidí skryta důležitá role jejich rodinného zázemí - dětí, manželek, rodin a přátel, kteří jsou hasičům oporou ve chvílích, kdy se věnují jednomu z nejnebezpečnějších, nejnáročnějších a nejdůležitějších povolání současné doby.
Z tohoto důvodu chtěl producent Casey Silver přistoupit k problematice boje s požáry způsobem, jakým ji dosud žádný filmař nezpracoval. Silver si představoval film, který by byl věcným a upřímným pohledem na všechno to, co hasičům pomáhá vzdorovat obrovskému tlaku a drží je pohromadě - silná přátelská pouta, vrozený smysl pro povinnost, schopnost čelit velkému zármutku a potřeba cítit lásku svých nejbližších.
"Chtěl jsem natočit film, který by poctivým a nesentimentálním způsobem ctil odvahu a ušlechtilost těchto lidí," říká Silver. "Přemýšlel jsem o příběhu, který by pojednával především o postavách a lidských emocích, ale zároveň by zachytil dramatičnost a napětí, které doprovázejí boj proti požárům."
S touto myšlenkou Silver oslovil scénáristu Lewise Colicka, který má na kontě mj. drama Duch minulosti a thriller z policejního prostředí Zhoubná vášeň. Jelikož Colicka námět zaujal, začal se ihned zabývat zkoumáním každodenního života hasičů a jejich rodin. V rámci své přípravy mluvil s tucty hasičů i jejich manželek a probral s nimi všechny strany této náročné profese - od nejdivočejších zážitků po nejniternější obavy. Všechny své poznatky se pak pokusil spojit v postavě Jacka. "V postavě Jacka jsem chtěl zosobnit takového hasiče, s jakými jsem se během příprav setkal - dobrosrdečného otce rodiny, který má rád své přátele a miluje svou ženu, ale v okamžiku, kdy se v hasičské zbrojnici rozezní alarm, je připraven riskovat všechno, co má, kvůli záchraně někoho, koho ani nezná," říká Colick.
"Velmi důležitou postavou byla také Jackova manželka Linda," říká Colick. "Když se do něj téměř na první pohled zamiluje, vůbec není připravená na to, co ji po boku hasiče čeká. Nemá ani ponětí o tom, že ji bude neustále pronásledovat strach a noční můry, ve kterých jí přijíždějí lidé v červeném autě oznámit tu nejhorší zprávu. Někdo jako Linda by však po Jackovi nikdy nechtěl, aby přestal s požáry bojovat. U Lindy mi přišlo zvláště působivé, že chápe Jackovy pocity - její obdiv k Jackově práci je natolik silný, že překonává i strach z jeho ztráty. Je to krásná věc, se kterou však není jednoduché žít."
Colickův hotový scénář skončil na nočním stolku režiséra Jaye Russella, který v poslední době natočil rodinné dobrodružství Tajemství nesmrtelných a na kontě má také známý film Můj pes Skip. Do čtení scénáře k Okrsku 49 se pustil pozdě v noci a předpokládal, že jej brzy odloží. Příběh jej však natolik pohltil, že zůstal vzhůru téměř do rána.
"Chtěl jsem tyto postavy přivést k životu," říká Russell. "A chtěl jsem publikum zavést do opravdových požárů - do takových, jaké na filmovém plátně ještě nikdy neviděli. Mým záměrem bylo zachytit nejen jejich vizuální stránku, ale také intenzitu, strach a všechny ty neuvěřitelné věci, které jsou hasiči při souboji s nimi a záchraně nevinných civilistů nuceni podstoupit."
Klíčem k intimnímu pohledu do životů hasičů bylo obsazení správného herce do role Jacka Morrisona - mladého požárníka, který se ocitne v bezprostředním ohrožení života. Spíše než typického "akčního hrdinu" filmaři hledali herce, který je známý svou schopností vyjádřit širokou škálu emocí. Pro režiséra Jaye Russella byl první volbou Joaquin Phoenix. "Joaquina jsem vždycky obdivoval," říká Russell.
"Imponovala mi zejména jeho schopnost dokonale se vcítit do své role. A věděl jsem, že totéž dokáže i s Jackem Morrisonem. Ztělesnil tuto postavu naprosto dokonale. S úsilím, jaké věnoval přípravě na natáčení, jsem se dosud u žádného jiného herce nesetkal. Strávil přípravami několik dlouhých měsíců a nakonec jako požárník nejen vypadal, ale dokonce se jím i opravdu stal!"
Phoenix věděl, že jediným způsobem, jak se přiblížit k realitě, je vžít se do hasičské profese naplno. Proto se přihlásil jako student na Baltimorskou hasičskou akademii a obětoval šest týdnů intenzivnímu výcvikovému kurzu. "Chtěl jsem si na vlastní kůži zkusit co nejvíce z této profese," vysvětluje Phoenix.
"Nešlo jen o samotný boj s ohněm, ale také o učení, zkoušky, schopnost jednat s lidmi, kteří jsou u požáru přítomni, a spoustu dalších věcí. Poté jsem se přihlásil k jednomu baltimorskému požárnímu sboru a strávil měsíc s osádkou hasičského vozu, se kterou jsem jezdil na skutečné zásahy. Byla to úžasná zkušenost."
Když je Jack Morrison uvězněn uvnitř hořící budovy, vkládá své naděje do velitele Mikea Kennedyho, který byl jeho ochotným rádcem a učitelem už od začátku Jackovy požárnické kariéry. Velitele hasičského sboru, známého pro svou pevnou vůdčí pozici a zálibu v kanadských žertících, obsadil John Travolta. "Byli jsme nadšeni z toho, že máme ve filmu Johna, ale museli jsme se nějak vypořádat s tím, že je tak velkou filmovou hvězdou," vzpomíná režisér. "Hned na začátku jsem mu řekl, že bude muset podstoupit stejný výcvik jako ostatní, a že oproti nim nebude mít žádné speciální výsady - a ukázalo se, že přesně tohle chtěl slyšet. John byl vynikající volbou, protože Kennedy je v hasičském sboru člověkem, ke kterému každý vzhlíží, a stejná paralela se přirozeně vyvinula také mezi ním a všemi mladými herci."
"Kennedy učiní velice zajímavou lidskou chybu, které by se jako velitel neměl dopustit - až příliš se sblíží s Jackem," říká Travolta. "Je nejdrsnějším chlapem z jednotky a činí ta nejtěžší rozhodnutí, ale pak se mezi ním a Jackem vytvoří pouto, které se postupem času stane téměř rodinným, což všechno zkomplikuje. Kennedy ví, že je Jack dobrý požárník, ale zároveň se o něj bojí, jako kdyby byl jeho vlastním synem. Myslím, že k němu má takový vztah částečně i díky tomu, že nikdy neměl skutečnou rodinu - byl ženatý, ale kvůli jeho oddanosti své nebezpečné práci manželství zkrachovalo. Jackova rodina se proto stane jakousi náhradou toho, po čem Mike vždycky toužil, ale nikdy neměl."
Dalším důležitým pilířem tohoto filmu je láska mezi Jackem a jeho ženou Lindou. Jackův harmonický rodinný život je dokonalým protikladem jeho práce a v okamžicích, kdy vstupuje do hořící budovy na další nebezpečnou záchrannou akci, je největším zdrojem jeho motivace - ale i obav. Lindu ve filmu ztvárnila vycházející australská filmová hvězda Jacinda Barrett, která se nedávno objevila ve filmu Lidská skvrna s Anthonym Hopkinsem a Nicole Kidman.
Aby režisér Jay Russell vytvořil mezi herci podobná pouta, jaká drží pohromadě skutečné hasiče, požádal je o absolvování části velmi náročného hasičského výcviku. Tuto řeholi nakonec podstoupil i on sám: "Pokud jsem po nich vyžadoval, aby na sebe každý den navlékali padesátikilovou výstroj, procházeli mezi šlehající plameny, slzeli v oblacích štiplavého kouře a pohybovali se v bezprostřední blízkosti tisícistupňového žáru, říkal jsem si, že by se slušelo, abych se výcviku zúčastnil také," vysvětluje režisér. "Nakonec jsem tedy absolvoval výcvik spolu s nimi a upřímně řečeno - bylo to úděsné."
Mezi spoustu vyčerpávajících výcvikových technik patřilo i Bludiště - překážková dráha, která měla simulovat situaci, kdy je hasič uvězněn uvnitř hořící budovy. Každý adept musí projít skrze rozbořenou místnost, která je prosycena kouřem a je v ní úplná tma, což nezřídka provází spousta plazení, klopýtání a šmátrání poslepu. Pro mnoho herců byly nepříjemné chvíle v Bludišti okamžikem, kdy nejvíce pocítili psychickou i fyzickou náročnost hasičské práce.
Okrsek 49 se odehrává v historickém Baltimoru, jedné z hlavních amerických metropolí, která se však jen velmi zřídka objevuje ve filmech. "Najít vhodné místo, kde by se tento příběh mohl odehrávat, bylo klíčové," říká Russell. "Baltimore se ukázal jako ideální - je to město s velmi výrazným a osobitým charakterem. Je také prosyceno extrémy - má velmi bohaté i chudé části, má obří mrakodrapy i klidné čtvrti s domy lidí z pracující třídy. Přišlo mi, jako kdyby to byla všechna velká americká města v jednom. Další zajímavou věcí bylo to, že jde o přístavní město a mně se velmi líbila představa ,města vody a ohně'. Voda a oheň jsou největšími metaforami tohoto filmu."
Ihned poté, co byl Baltimore vybrán, se filmaři spřátelili s místními hasičskými sbory, aby získali co nejvíce informací o fungování zdejších protipožárních jednotek. "Způsob boje s ohněm na východním pobřeží se velmi liší od stylu, jakým s požáry zápolí hasiči v jiných částech Ameriky, proto jsme si potřebovali jejich techniky osvojit," říká vedoucí výroby Marty Ewing. "Bylo velice důležité, že se nám podařilo navázat spolupráci s hasičskými sbory, a že nám bylo umožněno používat veškerou jejich výbavu - počínaje přístroji v hasičských vozech a halogenovými světly, sekerami a hadicemi konče. Dostali jsme také skvělou šanci využít opravdových baltimorských hasičů jako komparzistů. Přišli na scénu ve skutečných pracovních oděvech - ve špinavých kloboucích a pláštích, s pásy, výbavou atd. Myslím, že to hodně přidalo filmu na autenticitě. Navíc jsme našli skutečnou hasičskou zbrojnici, kterou jsme pro film opravili do funkčního stavu. V Baltimoru jsme zkrátka měli štěstí."
Úkolem přivést k životu příjemná baltimorská zákoutí i nebezpečné industriální stavby pověřil Russell hlavního výtvarníka Tonyho Burrougha, který navrhnul jak domovy hasičů, tak dějiště všech hlavních požárů filmu. Při vytváření domácího prostředí musel všechny scény postupně upravit tak, aby odrážely plynoucí čas. "Chtěli jsme, aby se prostředí měnilo spolu s Jackem, který zvolna dospívá a stává se otcem rodiny," vysvětluje Burrough. "Zachovali jsme celkovou atmosféru prostředí, ale pro zvýraznění posunu času jsme měnili některé detaily v domovech hasičů a hasičské zbrojnici."
"Stejně jako hrdinové našeho filmu pocházela většina těchto mužů z hasičských rodin, což je poznat i na interiérech jejich domovů," říká Burrough, který strávil několik týdnů návštěvami domů skutečných baltimorských hasičů, aby získal představu o jejich domácím zázemí.
Burrougha čekaly ale také mnohem komplikovanější sekvence, které vyžadovaly, aby zkonstruoval modely hořících budov v několika různých stádiích poškození. Na jedné ze stěžejních scén - obilném silu, ve kterém je Jack Morrison uvězněn v průběhu filmu - úzce spolupracoval s Russellem a vytvořil unikátní model "hroutitelného interiéru", který pak mohl být použit hned několikrát. "Tato budova vyžadovala velmi chytrou konstrukci, díky které se mohla v jeden okamžik zřítit a o čtyři hodiny později být vrácena do původní podoby, aby bylo možné natočit další záběry," říká Russell.
Během příprav na natáčení kladl Russell všem řemeslníkům na srdce jediné slovo: autenticita. Té bylo nutno docílit i v oblasti kostýmů, které měl na starost Reneé Kalfus. "Začali jsme zjišťovat, co nosí požárníci v Baltimoru - scházeli jsme se s mladými nováčky i s hasiči vyšších šarží," popisuje pomocná návrhářka kostýmů Liz Shelton. "Prohlédli jsme si je v obyčejných i pracovních oděvech a na základě toho jsme začali vytvářet předlohu pro filmové kostýmy." Tým kostymérů také dostal k dispozici skutečnou hasičskou výbavu - velké pláště, kalhoty a helmy - kterou poté dle potřeby modifikovali pro každou scénu. Během příprav pochopili důležitou věc: "Zjistili jsme, že čím starší a ušpiněnější hasičský oblek je, tím větší je to pro jeho nositele čest," říká Shelton. "Jackův oblek se tedy v průběhu let stává opotřebovanějším a spálenějším, což je vizitkou jeho oddanosti hasičskému řemeslu."
Jay Russell chtěl ve filmu zachytit dva důležité aspekty skutečného života hasičů, které dle jeho přesvědčení zatím nebyly v žádném předcházejícím filmu náležitě zobrazeny: citové konflikty a rodinné vazby, které člověka svazují i v okamžiku, kdy riskuje vlastní život, a živelnou povahu samotného ohně, který je oslepující, matoucí a nestálý a - jak říkají sami hasiči - má svůj vlastní zvrácený rozum. Filmaři se již v raném stádiu příprav rozhodli, že se při natáčení nebudou spoléhat na kouzla počítačové grafiky, ale opatrně založí takzvané "ovladatelné" požáry ve skutečných budovách. Vzhledem k bezpečnostním rizikům pochopitelně nemohli nechat jen tak shořet celé objekty, avšak snažili se v rámci možností dosáhnout maximální autentičnosti.
"Vytvořili jsme jedny z největších filmových požárů," podotýká Russell. "Měli jsme pocit, že digitální triky nevypadají dostatečně reálně a extrémně regulované studiové ohně neslibovaly ono vzrušení ze skutečného požáru. 99 % toho, co vidíte v tomto filmu, je skutečnost. Když sledujete Joaquina Phoenixe, jak se plazí po podlaze bytu pohlceného plameny, je to opravdu Joaquin Phoenix na podlaze bytu pohlceného plameny. Je to sice film založený na postavách, ale připadalo mi, že čím reálnější budou scény s ohněm, tím více se publikum dokáže postavám a jejich zážitkům přiblížit." "Filmaři a herci byli při natáčení scén s požáry neobyčejně odvážní," říká Casey Silver. "Bylo tam horko. Všude byl dusivý kouř. Nahánělo to hrůzu. Pokud vypadají na plátně tyto scény náročně, je to proto, že opravdu náročné byly - i se všemi bezpečnostními opatřeními, na která se skuteční hasiči nemohou při své práci spoléhat."
Spousta hasičů se shoduje v tom, že jednou z věcí, jež v žádném hollywoodském filmu dosud neviděli, je hustý černý dusivý kouř, který je postrachem každého bojovníka s ohněm. Aby lidé za kamerou měli lepší představu o tom, jak tento kouř vypadá a jaké pocity vyvolává, doprovodilo několik z nich - včetně kameramana Jamese L. Cartera - herce při jejich výpravě do hasičského výcvikového tábora. Po této zkušenosti si Carter stanovil jako hlavní úkol zachytit pomocí kamery pocity dezorientace a odříznutí od okolního světa, které člověka pohltí v okamžiku, kdy je kouřem připraven o základní lidské smysly.
Hlavní požár filmu se odehrává v silu. Hořící sila patří k nejnebezpečnějším situacím, se kterými se hasiči setkávají, protože rozžhavené obilí funguje jako dynamit a je původcem vnitřních explozí, které mohou poškodit strukturu budovy. V tomto případě Jack Morrison hledá a zachrání člověka, který v hořícím silu uvíznul, a spouští jej na laně z okna. O několik okamžiků později se pod ním ozve velká exploze a Jack se propadne o tři patra níž, do nepřístupné části budovy, kde je uvězněn v troskách a štiplavém kouři.
Během natáčení scén v silu museli všichni lidé ze štábu nosit jednoduché dýchací přístroje, aby se vyhnuli respiračním potížím. Na nenadálé explozi a hustém kouři spolupracoval vedoucí speciálních efektů Larry Fioritto s vedoucím vizuálních efektů Peterem Donenem a několika poradci z řad hasičů. Pro hlavního poradce Marka Yanta byly speciální efekty čirou magií: "Z pohledu hasiče je úžasné vidět, jak proletí místností obrovská explozivní ohnivá koule, protože máte pocit, že při tom musel být někdo zraněn a celá místnost bude zdevastovaná, ale kupodivu se vůbec nic nestane. Tihle hoši uměli připravit explozi tak, aby vypadala velice impresivně, ale aby se zároveň nikomu nic nestalo."
Přestože se jednalo o jednoznačně nejnáročnější projekt v celé Russellově kariéře, dle jeho slov pomohly dlouhé a těžké dny natáčení riskantních scén dokonale stmelit štáb a herce. "Ve chvílích, kdy se nám nedařilo, byla situace na place občas hodně stresující, ale právě díky tomu jsme se ještě více semknuli," říká režisér.

DABING
V českém znění: Martin Stránský – Joaquin Phoenix (Jack Morrison), Pavel Trávníček – John Travolta (Mike Kennedy), Jitka Ježková – Jacinda Barrett (Linda Morrison), Jaromír Meduna – Robert Patrick (Lenny Richter), Svatopluk Schuller - Billy Burke (Dennis Gauquin), Lukáš Hlavica - Balthazar Getty (Ray Gauquin), Jiří Hromada - Kevin Chapman (Frank Mckinny), Jaroslav Kaňkovský, Pavel Šrom, Libor Terš, Bohdan Tůma - Morris Chestnut (Tommy Drake), Ivo Novák, Ivana Milbachová, Zuzana Schulzová, Josef Nedorost, Hana Ševčíková, Ivan Jiřík, René Slováčková, Marek Libert, Radka Malá, Roman Hájek, Radovan Vaculík, Ludvík Král, Tomáš Materna, Terezie Taberyová, Jan Rimbala, a další.
Překlad: Petr Fantys
Zvuk: Jan Neskusil
Výsledný mix: Anville Post Production, Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Jiří Kodeš
Vyrobilo: pro Warner Home Video AW Studio Praha, 2005

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.1.2005
Premiéra USA: 1.10.2004 Buena Vista Pictures US
Premiéra Velká Británie: 21.1.2005
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 18.5.2005 (DVD) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 18.5.2005 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 1 732 477
Tržby celkem - $ 102 300 000
Návštěvnost v ČR 15 090
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
 

Tvůrci a herci

Jay Russell (Režie), Casey Silver (Produkce), William Ross (Hudba), James L. Carter (Kamera), Bud S. Smith (Střih), M. Scott Smith (Střih), Nancy Foy (Casting), Tony Burrough (Scénografie), Renee Ehrlich Kalfus (Kostýmy), Kelly Cabral (Zvuk), Kirk Francis (Zvuk), David Atherton (Masky), Lewis Colick (Scénář), Joaquin Phoenix (Herec), John Travolta (Herec), Jacinda Barrett (Herec), Morris Chestnut (Herec), Robert Patrick (Herec), Balthazar Getty (Herec), Jay Hernandez (Herec), Billy Burke (Herec), Tim Guinee (Herec), Kevin Chapman (Herec), Leslie Lyles (Herec), Scott Cooper (Herec), Delaney Williams (Herec), Kevin Daniels (Herec), Kelly Anne Burns (Herec), Lloyd Booker (Herec), Todd Cahoon (Herec), Larry Derr (Herec), Michelle Valines (Herec)

 

2004/105/USA/Akční, Drama, Thriller

 

Hrají:

Joaquin Phoenix, John Travolta, Jacinda Barrett, Morris Chestnut, Robert Patrick, Balthazar Getty, Jay Hernandez, Billy Burke, Tim Guinee, Kevin Chapman, Leslie Lyles, Scott Cooper, Delaney Williams, Kevin Daniels, Kelly Anne Burns, Lloyd Booker, Todd Cahoon, Larry Derr, Michelle Valines, Robert G. McKay